Litevština

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Litevština (lietuvių kalba)
Rozšíření: Litva, Lotyšsko, Bělorusko, Rusko, Polsko, USA, Kanada

Počet mluvčích:

4 milióny

Klasifikace:

Písmo: Latinka
Postavení
Regulátor: Komise litevského jazyka (Valstybinė lietuvių kalbos komisija)
Úřední jazyk: Litva, Evropská unie
Kódy
ISO 639-1: lt
---
lit (B) lit (T)
SIL: LIT
Wikipedie
lt.wikipedia.org

Litevština (litevsky lietuvių kalba) patří do východní větve skupiny baltských jazyků. Je to úřední jazyk Litvy, kde jím mluví přibližně 2,9 miliónu mluvčích, v sousedních státech a ve světě je to pak přibližně 1,1 mil. mluvčích.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Litevština v 16. století

Východobaltské jazyky se od západobaltských jazyků (hypoteticky nazývaných protobaltské jazyky) oddělily mezi roky 400600. Diferenciace mezi litevským a lotyšským jazykem začala kolem roku 800. V 13.14. století měli velký vliv na vývoj lotyšského a litevského jazyka Livonci, kteří v tomto období obsadili území okolo řeky Daugavy. Toto území se téměř překrývalo s územím dnešní Lotyšské republiky.

Nejstarší písemná památka pochází z počátku 14. století. První tištěnou knihou je Katechismus Martynase Mažvydase, vydaný v Královci.

Hlásky[editovat | editovat zdroj]

Samohlásky[editovat | editovat zdroj]

Litevština používá 12 psaných samohlásek, které jsou podobné latinským, obrácený "háček" (litevsky nosinė, polsky ogonek) značila dříve ~dlouhou samohlásku, původně však označoval ~nosovou samohlásku. V litevštině ė neoznačuje délku, ale jinou kvalitu. Zde by lépe odpovídala (přibližně) záměna ė na ě. Délku hlásek/slabik v litevštině určuje přízvuk, který se v běžném písemném projevu diakritikou neoznačuje (přízvuk – zejména vlnivý (označovaný ~) – může nést i "slabikotvorná" souhláska, např. l, r). Češi litevský vlnivý přízvuk vnímají spíše jako dlouhou hlásku/slabiku. Délka se v psaném projevu ~diakritikou rozlišuje pouze u dvojic i/y a u/ū (nepřehlédněte, že y neoznačuje tvrdost jako v češtině či jinou kvalitu jako v některých jiných jazycích, ale délku Tvrdost/měkkost v tomto případě Litevci nerozlišují). Ą, ę, į a ų původně částečně s délkou souvisely (an > ą, en > ę, in > į, un > ų), ale nyní je již tato funkce prakticky zcela setřena, o délce i zde rozhoduje (graficky běžně neoznačovaný) přízvuk. V litevštině se graficky přízvuky označují pouze ve speciálních případech, jako jsou učebnice litevské gramatiky, některé stati v encyklopediích, v lingvistické literatuře a podobně. V litevštině i, následující těsně za souhláskou (a následované ještě další(mi) samohláskou/samohláskami), u které Litevci mohou rozlišit měkkost/tvrdost označuje měkkost, nikoli dvojhlásu ia, ią, ie, io, iu, ių. K takovým souhláskám patří zejména š, ž, č, s, z, l, r, dále také n, t, d, k, g, částečně i c, v, m. Z toho důvodu, že ve skutečnosti dosti obtížně (stejně jako Češi) rozlišují měkkou/tvrdou výslovnost b a p, došlo i ke změnám gramatiky – srovnej starší piautuvas, piauti s nynějším pjautuvas, pjauti (srp, řezat). (I Litevci při nedbalé výslovnosti někdy toto i vyslovují jako j). Litevština má také několik dvojhlásek: ai, ie, uo, au, ei, iu.

Velká písmena A Ą E Ę Ė I Į Y O U Ų Ū
Malá písmena a ą e ę ė i į y o u ų ū
Čeština a a e e ~ě i i í o u u ú

Souhlásky[editovat | editovat zdroj]

V litevštině existuje na 20 souhlásek, které jsou psány latinkou. Navíc se zde stejně jako v češtině vyskytuje spřežka CH.

Velká písmena B C Č D F G H J K L M N P R S Š T V Z Ž
Malá písmena b c č d f g h j k l m n p r s š t v z ž
Čeština b c č d f ɡ h j k l m n p r s š t v z ž

Mluvnice[editovat | editovat zdroj]

První Litevská kniha, datované do roku 1547

Litevština je syntetický jazyk. Z lingvistického hlediska je zajímavá pro četné archaické rysy, které jazykovědcům pomáhají při studiu vývoje indoevropských jazyků.

V litevštině se rozlišují dva jmenné rody – mužský (vyriškoji giminė) a ženský (moteriškoji giminė), slova bez rodu (nikoliv „střední rod“!) se používají jen zbytkově v případě přídavných jmen a zájmen. Má 5 vzorů podstatných jmen a 3 vzory u přídavných jmen. Všechna slovesa mají přítomný, minulý, budoucí a zvláštní minulý opakovaný čas; oznamovací, podmiňovací a rozkazovací způsob (u dvou poslední způsobů se nevyjadřují časy). Litevština má a používá nejvíce druhů přechodníků ze všech indoevropských jazyků, přechodníky zde existují ve všech časech a rodech. Pro časování zvratných sloves bez předpony existují speciální paradigmata.

Jména se skloňují sedmi pády: nominativem (litev. vardininkas), genitivem (kilmininkas), dativem (naudininkas), akuzativem (galininkas), instrumentálem (įnagininkas), lokálem (vietininkas), a vokativem (šauksmininkas). Ve staré litevštině se používaly další tři pády: illativ (používá se i dnes v hovorové litevštině), adessiv a allativ. Pozůstatky těchto pádů můžeme najít i v ustálených rčeních. Litevština má genitiv záporový a bezpředložkový lokál, tj. neexistuje zde předložka „v“ (př. lovoje = v posteli).

Slovesa[editovat | editovat zdroj]

Časování sloves[editovat | editovat zdroj]

Přítomný čas

  dirbti = pracovat norėti = chtít skaityti = číst
1. sg. dirbu noriu skaitau
2. sg. dirbi nori skaitai
3. sg. dirba nori skaito
1. pl. dirbame norime skaitome
2. pl. dirbate norite skaitote
3. pl dirba nori skaito

Minulý čas

  dirbti = pracovat norėti = chtít skaityti = číst
1. sg. dirbau norėjau skaičiau (palatalizace – vznik afrikáty t→č)
2. sg. dirbai norėjai skaitei
3. sg. dirbo norėji skaitė
1. pl. dirbome norėjome skaitėme
2. pl. dirbote norėjote skaitėte
3. pl dirbo norėjo skaitė

Budoucí čas - infinitív bez koncovky -ti + s + koncovka.

  dirbti = pracovat norėti = chtít skaityti = číst
1. sg. dirb-s-iu norė-s-iu skaity-s-iu
2. sg. dirb-s-i norė-s-i skaity-s-i
3. sg. dirb-s norė-s skaity-s
1. pl. dirb-s-ime norė-s-ime skaity-s-ime
2. pl. dirb-s-ite norė-s-ite skaity-s-ite
3. pl dirb-s norė-s skaity-s

Frekventatív (opakovaný děj v minulosti) - infinitív bez koncovky -ti + dav + koncovka.

  dirbti = pracovat norėti = chtít skaityti = číst
1. sg. dirb-dav-au norė-dav-au skaity-dav-au
2. sg. dirb-dav-ai norė-dav-ai skaity-dav-ai
3. sg. dirb-dav-o norė-dav-o skaity-dav-o
1. pl. dirb-dav-ome norė-dav-ome skaity-dav-ome
2. pl. dirb-dav-ote norė-dav-ote skaity-dav-ote
3. pl dirb-dav-o norė-dav-o skaity-dav-o

Kondicionál[editovat | editovat zdroj]

Podmíňovací způsob

  dirbti = pracovat norėti = chtít skaityti = číst
1. sg. dirb-č-iau norė-č-iau skaity-č-iau
2. sg. dirb-t-um(ei) norė-t-um(ei) skaity-t-um(ei)
3. sg. dirb-t-ų norė-t-ų skaity-t-ų
1. pl. dirb-t-ume / umėme norė-t-ume / umėme skaity-t-ume / umėme
2. pl. dirb-t-ute / umėte norė-t-ute / umėte skaity-t-ute / umėte
3. pl dirb-t-ų norė-t-ų skaity-t-ų

Imperatív[editovat | editovat zdroj]

Rozkazovací způsob

  dirbti = pracovat norėti = chtít skaityti = číst
1. sg.
2. sg. dirb-k norė-k skaity-k
3. sg. tegu + přítomný čas tegu + přítomný čas tegu + přítomný čas
1. pl. dirb-k-ime norė-k-ime skaity-k-ime
2. pl. dirb-k-ite norė-k-ite skaity-k-ite
3. pl tegu + přítomný čas tegu + přítomný čas tegu + přítomný čas

Číslovky[editovat | editovat zdroj]

česky litevsky
1 vienas, viena (mužský rod/ženský rod)
2 du, dvi
3 trys
4 keturi, keturios
5 penki, penkios
6 šeši, šešios
7 septyni, septynios
8 aštuoni, aštuonios
9 devyni, devynios
10 dešimt
11 vienuolika
12 dvylika
13 trylika
14 keturiolika
15 penkiolika
16 šešiolika
17 septyniolika
18 aštuoniolika
19 devyniolika
20 dvidešimt
30 trisdešimt
40 keturiasdešimt
50 penkiasdešimt
60 šešiasdešimt
70 septyniasdešimt
80 aštuoniasdešimt
90 devyniasdešimt
100 šimtas
1000 tūkstantis
2987 du tūkstančiai devyni šimtai
aštuoniasdešimt septyni

Příjmení žen v Litvě[editovat | editovat zdroj]

V litevštině se rozlišují příjmení nevdaných žen od příjmení vdaných žen. Tato příjmení jsou již v litevštině přechýlená, liší se od odpovídajících mužských příjmení. V některých velmi výjimečných případech žena, která si nepřeje, aby z jejího příjmení bylo zřejmé, zda je provdaná či nikoliv, používá (se svolením úřadů) přechýlené ženské příjmení, ve tvaru neutrálním. Případně používá příjmení ve tvaru mužského příjmení – nejčastěji pro usnadnění operací s osobními dokumenty v zahraničí.

Příklady[editovat | editovat zdroj]

Příjmení muže Příjmení provdané ženy Příjmení neprovdané ženy Příjmení ženy
s nevyjádřeným rodinným stavem
Nedoporučený český přechýlený tvar
Kazlauskas Kazlauskienė Kazlauskaitė Kazlauskė Kazlausková
Jonaitis Jonaitienė Jonaitytė Jonaitė  
Žalys Žalienė Žalytė Žalė  
Adamkus Adamkienė
nebo Adamkuvienė
Adamkutė Adamkė Adamková
Antanavičius Antanavičiuvienė Antanavičiūtė Antanavičė Antanavičová
Noreika Noreikienė Noreikaitė Noreikė Noreiková
Paukštė Paukštienė Paukštytė    

Poznámka: u příjmení v mužském tvaru zakončených na -us se u příjmení provdaných žen vsouvá vsuvka -uv-. Toto pravidlo se někdy neuplatňuje, jeho neuplatňování je nejčastější v Žemaitsku/Žemaitii. Poslední dva příklady jsou případy, kdy tvar mužského příjmení je ve tvaru rodu pseudoženského, podobně jako výraz předseda (nebo soudce).

Slovníček[editovat | editovat zdroj]

  • Litevec Lietuvis
  • Litevka Lietuv(ait)ė
  • Litva Lietuva
  • Litevský Lietuviška(s)
  • Litevsky Lietuviškai
  • Česko Čekija
  • Ahoj (neformálně) Labas
  • Na shledanou (neformálně) Iki!
  • Dobrý den Laba diena
  • Prosím Prašau
  • Děkuji Ačiū, dėkui
  • Pomozte Padėkite
  • Zavolejte doktora Iškvieskite gydytoją
  • Kolik to stojí? Kiek kainuoja?
  • Ano Taip, Jo
  • Ne Ne
  • Promiň/promiňte. Atsiprašau.
  • Nerozumím. Nesuprantu.
  • Mluvíte anglicky? Ar kalbate angliškai?
  • Kde je…? Kur yra…?
  • Jsem Čech Esu Čekas
  • Jmenuji se… Mano vardas…

Vzorový text[editovat | editovat zdroj]

Všeobecná deklarace lidských práv

litevsky

Visi žmonės gimsta laisvi ir lygūs savo orumu ir teisėmis. Jiems suteiktas protas ir sąžinė ir jie turi elgtis vienas kito atžvilgiu kaip broliai.

lotyšsky

Visi cilvēki piedzimst brīvi un vienlīdzīgi savā pašcieņā un tiesībās. Viņi ir apveltīti ar saprātu un sirdsapziņu, un viņiem jāizturas citam pret citu brālības garā.

česky

Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]