Franko-provensálština

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Rozsah franko-provensalštiny[1]
  1. Centre de dialectologie de l’Université de Neuchâtel
.

Franko-provensálština je jedním z jazyků, kterým se mluvilo, případně ještě mluví ve Francii a přilehlém okolí. Pro tuto oblast bylo a dodnes zbytkově je typické rozdělení na dvě základní skupiny: na jazyky oïl (les langues d'oïl) a jazyky d'oc (les langues d'oc). Z langue d'oïl zejména nářečí Île-de-France a okolo se vyvinula dnešní francouzština, dříve také franština. Z langue d'oc se vyvinula okcitánština. Východním dialektům okcitánštiny se také někdy říká provensálština. Do jaké skupiny (oïl nebo oc) daný dialekt patří, lze obvykle rozeznat podle toho, jak se v něm řekne slovo „ano“: zda oïl či podobně (v dnešní francouzštině oui) anebo oc či podobně.

Franko-provensálština, někdy také zvaná arpitánština (arpitan), splňuje některá kritéria pro jednu a některá pro druhou skupinu. Je to přechodový jazyk – podobně jako moravská slováčtina a západoslovenské dialekty tvoří přechod mezi češtinou a slovenštinou.

Jednotlivé dialekty franko-provensálštiny

Údaje nejsou nejčerstvější a nejspolehlivější, ale nyní v území franko-provensálštiny jejími dialekty mluví asi 75 000 lidí, hlavně ve Vallée d’Aoste – Údolí Aosty. Přitom ještě do půle 19. století se franko-provensálština v jejím území používala převážně. Mezi mladými aktivní znalost franko-provensálštiny prakticky vymizela.

Tabulka srovnávající francouzštinu, franko-provensálštinu a okcitánštino-katalánštinu[editovat | editovat zdroj]

Francouzsky Franko-provensálsky Okcitánsky-katalánsky Česky
clé clâ clau klíč
chanter chantar cantar zpívat
chèvre cabra / chèvra cabra koza
fromage fromâjo formatge sýr
mardi demârs / demonre dimars úterý
église églésé glèisa církev
frère frâre fraire bratr
hôpital hèpetâl espital nemocnice
langue lenga lengua jazyk
main gauche man gôcho man esquèrra levá ruka
rien ren res nic
nuit nuet nuèit noc
payer payér pagar platit
sueur suar suar pot
vie via vida život

Pro znalé francouzštiny a jejího způsobu vyjadřování číslovek je zajímavé, že franko-provensalština používá dekadický systém. Pro 70 je to sèptanta, pro 80 huitanta, pro 90 nonanta. Přitom západní dialekty používají dvacítkový systém (se základem 20) pro 80 quatro-vingts (jako ve francouzštině: quatre-vingts) a pro 120 six-vingts.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Francoprovençal na francouzské Wikipedii.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Franco-Provençal_language na anglické Wikipedii.