Wikipedie:Pod lípou (pravidla)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Pod "pravidelnou" lípou

U tohoto stolu Pod lípou se diskutuje o pravidlech a doporučeních Wikipedie.

Odstraňování urgentních šablon[editovat | editovat zdroj]

Jaký je správný postup, když označím článek urgentní šablonou a jeho autor (zpravidla nováček, nebo také anonym či jednorázový účet) ji bez dalšího odstraní? Pravidlo říká nevracet, leda že by její umístění bylo dojednáno v DoS; oproti tomu zde máme výhružnou šablonu, která tvrdí, že "opětovné odstraňování urgentní šablony je bráno jako vandalismus". Jak to tedy je? Chápal bych to tak, že "běžně" vloženou šablonu po odstranění bez dalšího nevracíme a za "vandalismus" je považováno opakované odstraňování šablony, která byla schválena v DoS (nebo má nějaký jiný důvod tam zůstat) - na což by asi měl být odstraňovatel před přípdanými sankcemi upozorněn...--Shlomo (diskuse) 24. 12. 2013, 20:00 (UTC)

Pravidlo říká nevracet bez diskuse. Tedy takto odstraněnou šablonu můžete opět vrátit, ale až poté, co v diskusi vysvětlíte, proč je použita. --Beren (diskuse) 24. 12. 2013, 20:51 (UTC)
Pokud se v diskusi dohodneme na vrácení šablony, pak samozřejmě problém nevzniká. "Odstraňovatelé" urgentních šablon ovšem dost často nediskutují, popř. odpoví ve stylu "Zdroje jsou dostatečné." Sleduje-li článek současně i nějaký přesvědčený "obnovovatel", dochází k revertačním válkám, osočování z vandalismu a blokům, což neprospívá ani článku, ani ničemu jinému.
Já to pravidlo chápal vždy tak, že existuje-li někdo se seriózní pochybností o oprávněnosti urgentní šablony, pak nelze bez dalšího "předpokládat konsensus komunity o potřebě smazání" a použití šablony tedy není na místě. A diskusi o setrvání článku je vhodno přenést na místo tomu určené...--Shlomo (diskuse) 1. 1. 2014, 19:42 (UTC)
Máte v podstatě pravdu. Dokud vkládáte nové argumenty (tedy diskutujete), pravidlo samo o sobě nezakazuje editovat s odvahou a uvádět článek do souladu s nimi (a tedy i vkládat šablony). Ale velmi brzy poznáte podle reakce protistrany, zda to má smysl (to lze těžko popsat pravidlem). A v takovém případě by se měla zdržet revertů strana, která jde proti předchozímu konsenzu (pokud zde není nějaké předchozí rozhodnutí komunity, předpokládá se konsenzus na ponechání). Já osobně bych třeba víc než jeden revert (opětovné vložení šablony spolu s obšírnějším zdůvodněním) nedělal. Jakmile se diskuse vyčerpala, ale obě strany trvají na svém, je na místě DoS. --Beren (diskuse) 1. 1. 2014, 20:47 (UTC)

Wikipedie:Loutkový účet jako závazné pravidlo[editovat | editovat zdroj]

Už jsem to přede dvěma dny oznámil na WP:Pod lípou, ale neuškodí, když to oznámím i tady. Navrhuji prohlásit WP:Loutkový účet za závazné pravidlo české Wikipedie. V současnosti probíhá ladění textu, zapracovávají se připomínky. Vaše návrhy jsou vítány. --Vachovec1 (diskuse) 16. 1. 2014, 20:48 (UTC)

Uživatelská skupina "arbitr"[editovat | editovat zdroj]

Prosím o zapojení se do průzkumu názorů k založení nové skupiny uživatelských práv pro členy arbitrážního výboru. Díky. --Beren (diskuse) 3. 2. 2014, 22:01 (UTC)

Přispění na chod wiki[editovat | editovat zdroj]

Zdravím ve spolek, mám jednu připomínku. Nemyslíte, že by bylo jednodušší jak pro vás (Wikipedii), tak pro nás, kdybychom na chod portálu mohli přispívat i bankovním převodem? K poskytování údajů o mojí kreditní kartě na internetu nemám důvěru, paypal nemám. Zbývá tedy převod. A já bych třeba velmi rád přispěl... Tož, popřemýšlejte o tom. Zdraví Pavel

Dobrý den, díky Vám za názor. Ano, asi by to bylo snazší, nicméně finanční sbírka směřuje na účet do USA pro americkou nadaci Wikimedia Foundation, která platí provoz serverů, na kterých Wikipedie, i ta česká, běží. Takže by zas vyvstal problém s finančním převodem do USA. Pokud byste ale chtěl podpořit místně, v ČR, můžete přispět občanskému sdružení Wikimedia Česká republika (kontakt a české číslo účtu případně viz odkaz), které se snaží podporovat vznik svobodného obsahu, tedy Wikipedii, v ČR. Za finanční příspěvek budeme případně velice rádi. S pozdravem --Chmee2 (diskuse) 21. 2. 2014, 20:24 (UTC)
Dobrý den. Pokud jste měl na mysli přímý převod na účet americké Wikimedia Foundation, pak zvláště pro malé částky jsou u bankovního převodu do zahraničí mimo EU poměrně vysoké bankovní poplatky, a byla by škoda muset je platit. Nicméně kdybyste na tomto způsobu platby trval, WMF poskytuje přesnější informace emailem. Podrobnosti zde. --Beren (diskuse) 21. 2. 2014, 23:10 (UTC)
Pokud by se nakonec rozhodl přispět, byly by to úplně vyhozené peníze. Americká Wikimedia Foundation každý rok pravidelně žebrá o peníze a hospodaří s velkým přebytkem. Proto si myslím, jak už tady zmínil Chmee2, že nejlepší řešení je přispět sdružení Wikimedia ČR, které se o rozvoj české Wikipedie opravdu stará.--Kohelet (diskuse) 26. 4. 2014, 20:00 (UTC)

Návrh na aktualizaci doporučení Biografie - data narození a úmrtí[editovat | editovat zdroj]

Upozorňuji na svůj návrh aktualizovat doporučení Biografie vzhledem k zavedení nových kategorií: Diskuse k Wikipedii:Biografie#Návrh na aktualizaci doporučení Biografie - data narození a úmrtí. Zdravím,--Ioannes Pragensis (diskuse) 18. 4. 2014, 14:23 (UTC)

Započítávání hlasů[editovat | editovat zdroj]

Je někdo zakotveno čí hlasy se v hlasováních započítávají?--Juandev (diskuse) 19. 4. 2014, 08:02 (UTC)

Záleží v jakém hlasování. Vyjmenovávat zde všechny možnosti by bylo asi na dlouho. --Beren (diskuse) 19. 4. 2014, 10:11 (UTC)

Tak co třeba ŽOPS a DOS?--Juandev (diskuse) 20. 4. 2014, 06:32 (UTC)

Pravidla jsou na stránce Wikipedie:Účast v hlasování. Co se týká DoSu, tam to platí sice teoreticky také, ale protože podstatné jsou argumenty, prakticky se to téměř neuplatňuje. Hlasy se jako takové uplatňují jen pokud vyjadřují konsenzus, přičemž argumenty založené na pravidlech jsou sporné nebo nikoliv zásadní. --Beren (diskuse) 20. 4. 2014, 17:20 (UTC)

Aha, a proč je tam ta podmínka 25 editací?--Juandev (diskuse) 20. 4. 2014, 17:51 (UTC)

Aby se nezakládaly nové uživatelské účty jen kvůli hlasování. --Bazi (diskuse) 20. 4. 2014, 18:22 (UTC)

A proč tedy 25?--Juandev (diskuse) 20. 4. 2014, 20:38 (UTC)

Nějaký jiný návrh? Jan.Kamenicek (diskuse) 21. 4. 2014, 13:38 (UTC)

Ne tak zajímalo by mě pozadí toho čísla. Proč je to 25 a ne 250 apod.--Juandev (diskuse) 23. 4. 2014, 20:36 (UTC)

Je to kompromis mezi úmyslem zkomplikovat loutkařům falšování hlasování a snahou neodrazovat nové přispěvatele od zapojení se do komunitních věcí. Asi se dostatečnému množství lidí to číslo zdálo celkem rozumné. Při schvalování proběhla na toto téma diskuse. --Beren (diskuse) 23. 4. 2014, 21:00 (UTC)

Pořadí odkazů na sesterské projekty[editovat | editovat zdroj]

Zdravím. Nikde jsem nenašel pravidlo nebo doporučení pro vkládání externích odkazů na sesterské wikiprojekty (Wikislovník, Wikizdroje etc.) v určitém konkrétním pořadí. Nestálo by za zvážení pořadí těchto odkazů sjednotit? V sesterských externích odkazech a jejich pořadí v současné době panuje celkem svévole. Jediné doporučení tohoto typu se nachází ve Wikipedie:Vzhled a styl, kde je však pouze řečeno, že šablony odkazující na sesterské projekty je nutné vkládat hned pod nadpis. Což se děje, ale pořadí odkazů je pokaždé jiné, dle chuti každého editora. Nebylo by tedy od věci diskutovat nad jakousi hierarchií odkazů na na sesterské projekty, ze kterých by vyplývalo zároveň jejich vzájemné umístění?

Na prvním místě bych uváděl odkaz na Commons. Následně si myslím, že by se dalo pokračovat v pořadí: slovníkové heslo na Wikislovníku, autor/téma na Wikizdrojích jako pramen, následně autor/téma na Wikizdrojích jako součást jiného pramene (to se týká např. odkazů na Ottův slovník naučný), následovat by mohly Wikicitáty atd.

Byli byste pro zavedení pořadí jednotlivých odkazů? --Martin Kotačka (diskuse) 20. 4. 2014, 12:41 (UTC)

V zásadě pro, snad jen ten Wikislovník bych dal až za Wikizdroje, protože dokumenty na Wikizdrojích mi přijdou encyklopedicky zajímavější a významnější, Ottův slovník jako encyklopedie má k Wikipedii zvláště blízko (srovnej třeba s:Ottův slovník naučný/Neděle x wikt:neděle – z druhého uvedeného se člověk tolik zajímavého nedozví, např. skloňování většina lidí zná, překlady do jiných jazyků lze vidět i na Wikipedii v kolonce interwiki), ale to je můj subjektivní pohled. Jan.Kamenicek (diskuse) 20. 4. 2014, 14:44 (UTC)
Pokud by se měl zavádět nějaký system, tak jsem pro abecední. Kdo jsme my, abychom „objektivně“ hodnotili, co je pro čtenáře hodnotnější? --YjM | dp 21. 4. 2014, 12:46 (UTC)
Rozhodně ne abecední, prosím, to už raději může zůstat bez jednotného řazení. Abecední řazení je zcela náhodně zvolené a závislé na kritériu, které nemá nic společného s užitkem odkazů. To bychom mohli řadit třeba podle barvy loga projektu, což by bylo v těch odkazech aspoň viditelné. I individuálně posouzené řazení odkazů v každém článku zvlášť má větší hodnotu, byť by šlo o subjektivní rozhodnutí editora, než abecední řazení. --Bazi (diskuse) 21. 4. 2014, 13:14 (UTC)
Sorry, Bazi, ale tvoje argumentace mi přijde hodně zcestná. Abecední řazení je více než logické, jednoduché, nezpochybnitelné a možná i očekávatelné. Řadíme tak stánky v kategoriích, řadíme tak některé seznamy, proč tak neseřadit i externí odkazy?
Ale nijak na tom samozřejmě nelpím, jen se mi nelíbí původní návrh, který jasně řekne, že (např.) Wikicitáty jsou důležitější než Wikiknihy (ve všech případech a ve všech ohledech) a bude to tak bráno jak čtenáři, tak editory. --YjM | dp 21. 4. 2014, 20:35 (UTC)
Při psaní každého hesla posuzujeme které informace jsou více hodnotné, proto je dáme do úvodu, a které méně, proto je uvedeme hluboko v textu nebo v poznámce na konci. Zrovna tak můžeme posoudit, jestli chceme mít odkaz na Commons na začátku nebo na konci seznamu odkazů. Kdo jsme? Jsme autoři obsahu projektů Wikimedia. Kdo to zhodnotí? Dle mne nejlépe autoři obsahu projektů Wikimedia.
Není to ale zas tak důležitá záležitost, navíc možností je hodně, takže navrhuji nezatěžovat se zdlouhavým a možná marným hledáním konsensu doprovázeným nekonečnými rozohněnými diskusemi, ale dát na výběr pár možností a v rozumně dlouhé době z nich vybrat prostou většinou hlasů. Jan.Kamenicek (diskuse) 21. 4. 2014, 13:36 (UTC)
Dal bych první Commons, to se řádově nejvíce používá, pak ostatní bez nějakých pravidel. --Packa (diskuse) 21. 4. 2014, 14:59 (UTC)
Pro, nelíbí se mi, když ne to ve dvou článcích různě a ve třetím ještě jinak... Matěj Suchánek (diskuse | příspěvky) 21. 4. 2014, 18:13 (UTC)

Sjednocení ve smyslu pevně daného pořadí se mi nelíbí. Třeba u literárních děl považuji za nejdůležitější odkaz na Wikizdroje a očekával bych ho na prvním místě. Očekávám u jednotlivých odkazů seřazení vždy podle toho, na kterém odkaze je více materiálu, který se tématu úžeji dotýká. --Tchoř (diskuse) 22. 4. 2014, 06:37 (UTC)

Současné pořadí je ve velké míře dáno tím, jak byly postupně jednotlivé odkazové šablony převáděny na řádkovou verzi. Tento převod ještě čeká na šablony {{commons}} a {{commonscat}} - a budou opět umisťovány na první místo, jako všechny předcházející. Pořadí je tedy ve většině případů od sesterského projektu s největším počtem odkazů po ten s nejmenším počtem. viz Wikipedie:WikiProjekt_Šablony/Sesterské_projekty.
A popravdě, nevím jak by se to sjednocovalo, když může být v článku libovolná kombinace odkazů na sesterské projekty včetně několikanásobných odkazů na stejný projekt. JAn (diskuse) 22. 4. 2014, 09:42 (UTC)
Myslím, že ta tabulka dost věrně odráží, v jak úzkém vztahu je obsah jednotlivých projektů k obsahu Wikipedie a myslím, že právě z ní by se mohlo vyjít. Tj. čím níže v tabulce, tím výše v pořadí odkazů. Pokud vedou dva odkazy na stejný projekt (např. na dvě různé Wikizprávy o stejném tématu) nechal bych to už na uvážení editora, nemusí být všechno podchyceno a svázáno do úplného detailu. Jan.Kamenicek (diskuse) 23. 4. 2014, 21:54 (UTC)
Výslovně tedy navrhuji, aby se pořadí odkazů na sesterské projekty řídilo dle tabulky odrážející jejich význam pro Wikipedii, která je uvedena na Wikipedie:WikiProjekt_Šablony/Sesterské_projekty (v opačném pořadí), tj. první Commons, poslední Wikicesty. Pokud na jeden sesterský projekt lze směřovat více odkazů, nechť je jejich pořadí na vkladateli šablony. Hlavní jmenný prostor má přednost před jinými prostory (např. Commons před Commonscat.) Jan.Kamenicek (diskuse) 24. 4. 2014, 22:17 (UTC)
Commons je natolik specifický projekt, že zrovna toto nedává moc smysl - galerie je odkazována v necelých 6200 případech, kdežto kategorie ve více než 100 tisících. JAn (diskuse) 25. 4. 2014, 05:20 (UTC)
Přesto myslím, že to smysl dává: galerie je speciálně zpracovaná pro uživatele, zatímco kategorie jen prostě zahrnuje všechny možné soubory. Proto, když už si dává někdo práci se zpracováním galerie, je docela smysluplné, že na ni bude odkázáno přednostně. --Bazi (diskuse) 25. 4. 2014, 07:47 (UTC)

Rozhovor nezávislým netriviálním zdrojem?[editovat | editovat zdroj]

Je rozhovor, byť třeba v nějakém velkém médiu, nezávislým netriviálním zdrojem? Nikde jsem to v pravidlech nenašel, přičemž na tento problém jsem už narazil několikrát. Podle mě takový zdroj z podstaty věci nemohl projít kontrolou faktů, takže se za nezávislý považovat nemůže. Samotný fakt, že někdo s dotyčným udělal rozhovor, což by snad šlo alespoň v lepších médiích považovat za nezávislé, mi přijde triviální. Miraceti 25. 4. 2014, 11:01 (UTC)

Nezávislost takového zdroje vychází z faktu, že je vydán periodikem (médiem), které je nezávislé na osobě, s níž je rozhovor dělán. Tj. kdokoli sice může požádat o otištění rozhovoru, ale pouze redakce rozhoduje, jestli takový rozhovor uskuteční a otiskne. Závislým zdrojem by se médium stalo při nějakém typu vztahu ke zpovídané osobě – zpovídaný je vlastníkem, přispěvatelem reklamy, spolupracuje s médiem na projektech, článek je v sekci „reklamní sdělení / vaše články“ apod. Jinou, oddělenou věcí je, jak nakládat s informacemi zpovídaného. V takovém případě je vždy nutné uvést názor formou: „XY v deníku Z uvedl, že … Podle názoru XY…“, aby bylo zjevné, že jde o vyjádření zpovídaného v souladu s WP:VSVS.--Kacir 25. 4. 2014, 11:23 (UTC)
Nejde o to, jestli je rozhovor možno použít jako zdroj. To v řadě případů jistě lze. Jde o to, jestli je nezávislý a netrivální, tedy jestli lze přímo na něm založit článek. To, že je samotné otištění možno považovat na nezávislé, jsem psal. Bohužel je to dost triviální informace. Mně se dost příčí tu mít články založené na dvou rozhovorech s danou osobou. Takové jsou prakticky jen převyprávěním jeho odpovědí - tedy čisté PR. (Kromě toho poznat, zda je vydavatel nebo tazatel nějak spojen s odpovídaným, je často problematické, ale to je obecný problém zdrojů.) Miraceti 25. 4. 2014, 12:17 (UTC)
V DOSech jsou rozhovory posuzovány jako NNVZ, alespoň nevím o odmítnutí takových zdrojů. Články založené pouze na 2 rozhovorech jsou jistě na hraně a nemusí automaticky znamenat ponechání článku. Tento bod (posuzování rozhovorů) by chtělo po nějaké diskusi zanést do doporučení. Osobně je považuji jako nezávislý zdroj s ohledem na to, co jsem napsal výše. Zpovídaný nemá vliv na rozhodnutí nezávislé redakce, jestli rozhovor vydá, a případně v jakém rozsahu.--Kacir 25. 4. 2014, 12:43 (UTC)
Jenomže to je na NNVZ dost málo. To je jako by někdo napsal, že dotyčný existuje.
Moc se mi nelíbí představa, že by rozhovor NNVZ byl, ale když by byly dva, tak by už NNVZ být nemusely. To nedává moc smysl a takový postup asi ani v pravidlech nikde není zachycen. (Já vím, že NNVZ je podmínka nutná, ale je také asi nejdůležitější a argumentovat pro smazání v takovém případě je hodně nesnadné.)
Počkáme, jak se vyjádří další. Miraceti 25. 4. 2014, 12:54 (UTC)
  • Podle doporučení WP:EV „Kritérium nezávislosti vylučuje snahy o zvýšení vlastní publicity“. Pořídí-li tedy médium rozhovor s osobou, je jistě na rozhodnutí toho média, že jí věnuje pozornost. V tom vystupuje nezávisle.
  • Podle upřesňujícího WP:2NNVZ jsou ovšem nezávislé zdroje takové, „které (…) nejspíš mají vlastní pohled na dostupné primární zdroje a vlastní úsudek při jejich vyhodnocování“. To lze na rozhovor jen těžko aplikovat, protože rozhovor sám je primárním zdrojem. Pouze otázky a v nich obsažené informace můžeme chápat jako sekundární, ale odpovědi plně závisí na zpovídaném, nanejvýš jsou redakcí jen kosmeticky upravované. Výsledný rozhovor tedy těžko zohlední vlastní pohled nezávislého zdroje na primární zdroje a jakékoli jeho vyhodnocování.
Redakce má vždy možnost rozhodnout, jestli napíše o osobě vlastní článek, nebo s ní udělá rozhovor. V prvním případě samozřejmě může taky čerpat jen z vlastních výroků osoby a z jí dodaných primárních zdrojů, ale je na zodpovědnosti té redakce, zda takové informace použije, jestli je vyhodnotí jako věrohodné. V případě rozhovoru se této své zodpovědnosti de facto zříká a nechává na subjektu, co o sobě vypoví. Ve výsledném útvaru zůstává zodpovědnost za informace na tom subjektu, redakce mu jen poskytla prostor k jejich prezentaci.
Rozhovor je proto po mém soudu složený zdroj (především primární a jen částečně sekundární) a měl by se jistě používat obezřetně, jak píše Kacíř. Nezávislý je jen částečně, a to v té skutečnosti, že vůbec byl proveden a v těch částech, které nepředstavují výroky zpovídaného. --Bazi (diskuse) 25. 4. 2014, 12:12 (UTC)
Čili se mnou souhlasíš? Miraceti 25. 4. 2014, 12:18 (UTC)
Jinak jeden detail. WP:2NNVZ není upřesňující, ale spíš je to výtah (původně měl být ještě kratší, prakticky jen jedna věta). Pro detaily je potřeba jít do doporučení. (Samozřejmě to, co cituješ, je v doporučení také uvedeno, pouze v dost rozvláčné podobě.) Miraceti 25. 4. 2014, 12:23 (UTC)
Je zcela zřejmé že rozhovor lze použít jako zdroj o postojích osoby s kterou je veden (jak uvedl wikipedista Kacíř). Je zcela zřejmé že jakýkoliv rozhovor může být PR a nezávislost je na redakci a jako zdroj je pochybný. je zcela zřejmé že jakákoliv kniha může (i úmyslně) zkreslovat informace, ať už jde o politiku, populární nebo jinou literaturu, nebo dokonce učebnici, a jako zdroj může být tištěná kniha stejně pochybný zdroj jako tištěný časopis. K hodnocení hodnověrnosti jde tedy možná o to, jaká informace je ozdrojována, jaké jsou zdroje a kolik (předpokládejme že nezávislých) zdrojů je k dispozici. Nelze vše paušalizovat a zjednodušovat, třebas by to bylo pohodlné. Ale je to samozřejmě jen můj názor. --I.Sáček, senior (diskuse) 25. 4. 2014, 13:08 (UTC)
Čili zdůrazňuji, že je to problematické. Dovedu si představit případ, kdy byly ve významných médiích publikovány desítky obsáhlých rozhovorů s osobou a pak k jednotlivostem existuje další množství triviálních, ale nezávislých zdrojů, z kterých se dá složit obstojný článek. Osobně se mi příčí strojovitá aplikace kritéria 2NNVZ až na hranu možností. To kritérium se skládá ze čtyř složek (počet, nezávislost, trivialita, věrohodnost) a když je jedna z nich na hraně, měly by to ty zbývající vyvažovat (je-li ovšem už moc za hranou, vyvážit se nedá). Třeba obsáhlý rozhovor v odborném akademickém periodiku můžeme vzít za přijatelný, zatímco pět povrchních otázek a odpovědí v denním regionálním tisku už ne. Taky můžeme třeba chtít, aby rozhovorů bylo víc než jen dva. Vždy by se to kritérium 2NNVZ mělo uplatňovat jen jako návodná pomůcka k posouzení „netriviální nezávislé publicity“, a ne jako jakýsi svrchovaně technokratický rozhodovací mechanismus. Zjednodušuje nám rychlé posuzování a rozhodování v nesporných případech, ale v hraničních případech bychom měli posuzovat splnění kritérií EV komplexněji. --Bazi (diskuse) 25. 4. 2014, 13:08 (UTC)
Podle mne je potřeba rozlišit, k čemu ten zdroj potřebujeme. Jak už jsem psal v jiné diskusi, pokud ho potřebujeme na doložení významnosti subjektu, pak je rozhovor ve významném periodiku zdrojem vyhovujícím: vydavatel je nezávislý na subjektu a tím, že otiskl s danou osobností rozhovor, dává najevo, že ji považuje za významnou. Jsou-li alespoň dva (více je lépe), stává se IMO osobnost významnou i pro nás. Pokud ale zdroj potřebujeme na doložení pravdivosti konkrétních tvrzení v našem hesle, tak je potřeba být opatrný. Obecně lze říci, že informace, které sám o sobě v rozhovoru zveřejňuje subjekt našeho hesla, nelze brát za věrohodný zdroj. Nebyl bych ovšem tak striktní, pokud by se jednalo o informace typu "Narodil jsem se 29. 2. 19XY" nebo "Mám 3 děti", kde nelze předpokládat rozumný důvod ke zkreslování informace (pokud by někdo takovou pochybnost měl, vždy může dodat "Podle jeho vlastních slov má 3 děti"). V žádném případě však nelze takto zdrojovat informace typu "Moje firma je nejziskovější českou firmou v oboru" atp., taková informace musí pocházet z věrohodného zdroje, u něhož oprávněně předpokládáme, že ji nějakým způsobem ověřil. Jan.Kamenicek (diskuse) 25. 4. 2014, 14:40 (UTC)
Na tohle neexistuje jednoznačná odpověď, rozhovor je široký pojem. Rozhovor o epidemii eboly s Lékařem bez hranic, byť může být obsáhlý, zajímavý a autorka si toho pána sama našla, neobstojí jako netriviální zdroj, který by ospravedlnil existenci článku o tom zmíněném doktorovi. Pokud si ale redaktor Magazínu DNES vyhlédne zajímavého člověka, se kterým udělá profilový rozhovor na dvě, tři stránky, pak už to dle mého definici NNVZ splňuje. Je to materiál, jehož cílem je představit toho dotyčného člověka a redakce se na poradě kolektivně rozhodla, že se tomu bude věnovat. Pro posouzení významnosti je pak samozřejmě klíčové, jestli ten člověk zaujal také ještě někoho jiného než redakci onoho magazínu. Právě tuhle funkci plní požadavek druhého NNVZ - potvrdit, že ten rozhovor nebyl jen nějaký výkřik do tmy, že redakce nepotřebovala jen zaplácnout stránku rozhovorem s nějakým svým kamarádem, který nikoho jiného nezajímá.
Mimochodem bych se mírně ohradil proti tvrzení, které tady zaznělo, že publikovaný rozhovor je primární zdroj. Primárním zdrojem je surová nahrávka na diktafonu novináře. To, co pak vyjde na papíře, prochází důkladnou a velice subjektivní filtrací ze strany autora rozhovoru, editorů a dalších zodpovědných lidí. Mění se pořadí i formulace otázek, některé se vyhazují, odpovědi se krátí, zestručňují, poznámkují. I ten factchecking se někdy dělá a doplňuje třeba do boxíku po straně. A velice často se přidávají ty základní "encyklopedické" informace jako datum narození, bydliště, profesní životopis, počty dětí, členství ve stranách. Pokud jsou ty materiály kvalitní, encyklopedický článek (minimálně ve formě pahýlu) se z nich postavit dá. --Michal Bělka (diskuse) 25. 4. 2014, 22:46 (UTC)
Jen k druhé části bych dodal, že ta další důkladná práce se dělá jen u některých rozhovorů a v opravdu seriózních médiích (v těch méně seriózních se možná dělá taky, ale méně citlivě vůči faktům, takže bych na ni nespoléhal). My jen těžko můžeme posoudit, jak moc důkladná ta práce byla. Takové posouzení už spadá spíš do kritéria věrohodnosti zdroje a nedá se plošně použít na jakýkoli rozhovor. Taky ty boxy po stranách a základní informace doplněné redakcí už spadají do těch částí, které jsem označil za sekundární zdroj. V televizích a rádiích, obzvlášť při živých přenosech, je pak výsledný rozhovor téměř roven onomu záznamu na diktafon. --Bazi (diskuse) 25. 4. 2014, 23:36 (UTC)
Tady musím ostře protestovat. Za primární zdroje se rozhovory považují zcela běžně. Přečti si třeba en:Wikipedia:Primary_source, kde jsou v poznámkách i příklady, jaké konkrétní autority rozhovory za primární zdroj považují. Miraceti 26. 4. 2014, 19:28 (UTC)
Zmiňované autority hážou "interviews" do jednoho pytle s deníčky, e-mailovou korespondencí a projevem. Já tam ale skutečně vidím poměrně ostrou hranici a "interview" bych za primární zdroj považoval jen v případě, že vznikl přímo pro mou práci - třeba kdybych si popovídal s Danou Drábovou a to, co by mi řekla, pak přímo opisoval do článku ve Wikipedii/diplomové práce s odkazem na "ústní informaci od Dany Drábové" (a u diplomky dal přepis rozhovoru do přílohy, což se běžně dělá, byť z Wikipedie by to jakožto vlastní výzkum rychle zmizelo). Pokud ale redakce udělá s někým rozhovor (a u těch velkých médií je vliv autora na jeho vyznění opravdu značný), ten publikovaný materiál opatřený hlavičkou média, podpisem autora a všeljakou faktografickou omáčkou okolo už přece není primárním zdrojem na úrovni e-mailu.
Je třeba upozornit na jednu věc. Rozhovor o něčem, jako třeba s Drábovou na téma jederného reaktoru, není totéž jako rozhovor s člověkem o něm samém. Zatímco to první vlastně může být třeba pěkná rešerše stávajících poznatků (takže vlastně sekundární zdroj), tak to druhé je primární a zcela závislý zdroj na předmětu samém. Miraceti 27. 4. 2014, 12:51 (UTC)
Pro ilustraci. Když byly nedávno v Maďarsku volby, přímo v Budapešti byl kolega z redakce, který fungoval jako náš "očitý svědek". Já jsem s ním přes telefon pořídil rozhovor o tom, jaká je atmosféra ve volebních místnostech a v ulicích. Potom jsem se rozhodoval, jestli materiál nechám vyjít ve formě rozhovoru s doplňujícími informacemi v "boxících" okolo, nebo jeho citáty přepíšu do souvislého textu s oslími můstky a místo samostatných boxíků ty doplňující informace přidám přímo na konec nějakého odstavce, kam se zrovna tematicky hodí. V obou případech by vyšel text opatřený mým podpisem, který projde mj. faktografickou kontrolou editora. Moje rozhodnutí je čistě formální, na informační hodnotě textu ani jednotlivých faktech nic nezmění, jde jen o to, jestli mám zrovna náladu to přepisovat, nebo jestli už dnes na webu nějaký rozhovor nevyšel a nebylo by jich tudíž moc. Skutečně tímhle rozhoduji o tom, jestli vydaný materiál bude primárním nebo sekundárním zdrojem? Nebo jsou články v novinách zkrátka primární zdroje? Ad absurdum, neměli bychom tedy zpochybnit polovinu Wikipedie, protože naprostá většina aktuálních témat je tady zdrojovaná novinami a zpravodajskými servery, a počkat, až se třeba o anexi Krymu bude psát v knihách a učebnicích? --Michal Bělka (diskuse) 26. 4. 2014, 21:57 (UTC)
Liší se to v tom, že pokud svědectví kolegy (primární zdroj) přepíšete bez větších úprav, jakoby šlo o informace zpracované vámi (sekundární zdroj), nesete za ně odpovědnost vy. Pokud kolegevi natolik věříte, že to děláte, je to také způsob zpracování. Možná si důvěru zaslouží a nikdy to nebude problémem. Pokud ne, utrpí vaše důvěryhodnost, když informace ověřené jen z jediného zdroje nijak neoznačíte, nepřipíšete tomuto zdroji a ony se pak ukážou jako nepravdivé. --Beren (diskuse) 27. 4. 2014, 00:01 (UTC)
Stejnou zodpovědnost samozřejmě nesu i za redakčně upravený rozhovor, proto si politici na novináře tak rádi (a někdy i oprávněně) stěžují, že jsou jejich odpovědi překroucené a vytržené z kontextu. Považovat za primární zdroj, tedy za přímou a nezkreslenou výpověď dotyčného člověka, rozhovor, který jsem sám nepořídil, neslyšel jeho nesestříhaný záznam nebo u něj není výslovně napsané, že jde o doslovný přepis, by bylo v některých případěch i docela nebezpečné. --Michal Bělka (diskuse) 27. 4. 2014, 10:31 (UTC)
To, že je něco zmrvené, ještě neznamená, že to nemůže být primární zdroj. Miraceti 27. 4. 2014, 12:51 (UTC)

Čistý rozhovor (bez nějakých dalších poznámek nebo informací od redakce) je samozřejmě primární zdroj, je to svědectví osoby, která je přímo "u toho". Krácení či formulační učesání na tom nic nemění. I když je vydán seriózním vydavatelem, stále má jakožto primární zdroj problémy s tím, že informace v něm obsažené lze brát jako věrohodné jen jako doklad o tom, že daná osoba něco prohlásila. Na tom ale založit podstatnou část článku nelze. Minimalistický požadavek 2 NNVZ beru v tom smyslu, že nám sice stačí takové zdroje jen dva, ale jen pokud oba splňují nade vší pochybnosti všechny požadavky. Z takových perfektních zdrojů jde udělat slušný článek i když jsou jen dva. Ale v praxi se často stává, že zdroj lze považovat za NNVZ jen s přimhouřením oka, že splnění některého z požadavků je sporné. Pokud nejsou k dispozici silné NNVZ, je na místě požadovat vícero (má představa je 7 a více, ale potřebný počet závisí na tom, jestli lze z daného rozsahu informací sestavit slušný článek) třeba slabších zdrojů pokrývajících subjekt z různých stran. Rozhovor bych považoval za jeden z takových slabších zdrojů. Dalším příkladem slabšího zdroje může být třeba soubor článků (které bych ale bral jako jeden zdroj) v místním časopise. --Beren (diskuse) 25. 4. 2014, 23:49 (UTC)

Jak tu bylo zmíněno, rozhovor je primární zdroj, který lze užít ke zdrojování faktů jen velmi opatrně, povětšinou dokládá nanejvýš to, že daná osoba něco tvrdí. Co se týče poměřování EV, což je podstata této diskuse, pak jistě může být rozhovor považován za NNVZ, protože nezávislost je daná tím, že periodikum se rozhodlo nezávisle věnovat tématu prostor a netrivialita je daná rozsahem textu. Věrohodnost musí být ale posouzena zvlášť, protože ne vždycky úplně dobře novinář odhadne, zda se nejedná o osobu, která se k tématu ani moc vyjadřovat nemá. Je také potřeba dobře určit, čemu se text věnuje a jak velký prostor věnuje tématu, jehož EV prověřujeme. --Palu (diskuse) 29. 4. 2014, 11:44 (UTC)

Pokud je rozhovor o něčem jiném, než o samotném dotazovaném člověku, máš asi pravdu. Ale netrivialita těžko bude dána rozsahem textu, pokud jde o rozhovor, který má dokládat významnost osoby, se kterou je rozhovor uskutečněn. Ten text totiž nikdo nevymýšlel, prostě jen přepsal, co dotyčný řekl. Je to na úrovni sdělení "ten člověk existuje". A to není zrovna netriviální informace. V dnešní online době není pro nikoho problém, aby se jakkoli dlouhý rozhovor s ním někde objevil. Miraceti 29. 4. 2014, 15:09 (UTC)
Nevím, jestli je slovo "triviální" trefné. Někdy jdou ty rozhovory i do značné hloubky, ale ne zrovna užitečné pro nás. Je pak otázka, zda jde z valné části vůbec o zdroje, tedy přesněji zda jde o encyklopedicky využitelné zdroje. Pokud je motivem rozhovoru například vypíchnout vtipné nebo zajímavé momenty "ze života", tak se třeba dozvíme zážitek s dětství, ze školy, historku o kolezích v zaměstnání, způsob rozdělení prací v domácnosti, zážitky s dětmi/domácími mazlíčky, názory na politiku apod. Tedy spousta věcí jsou banality, u jiných jde možná spíše o minivyprávění někdy i s prvky fabulace. I když je rozhovor rozsáhlý, tak do encyklopedického článku z něj často nelze využít prakticky nic. Je rovněž otázkou, zda takové rozhovory skutečně vyjadřují encyklopedickou významnost, když je dotazovaný subjekt spíše spolutvůrcem tohoto obsahu než někým, do něhož bylo nezávisle investováno úsilí, aby byl čtenáři představen. --Beren (diskuse) 29. 4. 2014, 23:25 (UTC)

Dovolím si poznamenat, že v ČR není zase tak nesnadné si zařídit cestou PR agentur ohlas i v poměrně velkém médiu, takže k rozhovoru jako k nezávislému netriviálnímu zdroji bych přistupoval velmi opatrně. Myslím, že by bylo nejlepší explicitně připustit, že rozhovor je problematickou záležitostí a že je třeba postupovat v každém případě individuálně, i za cenu toho, že se vše nakonec bude řešit hlasováním. Dovedu si představit rozhovor, ve kterém jsou zmíněny informace, které mohou zakládat encyklopedickou významnost, např. [1]. Na druhou stranu existuje i řada rozhovorů, jejichž existence je spíše než co jiného výrazem neschopnosti nebo všehoschopnosti příslušné redakce a na encyklopedicou významnost ve "filozofickém" slova smyslu by zakládat neměly, z poslední doby např. [2] (obkroužil i ryzí bulvár).--Aronnax (diskuse) 6. 5. 2014, 05:51 (UTC)

Jazyk v externích odkazech[editovat | editovat zdroj]

V současnosti se (trochu neobratně) diskutuje o tom, jestli u externích odkazů uvádět jejich jazyk před samotným odkazem (takto doporučení znělo od roku 2010 dosud a přinejmenším z části je taková i praxe), anebo až na konci odkazu (toto je navrhováno, údajně v souladu s citačními šablonami). --Bazi (diskuse) 5. 5. 2014, 20:32 (UTC)

Nevím, jak po stránce citačních šablon, ale z pohledu běžného čtenáře je přehlednější, pokud je jazyk odkazu před odkazem samotným, uživatel pak jasně a zarovnaně "pod sebou" vidí, zda odkaz vede nebo nevede na cizojazyčnou stránku. V případě uvádění jazyka za odkazem lze cizojazyčnost externího odkazu často velmi jednoduše přehlédnout. --Dvorapa (diskuse) 9. 5. 2014, 18:07 (UTC)

Skrývání obsahu (nejen) v infoboxech[editovat | editovat zdroj]

Ano, tato diskuse byla ještě nedávno živá a výsledkem bylo úplné zrušení skrývání obsahu v hlavním jmenném prostoru. Já bych ji však chtěl znovu oživit, protože mi přijde, že není nutné skrývání obsahu odsuzovat.

Jde například o infoboxy. Někdy je v infoboxu vymezen prostor pro víc informací, než co se do něj vejde. Jeden příklad za všechny: Infobox - software. Zde je vymezené pole pro aktuální verzi, datum aktuální verze a podobně i pro připravovanou verzi. Jenže čím dál více známých a oblíbených softwarů, o kterých je na Wikipedii článek, má mnoho různých verzí pro různé platformy a pro různá prostředí. Vypsat je všechny do infoboxu i s datumy vydání je pak celkem sebevražda. Ještě nedávno takto vypadal i článek Skype: [3]. Co s nimi? Vyndat takto důležitou informaci z infoboxu? Jenže infobox by bez nich neměl příliš smysl (zbylo by tam pár nepříliš důležitých informací). Tyto informace tam celkem patří, ne každý je však potřebuje vidět a kdo je hledá, ten ví, že je v infoboxu najde. Ať už jsou skryté pod tlačítkem "Rozbalit", nebo ne.

Podobně bych mohl mluvit i o infoboxu česká obec, kde může například seznam částí u větších/rozlehlejších/členitějších obcí nabobtnat, nebo například o infoboxech střední škola/univerzita, kde zase může nabýt na obsahu seznam oborů u střední školy, či zástupci školy (rektor, prorektor apod.) a jejich funkce u univerzity.

Pokračujme však dále. Dalším příkladem nám může být anglická Wikipedie, kde je skrývání obsahu běžná věc. Rozbalovací je například historie verzí oblíbeného prohlížeče en:Google Chrome, dále template s válečnými taženími, či dalšími odkazy souvisejícími s 2. světovou válkou na spodku článku en:World War II nebo třeba seznam aktuálních verzí v infoboxu u článku en:Skype, jímž jsem se chtěl pro český článek Skype inspirovat.

Poprosil jsem v tomto ohledu na komunitním portálu Wikipedie:Potřebuji_pomoc#Skr.C3.BDv.C3.A1n.C3.AD_obsahu_-_collapse o pomoc, zda by šlo skrýt dle anglického vzoru tento seznam aktuálních verzí pro různé platformy. Bylo mi vyhověno ještě nezdokumentovanou šablonou (výsledek vypadal takto [4]). Do toho se však vložil zarytý zastánce komunitních pravidel, že skrývání obsahu v žádném případě ne. Proto vznikla myšlenka podnítit znovu diskusi o specifických případech, kdy by mělo být skrývání obsahu umožněno.

Na specifické případy může být více možností řešení. Prvním může být úprava šablon infoboxů a šablon samotných. Jenže takových šablon, které by potřebovali upravit, je nespočetné množství. Dalším rešením lze vidět povolení šablony Collapse i do infoboxů jakožto stanovisko komunity. Ovšem šablona Collapse by místo zpřehlednění infobox možná ještě více rozrušila. Mně osobně se nejvíce líbí nedokumentovaná šablona skrýt, která je nenáročná pro infobox a myslím, že by mohla být na komunitních stránkách doporučena jako řešení v případech, kdy obsah infoboxu příliš nabobtná do nepřehledna.

Co myslíte? Je skrývání obsahu v infoboxech a šablonách opravdu nutné zakazovat? Nebo wikipedista Tchoř, který zrušil skrývání obsahu v infoboxu u článku Skype nemá pravdu? Neměli bychom editorům doporučit postupy, kdy a jak skrývat, pokud to opravdu je to nejlepší možné řešení a pokud tím není narušena přehlednost článku, ba naopak je tím článek (nebo infobox) zpřehledněn, zjednodušen a úprava skrytím je opravdu namístě? Jaký je váš názor? --Dvorapa (diskuse) 9. 5. 2014, 17:57 (UTC)

Neměl jsem to dělat. Původně jsem to myslel jako demonstrační příklad. Již existující šablona používá naše vlastní skripty. Ale Mediawiki teď podporuje tuhle funkcionalitu přímo. Takže mě napadlo ukázat, jak by to šlo udělat.
Skrývat údaje není dobré. Pokud to vypadá, že by bylo dobré něco skrýt, potom je téměř jistě něco špatně. Nejspíš by ta data měla být někde jinde. Na druhou stranu chápu, že někdy je to pohodlné a rychlé řešení. Jenom se bojím, aby se to zase nezvrhlo, jako minule. Například v infoboxech bych to v nějaké omezené míře skousnul. Jen nevím, jak tu omezenou míru určit.
Bohužel skrýváme toho na Wikipedii víc. Třeba {{Hokejbox2}} skrývání také obsahuje.
Začal jsem nahrazovat třídy collapsible (a příbuzné) třídou mw-collapsible (a příbuznými), resp. je z článků mazat (skrývání je opravdu zlo). Rád bych odstranil všechny zbytečné skripty (a případně styly), které už nejsou potřeba. Zjednodušší se tím náš Common.js.
Bohužel implementace této funkcionality v Mediawiki nepoužívá stejná slova do přepínače. To je ale jen kosmetická záležitost, která se dá upravit změnou překladu. Miraceti 10. 5. 2014, 17:47 (UTC)

Wikipedie:Významnost (geografické reálie)[editovat | editovat zdroj]

Zdravím kolegyně a kolegové. Podávám návrh na vznik doporučení Wikipedie:Významnost (geografické reálie). S pozdravem.--Rosičák (diskuse) 14. 5. 2014, 02:30 (UTC)

Wikipedie:řazení kategorií a odkazů podle významnosti[editovat | editovat zdroj]

Nevím zda to lze nastavit, ale vadí mi, když nejdůležitější zařazující kategorie, např Britští sochaři, je skryta někde uprostřed mezi bezvýznamnými kategoriemi o datech narození a úmrtí. Myslím, že by měla existovat nějaká automaticky nastavená nebo respektovaná hierarchie kategorií za článkem (viz Barbara Hepworth).
Totéž platí pro externí odkazy. Odkaz do archivu abART u výtvarníků často obsahuje více faktografických informací než celý článek ve Wikipedii (z praktických důvodů je např. zbytečné uvádět v článku stovky společných výstav, které zájemce snadno najde v archivu). Dalším důležitým odkazem jsou televizní dokumenty nebo audia s rozhovory. Naproti tomu odkaz na Wikicitáty je zcela bezvýznamný a měl by být až někde na konci (viz Jan Koblasa).--NoJin (diskuse) 14. 5. 2014, 20:42 (UTC)

AD externí odkazy - na prvních místech jsou odkazy na sesterské projkety (robot je tam při převodu na řádkovou verzi přemisťuje).
ostatní externí odkazy, stejně jako kategorie jsou umístěné tak, jak je někdo do článku napíše. Výjimku tvoří různé automaticky vkládané kategorie, které jsou v pořadí, v jakém je v článku umístěna příslušná šablona. V tomto případě platí princip ESO.
Na prvním místě mezi kategoriemi by měla být případná kategorie, pro kterou je článek hlavním článkem (tedy Kategorie:Horní Dolní pro článek Horní Dolní), zbylé jsou na úvaze editora. JAn (diskuse) 15. 5. 2014, 05:28 (UTC)

Jazyková mutace Lípy[editovat | editovat zdroj]

Proč proboha odkaz na anglický ekvivalent této stránky (Pod lípou pravidelnou) vede na článek o Google Chrome? Nejsem si jist, kam by to vést mělo (neznám anglickou wiki), ale jsem si vcelku jist, že na prohlížeč by to vést nemělo :). Prosím někoho znalejšího, aby to opravil. Díky. --Peregrinus88 (diskuse) 25. 5. 2014, 21:31 (UTC)

V sekci #Skrývání obsahu (nejen) v infoboxech výše bylo několik odkazů špatně zapsáno. Chyběly tam dvojtečky na začátku, místo vnitřního odkazu ([[:en:Google Chrome]]) tam tak byl tzv. interwiki odkaz ([[en:Google Chrome]]). Více viz Nápověda:Odkazy a Nápověda:Mezijazykové odkazy. Díky za upozornění. S pozdravem --25. 5. 2014, 21:51 (UTC), Utar (diskuse)

Podoba kapitol u spisovatelek a spisovatelů[editovat | editovat zdroj]

Zdravím, chtěl bych se zeptat, zda existuje jednotící návrh podoby stránky spisovatelky či spisovatele, Na mysli mám zejména rozdělení do jednotlivých kapitol a jejich názvy. Doposud jsem se snažil pracovat tak, aby článek pokud možno obsahoval životopis autora (Život/Životopis) - text k jeho dílu (Dílo) - a výčet děl (Přehled děl/Bibliografie - preferuji Přehled děl, aby se Bibliografie nepletla se sekundární Literaturou) + závěrečné sekce. Příkladem mi byl třeba Josef Škvorecký. Ne u všech článků, které jsem vytvořil či aktualizoval, existuje sekce Dílo. K tomu mi chybí znalosti. Včera však jiný wikipedista u mnou sledovaného článku Terézia Mora změnil "Přehled děl" na "Literární dílo", pod čímž jsem doposud rozuměl spíše plynulý text o spisovatelově tvorbě. Dává jeho verze větší smysl? Existuje v tomto směru nějaký konsens? Jak mám správně pojmenovávat kapitoly při tvorbě nových článků? Díky za rady a názory.– Tento nepodepsaný komentář přidal uživatel Jakub Ehrenberger (diskusepříspěvky)

Obávám se, že nic konkrétnějšího v tomto směru než biografie není. Zkuste najít nějaké příkladné články mezi nejlepšími nebo dobrými a jimi se inspirovat.--Zdenekk2 (diskuse) 6. 6. 2014, 17:48 (UTC)
Díky moc. Především bych se chtěl vyhnout tomu, aby to po mně někdo musel opravovat. Myslím, že Arthur Conan Doyle jako dobrý článek by mi mohl být nadále předlohou, jak doporučujete. Ještě jednou děkuji. PS: Pokud se do diskuse nepřipojí během následujících dní nikdo další, může být smazána.--Jakub Ehrenberger (diskuse) 6. 6. 2014, 23:16 (UTC)
P.S. Diskuse se nemažou, pouze se jednou za čas archivují pro uvolnění místa. Není k tomu zapotřebí žádného speciálního souhlasu ani pokynu. --Bazi (diskuse) 6. 6. 2014, 23:33 (UTC)

Články schované v uživatelském jmenném prostoru[editovat | editovat zdroj]

Mohou uživatelské stránky obsahovat pseudočlánky o uživateli, které asi nesplňují podmínky pro článek (např.: Wikipedista:Kamilasuchankova)? Žádné pravidlo, které by to zakazovalo, jsem nenašel, ale stejně z toho mám divný pocit... Prozatím jsem jen odstranil kategorie určené pro články v hlavním prostoru.--Shlomo (diskuse) 22. 6. 2014, 14:44 (UTC)

Taky mi to přijde takové divné (i vzhledem k tomu, že to najdou vyhledávače, že i tady by se musela Wikipedie bránit před případnými pomluvami apod.), ale asi to zakázané není. Jde to ale proti duchu wiki. Každopádně to nesmí být kategorizované jako normální články. --Packa (diskuse) 22. 6. 2014, 15:31 (UTC)
Vyhledávače to za pár dní nenajdou (dal jsem tam NOINDEX), výslovně to zakázané není, pokud text nemá zjevný propagační charakter či jinak neporušuje pravidla (také by se mohlo jednat o přípravu článku nováčkem na své userpage místo vlastním pískovišti).--Zdenekk2 (diskuse) 22. 6. 2014, 15:54 (UTC)
Už jsem takových článků viděl více. Ale myslím si, že se to toleruje zavedeným uživatelům, kteří do Wikipedie píší i jiné, seriózní články, a jejichž identita je nesporná. V tomto případě však je článek jediným dílem tohoto uživatele a nadto není vůbec jisté, zda osoba, o níž "článek" pojednává, s takovým uveřejněním svého životopisu souhlasí. Takže bych v tomto případě byl spíše pro Wikipedie:Rychlé smazání podle 5. a 6. bodu sekce Obecně.--Ioannes Pragensis (diskuse) 22. 6. 2014, 16:24 (UTC)

Překládání z anglické wiki[editovat | editovat zdroj]

DD/ahoj, Předpokládám, že překládání z anglické wiki je nejen povoleno, ale také podporováno. Jsou nějaká pravidla, která musím dodržovat? Pokud k tomu existuje návod, může mi někdo poslat link?

Pokud by stránka nebyla, můžeme ji vytvořit? Děkuji,

--Riha08 (diskuse) 25. 6. 2014, 13:59 (UTC)

Překládat z anglické nebo jakékoliv jiné Wikipedie můžete; jediné, co je potřeba dodržet, je správně vyplněná šablona {{Překlad}}. --Marek Koudelka (diskuse) 25. 6. 2014, 14:12 (UTC)
Některé dobré základní rady jsou na Wikipedie:WikiProjekt Překlad/Rady --Mormegil 25. 6. 2014, 14:19 (UTC)
Mormegile díky! To jsem přesně hledal. :) --Riha08 (diskuse) 26. 6. 2014, 06:51 (UTC)

Rozcestníky[editovat | editovat zdroj]

Jen dávám na vědomí, že u doporučení WP:Rozcestníky se řeší formální podoba. A přidal jsem tam ještě podnět vypuštění zbytečných odkazů a vymezení, co všechno do rozcestníku zařazovat a jakou tomu dát podobu. Matěj Orlický (diskuse) 9. 7. 2014, 15:03 (UTC)

Encyklopedická významnost[editovat | editovat zdroj]

Dal jsem podnět k aktualizaci základního kritéria EV. Dále jsem navrhl nahradit stránku Wikipedie:Dva nezávislé netriviální věrohodné zdroje přesměrováním na toto kritérium, protože nenalézám smysl mít část pravidla na samostatné stránce, duplicitně, v obdobném rozsahu, ale vysvětlené odlišně od doporučení. Místo lepšího pochopení to naopak vnáší zmatek. Smysl by měla např. nápověda, která by principy vysvětlovala podrobněji nebo na příkladech. Matěj Orlický (diskuse) 11. 8. 2014, 13:56 (UTC)

Obtížně zobrazitelná jména[editovat | editovat zdroj]

V této diskusi je navrženo zrušit bod „Obtížně zobrazitelná jména“ v doporučení o uživatelských jménech. --Bazi (diskuse) 3. 10. 2014, 20:08 (UTC)

Posun voleb do Arbitrážního výboru[editovat | editovat zdroj]

Zde je navržena změna závazného pravidla o arbitrážním výboru kvůli posunu termínu voleb. Uvítám vyjádření k návrhu, aby mohl být aplikován na základě komunitního konsensu. Díky. --Bazi (diskuse) 5. 10. 2014, 22:32 (UTC)