Jaroslav Krček

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jaroslav Krček

Jaroslav Krček (* 22. dubna 1939, Čtyři Dvory, dnes součást Českých Budějovic) český hudebník, dirigent, sbormistr a hudební skladatel. Je manželem Gabriely Krčkové (roz. Kolářové), která je hobojistkou a učitelkou hudby.

Profesionální dráha[editovat | editovat zdroj]

Hudbě se věnoval od svých 14 let, kdy se naučil hrát na harmoniku a se svým bratrem Vladimírem začal docházet do mládežnickéhou souboru Elán. Ve čtrnácti letech také napsal svou první skladbu „Tango pro Věru“. Studoval nejprve Pedagogické oddělení Hudební školy B. Jeremiáše v Českých Budějovicích, v letech 1959-62 pak ještě pražskou konzervatoř (žákem M. Kabeláče v kompozici a B. Lišky v dirigování). Šest let byl sbormistrem plzeňského smíšeného sboru Česká píseň, současně byl zaměstnán jako hudební režisér v Československém rozhlasu v Plzni. Spolupracoval s plzeňským folklorním souborem Úsměv.

V letech 1967-1972 působil jakou hudební režisér ve vydavatelství Supraphon v Praze. Zde spolupracoval se špičkovými soubory a s dirigenty Václavem Neumannem, Jiřím Bělohlávkem, Milanem Munclingrem aj. S Českou filharmonií a Václavem Smetáčkem nahrál jako režisér Smetanovu Mou vlast, tehdy první digitální hudební nahrávku v Československu, tato deska pak získala mezinárodní ocenění, japonskou cenu „Columbia Golden CD Prize“ (1984).

Společně s folkloristou Františkem Bonušem založil roku 1960 Malou muziku Souboru písní a tanců Josefa Vycpálka. Roku 1967 založil soubor Chorea Bohemica a roku 1975 Musica Bohemica, a velmi rychle dosáhl mimořádných koncertních úspěchů na domácí scéně i v zahraničí. Jeho zájem o folklór jihočeský a západočeský a o anonymní hudební projevy české kultury přerostl ve specializaci na folkloristickou problematiku v nejširších souvislostech: vyhledává nejstarší památky lidové hudby, uvádí je znovu do současného hudebního života a je také autorem překrásných úprav lidových písní a tanců. Jeho úpravy a adaptace lidových předloh mají zcela osobitý styl a výrazně se odlišují od prostých úprav vysokým stupněm stylizace. Tyto Krčkovy skladby tvoří kompletní koncertní repertoár souboru Musica Bohemica, pro nějž napsal desítky skladeb inspirovaných původním historickým materiálem. Mimo to se ale průběžně věnuje také kompozici v oboru soudobé vážné hudby.

Jaroslav Krček je autorem rozsáhlých skladeb symfonických, komorních i vokálních. Roku 2005 byla v Praze provedena jeho Symfonie č. 4 „Desiderata“, v únoru 2010 byla Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy FOK uvedena premiéra další skladatelovy Symfonie č. 5 „Renesanční“. Oratorium „Ten, který jest“ zaznělo v provedení Plzeňské filharmonie a hostů a Pražského filharmonického sboru dne 6. března 2011 v pražském Obecním domě. Koncert se konal v rámci celosvětových oslav 150. výročí narození rakouského filosofa, duchovního badatele a anthroposofa Rudolfa Steinera.

Jako uznávaný autor, dirigent, interpret i hudební organizátor Jaroslav Krček spolupracuje s předními pražskými orchestry, komorními soubory, scénami i s několika nahrávacími společnostmi.

Rodinný život[editovat | editovat zdroj]

Rodina, v níž Jaroslav Krček vyrůstal, byla početná. Otec Josef Krček byl tovární dělník, matka Růžena Krčková, (roz. Dvořáková) byla vyučená švadlena v domácnosti. Jaroslav Krček má dva bratry, staršího Vladimíra (nar. 1936) a mladšího Josefa (nar. 1946), ten je rovněž hudebním skladatelem a hráčem na klarinet. V době dětství Jaroslava Krčka žil v rodině ještě jeho dědeček Dvořák, bývalý sedlák, ruský legionář. Jaroslav Krček se oženil roku 1968 s Marií Spurnou, manželství však nevydrželo a po rozvodu 1972 žil sám. Podruhé se oženil roku 1976 s Gabrielou Kolářovou, hobojistkou a učitelkou hudby. Z obou manželství má Krček tři děti: Jaroslavu, Magdalenu a Jana.

Výběr z díla[editovat | editovat zdroj]

Symfonie č. 1 - op. 40 (1974),

Symfonie č. 2 - op. 76 (1983) na latinské humanistické texty,

Symfonie č. 3 „Jan Ámos“ - op. 95 (1990),

Symfonie č. 4 „Desiderata“ - op. 123 (2000),

Symfonie č. 5 „Renesanční“ - op. 133 (2007),

Symfonie č. 6 „Semplice“ - op. 140 (2011).

Vánoční mše - op. 93 (1990),

Česká mše - op. 97 (1991),

Mše č. 3 „Vánoční“ - op. 100 (1993),

Mše č. 4 „Lomnická“ - op. 105 (1996),

Mše č. 5 „Legenda vánoční“ - op. 112 (1997),

Mše č. 6 „Lidová mše vánoční“ - op. 124 (2001),

Mše č. 7 „Zpěvy vánoční“ - op. 135 (2008).

Koncert pro housle a orchestr - op. 67 (1979),

Koncert pro hoboj, harfu a komorní orchestr - op. 72 (1980),

Maiestas Carolina. - op. 59 (1977) Cyklus písní na texty J. Pecky,

Nevěstka Raab. - op. 36 (1971) Elektronická opera na libreto Zd. Barborky,

Romance o Ječmínkovi. - op. 127 (2004) Balet,

Loď bláznů. Baletní suita - op. 78 (1983),

Hořické pašije (Mysterium Horicense). Vokálně-instrumentální cyklus - op. 101 (1993),

Z kamení chléb. Oratorium - op. 125 (2003),

Ve stínu kříže. Komorní opera. Libreto Josef Novotný - op. 129 (2005),

Český rok v lidových písních. Scénická kantáta. - op. 66 (1979),

Ten, který jest - op. 137 (2009), celovečerní oratorium, inspirováno kristologií Rudolfa Steinera s použitím citací z Bible, z díla J. A. Komenského a z textů, které vnitřním hlasem přijala J. Lejnarová.

Publikační činnost[editovat | editovat zdroj]

Jaroslav Krček sestavil několik sbírek lidových písní (např. z Podkrkonoší) a několik zpěvníků, zejména:

  • ČESKÝ ZPĚVNÍK

240 lidových a anonymních písní. Hudební zpracování Jaroslav Krček, literární zpracování Jindřich Pecka, 330 stran

  • VÁNOČNÍ PÍSNĚ Z BAROKNÍCH KACIONÁLŮ / CHRISTMAS SONGS FROM BAROQUE HYMN-BOOK

30 vánočních písní - noty v úpravě pro zpěv a nástrojový doprovod s možnostmi různého obsazení, 47 stran

  • ZPÍVÁME KOLEDY / SINGING CHRISTMAS SOGNS

Malý zpěvník obsahující melodie a texty šesti nejznámějších českých koled - ilustrovaný zpěvníček obsahuje malý rozkládací „betlémek”.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Čeští skladatelé současnosti, Praha 1985, Vydavatelství Panton

Jaroslav Krček. Informační leták Hudebního informačního střediska v Praze

Krček, Jaroslav, „Odkud a kam“, (autobiografie a dílo) Praha 2011, Vydavatelství ABM

Krček, Jaroslav, „Vandrovali hudci“, Praha 2005, Vydavatelství ABM

Krček, Jaroslav, „Každý po svém trní“. Praha 1997, Vydavatelství Primus

Bezdíček, Viktor, (ed.), Pěkná, Helena, (ed.), „Alena Skálová – fenomén choreografie“, Praha 2006, Vydavatelství H+H

Diskografie (výběr)[editovat | editovat zdroj]

Vážná hudba Jaroslava Krčka na CD nahrávkách[editovat | editovat zdroj]

  • Jaroslav Krček, ČESKÝ ROK / A Year In Bohemia

[1995] vydavatel Musica Bohemica, občanské sdružení

  • Jaroslav Krček, JAN AMOS - SYMFONIE č. 3 / JAN AMOS - SYMPHONY NO. 3

[1996] Supraphon

  • Jaroslav Krček, HOŘICKÉ PAŠIJE - ČESKÁ MŠE č. 2 / MYSTERIUM HOERICENSE - MISSA NO. 2

[2007] vydavatel Musica Bohemica, občanské sdružení

  • Jaroslav Krček, ROZMLUVY S ČASEM / TALKS WITH TIME

[2008] vydavatel Musica Bohemica, občanské sdružení

  • Jaroslav Krček, LIDOVÁ VÁNOČNÍ MŠE č.6,

[2008] vydavatel Musica Bohemica, občanské sdružení

Folklór, úpravy a stylizace lidových písní[editovat | editovat zdroj]

  • NEJSTARŠÍ SBÍRKY ČESKÝCH LIDOVÝCH PÍSNÍ / The oldest collections of Czech folk songs

Arr. Jaroslav a Josef Krčkovi [1989] Supraphon

  • „HAJEJ, NYNEJ“ – České a moravské ukolébavky / Lullabies from Bohemia and Moravia

Arr.: Jaroslav Krček [1992] Suraphon

  • MUSICA BOHEMICA - LIDOVÉ PÍSNĚ / Folk songs

Arr. Jaroslav a Josef Krčkovi [1993] Primus

  • MUSICA BOHEMICA – PÍSNĚ A TANCE Z DOBY TŘICETILETÉ VÁLKY / Lieder From The Baroque Era In Bohemia

Arr. Jaroslav Krček [1994] Koch Schwann, Německo

  • KAREL JAROMÍR ERBEN – PROSTONÁRODNÍ PÍSNĚ A ŘÍKADLA

Arr. Jaroslav a Josef Krčkovi [1995] Panton

  • TANCE ZE 17. A 18. STOLETÍ / The dances from 17. and 18. century

Arr. Jaroslav a Josef Krčkovi [1995] Panton

  • „AŤ PÍSEŇ NEUSTÁVÁ“ – ČESKÉ LIDOVÉ PÍSNĚ PĚTI STOLETÍ / Czech folk and anonymous songs of the five centuries

Arr. Jaroslav a Josef Krčkovi [1999] vydavatel Musica Bohemica, občanské sdružení

  • NEJZNÁMĚJŠÍ LIDOVÉ PÍSNIČKY / BEST KNOWN CZECH FOLK

[2008] vydavatel Musica Bohemica, občanské sdružení

Lidové písně vánoční (koledy)[editovat | editovat zdroj]

  • VÁNOČNÍ ZPĚVY Z DOBY HUSITSKÉ / Christmas Carols From The Jistebnice Hymnal

Arr. Jaroslav Krček [1982] Supraphon

  • ČESKÉ ZPĚVY VÁNOČNÍ / Bohemian Christmas songs

Arr. Jaroslav a Josef Krček [1984] Supraphon

  • CAROLLING

Gabriela Beňačková; vydavatel Musica Bohemica, občanské sdružení a Bambini di Praga
Arr. Jaroslav Krček [1991] Supraphon

  • ČESKÉ VÁNOCE / Czech Christmas

Arr. Jaroslav a Josef Krček [1991] Proxima

  • VÁNOCE S MUSICOU BOHEMICOU

Christmas with Musica Bohemica
Arr. Jaroslav a Josef Krček [1997] Gramofonové závody

  • Benjamin Britten: A CEREMONY OF CAROLS a koledy staré Evropy

Arr. Jaroslav a Josef Krčkovi
Spoluúčinkuje chlapecký sbor BONI PUERI, vydavatel Arco Diva

  • TICHÁ NOC – Stille Nacht Heilige Nacht

Arr. Jaroslav a Josef Krček [2001] vydavatel Musica Bohemica, občanské sdružení

  • HLEĎ, MALÉ JEZULÁTKO

Vánoční koncert z kostela sv. Šimona a Judy – Live
Arr. Jaroslav a Josef Krčkovi [2004] vydavatel Musica Bohemica, občanské sdružení

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu