Wikipedie:Pod lípou

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Vítejte Pod lípou! Zde je místo pro setkání všech wikipedistů a diskutování o různých aspektech české Wikipedie, které jsou obecnější než jen k jednomu článku.

Název „Pod lípou“ byl inspirován slovinskou Wikipedií, i když se nabízela také klasická „hospoda“, kterou mají např. v latinské Wikipedii.
V diskusích pod lípou prosím dodržujte následující pravidla

Diskuse o Wikipedii se vede také po IRC na kanálu #wikipedia-cs serveru irc.freenode.net.


Polovina, třetina, čtvrtina...[editovat | editovat zdroj]

Podívejte se prosím na Polovina, Třetina,

Myslím, že je v tom zmatek. Polovina přesměruje na Jedna polovina (sic! - ještě bychom mohli mít články Dvě poloviny, Tři poloviny a tak, ne? ;-)), kde je definovaná jako zlomek, což je podle mne špatně. Polovina není zlomek, polovina je ve skutečnosti část celku, rozděleného na dva stejné díly, a je možné ji zapsat různými způsoby, slovem, nebo třeba zlomkem.

Na stránce třetina je prý rozcestník. Jenže odkazy nevedou na nic, co by bylo označované termínem uvedeným v názvu rozcestníku. Pryč vedou odkazy na zlomek a číslo 3, kde konkrétně o třetinách nepadne ani slovo, na procento a lední hokej, kde je to stejný případ. Dál tam máme odkaz na příjmení Třetina (příjmení), článek ale neexistuje. A aspoň je tam odkaz na Pravidlo třetin. Ale celkově to je podle mne stránka krajně neužitečná a koneckonců i s problematickými definicemi (třetina podle mne není zlomek, zlomek je způsob zápisu jedna lomeno třemi).

Čtvrtinu a vyšší už nemáme, přitom pro pětinu by rozcestník určitý smysl dokonce měl (máme tu Votská pětina, Pětina pro krále a něco by se třeba ještě našlo).

Nějaký nápad, co s tím vším? Má něco z toho vůbec nějaký smysl? Pokud tu mají být rozcestníky, na co mají v první řadě odkazovat (co je základní smysl - zlomek podle mne ne). Díky za náměty, než se do toho odhodlám pustit podle WP:ESO. --Okino (diskuse) 23. 6. 2014, 14:28 (UTC)

Souhlasím, polovinu je třeba přepracovat do přijatelné podoby (např. vtip tam nemá co dělat), třetinu přepracovat podobně nebo přesměrovat na článek zabývající se dělením celků (na stejné části).--Zdenekk2 (diskuse) 30. 6. 2014, 21:58 (UTC)
Řekl bych, že polovina může být považována za zlomek, protože zlomek není jen způsob zápisu, zlomek je i to číslo samo. Když řeknu, že se z obrazů slavného mistra dochoval jen zlomek, tak tím nemyslím, že se dochoval nějaký obraz obsahující dvě čísla nad sebou oddělená vodorovnou čárou, ale že se těch obrazů dochovala jen část. Samozřejmě zcela souhlasím s tím, že ten článek je v hrozném stavu a vysvětlovat myšlenku poloviny na základě různých zápisů je nevhodné.
A myslím si, že v hrozném stavu jsou prakticky všechny články o číslech, které jsou „anekdot“ plné. Takový článek 14 (číslo) je plný náhodného výběru asociací, kde který wikipedista zahlédl něco, čeho bylo 14, nebo to má v názvu čtrnáct. Podle mne má takový přístup k encyklopedickému daleko. --Tchoř (diskuse) 1. 7. 2014, 06:42 (UTC)
Řekl bych, že zlomek (tento článek pojednává jen o matematickém zlomku; za povšimnutí také stojí, co všechno ja na něj přesměrováváno včetně třetiny ze znaku Unicode) je především (obecně) velikostně neurčená (relativně malá vůči celku) část celku. Matematický zlomek = lomený výraz, tedy polovina bude matematickým zlomkem, pokud bude vyjádřena lomeným výrazem, pokud bude vyjádřena 50%, pak to nebude matematický zlomek ani (obecně) malá část celku či odlomený fragment. Číslo 14 by mělo být na názvu bez rozlišovače (primární a výrazně běžnější význam) a naopak rok s rozlišovačem.--Zdenekk2 (diskuse) 1. 7. 2014, 08:17 (UTC)
Proboha, jen to ne... --Silesianus (diskuse) 1. 7. 2014, 09:39 (UTC)
Číslo možná významem převažuje, ale jen u nízkých a hezkých čísel. U čísel typu 1984, 2001 2014 nebo i 69 už je převažující význam čísla sporný. V porovnání s mezinárodní situací, pouze japonská, čínská a tuším korejská Wikipedie má jako hlavní význam číslici. Všechny ostatní (včetně amharské nebo thajské, kde se standardně používá jiný letopočet) používají jako hlavní význam rok (i když někde jen jako přesměrování). Raději držme určitou systematičnost, nebo se v tom nikdo nevyzná, když budou články 1-19 (příklad) o číslech a 20-68 a následně 70-665 o letopočtech... JAn (diskuse) 1. 7. 2014, 09:55 (UTC)
(s e.k.) S tím rozlišovačem u čísla si to také myslím, ale prosadit to pravděpodobně nelze. Laciné odkazování na letopočty je tu příliš zavedenou věcí. --Tchoř (diskuse) 1. 7. 2014, 09:56 (UTC)
Odkazování na letopočty není laciné, ale naopak velice důležité a odkazující na další souvislosti. Úroveň jednotlivých hesel let je věc druhá. --Silesianus (diskuse) 1. 7. 2014, 10:03 (UTC)

Abaku - nejlepší početní hra ve vesmíru a přilehlém okolí[editovat | editovat zdroj]

přesunuto na Wikipedie:Potřebuji pomoc--Vojtěch Dostál (diskuse) 25. 6. 2014, 11:52 (UTC)

Významnost (lidé)[editovat | editovat zdroj]

Protože jsem v diskuzi k tomuto pravidlu navrhl upřesnění kvůli soudcům, ale zatím se ho (obsahově) zúčastnil jen wikipedista Jann, chtěl bych, aby se vyjádřili i ostatní. --Vlout (diskuse) 27. 6. 2014, 07:39 (UTC)

Identifikace fotografie[editovat | editovat zdroj]

Jeden kolega se na německé wiki ptá, o jaký zámek (stavbu) by se mohlo jednat u této fotografie, protože momentální popis je zřejmě nesprávný. Má k tomu někdo nějaký nápad? Předem dík, -jkb- disk de: 27. 6. 2014, 12:33 (UTC) - - - P.S. Má to být v severovýchodním Česku.

Zámek Daňkov u Gutštejna --Silesianus (diskuse) 27. 6. 2014, 13:11 (UTC)
And another hit on this page: http://www.fototuristika.cz/tips/detail/1681 --88.130.99.191 27. 6. 2014, 13:14 (UTC)
OK, mnohý dík!!! -jkb- disk de: 27. 6. 2014, 15:23 (UTC)

redirect Vyrovnaný rozpočet státu a dva další - vhodné?[editovat | editovat zdroj]

Mohl by se někdo podívat na redirecty Vyrovnaný rozpočet státu, Vyrovnaný rozpočet, Vyrovnaný státní rozpočet - všechny tři vedou na Strana svobodných občanů#Státní rozpočet. Podle mě by měly vést na Státní rozpočet (redirect Vyrovnaný rozpočet tam před poslední editací dokonce vedl), byť tam žádná zmínka o vyrovnaném rozpočtu není. Takhle mi to připadá spíš jako skrytá propagace politické strany. --147.32.160.187 30. 6. 2014, 08:30 (UTC)

Souhlas --Silesianus (diskuse) 30. 6. 2014, 08:49 (UTC)
Rozhodně souhlas. --Zbrnajsem (diskuse) 3. 7. 2014, 10:52 (UTC)

Korolupy[editovat | editovat zdroj]

Po delší době jsem se podíval na článek Korolupy a 1) Lenka refuje svým blogem ref č. 10 Autor textů: Lenka Lyalikoff, Alternativní svobodný blog obce Korolupy, 2013, což je vlastní výzkum a nahrála na commons fotku plakátu [1] , jak je úžasná, jak si s nikým nebere servítky. Což tak trošku odporuje Wikipedie:Autobiografie psaní článku o sobě. Myslím, že zde ještě nebyl případ, že by někdo psal o své vesnici, tam psal i sobě.--Mirek256 2. 7. 2014, 19:24 (UTC)

Vlastním výzkumem by to bylo, kdyby to bylo poprvé zveřejněno zde na Wikipedii. Pokud je čerpáno z externího zdroje, tak je pro nás lhostejné, jestli jeho autorem nebo vydavatelem je wikipedista nebo ne. Pokud bude do Wikipedie přispívat profesor biologie a bude citovat ze svých vlastních publikací, tak je to také naprosto v pořádku, dokonce je to doporučený postup: chcete-li publikovat své poznatky na Wikipedii, musíte je nejprve publikovat mimo Wikipedii. Takže zde může vyvstat nanejvýš otázka relevantnosti a důvěryhodnosti zdroje. Zkoušel jste ten zdroj porovnávat s jinými oficiálními i nezávislými obecními časopisy a weby? Máte podezření, že některá informace převzatá z toho zdroje do Wikipedie je nedůvěryhodná? Co se týče fotky nahrané na Commons, to byste musel řešit v projektu Commons, ale vzhledem k tomu, že slouží jako úložiště pro WikiBooks a řadu dalších projektů, tak je celkem obvyklé, že tam lidé nahrávají svoje vlastní díla. Článek o Korolupech je docela dobře zpracovaný, byť stylem neodpovídá úplně přesně zvyklostem Wikipedie. Spíš by mě pálilo těch několik desítek tisíc pahýlových článků o českých vesničkách, o které se žádná Lenka nestará. --ŠJů (diskuse) 10. 7. 2014, 23:24 (UTC)

Vídeňský kongres[editovat | editovat zdroj]

Perličky

Děkabristé v Rusku

Po smrti nenáviděného cara Alexandra I. Romanova v prosinci roku 1825 musel nový vládce Mikuláš I. čelit nevídané vzpouře děkabristů (podle ruského slova děkabr = prosinec). Byli to většinou vojenští důstojníci a jejich vojáci, kteří odmítli přísahat novému caru věrnost, dokud nevydá ÚSTAVU. Důvod tohoto povstání bylo samoděržaví a feudální útisk. Povstání však bylo špatně zorganizováno a nemilosrdně potlačeno dělostřelbou. Přeživší povstalci byli popraveni nebo posláni do vyhnanství na Sibiř. Proto zůstalo nevolnictví v Rusku do r. 1861.

Až do dnešního dne byl článek Vídeňský kongres ve stavu, kterému jsem nemohl uvěřit. Opravdu nikdo dosud neviděl, jaké linky a jaké formulace např. tady v tom textu navrchu byly? --Zbrnajsem (diskuse) 6. 7. 2014, 15:14 (UTC)

Co myslíte? Asi deset wikipedistů si toho všimlo, ale nechali to schválně být, aby se dobře pobavili. ;) Chyby se stávají, chyby se opravují. Co konkrétně byste si představoval, že by se s tím mělo dělat? --Bazi (diskuse) 6. 7. 2014, 17:11 (UTC)
Rozhodně bychom se neměli veselit na úkor našich čtenářů. Mezitím jsem už začal ten podivuhodný text trochu upravovat. Ty dvě největší blbosti v odkazech už jsou pryč. Ale nemám průběžně tolik času, aby byl celý článek hned zcela "bezva". --Zbrnajsem (diskuse) 7. 7. 2014, 15:37 (UTC)

Ambroise a 79.127.197.86[editovat | editovat zdroj]

Upozorňuji na aktivity zživatele Ambroise a ip 79.127.197.86. Do článků o řecké mytologii a historii jsou vkládány nepodložené informace s hodně do minulosti posunutou chronologií oproti obecně uváděné. Není uváděn zdroj a tak jsem změny u svých sledovaných článků revertoval, ale je toho víc, mnohem víc, než můžu zvládnout.--EdmundSquirrel (diskuse) 12. 7. 2014, 23:35 (UTC)

Na uživatelovu stránku jsem vložil žádost o zdrženlivost a doplňování zdrojů. Podle editací z rána však zřejmě v činnosti pokračuje. Revertoval jsem další změny data u mýtických postav, kde je to již z podstaty nesmyslné. Prosím kolegy o pomoc ve sledování teakových editací. Děkuji. --EdmundSquirrel (diskuse) 13. 7. 2014, 09:14 (UTC)

Ambroise je také až příliš a soustavně aktivní ohledně Montalais. Domnívá se, že to byl významný rod, což je velký omyl. Dále to rozvádět nebudu, ale jeho pravopisné a jiné chyby způsobují potíže. --Zbrnajsem (diskuse) 13. 7. 2014, 09:34 (UTC)

Blacklist[editovat | editovat zdroj]

Netušíte někdo proč jsou věci jako sborník Český lid z roku 1903 (tyfoza.no-ip.com/ceskylid/html/knihy/ceskylid12/kvalitni/0001-0002-1.jpg) na blacklistu, takže na ně nejde odkázat v článku? A kdo a kde o tom vůbec rozhoduje, co se zablokuje? Proč mi hláška o zablokování rovnou nedá informaci o konkrétním důvodu zablokování, odkaz na příslušnou diskusi nebo rozhodnutí a odkaz na správce či koho, kdo to na blacklist přidal? Nebo se cenzura záměrně dělá pokoutně? --ŠJů (diskuse) 13. 7. 2014, 15:09 (UTC)

Tohle je mimo českou Wikipedii, jedná se o záznam z globální černé listiny pro všechny projekty Wikimedia (meta:Spam blacklist). Proč a kdo tam dal doménu no-ip.com, to dohledávat nebudu, ale je pravdou, že „seriózní“ weby na téhle doméně obvykle neběží. Tu používají lidé, kterým poskytovatel internetového připojení mění jejich veřejnou IP adresu a oni přitom chtějí přistupovat k nějakému hardware u sebe doma (kameře proti zlodějům, dálkovému ovládání kotle, atp., ale třeba i prostě k běžícímu osobnímu počítači se spuštěným SSH serverem). Její použití pro důvěryhodný web určený široké veřejnosti je poměrně vzácný jev. Můžeme to dát do místní bílé listiny a tím tu sdílenou černou přebít. Pokud nebudou námitky, tak to udělám. Ovšem raději bych viděl ty skeny na nějakém webu s jasnou autoritou, než na anonymním.
Myslím si, že ten útočný tón ohledně pokoutné cenzury je přehnaný. --Tchoř (diskuse) 13. 7. 2014, 16:42 (UTC)
Ano, myslím si, že útočný a nekonstruktivní tón té hlášky, kterou systém oznamuje, že odmítl stránku uložit, je opravdu přehnaný. Takhle závažné cenzurní zásahy by se opravdu měly dít transparentně a odpovědně. --ŠJů (diskuse) 18. 7. 2014, 03:07 (UTC)
Myslel jsem Váš tón. Hlášku jsem neviděl. --Tchoř (diskuse) 18. 7. 2014, 07:26 (UTC)
Také nechápu, proč Šjů hledá nějaký záměr a pokoutnost, osobně předpokládám, že problém bude s podivným serverem no-ip.com. Těžko říct, proč někdo sborník uložil zrovna tam. Pokud by někdo měl chuť, řešením by mohlo být převést texty, jsou-li volné, na Wikizdroje. Jan.Kamenicek (diskuse) 18. 7. 2014, 11:55 (UTC)
Problém je, že Wikizdroje nelze použít jako referenci.--Zdenekk2 (diskuse) 18. 7. 2014, 12:21 (UTC)
Nerefencuje se přece projektem, ale konkrétním dílem konkrétního autora. Wikizdroje jsou v takovém případě jen místo, kde si lze ono dílo, je-li volně šířitelné a na Wikizdrojích dostupné, přečíst online například z obýváku, bez nutnosti jet kvůli tomu do větší knihovny v krajském městě. Tedy klasická, patřičně vyplněná citační šablona, ve které odkaz na Wikizdroje je jako hodnota parametru url nebo url kapitoly. --Milda (diskuse) 18. 7. 2014, 12:38 (UTC)
@Jan.Kamenicek: Hledám záměr? Možná to není záměr, ale pouhá arogantní hloupost. A pokoutné to zcela zjevně je, pokud doteď stále ještě nevíme, kdo a na základě čeho to na ten blacklist dal, a bez složitého pátrání to nemůžeme zjistit. Prostě pokud někdo vymyslel, že tu bude existovat automatická cenzura ve formě blacklistu nějakých webových domén, tak to neměl nasazovat do ostrého provozu, aniž by bylo jasné, kdo a jakým procesem rozhoduje o zařazení do těch blacklistů, whitelistů a kdovíjakých jiných barevných listů. A samozřejmě pokud tedy systém odmítne nějakou verzi stránky kvůli blacklistu uložit, tak by ta hláška měla obsahovat jasnou informaci, kdo, proč a kterou doménu na ten blacklist dal, o jaké rozhodnutí či pravidlo se přitom opíral a co se proti tomu dá dělat. Pokud vynálezci tohoto blacklistu toto neumějí technicky zajistit, tak nikdy neměli systém nastavovat tak, aby bránil uložení stránky, ale mohli ho nastavit třeba tak, aby dotyčnou editaci třeba jen označkoval a doporučil k prověření, jako to ostatně dělají desítky jiných podobných filtrů. Rada, že pokud někdo svévolně a pokoutně zablokuje nějakou doménu, tak máme obsah kopírovat stále na nové a jiné domény, je jistě nad zlato, ale možná bychom si v první řadě měli zajistit, abychom si sami zbytečně neházeli hloupými rozhodnutími klacky pod nohy a nekomplikovali práci. --ŠJů (diskuse) 18. 7. 2014, 14:05 (UTC)
ŠJů, to je všechno hezké, jsem moc rád, že aspoň někoho trápí takové věci, ale bohužel tady pláčeš na špatném hrobě. Editoři Wikipedie s tím toho moc udělat nemohou. Bude mnohem lepší, když se s tímhle zlepšovákem obrátíš na metu. Rád Tě tam podpořím. Miraceti 18. 7. 2014, 17:34 (UTC)
Tak jsem se podíval podrobněji:
Pokud někdo chce vědět, proč se to na seznamu ocitlo, tak v zásadě potřebuje jen trochu času a znalost angličtiny. Jistě by to šlo udělat uživatelsky přátelštější, aby se důvod a původce přidání na černou listinu zobrazovali přímo v té úvodní hlášce. Ale mluvit o pokoutné cenzuře a o aroganci považuji za nemístné. --Tchoř (diskuse) 19. 7. 2014, 09:08 (UTC)

Tak sborník jsem našel částečně digitalizován ještě zde na Krameriovi. To je z hlediska zdrojování podstatně důvěryhodnější a také trvalejší – předpokládám, že Česká akademie věd se nějaký čas na tomto světě i se svým webem udrží. Takže odkazovat tam bych považoval za lepší.

Pokud chceme uživateli poskytnout OCR verzi a jedná se již o volné dílo, pak bych doporučoval článek z tyfozy vložit na Wikizdroje, zkontrolovat proti verzi na Krameriovi a tu uvést jako autoritativní zdroj a do referencí na Wikipedii použít jako URL dokumentu Wikizdroje (jak psal výše Milda).

Čímž zároveň za sebe sděluji, že od myšlenky zařadit tyfoza.no-ip.com na bílou listinu odstupuji.--Tchoř (diskuse) 21. 7. 2014, 09:47 (UTC)

Principiální chyba je, že vůbec může být blokována doména, na které se může objevit relevantní zdroj. A druhou principiální chybou je, že hláška, která odmítne daný odkaz na Wikipedii uložit, neobsahuje srozumitelný a přímý odkaz na pravidla a důvod blokování. Kdyby tedy aspoň ta hláška obsahovala ten krkolomný Tchořův návod, když už není možné vést blacklist nějakým transparentnějším způsobem. Pokud mě nějaký automat bezdůvodně osočí ze spamování wikiprojektů (viz Purpose) a zabrání mi v uložení stránky jen kvůli jednomu relevantnímu odkazu, a aniž by mi dal řádné vysvětlení, tak to prostě arogantní je. Jistě, můžeme pokaždé strávit týden času hledáním nějakého mirroru nebo stěhováním celého zdroje jinam, ale proč? Nehledě na to, že v odkázané žádosti jsem nenašel žádný doklad toho, že by daná doména spadala do oprávněných důvodů k plošnému blokování. Systémový problém zůstává. --ŠJů (diskuse) 2. 8. 2014, 00:44 (UTC)

oprava výrazu nos letadla apod.[editovat | editovat zdroj]

ahoj, dnes jsem si všiml, že je ve Wikipedii dost často užíván pojem nos letadla, místo správného termínu příď, či příď letadla. původně jsem to chtěl opravit ručně ale po hlubším zkoumání jsem zjistil že těch článků je fakt hodně a to jsem se nesnažil moc hledat. bylo by možné poprosit někoho kdo by to opravil automatizovaně nějakým robotem? díky. --MichalZobec (diskuse) 13. 7. 2014, 18:41 (UTC)

I když si nejsem moc jist, zda s botem nebudou problémy, zkuste to na stránce Wikipedie:Bot/Žádosti o provedení práce. --Marek Koudelka (diskuse) 13. 7. 2014, 18:43 (UTC)
Nevím, minimálně jeden slovník má na nos jiný názor. --Jann (diskuse) 14. 7. 2014, 12:31 (UTC)
Takovéto úpravy by se rozhodně neměly dělat botem. Záleží na kontextu, na přesnosti citování zdroje (a ze zdroje by měly čerpat všechny informace, že?) atd. --ŠJů (diskuse) 18. 7. 2014, 03:10 (UTC)
ahoj vzhledem k výtce Jann jsem si porovnal užívaný název. je to 7990:820, jenže v tomto případě se domnívám že je ten nepoměr daný neodborností pisatelů článků které jsou na internetu. co si myslíte vy? nerad bych to dělal ručně a hlavně nerad bych aby z toho vznikl nějaký spor ...--MichalZobec (diskuse) 20. 7. 2014, 14:54 (UTC)
Termín nos letadla je slangový výraz. Odborný nebo češtinářsky správný výraz je příď letadla. Wikipedie by v běžném textu měla používat správné termíny, slangové výrazy se uvádí jako poznámka k doplnění.--Ramon de L (diskuse) 28. 7. 2014, 16:52 (UTC)
ad MichalZobec: je jasné, že poměr neukazuje co je správně odborné, proto jsem argumentoval technickým slovníkem.
ad Ramon se L: aha, tak to jsem asi padl na blbý slovník; existují příručky správné terminologie které ho přebijí? --Jann (diskuse) 28. 7. 2014, 18:06 (UTC)
Opravdu se nezdá, že by to byl slangový výraz. Na VUT v Brně se to docela používá i v oficiálních dokumentech, i když příď je častější. Proto bych ani výraz „nos“ a priori nezavrhoval. Jan.Kamenicek (diskuse) 28. 7. 2014, 20:36 (UTC)
Když se tak tím ještě probírám, přijde mi, že někdy se těmi výrazy „nos“ a „příď“ nemyslí úplně totéž. První z nich bývá použit ve významu „špička“ přední části letounu (např. „nos a kabina“), zatímco druhý zahrnuje větší část, včetně kabiny. To jen tak, co jsem během chvilky odpozoroval. Jan.Kamenicek (diskuse) 28. 7. 2014, 21:01 (UTC)

Co odpovědět na tento dotaz?[editovat | editovat zdroj]

Zdravím, tohle jsem obdržela na svou diskusní stranu, a nevím, jak mám tomuto pánovi odpovědět.

Dobrý den K123456, Mé jméno je David Altmann a píši Vám z důvodu potřeby komunikace s někým ,,živým - myslícím - oprávněným,,. A to z důvodu mé vůle přispět Wikipedii. Včera jsem hledal nějaké informace tu na wikipedii a otevřelo se mi okno, ve kterém bylo sdělení ze strany wikipedie za účelem prosbožádosti o spoluúčasti na wikipedii formou finančního příspěvku. Nejsem přispěvovatel informací do wikipedie,jen ji používám, ale vnímám důvod proč jsem tuto prosbožádost obdržel. Rád bych tedy ,,přispěl,, ale nejsem vlastníkem bankovního účtu ani účtu PayPlay(nebo tak nějak). Mám tedy dva dotazy: 1.Je nějaká jiná možnost jak finančně přispět??, 2. Existuje i jiná forma příspění než finanční? Nejsem zrovna boháč, ale nějakou tu korunu bych mohl obětovat. Daleko lepší a pro mě přijatelnější by byla možnost přispět ,,prací,,(peníze nemám tak často jako obě ruce:) Promyslete si to a dejte prosím vědět na email Dutohlav@Atlas.cz Tady v těch diskuzních místnostech se nějak moc neorientuji a hledat Váši odpověď by bylo pro mě náročné(někdy je to až deprimující).

S pozdravem David Altmann

Díky za radu. ♥ K123456  13. 7. 2014, 20:43 (UTC)

Variantou je zapojení se do činnosti Wikimedia ČR, rád mu napíšu mail. Díky za upozornění, --Vojtěch Dostál (diskuse) 14. 7. 2014, 09:40 (UTC)
Už jsem mu napsala e-mail, klidně mu můžeš napsat taky. ♥ K123456  14. 7. 2014, 14:30 (UTC)

Korolupy po kolektivizaci[editovat | editovat zdroj]

Vážení kolegové,

článek Korolupy po kolektivizaci jsem celý zrušila. Nehodlám vést unavující diskuze, tolerovat zásahy do rozpracovaného konceptu, ale hlavně snášet neustálý teror ze strany wikipedisty Jedudědka. Není snad dne, kdy by mi nemazal obrázky, vracel standart. mapy a dnes dokonce standart. tabulky - pokud zde platí pravidla jen pro někoho a jiní si mohou barevné tabulky a úpravy dovolit, a dokonce být mezi čl.. nejlepšími, považuji takové chování za nedemokratické a totalitní. Silně uvažuji o odchodu z Wikipedie, pod takovým tlakem nedokáži dlouhodobě pracovat.--Lenka Lyalikoff 23. 7. 2014, 00:20 (UTC)

1. článek nelze vlastnit a proto - > 2. článek nelze ani jen tak zrušit. Takže nikdo nemůže VÁM mazat/přehazovat obrázky, mapy či tabulky. Může je jen mazat/přehazovat V článku. Vzhledem k tématu a velikosti tohoto hesla je logické, že je předmětem zájmu i jiných wikipedistů, kteří vznášejí konstruktivní připomínky a upravují jej. Tímto procesem se obecně dostávají články do neutrálnějších poloh, většinou jsou tak více vyvážené než když je píše jeden wikipedista (který může mít samozřejmě přirozenou ambici napsat ho dokonale). Diskuze se vedou ke sporným částem, tak to bylo a bude vždy. Po seznámení se s historií článku nevidím na postupu Jedudedka nic nelegitimního, vyjádřil výhrady k článku, vložil šablonu {{Pracuje se}}, kterou jste naopak vy nerespektovala ([2]). Tímto příspěvkem zároveň předpokládate zlou vůli a v diskuzní stránce místo pokračování ve věcné diskuzi sklouzáváte na hranu osobních útoků, jejichž plné vyjádření se snažíte zamaskovat tímto svým vyjádření na své uživatelské stránce.--Chalim Kenabru (diskuse) 23. 7. 2014, 06:59 (UTC)
Odejděte, chcete-li. Další refaktorizováno tu chybět nebude. --Silesianus (diskuse) 23. 7. 2014, 08:39 (UTC)
Kolegyně, na některé příliš zkratkovité reakce nedejte. Vidím, že píšete obsáhlé a podrobné články, zdaleka ne každý si dává takovou práci. Máte-li nějakou koncepční představu, neváhejte ji objasnit kolegům, kteří s Vámi na těch článcích spolupracují. Používejte přiměřeně šablony {{Pracuje se}} a {{Ve výstavbě}}, pokud zrovna na článku pracujete. Mějte ale také trpělivost a pochopení, když budou mít kolegové odlišné představy. Nebude-li vše podle Vaší představy, nemusí to nutně znamenat, že je to špatně. Nechápejte věcné spory o obsah nebo formu článku osobně. --Bazi (diskuse) 23. 7. 2014, 09:21 (UTC)
Celý problém s kolegou Jedudědek jsem popsala v diskuzi, jelikož vidím, že si málokdo dá práci, aby se skutečnou podstatou problému zaobíral. Šablony dávám a respektuji je. Naopak, první, kdo šablonu nerespektoval, byl shora jmenovaný kolega. Také jsem vysvětlila poznámku o "zamaskovaném" vyjádření na uživatelské stránce. Je s podivem, že si nikdo nedal práci a nepodíval se, jak pracuje kolega Jedudědek s mými osobními názory z mé uživatelské stránky. Ano, zase poznámka "o mém" článku. Na to už nemám sílu. Jistě jsem to nemyslela ve smyslu vlastnictví... Ale hodí se to, že? Vůbec se mi nelíbí, zevšeobecnění mého chování. Je spousta wikipedistů, kteří provádí na článcích, které zrovna tvořím, úpravy a je jich rozhodně dost. Nevšimla jsem si, že bych je každý den napadala a každý den s nimi řešila jejich úpravy. Z devadesáti procent jsem za ně ráda. Velmi dobře se dá chování a zájem kol. o články, na kterých pracuji nebo jsem pracovala, vyhledat. Nemohu se prostě zbavit dojmu, že něco není dobře. A možná jsou to i některá pravidla, to je ale věc jiná. Co se odchodu týče, nepatřím rozhodně k těm, co to jen tak vzdávají. Nedávno jsem chtěla poděkovat jednomu kolegovi, jelikož jsem neměla čas, za jeho názory i pěkné články - je pryč! Založil si nějakou svoji ...pedii.
Ano, i tak se to dá pojmenovat - kolega dělá jen svou práci. :-)
Koncepční představu jsem už několikrát sdělila a právě proto jsem také diskuzi ze stránky o kolektivizaci převedla pod již tématem se zabývající diskuzi. --Lenka Lyalikoff 23. 7. 2014, 14:04 (UTC)
Já jsem si tu práci dal. Prošel jsem opět historii hesla a nenarazil jsem na nic, co by vaše slova potvrzovalo. Nenapsala jste zde totiž, že nemáte na mysli pouze článek Korolupy po kolektivizaci, ale že s tímto souvisí i další. Je dobré být v takovýchto věcech konkrétní. K zásahu Jedudedka do textu přes šablonu {{Ve výstavbě}} došlo v jiném článku, byl to Korolupy za první republiky (zde), což bylo zřejmě jablkem sváru. I kdyby ty vaše přidané SČ byly nepatřičné (netvrdím že byly - nedokážu to posoudit), k případné změně ze strany Jedudedka mělo dojít až po sundání šablony plus případné konzultaci. V tomto můžete oprávněně cítit rozhořčení, k odstranění dojít nemělo. Nicméně jakkoli jste se mohla cítit dotčená, vaše reakce (mj. výše odkazovaný komentář) byla neadekvátní. Někdo zakládá krátké články (pahýly), jiný je rozšiřuje nebo se snaží napsat kompletní článek se vším všudy (jako např. vy), další třeba nevytváří žádné články a jen hlídá poslední editace a upravuje formu (to je to, co v diskuzi označujete pod vlivem této zkušenosti jako šmejdění a kritizování) atd. Každá z těchto činností má svůj význam a opodstatnění. Není to tak, že psaní článků je jedinou povinností nebo činností wikipedistů, jak uvádíte v diskuzi, to je skutečně mylná představa. K tomuto: pokud se tedy domníváte, že váš spor s wikipedistou Jedudedkem již přesáhl nějaký rámec, jsou zde metody, jak postupovat dál, jednou z nich je např. Wikipedie:Mediace.--Chalim Kenabru (diskuse)
Jste vítáni, abyste při této činnosti byli nápomocni vlastními editacemi. Najděte vkladatele této zprávy v historii, pokud se chcete seznámit s jeho představou o budoucí koncepci stránky.
V šabloně se píše, že jsme vítáni být nápomocni vlastními editacemi. Vkladatele máme hledat, pokud se chceme seznámit s jeho představou o budoucí koncepci.
Kam až moje paměť sahá, je tato šablona používána k tomu, aby ostatní věděli, že se něco děje, nebrání však přímo ostatním v ditaci (narozdíl od {{Pracuje se}}). Před vlastní editací jsem se podíval do historie příspěvků kolegyně zda je momentálně aktivní a nehrozí-li tak editační konflikt. Jestli se způsob používání této šablony změnil, nebo si ho léta vykládám blbě, beru na vědomí a příště se dle toho budu řídit. Jedudědek (diskuse) 23. 7. 2014, 17:30 (UTC)
Aha. No tak já žiju zase v domnění, že editace povoluje pouze po konzultaci s vkladatelem. Např. něco na způsob rozdělení práce, nebo opravy atp. Jestli se mýlím, tak ta editace byla samozřejmě v pořádku.--Chalim Kenabru (diskuse)
Já to vidím stejně jako Jedudědek. Možná by to chtělo vyjasnit. --Silesianus (diskuse) 23. 7. 2014, 18:04 (UTC)
Asi to tak bude, opravdu. I vzhledem k tomu, že je to šablona, která může viset až týden.--Chalim Kenabru (diskuse)
Již 27.6. byl článek Korolupy po kolektivizaci kolegou Ioannesem Pragensisem označen pro encykopedickou nevýznamnost tématu k přesunu na Wikiknihy. Zdůvodnění kolega podal na diskuzní stránce kolegyně.
Stejného dne vyjádřila dotyčná podezření, že připomínky k nedostatkům v jejích textech jsou pouze skrytou snahou některých jedinců o odstranění nepohodlného obsahu (tedy informací o Němcích a komunistech) - vizte zde
2.7. jsem při sledování posledních změn narazil na článek Korolupy po kolektivizaci já. (Před tímto datem jsem o uživatelce a jejím působení na Wikipedii neměl ani tušení.) Po zběžné kontrole zdrojů vykazoval hrubé nedostatky. Z asi 15 zkontrolovaných zdrojů pouze jeden obsahoval informaci dokládající tvrzení v článku obsažené (jednalo se navíc o informaci o termínu konání voleb a jejich výsledcích, z hlediska předmětu článku tedy informaci spíše podružnou). Ostatní reference měli s předmětem článku, když, tak velice okrajovou souvislost. Řada dalších zdrojů pak byly obecní kronika a dobové zákony (i u těch občas nesouvisející s popisovanou dobou), tedy zdroje primární. Článek jsem tedy označil šablonou {{Vlastní výzkum}}, šablona {{Přesunout na Wikiknihy}} byla v té době již z článku kolegyní odsraněna.
3.7. kolegyně doplňuje několik zdrojů (které však vykazují stejné problémy jako ty výše uvedené) a odstraňuje šablonu {{Vlastní výzkum}} ([3]). Já šablonu vracím zpět.
3.7. také, po upozornění kolegyně, shrnuji na diskuzní stránce článku co si myslím, že je na něm špatně a jaké jsou možnosti nápravy ([4])
V době od 3.7. do 22.7. následuje „diskuze“ ve které jsem přímo označen za stalkera, nepřímo pak za příslušníka rudé gardy - v anonymitě internetu bez jména a adresy.
V období od 4. do 21.7. jsem v článku provedl pouze dvě editace dne 10.7. A to sjednocení opakujících se referencí a rozdělení referencí a poznámkového aparátu. Dne 22.7., vidouce že diskuze s dotyčnou je pouhá ztráta času jsem se pustil do dalších úprav článku. Na to kolegyně reagovala smazáním celého článku, což revertoval kolega Kacíř.
Z dalších článků této autorky jsem
doplnil zdroj do článku Kroj německých Jihomoravanů a v diskuzi upozornil na chybné iw:,
v článku Rancířov udělal typografické úpravy (odstranění mezer mezi referencemi, oprava překlepu), odstranil několik obrázků interiéru zdejšího kostela a vložil obrázek z intravilánu obce (článek je primárně o obci, ne o kostelu) - tyto úpravy byly bez jakéhokoliv zdůvodnění kolegyní revertovány
v článku Korolupy za první republiky odstranil sekci Související články, neb obsahovala pouze články s minimální až nulovou souvislostí. V tomto článku byla v době mé editace vložena šablona {{Ve výstavbě}}.
Celý soubor článků o historii Korolup, tak jak je autorkou koncipován je imo jednoznačným adeptem k přesunutí na Wikiknihy.
Jedudědek (diskuse) 23. 7. 2014, 17:21 (UTC)
ad. Jedudědek Ano, konečně jste kolego projevil svůj hlavní záměr. Samozřejmě jste zapomněl sdělit jiná a pro Váš záměr podstatná fakta. Takto podané vysvětlení mě samozřejmě staví do role úplného magora, co porušuje pravidla a který dělá jen zbytečný vyrvál.

Na Wikiknihy už jsem byla několikrát upozorněna. Dokonce ne z toho důvodu, že píši příšerné články, ale že bych byla - podle názoru jiných - pro wikiknihy přínosem. Což jsem úplně nezamítla, ale navrhla jsem, že raději články přejmenuji nebo přepracuji, ale na Wikiknihy mám připravená jiná a dopl. témata.

A nedávno, Vy to budete kolego vědět přesněji, jsem se chtěla do psaní na Wikiknihách pustit. A jako nováček, jsem nejprve jen tak brouzdala a dívala jsem se, co tak ostatní píší, jak píší a jestli se mi vůbec Wikiknihy zamlouvají. A co jsem při tom zjistila? Náhoda je prostě blbec...

Najednou jsem nevěřila svým očím, kolega Jedudědek, všem ohlašuje, jak to tady na Wikiknihách rozjede a hned si řekl o nějakou tu funkci, no a protože se to aktivisty na Wikiknihách moc nehemží, hned mu bylo vyhověno. A nastala stejná písnička, s kterou já mám problém. Pár rozdělaných "pahýlů"...a já jsem Vám kolego napsala, volně tlumočeno, že mě přešla chuť se na Wikiknihách podílet. Ta představa, že já budu psát a Vy mi budete tzv. šéfovat je pro mě nepřijatelná. A od té doby máte o články, na kterých pracuji, nebývalý zájem. Chápu, že by se Vám ty články na Wikiknihy ohromě hodily.

A náhod začalo jaksi přibývat. Protože se řeč točila kolem kolektivizace, pročítala jsem některé články na portále o komunismu, tam jsem objevila, že se o portál už dlouho nikdo nestará a jednu, asi dva roky starou diskusi. Něco jsem tam připsala, jelikož tam nějaký trouba napsal, že jsme se měli v komunismu dobře. Ale nečekala jsem vůbec na reakci a zapomněla jsem na to. Teprve včera večer, když jste se mi snažil vnutit, že na uživatelské stránce píši o Vás, což není pravda, jsem otevřela Váš záznam příspěvků. No, a co nevidím, Vy jste opravoval můj požadavek na portále Komunismus, jelikož jste, jak jsem zatím vydedukovala, i jakýmsi správcem. Nemáte toho kolego na těch bedrech trochu příliš? Kam jsem zatím narazila, máte samé resty a všude píšete, že nemáte čas, ale kolik času nyní věnujete textům ode mě, je fakt dojemné. Takže role jsou rozdány. Vy s dobrým úmyslem a kladný všude nápomocný hrdina a já mrcha, co si nedá poradit a dokonce Vám ještě nadává. Nezlobte se na mě, to je i na mě moc. Dejte si ty články o Korolupech kam chcete. --Lenka Lyalikoff 23. 7. 2014, 18:16 (UTC)

Nebojte, dáme... --Silesianus (diskuse) 23. 7. 2014, 18:31 (UTC)
Hovořila jsem ke kolegovi, tedy jsem měla na mysli jednotné číslo a vykala jsem.--Lenka Lyalikoff 23. 7. 2014, 18:47 (UTC)
Na Wikipedii rozhoduje o takovýchto případech komunita, proto jsem použil množné číslo. --Silesianus (diskuse) 23. 7. 2014, 18:51 (UTC)

Oceňuji snahu paní Lenky o ukázání komunistické praxe na konkrétních příkladech (to je vždycky lepší než obecné psaní), ale opravdu se obávám, že si spletla rybník. Už název článku ukazuje na to, že to není encyklopedické heslo (což by např. Historie Korolup byla). A co třeba úvod: podle WP:VAS by v něm měl být shrnut celý článek. A je v něm jediné slovo o tom, jak to bylo v Korolupech po kolektivizaci? Nemluvě pak o obsahu článku: např. informace Po odsunu německého obyvatelstva ... do národní správy přešla ... zemědělská technika: traktor Lanz Bulldog 25, traktorový pluh dvouradličný s náhradní čtyřradličnou vložkou, ... dva samovazy (pětistopý a šestistopý) je skutečně ukázka nepochopení, co je encyklopedie. Kdybych chtěl být sarkastický, tak bych řekl, že mi to zní jako jistá přednáška, kdy nejmenovaní badatelé jeli do Liptákova Škodou 100 s radiálními pneumatikami (omlouvám se cimrmanologům, jestli to snad byla Škoda 1000). Takže podporuji Jedudedka, Silesiana, Chalima: toto patří na Wikikníhy. --Packa (diskuse) 23. 7. 2014, 20:03 (UTC)

Packo, ty jsi musel, ohledně „jediného slova o Korolupech v úvodu“, číst můj noční příspěvek :/, kde jsem se vyjádřil prakticky stejně: „např. v úvodu se ani jedna věta nevěnuje tématu Korolupy po kolektivizaci, ale pouze popisuje dané historické pozadí“. Po seznámení se s článkem, souhlasím s přesunem na Wikiknihy.--Kacir 23. 7. 2014, 20:21 (UTC)
Korolupský zpravidaj
Promiň za plagiátorství, nevygooglil jsem si všechny příspěvky, které se týkají příspěvků Lenky L. :)
Jinak jsem se ale trochu začetl do článku Korolupy a zaujala mě tam recenze místního ochotnického divadelního představení (obr. vedle). Největší radost pohledět bylo pak na občanku obce Korolupy v podání Lenky Lyalikoff, které malá komorní scéna úžasně pasuje... Výkon Lyalikoffové je tak jedním z důvodů proč na inscenaci zajít. Hledal jsem, kdopak to o paní Lence tak pěkně píše. Pod recenzí žádný podpis, tak jsem hledal v tiráži a (tušíte správně) autor článků LENKA LYALIKOFF. Takže jak psal v jednom dopise Jára Cimrman, Nepochválíme-li se, Stanko, sami, nikdo to za nás neudělá. --Packa (diskuse) 23. 7. 2014, 20:39 (UTC)
Takže došlo k editačnímu konfliktu a celé moje vypisování je v háji :-) Znovu to psát nebudu, koukám, že si tu lebedíte. Jen bych chtěla poradit kolegovi, co se tak dobře začetl, že i k tomu tématu jsem se již vyjádřila. Ale opakování je matka moudrosti. To, do čeho jste se tak dobře začetl a že to dalo práci, kolego, věřím, není to až tak čitelné, je kandidátní zpravodaj - formou parodie a také je na další stránce, že podobnost je čistě náhodná a ty další bla, bla....a takto pánové vznikají fámy. Ale já myslím, že kdo hledá, ten najde....ten zbytek najdete pod diskuzí.--Lenka Lyalikoff 23. 7. 2014, 21:00 (UTC)
Jen technická poznámka: Pokud dojde k editačnímu konfliktu, o svůj příspěvek tím nepřicházíte. Na stránce se Vám zobrazí podoba článku tak, jak ji uložil někdo před Vámi, ale pod ní máte i tu podobu, v jaké jste se snažila uložit článek Vy. Tím pádem stačí odtud zkopírovat Vámi napsaní příspěvek, vložit ho do editačního okna a tak to celé uložit. --Bazi (diskuse) 23. 7. 2014, 21:19 (UTC)
Vidím, že každý mluvíme o něčem jiném, Vy lustrujete a já jsem přišla s jiným problémem. Takže požádám o pomoc, jelikož to k ničemu nevede. Já pořád tvrdím, že článek klidně předělám nebo že ani se jménem nemám problém. A Vy tu řešíte přesun....no a já kolegové řeším Stalking a čím dál víc jsem o něm přesvědčená. Dobrou noc.--Lenka Lyalikoff 23. 7. 2014, 21:10 (UTC)
Velmi se omlouvám, že jsem se na začátku svého prvního příspěvku snažil ocenit Vaši práci. Už se to nestane. --Packa (diskuse) 23. 7. 2014, 21:42 (UTC)
@Lenka Lyalikoff: Packův komentář je samozřejmě pochopitelný, když nikde v popisu obrázku neuvádíte, že by se mělo jednat pouze o „kandidátní zpravodaj - formou parodie“, ale v článku stojí: „Zpravodaj volebního seskupení Pojďte s námi za vizí v roce 2010,“ tedy nic o parodickém významu, nebo jestli bylo parodií i samotné volební seskupení Pojďte s námi za vizí v roce 2010. Také popisek na Commons o této „drobnosti“ mlčí.
Ohledně stalkingu: Tady pozor! On by to mohl být také dobrý „klacek v ruce“ proti wikipedistům, kteří by snad chtěli upravovat články zakladatele. Takový autor by se pak mohl stylizovat do role oběti obviněním ze stalkingu, i když by objektivně vzato, články vykazovaly zásadní nedostatky. Snahou takového autora by mělo být naopak se zkušenějšími kolegy pracovat na odstranění chyb, namísto obvinění.--Kacir 23. 7. 2014, 22:09 (UTC)
adKacir: Já Vám rozumím, ale nebudete tomu věřit, mě by fakt nenapadlo, že to vůbec bude někdo číst - myslím text zpravodaje. Je to opravdu mizerná fotka a i já, která text znám, s tím mám docela problém. Na druhé straně, mi každý dá políček, jak si mám tam a zase tuhle, něco přečíst. A pak všude visí rady, jak se má wikipedista, pokud má problém, nejprve pokusit řešit ho s tím dotyčným. Tak už se mi dvakrát stalo, že mi nikdo nic neřekl a pak koukám, že jsou Korolupy Pod lípou. Jeden kolega si klidně od boku vystřelí, mrkněte na to, je to asi copyvio - ale že by pak řekl, sorry - na to už žádná pravidla nejsou. Ale co pravidla, to má být samozřejmé. A já jsem ještě nikde nezaznamenala, že by někdo řekl: "Tak na to pozor", také by to mohla být pomluva. V poho, to přežiji. Ale jen si dovolím naznačit, že tu něco nesedí, tak hned prstem - hele holka, tak na to pozor! Ale co je fakt úchvatné, já přijdu podle pokynů na wikipedii s problémem a nakonec se všichni zabývají jen mnou. No, o komentářích Silesianus už ani nehovořím. Jestli tu je nepsané pravidlo, že pokud tady je někdo 10 let, tak si může dovolit komentáře, za které žádné ty, ty, ty, nepřijde - tak jsou ta pravidla jen na jednu věc....Já jsem to nevystřelila jen tak od boku, já jsem se tak cítila, což je třeba subjektivní, ale to ještě neznamená, že jsem volala o pomoc je tak z plezíru. A také si začínám všímat, že se pohybuji v silně mužském teritoriu - což je pro mě docela zajímavé zjištění. A mimo jiné, ono by se dalo to, jak kolega své čtení prezentuje, uvažovat i o tom, že se jedná o cílené zesměšnění, takže jinak řečeno....nejlépe pomůžeš nováčkovi tím, že z něj uděláš magora.
Také jsem se dívala, že další možnost je mediace, a koukám, že bych měla jednu z možností Vás. Já si Vás v té roli ale neumím představit. Tak mezitím, co jste se zabývali pánové tou fotkou, což fakt asi bylo hrozně nutné, tak jsem si řekla, že první krok, který udělám, smažu nevhodné výroky - i moje, protože touto cestou jít nechci. Je to zase jedno ponaučení. Pod lípu už rozhodně nikdy nepůjdu. Pokud se zde někdo vyjadřoval slušně a bez ironie, věřte, že jsem si to k srdci vzala. Zbytek mě nezajímá. --Lenka Lyalikoff 24. 7. 2014, 02:27 (UTC)
ad Silesianus:
Nebojte, dáme... --Silesianus (diskuse) 23. 7. 2014, 18:31 (UTC)
Hovořila jsem ke kolegovi, tedy jsem měla na mysli jednotné číslo a vykala jsem.--Lenka Lyalikoff 23. 7. 2014, 18:47 (UTC)
Na Wikipedii rozhoduje o takovýchto případech komunita, proto jsem použil množné číslo. --Silesianus (diskuse) 23. 7. 2014, 18:51 (UTC)
Kolego, je milé, že Vám komunita leží na srdci. Jen si dovolím docela zásadní opravu Vašeho mylného postoje. Ano, komunita v některých případech rozhoduje. Ale pokud argumentuji nebo s někým diskutuji, hovořím vždy za sebe. Komunita není názorem. Komunita je jisté společenství - v našem případě lidí na wikipedii. Domnívám se, že to ještě nikoho neopravňuje k tomu, aby hovořil za ostatní, pokud tedy není v nějaké pozici, kdy ho komunita vyzvala, aby tento názor tlumočil, což se asi ve Vašem případě nestalo.
Přímé rozhodování komunity
Dosud popsané mechanismy se vyznačují tím, že komunita jako celek řeší spory pouze nepřímo, stanovováním pravidel nebo poskytováním argumentů a názorů, které mohou účastníci sporu, pověřené osoby nebo jiní wikipedisté využít k řešení sporu. Obecně však platí, že komunita má právo řešit spory také přímo: na základě hlasování nebo jiné procedury založené na konsenzu přímo rozhodovat o opatřeních, které spor vyřeší (odvolání z funkce, zákaz editace apod.). Takový postup je vnímán jako nestandardní a vyžadující energii příliš mnoha wikipedistů, ale může být nezbytný, zejména pokud standardní mechanismy dosud neexistují nebo se projevily jako nefunkční nebo neúčinné. Je možné jej zahájit jen tehdy, pokud předtím proběhla diskuse, v níž se ukázal konsenzus na postupu touto metodou. --Lenka Lyalikoff 24. 7. 2014, 10:49 (UTC)
adChalim Kenabru
to je to, co v diskuzi označujete pod vlivem této zkušenosti jako šmejdění a kritizování
Kolego, nevkládejte mi do úst Vaše domněnky. Dopouštíte se tak překrucování toho, co jsem chtěla říci. Já nepovažuji každou práci, která není vidět nebo se přímo netýká editování za šmejdění a kritizování. Abych takto některou činnost wikipedisty nazvala, musí vykazovat určité a stále se opakující prvky. Ale to nyní není podstatou mého problému.
Není to tak, že psaní článků je jedinou povinností nebo činností wikipedistů, jak uvádíte v diskuzi, to je skutečně mylná představa.
Zde jste se dopustil nepřesné citace, takže došlo k opětovnému zkreslení mých názorů nebo představ. :Já uvádím, že jsem se domnívala, že jde o ZÁKLADNÍ povinnost, což je podstatný rozdíl. Protože výraz základní připouští i jiné činnosti. Kdežto výraz JEDINÁ tuto možnost svoji podstatou vypouští.
Ale co mě více zaráží. Už několikrát se mi stalo, že výpovědi či komentáře jsou v rozporu s tím, co je prezentováno na Wikipedii.
Buďte laskaví k nováčkům
Nekritizujte nováčka; nezapomeňte, že tady má každý právo editovat, a ve zcela konkrétním smyslu je tedy i povinností každého editovat, nikoli dohlížet a kritizovat.
Takže moje představa může být mylná, leč založená na pokynech, radách a doporučeních Wikipedie, která si poctivě pročítám a postupně integruji do své práce. A pokud bude tato informace takto prezentována veřejnosti, bude pro mě i směrodatná a budu jí tedy přikládat větší váhu než Vašemu komentáři.--Lenka Lyalikoff 24. 7. 2014, 10:49 (UTC)
--Lenka Lyalikoff 24. 7. 2014, 10:49 (UTC)
adJedudědek:
Již 27.6. byl článek Korolupy po kolektivizaci kolegou Ioannesem Pragensisem označen pro encykopedickou nevýznamnost tématu k přesunu na Wikiknihy. Zdůvodnění kolega podal na diskuzní stránce kolegyně.
Tak jste kolego vnímal debatu Vy. Já jsem měla pocit, že kolegovi Ioannesem Pragensisem jde o čistotu encyklopedického výkladu. A on podal dva návrhy. Ten druhý jsem byla ochotna realizovat, také jsem ho poprosila o čas, a já vnímala tento mezičas právě takto. Ale pokud argumentujete encyklopedickou nevýznamností, měl jste použít jinou šablonu a to byl počátek problému, který se tu snažím, zcela zbytečně, jak jsem si všimla, popsat.
Protože jste, jak jste nyní sám uvedl, o debatě s kolegou věděl, musel jste logicky i číst, že kolega vůbec nezpochybnil moje zdroje, naopak mě za výběr zdrojů pochválil. A to byl jeden z důvodů, proč jsem k Vám pojala nedůvěru. Čekala jsem, že přijde návrh s Wikiknihami a že ho jen do špatného zdrojování zaobalujete. Navíc jste nepochopitelně začal vést debatu jinde, takže když jsem jí pro návaznost tématu přehodila, dal jste mi patřičně najevo, že si budete diskutovat stále pod článkem. Měla jsem totiž nabýt dojmu, že o debatě předchozí nic nevíte. A proto jste trval na vedení konverzace mimo načatou diskuzi.
Stejného dne vyjádřila dotyčná podezření, že připomínky k nedostatkům v jejích textech jsou pouze skrytou snahou některých jedinců o odstranění nepohodlného obsahu (tedy informací o Němcích a komunistech
Pane kolego, ta připomínka se v této době netýkala Vás a Vy jste, jak jste zde uvedl, až do určité doby neměl o nějakém článku Korolupy ani potuchy. A já se domnívám, že nemluvíte zcela pravdu. Proto mě velmi zajímá časová a konverzační historie a početnost editací. Dá se v ní Vaše chování a zájem přeci jen lépe dokumentovat. Kolego, já se někdy vyjadřuji hodně rázně, ale věřte, že umím své chování napravit, aniž bych ho řešila sáhodlouhým vypisováním. Vaše vytržení mého komentáře z kontextu je opět cílené. Kolega mi poslal kytičku, já jsem uvedla, že jsem si jeho citlivého postupu vědoma a dál jsme komunikovali. Váš popis situace se hodně podobá kádrovému posudku.
Proč jste kolego nezačal jednoduše z popisem situace od 2.7. ? Pomohu Vám. Vy jste o debatě s kolegou věděl už v době, kdy jste tam tu šablonu dával a teprve následně jste hledal chyby ve zdrojích. Podle Vámi podaného popisu o Vášem chování na Wikipedii, který jste mi poskytl na diskuzi, kterou vedeme k článku, nepatříte k Wikipedistům, kteří se jen tak vřítí do opravování chyb. Jste typem člověka, co se zajímá i o osobu, která ten článek píše, a proto Vám nevěřím, že jste náhle narazil na článek a debatu s kolegou si nepřečetl.
Já Vám nechci ublížit, ani není cílem mého snažení se na Vás nějak hojit. Jde mi pouze o ochranu mé osoby před lidmi, kteří by se podobného chování chtěli dopouštět. Já chráním sebe, nechráním článek. A proto mě v současné době téma přesun - nepřesun až tak nezajímá.--Lenka Lyalikoff 24. 7. 2014, 12:22 (UTC)
adJedudědek: K bodu, který se týká odstranění souvisejících článků na Korolupy za první republiky.
Já se nezabývám tím, jestli jste odstranil vhodné nebo nevhodné odkazy, ani se nezabývám tím, jestli jste na to měl právo či neměl. Zajímá mě, co Vás vedlo k tomu, když se "náhodou objeví chyby ve zdrojích" u konkrétního článku Korolupy po kolektivizaci, kde je podle Vašeho názoru tolik chyb, že jste se musel okamžitě pustit do úprav, že najednou přesedláte ke Korolupy za první republiky a přesto, že zde je šablona, že článek prochází velkou přestavbou, pustíte se do odstranění odkazů na články Sokol (spolek) a Friedrich Ludwig Jahn? Pomohu Vám i tentokrát osvěžit Vaše vzpomínky. Vrátíme se k tomu, že nejste člověk, který neprojíždí jen tak a bez cíle články. Sám jste mi sdělil, že se Vám zobrazuje každá moje editace. Věděl jste, že zrovna pracuji na oněch dvou zmíněných článcích a také jste věděl, že jsem si ty dva články přidala do odkazu na související články. Dejme tomu, že se situace odvíjela nějak takto: Jste však natolik zběhlý wikipedista, že jste věděl, že se nemůžete pustit do nějakého jen tak bezdůvodného opravování, když zde je ta sakramencká šablona. Ale ani jste nechtěl zasáhnout do článků, kde jsem zrovna působila. Proč? Protože byste dal najevo, že jevíte nadprůměrný zájem o veškerou editaci. Natolik jste přeci jen chytrý. To odstranění souvisejících článků byla do jisté míry už škodolibost, to by celkem naštvalo asi i jiné, nemyslím si, že jenom mě. Ona totiž kolego ode mě nepřicházela žádná reakce. Já jsem s Vámi nechtěla pokračovat v diskuzi na té úrovni, jak jsem ji vedla před tím. Snažila jsem se od Vašich připomínek dostat odstup. A Vy jste se prostě toho 22. 7. neudržel. A mě velmi mrzí, že jsem to neprokoukla dříve a špatně zareagovala. Až ve chvíli, kdy jste nedal a nedal pokoj, jsem Vám dala najevo, že mě obtěžujete. Přesto jste nepřestal a následně se ještě pustil do opravy barevných tabulek, což jste zdůvodnil tím, že Vy zastáváte názor nebarevných.( No a já zastávám názor jiný.) Proto jste zde kolego uvedl téma Wikiknihy, čímž jste dokonale odvedl pozornost od problému, s kterým jsem přišla. A povedlo se Vám to. Nikdo ani na okamžik nezaváhal, že Vám šlo jen o dokonalý článek na Wikipedii.
To je samozřejmě moje vnímání a posouzení průběhu. Můžete mi poskytnout kolego něco, čím byste mně přesvědčil o opaku? Nejde o žádná obvinění, já hledám vysvětlení a bez otázek a odpovědí k němu nedojdu. Omlouvám se, jestli jsem zase někde udělala nějaký Wikipedistický přestupek, nedělám ho záměrně. --Lenka Lyalikoff 24. 7. 2014, 13:30 (UTC)
Kolegyně, z Vašich vyjádření mám dojem, že by řešení situace prospělo, kdybyste se zkusila více zaměřit na to, co konkrétně se skutečně děje a oprostila se od domýšlení, proč asi kdo co řekl, jak to asi myslel ve skutečnosti a o co jiného mu asi tak šlo. Zkuste zanechat těchto dohadů a soustředit se na věcnou podstatu těch výtek, které jsou směřovány k Vaší činnosti, k článkům, jejich obsahu, formě, zdrojování atd. Předpokládáním zlé vůle nebo bočních úmyslů nic moc nezískáte ani nevyřešíte. Zkusme už překonat domnělá minulá příkoří a posunout se k řešení toho, co potřebuje řešit. --Bazi (diskuse) 24. 7. 2014, 14:32 (UTC)

Národní parky[editovat | editovat zdroj]

Zdravím. Zdá se mi, že názvy článků o národních parcích se pojmenovávají trochu nesystémově. Rychlým nahlédnutím do kategorie se mi zdá, že převažuje počeštěné pojmenování „Národní park XY“ (Národní park Saltfjellet a Svartisen, Bělověžský národní park, Národní park Nahanni). V nemálo případech se používá též původní označení „XY Nationalpark“ (Drawieński Park Narodowy, Redwood National and State Parks, Nationalpark Bayerischer Wald). A na konec je tu i několik článků označených jen názvem (Wells Gray, Nuuksio), případně názvem s rozlišovačem (Rokua (národní park), Banff (národní park)). Nesjednotíme to? --YjM | dp 24. 7. 2014, 20:50 (UTC)

Nevadilo by mi vše počešťovat, ale považuji za lepší řídit se při volbě jazyka očekávaným názvem v daném případě. Každá sjednocovací snaha bude v nějakých případech tu očekávanost porušovat. Proti sjednocování na podobu bez rozlišovače (tedy proti přesunům „xx (národní park)“ → „národní park xx“) bych ale nic neměl.--Tchoř (diskuse) 24. 7. 2014, 20:58 (UTC)

[editovat | editovat zdroj]

Ahoj, prve všem, co kdy přispěli do české Wikipedie gratuluji a děkuji k překonání 300 tisíců článků. Jako druhé, nezměníme na měsíc logo, na oslavu toho, že jsme toho dosáhli (ale spíše na přitáhnutí pozorností lidí/čtenářů a jako součást reklamy na nás?). Bylo by to fajn. Nechcete někdo dnes nějaké vyrobit a nasadit? S pozdravem --Chmee2 (diskuse) 25. 7. 2014, 06:33 (UTC)

víš-li kam, připíchni tam File:Wikipedia-logo-v2-cs-300k.png; výroční loga jsou vyrobena již delší dobu s předstihem pro významné milníky. --Vojtěch Dostál (diskuse) 25. 7. 2014, 07:07 (UTC)
Chtělo by to přepsat zde. --Vlout (diskuse) 25. 7. 2014, 07:34 (UTC)
@Chmee2, Vojtěch Dostál: Hotovo. --Marek Koudelka (diskuse) 25. 7. 2014, 08:01 (UTC)
Tak nevím, mě se žádné výroční nezobrazuje. --Jowe (diskuse) 25. 7. 2014, 12:11 (UTC)
(Ctrl-)(Shift-)F5. --Mormegil 25. 7. 2014, 12:15 (UTC)
Díky.

Jako jubilejní článek mi vyšel Jan Bořil. Nebo to vidíte někdo jinak ? --Jowe (diskuse) 25. 7. 2014, 12:19 (UTC)

Já našel jako jubilejní Ťiou-čchüan (počítal jsem to ráno, když bylo 300010 článků). JAn (diskuse) 25. 7. 2014, 13:18 (UTC)
OK. Doplnil jsem do Wikipedie:Kronika. --Jowe (diskuse) 25. 7. 2014, 13:44 (UTC)
Já se díval už v noci a mám dodnes uloženou v cachi speciální stránku se statistikami, kdy bylo 300.007 článků (těsně předtím jsem si vyžádal obejítí cache). Dopočítal jsem se tehdy k Neviditelní a ještě v 00:36 jsem to dával na svůj Facebook. JAne, je pravděpodobné, že tvůj výpočet je ovlivněn záznamy z protokolu smazaných stránek (časy dle UTC: 06:12 Jvs smazal Investiční filozofie Comsense, 06:13 Jvs smazal DRFG a ještě též 08:29 K123456 smazala STARWALK; zřejmě pak už ne 09:05 Marek Koudelka smazal Štír smrtonoš, 09:39 Jvs smazal Mezonitě). Vím, že se články za jubilejní určují, ale když jsme se na tento tak dlouho těšili a jsou jakési důkazy, potěšilo by mne, kdybyste souhlasili to ještě v kronice „opravit“. --Blahma (diskuse) 27. 7. 2014, 22:14 (UTC)
Teď jsem si všiml na Wikipedie:Kdy padne 300 000. článek#Uzavření soutěže, že sám SimcaCZE, autor článku Neviditelní, který byl asi jako jediný z nás tu tehdy „přitom“ (z principu věci musel být), si hned tehdy na Twitteru poznačil, že jubilejním se stal skutečně tento článek. Tam, kde odkazuji, dal i screenshot s 300.002 články. To znamená, že už máme dvě nezávislá a nejvčasnější tvrzení podporující Neviditelné. Rád bych poprosil o názor JAna, Joweho či jiné, co s tím. Díky. --Blahma (diskuse) 27. 7. 2014, 22:24 (UTC)
Jako autor doposud určeného článku rozhodně nejsem proti. Ostatně mnou založenému článku to žádné velké štěstí nepřineslo :-(. Podle statistiky návštěvnosti bych řekl, že ani reklama Pod Lípou a v kronice ani reklama na Twitru a na ksichtoknize nezaujaly prakticky nikoho mimo wikipedisty. Možná je to číslo prostě nezajímavé a větší rozruch vzbudí až milión či alespoň půlmilión. A když o tom prakticky nikdo neví, tak ani nevidím žádný objektivní důvod, proč to ještě nezměnit podle přesnějšího měření.
A kdybychom chtěli vybírat zaujatě s ohledem na stesky na pahýlovitost, volbu témat atp., tak ani jeden z těch článečků nijak nevyčnívá. Takže ani subjektivní důvody, proč to ještě nevyměnit, nevidím.--Tchoř (diskuse) 28. 7. 2014, 01:52 (UTC)
Čím blíže okamžiku založení se udělá výpočet, tím přesnější je. Není důvod neupřesnit, zvláště, když se jedná o "nevýznamný" milník. U článku s číslem 500000 bude pravděpodobně nějaká tisková zpráva a zde by bylo dobré článek určit a stát si za ním (stejně, jako u 250k, 100k a 50k). JAn (diskuse) 28. 7. 2014, 08:08 (UTC)
Vzhledem k současné okurkové sezóně by se myslím ani tisková zpráva k 300k neztratila. --Jklamo (diskuse) 28. 7. 2014, 11:53 (UTC)
Díky za vstřícnost, protože si taky uvědomuju, že ne ve všech takových případech by bylo ještě vhodné opravu dělat. Teď jsem ji tedy s vašim souhlasem všude provedl. A u 500.000. článku bychom měli zajistit, aby to někdo sledoval živě (klidně se nabízím, pokud mi to tehdy veškeré okolnosti dovolí a nezapomenu na to do té doby), díky čemuž by snad odpadly pochybnosti. Vhodnost tiskového sdělení ponechám na vás ostatních a jen dodám, že zrovna článek Neviditelní se svým názvem k jubileu, kterého si nikdo nepovšimnul, myslím docela hodí :-) --Blahma (diskuse) 28. 7. 2014, 13:20 (UTC)
Děkuji za opravu 300 000. článku. Nemuselo být. A taky velký díky za update článku, aby o seriálu Neviditelní bylo více informací. --Simca (diskuse) 28. 7. 2014, 14:39 (UTC)
V návaznosti i na diskusi u Ťiou-čchüanu, která tam vlastně nepatří: Ono to živé sledování neřeší všechno a nebude tak snadné.
Především není pravda, že stačí sledovat nové články a smazané články. Protože se mezi články nepočítají přesměrování, může se počet článků zvýšit také tak, že je nějaké mnoho let staré přesměrování předěláno na samostatný článek – ale mezi novými články se neobjeví. A naopak, nějaké články mohou být sloučeny a slučovaný článek nebude smazán, ale bude z něj vytvořeno přesměrování – takže článků ubyde, aniž by se objevil záznam v seznamu smazaných stránek.
Větší problém ale je, že sám článek může být zralý na urgentní šablonu (třeba {{významnost}}). A oznamovat něco, co bude možná za dva týdny smazáno … ale možná také ne? Bez nějakého rychlého konsenzu se to neobejde.--Tchoř (diskuse) 28. 7. 2014, 22:13 (UTC)

Zdař Bůh všem editorům do dalších 300 tisíců!! --Jan Jankovič (diskuse) 25. 7. 2014, 12:34 (UTC)

Gratulace všem! S chutí do toho a máme těch tisíců 500! :) --David Kennedy (diskuse) 25. 7. 2014, 12:54 (UTC)

Také gratuluji. (A o tomhle víte? :-)) --Vojtěch Veselý (diskuse) 25. 7. 2014, 12:57 (UTC)

Gratuluji, těší mne (když jsem psal své první články měla Wpedie článků cca 20 000). Radost mi kalí, že většina z těch 300 tisíc jsou pahýly.--Tom (diskuse) 25. 7. 2014, 19:03 (UTC)

@Tomáš Páv: Bohužel pahýlů přibývá stále velké množství a moc lidí je nerozšiřuje. V tomhle ohledu jsme oproti anglické Wikipedii pozadu, máme méně editorů a tudíž méně zájemců o dané téma. Na anglické Wikipedii se po čase třeba nějaký zájemce najde a článek rozšíří, zde tomu tak moc není. Nicméně je dobré, že se občas najde někdo, kdo takový krátký článek rozšíří. Tím bych Vám chtěl poděkovat, ať už za Vaší současnou tvorbu, tak za občasné rošíření nějakého článku, hlavně však za všechny Vaše kvalitní články na poli hudby. S pozdravem --Marek Koudelka (diskuse) 25. 7. 2014, 19:08 (UTC)
Podle mne stále lepší pahýl než nic. --Silesianus (diskuse) 25. 7. 2014, 19:35 (UTC)
Příliš mnoho článků je nedodělaných. Někdo je začal, snad pak někdo trochu upravil do lepší podoby, ale nedokončil to. Nebo citelně chybí aktualizace. Mnohdy jsou ty pahýly sotva co platné, někdy jsou dejme tomu lepší než nic. Je to široké pole pro činnost. Na en:wiki a také de:wiki se nedotáhneme, to je prakticky nemožné. Chybí nám soustavnost. --Zbrnajsem (diskuse) 25. 7. 2014, 19:55 (UTC)
Nechybí nám soustavnost, chybí nám lidé. --Silesianus (diskuse) 25. 7. 2014, 19:57 (UTC)
K psaní kvalitních článků a rozšiřování pahýlů povzbuzujme, děkujme, motivujme. Např. udělováním Rozšiřovatelova řádu nebo vlastní výpomocí nováčkům k tomu, aby psali víc než jen pahýly. Važme si autorů a autorek Dobrých a Nejlepších článků. Taky spolupráce v rámci tematických WikiProjektů podle mě podporuje jak systematičnost, tak i výdrž a tu potřebnou soustavnost při tvorbě obsáhlejších článků. --Bazi (diskuse) 25. 7. 2014, 20:26 (UTC)
Možná by taky pomohlo, aby část elitistických wikipedistů nenahlížela na autory pahýlů jako na póvl, chamraď zatím (se skříláním zubů) trpěnou... --Silesianus (diskuse) 25. 7. 2014, 20:34 (UTC)
A jak přesně by to napomohlo tomu, aby se z pahýlů stávaly kvalitní články? --Bazi (diskuse) 25. 7. 2014, 20:49 (UTC)
No rozhodně by to napomohlo wikiatmosféře. --Silesianus (diskuse) 25. 7. 2014, 21:01 (UTC)

Kašlu na enwiki (navic je tam spiš snaha počet članku snižovat), na simple english wiki se mi povedlo založit 2 kery tam zustaly a co je ješče zajimavějši, že mě ani nezablokovali, zajimava je pro mě hlavně ruwiki s jednim milionem. Inak plati to co řikam furt, lepši 500000 dobrych článkú než milion pahylú. Ani sem nečekal že to najednou tak vyskoči, furt to bylo nějakich 295000 a něco. 300 000 se nezda byt moc, ale gdyž si to srovnate, ruska Wikipedie kera ma milion a česka, kam je schopno přispivat 20krat meně lidi tak je to docela zajimave srovnani.--Toмa646 (diskuse) 25. 7. 2014, 20:24 (UTC)

Cože, kolega má problém s en:wiki? Ale to je omyl. Milión článků znamená také tolik témat, kolik jich může být? Deset miliónů? --Zbrnajsem (diskuse) 26. 7. 2014, 16:06 (UTC)

Citování rozhodnutí soudu[editovat | editovat zdroj]

S kolegou Vloutem vedeme diskusi (záměrně píši diskusi, nikoliv spor) o citování rozhodnutí Nejvyššího soudu (u článku Zdeněk Svěrák). Já na to použil citační šablonu Elektronické monografie, kolega mi to opravil s odůvodněním, že podle například směrnice děkana Právnické fakulty brněnské Masarykovy univerzity o citacích dokumentů užívaných v pracích podávaných na této škole se pro tyto citace používá zcela specifický způsob formátování citací. Vizte diskusi u kolegy Vlouta. Nestálo by za to vytvořit tedy specifickou šablonu na citace soudních rozhodnutí? --Jan Polák (diskuse) 29. 7. 2014, 14:28 (UTC)

Já teda nevím, ale pokud stávající šablona vyhovuje funkčně (tj. dostane do ní všechno, co chcete, v podobě dostatečně odpovídající normě pro elektronické monografie), tak mi nepřijde nutné zakládat speciální šablonu. Ostatně tady nejsme na PrF MU, nýbrž na Wikipedii, takže se nás ta směrnice netýká. A třeba i závěrečnou práci je možné citovat obecnější šablonou, díky čemuž jsme dlouho vydrželi bez speciální šablony pro tento účel (a je otázkou, nakolik je ta nyní existující speciální šablona účelná a nakolik spíše jen plevelí citační šablony, už tak omezené počtem např. v citační nabídce VisualEditoru na tuším asi pět). Navíc při dosavadní neexistenci speciální šablony pro soudní rozhodnutí přísně vzato ani nemohl kolega Vlout vaši citaci opravit, ale tak maximálně se mohl neobvyklým využitím některé stávající šablony přiblížit efektu, který by měla případně zavedená šablona speciální (no a nebo se vykašlal na šablony úplně a napsal tu citaci normálně ručně mezi refy). --Blahma (diskuse) 30. 7. 2014, 01:26 (UTC)
Když se podíváte na moji diskuzní stránku, uvidíte, že argument PrF MU je jen podpůrný. Ostatně je na tom podobně více fakult a podstatný je vzor NS, nejpodstatnější však je, že se takto prostě cituje. A jak jsem tady už někde četl, wikipedie je jen odraz okolního světa. Nicméně také nevidím důvod pro používání šablon, když jsou citována soudní rozhodnutí. --Vlout (diskuse) 30. 7. 2014, 06:42 (UTC)
Citační zvyklosti pro soudní rozhodnutí jsou poměrně ustálené, příklady uvedené kolegou Vloutem spíše dokládají sdílenou "best practice", než aby vyjadřovaly názor konkrétní instituce (a my se museli dohadovat, jestli jsme povinni poslouchat přeba PF MU nebo Nejvyšší soud). Nevím, zda je nutné zavádět novou šablonu, ale rozhodně bych byl pro to používat způsob zápisu, který je v právnickém prostředí považovaný za správný, raději než přitesávat ho podle šablony "elektronická monografie" či jiné, které se k tomu nehodí, tak aby nad výsledkem každý právník s povzdechem pokrčil rameny. Vždycky lepší nějaká citace než žádná, nebyl bych přísný, ale způsob citování zmiňovaný kolegou Vloutem by měl být zlatý standard.--RPekař (diskuse) 30. 7. 2014, 07:15 (UTC)
Když ji někdo udělá (a udělá ji pořádně), proč ne? Do té doby musí vystačit současné šablony, případně lze citovat bez šablony (trochu opruz). Miraceti 30. 7. 2014, 10:02 (UTC)
Jenom ještě jedna poznámka. Nejsme nijak vázáni používat jakoukoli citační normu nebo doporučení. U norem je to ale velmi praktické. U doporučení Nejvyššího soudu je to diskutabilní. Wikipedie není právnický text, aby se nutně musela držet právnických zvyklostí. My necitujeme proto, abychom tím podpořili nějaké stanovisko v jiném právním textu, ale prostě proto, aby bylo jasné, odkud jsme dané tvrzení vzali. Pro nás je docela důležité URL konkrétního dokumentu na webu a méně důležité, jakou mělo rozhodnutí spisovou značku a pod jakým číslem bylo zveřejněno - pro právníky to jistě platí naopak. Čili pro naše účely je citační šablona {{Citace elektronické monografie}} dostačující. Otázka je, jestli třeba neudělat něco víc. Stojí to za to? Miraceti 30. 7. 2014, 10:18 (UTC)
Přijde mi přijatelné vytvoření speciální šablony, která formátuje výstup trochu jinak (ovšem nevidím důvod neuvádět nějakým způsobem autora textu), aby Wikipedie nemátla právníky, kteří jsou zvyklí na svůj způsob. Rovněž mi přijde přijatelné citovat rozsudek jako kteroukoliv jinou monografii, aby citace rozsudků nemátly nás ostatní.
Co mi přijde těžko přijatelné, je ta Vloutem použitá varianta, kde se ztrácí strojově zpracovatelné datum a mizí autor textu.--Tchoř (diskuse) 31. 7. 2014, 10:13 (UTC)
Přece se nejedná o autora textu, rozsudek prostě podepisuje předseda senátu, který nemusí být (a většinou ani není) jeho „autorem“. To je jako bychom uváděli u zákonů jako autora Miloše Zemana, protože nesou jeho podpis...--RPekař (diskuse) 31. 7. 2014, 10:29 (UTC)
Chápu, co myslíte, nicméně přirovnání se Zemanem mi nepřijde trefné. Ten skutečně rozsudek jen podepisuje. U soudce či předsedy senátu předpokládám, že se podílí na jeho vytvoření, byť ho třeba sám nepíše. Vnímám to podobně jako když uvádíme sestavitele sborníku, byť není přímo autorem.--Tchoř (diskuse) 31. 7. 2014, 10:45 (UTC)
Autorem skutečně není předseda senátu, který to rozhodnutí reálně napíše. Ať napíše, co napíše, nemá na to autorské právo (jedná se o úřední dílo). „Autorem“ je soud, který rozhodnutí vydává. Dále, to, že Masarykova univerzita (a nejen ona, ale poněkolikáté odkazovat na mou diskuzní stránku bych už považoval za trapné) nějak cituje není důvod, proč tak citovat. Je to naopak, ona tak cituje proto, protože je to obecně zvykem. Jinak bych chtěl poznamenat, že se stalo přesně to, co jsem čekal. Diskuze zde nemají vůbec žádný smysl. Účastní se jich začasté lidé, kteří o tom vůbec nic neví a prosazují hlouposti. Vůbec nevadí, že styl citování je nějak zažitý a že se proto takto cituje, důležité je, že se „ztrácí strojově zpracovatelné datum“. Dále se této šaškárny už účastnit nebudu. --Vlout (diskuse) 31. 7. 2014, 10:43 (UTC)
Zlomit hůl nad diskusemi na encyklopedii tvořené spoluprací znamená do jisté míry zavrhnout encyklopedii samu, ta bez diskusí může existovat jen těžko. Ale praxe ukazuje, že Wikipedie poměrně dobře funguje. Nebylo by lepší smířit se s tím, že k jejímu chodu jsou diskuse potřeba?
A proč Vám přijde strojově zpracovatelné datum hloupost? I třeba Vámi odkazovaný web zřejmě má v databázi datum 30.04.2007 uložené ve zvláštní kolonce, když ho v ní zobrazuje. --Tchoř (diskuse) 31. 7. 2014, 10:58 (UTC)
Když "není dobře uvádět soudce jako autora", měl by být tedy jako autor uveden ten příslušný soud. JAn (diskuse) 1. 8. 2014, 05:52 (UTC)
Byl bych pro vytvoření speciální šablony, ostatně máme též speciální šablonu {{Citace právního předpisu}}. Speciální šablony na citování judikátů též existují v jinojazyčných wikipediích. Citace judikátů má svá specifika a prostřednictvím existujících šablon dle mého názoru nelze dojít k uspokojivému výsledku. Další možností kromě tvorby nové šablony by byla modifikace existujích šablon pro účely citování judikátů (ať již {{Citace právního předpisu}} či {{Citace elektronické monografie}}). --Jklamo (diskuse) 1. 8. 2014, 11:52 (UTC)

Především ty citační šablony jako takové nám byl čert dlužen. Výrazným způsobem znepřehledňují zdrojový kód a pokud je třeba něco doplnit nebo opravit, tak aby si k tomu člověk složitě rozklikával dokumentaci šablony a navíc spousta typů relevantních údajů do těch šablon prostě rozumně přidat nejde nebo je prostě někdo nacpe do špatné kolonky, protože správnou kolonku pro ně šablona nemá. Jako by už tak nebyla editace zdrojového kódu dost složitá. I když se člověk nakonec s existencí těch šablon nějak smíří a toleruje je tu, tak bych nepovažoval za správný směr, abychom jich tu nakonec měli stovky - pro každou instituci, pro každý typ publikace nebo dokumentu atd. Spíš by asi bylo lepší ty šablony sloučit do jedné univerzální a typ zdroje tam případně rozlišovat nějakým parametrem. --ŠJů (diskuse) 2. 8. 2014, 00:02 (UTC)

Jinak obecně, pokud je autorem (přesněji vydavatelem, protože na autorství se u úředních děl nehraje) právnická osoba nebo její orgán, tak bychom měli mít v citačních nějaké parametry pro údaj jednak o tom, kdo jménem té osoby či orgánu ten dokument vydal, tj. zpravidla podepsal, a popřípadě pro údaj, kdo daný dokument zpracoval (to bývá často třeba u nějakých koncepčních materiálů z ministerstev atd.). V případě citací zpravodajství zase bývá problém s údajem o zdroji zprávy (zpravidla název či značka tiskové agentury, od níž médium zprávu převzalo, někdy i vícestupňově, například ČTK-Právo-Novinky) a taky nemáme úplně dořešeno, jak zacházet ze zprávami podepsanými značkou (a to jednak pro případ, kdy ke značce lze dohledat jméno, a jednak pro případ, kdy nikoliv). Ostatně u zdrojů zpravodajského typu bývá vůbec otázkou, nakolik jsou autorským dílem a nakolik lze kdy toho, kdo je u zprávy podepsaný, považovat za autora, pokud například jen mírně modifikuje agenturní zprávu anebo jde de facto jen o redaktora webové stránky. --ŠJů (diskuse) 2. 8. 2014, 00:12 (UTC)

Prázdné infoboxy[editovat | editovat zdroj]

Dobrý den, rád bych se zeptal komunity na její názor. Narazil jsem na takový zajímavý fenomén. Jistě mnozí víte o Wikidatech a o tom, že z nich přepíráme informace do infoboxů, pokud v nich nejsou vyplněny příslušné parametry. Vnímám to jako vhodný doplněk. Někteří wikipedisté zde však začali odstraňovat natvrdo vložené informace (např. parametry datum/místo narození/úmrtí, příklad zde), aby je tak automaticky vyplnily Wikidata. Proto bych se rád komunity zeptal, zda je to vhodný postup, zbavovat se dat vyplněných na české Wikipedii a přenechávat to zcela na Wikidatech?

Můj osobní názor je takový, že natvrdo vložená data by měla být zachována, klidně i rozšiřována, a Wikidata by měla sloužit pouze jako doplněk, zaplňující prázdná místa. Zaprvé to podporuje kontrolu, změna (klidně i vandalismus) na Wikidatech může zapadnout, může být nevhodná, může dokonce odporovat místním wikipedistickým a jazykovým zvyklostem apod. Zadruhé je to přívětivější k nováčkům, kteří již tak mnohdy plavou (např. s vkládáním obrázků z detašovaných Commons), a prázdný a přesto plný infobox je matoucí.

Rád bych, aby tomuto komunita věnovala zvýšenou pozornost, neboť tato diskuze může určit způsob (ne)vyplňování infoboxů do budoucna. S pozdravy --Silesianus (diskuse) 31. 7. 2014, 09:51 (UTC)

Souhlas se Silesianem. Hlavní argument je, že na wikidatech může někdo masivně vandalizovat a já/my to neohlídáme... Prostě sledované stránky jsou sledované stránky a cs.wiki je cs.wiki. "Neoutsourcujme" naši encyklopedii. --Davcza (diskuse) 31. 7. 2014, 10:04 (UTC)
Podle mého názoru by měla mít data ve Wikidatech přednost, protože jinak do značné míry ztrácí smysl. Kontrola by měla být lepší při použití WD, protože chybu stačí odhalit u jedné jazykové verze a prospěch z toho budou mít všechny. Samozřejmě s tím souvisí nedořešené problémy (patrola, místní zvyklosti, …). Sám jsem u sledovaných WD také rychle vypnul, protože mě spamovaly nedůležitými změnami s chybějícím shrnutím editace. Matěj Orlický (diskuse) 31. 7. 2014, 10:11 (UTC)
Mno a taky si tam člověk netroufne odstranit zjevné blbosti :) Např. u článku William Wallace nám to psalo, že byl občanem Spojeného království a Skotska... --Silesianus (diskuse) 31. 7. 2014, 10:13 (UTC)
Navíc jsem myslel, že hlavním posláním Wikidat bylo vyřešit problém interwiki odkazů a neustálých botoúprav. --Silesianus (diskuse) 31. 7. 2014, 10:15 (UTC)
To byla „fáze I“. Infoboxy jsou „fáze II“. Ještě je v plánu „fáze III“, což je automatické plnění seznamů. --YjM | dp 31. 7. 2014, 11:12 (UTC)
Ano, interwiki byly pomocí WD nahrazeny velmi dobře, ale je podle mě nebezpečné od WD chtít víc. Kde je zdrojování údajů na WD, kde je systém referencí, ze kterých dohledám, že ten či onen údaj na WD je správný? Mnohokrát jsem tam našel chyby, teď by se tyhle chyby okamžitě šířily do několika jazykových verzí. Někdy jsou údaje o datu narození či úmrtí sporné. Uvádím je pak do článku alternativně s poznámkou o jednlt. zdrojích. Jak tohle může nahradit databáze WD? A popravdě, píšu články na cs.wiki. Na WD přidávám mezijazykové odkazy a většinou i základní popis dané osoby. Ale nehodlám vyplňovat další a další řádky na nějaká sterilní WD (a to jsem řekl bych pilný a relativně zkušený uživatel). --Davcza (diskuse) 31. 7. 2014, 10:21 (UTC)
Citační systém na WD existuje a pomalu se i začíná uplatňovat. Záleží jen na editorech, jak rychle doplní refy k tvrzením. --YjM | dp 31. 7. 2014, 11:12 (UTC)
Asi tak. --Silesianus (diskuse) 31. 7. 2014, 10:38 (UTC)
Dobře funguje i commonscat. Zdroje jsou zde d:Help:Sources/cs. Myslím si, že WD mají velký potenciál, který do cs wiki může „zadarmo“ přinést mnoho ozdrojovaných dat a naopak je dodat do cizojazyčných článků o českých tématech. Zároveň souhlasím, že implementace a jak to zatím prakticky funguje je nedostatečné. Matěj Orlický (diskuse) 31. 7. 2014, 10:58 (UTC)
Já jsem spíš proti tomu, aby Wikidata měla přednost. Nejraději bych viděl systém, kde se Wikidata použijí tam, kde nic nemáme, u zbytku budou mít přednost místní data a nějakým nástrojem bude možné kontrolovat (případně i nějak odškrtávat) případy, kdy se data z nějakého důvodu liší.--Tchoř (diskuse) 31. 7. 2014, 10:19 (UTC)
Jsem pro přenechání dat z WD všude, kde to ničemu neodporuje. Je zbytečné uchovávat duplicitní data. Takže „prázdné plné“ infoboxy plně schvaluji. Nováček stejně netuší jak MediaWiki funguje a jestli jsou data v iboxu napsána do složených závorek někde ve wikikódu nebo do nějakých tabulek na WD je mu pendrek. Když bude mít vůli chybu opravit, tak si cestu najde. --YjM | dp 31. 7. 2014, 11:12 (UTC) P. S. Zároveň je ale evidentně zbytečné procházet stránky a dělat „hluché“ editace mazání řádků ze šablon iboxů, protože data již jsou na WD. Tam kde je už ibox vyplněný, nechť tak klidně zůstane. Samovyplňování z WD má spíše ulehčit práci příští. --YjM | dp 31. 7. 2014, 11:16 (UTC)
Já věřím, že Wikidata mají velký potenciál a nabydou na důležitosti. Sním o době, kdy nebudu muset vyplňovat přestupy fotbalistů v infoboxu ručně, protože to bude centrálně a ušetří to spoustu práce. Nebo vyhrané soutěže u sportovců, celé diskografie u kapel, nové filmy u režisérů a herců atd. atd, všechno přes funkční centrální systém. Doufám, že brzy nastane takový rozvoj a podporuji nahrazování položek údaji z Wikidat.--Chalim Kenabru (diskuse) 31. 7. 2014, 11:32 (UTC)
Vidím to podobně jako YjM a Chalim. Něco jiného je asi článek Božena Němcová, o jehož data se budou starat hlavně lidi z české wiki, a článek George F. Smoot, jehož data asi čeští wikipedisti nebudou moc doplňovat. Cílem tedy mj. je, aby se nikdo nemusel starat o ty data o Němcové v článku na svahilské wiki. --Packa (diskuse) 31. 7. 2014, 11:48 (UTC)

IMHO je v pořádku, když se načítají chybějící údaje z Wikidat, která se přepisují lokálními tak, jak to teď funguje. Není ani problém, pokud wikipedista osobně zkontroluje, že údaje na WD odpovídají těm lokálním a nahradí je. Jen je holt zapotřebí doplňovat reference k údajům na Wikidata, což bude ještě hodně práce. Určitě by se neměly lokální údaje nahrazovat těmi z WD bezmyšlenkovitě a bez kontroly. --Bazi (diskuse) 31. 7. 2014, 12:00 (UTC)

Vidím, že se někteří vyjadřují k něčemu jinému, než na co se Silesianus ptal :). Nevím jaká je chybovost dat z WD, ale v této fázi bych byl ještě spíše proti tomu, aby se z iboxů mazaly natvrdo vložené informace, které jsou ověřené a správné, tedy samozřejmě takové, které již nečeká žádná aktualizace. Pokud k takové výměně neexistuje jiný než pouze technický / byrokratický důvod, pak jej v této fázi nepodporuji. Má-li to jinou přidanou hodnotu, pak samozřejmě upravím názor. --Kacir 31. 7. 2014, 12:36 (UTC)

Odstranění informací, aniž by byly přeneseny na wikidata a přes ně opět zobrazeny, správné není. Přenesení informací na wikidata rozhodně správné je. Miraceti 31. 7. 2014, 14:43 (UTC)

Po zkušenostech jsem proti tomu, aby se natvrdo mazaly údaje z českých infoboxů. Občas se stane, že někdo zruší propojení článku s příslušnou položkou nebo se stane, že někdo odstraní údaj z Wikidat. Sledování změn Wikidat u mých sledovaných článků příliš nefunguje (nesmí být zapnuto vylepšené zobrazení) a v případě zrušení propojení se to leckdy těžko dohledává (zde musím zmínit stále nesplněný návrh ŠJůa, aby se u každého článku dalo dohledat, ke kterým položkám v minulosti patřil). V ideálním případě by měla fungovat kontrola, zda hodnota v článku odpovídá hodnotě na Wikidatech, což je aplikováno hlavně u odkazů na sesterské projekty.
Navíc, sám jsem už na Wikidata naimportoval ručně i roboticky (sta)tisíce údajů - a tím pádem i hromadu chyb (pocházejících z chybných údajů v článků či chybného zápisu): místa narození určená rozcestníky; data narození, kde robot zaměnil číslo dne za rok (např. fotbalisté narození v roce 26) - a takové chyby jsou importovány i z jiných Wikipedií. Takže v současnosti je fajn import chybějících položek, ale jejich kompletní náhrada ještě není na místě. JAn (diskuse) 1. 8. 2014, 06:18 (UTC)
Jak velký problém v reálu je to "Občas se stane, že někdo zruší propojení článku s příslušnou položkou nebo se stane, že někdo odstraní údaj z Wikidat."? Chápu, že to problém je, ale není spíš teoretický? Jde mi o to, abychom nevěnovali příliš práce na udržování dat na dvou místech, když problém, který by to řešilo, by ve skutečnosti byl oproti tomu marginální. Jak často se to tedy stává? Jak rychle se to pak, zřejmě vcelku náhodně, odhaluje?
Samozřejmě jakákoli robotická akce nese sebou problém, že robot může udělat něco, co jeho vlastník nezamýšlel. Ale přece víš lépe než já, že jiná možnost, než ho kontrolovat, to nevyřeší. Samozřejmě lze pozdržet smazání informace z lokální wiki, než se to, alespoň namátkou, zkontroluje. Proti tomu nic nemám. Miraceti 1. 8. 2014, 06:57 (UTC)
Pravda, po zavedení určitých nástrojů a vylepšení už se nestává ztráta propojení tak často jako dříve - alespoň u článků, na které narazím díky monitoringu údajů z Wikidat. Přesto si myslím, že úplně odstrňovat ještě není na místě. Spíše přidávat nové údaje primárně na Wikidata a z infoboxů českých článků mazat jen takové věci, které se opravdu mění - například verze softwaru nebo čase počet obyvatel je určitě lépe přebírat z Wikidat a aktualizovat tam, kdežto datum a místo narození je statický údaj, který klidně může být v infoboxu natvrdo. Zpočátku (nadšení) jsem byl silně pro mazání, pak přišly zmíněné problémy, tak jsem názor přehodnotil, ale postupně se kloním k občasnému mazání takovýchto údajů. JAn (diskuse) 1. 8. 2014, 07:12 (UTC)
Tak to propojení se (předpokládám) ztratí třeba v okamžiku, kdy si budu chtít stáhnu Wikipedii pro použití offline. Dřív stačil dump. Stačí i dnes?
Je jasné, že trend (a zcela správný!) je ten, že často měněná data budou na wikidatech a že k disposici tam budou veškerá data a budeme se je snažit kontrolovat. Ale není kam pospíchat a celkem není důvod, proč se zbavovat i těch lokálních dat, u kterých časté změny nehrozí.
Už tu padla otázka referencí. Jak dlouho to bude trvat, než ty reference na wikidatech budou? Jak dlouho pak bude trvat, než je začneme zobrazovat? A co jazyková otázka? Českému čtenáři bychom měli nabízet jednak zdroje co nejvěrohodnější, ale raději také i zdroje v češtině, aby si mohl skutečnost ověřit i bez znalosti cizího jazyka. Nebude to otázka let, než budu moci říct: „zobraz u této informace dva zdroje z Wikidat, ten obecně nejdůvěryhodnější a ten nejdůvěryhodnější v češtině“? Opravdu nevím, Wikidata zase tak podrobně nesleduji, tak se ptám. --Tchoř (diskuse) 1. 8. 2014, 09:17 (UTC)

Wikidata nemají ještě vyřešenou spoustu základních problémů a vypadá to, že ani nikdy mít nebudou. Alespoň interwiki na Wikidatech jakžtakž fungují, a byť je to řešení v lecčems nedomyšlené a polovičaté, nějaké zásadní zlepšení to přineslo. Ale faktické informace v článcích by měly mít řádné reference v souladu s pravidly a požadavky daného konkrétního projektu a každá faktická změna článku by měla být dohledatelná v jeho historii. Pokud vím, Wikidata dosud pořádně s referencemi pracovat neumějí (jako tzv. reference se tam objevuje maximálně odkaz na název projektu, ze kterého byl údaj importován - dokonce tam není ani z jaké verze které strénky, natož z jakého zdroje čerpala ona stránka). Mnohé další funkce (reciproční properties, kvalifikátory atd.) jsou ve stavu nedomyšlené a fakticky nefunkční demoverze, a tvůrčí tým nepůsobí dojmem, že by někdy mohl být schopen se pohnout dál. O to se opravdu opírat nemůžeme. V zásadě lze Wikidata využívat k určité kontrole, k vytipování a ověření možných chyb, dalo by se to využít třeba i pro nějaký nástroj, který by navrhoval a usnadňoval kategorizaci článku atd., ale přímé zobrazení informací z Wikidat v článcích Wikipedie je těžko slučitelné s jejími principy. Snad by se sen tvůrců Wikidat naplnil a mohlo by být užitečné, kdyby vznikla jakási "light-wikipedie" tvořená pouze soustavou stránek s infoboxy prezentujícími data z Wikidat, tedy jakési uživatelsky přívětivější rozhraní projektu Wikidata, ale Wikipedii bychom si od nich opravdu neměli nechat rozvracet. Je fakt, že na řádné zdrojování údajů v infoboxech se tady hodně kašlalo i předtím a že některé byly vedeny spíše ve stylu příručky nebo telefonního seznamu nežli jako součást encyklopedie (například jméno bývalého starosty bylo nahrazeno novým, aniž by to původní někde v článku zůstalo), ale to je problém, který bychom měli řešit, ne ho takto zabetonovat. --ŠJů (diskuse) 1. 8. 2014, 23:39 (UTC)

Co je to věrohodný zdroj?[editovat | editovat zdroj]

Chtěl bych se zeptat, jak poznám věrohodný zdroj? Pozor, nejde mi o to základní rozdělení, které mohu najít na WP:2NNVZ, tedy že třeba blog nebo fanouškovské stránky ne a zdroj procházející redakčním procesem ano. Jde mi o to, že se stále častěji tady na Wikipedii setkávám s názorem, že třeba Novinky.cz nejsou věrohodný zdroj (příklad, i když specifický), přestože patrně oním redakčním procesem procházejí. Jak mám tedy poznat, který zdroj si důvěru zaslouží a který ne? A to se netýká jen zpravodajských kanálů, ale většiny zejména internetových zdrojů. Četl jsem i WP:VZ, ale těžko budou každodenní zprávy procházet oponenturou, když je zpravidla v případě jejich zveřejňování důležitá rychlost (i když nejsem žurnalista, takže s jistotou to tvrdit nemůžu). Jistě, Wikipedie nejsou Wikizprávy, ale často se tu každodenními zprávami zdrojují články o věcech, které mají dlouhodobější dopad, jako například nedávný sestřel malajsijského letadla, články o politicích a mnoho dalšího, co jen lze vymyslet. --109.81.209.181 31. 7. 2014, 13:06 (UTC)

Tak na Novinkách jsem našel již tolik blbostí a (zcela očividně) nepovedených překladů agenturních zpráv, že v ně důvěru teda nemám :) --Silesianus (diskuse) 31. 7. 2014, 13:33 (UTC)
Chyby se najdou všude, v internetových médiích je větší pravděpodobnost, protože jsou informace v nich mnohdy šity horkou jehlou. Novinky.cz by se daly považovat za relativně věrohodný zdroj, ovšem pouze v oblasti zpravodajství (nelze jimi zdrojovat odborná tvrzení v odborných článcích, pokud zrovna neuvádějí stanovisko/tvrzení odborníka). Typickými příklady zdrojování tímto či podobným zdrojem jsou třeba nedávná úmrtí známých osobností. Na zdrojování odborných tvrzení v odborných článcích jsou potřeba odborné erudované zdroje daného oboru. Bulvární média jsou ovšem nevěrohodná celkově, tedy i jako zpravodaj (s ověřováním skutečností si mnohdy nelámou hlavu, někdy i záměrně fabulují).--Zdenekk2 (diskuse) 31. 7. 2014, 13:56 (UTC)
Ano, Novinky jsou ve zpravodajství velmi věrohodné... Viz např. článek [5], kde došlo k rozpuštění Doněcké lidové republiky samotnými separatisty. (Stále tu chybnou informaci nikdo nezměnil). A když jsem je čítával, tak podobných perel tam bylo minimálně jedna do týdne... --Silesianus (diskuse) 31. 7. 2014, 15:11 (UTC)
Jenom na okraj: o žádném rozpuštění se tam nepíše, jenom o tom, že prozatím nic vyhlašovat nebudou. Miraceti 31. 7. 2014, 15:21 (UTC)
Jen tak na okraj: ten Výbor vlasteneckých sil Donbasu je (byla?) proukrajinská skupina, která s doněckými separatisty nemá zhola nic společného. --Silesianus (diskuse) 31. 7. 2014, 15:23 (UTC)
Ale to je dobré! Nicméně to nemění nic na tom, že se na Novinkách nic nerozpouštělo. Miraceti 1. 8. 2014, 07:14 (UTC)
Věrohodný zdroj se nepozná, věrohodnost se musí posuzovat. A podstatné také je, že se musí posuzovat vzhledem k informaci, která se z něj čerpá. Pro banální údaj (např. Prezident dne … jmenoval premiéra.) bych novinky.cz považoval za věrohodný zdroj, naopak i renomovaný vědec může v prestižní publikaci uvést spekulativní závěr, který je nevhodné v článku uvést jako fakt ozdrojovaný „věrohodným“ zdrojem. Matěj Orlický (diskuse) 31. 7. 2014, 13:59 (UTC)
Chcete-li, můžete vzít v úvahu i „doporučení“ WikiProjektu Zdrojování. Jinak v souladu s tím, co už napsali Zdenekk2 a Matěj Orlický, Novinky jsou zpravodajský portál a jako takový ho musíme brát. Lze jím zdrojovat informaci např. o aktuální události nebo žijící osobě, méně vhodný je ke zdrojování informace o vědeckých poznatcích, teoriích, odborných tématech. Je-li možné ke zprávě o událostech nebo osobách dohledat i další zpravodajské zdroje, považuji za vhodné uvést třeba dva z nich, aby se vzájemně podpořily (pokud ovšem nečerpají ze stejného zdroje, třeba z ČTK; když už chceme čerpat z ČTK, nejvhodnější je k tomu asi jejich vlastní zpravodajský portál ceskenoviny.cz).
Někdo možná může posuzovat Novinky za méně věrohodné oproti některým jiným zpravodajským serverům kvůli jejich historické spojitosti se Seznamem.cz, který není zrovna žurnalistickou firmou, jiní (pravicově založení) možná kvůli jejich spojitosti s redakcí Práva, ale to jsou dost subjektivní pohledy, které tady nemají místo. Důležitější je posouzení podle povahy zdrojované informace a případně i její ověření z jiných médií. --Bazi (diskuse) 31. 7. 2014, 15:29 (UTC)
Takže doporučujete jimi zdrojovat, i když je jejich článek nade vší pochybnost chybný? --Silesianus (diskuse) 31. 7. 2014, 15:33 (UTC)
Jak zjistíte, že je „nade vší pochybnost“ chybný? Předpokládám, že nalezením jiného věrohodného zdroje, který říká něco jiného. Je-li při srovnání obou zdrojů (případně i více zdrojů) převaha jiné informace dostatečně zjevná, pak není problém se přiklonit k té jiné informaci a zdrojovat ji oním jiným zdrojem než Novinkami. Pokud to není až tak zjevné, pak asi není problém korektně uvést, že zatímco Novinky uvedly to a to, z jiných zdrojů se dozvídáme něco jiného. Pokud by taková formulace měla narušovat souvislý text, pak není problém ji uvést do poznámky pod čarou. Záleží taky na povaze informace, její důležitosti pro téma aj. --Bazi (diskuse) 31. 7. 2014, 15:41 (UTC)
Já jen, aby se pak někdo neoháněl touto diskuzí a používal argumenty typu „je to na Novinkách, tak to musí být pravda“... --Silesianus (diskuse) 31. 7. 2014, 15:44 (UTC)

Minimálně u odborných a nezjevných informací Novinky.cz jako VZ nebrat, lze je použít na „denní agendu“, kdo se kde s kým sešel na summitu EU apod. Vyjádřil jsem se k nim např. zde.--Kacir 31. 7. 2014, 16:12 (UTC)

Otázkou je, je-li toto problém speciálně Novinek.cz (a proč), anebo obecně všech zpravodajských serverů. Platí totéž třeba pro iDNES.cz? A pro České noviny.cz? Nebo mezi nimi jsou rozdíly? V diskusích už jsem víckrát narazil na vyjádřený názor na adresu Novinek, ale často už z toho nevyznívá, jestli se Novinky takto uvádí jen jako zástupce zpravodajských serverů, nebo je to problém specificky jejich. --Bazi (diskuse) 31. 7. 2014, 18:19 (UTC)
To je dobrá připomínka. IMHO se to týká všech zpravodajských serverů, nebo alespoň já v nich vyčnívající médium nevidím (asi ČTK by měla být na vyšší úrovni věrohodnosti). Je dobře, že WP:VZ obsahuje manuál jak hodnotit jednotlivé obory i zdroje, i když tam není vše (umění...), pak lze postupovat podle obecné 3. sekce „Hodnocení zdrojů“. Osobně podporuji v odůvodněných případech samostatná oborová kritéria, jakým je např. návrh doporučení pro lékařství. Následně by již neměl být problém s tápáním nad nezjevným obsahem v medicínských heslech.--Kacir 31. 7. 2014, 18:37 (UTC)

Ve všech médiích se aspoň občas objevují nesmysly. Redaktoři nejsou vševědoucí a neomylní. Samozřejmě je smutné, když chybu nepřiznají. Nicméně to, že se tak občas stane, není a nemůže být důvod proto, abychom nějaký konkrétní titul zavrhli. V některých případech může být klidně za věrohodný považován i Blesk. (Byla doba, kdy Blesk byly jediné české tištěné noviny, které - samozřejmě nikoli pravidelně - psaly o astronomii a přitom si informace ověřovaly. Prostě tam zřejmě v tu dobu seděl redaktor, kterému stálo za to zvednout telefon a na nejbližší hvězdárně se přeptat, jestli to, co chce napsat, není kravina.) Stejně tak není problém, že se někde objeví nějaká hloupost - naší prací je snažit se tvrzení dohledávat ve vícero zdrojích, porovnávat je a hodnotit jejich relevantnost. Tenhle proces nikdy nebude dotažený do dokonalosti. Ale můžeme se snažit dělat ho podle nejlepšího vědomí a svědomí. Ve spoustě případů se problémům můžeme vyhnout tím, že najdeme zdroj, u kterého můžeme předpokládat větší věrohodnost (to je třeba u té vědy). V jiných holt musíme prolézt noviny, případně i další zdroje včetně primárních, a pokusit se sestavit ze zpráv článek tak, aby dával smysl a nebyly v něm rozpory, ať už vnitřní, nebo s vnější realitou. To je holt náš úděl. Miraceti 1. 8. 2014, 07:31 (UTC)

Pojem "věrohodnosti" zdrojů je de facto požadavkem na náš "vlastní výzkum" kvality zdrojů, tedy dělení zdrojů na "věrohodné" a "nevěrohodné", je přímou protiváhou pravidel o zákazu vlastního výzkumu a o nezaujatém úhlu pohledu. Marxisté tomu říkali dialektika, Orwell doublespeak. Pokud bychom oboje protikladná pravidla používali k jejich vyvažování a precizování, bylo by to asi ku prospěchu, ale dosavadní pokusy vedly vždycky spíš k tomu, že jedno vágní kritérium rozbředlo do ještě většího počtu vágních, nepoužitelných a mnohdy iracionálních kritérií, která mají být metodikou toho našeho vlastního výzkumu. V praxi to funguje spíš tak, že pokud je někomu nějaká ověřitelná informace nepohodlná, například ji vnímá jako nežádoucí konkurenci či by ji rád zcela zatajil, tak se pokouší napadat důvěryhodnost zdroje - občas to někomu i vyjde. --ŠJů (diskuse) 1. 8. 2014, 23:05 (UTC)

Pojem věrohodný v pravidlech[editovat | editovat zdroj]

Když už se tu téma nakouslo: Položil jsem dotaz, proč je pojem věrohodný v názvu, nikoli však v textu ne-pravidla WP:2NNVZ – dosud bez odpovědi. Kromě toho bych dal ke zvážení, zda WP:Věrohodné zdroje nepřejmenovat na WP:Věrohodnost zdrojů. Matěj Orlický (diskuse) 31. 7. 2014, 16:10 (UTC)

Já tam definování „věrohodnosti“ vidím, jinak je to otázka na autora „výcucu“ doporučení Miracetiho.--Kacir 31. 7. 2014, 16:47 (UTC)
Pokud jde přímo o definici, tak je v ní kritérium věrohodnosti v kostce obsaženo formulací, že se jedná o „publikované práce … nezávislé na subjektu samotném“, tedy nikoli blogy apod.--Kacir 31. 7. 2014, 16:53 (UTC)
A proč v definici tedy není věrohodné zdroje a ty pak nejsou takto vysvětleny v definicích pojmů? Jak to má pochopit běžný editor a jak teprve úplný začátečník, kterému někdo vlepí na diskusní stránku {{Nevýznamné}}?! Termín věrohodný z textu vypustil kolega ŠJů. Matěj Orlický (diskuse) 31. 7. 2014, 17:11 (UTC)
ŠJů tu zmínku o věrohodnosti z citátu nevypustil, ale naopak ji vytvořil. Starší verze uváděla pouze sousloví dva nezávislé netriviální věrohodné zdroje, z čehož čtenář není schopný poznat, co je tím vlastně myšleno. Pokud je už ale napsáno „publikované práce … nezávislé na subjektu samotném“, pak se zde nově objevuje definice věrohodnosti v kostce, navíc vysvětlení termínů má editor v sekci níže. Já bych v tom problém neviděl.--Kacir 31. 7. 2014, 17:27 (UTC)
Publikované a nezávislé na subjektu není dostatečná definice pojmu věrohodné zdroje, který je popsaný v samostatném doporučení. Já však nemluvím o zmínce, ale o termínu-slově věrohodný – z textu by mělo jasně vyplynout, proč je použit v názvu, jinak je text matoucí. Navíc uvedená editace ŠJů nahrazuje pojem téma [článku] termínem subjekt, čímž se text stává méně srozumitelný a akademicky odlidštěný. Matěj Orlický (diskuse)
Dva nezávislé netriviální věrohodné zdroje, není žádná definice věrohodnosti. Abych parafrázoval, z takového textu vůbec neplyne, proč je použito slovo „věrohodné“ v názvu. Co je myšleno věrohodností se musí čtenář dozvědět na stránce WP:VZ, na WP:2NNVZ si přečte jen základní vysvětlení. „Subjekt“ je v pořádku, výraz „téma“ by mně nevadil – může být, i když preferuji subjekt.--Kacir 31. 7. 2014, 18:10 (UTC)
Klíčové pojmy (tj. i věrohodné a netriviální) se vyskytují v názvu, v hlavním kritériu ve zkratce a jsou stručně definovány v samostatné sekci stránky; k čemu je vhodné to mít jinak u třetího pojmu? Mně jde o srozumitelnost textu nejširšímu publiku, nikoli o formální správnost. Preferujete termín subjekt jako vhodnější řekněme pro terciána, který se snaží vytvořit svůj první článek na Wikipedii? Matěj Orlický (diskuse) 31. 7. 2014, 18:35 (UTC)
Nutno si uvědomit, že toto je encyklopedie, která se snaží mít obsah na určité úrovni, tedy neplatí, že by ji měli psát např. všichni žáci třetí třídy nebo sedmáci z tercie v rámci školního projektu. Obávám se, že wikipedista, který nepochopí význam slova „subjekt“ ještě není připraven pro plnohodnotné psaní hesel, tedy vlastní používání NNVZ a především jejich hodnocení dle těchto kritérií. V sekci Upřesnění pojmů vidím vysvětlení všech tří atributů (NNV) zdroje, u věrohodnosti dokonce i s odkazem, takže definování je na stránce poskytnuto.--Kacir 31. 7. 2014, 18:56 (UTC)
Takovéto kádrování přispěvatelů je nepřípustné a v rozporu s třetím pilířem Wikipedie. Navíc toto chápání slova subjekt je anglicismus, který naopak vás usvědčuje z nedostatečné znalosti češtiny. Ano, definice je poskytnuta, ale je k ničemu, protože výraz použit ve vlastním textu není. Matěj Orlický (diskuse) 31. 7. 2014, 19:18 (UTC)
Nikomu jsem právo přispívat nikdy neupíral, naopak se novým editorům snažím nejasnosti vždy vysvětlovat, takže jakékoli kádrování odmítám a považuji za zcestné. Ano, domnívám se, že pokud wikipedista není schopen pochopit význam daného textu, pak se obávám, že není schopen plnohodnotně přispívat z hlediska analýzy zdrojů, abych zopakoval svůj text, což je osobní názor, kterým nikomu nezakazuji editovat – to na okraj k Pěti pilířům. Co má společného anglicismus s nedostatečnou znalostí češtiny bohužel v tomto kontextu nevím. Slovo „subjekt“ je v daném (kon)textu vhodné, přiléhavé, a proto jej preferuji. Zda je to či není anglicismus s tím nijak nesouvisí. Slovo „věrohodný“ může být samozřejmě v definici přítomné, ale jeho uvedení nijak neřeší podstatu výkladu a definování smyslu WP:2NNVZ, není to důležité. Důkazem toho je fakt, že smysl reformulace ŠJůa téměř čtyři roky nikdo nezměnil. Domnívám se, že se snažíte najít problém, tam kde není.--Kacir 31. 7. 2014, 19:53 (UTC)
Doteď jsem si myslel, že předmět článku je "objekt". Ale je-li "subjekt" vhodný a přiléhavý ...--2A00:1028:9943:A6BA:E499:9A01:9BB7:1A2E 31. 7. 2014, 20:45 (UTC)
@Matěj Orlický: stránka Wikipedie:2NNVZ nikdy nebyla přijata jako samostatné pravidlo. Vznikla v rámci čísi snahy zdůraznit či vytrhnout z kontextu posuzování encyklopedické významnosti jedno kritérium a byly zde i určité tendence různými zkresleními tu definici významnosti posunout a formální kritérium oddělit jak od jeho účelu a smyslu, tak od ostatních kritérií a metod posuzování významnosti, s nimiž původně mělo tvořit rovnováhu. Moje tehdejší editace nespočívala v tom, že bych se snažil nějak měnit pravidla, ale naopak v tom, že jsem citát definující hlavní kritérium významnosti uvedl do přesnějšího souladu s textem příslušného doporučení Wikipedie:Encyklopedická významnost. Ano, v něm se slovo "věrohodný" vůbec nevyskytuje. Nejspíš proto, že tvůrci toho pravidla nepovažovali věrohodnost zdroje za klíčové kritérium významnosti, zatímco nezávislost a netriviálnost ano. Chyby se tedy dopustil spíše ten, kdo z doporučení o významnosti extrahoval požadavek, který v tom doporučení vůbec nebyl a není, či spíše smísil do jedné zkratky 2NNVZ požadavky ze dvou různých pravidel, které mají různé účely. Věrohodnost (byť ji nemáme možnost nezaujatě poměřovat) nás zajímá spíše z hlediska ověřitelnosti.
O tom, jestli přejaté slovo „téma“ je více či méně srozumitelné než přejaté slovo „subjekt“, by se dalo diskutovat, nicméně berte zřetel i na to, že mezi těmi slovy je jistý významový rozdíl. Správně česky by to bylo „předmět“, ale to slovo se používá ve více významech a je tedy méně jednoznačné a tím také méně srozumitelné. Když zmíním jinou souběžnou diskusi, ono je vůbec užitečné vnímat rozdíly mezi pojmy: například mezi pojmem "nepublikovaný" a "nevěrohodný". Třeba můj rodný list nebyl nikdy zveřejněn, ale považuju ho za dost věrohodný, byť lehce triviální. Co se týče diference mezi pojmy téma, subjekt a objekt, nemám na to nijak vyhraněný názor. Nicméně myslím, že čeština používá slovo "subjekt" i v tomto významu, nejen pro nositele "subjektivity". Články na Wikipedii jsou natolik rozdílného typu, že je problematické formulovat pravidla, která by stejným způsobem řešila všechny. Jestli "seznam litevských spisovatelů" je spíše tématem, subjektem, či objektem, to si neodvažuji soudit, ba ani bych si nemyslel, že bychom na takový článek měli striktně a doslovně uplatňovat obecné pravidlo o významnosti subjektu článku. --ŠJů (diskuse) 1. 8. 2014, 22:25 (UTC)

┌─────────────────────────────┘
Kacir: Můžete prosím sdělit, který z významů slova „subjekt“ v mnou odkazovaném hesle (případně obdobně kvalitním slovníku) máte jako vhodný a přiléhavý na mysli? Problém tam je a že to nikdo nezměnil nic nedokládá, jmenný prostor Wikipedie je chyb a nepřesností plný a to i v doporučeních (pro příklad netřeba chodit dalekoMatěj Orlický (diskuse) 1. 8. 2014, 09:47 (UTC)). K dalším problematickým termínům WP:2NNVZ:

  • netriviální – v hl. kritériu použito v kombinaci netriviálních prácí, dle smyslu by mělo být spíše netriviálním předmětem
  • nezávislý – v definici se mluví o nezávislosti redakčních procesů, v hl. kritériu je to omezeno jen na nezávislosti na subjektu
  • věrohodný – termín definovaný i samostatným doporučením, v hl. kritériu není, resp. je zredukováno na publikovaných

A navíc proč se to celé (s výjimkou hl. kritéria) liší od textu doporučení a zároveň je k němu duplicitní? Navrhuji do doporučení doplnit, že v praxi se vícero zpravidla vykládá jako nejméně dva a stránku WP:2NNVZ nahradit přesměrováním. Matěj Orlický (diskuse) 31. 7. 2014, 21:04 (UTC)

Kdyby mělo dojít k mazání 2NNVZ, tak jsem proti prostému smazání: Třeba je oba texty sloučit. Tak například výklad nezávislosti je totiž ve skutečnosti v 2NNVZ - byť to Matějovi tak nepřipadá - užší, jelikož mnozí tu vykládají nezávislost na subjektu tak, že dokonce rozhovor s respondentem, zveřejněný v jakkoli velkém a nezávislém médiu, definici nezávislosti zdroje podle WP:EV nevyhovuje, protože přináší přímo názory respondenta a tedy je na něm přímo závislý. Je to nesmysl, ale ze znění WP:EV se to dá takto odvodit. Naopak v 2NNVZ je výklad nezávislosti na subjektu převzatý z pravidla na en a vystihuje podle mne podstatu pojmu nezávislost mnohem smysluplněji. --Okino (diskuse) 31. 7. 2014, 21:38 (UTC)
To ovšem není důvod proti smazání. Jsou tu dva duplicitní texty, z nichž jeden je doporučení a má proto přednost. V návrhu úpravy doporučení není problém odkázat na smazanou verzi. Matěj Orlický (diskuse) 31. 7. 2014, 21:57 (UTC)
Co se týká toho, jak chápe interview enwiki ve vztahu k encyklopedické významnosti, tak to je přesně naopak než to zde vyznívá. Podle enwiki (až na výjimky) interview nezakládají enc. významnost. Ale z úplně jiného důvodu než kvůli „závislosti“ na subjektu. Jsou totiž (až na výjimky) primárním zdrojem. A sekundárnost zdroje je na enwiki požadována, aby patřil mezi zdroje zakládající enc. významnost. --Beren (diskuse) 31. 7. 2014, 22:53 (UTC)
Inu, na to se dá říct: U nás se sekundárnost zdrojů pro posouzení EV nepožaduje, takže tato námitka je sice vcelku přesná, ale irelevantní. A mluvit o tom, že zdůvodnění, proč stojí významnost na anglické WP na sekundárních zdrojích, mi přijde do značné míry podivné (pozor - samotnou zásadu jsem ochoten připustit, ale na základě jiného zdůvodnění), to už bychom se dostávali dost off-topic. Tedy - přesněji řečeno - ještě víc než dosud. :-) --Okino (diskuse) 1. 8. 2014, 00:14 (UTC)
Moment, jaktože ne? Asi bych si dovedl představit situace, kdy primární zdroj může být vhodný zdroj i pro tento účel, ale obecně tomu tak není a nemělo by být. Nebo mi něco uniká (chtěl jsi říct něco jiného, něco jsem přehlédl, totálně se mýlím)? Miraceti 1. 8. 2014, 10:00 (UTC)
No já to nebyl, kdo spojil posuzování rozhovorů s výstižnosti jisté části pravidla na en (obě témata jsi vnesl ty). Takže nevím, co je irelevantního na upozornění, že ono pravidlo má oproti našemu jiné části, které jsou tam uplatňovány vůči rozhovorům. Druhou větu taky nějak nechápu, a nedaří se mi ani domyslet, jak byla asi míněna. Ne že bych chtěl bazírovat na slovíčkách, ale já vůbec nemluvil proč stojí významnost na enwiki na sekundárních zdrojích, já jen konstatoval, že na nich stojí (v pravidlech to tak mají). --Beren (diskuse) 1. 8. 2014, 23:04 (UTC)

Proč je pojem věrohodný v názvu, nikoli však v textu ne-pravidla WP:2NNVZ?

To je jednoduché. Nikdo ho tam asi nepotřeboval tak moc, aby ho doplnil. Ostatně, zajímají nás snad nějaké jiné, než věrohodné zdroje? Kromě toho nějaké krátké vysvětlení je v oddíle "Upřesnění pojmů" (Vzhledem k tomu, že zas tak velké upřesnění se v něm ale nekoná, je to asi trochu zavádějící název oddílu.)
Ten text je opravdu jen výtah. Nebylo účelem napsat všeobsažné a dokonalé pravidlo, ale jasně a stručně nově příchozím sdělit, jak to na Wikipedii chodí. Detailní vysvětlení pokud možno co nejintuitivnějších pojmů mělo být někde jinde. Chtít od tohoto textu tedy něco jiného znamená v první řadě zavrhnout ten původní účel.
Mně osobně se moc nelíbí, že původní jednoduchý text "O tématu musí existovat alespoň dva nezávislé netriviální věrohodné zdroje, aby mohlo být předmětem článku na české Wikipedii." byl časem změněn na "Subjekt je významný, pokud je předmětem vícera netriviálních publikovaných prací, které jsou nezávislé na subjektu samotném." Přijde mi, že se někteří snaží o to, aby stránka byla co nejvíce nečitelná. Ale nestojí mi za to proti tomu něco víc dělat. Hlavou byrokrata neprorazíš. Miraceti 1. 8. 2014, 06:39 (UTC)
jasně a stručně nově příchozím sdělit to se tedy dokonale nepovedlo. Matěj Orlický (diskuse) 1. 8. 2014, 07:49 (UTC)
Zkus to líp. Miraceti 1. 8. 2014, 09:41 (UTC)
Zkouším. Matěj Orlický (diskuse) 1. 8. 2014, 10:24 (UTC)

Přečetl jsem si tuto diskusi ještě jednou. A nejsem z ní moudrý. O co Matěji Orlickému vlastně jde? Pokud někdo chce 2NNVZ vylepšit, směle do toho! Ale ať je to opravdu k lepšímu a ať to lépe splňuje původní účel než současná formulace. Pokud se přijde na to, že text nesedí s jinými stránkami, jistě by nebylo od věci se zamyslet, jestli třeba není vhodné upravit doporučení. Ta doporučení psali také lidí. 2NNVZ je velmi univerzální princip napříč jazykovými mutacemi Wikipedie. Dost tedy pochybuju, že by problém mohl být v tomto principu. (Ve formulaci samozřejmě problém být může, sám nejsem se současnou formulací spokojený.) Miraceti 1. 8. 2014, 10:00 (UTC)

Matěji Orlickému jde o to, že 2NNVZ je zbytečně na samostatné stránce, protože s výjimkou upřesnění pojmu vícero je text již součástí doporučení. Napříč jazykovými mutacemi: 0 interwiki. Největší problém není ta samotná duplicita 2NNVZ, ale že text se liší a klíčové pojmy jsou vysvětleny jinak. Matěj Orlický (diskuse) 1. 8. 2014, 10:24 (UTC)
Ano, to byl záměr to napsat víceméně ještě jednou ve zkratce.
Princip těžko bude mít interwiki, ten mají stránky
Texty se budou vždy lišit, neboť jde o výtah, nikoli kopii.
Stejně tak vysvětlení klíčových pojmů (i když já bych to nechal na jiných stránkách).
Miraceti 1. 8. 2014, 12:03 (UTC)

Bylo by vhodné vést další debatu o úpravě pravidel/doporučení/čehokoliv na příslušné diskusní stránce.--Zdenekk2 (diskuse) 1. 8. 2014, 10:45 (UTC)

Všechny ty pojmy (nezávislost, netriviálnost, věrohodnost) jsou velmi subjektivní, vágní, měkké, ale taková je i sama významnost, takže zásadně lépe a spolehlivěji ji asi posuzovat nejde: i při sebelepších pravidlech tu budou mezní případy a rozdílné subjektivní vnímání. V první řadě je třeba si uvědomit, že "zdroje" používáme k několika různým účelům, a pro každý z těch účelů ty požadavky mohou být jiné. Na zdroje dokládající významnost máme jiné požadavky než na zdroje sloužící k ověřitelnosti informací, byť mnohé zdroje mohou sloužit obojímu zároveň. U věrohodnosti bychom také měli rozlišovat, kdy tím myslíme autentičnost zdroje (že nejde o zdroj zfalšovaný či zkreslený), a kdy tím myslíme, že POV tohoto zdroje považujeme z nějakých více či méně racionálních důvodů za nadřazený POV jiných zdrojů (čímž se ovšem vždy dostáváme do kolize s pravidlem NPOV). Pokud například budeme v článku o Petru Hájkovi používat jako referenci odkaz na jeho články (budeme tím dokládat, co Hájek tvrdil, což patří k jeho podstatné charakteristice), je to přece jenom něco jiného, než když tutéž referenci použijeme v článku o evoluci lidského druhu, kde bychom mohli Hájkovy výroky jako marginální a extrémní vůbec nezmiňovat. Tu věrohodnost má smysl posuzovat jedině ve vztahu k účelu té reference v daném kontextu.

Jiným naším dlouhodobým problémem je, do jaké míry na naší Wikipedii pravidla skutečně vyjadřují nějaký konsensus komunity, do jaké míry jsou nástrojem k protlačení nějakého většinového názoru či do jaké míry jsou nástrojem, jak některé názorové menšiny či jednotlivci můžou vzdorovat názoru či postojům většiny či prostě nějak popularizovat svůj pohled. Většinou to chodí tak, že pár jedinců někde něco ukutí, jeden z nich si to pak nějak přebere a upraví pravidla podle svého a ač někdy to jsou třeba i rozumné formulace, téměř nikdy to není garancí nějakého reálného konsensu komunity. Nejlépe fungují ta pravidla, která ještě nikdo nesepsal, protože je všichni považují za samozřejmá. --ŠJů (diskuse) 1. 8. 2014, 22:46 (UTC)

Varování o porušení zákona[editovat | editovat zdroj]

Je opravdu vhodné pod každým editačním oknem zobrazovat varování o porušení zákona velkým červeným písmem? Nepostřehl jsem, že by se o tom zde někde vedla diskuse, ale rozhodně jsem proti této změně, protože může snadno odradit nové uživatele.--Kohelet (diskuse) 31. 7. 2014, 18:42 (UTC)

Nic takového, co popisujete, nepozoruji (pravda, jsem teď přihlášen přes mobil). Needitoval jste třeba odhlášený? Tam bych takové upozornění asi chápal.--YjM | dp 31. 7. 2014, 20:19 (UTC)
Ani odhlášený nic takového nepozoruji. --2A00:1028:9943:A6BA:E499:9A01:9BB7:1A2E 31. 7. 2014, 20:39 (UTC)
(S editačním konfliktem)
Řekl bych, že muselo dojít k drobné technické závadě, kvůli které se vám patrně zobrazila starší verze toho varovného textu (ano, velké červené písmo tam dřív opravdu bývalo). To staré systémové hlášení jsem upravil, aby se tam příště snad neobjevilo ani v případě podobných potíží. --Mormegil 31. 7. 2014, 20:40 (UTC)

Jak uvést zdroj v tomhle případě?[editovat | editovat zdroj]

Zdravím, chtěla bych se zeptat, jak mám uvést zdroj, když jsem nevěděla, od kdy do kdy byl určitý herec v angažmá divadla, a tak jsem tam napsala a bylo mi odpovězeno personalistkou. Jak mám v tomto případě uvést do článku zdroj této informace? Děkuji. ♥ K123456  1. 8. 2014, 08:47 (UTC)

To bohužel pro WP není věrohodný zdroj. Na vašem místě bych asi napsal původ informace do diskuse a v článku nechal bez zdroje. Matěj Orlický (diskuse) 1. 8. 2014, 09:01 (UTC)
Díky za radu. ♥ K123456  1. 8. 2014, 09:16 (UTC)
Věrohodný zdroj to jistě je, ale není to publikovaný zdroj. --ŠJů (diskuse) 1. 8. 2014, 21:20 (UTC)
V článku by informace, které nejsou doložitelné z ověřitelných (= publikovaných) zdrojů, neměly být. Takovéto neveřejně informace mohou mít smysl tehdy, pokud by vás mohly dovést k nějaké publikované informaci a usměrnit tak vaše další pátrání - například kdyby vás paní personalistka odkázala na nějakou ročenku, popřípadě lze zkusit zadat do Google jméno herce a příslušný letopočet, jestli náhodou něco neobjevíte... Ovšem pokud už by informace v článku zůstala, tak je zase vždy lepší alespoň takový zdroj uvést řádně jako referenci, než to nějak kamuflovat a schovávat do diskuse. Totéž by asi platilo pro případy, kdy zdrojem není publikace, ale archivní dokument (veřejné zpřístupnění není, myslím, totéž jako zveřejnění). Pokud jde o informace poskytnuté úředně na žádost podle zákona o svobodném přístupu, tak tam to nyní máme vyřešené tím, že dotyčný úřad má ze zákona povinnost poskytnoutou informaci i zveřejnit. To se ale na případ divadla nejspíš vztahovat nebude. --ŠJů (diskuse) 1. 8. 2014, 21:31 (UTC)

Er Wang Dong[editovat | editovat zdroj]

ahoj, mám dotaz. Liongrande přejmenoval Er Wang Dong na Er Wang Tung viz Editace. Je u toho komentář český přepis, jenže nikde nedoložil že se tak správně česky píše a navíc může porušovat konvenci očekávaného hledaného názvu - na českém webu je užíván anglický přepis.

můj dotaz se týká toho co s tím? nevím jestli je přepis správně a plus ten problém s očekávaným názvem ... mám to řešit nebo revertovat? nechci z toho způsobit revertovací válku ... díky za radu. :) --MichalZobec (diskuse) 1. 8. 2014, 20:10 (UTC)

Na webu je převodník přepisů na cinsky.cz, pro další možnosti ověření vizte wikipedie:transkripce čínštiny. Můžete si sám ověřit, že to je správně. A můžete si i na webu najít český web, který tento název používá: novinky.cz. Na české wikipedii používáme český přepis, protože obecně v českých masmédiích převažuje. --Tchoř (diskuse) 1. 8. 2014, 20:26 (UTC)
ok, díky, uložím si do seznamu :) --MichalZobec (diskuse) 1. 8. 2014, 21:05 (UTC)