Španělština

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Španělština (Español)
Mapa rozšíření jazyka
Mapa rozšíření jazyka
Rozšíření:

Počet mluvčích:

420 milionů rodilých mluvčích (2. místo)

Klasifikace:

Písmo: Latinka
Postavení
Regulátor:

Sdružení akademií španělského jazyka (Asociación de Academias de la Lengua Española)

Úřední jazyk:
Kódy
ISO 639-1: es
---
spa (B) spa (T)
SIL: SPN
Wikipedie
es.wikipedia.org

Španělština (neboli kastilština) je jeden z nejrozšířenějších světových jazyků. Spadá do kategorie románských jazyků. Španělština je úředním jazykem ve Španělsku, ve většině států Jižní a Střední Ameriky a v Rovníkové Guineji, velmi rozšířená je také ve Spojených státech, na Filipínách a v mnoha dalších zemích světa. Počet rodilých mluvčích se pohybuje okolo 400 miliónů.

Vznik a vývoj jazyka[editovat | editovat zdroj]

Jazyky Pyrenejského poloostrova se většinou vyvinuly z lidové latiny římských provincií Hispania Citerior a Hispania Ulterior. Po vpádu Arabů v 8. století se ustavily dva regiony s odlišným jazykovým vývojem: jižní Al-Andalus hovořil dialekty ovlivněnými arabštinou, které jsou shrnovány pod pojem mozarabština, zatímco na křesťanském severu, ovlivněném gótskou kulturou, se kromě kastilštiny postupně vyvinula katalánština, asturština, aragonština a galicijština.

Původní kastilský dialekt vznikal v raném středověku v oblasti mezi Burgosem a Kantábrií, ovlivňován jednak arabštinou od jihu, jednak baskičtinou od severovýchodu. Po celém poloostrově se rozšířil díky reconquistě. V 15. století, během procesu sjednocení španělských království, vydal Antonio de Nebrija v Salamance svůj spis Grammatica. Jde o první pojednání o kastilské gramatice a zároveň o první gramatiku vulgárního (lidového) jazyka v Evropě. Nejstarším textem v kastilštině jsou pak Glosas Emilianenses, sepsané baskickými mnichy.

Od doby vlády Karla I. v 16. století je pro kastilštinu používán častěji název španělština (jakožto jazyk, jímž se domluví všichni obyvatelé sjednocených španělských království). Přes různé polemiky, které s různou silou trvají dodnes, uvádí Slovník španělského jazyka Královské akademie výrazy kastilština a španělština jakožto synonyma.

Nejvýraznější fonologické změny oproti latině představují hláskové změny (lat. vita → špaň. vidaživot, iuventusjuventudmládí), diftongizace (terratierrazemě) či palatalizace.

Písmeno „ñ“ na španělské klávesnici.

Charakteristika jazyka[editovat | editovat zdroj]

Abeceda a výslovnost[editovat | editovat zdroj]

Španělština se zapisuje latinkou, ke které se přidává znak ñ; používají se spřežky ch a ll. Španělská abeceda tak v současné době sestává z 29 písmen:

A, B (be), C (ce), CH (che), D (de), E, F (efe), G (ge), H (hache), I (i latina), J (jota), K (ka), L (ele), LL (elle), M (eme), N (ene), Ñ (eñe), O, P (pe), Q (cu), R (erre), S (ese), T (te), U, V (uve), W (uve doble / doble u), X (equis), Y (i griega), Z (zeta).

Přízvučné samohlásky se označují čárkou (á, é, í, ó, ú); nečtou se dlouze, ale při výslovnosti se na ně klade důraz, tzv. akcent. Přízvuk se označuje pouze tehdy, je-li nepravidelný, tj. nestojí li na předposlední slabice, resp. na poslední slabice ve slovech zakončených na souhlásku kromě n a s. Při výslovnosti platí, že ch se vždy čte jako /č/, j se čte vždy jako /ch/, c+a, o, u se čte vždy jako /ka,ko,ku/, c+e, i se čte vždy jako /θe, θi/, g+a,o,u se čte vždy jako /ga,go,gu/, g+e, i se čte vždy jako /che,chi/, gua, guo se čte vždy jako /gua, guo/, gui, gue se čte vždy jako /gi,ge/, h se nikdy nečte, qu se čte vždy jako /k/ z jako /θ/.

Dříve se používala i tzv. cedilla (pro písmeno ç), která se dodnes používá např. ve francouzštině či turečtině.

Americká španělština se liší užitím písmena „x“, jež pochází z indiánských jazyků v Mexiku a čte se podobně jako české [š]. Název Mexiko vychází ze jména jedné domorodé skupiny, jíž byli Mexikové (čteno [Mešikové]). Vlivem dalších hláskotvorných změn se dnes Mexiko vyslovuje jako [Méchiko], Mexičané někdy dokonce používají zápis Mejico, který odpovídá pravidlům současné španělské fonetiky. Ve starších písemných pramenech se setkáváme s písmenem „x“, čteným jako [ch] (například Don Quixote místo Don Quijote) – toto pravidlo je však již archaické. Písmeno „x“ se pak čte jako /š/ při přepisu výrazů původních latinskoamerických kultur (např. slovo „Xaman“ pochází z mayštiny a čte se [šaman], jde o ekvivalent slova „sever“, důležitý pojem v mayském rituálním náboženství).

Písmeno Název Výslovnost (IPA) Česky Alofony
a a [a] "a"
b be [b] "b", "v" [β], [p]
c ce [k]; [θ]/[s] "k", "s"
ch che [tʃ] "č"
d de [d] "d" [ð]
e e [e] "e" [ɜ]
f efe [f] "f"
g ge [g]; [x] "g", "ch" [ɣ]
h hache
i i [i] "y", "j" [j], [ʝ]
j jota [x] "ch"
k ka [k] "k"
l ele [l] "l"
ll elle [ʎ]~[ʝ] "ľ~j" ("ď ") popř.("dž ") ("ž") ("š ")
m eme [m] "m"
n ene [n] "n" [m]
ñ eñe [ɲ] "ň"
o o [o] "o" [ɔ]
p pe [p] "p"
qu cu [k] "k"
r erre [r], [ɾ] "r", "rr"
s ese [s] "s"
t te [t] "t"
u u [u] "u" [w]
v uve [b] "b", "v" [β]
w uve doble, doble u [gw] "gv"
x equis [ekis] "ks" [s]
y i griega [i], [ʝ] "y", "j" ("ď ") [j]
z zeta [ɵ]/[s] "s"

Gramatika[editovat | editovat zdroj]

Mapa dialektů španělštiny ve Španělsku.

Španělština rozlišuje pouze 2 mluvnické rody: mužský a ženský. Slovesný systém je poměrně bohatý; kromě indikativu (indicativo) má široké použití subjunktiv (subjuntivo).

Členy[editovat | editovat zdroj]

Člen Určitý Neurčitý
Singulár
Plurál
Singulár
Plurál
Mužský rod
el
los
un
unos
Ženský rod
la
las
una
unas

Unos, unas se nepoužívá ve smyslu neurčitého členu, ale znamená několik (unos hombres = několik mužů).

Zájmena[editovat | editovat zdroj]

Osoba singular plural
1. osoba yo nosotros/nosotras
2. osoba vosotros/vosotras
3. osoba él/ella/ello ellos/ellas
onkání usted ustedes

Číslovky[editovat | editovat zdroj]

1 un(o)/una 11 once 10 diez
2 dos 12 doce 20 veinte
3 tres 13 trece 30 treinta
4 cuatro 14 catorce 40 cuarenta
5 cinco 15 quince 50 cincuenta
6 seis 16 dieciséis 60 sesenta
7 siete 17 diecisiete 70 setenta
8 ocho 18 dieciocho 80 ochenta
9 nueve 19 diecinueve 90 noventa
0 cero 100 cien 1000 mil
200 doscientos 500 quinientos 1 000 000 un millón

Slovesa[editovat | editovat zdroj]

Sloveso být[editovat | editovat zdroj]

Španělština používá více sloves ve významu být:

  • ser popisující vlastnost nebo ve významu být (na stálo),
  • estar popisující současný stav nebo ve významu být (na určitém místě),
  • hay ve významu nacházet se (na neurčitém místě).
Osoba ser (být) estar (být - kde)
1. os. sg. soy estoy
2. os. sg. eres estás
3. os. sg. es está
1. os. pl. somos estámos
2. os. pl. sois estáis
3. os. pl. son están

Časování sloves v přítomném čase[editovat | editovat zdroj]

Pravidelná slovesa (s koncovkami -ar, -er, -ir)

Osoba saludar (zdravit) comer (jíst) vivir (žít)
1. os. sg. saludo como vivo
2. os. sg. saludas comes vives
3. os. sg. saluda come vive
1. os. pl. saludamos comemos vivimos
2. os. pl. saludáis coméis vivís
3. os. pl. saludan comen viven

Nářečí španělštiny[editovat | editovat zdroj]

Španělština je jazyk rozšířený po celém světě, a proto existuje řada nářečí španělštiny, mezi nimiž mohou být dosti výrazné rozdíly. Rozlišujeme následující nejvýznamnější nářečí španělštiny:

Evropa[editovat | editovat zdroj]

Mapa rozšíření španělštiny v Evropské Unii

Amerika[editovat | editovat zdroj]

Mapa rozšíření španělštiny v USA
  • Amazonská španělština (Español amazónico)
  • Andská španělština (Español andino)
  • Španělština z centrální Bolívie (Español camba)
  • Chilská španělština (Español chileno)
  • Španělština ze souostroví Chiloé v Chile (Español chilote)
  • Karibská španělština (Español caribeño); může být dále členěno
  • Středokolumbijská španělština (Español cundiboyacense)
  • Španělština z provincie Antioqueño v Kolumbii (Español antioqueño)
  • Španělština z provincií Santander a Norte de Santander v Kolumbii (Español santandereano-tachirense)
  • Laplatská španělština (Español rioplatense)
  • Španělština z oblasti Los Llanos (Español llanero)
  • Mexická španělština (Español mexicano)
  • Paraguayská španělština (Español paraguayo)
  • Peruánská španělština (Castellano)
  • Španělština ze severoperuánského pobřeží (Español peruano ribereño)
  • Rovníková španělština (Español ecuatorial)
  • Středoamerická španělština (Español centroamericano)
  • Yucatanská španělština (Español yucateco)

Afrika[editovat | editovat zdroj]

Mapa Rovníkové Guiney – jediný španělsky mluvící africký stát
  • Ceutská španělština (Español ceutí)
  • Melillská španělština (Español melillense)
  • Španělština z El Rifu (Español rifeño)
  • Marocká španělština (Español marroquí)
  • Saharská španělština (Español saharauí)
  • Rovníkoguinejská španělština (Español ecuatoguineano)

Asie[editovat | editovat zdroj]

  • Filipínská španělština (Español filipino)

Rozšíření jazyka ve světě[editovat | editovat zdroj]

Stát Počet mluvčích (v mil.)
Mexiko Mexiko 102,255
Španělsko Španělsko 45,061
Kolumbie Kolumbie 44,531
Argentina Argentina 39,248
USA Spojené státy americké 34,547 [1] [2]
Venezuela Venezuela 26,021
Peru Peru 23,191
Chile Chile 15,795
Guatemala Guatemala 14,325
Filipíny Filipíny 12,130
Kuba Kuba 11,285
Ekvádor Ekvádor 10,946
Dominikánská republika Dominikánská republika 8,850
Honduras Honduras 7,267
Bolívie Bolívie 7,010
Salvador Salvador 6,859
Nikaragua Nikaragua 5,503
Paraguay Paraguay 4,737
Kostarika Kostarika 4,220
Portoriko Portoriko (součást USA) 4,017
Uruguay Uruguay 3,442
Panama Panama 3,108
Kanada Kanada 1,249
Brazílie Brazílie 1,015
Maroko Maroko 0,961
Rovníková Guinea Rovníková Guinea 0,447
Tučně zvýrazněny státy, kde je španělština úředním jazykem.

Vzorový text[editovat | editovat zdroj]

Všeobecná deklarace lidských práv

španělsky

Todos los seres humanos nacen libres e iguales en dignidad y derechos y, dotados como están de razón y conciencia, deben comportarse fraternalmente los unos con los otros.

česky

Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. V roce 2007 žilo v USA 34 547 077 osob, které ve své domácnosti mluví španělsky.(Nelze zaměnit s hispánskou komunitou, ve které někteří španělsky již neumí)
    Language Use in the United States: 2007 [online]. U.S. Census Bureau, [cit. 2011-08-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Dle sčítání obyvatelstva USA v roce 2010 zde žilo 50 477 594 Hispánců, což představuje 16,3% populace celého státu. Ne však všichni Hispánci umí španělsky.
    The Hispanic Population: 2010 [online]. U.S. Census Bureau, [cit. 2011-08-25]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]