Josef Wenig

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Josef Wenig (12. února 1885, Staňkov u Horšovského Týna8. září 1939, Praha) byl český malíř, ilustrátor, jevištní a kostýmní výtvarník.

Život[editovat | editovat zdroj]

Byl synovcem divadelního ředitele a dramatika Františka Adolfa Šuberta a strýcem[1] výtvarníka Adolfa Weniga. Studoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze u prof. Emanuela Lišky a na Akademii výtvarných umění, kterou ukončil v roce 1905.

V roce 1907 jej přivedl F. A. Šubert do nově založeného Divadla na Král.Vinohradech jako jevištního výtvarníka. Zde působil s dvojím přerušením (mimo Vinohrady byl od 24. 9. 1908[2] do roku 1912 a od roku 1917 do roku 1920)[3] až do své smrti. V letech 19221939 byl i šéfem výpravy. Jen za prvních deset měsíců působení v Divadle na Král. Vinohradech vypravil pětačtyřicet her. Spolupracoval však i s dalšími pražskými a mimopražskými divadly a kabarety a rovněž s Národním divadlem. Za třicet let své činnosti jako jevištní výtvarník vypravil přes 620 inscenací[4].

Výtvarný projev Josefa Weniga směřoval k náladové jevištní stylizaci a vyhovoval proto inscenačnímu způsobu Jaroslava Kvapila. Jejich první společnou prací byla inscenace Tylova Strakonického dudáka. Společně pracovali i na mnoha inscenacích her Williama Shakespeara a zdokonalili tzv. shakespearovské jeviště, které s využitím hloubky členěného prostoru dovolovalo bez složitých přestaveb inscenovat hru s mnoha obrazy tak, že pro důležité scény bylo využíváno vyvýšeného jeviště s dekorovaným pozadím, a prostor před oponou, oddělený portálem, sloužil epizodním výstupům.[5]

Kromě scény navrhoval i divadelní kostýmy a podílel se na návrzích divadelních plakátů. Rovněž navrhoval scény a kostýmy pro film a zajišťoval výtvarný doprovod pro různé publikace a knihy.

Citát[editovat | editovat zdroj]

Josef Wenig vlastně při spolupráci se Salzrem dokončil svou plodnou divadelní činnost. Tylova “Paní Marjánka, matka pluku“ uzavřela epochu wenigovských Tylů. Do této sedmiletky patří i Salzrem obnovená „Fidlovačka“ na dvou otáčivých jevištích, nastudovaná k 30. výročí divadla.
— Jan Port [6]

Jevištní výpravy, výběr[editovat | editovat zdroj]

  • 1907 Jaroslav Vrchlický: Godiva, Divadlo na Vinohradech, režie F. A. Šubert, 21 repríz
  • 1907 Oscar Wilde: Vějíř lady Windermerové, Divadlo na Vinohradech, režie Jaroslav Kamper, 12 repríz
  • 1908 F. A. Šubert: Drama čtyř chudých stěn, Divadlo na Vinohradech, režie F. A. Šubert, 3 reprízy
  • 1908 Emanuel Bozděch: Zkouška státníkova, Divadlo na Vinohradech, režie F. A. Šubert, 21 repríz
  • 1908 J. K. Tyl: Paličova dcera, Divadlo na Vinohradech, režie Jaroslav Kamper, 3 reprízy
  • 1909 William Shakespeare: Kupec benátský, Divadlo na Vinohradech, režie Václav Štech, 6 repríz
  • 1913 J. K. Tyl: Strakonický dudák, Národní divadlo, režie Jaroslav Kvapil, 43 repríz
  • 1915 Svatopluk Čech: Roháč na Sioně, Divadlo na Vinohradech, režie Karel Hugo Hilar, 2 reprízy
  • 1916 Pražké jesličky, papirove betlém
  • 1918 V. K. Klicpera: Veselohra na mostě, Národní divadlo, režie Karel Mušek, 2 reprízy
  • 1920 Bedřich Smetana: Libuše, Národní divadlo, režie Robert Polák, 20 repríz (návrh scény společně s J. M. Gottliebem)
  • 1921 William Shakespeare: Troilus a Cressida, Divadlo na Vinohradech, režie Jaroslav Kvapil, 21 repríz
  • 1921 Alois Jirásek: Emigrant, Divadlo na Vinohradech, režie Jaroslav Kvapil, 18 repríz
  • 1921 Oscar Wilde: Ideální manžel, Národní divadlo, režie Miloš Nový, 37 repríz
  • 1922 Karel Čapek: Věc Makropulos, Divadlo na Vinohradech, režie Karel Čapek, 24 repríz
  • 1922 Fráňa Šrámek: Měsíc nad řekou, Divadlo na Vinohradech, režie Jaroslav Kvapil, 36 repríz
  • 1922 Jaroslav Kvapil: Princezna Pampeliška, Divadlo na Vinohradech, režie a scéna Josef Wenig, 38 repríz
  • 1922 Alois Jirásek: Lucerna, Divadlo na Vinohradech, režie Jaroslav Kvapil, 62 repríz
  • 1922 Karel Scheinpflug: Gejsír, Divadlo na Vinohradech, režie Karel Dostal, 18 repríz
  • 1923 William Shakespeare: Sen noci svatojánské, Divadlo na Vinohradech, režie Jaroslav Kvapil, 52 repríz
  • 1923 F. F. Šamberk: Palackého třída 27, Divadlo na Vinohradech, režie Bohuš Stejskal, 48 repríz
  • 1924 Sofokles: Elektra, Divadlo na Vinohradech, režie Jaroslav Kvapil, 13 repríz
  • 1924 William Shakespeare: Kupec benátský, Divadlo na Vinohradech, režie Jaroslav Kvapil, 18 repríz
  • 1924 J.K.Tyl: Strakonický dudák, Divadlo na Vinohradech, režie Jaroslav Kvapil, 58 repríz
  • 1925 William Shakespeare: Macbeth, Divadlo na Vinohradech, režie Jaroslav Kvapil, 15 repríz
  • 1925 František Zavřel: Vykupitel, Divadlo na Vinohradech, režie Jan Bor, 13 repríz (výpravu podepsal Josef Wenig pseudonymem „Josef Kopřiva“[7])
  • 1925 Jan Port: Mez, Divadlo na Vinohradech, režie Bohuš Stejskal, 12 repríz
  • 1926 Jaroslav Kvapil: Oblaka, Divadlo na Vinohradech, režie Zdeněk Štěpánek, 14 repríz
  • 1926 J. K. Tyl: Jan Hus, Divadlo na Vinohradech, režie Bohuš Stejskal, 13 repríz
  • 1927 William Shakespeare: Hamlet, Divadlo na Vinohradech, režie Jaroslav Kvapil, 16 repríz
  • 1927 František Langer: Grandhotel Nevada, Divadlo na Vinohradech, režie Jaroslav Kvapil, 55 repríz
  • 1928 Petr Kropáček: Mystifikace, Divadlo na Vinohradech, režie Bohuš Stejskal, 28 repríz
  • 1928 Anna Sedláčková, Bedřich Vrbský: Na zapřenou, Divadlo na Vinohradech, režie Bedřich Vrbský, 24 repríz
  • 1929 Václav Tille (pod pseud. V.Říha): Dvě Maričky aneb To dokáže jen Rýbrcoul, Divadlo na Vinohradech, režie František Kovářík, 6 repríz
  • 1929 R. C. Sheriff: Konec cesty, Divadlo na Vinohradech, režie J. Kodíček, 11 repríz
  • 1930 Arnold Ridley: Půlnoční vlak, Komorní divadlo, režie Bohuš Stejskal, 28 repríz
  • 1930 Charles Dickens: Pan Pickwick, Divadlo na Vinohradech, režie Jan Bor, 24 repríz
  • 1930 Zdeněk Štěpánek: Hrníček štěstí, režie Gabriel Hart, 25 repríz
  • 1930 Václav Štech: Třetí zvonění, Divadlo na Vinohradech, režie František Hlavatý, 18 repríz
  • 1930 F. Oursler, L. Brentano: Pavouk, Divadlo na Vinohradech, režie František Salzer, 20 repríz
  • 1931 Noel Coward: Intimní život, Komorní divadlo, režie Gabriel Hart, 26 repríz
  • 1931 Ladislav Stroupežnický: Zvíkovský rarášek, Divadlo na Vinohradech, režie František Salzer, 12 repríz
  • 1932 E. J. Mayer: Děti temnoty, Divadlo na Vinohradech, režie Bohuš Stejskal, 8 repríz
  • 1932 William Shakespeare: Zkrocení zlé ženy, Divadlo na Vinohradech, režie Jan Bor, 22 repríz
  • 1933 Arnošt Dvořák: Král Václav IV, Divadlo na Vinohradech, režie František Salzer, 13 repríz
  • 1933 Emil Synek: Slavná žena, Komorní divadlo, režie Gabriel Hart, 15 repríz
  • 1934 Ivo Vojnovič: Smrt matky Jugovičů, Národní divadlo, režie Jaroslav Kvapil, 10 repríz
  • 1934 G.B.Shaw: Ďáblův žák, Komorní divadlo, režie Jan Bor, 32 repríz
  • 1935 Antonín Veselý: Študent Kvoch, Divadlo na Vinohradech, režie František Salzer, 7 repríz
  • 1935 H. Ch. Andersen: Královna sněhu, Divadlo na Vinohradech, režie Jan Port, 11 repríz
  • 1935 G.B.Shaw: Veliká Kateřina, Komorní divadlo, režie František Salzer, 13 repríz
  • 1936 Olga Scheinpflugová: Chladné světlo, Divadlo na Vinohradech, režie František Salzer, 14 repríz
  • 1936 Frank Tetauer: Diagnosa, Komorní divadlo, režie František Salzer, 38 repríz
  • 1937 F. X. Svoboda: Maminčiny starosti, Divadlo na Vinohradech, režie Jan Port, 17 repríz
  • 1937 J. K. Tyl: Fidlovačka, Divadlo na Vinohradech, režie František Salzer, 24 repríz
  • 1938 Božena Němcová: Babička, Divadlo na Vinohradech, režie Jan Port, 43 repríz
  • 1938 Elmer Rice: Postranní ulice, Divadlo na Vinohradech, režie František Salzer, 28 repríz
  • 1938 Růžena Opravilová: Tři přadleny, Divadlo na Vinohradech, režie Jan Port, 7 repríz
  • 1938 Jaroslav Kvapil: Princezna Pampeliška, Divadlo na Vinohradech, režie Jaroslav Kvapil, 41 repríz
  • 1939 Karel Tomášek: Operace, Divadlo na Vinohradech, režie František Salzer, 10 repríz
  • 1939 Adolf Wenig: O nejhonzovatějším Honzovi, Divadlo na Vinohradech, režie Jan Port, 6 repríz
  • 1939 P. V. Caroll: Pravda a stín, Komorní divadlo, režie Bohuš Stejskal, 8 repríz
  • 1939 J. K. Tyl: Paní Marjánka, matka pluku, Divadlo na Vinohradech, režie František Salzer, 14 repríz
  • 1939 G. B. Shaw: Pygmalion, Komorní divadlo, režie Jiří Plachý, 66 repríz
  • 1939 Julius Zeyer: Doňa Sanča, Divadlo na Vinohradech, režie František Salzer, 8 repríz

Filmové výpravy, výběr[editovat | editovat zdroj]

Knižní ilustrace, výběr[editovat | editovat zdroj]

  • Jan Karafiát: Broučci
  • Jan Neruda: Malostranské povídky
  • Adolf Wenig: České pověsti
  • Adolf Wenig: Pohádky
  • Jan Ziegloser: Polníčkové
  • John Habberton: Helenina drůbež a děti jiných rodičů
  • Dom. Filip: Zlatá studánka
  • Bauše-Sedláček-Wenig: Za domovem. Vlastivěda Čech.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Josef Wenig (artist) ve Wikimedia Commons

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 580
  2. V. Müller a kol.: Padesát let Městských divadel pražských 19071957, vyd.Ústřední národní výbor hl. m. Prahy, Praha, 1958, str. 32
  3. Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 19072007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 194, ISBN 978-80-239-9604-3
  4. Jan Port: Inscenace sedmi sedmiletek, In: V. Müller a kol.: Padesát let Městských divadel pražských 19071957, vyd. Ústřední národní výbor hl. m. Prahy, Praha, 1958, str. 32
  5. Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 580)
  6. Jan Port-Žuk: Inscenace sedmi sedmiletek, In: V. Müller a kol.: Padesát let Městských divadel pražských 19071957, vyd. Ústřední národní výbor hl. m. Prahy, Praha, 1958, str. 37
  7. V. Müller a kol.: Padesát let Městských divadel pražských 19071957, vyd. Ústřední národní výbor hl. m. Prahy, Praha, 1958, str. 140

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]