Wikipedie:Konsenzus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wiki rules.png
Doporučení

Text této stránky je doporučení české Wikipedie. Vysvětluje standardy, s nimiž většina wikipedistů v principu souhlasí a které je vhodné dodržovat. Přesto není závazným pravidlem. Nebojte se stránku editovat, je-li potřeba, ale větší změny raději předem navrhněte v diskusi a oznamte je též Pod lípou.


Zkratka:
WP:KON

Wikipedie funguje na základě budování konsenzu. Konsenzus je nedílnou součástí „wikiprocesu“ – je ho přirozeně dosahováno v rámci editací. Jakmile někdo provede změnu nebo vloží na stránku nový text, má kdokoliv další, kdo čte stránku, možnost ponechat nedotčen aktuální stav nebo jej změnit. Setká-li se změna s mlčením, ačkoliv byla dostatečně prezentována před tváří komunity, lze to považovat za konsenzus. V případě pravidel se požaduje vyšší úroveň součinnosti a dosahování konsenzu.

Existuje-li nesouhlas, musí být řešen zdvořilou argumentací, spoluprací a v případě nezbytnosti vyjednáváním na diskusních stránkách ve snaze nalézt a udržet nezaujatý úhel pohledu, na němž lze konsenzus založit. Pokud se podaří v obecnější otázce dosáhnout alespoň částečného konsenzu, je dobré jej zaznamenat do doporučení, aby později další lidé nemuseli tytéž principy diskutovat stále dokola. Nastane-li situace, kdy je konsenzu obtížné dosáhnout, nabízí proces řešení sporů několik dalších cest, jak zapojit do diskuse nezávislé nebo zkušenější editory a identifikovat problémy bránící nalezení konsenzu.

Hledá-li se konsenzus v rámci diskuse na Wikipedii, je tím vždy míněno v rámci zavedených pravidel a praxe. Dosažení třeba i přesvědčivé většiny v rámci omezené skupiny editorů nemůže prakticky nikdy převážit nad konsenzem v rámci široké komunity.

Hledání konsenzu změnami[editovat | editovat zdroj]

Konsenzus se odvíjí od souhlasu zúčastněných stran. Lze ho dosáhnout diskusí, konáním nebo častěji kombinací obojího. V případě konfliktu je klíčové zůstat zdvořilý a předpokládat dobrou vůli. Hledání konsenzu vyžaduje zvláštní druh neutrality – snažit se o neutralitu svých činů ve snaze dosáhnout kompromisu, s nímž může každý souhlasit.

Buďte odvážní při hledání cest ze slepé uličky. Udělejte změnu a ohlas na ni využijte jako vodítko k dalším změnám. Pokud někdo revertuje vaši změnu, diskutujte a nabídněte jinou verzi, aby se v procesu dalo pokračovat a eventuálně dosáhnout konsenzu. Neignorujte argumenty ostatních editorů, protože odvaha projevovaná pouhými reverty snadno sklouzne v narušování projektu editačními válkami.

V případě nesouhlasu je místo revertování vhodnější vylepšovat změny ostatních. Pokusy sejít se tímto způsobem „v půli cesty“ jsou důležitým znakem zdravého konfliktu.

Racionální budování konsenzu[editovat | editovat zdroj]

Všimněte si, že konsenzus může fungovat jen mezi rozumnými editory, kteří v dobré víře projevují snahu spolupracovat na přesnějším a přiměřenějším popisu různých pohledů na daný subjekt. Trvání na vložení významného faktu do článku navzdory nesouhlasu mnoha jiných wikipedistů bývá naproti tomu posuzováno jako porušování konsenzu.

Je obtížné přesně specifikovat, co je podstatou rozumného nebo racionální postoje. Dobří editoři jsou schopni uznat, že postoje oponentů mohou být také racionální. Na druhou stranu neústupné lpění na výstředním postoji a neschopnost v dobré víře posuzovat stanoviska ostatních nebývá považováno za rozumné. (Je však třeba mít na paměti, že v řídkých případech, kdy se ukáží výhody stanoviska původně považovaného za „výstřední“, se konsenzus může změnit.)

I když se příspěvky wikipedisty jeví jako zaujaté, mějte na paměti, že jeho editace mohly být učiněny v dobré vůli a vycházet z opravdové snahy vylepšit článek. Editoři by měli téměř ve všech situacích předpokládat dobrou vůli a vždy musí zůstat zdvořilí.

Konsenzus se může změnit[editovat | editovat zdroj]

vývojový diagram hledání nového konsenzu ve Wikipedii

Konsenzus není nezměnitelný. Je rozumné, a někdy dokonce nutné, aby komunita mohla změnit názor. Malá skupina zastupující komunitu jako celek může v určitém okamžiku podobné rozhodnutí učinit. Pokud komunita nesouhlasí, bylo rozhodnutí učiněno na špatném základě. V opačném případě nový konsenzus nahrazuje starý.

Může se stát, že malá skupina wikipedistů dosáhne konsenzuálního rozhodnutí, ale když se článku dostane širší pozornosti, ostatní nesouhlasí. Původní skupina by neměla bránit dalším změnám jen na základě toho, že rozhodnutí již bylo učiněno. Žádná osoba ani omezená skupina osob nemůže jednostranně deklarovat, že se konsenzus komunity změnil nebo že je naopak určený a pevně daný. Kterýkoliv wikipedista myslící, že zde existují dobré důvody se domnívat, že konsenzuální rozhodnutí je zastaralé, může tento názor prodiskutovat na relevantní diskusní stránce, v Žádosti o komentář nebo Pod lípou, a zjistit, které body ostatní wikipedisté vidí jako důležité a porovnat a prozkoumat různé důvody a úhly pohledu.

To neznamená, že ve Wikipedii jsou ignorovány precedenty. Precedent má obvykle také své důvody, které mohou být stále platné. Případ rozhodnutý v minulosti lze vždycky diskutovat znovu, zvláště pokud se vyskytnou nové informace nebo otázka porušování pravidel.

Rozhodnutí ve Wikipedii lze vždy změnit, protože noví lidé přicházejí každý den, přinášejí nové informace a nové dosud nezvážené nebo nepochopené myšlenky. Je důležité, aby zde byla cesta k odmítnutí minulých rozhodnutí, nezávisle na tom, jak byla dosažena. Rozhodnutí proto prakticky nikdy nejsou „závazná“ ve smyslu, že by je nebylo možné vzít zpět. Některá rozhodnutí byla učiněna za účasti velkého množství editorů a jejich radikální změna nebo zrušení si proto žádá, aby se do diskuse zapojila srovnatelná část komunity. Pro změnu detailů nebo malá zlepšení naproti tomu stačí méně rozsáhlé diskuse ukazující konsenzus na diskusní stránce pravidla nebo dokonce pouhé odvážné editace.

"Prosba u benevolentnějšího rodiče"[editovat | editovat zdroj]

Je velmi snadné vytvořit zdání změny konsenzu opětným nastolením otázky s nadějí, že případ bude diskutovat jiná, solidárnější skupina lidí. To je však špatný příklad změny konsenzu, neetický vzhledem ke způsobu fungování Wikipedie. Rozhodnutí na Wikipedii nejsou založena na počtu lidí, kteří se ukáží a zahlasují v nějaký den jistým způsobem; jsou založena na systému dobrých důvodů. Pokusy změnit konsenzus musí být založeny na jasném uvážení a vypořádání se s argumenty stojícími za současným konsenzem – novou diskusi je třeba uvodit shrnutím a odkazy na předchozí diskuse o tomto tématu na diskusních stránkách a jejich archivech, aby se editoři dosud neobeznámení s problémem mohli dočíst o pohnutkách vedoucím k současnému konsenzu a byli schopni učinit informované rozhodnutí o případné změně.

Pokud se z lidí zapojených do předchozích diskusí nevyslovuje nikdo nebo jen zanedbatelné množství pro změnu konsenzu, je to závažný příznak toho, že demonstrovaná změna konsenzu není skutečná. V takové situaci se stává, že změny v článcích týkající se dané věci jsou rychle revertovány lidmi mimo nejnovější diskusi. Nezahajujte editační války, ale namísto toho je pozvěte k účasti v nové diskusi, ať už tím, že napíšete na jejich uživatelskou diskusní stránku nebo je zkusíte nalákat poznámkou na diskusní stránce editovaného článku.

Žádosti o vyjádření na nesouvisejících fórech nebo částech Wikipedie ve snaze získat větší podporu pro odmítnutý návrh jsou vnímány negativně. Lepší je nalézt nejvhodnější stránku pro diskusi k tématu a vybídnout ostatní k diskusi pouze jednou. (To ale neznamená, že téma nelze nadnést jinde, je-li vám řečeno, že jste vybral pro téma nevhodnou stránku.)

Konsenzus v praxi[editovat | editovat zdroj]

Konsenzus neznamená, že s výstupem každý souhlasí; znamená, že každý souhlasí, že se bude výstupem řídit. Následující popis konsenzu na mailing listu ukazuje rozdíl mezi konsenzem a jednomyslností:

„Standardní způsob práce na Wikipedii je de fakto více než dobrou ilustrací, co konsenzus znamená: komunita se skládá z těch, kteří převážně souhlasí, dalších, kteří nesouhlasí, ale jen bez nepřátelství konstatují rozdílnost názorů, pak těch, kteří nesouhlasí, ale přikládají danému případu nízkou prioritu, těch, kteří zásadně nesouhlasí, ale připouštějí, že jde o úhel pohledu komunity a na základě toho jej respektují, dále z několika hlasitých a nesmiřitelných a dokonce i z takových, kteří fungují „mimo zákon“. Zda máš konsenzus nebo dokonce jednomyslnost, zjistíš v okamžiku, kdy se pokusíš na něm stavět.“

I když nejdůležitější částí budování konsenzu je zajistit vypíchnutí a posouzení všech sporných otázek v diskusi, je často obtížné dosáhnout jednoduchého závěru a debata se při zapojení velkého množství lidí může stát těžko udržovatelnou. Výsledek ani při investici značného úsilí není zaručen – ne vždy je jasné, který závěr je z hlediska dosažení konsenzu slibný (pokud takový vůbec existuje), ani jak se s ním ke konsenzu efektivně dopracovat.

V praxi se mnoho lidí zastaví nad nějakou záležitostí a sleduje jen to, jestli ve prospěch jejich postoje existuje (pouhá) většina. I když toto rychlé a nečisté pravidlo pomáhá rozeznat, čemu je slibné věnovat čas, samozřejmě to *není* totéž jako hledat aktuální konsenzus (nebo to, co v něj má vyústit). K tomu je třeba opatrně posuzovat sílu a kvalitu argumentů samotných (včetně úvah o dalších dopadech), čím jsou podloženy námitky nesouhlasících a ve složitějších situacích vzít v úvahu i existující dokumentaci ve jmenném prostoru projektu. Pokud se dobrovolně věnujete akcím uskutečňovaným na základě posouzení hrubého konsenzu, musíte se snažit uplatňovat právě takový přístup.

Menšinové názory obvykle reflektují nefalšovaný zájem a diskuse by měla pokračovat ve snaze pokusit se vyjednat co nejpříznivější prakticky uplatnitelný kompromis. V situacích omezených konečným termínem často není možné dosáhnout včas kompromisu se všemi účastníky. Výsledná akce by přesto měla uspokojovat co největší množství lidí (raději větší než pouhou většinu). Aplikování tyranie většiny nad menšinou je nejlepší cestou, jak si do budoucna způsobit ohromné množství problémů. Může se snadno stát, že příště někdo ze současné minority bude uzavírat záležitost, v níž se ocitnete mezi minoritou – takže je lepší být vždy co nejvstřícnější, neboť to poskytuje ostatním dobrý příklad.

Lze shrnout, že proces rozhodování na Wikipedii nemá být založen na formálním sčítání hlasů. Hlasování samo o sobě není považováno za rozhodování, není zde povinnost řídit se jeho výsledky „z moci úřední“. Obecně se hlasování nedoporučuje, výjimkou jsou specializované procesy s vlastními pravidly.

Pro leckoho může být překvapením zjištění, že průzkumy hlasováním častěji nastávají na začátku diskuse než na jejím konci! To je dáno tím, že skutečné řešení je typicky nalezeno během diskuse a numerický výsledek hlasování pak není důležitý. To je rovněž důvod, proč by při hlasování měl každý k hlasu přidávat zdůvodnění, které je cenným podnětem k diskusi, při níž lze hledat akceptovatelný kompromis. Zdůvodnění může být velmi mocným nástrojem. Podaří-li se vám „udeřit hřebíček na hlavičku“, může váš názor převážit nebo dokonce rozhodnout celou záležitost sám o sobě!

Výjimky[editovat | editovat zdroj]

Existuje několik výjimek, které mohou převážit nad běžným konsenzuálním rozhodováním.

  • Vyhlášení od správní rady WMF, vývojářů, týkající se především zátěže serverů nebo právních záležitostí (autorského práva, ochrany soukromí a pomluv), mají váhu pravidel.
  • Konsenzuální rozhodnutí ve specifických případech nemohou okamžitě zvrátit široký konsenzus – například místní debata na WikiProjektu nemůže zvrátit širší konsenzus v závazném pravidle nebo doporučení. Projekt nemůže u „svých“ článků rozhodnout, že pro ně pravidla neplatí.
  • Základní principy Wikimedia projektů reprezentují nejširší konsenzuální rozhodnutí dosažená napříč všemi těmito projekty. Ovlivňují všechny ostatní dohody ve Wikipedii a ostatních projektech. To znamená, že se mění a vyvíjejí jen velmi pomalu.

Poznámka o použití diskusních stránek[editovat | editovat zdroj]

I když proces hledání konsenzu nevyžaduje přispívání na diskusní stránku, je to užitečné a doporučuje se to. Je rovněž dobrý nápad zkontrolovat před editací diskusní stránku článku, protože někdo jiný už mohl přemýšlet nad stejnou věcí jako vy nebo diskutovat něco, co ukáže problém v jiném světle. Jinak opravdu „editujte s odvahou“, protože vylepšování článků je podstatou Wikipedie.

Pouhá shrnutí editace jsou příliš krátká a lze je špatně interpretovat. Diskutování vaší editace může pomoci dosáhnout konsenzu. Některá nedorozumění se stala jen proto, že lidé viděli editaci dříve, než se na diskusní stránce objevilo její vysvětlení. Vkládání komentáře před editací článku je nejlepší cestou, jak se podobným nedorozuměním vyhnout (ale pokud vložíte vysvětlení před editací, snažte se editaci udělat pokud možno bezprostředně poté). Chcete-li se na druhou stranu vyhnout této pasti, když si nejste jisti něčí editací, vyčkejte rozumnou dobu, zda editor komentář nepřipojí.

Související články[editovat | editovat zdroj]