1939
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Seznam historických výročí | 2. tisíciletí | Aktuality |
◄◄ ◄ 1935 • 1936 • 1937 • 1938 • 1939 • 1940 • 1941 • 1942 • 1943 ► ►►
Obsah |
1939 (MCMXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Události[editovat]
| 1939 |
|---|
| Doprava
Kultura Sport |
| 1939 | |
| Střední stav obyvatel | 11 105 990 |
|---|---|
| Narození | 192 344 |
| Zemřelí | 146 976 |
| Přirozený přírůstek | 45 368 |
| Přírůstek stěhováním | N/A |
| Celkový přírůstek | N/A |
Leden[editovat]
- 1. leden - založena firma Hewlett-Packard
- 27. leden - rozhodnutí československé vlády o propuštění Židů ze státní služby ČSR
Únor[editovat]
- 2. únor - maďarská armáda vstupuje na území Podkarpatské Rusi ČSR
- 14. únor - na vodu je spuštěna německá bitevní loď Bismarck o výtlaku 41 700 tun
- 24. únor - Maďarsko přistupuje k paktu proti Kominterně
Březen[editovat]
- 2. březen - Eugenio Pacelli byl zvolen papežem a přijal jméno Pius XII.
- 3. březen - Stalinův emisar Jarcev předkládá Finsku sovětské návrhy na zabezpečení proti německé agresi – později odmítnuty
- 8. březen - Hitler informuje říšskou reprezentaci o tom, že ČSR kvůli nesnesitelné situaci v Praze bude obsazena nejdéle do týdne
- 10. březen - Stalinův projev k delegátům XVIII. sjezdu strany V Moskvě – nástin možných budoucích válek
- 14. březen
- Slovenský sněm odhlasoval odtržení Slovenska a utvoření samostatného Slovenského státu (Jozef Tiso prezidentem)
- vojáci českého 8. pluku v Místku kladou ozbrojený odpor německým jednotkám
- 15. březen
- německá okupace českých zemí, obsazení Čech a Moravy (německý IV. a XVI. sbor) - operace Marzwirbel
- zahájena první masová zatýkací akce v ČSR zaměřená proti všem potenciálním odpůrcům Říše – akce Gitter (Mříže)
- Podkarpatská Ukrajina vyhlašuje nezávislost na ČSR
- 16. březen
- maďarské jednotky okupují s německým souhlasem Podkarpatskou Ukrajinu
- zřízení Protektorátu Čechy a Morava, jmenování protektorátní vlády (ČSR)
- 18. březen - Konstantin von Neurath jmenován říšským protektorem (ČSR)
- 19. březen - německá vojenská přehlídka na Václavském náměstí v Praze u příležitosti Dne branné moci (ČSR)
- 21. březen - položen základ vzniku Národního souručenství (jediné politické strany v Protektorátu Čechy a Morava)
- 23. březen
- 26. březen - zavedení pravostranného silničního provozu v Protektorátu Čechy a Morava (ČSR)
- 27. březen - generál Franco přistupuje k paktu proti Kominterně (Španělsko)
- 28. březen - španělská občanská válka končí naprostým vítězstvím nacionalistických sil
- 29. březen
- Estonsko a Lotyšsko je prostřednictvím vyslanců varováno, aby neuzavíralo smlouvy ohrožující bezpečnost a zájmy SSSR
- šéf civilní správy Konrád Henlein vydává nařízení zakazující židovskému obyvatelstvu volně disponovat majetkem (ČSR)
- 31. březen - na základě událostí z 15.3. v ČSR Velká Británie a Francie deklarují garanci celistvosti polských a rumunských hranic
Duben[editovat]
- 1. duben
- nacionalisté ve Španělsku vyhlašují občanskou válku za skončenou
- spuštěna na vodu německá bitevní loď Tirpitz (Wilhelmshaven)
- 2. duben - zahájen nábor do Národního souručenství (jediné politické strany v Protektorátu Čechy a Morava)
- 5. duben - do Prahy přicestoval říšský protektor Konstantin von Neurath (ČSR)
- 6. duben - Británie, Francie a Polsko podepisují smlouvu o vzájemné pomoci v případě napadení
- 7. duben - Itálie napadá Albánii
- 9. duben - italská vojska obsazují Tiranu (Albánie), král Zog I. prchá do Řecka
- 13. duben - Británie a Francie se zavazují podporovat Rumunsko a Řecko
- 15. duben - od tohoto data se po ukončení vojenské správy začíná v Protektorátu formovat gestapo (ČSR)
- 17. duben
- 27. duben
- Británie znovu zavádí vojenské odvody
- státní prezident Emil Hácha jmenoval gen. Aloise Eliáše ministerským předsedou nově formované protektorátní vlády (ČSR)
- 28. duben - německá vláda oznamuje jednostranné vypovězení anglo-německé námořní smlouvy
- 30. duben - v Krakově ustavena tzv. Zahraniční vojenská skupina československá v Polsku
Květen[editovat]
- 3. květen - spuštěna na vodu britská bitevní loď Prince of Wales
- 5. květen - vojáci 1. československé jednotky zformované v Polsku přísahají v Krakově věrnost ČSR
- 5. květen - rozkaz Reinharda Heydricha ke zformování gestapa v Protektorátu Čechy a Morava.
- 6. květen - převoz ostatků K. H. Máchy z Litoměřic do Prahy - jedna z mohutných protiokupačních a protinacistických demonstrací
- 11. květen - sovětský průzkumný letoun R-5 sestřelen japonskou stíhačkou Ki-10 na mongolsko-čínském pomezí
- 12. květen - pohraniční střet mongolské 6. jízdní divize s japonským 8. plukem bargutské jízdy
- 13. květen - japonské letectvo zahajuje operační činnost v oblasti Chalchyn-Golu (Mongolská-mandžuská hranice)
- 17. květen - Švédsko, Norsko a Finsko odmítají německou nabídku na podepsání smlouvy o neútočení
- 19. květen - Molotov žádá Finsko o podrobnosti k finskému záměru opevnit Alandské ostrovy – odmítnuto
- 22. květen - Německo a Itálie podepisují tzv. Ocelový pakt
- 27. květen - Sovětská letecká bombardovací akce proti Charbinu (Mongolsko-mandžuská hranice)
- 28. květen
- silné letecké souboje na mongolsko-mandžuské hranici
- japonský útok na sovětsko-mongolské pozice, boje do 29. května 1939
Červen[editovat]
- 2. červen - Žukov jmenován velitelem sovětských sil
- 5. červen - podplukovník Ludvík Svoboda ilegálně uniká poblíž Ostravy do Polska
- 6. červen - ratifikace smlouvy o Alandských ostrovech ve finském parlamentu
- 11. červen - Ludvík Svoboda pověřen československým konzulátem v Krakově řízením československé vojenské jednotky
- 18. červen - návštěva britského generála Waltera Kirkea ve Finsku – diplomatické konzultace o finských záměrech
- 21. červen - výnos říšského protektora o zavedení Norimberských zákonů v českých zemích (ČSR)
- 30. červen
- přidělení bývalého pracovního tábora v Malých Bronowicích československé jednotce (Polsko)
- v Protektorátu vzniká Národní odborová ústředna zaměstnanecká (povinně spojující téměř 700 odborových organizací a spolků)
Červenec[editovat]
- 1. červenec - přijetí britského a francouzského vyslance v Moskvě – požadavek podpory sovětských „garancí ochrany“ pobaltských republik
- 2. červenec - 80 japonských tanků zahajuje útok na postavení sovětského 149. střeleckého pluku a 9. motomechanizované brigády na jihu Mongolska
- 4. červenec - vrcholí těžké sovětsko-japonské boje o Bain Cagan v jihovýchodním Mongolsku
- 7. červenec - opakovaný útok japonské 23. divize západně od Chalchyn Golu (jihovýchodní Mongolsko)
- 9. červenec - Winston Churchill vybízí vládu k utvoření vojenské aliance se SSSR
- 18. červenec - americký prezident Franklin D. Roosevelt žádá Kongres o revizi zákona o neutralitě
- 19. červenec - ve Varšavě přislíbena britská podpora Polskému státu v případě jeho napadení. (generál W. E. Ironside)
- 21. červenec - říšský protektor nařizuje zřízení Ústředny pro židovské vystěhování (ČSR)
- 23. červenec
- irská vláda staví IRA (Irskou republikánskou armádu) mimo zákon
- japonská armáda zahajuje další útoky proti sovětským přepravištím přes řeku Chalchyn Gol (Mongolsko)
- Mahatma Gandhi, indický duchovní vůdce, píše osobní dopis Hitlerovi žádající zabránění jakékoli možné válce
- 25. červenec
- velení Kuang-tungské armády zastavuje boje na mongolsko-mandžuském pomezí
- první nařízení o zavedení všeobecné pracovní povinnosti pro muže ve věku 16-25 let na území Protektorátu Čechy a Morava
- 26. červenec - vláda USA vypovídá americko-japonskou obchodní smlouvu z roku 1919
Srpen[editovat]
- 2. srpen
- v Paříži zřízena československá vojenská kancelář
- porada japonského generálního štábu - rozhodnutí provést v oblasti Nomonchanu generální ofenzívu proti sovětským vojskům (Mandžusko)
- 10. srpen
- císař Hirohito stvrzuje operaci v Nomonchanu
- vytvoření japonské 6. armády
- 12. srpen - v Bratislavě je podepsána smlouva o tzv. ochranném pásmu mezi Německem (Hans Bernard) a Slovenskem (Josef Tiso)
- 14. srpen
- 15. srpen
- admirál Karl Dönitz odvolán z dovolené do Kielu, aby zde připravil rozkazy k mobilizaci a pohotovosti ponorek, pro jejich nasazení
- německé kapesní bitevní lodě Deutschland a Admiral Graf Spee spolu s 21 ponorkami vyplouvají „na lov“ do Atlantického oceánu
- 19. srpen
- prvních 14 německých ponorek typu VII a IX začíná zaujímat pozice kolem Britského souostroví (do 21. srpna)
- neočekávaný Žukovův útok proti japonské 6. armádě na mandžuské hranici (Chalchyn Gol)
- 20. srpen - sovětská 1. tanková brigáda a 8. mechanizovaná brigáda útočí na japonské jednotky v prostoru Písečné hory (Mandžuská hranice).
- 21. srpen
- porada Hitlera a vojenských velitelů v Berchtesgadenu - oznámení úmyslu řešit "polský problém"
- německé válečné námořnictvo provádí rozmisťování hladinových lodí a ponorek
- 23. srpen
- Německo uzavírá s SSSR pakt o neútočení, v jehož tajných dodatcích si rozdělili sféry vlivu
- sovětská vojska dosahují Nomonchanu (Mandžusko), zhroucení japonské obrany
- v Gdaňsku je proveden nacistický puč
- letadla RAF začínají provádět průzkumné lety nad Severním mořem za účelem odhalení německých námořních sil
- 24. srpen
- japonská 14. pěší divize obklíčena a likvidována sovětskými vojsky (Mongolsko-mandžuská hranice)
- mobilizace všech jednotek polského bojového letectva
- Von Rundstedt dostává rozkaz k vytvoření velitelství Skupiny armád Jih (v rámci příprav invaze do Polska)
- 2. nařízení o všeobecné pracovní povinnosti pro muže ve věku 16-25 let na území Protektorátu (ČSR)
- 25. srpen
- pumový útok IRA v Coventry (Británie)
- uzavření britsko – polské dohody o vzájemné pomoci
- 1. Hitlerův rozkaz k zahájení operace Weiss - invaze do Polska dne 26. srpna ve 4:30 (rozkaz byl večer odvolán)
- v Praze dochází k zatýkání členů odbojové organizace Zdeňka Schmoranze
- po 16. hodině vplouvá do Gdaňského přístavu německá školní loď Schleswig-Holstein ("přátelská návštěva")
- 26. srpen
- sovětská 6. tanková brigáda útočí na pozice japonské 14. a 23. divize, obklíčení (Mongolsko-mandžuská hranice)
- rozkaz polským leteckým jednotkám k rozmístění na polní letiště
- 27. srpen
- slovenská vláda vyhlašuje mobilizaci
- na moře vyplouvá dalších 6 německých ponorek
- 28. srpen
- Německo formálně ruší smlouvu o neútočení s Polskem podepsanou v roce 1934
- německá kapesní bitevní loď Deutschland odplouvá do severního Atlantiku
- 29. srpen - Tři polské torpédoborce ORP Burza, ORP Grom a ORP Błyskawica prchají v rámci operace Pekin do Velké Británie, kam připlouvají 1. září
- 30. srpen
- pád japonské vlády Kiičira Hiranumy
- odjezd československé jednotky do výcvikového tábora Leszná u Baranovičů v tehdejším Polsku
- všeobecná mobilizace v Polsku, uzavření koridoru mezi Východním Pruskem a Německem
- Polsko odesílá své 3 torpédoborce (Burza, Grom, Blyskawica) a 1 ponorku do Británie a 3 ponorky do západního Baltu
- 31. srpen
- definitivní rozdrcení japonské 6. armády v Mandžusku, zastavení sovětsko-japonských bojů
- nejvyšší sovět SSSR jednomyslně schvaluje uzavření sovětsko-německé smlouvy o neútočení
- italský ministr zahraničí Ciano sděluje, že Itálie nebude v žádném případě bojovat proti Británii a Francii
- povolání záložníků Royal Navy, britské loďstvo je uvedeno do válečného stavu
- u jižního Grónska doplňuje německá kapesní bitevní loď Deutschland zásoby z tankeru Westerwald
- Hitlerův konečný rozkaz k zahájení operace Fall Weiss - k invazi do Polska dne 1.9. ve 4:45
- předstíraný útok na německou rozhlasovou stanici v Gliwicích – provokace – operace Himmler
Září[editovat]
- 1. září
- napadení Polska Německem, zahájení operace Fall Weiss, začátek druhé světové války
- německý letecký útok na nebráněné město Wieluń (Polsko, 4:40 ráno ), první bombardování tohoto druhu (terror bombing)
- ve 4:45 ráno německá cvičná bitevní loď Schleswig-Holstein zahajuje palbu na polské námořní depo a posádku na Westerplatte
- asi v 7 h. ráno se odehrává u vesnice Nieporet (Polsko) první velká letecká bitva (64 letadel P-11 proti 100 letadel He-111, Do-17, Bf-110)
- zatýkání v Protektorátu Čechy a Morava - německá operace Albrecht I. – v Čechách zatčeno 1247 osob
- v Německu je vydán zákaz vycházení židům po 21. hodině
- Mussolini vyhlašuje neutralitu Itálie
- Slovenská republika vyhlašuje Polsku válku. Stává se tak prvním oficiálním spojencem Německa
- 2. září
- 3. září
- Velká Británie, Francie, Austrálie a Nový Zéland vyhlašují Německu válku
- v 11:15 dostávají všechny lodě britského námořnictva signál "Total Germany" sdělující, že Británie a Německo jsou ve válce
- německé válečné lodě ostřelují polská postavení na poloostrově Hel a Westerplatte v Gdaňsku
- německými leteckými útoky jsou potopeny polský torpédoborec Wicher a minonoska Gryf
- dekret polského prezidenta o vytvoření československé vojenské jednotky v Polsku (velitelem armádní generál Lev Prchala)
- německá ponorka U-30 torpéduje britský osobní parník SS Athenia (112 lidí zahynulo, z toho 28 Američanů)
- přesun britské 3. divize torpédoborců do Gibraltaru
- Neville Chamberlain jmenuje Winstona Churchilla prvním lordem admirality
- britské letectvo provádí první nálet na Německo (10 letounů Whitley shazuje 13 tun letáků nad Hamburkem a Brémami
- 4. září
- končí bitva u Mlawy, polská armáda Modlin ustupuje
- zahájení přesunu britských expedičních sil do Francie (až 3. říjen 1939)
- britské letouny typu Bristol Blenheim z 2. skupiny bombardují základnu Kriegsmarine ve Wilhelmshavenu
- britské letouny typu Vickers Wellington bombardují německé lodě v Brunsbüttelu, ztráta dvou letadel
- 5. září
- USA deklarují neutralitu v začínající válce
- polské síly v oblasti Piotrkówa se vzdávají německé 10. armádě
- v 8:15 potápí U-47 (kapitána Günthera Priena) britskou loď Bosnia, první úspěch kpt. Priena, budoucího ponorkového esa
- Maroko vyhlašuje válku Německu
- Japonsko vyhlašuje komuniké o svém nevměšování se do válečného konfliktu
- Egypt přerušuje diplomatické styky s Německem
- po 14. hodině dochází k dalšímu ponorkovému útoku, německá ponorka U-48 (kapitán Herbert Schultze) potápí britskou loď Royal Sceptre
- 6. září
- Jižní Afrika vyhlašuje Německu válku
- dobytí Krakova, Piotrków Trybunalski kapituluje, polské síly se stahují na řeky Narva, Visla a San
- 7. září
- pád polské pevnosti a námořního depa ve Westerplatte (major Henryk Sucharski)
- obranné pozice na Narvě se začínají stahovat na řeku Bug, Tarnów dobyt vojsky německé 14. armády
- polský prezident Ignacy Mościcki opouští spolu s vládou Varšavu
- protektorátní vláda schvaluje stanovisko Úřadu říšského protektora ohledně vyvěšování vlajek a hraní hymen
- 8. září
- Němci uzavírají 1. velké obklíčení polských vojsk v prostoru Kielce - Radom a dosahují Varšavy, boje do 12. září 1939
- konec veškerého polského odporu na Westerplatte
- Němci zahajují druhý velký manévr s cílem obklíčit Brest-Litovsk a Lvov (německý 19. sbor, generál Heinz Guderian)
- celkové zničení polského námořního letectva umístěného v zálivu poloostrova Hel u Gdaňska při náletu německých Ju-87
- britská BBC začíná s pravidelnými denními relacemi v českém jazyce
- 9. září
- začíná bitva na Bzuře, největší bitva polského tažení
- první německý útok na Varšavu
- 10. září
- Kanada vyhlašuje Německu válku
- německá 30. pěší divize 8. armády zasažena polským útokem z prostoru Poznaňska (bitva na Bzuře)
- Piatek dobyt jednotkami 14. polské pěší divize (bitva na Bzuře)
- kapitulace Poznaně, začátek obrany pevnosti Modlin
- v nočních hodinách pokládají britské torpédoborce HMS Express a HMS Esk první minové pole před německým pobřežím
- 11. září
- 12. září
- Lewice dobyta jednotkami polské 16. pěší divize (bitva na Bzuře)
- protiútok německé 8. armády proti polské 17. pěší divizi, odražen (bitva na Bzuře)
- Białystok dobyt vojsky německé 3. armády
- Édouard Daladier přebírá funkce francouzského ministerského předsedy, ministra zahraničí a ministra války
- 13. září
- dokončeno přeskupení tří polských armád na severní břeh Bzury (bitva na Bzuře)
- německá berlínská 3. pěší divize proniká přes Vislu jižně od Varšavy a obrací na útěk polský 19. pěší pluk směrem na Lack
- německé bombardování Frampolu (Polsko), 90% města zničeno, první plošné bombardování od začátku války
- ubytování československé jednotky u Tarnopole, účast na protiletadlové obraně
- německé jednotky dokončují obklíčení Varšavy
- 14. září
- polská 4. a 16. pěší divize (armáda Pomorze) zahajují útok na styk německé 8. a 10. armády (bitva na Bzuře)
- německé jednotky obsazují Gdyni a Brest-Litovsk, Siedice dobyta vojsky německé 3. armády
- severozápadně od Irska potápějí britské torpédoborce HMS Faulknor, HMS Foxhound a HMS Firedrake německou ponorku U-39, posádka zajata
- polská ponorka ORP Orzeł spouští kotvy v Tallinu a žádá estonské úřady o možnost opravy a přesun nemocného velitele na pevninu
- 15. září
- polská armáda Pomorze přechází do obrany na severním břehu Bzury (bitva na Bzuře)
- první britský transatlantický konvoj vyplouvá z Halifaxu (Nové Skotsko)
- 16. září
- německá 8. armáda přebírá aktivitu a zahajuje likvidaci polské Pomořanské a Poznaňské armády u Bzury (bitva na Bzuře)
- německá vojska dokončují obchvatný manévr Varšavy
- podepsáno sovětsko-japonské příměří
- Sovětský svaz uznává Slovenskou republiku
- polská ponorka ORP Orzeł internována estonskými úřady Tallinu, které jednají na nátlak vlád Německa a Sovětského Svazu
- 17. září
- Sovětský svaz napadl Polsko, sovětská vojska postupují na dohodnutou demarkační linii (původně podél řek Narew, Visla a San), organizovaný odpor polské armády se začíná hroutit
- Němci přechází znovu do útoku podél obou břehů Bzury k severu (1. a 4. tanková divize, 18. a 19. pěší divize)
- kapitulace Lublinu (Polsko), polský prezident a vláda emigrují do Rumunska, rozkaz k evakuaci vydává též velitel letectva
- Kutno obsazeno vojsky německé 8. armády
- přechod československé vojenské jednotky na sovětskou stranu v oblasti mezi Polskem a Ukrajinou
- potopení britské letadlové lodi HMS Courageous v Atlantiku německou ponorkou U-29 (518 mrtvých, jde o první potopenou britskou válečnou loď ve 2. světové válce)
- nové protektorátní nařízení ohledně tisku, vymezení poslání, snaha o ideologizaci (ČSR)
- 18. září
- polská ponorka Orzel uniká z estonského zajetí a po útocích estonských a ruských plavidel pokračuje do Anglie
- další polská ponorka Rys internována ve Švédsku
- největší tanková bitva v polském tažení u Tomaszów Lubelski (80 polských tanků)
- polská vláda, prezident a generální štáb ustupují do Rumunska, internace
- ustává polský odpor v kotli po rozsáhlé německé obkličovací akci na Bzuře (Polsko)
- po těžkých bojích Rusové obsazují Vilnius (později i Grodno a Lvov), setkání s Němci v Brest-Litevsku
- protektorátní vláda stvrzuje rozhodnutí Syrového vlády z října 1938 – 28. říjen nebude nadále považován za st. svátek (ČSR)
- 19. září
- polská 15. pěší divize se stahuje na čáru Sanniky-Budy Staré Witkowice
- polská armáda zastavuje organizovaný boj
- 189 mužů ze skupiny Českých legionářů pod vedením podplukovníka Svobody přechází k sovětským vojskům
- 20. září - britské torpédoborce HMS Forrester a HMS Fortune potápějí 60 mil západně od Hebrid německou ponorku U-27 (kpt. Franz)
- 21. září
- Reinhard Heydrich oznamuje, že všichni polští Židé budou uvězněni v ghetech
- polská ponorka Wilk připlouvá na britskou námořní základnu Scapa Flow
- 22. září
- estonský ministr zahraničí Karl Selter je vystaven v Moskvě tlaku na okamžité uzavření smouvy o vzájemné pomoci
- čs. jednotka je umístěna v Kamenci Podolském, přejmenována na Východní skupinu čs. armády
- Sovětské jednotky obsadily Lvov
- 23. září - Rusové dosahují řeky Bug, předem dohodnuté linie táhnoucí se z Východního Pruska
- 25. září
- 26. září
- zahájeno plošné bombardování Varšavy. 400 německých letadel, 486 tun trhavých a 72 tun zápalných bomb – operace Wasserkante
- 2 těžké německé nálety na polskou pevnost Modlin
- počátek soustřeďování 160 000 sovětských vojáků v pohraničních opevněních u města Narvy v Estonsku
- německá média uveřejňují nepravdivou zprávu o potopení britské letadlové lodi HMS Ark Royal
- 27. září - Sovětská provokace vůči Estonsku – zinscenovaný ponorkový útok na sovětskou dopravní loď Mětallist v Narvském zálivu
- 28. září
- kapitulace obklíčené Varšavy
- konec polského tažení, porážka Polska, podepsání rusko-německé smlouvy o rozdělení Polska
- po jednáních v Moskvě podepsána sovětsko-estonská smlouva o vzájemné pomoci, narušení estonské suverenity
- v Paříži se tvoří polská exilová vláda, Władysław Raczkiewicz prezidentem, Władysław Sikorski vrchním velitelem
- 29. září
- kapitulace polské pevnosti Modlin
- rozdělení Polska mezi Německo a Rusko
- ustavení první čs. vojenské jednotky v Agde ve Francii
- 30. září - v Paříži zřízena polská exilová vláda, prezident Polska Ignacy Mościcki rezignuje, jeho nástupcem W. Raczkiewicz
Říjen[editovat]
- 1. říjen
- Karl Dönitz povýšen na kontraadmirála s titulem "Befehlshaber der U-boote"
- na celém území protektorátu zavedeno přídělové hospodářství na potraviny a pohonné hmoty
- 2. říjen
- 3. říjen - prezident Roosevelt vyhlašuje neutralitu USA vůči evropskému konfliktu
- 5. říjen
- německá vítězná přehlídka ve Varšavě
- po jednáních v Moskvě podepsána sovětsko-lotyšská smlouva o vzájemné pomoci, SSSR může využívat základnu Liepāja
- Sovětský svaz vznáší územní a strategické požadavky vůči Finsku
- kapitulace jednotek generála Franciszka Kleeberga ukončila organizovaný odpor polské armády
- 6. říjen - vstupuje v platnost vládní nařízení ustanovující protektorátní symboliku - znak, vlajku apod. (ČSR)
- 8. říjen
- Německo vyhlašuje anexi západního Polska
- německá ponorka U-12 se potápí na minách nakladených v Doverské úžině
- 9. říjen - obchodní loď City of Flint (USA) zajata německou kapesní bitevní lodí Deutschland v Atlantiku
- 10. říjen - po jednáních v Moskvě podepsána sovětsko-litevská smlouva o vzájemné pomoci - SSSR může využívat základnu Memel
- 12. říjen - v Moskvě začínají dvoustranná jednání mezi Finskem a SSSR – formulovány sovětské územní a strategické požadavky
- 14. říjen
- ponorka U-47 Günthera Priena pronikla do hlavní základny britského námořnictva Scapa Flow a potopila HMS Royal Oak
- polská ponorka Orzel připlouvá po dramatické plavbě z Baltského moře do Rosythu (Anglie)
- 16. říjen - Německo zahajuje používání magnetických námořních min
- 17. říjen - východní skupina čs. armády se přesouvá do osady Olchovce (Ukrajina)
- 18. říjen
- z Ostravy vypraven první transport židovských obyvatel v rámci Akce Nisko
- jednání představitelů skandinávských zemí (do 19.10.)
- 20. říjen - velkoadmirál Raeder předkládá Hitlerovi plán okupace Norska (Hitler odmítá)
- 23. říjen - v Moskvě začíná 2. kolo jednání mezi Finskem a SSSR – sovětské hrozby i nabídka ústupků (do 24.10.)
- 26. říjen - Josef Tiso zvolen prezidentem Slovenské republiky
- 28. říjen
- jednotky SS zakládají první židovské gheto v městě Piotrków Trybunalski (Polsko)
- masové demonstrace v Praze proti německé okupaci, na křižovatce ulic Žitná a Ve Smečkách smrtelně postřelen medik Jan Opletal
- 29. říjen - maršál Vorošilov zadává vojenskému velení zpracování plánu útoku proti Finsku a zničení finské armády
- 31. říjen - ninistr zahraničí SSSR - Molotov - prohlašuje, že SSSR chce zůstat neutrální
Listopad[editovat]
- 1. listopad
- velící admirál Středomořského loďstva Cunningham přesouvá svůj štáb na Maltu (dříve Warspite)
- Německo formálně připojuje západní Polsko k Říši
- 2. listopad - J. V. Stalin formálně připojuje východní Polsko k SSSR
- 3. listopad - v Moskvě začíná 3. kolo jednání mezi Finskem a SSSR – jednání nevede k žádnému výsledku
- 6. listopad - východní skupina čs. armády se přesouvá do města Jarmolince v SSSR
- 8. listopad
- Adolf Hitler těsně unikl atentátu
- Hitlerův provokační projev v Mnichově u příležitosti Mnichovského puče využit k předstíranému bombovému útoku
- 11. listopad - ve Všeobecné nemocnici na 1. chirurgické klinice prof. Arnolda Jiráska v Praze umírá Jan Opletal
- 13. listopad
- britský torpédoborec Blanche potopen magnetickou minou v britských vodách
- konec neúspěšných sovětsko - finských jednání o odstoupení finských území na Karelské šíji, města Hanko aj.
- 15. listopad
- pohřeb Jana Opletala v Praze, demonstrace cca 5000 studentů v ulicích
- spuštěna na vodu italská bitevní loď Impero – třídy Littorio (nikdy nebyla úplně dokončena)
- 16. listopad
- Hitler povoluje neomezenou obchodní válku a napadání mořských cest
- představitelé Protektorátu povoláni k Hitlerovi, rozhodnutí rázně zakročit proti studentům a uzavřít VŠ na dobu 3 let
- 17. listopad - uzavřeny české vysoké školy, vedoucí představitelé vysokoškoláků byli zatčeni a popraveni, stovky českých studentů byly zbity a odvlečeny do koncentračních táborů
- 18. listopad
- zatčení čeští studenti starší 20 let (1264 studentů) odvezeni do koncentračního tábora Sachsenhausen
- vyhlášeno třídenní stanné právo v obvodu velké Prahy a přilehlých okresech Praha-venkov, Kladno, Beroun, Hořovice
- 21. listopad
- potopení britského torpédoborce Gipsy magnetickou minou, lehký křižník Belfast vážně poškozen jinou magnetickou minou
- poprvé je úspěšně vylovena a zneškodněna německá magnetická mina (u Británie)
- německé bitevní křižníky Gneisenau a Scharnhorst pronikají u Shetland do Atlantiku (hned návrat, předstíraný průlom)
- 23. listopad - německé bitevní křižníky Gneisenau a Scharnhorst potápějí u Islandu britský pomocný křižník Rawalpindi
- 26. listopad
- 27. listopad - německý bitevní křižník Gneisenau a Scharnhorst se vrací do Kielu
- 28. listopad
- další sovětské ponorky vyslány do Baltského moře monitorovat námořní provoz kolem Finska
- Rusko vypovídá pakt o neútočení Finsku, jako odpověď na „kroky finské vlády ohrožující bezpečnost Leningradu“
- 29. listopad - Sovětský dekret - obyvatelstvo obsazené části Polska se stává sovětskými občany (= represálie)
- 30. listopad
- lidový komisariát obrany vydává v 00:15 Leningradskému vojenskému okruhu rozkaz k zahájení invaze do Finska téhož dne ráno
- dělostřelectvo leningradského vojenského okruhu zahajuje v 6:50 palbu na finské cíle, zahájeno letecké bombardování finských měst
- Sovětský svaz napadá Finsko (v 8:00), začíná Zimní válka, mohutný úder ruské 7., 8., 9. a 14. armády (600 tisíc mužů)
Prosinec[editovat]
- 1. prosinec
- 2. prosinec
- jednotky sovětské 139. střelecké divize dobývají městečko Suojärvi ve Finsku
- první zasedání nově utvořené finské vlády, Premiérem Risto Ryti, cílem je ukončit válečné akce a dosáhnout příměří
- mohutný sraz pražské NSDAP na Staroměstském náměstí v Praze u příležitosti jejího založení
- 3. prosinec - bitva o vesnici Linna ve Finsku
- 4. prosinec
- jednotky sovětské 139. střelecké divize obsazují město Raukhala ve Finsku
- dokončeny opravy německého bitevního křižníku Gneisenau, Gneisenau je přemístěn do Wilhelmshavenu
- německá ponorka U-36 potopena britskou ponorkou Salmon u Kristiansundu v Norsku – 1. ponorka potopená jinou ponorkou
- 5. prosinec - Finové likvidují sovětskou předsunutou jednotku ve směru na Suomussalmi a zmocňují se kompletní sady sovětských šifer
- 6. prosinec
- nájezd člunů sovětské Ladožské vojenské flotily na Taipale (Finsko) – neúspěch
- likvidace celé ruské divize při útoku na finské linie u Taipale (Mannerheimova linie) (do 11.12.)
- předvoj sovětské 56. střelecké divize dosahuje předměstí města Loimola – pak postup zastaven Finy
- 7. prosinec - Finové vyklízejí Suomussalmi před postupující sovětskou 163. střeleckou divizí (obsazení města, Finsko)
- 8. prosinec
- komodor 1. st. Kuzněcov vyhlašuje úplnou blokádu finského pobřeží od ústí řeky Torni po ústí Finského zálivu
- noční přepad ruských jednotek dvěma finskými jednotkami
- sovětská 163. střelecká divize zastavena v oblasti Suomussalmi finským 16. samostatným praporem
- 9. prosinec
- finové rozmisťují v oblasti Suomussalmi dva pluky 9. pěší divize (viz Bitva o Suomussalmi a Zimní válka)
- jednotky sovětské 155. střelecké divize se dostávají k městům Kallioniemi a Oinaansalmi (Finsko), pak zastaveny Finy
- na schůzce u Stalina rozhodnuto o vytvoření Hlavního stanu vrchního velení (tzv. Stavka)
- 10. prosinec
- útok 139. sovětské divize na Karelské šíji - malá razantnost
- jednotky sovětské 122. střelecké divize dobývají město Salla ve Finsku
- sovětská ponorka Šč-322 potápí švédský nákladní parník s nákladem celulózy pokoušející se projet námořní blokádou
- sovětské torpédoborce Leningrad, Minsk a Stěreguščij ostřelují finská pobřežní postavení u Saarenpää ve Finsku
- nový britský křižník Belfast těžce poškozen po najetí na magnetickou minu
- 11. prosinec
- začátek 14 dní trvajícího finského protiútoku na Suomussalmi a směrem na vesnici Juntusranta - porážka ruské 44. divize
- společnost národů sestavuje zvláštní výbor shromáždění zástupců k řešení finsko-ruské krize
- 12. prosinec
- finský protiútok na Karelské šíji v oblasti Tolvajärvi proti sovětské 139. střelecké divizi (do 13.12.)
- zvláštní výbor Společnosti národů vyzývá SSSR a Finsko k zastavení bojových akcí
- 13. prosinec - námořní bitva u ústí Rio de La Plata (do 17.12)
- 14. prosinec
- Rusové vyklízejí pozice v průsmyku Ristisalmi po finském protiútoku
- britský nálet na Schilligskou rejdu, 7 britských Wellingtonů sestřeleno
- finské protiútoky na postavení sovětské 163. pěší divize v Suomussalmi (odraženy)
- Sovětský svaz vyloučen ze Společnosti národů jako agresor poté, co ignoroval požadavky na ukončení bojů
- 15. prosinec
- druhý sovětský útok (Mereckov) na Karelské šíji – neúspěch
- odražení další ruské divize u Taipale - zničeno 18 ruských tanků z 50
- zavedení přídělového systému u textilu, šatů a obuvi na území Protektorátu
- 17. prosinec
- potopena kapesní bitevní loď Admiral Graf Spee
- odražení 3. ruské divize při útoku na finská postavení u Taipale
- sovětský útok u Summy ve Finsku na Mannerheimovu linii – neúspěch
- 18. prosinec
- jednotky sovětské 139. a 75. střelecké divize dosahují při ústupu Ägläjärvi (Finsko)
- letecká bitva nad Německým (Helgolandským) zálivem, 11 britských Wellingtonů sestřeleno
- 26. prosinec - Zemětřesení zcela zničilo město Erzincan v Turecku, kde zahynulo 100 000 lidí.
- 27. prosinec - zemětřesení ve východní Anatolii (Turecko), okolo 100 000 mrtvých
Vědy a umění[editovat]
- 5. února – V Mnichově proběhla světová premiéra opery Měsíc.[zdroj?]
- Byl objeven chemický prvek francium.
Nobelova cena[editovat]
- Nobelova cena za literaturu - Frans E. Sillanpää
- Nobelova cena za medicínu - Gerhard Domagk za objev antibakteriálního vlivu prontosilů, sulfonamidového preparátu pro chemoterapii bakteriologických infekcí.
- Nobelova cena za fyziku - Ernest Orlando Lawrence za objev cyklotronů k výrobě umělých radioizotopů
- Nobelova cena za chemii - Adolf Butenandt za práci o pohlavních orgánech a Leopold Ružička - za práci o polymetylenech a vyšších terpenech.
- Nobelova cena míru - nebyla v prvním roce války udělena
Oscar[editovat]
- udělení mimořádné ceny za použití barev: William Cameron Menzies za film Jih proti severu v originále Gone with the Wind
- za nejlepší film: David O. Selznick za film Jih proti severu v originále Gone with the Wind
- za nejlepší režii: Victor Fleming za film Jih proti severu v originále Gone with the Wind
- za nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli: Vivien Leigh za film Jih proti severu v originále Gone with the Wind
- za nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli: Hattie McDaniel za film Jih proti severu v originále Gone with the Wind
- za nejlepší výpravu: Lyle. R. Whyle za film Jih proti severu v originále Gone with the Wind
- za barevnou kameru: Ernest Haller, Ray Rennahan za film Jih proti severu v originále Gone with the Wind
- za nejlepší střih: Hal C. Kern, James E. Newcom za film Jih proti severu v originále Gone with the Wind
- za nejlepší technické zpracování: Don Musgrave za film Jih proti severu v originále Gone with the Wind
Sport a hry[editovat]
- Ladislav Prokeš zveřejnil šachovou studii, v níž představil tzv. Prokešův manévr
Narození[editovat]
Česko
- 5. ledna - Jaroslav Walter, československý hokejista a hokejový trenér
- 6. ledna – Miroslav Moravec, dabér a herec († 29. března 2009)
- 18. ledna - Jana Červenková, spisovatelka
- 19. ledna – Jiří Zahajský, herec († 19. července 2007)
- 22. ledna
- Dana Puchnarová, akademická malířka, grafička, ilustrátorka, autorka realizací v architektuře, výtvarná pedagožka a publicistka
- Emilie Strejčková, pedagožka a environmentalistka († 8. března 2009)
- 26. ledna - Ivan Steiger, karikaturista, ilustrátor, spisovatel a režisér
- 2. února - Ladislav Mrkvička, herec
- 5. února
- František Sokol, volejbalista, bronzový olympionik († 2011)
- Evžen Zámečník, houslista, dirigent, hudební pedagog a skladatel
- 20. února - Milan Mráz, filosof, historik filosofie a překladatel
- 22. února - Petr Skarlant, básník, spisovatel a překladatel
- 3. března - Eva Jiřičná, česká architektka a designerka žijící ve Velké Británii
- 6. března - Peter Glotz, německý politik, publicista, politolog, vysokoškolský pedagog a mediální teoretik († 2005)
- 16. března - Petr Weigl, filmový, televizní a divadelní režisér a dramaturg
- 22. března - Josef Smolka, volejbalista, bronzový olympionik a mistr světa
- 29. března - Jan Mrvík, veslař, bronzový olympionik
- 30. března
- Jiří Hrzán, český herec, zpěvák a bavič († 24. září 1980)
- František Procházka, botanik († 2004)
- 1. dubna - Jiří Stromšík, germanista, vysokoškolský pedagog a překladatel
- 19. dubna - Adolfína Tkačíková, sportovní gymnastka, stříbrná olympionička
- 22. dubna - Jaroslav Krček, hudebník, dirigent, sbormistr a hudební skladatel
- 3. května - Jiří Niederle, fyzik († 2010)
- 18. května - Peter Grünberg, německý fyzik, nositel Nobelovy ceny
- 26. května - Karel Raška, česko-americký lékař, biochemik, molekulární virolog a genetik, imunolog a imunopatolog
- 4. června - Milan Zelenka, kytarista a hudební pedagog
- 30. června – Naďa Urbánková, zpěvačka pop music
- 14. července – Karel Gott, významný zpěvák pop music
- 30. července - Alois Švehlík, herec a divadelní pedagog
- 7. srpna – Bronislav Poloczek, český herec polské národnosti († 16. března 2012)
- 18. srpna – Milan Báchorek, hudební skladatel
- 31. srpna - Jiří Lundák, veslař, bronzový olympionik
- 8. září - Antonín Molčík, herec
- 20. září - Jaromír Šofr, kameraman a pedagog
- 22. září - Milan Čuda, volejbalista, stříbrný z olympiády 1964
- 12. října – Vladimír Körner, spisovatel
- 18. října – Josef Černý, bývalý hokejista, olympionik a trenér
- 12. listopadu - Miloš Polášek, fotograf, grafik a vydavatel
- 13. listopadu – Karel Brückner, fotbalový trenér
- 24. listopadu - Pavel Rak, ilustrátor, karikaturista a esperantista
- 30. listopadu - Josef Velek, novinář a publicista, zakladatel české ekologické žurnalistiky († 30. dubna 1990)
- 10. prosince – Jaroslav Jiřík, hokejista († 11. července 2011)
- 11. prosince – Antonín Drábek, básník, spisovatel a vydavatel
- 14. prosince – Josef Abrhám, herec, manžel herečky Libuše Šafránkové
- 17. prosince
- Jaroslav Satoranský, herec
- Václav Jíra, malíř
Svět
- 1. ledna- Michèle Mercier, francouzská herečka
- 3. ledna - Bobby Hull, kanadský hokejista
- 6. ledna
- Mike Farrell, americký herec, režisér, scenárista, producent a politický a společenský aktivista
- Valerij Lobanovskij, sovětský a ukrajinský fotbalový trenér
- 10. ledna − Scott McKenzie, americký zpěvák a kytarista († 18. srpna 2012)
- 12. ledna – Thomas Müller, německý hudební skladatel
- 28. ledna - John Fabian, americký důstojník a astronaut
- 29. ledna - Germaine Greerová, australská spisovatelka, novinářka a feministka
- 31. ledna - Romualdas Ozolas, litevský politik a veřejný činitel
- 1. února
- Fritjof Capra, rakouský fyzik, holista a teoretik
- Claude François, francouzský zpěvák, hudební skladatel a tanečník († 1978)
- 2. února - Dale T. Mortensen, americký ekonom, nositel Nobelovy ceny
- 5. února - Carlos Soria, španělský horolezec
- 11. února – Rudolf Chmel, slovenský literární vědec a politik
- 12. února - Ray Manzarek, americký muzikant, člen skupiny The Doors († 2013)
- 13. února - Valerij Rožděstvenskij, sovětský kosmonaut ruské národnosti († 2011)
- 16. února - Czesław Niemen, polský zpěvák, písničkář, klávesista a hudební experimentátor († 2004)
- 27. února - Kenzó Takada, japonský módní návrhář (Kenzo)
- 28. února
- Cchuej Čchi, americký fyzik čínského původu, držitel Nobelovy ceny
- Trịnh Công Sơn, vietnamský hudební skladatel († 2001)
- 1. března - Leo Brouwer, kubánský skladatel, kytarista a dirigent
- 8. března - Lidija Skoblikovová, bývalá sovětská rychlobruslařka, nejúspěšnější rychlobruslařka olympijských her
- 14. března - William B. Lenoir, americký astronaut († 2010)
- 17. března - Giovanni Trapattoni, italský fotbalový trenér
- 20. března - Brian Mulroney, kanadský politik a expremiér
- 25. března - D. C. Fontana, americká televizní scenáristka (Star Trek)
- 29. března – Terence Hill, italsko-americký herec
- 30. března - Donald Adamson, britský historik, kritik a překladatel z francouzské literatury
- 31. března
- Zviad Gamsachurdia, vědec, spisovatel, disident a první prezident Gruzie († 1993)
- Jozef Mikloško, slovenský politik, bývalý místopředseda vlády ČSFR
- 2. dubna – Marvin Gaye, americký soulový zpěvák († 1984)
- 7. dubna - Francis Ford Coppola, americký filmový scenárista, režisér a producent
- 12. dubna - Ilan Chet, izraelský mikrobiolog
- 13. dubna – Seamus Heaney, irský spisovatel, nositel Nobelovy ceny
- 16. dubna - Dusty Springfield, britská zpěvačka († 1999)
- 18. dubna - Sajjid Alí Chameneí, duchovní vůdce Íránu
- 20. dubna - Gro Harlem Brundtlandová, norská politička, diplomatka a lékařka
- 23. dubna - Jozef Adamovič, slovenský herec a pedagog
- 24. dubna - Ján Melkovič, slovenský hudební skladatel a herec, člen Radošinského naivního divadla († 2004)
- 27. dubna
- Stanisław Dziwisz, arcibiskup krakovský, osobní sekretář Jana Pavla II.
- David de Kretser, australský lékař, sociální aktivista a politik srílanského původu
- 4. května – Amos Oz, izraelský spisovatel, esejista a žurnalista
- 7. května
- Sidney Altman, kanadský chemik, nositel Nobelovy ceny
- Ruggero Deodato, italský herec, režisér a scenárista
- Ruud Lubbers, nizozemský politik
- 13. května – Harvey Keitel, americký herec
- 16. května – Pascal Salin, francouzský libertariánský ekonom
- 18. května - Giovanni Falcone, italský prokurátor, bojovník proti mafii († 1992)
- 19. května
- Jānis Lūsis, bývalý sovětský atlet lotyšské národnosti, olympijský vítěz v hodu oštěpem
- Francis Scobee, americký letec a astronaut († 1986)
- 21. května - Heinz Holliger, švýcarský skladatel, hobojista, dirigent a klavírista
- 22. května
- Ian Underwood, americký hudebník a hudební skladatel
- Paul Winfield, americký herec
- 25. května – Ian McKellen, britský herec
- 27. května - Don Williams, americký country zpěvák a skladatel
- 30. května – Dieter Quester, bývalý rakouský automobilový závodník, pilot Formule 1
- 3. června - Ian Hunter, anglický zpěvák-skladatel a frontman rockové skupiny Mott the Hoople
- 5. června - Joe Clark, kanadský politik
- 8. června - Norman Davies, britský historik
- 11. června – Jackie Stewart, bývalý skotský pilot Formule 1, mistr světa a spoluzakladatel týmu Stewart Grand Prix
- 17. června - Krzysztof Zanussi, polský režisér a scenárista
- 18. června - Jack Herer, americký politický aktivista († 2010)
- 20. června – Bob Neuwirth, americký zpěvák, producent, skladatel a výtvarník
- 21. června – Dušan Klein, český režisér
- 22. června – Ada Jonat, izraelská odbornice na krystalografii
- 6. července – Jet Harris, anglický baskytarista a člen skupiny The Shadows († 2011)
- 7. července – Karol Šafárik, slovenský tenista a tenisový trenér
- 15. července - Aníbal Cavaco Silva, portugalský prezident
- 16. července - Denise LaSalle, americká bluesová zpěvačka
- 17. července
- Jelena Obrazcovová, ruská operní pěvkyně-mezzosopranistka a hudební pedagožka
- Spencer Davis, britský hudebník, multiinstrumentalista a zakladatel rockové skupiny The Spencer Davis Group
- 18. července - Dion DiMucci, americký zpěvák, kytarista a hudební skladatel
- 20. července - Judy Chicagová, americká umělkyně, malířka, sochařka, spisovatelka, feministka a pedagožka
- 21. července - Kim Fowley, americký hudební producent a skladatel
- 22. července - Terence Stamp, anglický herec
- 26. července - John Howard, australský politik
- 27. července
- William Eggleston, americký novinářský fotograf
- Gabriela Vránová, česká herečka a divadelní pedagožka
- 2. srpna - Wes Craven, americký režisér a herec
- 8. srpna - Viorica Viscopoleanuová, bývalá rumunská skokanka do dálky, světová rekordmanka a olympijská vítězka
- 9. srpna – Romano Prodi, italský politik
- 11. srpna - Josef Laufer, český zpěvák, herec, scenárista, režisér, tlumočník, moderátor a textař
- 13. srpna - Howard Tate, americký zpěvák a skladatel († 2011)
- 16. srpna
- Valerij Rjumin, sovětský a ruský kosmonaut
- Billy Joe Shaver, americký zpěvák a skladatel "outlaw country"
- 20. srpna - Valerij Ševčuk, ukrajinský prozaik
- 21. srpna - Festus Mogae, prezident Botswany
- 22. srpna - Valerie Harper, americká filmová a divadelní herečka
- 26. srpna - Fred Milano, americký doo-wopový zpěvák († 2012)
- 28. srpna - Otto Gerhard Oexle, německý historik
- 29. srpna - Joel Schumacher, americký filmový scenárista, režisér a producent
- 30. srpna
- Elizabeth Ashley, americká herečka
- John Peel, anglický DJ († 2004)
- 5. září - Clay Regazzoni, švýcarský automobilový závodník, pilot Formule 1 († 2006)
- 6. září - David Allan Coe, americký country zpěvák a skladatel
- 9. září - Zbigniew Namysłowski, polský jazzový alt saxofonista a instrumentalista
- 13. září - Joel-Peter Witkin, americký fotograf
- 18. září
- Frankie Avalon, americký herec, zpěvák a bývalý teen idol
- Jorge Sampaio, politik, právník a bývalý prezident Portugalské republiky
- 29. září - Larry Linville, americký herec a komik († 2000)
- 2. října – Jurij Nikolajevič Glazkov, sovětský kosmonaut ruské národnosti († 2008)
- 4. října
- Ivan Mauger, novozélandský motocyklový plochodrážní jezdec
- Angelo Michajlov, český hudebník a hudební skladatel bulharského původu († 7. července 1998)
- 7. října – John Hopcroft, americký počítačový teoretický vědec
- 8. října – Harvey Pekar, americký autor komiksů († 2010)
- 9. října – John Pilger, australský žurnalista a dokumentarista
- 11. října - Maria Buenová, bývalá brazilská tenistka, ženská světová jednička
- 14. října – Ralph Lauren, americký módní návrhář
- 16. října – Gerold Späth, švýcarský spisovatel
- 18. října – Lee Harvey Oswald, údajný americký atentátník na prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho († 1963)
- 19. října - Wu Tchien-ming, čínský filmový režisér
- 22. října - Joaquim Chissano, bývalý mosambický prezident
- 24. října - F. Murray Abraham, americký herec
- 27. října - John Cleese, britský herec, komik, spisovatel a filmový producent, člen komediální skupiny Monty Python
- 29. října – Rob Nilsson, americký filmový režisér a herec
- 30. října – Grace Slick, americká zpěvačka a malířka
- 31. října – Ali Farka Touré, malijský kytarista († 2006)
- 2. listopadu - Richard Serra, americký umělec a sochař
- 4. listopadu - Václav Kruta, francouzský archeolog a historik česko-francouzského původu
- 8. listopadu - Paul Hogan, australský herec
- 16. listopadu - Tor Åge Bringsværd, norský spisovatel, dramatik a překladatel
- 18. listopadu - Margaret Atwoodová, kanadská spisovatelka, básnířka, literární kritička, feministická a sociální aktivistka
- 25. listopadu - Martin Feldstein, americký konzervativní ekonom, poradce prezidentů USA
- 26. listopadu - Tina Turner, americká rocková zpěvačka a herečka
- 2. prosince – Ja'el Dajanová, izraelská spisovatelka a politička, dcera Mošeho Dajana
- 5. prosince - Ricardo Bofill, španělský architekt a urbanista
- 14. prosince - Stephen Cook, americký informatik
- 16. prosince - Barney McKenna, irský hudebník, hráč na banjo, mandolínu a melodeon, člen skupiny The Dubliners († 2012)
- 25. prosince – Don Alias, americký jazzový perkusionista († 2006)
- 26. prosince
- Eduard Kukan, slovenský politik
- Phil Spector, americký hudební producent
- 30. prosince – Felix Pappalardi, americký hudební producent, skladatel, zpěvák a baskytarista († 1983)
- Džunko Tabei, japonská horolezkyně, první žena na Mount Everestu a se tzv. Seven Summits
Úmrtí[editovat]
Česko[editovat]
- 9. ledna – Johann Gerstner, český houslista a hudební pedagog (* 17. srpna 1851)
- 29. ledna
- Josef Taschek, československý německé národnosti (* 31. července 1857)
- Antonín Klír, konstruktér vodních staveb a profesor vodního stavitelství (* 14. prosince 1864)
- 5. února – Jan Václav Novák, hudební skladatel a klarinetista (* 30. března 1876)
- 11. února - Jan Kvíčala, šachový mistr (* 1868)
- 16. února – Ferdinand Vach, hudební skladatel, dirigent a sbormistr (* 25. února 1860)
- 21. února – Václav Šturc, první předseda Komunistické strany Československa (* 21. srpna 1858)
- 12. března - Rudolf Kříženecký, architekt a profesor (* 28. října 1861)
- 12. dubna - Jan Vladimír Hráský, stavební inženýr, hydrolog a balneolog (* 24. dubna 1857)
- 18. května – František Ulrich, starosta Hradce Králové, básník (* 6. února 1859)
- 22. května – Jiří Mahen, spisovatel (* 12. prosince 1882)
- 16. června – Viktor Roman Moser, hudební skladatel a pedagog (* 7. února 1864)
- 2. července - Otakar Mařák, operní pěvec (tenor) (* 5. ledna 1872)
- 14. července - Alfons Mucha, malíř a designér období secese (* 24. července 1860)
- 8. srpna – Josef Egem, pěvec, hudební skladatel a pedagog (* 18. listopadu 1874)
- 23. září – Jan Fleischmann, hokejista (* 6. července 1885)
- 11. října – Hans Hartl, československý politik německé národnosti (* 17. května 1858)
- 20. října – Josef Omáčka, varhaník a hudební skladatel (* 30. března 1869)
- 3. listopadu – Jan Hanuš Máchal, slavista, literární historik a filolog (* 25. října 1855)
- 11. listopadu – Jan Opletal, student, zabit při protinacistické demonstraci (* 1. ledna 1915)
- 17. listopad - Josef Matoušek, historik a vysokoškolský pedagog (* 13. ledna 1906)
- 22. listopadu – Xaver Dvořák, český kněz a básník (* 29. listopadu 1858)
- 26. listopadu – Arne Novák, literární historik (* 2. března 1880)
- 4. prosince – František Vejdovský, český zoolog (* 24. října 1849)
- 31. prosince – Bohumil Matějů, duchovní a hudební skladatel (* 20. dubna 1888)
Svět[editovat]
- 2. ledna - Roman Dmowski, polský politik a státník (* 1864)
- 8. ledna - Frank Stoker, irský tenista a ragbista (* 1867)
- 9. ledna - Johann Gerstner, český houslista a hudební pedagog (* 17. srpna 1851)
- 14. ledna – Valdemar Dánský, dánský princ (* 27. října 1858)
- 24. ledna - Maximilian Bircher-Benner, švýcarský lékař a průkopník ve stravovacím výzkumu (* 1867)
- 28. ledna - William Butler Yeats, anglicky píšící irský básník, dramatik a esejista, nositel Nobelovy ceny (* 1865)
- 2. února - Vladimir Šuchov, ruský vědec, architekt a amatérský fotograf (* 1853)
- 4. února - Edward Sapir, americký jazykovědec a antropolog (* 1884)
- 10. února – Pius XI., papež (* 31. května 1857)
- 11. února – Franz Schmidt, rakouský violoncellista, klavírista, hudební skladatel a pedagog (* 22. prosince 1874)
- 22. února
- Alexandr Jegorov, sovětský armádní velitel a oběť Stalinských čistek (* 1883)
- Antonio Machado, španělský básník (* 1875)
- 27. února – Naděžda Konstatinovna Krupská, ruská revolucionářka, pedagožka, sovětská politička a manželka V.I. Lenina (* 1869)
- 2. března - Howard Carter, britský archeolog a egyptolog (* 1874)
- 4. března - Rudolf Samojlovič, ruský a sovětský polární badatel, geograf, geolog, profesor (* 1881)
- 6. března - Ferdinand von Lindemann, německý matematik (* 1852)
- 13. března – Lucien Lévy-Bruhl, francouzský filozof (* 10. dubna 1857)
- 1. dubna - Anton Semjonovič Makarenko, ukrajinský a sovětský spisovatel a pedagog, tvůrce systému kolektivní výchovy (* 1874)
- 4. dubna – František Horváth, slovenský houslista a primáš, šiřitel slovenských lidových písní (* 1855)
- 7. dubna – Mary Steen, dánská fotografka (* 28. října 1856)
- 18. dubna - Hugo Charlemont, rakouský malíř (* 1850)
- 20. dubna - František Salvátor Rakousko-Toskánský, rakouský arcivévoda a generál (* 1874)
- 24. dubna – Louis Trousselier, francouzský cyklista (* 29. června 1881)
- 4. května - Ghazi I., irácký král (* 1912)
- 11. května - Jevgenij Karlovič Miller, ruský generál a jeden z vůdců bělogvardějců (* 1867)
- 24. května - Aleksander Brückner, polský jazykovědec-slavista, filolog, lexikograf a historik literatury (* 1856)
- 27. května - Joseph Roth, rakouský spisovatel a novinář (* 1894)
- 29. května - Urszula Ledóchowska, polská šlechtična, řeholnice, učitelka a vychovatelka (* 1865)
- 22. června - Benjamin Tucker, americký anarchoindividualista, editor a vydavatel (* 1854)
- 4. července - Louis Wain, anglický malíř a kreslíř (* 1860)
- 15. července – Eugen Bleuler, švýcarský psychiatr, tvůrce termínu schizofrenie (* 1857)
- 7. srpna - Thomas Andrew, novozélandský fotograf (* 1855)
- 28. srpna - Eugène-Henri Gravelotte, francouzský šermíř, první moderní olympijský vítěz ve fleretu (* 1876)
- 1. září - Paul Nadar, francouzský portrétní fotograf (* 1856)
- 3. září - Edvard Westermarck, finský filosof, antropolog a sociolog (* 1862)
- 6. září - Arthur Rackham, anglický ilustrátor (* 1867)
- 9. září - Józef Czechowicz, polský avantgardní básník (* 1903)
- 18. září - Stanisław Ignacy Witkiewicz, polský dramatik, malíř, fotograf, autor antiutopických románů (* 1885)
- 23. září – Sigmund Freud, rakouský lékař, zakladatel psychoanalýzy (* 6. května 1856)
- 24. září - Carl Laemmle, průkopník americké filmové produkce a zakladatel Universal Studios (* 1867)
- 13. říjen - Ford Sterling, americký herec a režisér, jeden z průkopníků filmové grotesky (* 1883)
- 28. října - Alice Brady, americká herečka (* 1892)
- 31. října - Otto Rank, rakouský psychoanalytik (* 1884)
- 28. listopadu - James Naismith, kanadský vysokoškolský pedagog, zakladatel sportovní disciplíny basketbalu (* 1861)
- 29. listopadu - Philipp Scheidemann, německý politik a publicista (* 1865)
- 3. prosince – Luisa Sasko-Koburská, britská princezna (* 1848)
- 12. prosince – Douglas Fairbanks, americký herec, režisér, scenárista a producent (* 1883)
- 23. prosince – Anthony Fokker, nizozemský letecký konstruktér a výrobce letadel (* 6. dubna 1890)
- ? – Júlio Zeferino Schultz Xavier, portugalský kontradmirál (* 4. října 1850)
- ? – James Booker Blakemore Wellington, anglický fotograf a vynálezce (* 1858)
Hlavy států[editovat]
- Podrobnější informace naleznete v článku Seznam hlav států v roce 1939.
Asie:
Související články[editovat]
Externí odkazy[editovat]
Digitalizované noviny a časopisy z roku 1939:'
