Chorvatština
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Chorvatština (Hrvatski jezik) | |||
|---|---|---|---|
| Rozšíření: | |||
|
Počet mluvčích: |
6,2 milionů |
||
|
Klasifikace: |
|||
| Písmo: | Latinka | ||
| Postavení | |||
| Regulátor: |
Rada pro normalizaci standardního chorvatského jazyka |
||
| Úřední jazyk: | |||
| Kódy | |||
| ISO 639-1: | hr | ||
| --- |
|
||
| SIL: | CRX | ||
| Wikipedie | |||
| hr.wikipedia.org | |||
Chorvatština je jihoslovanský jazyk chorvatského obyvatelstva zejména v Chorvatsku, Bosně a Hercegovině a početných komunitách v zahraničí.
Je velmi blízká srbštině, do roku 1992 byla v Jugoslávii považována za jednu z "variant, či typů" tzv. srbochorvatského jazyka. Diskuze o samostatné chorvatštině se objevovaly v moderní době poprvé v 60. letech 20. století v souvislosti s aktivitami matice chorvatské, k plnému rozvoji došlo až po rozpadu jihoslovanského státu na počátku 90. let 20. století.
Chorvatšina má několik nářečí, která se dají dělit do skupin podle typu území (hory, pomoří, ostrovy) a podle žup.[zdroj?] Hlavní dělení je však na nářečí ikavská, ekavská a (i)jekavská.
Chorvatština je úředním jazykem Chorvatska a jeho masmédií (televize HRT 1, HRT 2, nova, TV Jadran a RTL – překládána do chorvatštiny).
Obsah |
[editovat] Ukázky chorvatského lexika a textu
[editovat] Dny v týdnu
|
[editovat] Měsíce
|
[editovat] Znamení horoskopu
- beran – ovan
- býk – bik
- blíženci – blizanci
- rak – rak
- lev – lav
- panna – djevica
- váhy – vaga
- štír – škorpion
- střelec – strijelac
- kozoroh – jarac
- vodnář – vodenjak
- ryba – ribe
[editovat] Státní svátky (državni blagdani)
- Nova godina – Nový rok
- Uskrsni ponedjeljak – Velikonoční pondělí
- Praznik rada – Svátek práce
- Tijelovo – Boží tělo
- Dan antifašističke borbe – Den boje proti fašismu
- Dan državnosti – Den státnosti
- Dan pobjede i domovinske zahvalnosti – Den vítězství a díkůvzdání vlasti
- Velika Gospa – Nanebevzetí Panny Marie
- Dan neovisnosti – Den nezávislosti
- Svi sveti – Všech svatých
- Božić – Vánoce
- Sveti Stjepan – Sv. Štěpán
[editovat] Chorvatská státní hymna
- Lijepa naša domovino,
- Oj junačka zemljo mila,
- Stare slave djedovino,
- da bi vazda sretna bila!
- Mila kano si nam slavna,
- Mila si nam ti jedina.
- Mila kuda si nam ravna,
- Mila kuda si planina!
- Teci Savo, Dravo teci,
- Nit ti Dunav silu gubi,
- Sinje more svijetu reci,
- Da svoj narod Hrvat ljubi.
- Dok mu njive sunce grije,
- Dok mu hrašće bura vije,
- Dok mu mrtve grobak krije,
- Dok mu živo srce bije!
[editovat] Otčenáš
Oće naš, koji jesi u nebesima,
sveti se ime Tvoje,
dođi kraljevstvo tvoje,
budi volja tvoja, kaako u nebu, tako i na zemiji,
kruh naš svakdanji daj nama danas,
i otpusti nama duge naše, kako i mi otpuštjamo dužnicima svojim (našim),
i neuvijedi nas u napast, ali od zlog spravi nas.
Da jest tvoje kraljevstvo i moć i slava
u sve vjeke vjekova.
Amen.
[editovat] Pravopis
[editovat] Psaní velkých a malých písmen
Není rozdílů oproti češtině.
Lidská jména
Osobní jména a příjmení se píší s velkým písmenem: Stjepan Radić, Ivan Krstitelj Tkalčić, Gaj Julije Cezar; Tomo, Katica, Pero Rovněž ženská příjmení se nepřechylují: Ivan Tomić, Jadranka Tomić
Jména, která určují vlastnost osoby, se také píší s velkým písmenem: Ivan Grozni, Crni Petar, Karlo Veliki
Jména zobecněná, která představují věc či fyzikální veličinu, se píší s malým písmenem: mercedes, pascal, rentgen
Tituly
Tituly se píší s malým písmenem: kralj Tomislav, sveti Stjepan, profesor Jurić, doktor Margetić
Zvířata
Jména zvířat a pohádkových bytostí se píší s velkým písmenem: Kleopatra, Reks…
Obecné názvy druhů zvířat píšeme s malým písmenem: čivava, dalmatinac, sijamska mačka
Příslušníci národů, kontinentů a států
S velkým písmenem se píší:
Příslušníci kontinentů - Amerikanka, Afrikanac, Azijatkinja, Australac (NE Australijanac!!!)
Příslušníci států a národů - Hrvatica, Danac, Bolivijka, Egipćanin, Židovka
Příslušníci regionů - Međimurac, Rabljanka, Provansalka, Bavarac
Příslušníci žup, krajů - Zagrepčanka, Varaždinac, Grožnjanka, Njujorčanin (nebo Newyorčanin)
Přídavná jména odvozená od vlastních jmen a přivlastňovací
Přídavná jména přivlastňovací s koncovkou -ov nebo -in se píší s velkým písmenem: Terezin, Hrvatov, Josipov, Njemičin (od Njemica)
Obyčejná přídavná jména s koncovkou -ki se píší s malým písmenem: karlovački, creski, hrvatski, američki, vatikanski
Zeměpis
Názvy kontinentů začínají velkým písmenem: Europa, Australija
Názvy států začínají velkým písmenem: Narodna Republika Kina, Papua Nova Gvineja
Ostrovy, poloostrovy a jiné zeměpisné názvy: Baranja, Flandrija, Štajerska, Bliski istok, Gorski kotar
Přírodní úkazy se píší s velkým - Samoborsko gorje, Dugi otok, Krbavsko polje, Postojnska jama, Plitvička jezera, Jadransko more, Tihi ocean, Mars, Zemlja, Sunce, Sunčev sustav, Mliječna staza
Pokud píšete o slunci či měsíci, který je vidět na obloze, pište malé písmeno: Ogrijalo me sunce. Nad morem se digao mjesec. Stojim s obje noge na zemlji.
Názvy všech ulic, částí města i vesnic pište s velkým písmenem: Maksimir, Kaptol, Dolac, Gundulićeva ulica, Cvjetni trg, Trg bana Josipa Jelačića, Trg žrtava fašizma, Nova cesta, Gornji grad
Události, období a instituce
Názvy století, styly vlády nebo slohy pište s malým písmenem: antika, srednji vijek, renesansa, devetnaesto stoljeće, ilirski pokret, komunizam, fašizam, moderno doba
Názvy událostí pište s velkým písmenem: Prvi svjetski rat, Francuska revolucija
Všechny státní svátky se píší s velkým písmenem: Božić, Uskrs, Nova godina, Tri kralja, Kurban bajram, Dan državnosti, Dan domovinske zahvalnosti
U názvů politických stran se píše velké písmeno: Hrvatska demokratska zajednica
[editovat] Roky
Každé datum, kde je uveden rok, se píše s tečkou.
- 1987.
- 6. srpnja 2004.
Někdy se také píše zkratka "g." (=roku ....), př. 15. ožujka 1995. g.
[editovat] Přechylování příjmení
V chorvatštině se nepřechylují ženská příjmení (starší, posesivní koncovka -ová vymizela v 18.-19. století).
České příjmení: Václav Havel a Dagmar Havlová
Chorvatské příjmení: Ivo Ravlić a Ivanka Ravlić
[editovat] Výslovnost
Výslovnost je podobná jako v češtině. Chorvatština má tu výhodu, že tak jak se to čte, tak se to i píše. Například "otac", bez "oca", ale ne "otca" i když by se to jako v případě češtiny četlo jako "oca". Tak jak to zní, tak se to i píše (spodoba).
Chorvatština používá písmen latinky a přidané znaky: ž š č ć đ (+ spřežku dž)
- ć měkké vyšší „č“
- č tvrdé nižší „č“
- đ se čte jako měkčí „dž“
- dž se čte jako tvrdé „dž“
- h se čte jako „ch“ (chorvatština nezná „h“)
- i měkké I je psáno všude v textu, chorvatština nemá tvrdé Y. Chorvatské I se nevyslovuje ani měkce ani tvrdě, ale nějak mezi tím. Toto I nezměkčuje souhlásky, po kterých následuje (jako čeština) - di, ti, ni - čteme jako dy, ty, ny.
- nj se čte jako „ň“
- lj se čte jako „ľ“
[editovat] Gramatika
[editovat] Podstatná jména
[editovat] Skloňování
- jednotné číslo
| maskulinum | maskulinum | femininum | femininum | femininum | neutrum | |
| datum | voják | žena | moudrost | slovo | vesnice | |
| Nominativ | datum | vojnik | žena | mudrost | riječ | selo |
| Genitiv | datum | vojnika | žene | mudrosti | riječi | sela |
| Dativ | datumu | vojniku | ženi | mudrosti | riječi | selu |
| Akuzativ | datum | vojnika | ženu | mudrost | riječ | selo |
| Vokativ | datume | vojniče | ženo | mudrosti | riječi | selo |
| Lokativ | o datumu | o vojniku | o ženi | o mudrosti | o riječi | o selu |
| Instrumental | s datumom | s vojnikom | s ženom | s mudrosti/-ošću | s riječi/riječu | sa selom |
- množné číslo
| maskulinum | maskulinum | femininum | femininum | femininum | neutrum | |
| data | vojáci | ženy | moudrosti | slova | vesnice | |
| Nominativ | datumi | vojnici | žene | mudrosti | riječi | sela |
| Genitiv | datuma | vojnika | žena | mudrosti | riječi | sela |
| Dativ | datumima | vojnicima | ženama | mudrostima | riječima | selima |
| Akuzativ | datume | vojnike | žene | mudrosti | riječi | sela |
| Vokativ | datumi | vojnici | žene | mudrosti | riječi | sela |
| Lokativ | o datumima | o vojnicima | o ženama | o mudrostima | o riječima | o selima |
| Instrumental | s datumima | s vojnicima | s ženama | s mudrostima | s riječima | sa selima |
[editovat] Zájmena
[editovat] Osobní zájmena
| já | ty | on/ono | ona | my | vy | oni/ony/ona | ||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Nominativ | ja | ti | on/ono | ona | mi | vi | oni/one/ona | |
| Genitiv | mene, me | tebe, te | njega, ga | nje, je | nas | vas | njih, ih | |
| Dativ | meni, mi | tebi, ti | njemu, mu | njoj, joj | nama, nam | vama, vam | njima, im | |
| Akuzativ | mene, me | tebe, te | njega, ga | nju, ju, je | nas | vas | njih, ih | |
| Vokativ | - | ti | - | - | - | vi | - | |
| Lokativ | meni | tebi | njemu | njoj, joj | nama | vama | njima | |
| Instrumental | mnom | tobom | njim(e) | njom(e) | nama | vama | njima |
[editovat] Slovesa
[editovat] Infinitiv
- koncovky - -ti, -ći (reći - říct, čitati - číst)
[editovat] Příčestí minulé
- koncovky - -o, -la, -lo, -li, -le, -la
- příklad (ići - jít, jet): išao (šel), išala (šla), išalo (šlo), išali (šli), išale (šly), išala (šla)
[editovat] Pomocná slovesa
- Sponová - biti (být), htjeti (chtít)
- Modální - moći (moci), morati (muset), trebati (potřebovat), smjeti (smět), željeti (přát si; htjeti - chtít)
- Fázová - (za)početi (začít), (za)počinjati (začínat), prestati (přestat), prestajati (přestávat)
|
|
|
|
|
|
[editovat] Odkazy
[editovat] Externí odkazy
[editovat] Literatura
- TUTSCHKE, Günther. Langenscheidts Taschenwörterbuch Kroatisch-Deutsch. München : Langenscheidt Verlag, 1995. ISBN 3-468-10310-7.
- ŽORIČOVÁ, Marcela; ŽORIČ, Radovan. Chorvatsky zn. Ihned. Olomouc : Infoa, 2009. ISBN 978-80-7240-418-6.
|
|||||||||||||||||
