1939
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Seznam historických výročí | Aktuality
2. tisíciletí
◄ | 19. st. | 20. století | 21. st.
◄◄ | ◄ | 1935 | 1936 | 1937 | 1938 | 1939 | 1940 | 1941 | 1942 | 1943 | ► | ►►
Obsah |
1939 (MCMXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
[editovat] Události
| 1939 |
|---|
| Demografický vývoj v Česku | |
|---|---|
| 1939 | |
| Střední stav obyvatel | 11 105 990 |
| Narození | 192 344 |
| Zemřelí | 146 976 |
| Přirozený přírůstek | 45 368 |
| Přírůstek stěhováním | N/A |
| Celkový přírůstek | N/A |
[editovat] Leden
- 1. leden - založena firma Hewlett-Packard
- 27. leden - rozhodnutí československé vlády o propuštění Židů ze státní služby ČSR
[editovat] Únor
- 2. únor - maďarská armáda vstupuje na území Podkarpatské Rusi ČSR
- 14. únor - na vodu je spuštěna německá bitevní loď Bismarck o výtlaku 41 700 tun
- 24. únor - Maďarsko přistupuje k paktu proti Kominterně
[editovat] Březen
- 2. březen - Eugenio Pacelli byl zvolen papežem a přijal jméno Pius XII.
- 3. březen - Stalinův emisar Jarcev předkládá Finsku sovětské návrhy na zabezpečení proti německé agresi – později odmítnuty
- 8. březen - Hitler informuje říšskou reprezentaci o tom, že ČSR kvůli nesnesitelné situaci v Praze bude obsazena nejdéle do týdne
- 10. březen - Stalinův projev k delegátům XVIII. sjezdu strany V Moskvě – nástin možných budoucích válek
- 14. březen
- Slovenský sněm odhlasoval odtržení Slovenska a utvoření samostatného Slovenského státu (Jozef Tiso prezidentem)
- vojáci českého 8. pluku v Místku kladou ozbrojený odpor německým jednotkám
- 15. březen
- německá okupace českých zemí, obsazení Čech a Moravy (německý IV. a XVI. sbor) - operace MARZWIRBEL
- zahájena první masová zatýkací akce v ČSR zaměřená proti všem potenciálním odpůrcům Říše – akce GITTER (Mříže)
- Podkarpatská Ukrajina vyhlašuje nezávislost na ČSR
- 16. březen
- maďarské jednotky okupují s německým souhlasem Podkarpatskou Ukrajinu
- zřízení Protektorátu Čechy a Morava, jmenování protektorátní vlády (ČSR)
- 18. březen - Konstantin von Neurath jmenován říšským protektorem (ČSR)
- 19. březen - německá vojenská přehlídka na Václavském náměstí v Praze u příležitosti Dne branné moci (ČSR)
- 21. březen - položen základ vzniku Národního souručenství (jediné politické strany v Protektorátu Čechy a Morava)
- 23. březen
- 26. březen - zavedení pravostranného silničního provozu v Protektorátu Čechy a Morava (ČSR)
- 27. březen - generál Franco přistupuje k paktu proti Kominterně (Španělsko)
- 28. březen - španělská občanská válka končí naprostým vítězstvím nacionalistických sil
- 29. březen
- Estonsko a Lotyšsko je prostřednictvím vyslanců varováno, aby neuzavíralo smlouvy ohrožující bezpečnost a zájmy SSSR
- šéf civilní správy Konrád Henlein vydává nařízení zakazující židovskému obyvatelstvu volně disponovat majetkem (ČSR)
- 31. březen - na základě událostí z 15.3. v ČSR Velká Británie a Francie deklarují garanci celistvosti polských a rumunských hranic
[editovat] Duben
- 1. duben
- nacionalisté ve Španělsku vyhlašují občanskou válku za skončenou
- spuštěna na vodu německá bitevní loď Tirpitz (Wilhelmshaven)
- 2. duben - zahájen nábor do Národního souručenství (jediné politické strany v Protektorátu Čechy a Morava)
- 5. duben - do Prahy přicestoval říšský protektor Konstantin von Neurath (ČSR)
- 6. duben - Británie, Francie a Polsko podepisují smlouvu o vzájemné pomoci v případě napadení
- 7. duben - Itálie napadá Albánii
- 9. duben - italská vojska obsazují Tiranu (Albánie), král Zog I. prchá do Řecka
- 13. duben - Británie a Francie se zavazují podporovat Rumunsko a Řecko
- 15. duben - od tohoto data se po ukončení vojenské správy začíná v Protektorátu formovat Gestapo (ČSR)
- 17. duben
- 27. duben
- Británie znovu zavádí vojenské odvody
- státní prezident Emil Hácha jmenoval gen. Aloise Eliáše ministerským předsedou nově formované protektorátní vlády (ČSR)
- 28. duben - německá vláda oznamuje jednostranné vypovězení anglo-německé námořní smlouvy
- 30. duben - v Krakově ustavena tzv. Zahraniční vojenská skupina československá v Polsku
[editovat] Květen
- 3. květen - spuštěna na vodu britská bitevní loď Prince of Wales
- 5. květen - vojáci 1. československé jednotky zformované v Polsku přísahají v Krakově věrnost ČSR
- 5. květen - rozkaz Reinharda Heydricha ke zformování Gestapa v Protektorátu Čechy a Morava.
- 6. květen - převoz ostatků K. H. Máchy z Litoměřic do Prahy - jedna z mohutných protiokupačních a protinacistických demonstrací
- 11. květen - sovětský průzkumný letoun R-5 sestřelen japonskou stíhačkou Ki-10 na mongolsko-čínském pomezí
- 12. květen - pohraniční střet mongolské 6. jízdní divize s japonským 8. plukem bargutské jízdy
- 13. květen - japonské letectvo zahajuje operační činnost v oblasti Chalchyn-Golu (Mongolská-mandžuská hranice)
- 17. květen - Švédsko, Norsko a Finsko odmítají německou nabídku na podepsání smlouvy o neútočení
- 19. květen - Molotov žádá Finsko o podrobnosti k finskému záměru opevnit Alandské ostrovy – odmítnuto
- 22. květen - Německo a Itálie podepisují tzv. Ocelový pakt
- 27. květen - Sovětská letecká bombardovací akce proti Charbinu (Mongolsko-mandžuská hranice)
- 28. květen
- silné letecké souboje na mongolsko-mandžuské hranici
- japonský útok na sovětsko-mongolské pozice, boje do 29. května 1939
[editovat] Červen
- 2. červen - Žukov jmenován velitelem sovětských sil
- 5. červen - podplukovník Ludvík Svoboda ilegálně uniká poblíž Ostravy do [Polsko|Polska]
- 6. červen - ratifikace smlouvy o Alandských ostrovech ve finském parlamentu
- 11. červen - Ludvík Svoboda pověřen československým konzulátem v Krakově řízením československé vojenské jednotky
- 18. červen - návštěva britského generála Waltera Kirkea ve Finsku – diplomatické konzultace o finských záměrech
- 21. červen - výnos říšského protektora o zavedení Norimberských zákonů v českých zemích (ČSR)
- 30. červen
- přidělení bývalého pracovního tábora v Malých Bronowicích československé jednotce (Polsko)
- v Protektorátu vzniká Národní odborová ústředna zaměstnanecká (povinně spojující téměř 700 odborových organizací a spolků)
[editovat] Červenec
- 1. červenec - přijetí britského a francouzského vyslance v Moskvě – požadavek podpory sovětských „garancí ochrany“ pobaltských republik
- 2. červenec - 80 japonských tanků zahajuje útok na postavení sovětského 149. střeleckého pluku a 9. motomechanizované brigády na jihu Mongolska
- 4. červenec - vrcholí těžké sovětsko-japonské boje o Bain Cagan v jihovýchodním Mongolsku
- 7. červenec - opakovaný útok japonské 23. divize západně od Chalchyn Golu (jihovýchodní Mongolsko)
- 9. červenec - Winston Churchill vybízí vládu k utvoření vojenské aliance se SSSR
- 18. červenec - americký prezident Franklin D. Roosevelt žádá Kongres o revizi zákona o neutralitě
- 19. červenec - ve Varšavě přislíbena britská podpora Polskému státu v případě jeho napadení. (generál W. E. Ironside)
- 21. červenec - říšský protektor nařizuje zřízení Ústředny pro židovské vystěhování (ČSR)
- 23. červenec
- irská vláda staví IRA (Irskou republikánskou armádu) mimo zákon
- japonská armáda zahajuje další útoky proti sovětským přepravištím přes řeku Chalchyn Gol (Mongolsko)
- Mahatma Gandhi, indický duchovní vůdce, píše osobní dopis Hitlerovi žádající zabránění jakékoli možné válce
- 25. červenec
- velení Kuang-tungské armády zastavuje boje na mongolsko-mandžuském pomezí
- první nařízení o zavedení všeobecné pracovní povinnosti pro muže ve věku 16-25 let na území Protektorátu Čechy a Morava
- 26. červenec - vláda USA vypovídá americko-japonskou obchodní smlouvu z roku 1919
[editovat] Srpen
- 2. srpen
- v Paříži zřízena československá vojenská kancelář
- porada japonského generálního štábu - rozhodnutí provést v oblasti Nomonchanu generální ofenzívu proti sovětským vojskům (Mandžusko)
- 10. srpen
- císař Hirohito stvrzuje operaci v Nomonchanu
- vytvoření japonské 6. armády
- 12. srpen - v Bratislavě je podepsána smlouva o tzv. ochranném pásmu mezi Německem (Hans Bernard) a Slovenskem (Josef Tiso)
- 14. srpen
- 15. srpen
- admirál Karl Dönitz odvolán z dovolené do Kielu, aby zde připravil rozkazy k mobilizaci a pohotovosti ponorek, pro jejich nasazení
- německé kapesní bitevní lodě Deutschland a Admiral Graf Spee spolu s 21 ponorkami vyplouvají „na lov“ do Atlantického oceánu
- 19. srpen
- prvních 14 německých ponorek typu VII a IX začíná zaujímat pozice kolem Britského souostroví (do 21. srpna)
- neočekávaný Žukovův útok proti japonské 6. armádě na mandžuské hranici (Chalchyn Gol)
- 20. srpen - sovětská 1. tanková brigáda a 8. mechanizovaná brigáda útočí na japonské jednotky v prostoru Písečné hory (Mandžuská hranice).
- 21. srpen
- porada Hitlera a vojenských velitelů v Berchtesgadenu - oznámení úmyslu řešit "polský problém"
- německé válečné námořnictvo provádí rozmisťování hladinových lodí a ponorek
- 23. srpen
- Německo uzavírá s SSSR pakt o neútočení, v jehož tajných dodatcích si rozdělili sféry vlivu
- sovětská vojska dosahují Nomonchanu (Mandžusko), zhroucení japonské obrany
- v Gdaňsku je proveden nacistický puč
- letadla RAF začínají provádět průzkumné lety nad Severním mořem za účelem odhalení německých námořních sil
- 24. srpen
- Japonská 14. pěší divize obklíčena a likvidována sovětskými vojsky (Mongolsko-mandžuská hranice)
- mobilizace všech jednotek polského bojového letectva
- Von Rundstedt dostává rozkaz k vytvoření velitelství Skupiny armád Jih (v rámci příprav invaze do Polska)
- 2. nařízení o všeobecné pracovní povinnosti pro muže ve věku 16-25 let na území Protektorátu (ČSR)
- 25. srpen
- pumový útok IRA v Coventry (Británie)
- uzavření britsko – polské dohody o vzájemné pomoci
- 1. Hitlerův rozkaz k zahájení operace WEISS - invaze do Polska dne 26. srpna ve 4:30 (rozkaz byl večer odvolán)
- v Praze dochází k zatýkání členů odbojové organizace Zdeňka Schmoranze
- po 16. hodině vplouvá do Gdaňského přístavu německá školní loď Schleswig-Holstein ("přátelská návštěva")
- 26. srpen
- sovětská 6. tanková brigáda útočí na pozice japonské 14. a 23. divize, obklíčení (Mongolsko-mandžuská hranice)
- rozkaz polským leteckým jednotkám k rozmístění na polní letiště
- 27. srpen
- slovenská vláda vyhlašuje mobilizaci
- na moře vyplouvá dalších 6 německých ponorek
- 28. srpen
- Německo formálně ruší smlouvu o neútočení s Polskem podepsanou v roce 1934
- Německá kapesní bitevní loď Deutschland odplouvá do severního Atlantiku
- 29. srpen - Tři polské torpédoborce ORP Burza, ORP Grom a ORP Błyskawica prchají v rámci operace Pekin do Velké Británie, kam připlouvají 1. září
- 30. srpen
- Pád japonské vlády Kiičira Hiranumy
- Odjezd československé jednotky do výcvikového tábora Leszná u Baranovičů v tehdejším Polsku
- Všeobecná mobilizace v Polsku, uzavření koridoru mezi Východním Pruskem a Německem
- Polsko odesílá své 3 torpédoborce (Burza, Grom, Blyskawica) a 1 ponorku do Británie a 3 ponorky do západního Baltu
- 31. srpen
- Definitivní rozdrcení japonské 6. armády v Mandžusku, zastavení sovětsko-japonských bojů
- Nejvyšší sovět SSSR jednomyslně schvaluje uzavření sovětsko-německé smlouvy o neútočení
- Italský ministr zahraničí Ciano sděluje, že Itálie nebude v žádném případě bojovat proti Británii a Francii
- Povolání záložníků Royal Navy, britské loďstvo je uvedeno do válečného stavu
- U jižního Grónska doplňuje německá kapesní bitevní loď Deutschland zásoby z tankeru Westerwald
- Hitlerův konečný rozkaz k zahájení operace Fall Weiss - k invazi do Polska dne 1.9. ve 4:45
- Předstíraný útok na německou rozhlasovou stanici v Gliwicích – provokace – operace Himmler
[editovat] Září
- 1. září
- Napadení Polska Německem, zahájení operace Fall Weiss, začátek druhé světové války
- Německý letecký útok na nebráněné město Wieluń (Polsko, 4:40 ráno ), první bombardování tohoto druhu (terror bombing)
- Ve 4:45 ráno německá cvičná bitevní loď Schleswig-Holstein zahajuje palbu na polské námořní depo a posádku na Westerplatte
- Asi v 7 h. ráno se odehrává u vesnice Nieporet (Polsko) první velká letecká bitva (64 letadel P-11 proti 100 letadel He-111, Do-17, Bf-110)
- Zatýkání v Protektorátu Čechy a Morava - německá operace Albrecht I. – v Čechách zatčeno 1247 osob
- V Německu je vydán zákaz vycházení židům po 21. hodině
- Mussolini vyhlašuje neutralitu Itálie
- Slovenská republika vyhlašuje Polsku válku. Stává se tak prvním oficiálním spojencem Německa
- 2. září
- 3. září
- Velká Británie, Francie, Austrálie a Nový Zéland vyhlašují Německu válku
- V 11:15 dostávají všechny lodě britského námořnictva signál "Total Germany" sdělující, že Británie a Německo jsou ve válce
- Německé válečné lodě ostřelují polská postavení na poloostrově Hel a Westerplatte v Gdaňsku
- Německými leteckými útoky jsou potopeny polský torpédoborec Wicher a minonoska Gryf
- Dekret polského prezidenta o vytvoření československé vojenské jednotky v Polsku (velitelem armádní generál Lev Prchala)
- Německá ponorka U-30 torpéduje britský osobní parník SS Athenia (112 lidí zahynulo, z toho 28 Američanů)
- Přesun britské 3. divize torpédoborců do Gibraltaru
- Neville Chamberlain jmenuje Winstona Churchilla prvním lordem admirality
- Britské letectvo provádí první nálet na Německo (10 letounů Whitley shazuje 13 tun letáků nad Hamburkem a Brémami
- 4. září
- Končí bitva u Mlawy, polská armáda Modlin ustupuje
- Zahájení přesunu britských expedičních sil do Francie (až 3. říjen 1939)
- Britské letouny typu Bristol Blenheim z 2. skupiny bombardují základnu Kriegsmarine ve Wilhelmshavenu
- Britské letouny typu Vickers Wellington bombardují německé lodě v Brunsbüttelu, ztráta dvou letadel
- 5. září
- USA deklarují neutralitu v začínající válce
- Polské síly v oblasti Piotrkówa se vzdávají německé 10. armádě
- V 8:15 potápí U-47 (kapitána Günthera Priena) britskou loď Bosnia, první úspěch kpt. Priena, budoucího ponorkového esa
- Maroko vyhlašuje válku Německu
- Japonsko vyhlašuje komuniké o svém nevměšování se do válečného konfliktu
- Egypt přerušuje diplomatické styky s Německem
- Po 14. hodině dochází k dalšímu ponorkovému útoku, německá ponorka U-48 (kapitán Herbert Schultze) potápí britskou loď Royal Sceptre
- 6. září
- Jižní Afrika vyhlašuje Německu válku
- Dobytí Krakova, Piotrków Trybunalski kapituluje, polské síly se stahují na řeky Narva, Visla a San
- 7. září
- Pád polské pevnosti a námořního depa ve Westerplatte (major Henryk Sucharski)
- Obranné pozice na Narvě se začínají stahovat na řeku Bug, Tarnów dobyt vojsky německé 14. armády
- Polský prezident Ignacy Mościcki opouští spolu s vládou Varšavu
- Protektorátní vláda schvaluje stanovisko Úřadu říšského protektora ohledně vyvěšování vlajek a hraní hymen
- 8. září
- Němci uzavírají 1. velké obklíčení polských vojsk v prostoru Kielce - Radom a dosahují Varšavy, boje do 12. září 1939
- Konec veškerého polského odporu na Westerplatte
- Němci zahajují druhý velký manévr s cílem obklíčit Brest-Litovsk a Lvov (německý 19. sbor, generál Heinz Guderian)
- Celkové zničení polského námořního letectva umístěného v zálivu poloostrova Hel u Gdaňska při náletu německých Ju-87
- Britská BBC začíná s pravidelnými denními relacemi v českém jazyce
- 9. září
- Začíná bitva na Bzuře, největší bitva polského tažení
- První německý útok na Varšavu
- 10. září
- Kanada vyhlašuje Německu válku
- Německá 30. pěší divize 8. armády zasažena polským útokem z prostoru Poznaňska (bitva na Bzuře)
- Piatek dobyt jednotkami 14. polské pěší divize (bitva na Bzuře)
- Kapitulace Poznaně, začátek obrany pevnosti Modlin
- V nočních hodinách pokládají britské torpédoborce HMS Express a HMS Esk první minové pole před německým pobřežím
- 11. září
- 12. září
- Lewice dobyta jednotkami polské 16. pěší divize (bitva na Bzuře)
- Protiútok německé 8. armády proti polské 17. pěší divizi, odražen (bitva na Bzuře)
- Białystok dobyt vojsky německé 3. armády
- Édouard Daladier přebírá funkce francouzského ministerského předsedy, ministra zahraničí a ministra války
- 13. září
- Dokončeno přeskupení tří polských armád na severní břeh Bzury (bitva na Bzuře)
- Německá berlínská 3. pěší divize proniká přes Vislu jižně od Varšavy a obrací na útěk polský 19. pěší pluk směrem na Lack
- Německý nálet na Frampol (Polsko), 90% města zničeno, první plošné bombardování od začátku války
- Ubytování československé jednotky u Tarnopole, účast na protiletadlové obraně
- Německé jednotky dokončují obklíčení Varšavy
- 14. září
- Polská 4. a 16. pěší divize (armáda Pomorze) zahajují útok na styk německé 8. a 10. armády (bitva na Bzuře)
- Německé jednotky obsazují Gdyni a Brest-Litovsk, Siedice dobyta vojsky německé 3. armády
- Severozápadně od Irska potápějí britské torpédoborce HMS Faulknor, HMS Foxhound a HMS Firedrake německou ponorku U-39, posádka zajata
- Polská ponorka ORP Orzeł spouští kotvy v Tallinu a žádá estonské úřady o možnost opravy a přesun nemocného velitele na pevninu
- 15. září
- Polská armáda Pomorze přechází do obrany na severním břehu Bzury (bitva na Bzuře)
- První britský transatlantický konvoj vyplouvá z Halifaxu (Nové Skotsko)
- 16. září
- Německá 8. armáda přebírá aktivitu a zahajuje likvidaci polské Pomořanské a Poznaňské armády u Bzury (bitva na Bzuře)
- Německá vojska dokončují obchvatný manévr Varšavy
- Podepsáno sovětsko-japonské příměří
- Sovětský svaz uznává Slovenskou republiku
- Polská ponorka ORP Orzeł internována estonskými úřady Tallinu, které jednají na nátlak vlád Německa a Sovětského Svazu
- 17. září
- Sovětský svaz napadl Polsko, sovětská vojska postupují na dohodnutou demarkační linii (původně podél řek Narew, Visla a San), organizovaný odpor polské armády se začíná hroutit
- Němci přechází znovu do útoku podél obou břehů Bzury k severu (1. a 4. tanková divize, 18. a 19. pěší divize)
- Kapitulace Lublinu (Polsko), polský prezident a vláda emigrují do Rumunska, rozkaz k evakuaci vydává též velitel letectva
- Kutno obsazeno vojsky německé 8. armády
- Přechod československé vojenské jednotky na sovětskou stranu v oblasti mezi Polskem a Ukrajinou
- Potopení britské letadlové lodi HMS Courageous v Atlantiku německou ponorkou U-29 (518 mrtvých, jde o první potopenou britskou válečnou loď ve 2. světové válce)
- Nové protektorátní nařízení ohledně tisku, vymezení poslání, snaha o ideologizaci (ČSR)
- 18. září - polský prezident internován v Rumunsku
- 22. září - sovětské jednotky obsadily Lvov
- 27. září - kapitulace Varšavy
- 29. září - kapituluje pevnost Modlin
- 30. září - v Paříži vytvořena nová polská vláda, prezident Polska Ignacy Mościcki rezignoval
[editovat] Říjen
- 2. říjen - kapitulují obránci poloostrova Hel
- 5. říjen - kapitulace jednotek generála Franciszka Kleeberga ukončila organizovaný odpor polské armády
- 8. říjen - Německo vyhlašuje anexi západního Polska
- 14. říjen - ponorka U-47 Günthera Priena pronikla do hlavní základny britského námořnictva Scapa Flow a potopila HMS Royal Oak
- 18. říjen – Z Ostravy byl vypraven první transport židovských obyvatel v rámci Akce Nisko.
- 28. říjen - masové demonstrace v Praze proti německé okupaci
[editovat] Listopad
- 8. listopad - Adolf Hitler těsně unikl atentátu
- 15. listopad - Pohřeb Jana Opletala zastřeleného německými nacisty
- 17. listopad - Byly uzavřeny české vysoké školy, vedoucí představitelé vysokoškoláků byli zatčeni a popraveni, stovky českých studentů byly zbity a odvlečeny do koncentračních táborů.
- 30. listopad - Sovětský svaz napadl Finsko, začíná Zimní válka
[editovat] Prosinec
- 13. prosinec - Odehrála se námořní bitva u ústí Rio de La Plata.
- 14. prosinec - Sovětský svaz byl za nevyprovokovanou agresi proti Finsku vyloučen ze Společnosti národů
- 17. prosinec - potopena kapesní bitevní loď Admiral Graf Spee
- 26. prosince - Zemětřesení zcela zničilo město Erzincan v Turecku, kde zahynulo 100 000 lidí.
- 27. prosinec - zemětřesení ve východní Anatolii (Turecko), okolo 100 000 mrtvých
[editovat] Vědy a umění
- 5. února – V Mnichově proběhla světová premiéra opery Měsíc.[zdroj?]
- Byl objeven chemický prvek francium.
[editovat] Nobelova cena
- Nobelova cena za literaturu - Frans E. Sillanpää
- Nobelova cena za medicínu - Gerhard Domagk za objev antibakteriálního vlivu prontosilů, sulfonamidového preparátu pro chemoterapii bakteriologických infekcí.
- Nobelova cena za fyziku - Ernest Orlando Lawrence za objev cyklotronů k výrobě umělých radioizotopů
- Nobelova cena za chemii - Adolf Butenandt za práci o pohlavních orgánech a Leopold Ružička - za práci o polymetylenech a vyšších terpenech.
- Nobelova cena míru - nebyla v prvním roce války udělena
[editovat] Oscar
- udělení mimořádné ceny za použití barev: William Cameron Menzies za film Jih proti severu v originále Gone with the wind
- za nejlepší film: David O. Selznick za film Jih proti severu v originále Gone with the wind
- za nejlepší režii: Victor Fleming za film Jih proti severu v originále Gone with the wind
- za nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli: Vivien Leigh za film Jih proti severu v originále Gone with the wind
- za nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli: Hattie McDaniel za film Jih proti severu v originále Gone with the wind
- za nejlepší výpravu: Lyle. R. Whyle za film Jih proti severu v originále Gone with the wind
- za barevnou kameru: Ernest Haller, Ray Rennahan za film Jih proti severu v originále Gone with the wind
- za nejlepší střih: Hal C. Kern, James E. Newcom za film Jih proti severu v originále Gone with the wind
- za nejlepší technické zpracování: Don Musgrave za film Jih proti severu v originále Gone with the wind
[editovat] Sport a hry
- Ladislav Prokeš zveřejnil šachovou studii, v níž představil tzv. Prokešův manévr
[editovat] Narození
Československo
- 6. ledna – Miroslav Moravec, dabér a herec († 29. března 2009)
- 19. ledna – Jiří Zahajský, herec († 19. července 2007)
- 21. června – Dušan Klein, režisér
- 30. června – Naďa Urbánková, zpěváčka pop music
- 14. července – Karel Gott, významný zpěvák pop music
- 7. srpna – Bronislav Poloczek, český herec polské národnosti
- 18. srpna – Milan Báchorek, hudební skladatel
- 12. října – Vladimír Körner, spisovatel
- 31. října – Ali Farka Touré, malijský kytarista († 2006)
- 13. listopadu – Karel Brückner, fotbalový trenér
- 10. prosince – Jaroslav Jiřík, český hokejista († 11. července 2011)
- 14. prosince – Josef Abrhám, herec, manžel herečky Libuše Šafránkové
- 17. prosince – Jaroslav Satoranský, herec; Václav Jíra, český malíř
- Emilie Strejčková, pedagožka a environmentalistka († 8. března 2009)
Svět
- 12.ledna – Thomas Müller, německý hudební skladatel
- 29. března – Terence Hill, italsko-americký herec
- 7. května – Sidney Altman, kanadský chemik, nositel Nobelovy ceny ze chemii roku 1989 v oblasti biochemie.
- 7. května – Ruggero Deodato, italský herec, režisér a scenárista
- 2. prosince – Ja'el Dajanová, izraelská spisovatelka a politička, dcera Mošeho Dajana
[editovat] Úmrtí
Česko
- 5. února – Jan Václav Novák, český hudební skladatel a klarinetista (* 30. března 1876)
- 20. března – Karel Ryska, profesor mechanické technologie, v letech 1918–1919 rektor České vysoké školy technické v Brně (* 4. listopadu 1868)
- 22. května – Jiří Mahen, český spisovatel (* 12. prosince 1882)
- 16. června – Viktor Roman Moser, český hudební skladatel a pedagog (* 7. února 1864)
- 8. srpna – Josef Egem, český pěvec, hudební skladatel a pedagog (* 18. listopadu 1874)
- 23. září – Jan Fleischmann, český hokejista (* 6. července 1885)
- 20. října – Josef Omáčka, český varhaník a hudební skladatel (* 30. března 1869)
- 11. listopadu – Jan Opletal, student, zabit při protinacistické demonstraci (* 1. ledna 1915)
- 26. listopadu – Arne Novák, český literární historik (* 2. března 1880)
- 31. prosince – Bohumil Matějů, český duchovní a hudební skladatel (* 20. dubna 1888)
Svět
- 10. února – Pius XI., papež (* 31. května 1857)
- 24. dubna – Louis Trousselier, francouzský cyklista (* 29. června 1881)
- 23. září – Sigmund Freud, rakouský lékař, zakladatel psychoanalýzy (* 6. května 1856)
- 23. prosince – Anthony Fokker, nizozemský letecký konstruktér a výrobce letadel (* 6. dubna 1890)
[editovat] Hlavy států
- Podrobnější informace naleznete v článku Seznam hlav států v roce 1939.
