Brest (Bělorusko)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Brest
Брэст / Брест
Brest church.jpg
Brest – znak
znak
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 90-162 m n. m.
Stát: Bělorusko
Oblast: Brestská oblast
administrativní dělení: město a okolí tvoří Brestský rajón
Brest na mapě
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 145,26 km²
počet obyvatel: 309 764 (2009)
hustota zalidnění: 2390 obyv. / km²
etnické složení: Bělorusové, Poláci, Rusové
náboženské složení: Pravoslaví, katolictví
správa
starosta: A. S. Palyšenkov (А. C. Палышенков)
oficiální web: http://www.brest.by
telefonní předvolba: +375 162
PSČ: 224000

Brest, Brest-Litovsk (česky také Brest Litevský), Brest nad Bugem či Běrasce (bělorusky Брэст, Берасьце, rusky: Брест, Brest) je historické město v západním Bělorusku nad řekou Bug. Město leží velmi blízko hranici s Polskem a je nejvýznamnějším hraničním přechodem mezi Běloruskem a Evropskou unií. Město je centrem Brestské oblasti a počtem obyvatel (309 764) je 6. nejlidnatější v zemi. Město se stalo jedním z centrem počátečního hrdinského odporu Rudé armády během 2. světové války, kdy při Operaci Barbarossa sovětští vojáci hrdinně bránili Brestskou pevnost.

Název[editovat | editovat zdroj]

Původ názvu není jasný a teorie o něm se různí: název může pocházet ze slovanských výrazů beresta (březová kůra), berest (jilm) či z litevského brasta (říční brod). Název města se několikrát měnil: do 17. století se jmenovalo Berestě, od 17. do poč. 20. století Brest-Litovsk (Brest Litevský), 1921–39 Brest nad Bugem a později jednoduše Brest.[1]

Názvy v dalších jazycích

  • bělorusky: Брэст, též Берасьце, Бярэ́сьце / Běrasce, Bjarasce
  • polsky: Brześć (nad Bugiem)
  • ukrajinsky: Берестя / Beresťa
  • litevsky: Brestas

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Brest vznikl v místě, kde se stýkaly vlivy PolskaKyjevské Rusi. První zmínka o městě pochází již z roku 1019. Roku 1500 bylo vypáleno patnáctitisícovým tatarským nájezdem. V letech 15691795 patřilo město Polsko-litevskému státu. Část pravoslavného duchovenstva tohoto soustátí zde roku 1596 uzavřela tzv. Brestskou uniikatolickou církví.

Po 3. dělení Polska se Brest ocitl v Ruském impériu. V průběhu 19. století se z města stala rozsáhlá pevnost, přičemž obytná část města se přesunula vně hradeb a většina starých budov byla zbořena, popř. přestavěna. Z baziliánského kláštera vzniklo mj. kasino pro důstojníky; právě v tomto tzv. Bílém paláci byla 3. března 1918 podepsána Brestlitevská mírová smlouva, která ukončila boje na východní frontě I. světové války. Brestská pevnost sehrála důležitou úlohu v 2. světové válce; v roce 1965 obdržela pevnost oficiální hrdinské vyznamenání.

V letech 19181939 byl Brest součástí II. Polské republiky, roku 1921 se stal hlavním městem Poleského vojvodství. Roku 1939 získal celé západní Bělorusko Sovětský svaz; po 2. světové válce byla odsunuta většina Poláků a z Brestu se stalo centrum Brestské oblasti Běloruské SSR, později samostatného Běloruska (od roku 1991). Příslibem zlepšení spolupráce s Polskem a Ukrajinou je nově ustavený Euroregion Bug.

Židé v Brestu[editovat | editovat zdroj]

Podobně jako okolní města měl i Brest od 17. století početnou židovskou komunitu, která v některých obdobích tvořila většinu obyvatel města: např. při sčítání v roce 1897 bylo z celkového počtu 46 586 obyvatel 30 608 židovského vyznání.[2] Po první světové válce jich zůstala zhruba polovina; během holokaustu bylo na konci roku 1942 židovské ghetto zlikvidováno a prakticky všichni židé vyvražděni.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Nádraží v Brestu: zatímco název je uveden v běloruštině, nápis "výdejny jízdenek" je ruský.

Brest je velmi důležitým dopravním uzlem a hraničním přechodem mezi střední a východní Evropou. Železniční tratě odtud vedou ve směrech na (1) Minsk a Moskvu, (2) Pinsk a Homel, (3) ukrajinský Kovel, (4) polský Łuków a dále na Varšavu, (5) polský Białystok. Denně tudy projíždí také rychlík Vltava spojující Bohumín a Moskvu. Prochází tudy také silniční tah Varšava – Moskva. Městskou hromadnou dopravu zajišťují autobusy a od roku 1981 také trolejbusy. Poblíž města je menší mezinárodní letiště.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.belorusko.cz/view.php?cisloclanku=2005101702
  2. Encyclopedia of Jewish Communities in Poland, Volume V (Brest, Belarus)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu