Wikipedie:Pod lípou (návrhy)

Přidat nové téma		Vyberte si lípu…						skočit na konec
Hlavní hlavní debatní stůl [přispět]	Práva autorská práva na Wikipedii [přispět]	Pravidla o pravidlech Wikipedie [přispět]	Technika technické záležitosti [přispět]	Návrhy nápady na vylepšení [přispět]	Oznámení nástěnka novinek a událostí [přispět]	Setkání setkávání wikipedistů naživo	Spolek o české pobočce Wikimedia ČR [přispět]	U krbu živé, leč slušné debaty na okraj [přispět]	Sestřičky podobné debaty na sesterských wikiprojektech

Pod návrhovou lípou

U tohoto stolu hospody Pod lípou se diskutuje o návrzích na různá vylepšení české Wikipedie.

Poznámky značené písmeny

Na české Wiki postrádám poznámky označované pouhými malými písmeny abecedy.^[a] Šlo by je zprovoznit? Na anglické Wiki se vytvářejí značkou <ref group=lower-alpha> nebo šablonou {{efn}}, což však u nás nefunguje a máme k dispozici jen méně elegantní variantu.^{[pozn. 1]} — Petr Matas 6. 12. 2022, 07:47 (CET)

Tento úspornější styl postrádám. Fakticky používám kratší a méně výrazný styl kombinací tagů než defaultní "pozn.", což lze docílit pomocí "group=p". Styl s písmeny [a]…[z] bych přivítal.--Kacir 6. 12. 2022, 08:56 (CET)

Už by to mělo fungovat, viz test níže. Podle dokumentace bylo třeba vytvořit MediaWiki:Cite link label group-lower-alpha. Stejným způsobem lze zprovoznit i upper-alpha, upper-roman, lower-roman a lower-greek. --Matěj Suchánek (diskuse) 7. 12. 2022, 18:34 (CET)

Funguje, ale špatně. V textu je poznámka značena písmenem v hranaté závorce: Text.[a]. Dole v poznámkách čekám něco jako a. Text poznámky ale nyní vidím: 1. Text poznámky.; čili poznámky jsou v textu článku označované písmeny, ale ve výpisu poznámek jsou označované číslicemi, a čtenář musí pochopit, kterému písmenu odpovídá která číslice. --Jann (diskuse) 7. 12. 2022, 20:54 (CET)

Aha, vidím to. V nejbližší době to opravím po vzoru enwiki pomocí CSS. Použití pak bude: {{Poznámky|group=lower-alpha}}. --Matěj Suchánek (diskuse) 8. 12. 2022, 10:09 (CET)

A nějaký důvod a dobré příklady, proč mít poznámky pod čarou více způsoby? Jednotnost mi přijde užitečná. (Proto taky nechápu důvod odlišného fontu - možná i nesvobodného - v podpisu "Petr Matas", jak to zlepšuje vzhled a orientaci čtenářů a čtenářek?) --Pavouk (diskuse) 8. 12. 2022, 12:49 (CET)

Jednotnost je fajn, proto navrhuji upravit šablony {{Poznámka}} a {{Poznámky}}, aby výchozím stylem bylo lower-alpha. O svém podpisu popřemýšlím. — Petr Matas 9. 12. 2022, 14:23 (CET)

Takže to je jenom o tom, že se plánuje změnit nynější zavedený styl a zvolit jako nová výchozí varianta s písmeny, protože je to více elegantnější? A proč ne velká písmena nebo řecké číslice? Nebylo by lepší prvně nahradit těch x různých zápisů pomocí invoků a refů šablonou a potom třeba měnit i její zápis? --RiniX (diskuse) 9. 12. 2022, 15:05 (CET)

Především bych změnil dlouhý zápis [pozn. 1], který hlavně v tabulkách a infoboxech zbytečně natahuje buňky a řádky, nehledě na svou „viditelnost“.--Kacir 9. 12. 2022, 23:48 (CET)

Tak samotná stránka Vzhled a styl a odkazovaná nápověda Poznámky nějaký ten rok používají zápis pozn. Ale výchozí zápis se stále dá změnit pomocí parametru group=p., potažmo se dá vyměnit pár písmen v šabloně. Použití písmen namísto čísel je na druhou stranu znatelnější zásah do jednotnosti. --RiniX (diskuse) 10. 12. 2022, 00:12 (CET)

Určitě bych byl pro změnu výchozího vzhledu "pozn."; sám využívám "group=p", jak jsem psal výše. Jestli písmena nebo čísla je mně v podstatě jedno, obě varianty považuju za rovnocenné.--Kacir 10. 12. 2022, 00:35 (CET)

Označení poznámek bylo loni probíráno na Diskuse k šabloně:Poznámka a Diskuse k Wikipedii:WikiProjekt Kvalita#Označení poznámek v textu. Sjednocení na „pozn.“ vychází formálně zejména z toho, že to je doporučeno dle WP:VAS (i jinde) a v NČ, argument je především srozumitelnost pro čtenáře, protože se jedná o věc používanou velmi málo a jako jev nepravidelný až výjimečný je potřeba srozumitelně odlišit od referencí. Četnost též oslabuje váhu protiargumentu, že to není kompaktní a vytváří prázdné místo. Toto výchozí/doporučené se nevztahuje na mimořádné poznámky, zejména na poznámky v tabulkách nebo seznamech (viz Kacir, Petr Karel), které mívají výpis pod nimi. Pro tento případ namísto písmeno+číslo nebo různých * ** nebo † †† by mi písmena přišly dobrým příkladem. --Matěj Orlický (diskuse) 10. 12. 2022, 01:14 (CET)

Pokud se nepletu, tak při využití takového zápisu jsou však ovlivněny všechny šablony, právě i {{Poznámky}}, která je vkládána do zápatí, takže pokud se poznámka nachází kromě tabulky i v textu, automaticky bude s písmeny. Bojím se proto toho, že se ten zápis rozšíří i mimo tabulky a najednou tu budou dvě verze (jak psal Pavouk). Tím pádem výchozí "pozn." a případný přepis na "p." je zatím nejideálnější variantou, aspoň dle mého pohledu. --RiniX (diskuse) 10. 12. 2022, 12:22 (CET)

Zkouška --Matěj Orlický (diskuse) 10. 12. 2022, 12:52 (CET)

@Matěj Suchánek A šlo by tedy vytvořit totéž na MediaWiki:Cite link label group-abc (nebo přesměrování) a používat jednodušší a intuitivnější syntax group="abc"? --Matěj Orlický (diskuse) 11. 12. 2022, 20:52 (CET)

To se mi líbí. Je to kratší a srozumitelnější. — Petr Matas 12. 12. 2022, 17:17 (CET)

Založil jsem pro testování, viz #test abc. (Původně jsem nabyl dojmu, že funguje jenom oněch pět skupin z dokumentace, ale evidentně to lze udělat s jakoukoliv skupinou.) --Matěj Suchánek (diskuse) 12. 12. 2022, 18:18 (CET)

Takže bych soudil, že:

1. reference jsou zapisovány prostými číslicemi [1], [2]... poznámky by měly být zapisovány odlišně; poznámky v textu jejichž výpis se nalézá pod textem, by měly být zapisovány odlišně než poznámky v tabulce/tabulkách, jejichž výpis se nalézá na konci tabulky - protože mají na sobě nezávislé číslování (čili pro poznámky potřebujeme defaultní způsob a minimálně jednu alternativu)
2. [pozn. 1], [pozn. 2].. má výhodu polopatické srozumitelnosti pro čtenáře; [a], [b]... má výhodu krátkosti; [p 1], [p 2] je kompromis, který obě výhody obětoval, není ani polopatický ani krátký; hvězdičky nebo křížky vzdělanější čtenář zná z literatury, nicméně do textu jsou nevhodné (pokud máme více než tři-čtyři poznámky bude hvězdiček moc... *****), do tabulek jsou použitelné (neočekáváme více než tři-čtyři různé poznámky v jedné tabulce)
3. snažil bych se udržet minimální počet variant, čili velká písmena a alfabetu používat co nejméně
4. snažil bych se udržet styl podobný enwiki (pro pohodlí aktivnějších čtenářů). Koukl jsem na posledních 21 nominací na NČ a jestli dobře počítám, tak s [note 1] jsou 3 články, s [a] je jich 7, = enwiki je nejednotná s převahou písmenek.
5. čili optimální způsoby jsou (první je imo o chlup lepší, ale přijatelné jsou pro mě oba)
   1. v textu typ [pozn. 1] a v tabulkách typ [a] (alternativně hvězdičky, křížky apod.)
   2. nebo v textu typ [a] a v tabulkách hvězdičky či křížky
6. z těchto dvou způsobů bych vybral jeden a ten zaprvé doporučil ve všech možných nápovědách a instrukcích a donutil visual editor ať ho nabízí atd. (alternativy by samozřejmě měly být zmíněny v Nápověda:Poznámky), a zadruhé na něm pokud možno sjednotil co nejvíce článků, minimálně NČ a DČ (použití ve vzorových článcích má nezanedbatelný vliv).
7. Samozřejmě to lower-alpha je možné používat pouze až bude fungovat správně. --Jann (diskuse) 10. 12. 2022, 18:14 (CET)

Stávající poznámky - pro srozumitelnost čtenářů - tak jak píše výše kolega Orlický. Pro "specifické příklady" použití v tabulkách klidně zkrácený zápis p. Podle mého skromného názoru netřeba měnit to, co tu zřejmě dosud dobře funguje.

Používání písmena pro poznámky není u nás podle mého názoru rozšířeno. Maximálně se používají hvězdičky - ale ty zase při více různých poznámek také nejsou vhodné - aneb třeba 5 hvězdiček za sebou fakt nevypadá dobře. A navíc norma pro psaní poznámek pod čarou s písmeny nepočítá - jen ve výjimečných případech u číselných údajů s malou velikostí písmen. --VasekPav (diskuse) 27. 12. 2022, 19:51 (CET)

Já sám bych nejraději měl písmenka všude. Poznámky v tabulkách bych pak dal také až na konec článku. V interaktivním médiu si čtenář klepne na písmenko a text poznámky se mu ukáže v bublině. Ale chápu, že nezkušený čtenář pak skutečně může mít problém odlišit poznámky od referencí. V tabulkách by však podle mě jednoznačně měla být jen písmenka bez prefixu, protože tam je důležitá krátkost. Když bude výpis poznámek hned pod tabulkou, zhoršení srozumitelnosti podle mě nehrozí. Písmenka mi obecně přijdou elegantnější: Jednak k nim není třeba dávat žádný prefix (třeba „pozn.“), druhak díky použití jiných symbolů než pro reference nebude hrozit záměna při hledání ve výpisech poznámek a referencí. Mimochodem poznámky v české ekumenické Bibli se označují právě jen písmeny v horním indexu, zatímco čísly v horním indexu se číslují verše. — Petr Matas 29. 12. 2022, 04:51 (CET)

Ve snaze o podporu jednotnosti jsem založil šablony {{Poznámka v tabulce}} a {{Poznámky pod tabulkou}}. — Petr Matas 29. 12. 2022, 05:47 (CET)

Pokud by na nových šablonách měla být shoda, měly by se zmínit v Nápověda:Poznámky, zejména Nápověda:Poznámky#Více skupin poznámek, a připadně zmínit i ve Wikipedie:Vzhled a styl#Poznámky a reference. --Kacir 29. 12. 2022, 07:29 (CET)

Malá písmena už se používají v seznamu referencí a poznámek jako odkaz na opakovaný výskyt téže reference a poznámky. Jestli by to nedělalo paseku. "poznámka b, b-tý výskyt". --Chrz (diskuse) 29. 12. 2022, 09:41 (CET)

Ano, to bude trochu matoucí. Ideální by bylo ty dvě řady symbolů prohodit, tedy „poznámka b, 2. výskyt“, ale hádám, že se to neobejde bez práce vývojářů. — Petr Matas 29. 12. 2022, 16:32 (CET)

Nahlášeno na phabricatoru: T326069 — Petr Matas 1. 1. 2023, 20:38 (CET)

Myslím si, že na to, kolik se hypoteticky může objevit poznámek v tabulce, nebude vadit, když ty písmena budou udávat i počet jejich opakování. Ano, nějaká extra dlouhá tabulka se objevit může (jmenovitě třeba tabulka u her v Grand Theft Auto, tam se ale poznámky většinou neopakují), ale z vlastní zkušenosti jsem narazil vždy tak na jednu až dvě. --RiniX (diskuse) 29. 12. 2022, 16:53 (CET)

Zkouším si hrát s vložením v článku United Cup 2023 a koukám, že nejspíše lze {{Poznámka v tabulce}} vložit pouze jednou a pokud chceme vícero stejných poznámek musíme využít parametry group a {{Poznámka}}. Jinak pokud bude technicky zajištěno, že bude možné vložit různé poznámky pod tabulkou pod vícero tabulek i s vloženou běžnou šablonou poznámky, nevidím důvod, proč to takto nemít (v nynějším standardním stavu s "p. 1"...). Ona totiž tady existuje {{Ref label}} a všechny články hází do údržbové kategorie, ale jejím ekvivalentem poznámky fakt nejsou, což by se tímto mohlo snad vyřešit. --RiniX (diskuse) 29. 12. 2022, 12:03 (CET)

U United Cupu jsem došel ke stejnému závěru.--Kacir 29. 12. 2022, 12:09 (CET)

Vytvořil jsem menší testovací prostředí na pískovišti. Dle mého pohledu by bylo ideální, kdyby poznámky v tabulce (vícero stejných vložení) fungovaly i bez nutnosti použití parametru group. Všiml jsem si také ještě jednoho problému, a to jsou identické groupy se standardními poznámkami (poznámka odkazuje na první vložení). V takovém případě by asi použití "p. 1" také nebylo ideální a nejspíše by bylo lepší přeci jen používat písmena. --RiniX (diskuse) 29. 12. 2022, 12:14 (CET)

Záměrem je vypsat pod tabulkou pouze v ní použité poznámky, takže musí používat jiný group než ostatní poznámky. A sdílet jednu poznámku ve dvou tabulkách asi taky nepůjde. Proto prosazuji všechny poznámky na konci článku, ale asi jsem sám. V tom pískovišti tu šablonu používáte správně, ale někde se mi vloudila chybka. Zkusím to opravit. — Petr Matas 29. 12. 2022, 16:41 (CET)

@Petr Matas: Mě se zdá, že až na to sdílení to funguje docela dobře. Akt.: očividně bylo vyřešeno. Přestože jsem vůči písmenům skeptický, byl bych klidně pro, aby tabulkové groupy byly lower-alpha (a to "p" se doopravdy odlišilo od běžných poznámek v textu). --RiniX (diskuse) 29. 12. 2022, 16:51 (CET)

@Petr Matas A jak byste vyřešil příklad, kdy je tabulka někde uprostřed, či na začátku dlouhého článku, má poznámky a čtenář, aby si tyto poznámky mohl prohlédnout, by pokaždé musel rolovat až na konec článku... Aneb zase myslím na čtenáře a technickou stránku věci nechávám být, aneb ta by se snad vždy měla nějak vyřešit :-). --VasekPav (diskuse) 29. 12. 2022, 17:54 (CET)

V interaktivním médiu (tj. na PC) klikne na značku poznámky a její text se mu objeví v bublině. Na papíře opravdu bude muset listovat, ale tam je to možná snazší. — Petr Matas 29. 12. 2022, 18:14 (CET)

Ano, tak to funguje, ale pro přehlednost je lepší když jsou pod tabulkou, neb poznámky v tabulce mohou být u rozsáhlejších tabulek "schované" a ne úplně patrné tak jako u poznámek pod čárou uvedených v textu. A dále, když bude v článku více tabulek s poznámkami, to pak jako na konci textu bude ještě uvedeno, ke které tabulce se poznámky vztahují? Navíc, když by se k tomu ještě přidaly poznámky z celého článku. To by byl pěkný guláš... Ale asi toho "už nechme", neb se odchylujeme od tématu :-). --VasekPav (diskuse) 29. 12. 2022, 20:02 (CET)

Šablona Poznámky pod tabulkou by se měla nacházet pod tabulkou nebo na konci dané tabulky, nikoliv na konci článku. Viz dokumentace šablon nebo zdejší příklady článků. --RiniX (diskuse) 29. 12. 2022, 20:08 (CET)

Důvod pro sloučení všech poznámek (jak těch v textu, tak těch v tabulkách) do jedné číslovací řady (tj. žádné rozlišování, zda poznámka patří k tabulce a ke které) s výpisem pouze na konci článku je ten, že umožní sdílet jednu poznámku textem a několika tabulkami současně, což podle mě při vypisování poznámek pod každou tabulkou nepůjde. — Petr Matas 30. 12. 2022, 11:29 (CET)

A to je přesně ta technická věc, která je podle mého skromného názoru čtenáři u ... :-). Je mu jedno, jak se toto technicky provede. Aneb, jak jsem psal na začátku našeho vypisování... --VasekPav (diskuse) 30. 12. 2022, 12:58 (CET)

@VasekPav: Pokud tomu dobře rozumím, takto to funguje zrovna nyní. Tabulkové poznámky by měly nahrazovat Ref label, který však není ideální verzí, přičemž samotná Poznámka nepočítá s tím, že bude i pod tabulkami, všechny poznámky tak jsou na konci článku, i ty v tabulce. Ten příklad v mnou odkazovaném pískovišti by měl právě daný problém řešit, po kolegově opravě dosti efektivně (dobře to nyní funguje i v článku United Cup 2023). --RiniX (diskuse) 29. 12. 2022, 18:14 (CET)

Možná špatně rozumím, ale mám pocit, že píšete znovu tutéž domněnku, kterou jsem už výše vyvracel Zkouškou (příkladem). Šablony Poznámka lze kombinovat, v tabulce použít s parametrem group= a ty vypsat pod tabulkou, zatímco v textu používat šablonu bez parametru group a tyto běžné poznámky umístit normálně v závěrečných sekcích. --Matěj Orlický (diskuse) 29. 12. 2022, 19:18 (CET)

Viz moje odpověď. To, že poznámky je možné kombinovat je dobré, ale akorát to může přinést problémy. --RiniX (diskuse) 29. 12. 2022, 19:22 (CET)

Nechápu, jaké problémy to má přinášet, ani tvrzení, že Poznámka nepočítá, že bude i pod tabulkami. Stačí se domluvit na rozumném konsensu, jak to má vypadat v článcích, dopíše se to do nápovědy, pravidel, dokumentace a nikdo nebude mít důvod si vymýšlet vlastní groupy. Resp. to použije pouze ve výjimečném případě, že k tomu bude mít nějaký důvod. --Matěj Orlický (diskuse) 29. 12. 2022, 19:44 (CET)

Takže když to bude někde napsané, tak to nikdo už nikdy neudělá? Jako kdyby všude nebylo napsáno, že editoři mají při překladu z anglické Wikipedie přenášet i citace, ale stejně se najde někdo, kdo je nepřenese. Při klasickém využití poznámek se tam groupa bude muset použít vždy a editor na to bude muset myslet. Anebo budou poznámky jenom v tabulce a editor si řekne, že vlastně není potřeba lower-alphu používat, takže využije klasické "p.". Nerad bych zněl až moc hypoteticky, ale dané situace mohou nastat a narušit jednotnost.

Ohledně tvrzení o používání pod tabulkami. Je pravda, že to v dokumentaci je, ale od roku 2012 se to neřešilo, ani tam nepadlo, jaká skupina poznámek se má používat. Nemyslím si, že když tam napíšeme "využívejte lower-alpha", že se tím problém vyřeší. --RiniX (diskuse) 29. 12. 2022, 20:06 (CET)

Jen ještě rychle doplním. Všechny argumenty chápu. Jen mi připadá jednoduší mít poznámky v tabulkách pod palcem. Nejspíše za to mohou moje snahy mít značně věcí jednotných, ale děsím se, že by vedle tag refů a html začaly létat i různé groupy. Toť vše. --RiniX (diskuse) 29. 12. 2022, 20:26 (CET)

Opraveno Opraveno. — Petr Matas 29. 12. 2022, 16:54 (CET)

@Petr Matas: Nechci zbytečně předbíhat, ale myslíš si, že by tam šlo hodit hodit rovnou lower-alpha s tím, že groupa nepůjde změnit? Připadá mi, že pokud se vytvoří další poznámky, ideálně tak, aby byly znatelně odlišeny od normálních (nahradit "p", jež je blízké k "p.") a jednotné (pokud se budou ještě měnit groupy v tabulkách, bude to dle mého paseka). Jinak chápu správně, že vlastně jediný problém u lower-alpha je to, že tam nejsou nahrazena ta čísla při výčtu poznámek? --RiniX (diskuse) 29. 12. 2022, 18:23 (CET)

Ano, tak tomu rozumím. Mělo by stačit upravit CSS, ale Matěj Suchánek na to asi ještě neměl čas. — Petr Matas 29. 12. 2022, 18:28 (CET)

Provedeno v {{Poznámky}} Provedeno v {{Poznámky}}. Viz #test lower-alpha. --Matěj Suchánek (diskuse) 31. 12. 2022, 11:27 (CET)

Zabránit změně grupy podle mě ničemu nepomůže. Když se uvede grupa, dělají obě šablony totéž, takže co editorovi zabrání ve vložení obyčejného {{Poznámka|group=fň}}? — Petr Matas 29. 12. 2022, 18:34 (CET)

Nebylo by ideální, kdyby se třeba editor rozhodl vložit {{Poznámka v tabulce|group=p.}}. Pokud bude předem definovaná groupa, k ničemu takovému nedojde. Pokud se editor rozhodne do tabulky vložit běžnou Poznámku, to už je pak na něm. Jde mi o to nějakým viditelným způsobem odlišit obě šablony s tím, že ta v tabulce by doopravdy měla být používána jenom v tabulce (i tím, že její groupa změnit nepůjde a bude písmenová). --RiniX (diskuse) 29. 12. 2022, 18:40 (CET)

To dává smysl. Parametr odstraním. — Petr Matas 30. 12. 2022, 10:44 (CET)

Mezishrnutí

Pokusím se shrnout, kam diskuse dospěla:

1. Pro běžné poznámky by se měla používat šablona:Poznámka.
2. Běžné poznámky mají tvar pozn. 1 (dosavadní konsensus, nedospělo se ke změně).
3. Je vhodné určit jiný tvar poznámek pro užití v tabulkách.
4. Výpis těchto poznámek by měl být pod tabulkou, ne u ostatních poznámek na konci článku.
5. Je potřeba zvolit pobobu tabulkových poznámek: Návrhy byla malá písmena (a, b, c) nebo jiné číslované značení (p 1, p 2, p 3).
6. Je potřeba rozhodnout, zda je užitená samostatná šablona:Poznámka v tabulce, nebo je lepší použít výchozí šablonu s parametrem group=. (nahradila by tak přebíranou {{Ref label}})

--Matěj Orlický (diskuse) 29. 12. 2022, 20:24 (CET)

Navrhuji k nerozhodnutým bodům 4–6 dle diskuse níže:

4. Výpis tabulkových poznámek nechat na editorovi: buď pod tabulkou, nadpis Vysvětlivky vkládaný ručně jen v případě potřeby (zvýraznění pod velkou tabulkou?), alternativní možnost výpis uvést až v závěrečných sekcích (použití stejných poznámek ve více tabulkách).

6. Použití šablony Poznámka v tabulce kvůli jednotnému standardu a možnosti jeho případné změny.

Nadále diskusi soustředit na otázku 5, zda jsou námitky proti užití písmen abc (původní téma diskuse) pro standardní poznámky v tabulkách. Jejich význam je jednak prostorová úspornost v úzkých buňkách tabuky, jednak možnost je vypsat hned pod tabulkou (a rovněž tím restartovat pro použití v další tabulce). Chybí také odpověď, zda je výpis poznámek možné číslovat písmeny, tedy aby poznámky a, b, c měly i ve výpise a. b. c. místo 1. 2. 3. --Matěj Orlický (diskuse) 30. 12. 2022, 14:57 (CET)

@Matěj Orlický: Díky za další shrnutí, stručně k 4. bodu: dle nápovědy se pod tabulkou nadpis Vysvětlivky psát má, snad usuzuji správně, že šablona by to tudíž mohla vkládat automaticky (ale to je jenom detail). Pokud by se vše alternativně uvádělo na konci, stačilo by jako dosud využívat "p." a potřeba nějaké další šablony by nebyla. --RiniX (diskuse) 30. 12. 2022, 15:12 (CET)

Ad 4) Souhlasím s ponecháním na editorovi, protože konsenzus na předepsaném formátu teď asi nenajdeme. — Petr Matas 31. 12. 2022, 08:08 (CET)

Ad 5) Výpisy poznámek a vysvětlivek rozhodně musí používat stejné symboly jako značky v textu a tabulkách. Tzn. pro vysvětlivky nyní připadá v úvahu jedině [p 2] nebo něco podobného. Až Matěj Suchánek dokončí zprovoznění písmenek, tzn. aby byla i ve výpisu, jsem jednoznačně pro formát [b]. Číslování výskytů téže poznámky pak pokud možno čísly namísto písmenek, ale to se asi neobejde bez práce vývojářů (nebo ano?). Nahlášeno na phabricatoru: T326069 — Petr Matas 31. 12. 2022, 08:08 (CET)

Provedeno v {{Poznámky}} Provedeno v {{Poznámky}}. Viz #test lower-alpha. --Matěj Suchánek (diskuse) 31. 12. 2022, 11:27 (CET)

Ad 6) Jednoznačně pro {{Poznámka v tabulce}} kvůli jednotnosti grupy používané v různých článcích a snadnosti její hromadné změny. — Petr Matas 31. 12. 2022, 08:08 (CET)

Ad 4) Je nutné tabulkové poznámky vypisovat přímo pod tabulkou a ne standardně v sekci Poznámky na konci článku, jestliže se poznámky zobrazují po najetí kurzoru a při kliknutí se zobrazí text tak jako tak? Zatím jsem i tabulkové poznámky směřoval právě do závěru hesla a nebyl s tím problém.
{{Poznámky pod tabulkou}} generují pseudonadpis Poznámky, který se nezobrazuje v úvodním Obsahu (pro nemožnost automaticky nastavit úroveň nadpisu v rámci různých článku). Nápověda:Poznámky navíc doporučuje tento nadpis pod tabulkami neuvádět: Kód <references group="pozn." /> se přidává pod nadpis Poznámky pod článek, na začátek závěrečných sekcí (odkazů). V některých případech je možné poznámky umístit „pod čarou“ bez zvláštního oddílu (například pod tabulku). A u takových tabulek používá Vysvětlivky, tedy ponechává název Poznámky jen pro závěrečnou sekci odkazů.--Kacir 30. 12. 2022, 10:32 (CET)

Ano, k čemu je to vlastně dobré? Poznámky si máte číst v bublině při najetí nad poznámku, ne někde pohromadě - ani pod tabulkou, ani na konci. --Chrz (diskuse) 30. 12. 2022, 10:37 (CET)

Někde tam staticky musí být kvůli prezentaci v neinteraktivním médiu: „dle současného konsenzu se obsah hlavního jmenného prostoru neskrývá“^{[Jvs, WP:DOS]} — Petr Matas 30. 12. 2022, 11:12 (CET)

S tím tedy moc nesouhlasím. Pokud tedy chceme s tabulkou nakládat jinak, ať to vůbec nejsou klikací poznámky. Už i takové věci se tu dělaly, že se na začátku tabulky/seznamu tabulek řeklo "kde uvidíte u názvu dílu ^#, tak to je dvojdíl" nebo "názvy v kurzívě jsou neoficiální" a podobně. A pokud chceme mít v tabulce milión různých poznámek, tak to už je kandidát na extra sloupeček. --Chrz (diskuse) 30. 12. 2022, 12:08 (CET)

Reference a běžné poznámky taky máte klikací a zároveň staticky zobrazené, tak proč ne poznámky v tabulce? — Petr Matas 31. 12. 2022, 07:26 (CET)

Tak snad jsem to napsal jasně: Nebylo nic neobvyklého připojovat nějaký symbol nebo speciální formát zápisu k vícero řádkům tabulky a význam byl vysvětlen předem místo toho aby to bylo zas a znova klikací. --Chrz (diskuse) 31. 12. 2022, 09:46 (CET)

Musí být vidět i v mobilní verzi. B.mertlik (diskuse) 30. 12. 2022, 16:36 (CET)

Nadpis změněn Nadpis změněn. — Petr Matas 30. 12. 2022, 11:12 (CET)

Pokud se rozhodneme používat další skupiny, jak píše Matas, je nutné, aby se někde i zobrazily. Mimo jiné se koukám, že Nápověda počítá s používáním pod tabulkami více, než samotná šablona a dokonce definuje, co by se hypoteticky mohlo použít.

Jsme si jinak jisti tím, že se to bude jmenovat Vysvětlivky? Ano, při delších tabulkách je to ručitě výhodné, ale co když se tam objevují ještě ke všemu klasická poznámka? Pak je název dosti zavádějící, protože by se daná poznámka musela vytvořit pomocí {{Poznámka}}, což se mi zdá ale neefektivní, pokud se poznámka objevuje pouze v jedné tabulce. --RiniX (diskuse) 30. 12. 2022, 11:22 (CET)

Myslím, že tady nic nerozhodujeme, pouze sjednocujeme implementaci stávajícího konsenzu. Já jsem pouze v předchozí sekci na okraj navrhl sloučení všech poznámek do jedné číslovací řady a uvedl argument. Před tímto sloučením by však byl nutný širší konsenzus. — Petr Matas 30. 12. 2022, 11:41 (CET)

Jasný, zde mě to jenom zajímalo, je pravda, že ve většině případech to vysvětlivky budou. Za jméno se omlouvám, popletl jsem si ho s podobným, jak má kolega Mates, opraveno.--RiniX (diskuse) 30. 12. 2022, 11:50 (CET)

Ad 6) Používání speciální šablony je žádoucí kvůli hromadné změně formátu číslování při změně konsenzu. — Petr Matas 30. 12. 2022, 11:12 (CET)

Na příkladu tabulkových poznámek v Turnaji mistrů nerozumím důvodu, proč by měly mít dané poznámky v tabulce nově jinou podobu než v textu, neboli čemu současný stav vadí? Pokud existují speciální případy k odlišení od standardních poznámek, nechť jsou řešeny odděleně.
A pokud by musely mít takové poznámky jinou podobu, je možné {{Poznámky pod tabulkou}} umístit standardně do závěrečné sekce „Poznámky“, např. jako podsekci „Poznámky v tabulce“, „Tabulkové poznámky“, „V tabulce“ apod. --Kacir 30. 12. 2022, 11:26 (CET)

Tak ten důvod si sám zmínil v tebou odkazované nápovědě, sekce Více skupin poznámek. Kvůli jedné poznámce v jedné tabulce tahle šablona neexistuje. Hypotetický příklad je Planeta opic, tabulka v sekci obsazení. --RiniX (diskuse) 30. 12. 2022, 11:27 (CET)

Jak jsem napsal, speciální případy bych řešil odděleně. I ty dvě poznámky v sekci „Postavy a obsazení“ by bylo možné zapsat klasicky ve formě 3. a 4. poznámky, neboli poznámky A a U čtenářům intuitivně nic neřeknou/nenapoví význam, dokud se nepodívají na vysvětlující text.--Kacir 30. 12. 2022, 11:37 (CET)

V podstatě to staví na té Nápovědě: mám dlouhou tabulku a pouze dvě poznámky, jež jsou specifické ne pro celý článek. Určitě to budou speciální případy a použiji {{Ref label}} (nebo pokud se implementuje Poznámky pod tabulkou). Jak jinak by se měly speciální případy posuzovat a řešit, než tím, že si vkladatel řekne, v tomto případě (kvůli délce apod.) bude efektivnější volba druhého typu poznámek? A i kdyby to Planeta opic nebyla ale jiný článek, kde tam bylo vysvětlivek dvacet, ta nová šablona v podstatě je jenom dořešením toho, jak se tyto speciální případy mají zapisovat, nic více. --RiniX (diskuse) 30. 12. 2022, 11:48 (CET)

Na stránce šablony Ref label je napsáno, že je to pracovní šablona kvůli překladu z enwiki a že se nemá používat. V rozporu s dokumentací je „použiji“ i použití v NČ Planeta opic. Může někdo (@RiniX) doplnit dokumentaci této šablony, případně aspoň napsat na její diskusní stránku, aby bylo jasné, jaké má funkce, které případně chybí jiné, standardní šabloně? (Tam, ať diskuse zde příliš nebobtná.) --Matěj Orlický (diskuse) 30. 12. 2022, 12:16 (CET)

@Matěj Orlický: Tak ta šablona má vypadat tak, že se smíchá sekce Více skupin poznámek z Nápovědy a šablona Poznámka a vznikne Poznámka v tabulce. Pokud vznikne ta, šablonu nahradím, ale Poznámky dobrým ekvivalentem nejsou kvůli mnoha důvodům, které jsme tu zmínili. NČ, DČ, normální článek. --RiniX (diskuse) 30. 12. 2022, 12:24 (CET)

Více skupin poznámek z nápovědy lze udělat standardně šablonou Poznámka s parametrem group, na to není potřeba zakázané použití Ref label. Nelze ale použít libovolná písmenka (A, U) jako v Planeta opic. Opět mám problém Vám porozumět: „Poznámky dobrým ekvivalentem nejsou…“ Nevím, co je myšleno slovem Poznámky, tím méně co je těmi mnohými důvody a v případě jakého použití. --Matěj Orlický (diskuse) 30. 12. 2022, 12:36 (CET)

Já jsem napsal, proč si myslím, že není ideální používat různé groupy kvůli jednotnosti (mimochodem třeba Nápověda píše *, Poznámka to nespecifikuje vůbec (hází tam nějaký příklad s N) a někde se dokonce objevuje velké P). Sám jsem na začátku i psal, a nebo Pavouk, že je na jednotnost dobré myslet. Napsal jsem také, že tím, že se tady jedna groupa zvolí, se nic nevyřeší pokud, bude možnost využívat i jiné groupy (tedy zajistit, že bude pro šablony Poznámka v tabulce existovat jenom jedna předem určená skupina).

Vysvětlení: Poznámky jako šablona. Důvody jsou tady v diskusi a ještě jsem je jednou napsal. Planetu opic jsem dal jako příklad toho, kde by se jednotná šablona mohla využít, nevím, proč se tady najednou bavíme o NČ nebo nějakých nynějších písmenkách, které by logicky pak neplatily. --RiniX (diskuse) 30. 12. 2022, 12:46 (CET)

Na užitečnosti standardu se shodneme. Ne už tak na potřebě nestandardní použití zcela zakázat a technicky znemožnit. A to je podle mě ten jediný důvod, proč vám šablona Poznámka nevyhovuje.

Poněkud mě mate, že na jednu vidíte problém v možnosti nestandardního použití š Poznámky s group a současně se neváháte uchýlit k mnohem nestandardnějšímu použití š Ref label, jejíž celá dokumentace spočívá v upozornění, že ji používat nemáte. --Matěj Orlický (diskuse) 30. 12. 2022, 13:32 (CET)

Celá část klasifikace u Infobox - videohra se přebírá a tvoří pomocí Wikidat a její ruční vložení je tak, Vašimi slovy, zakázáno a technicky znemožněno. Bylo to zde používáno, je a určitě i bude. Nevidím na tom nic špatného. Ono mimochodem by se u klasických poznámek v podstatě dalo zařídit, aby šly jenom varianty "pozn." potažmo "p.". Sám jste to napsal do shrnutí, že to je dosavadní konsensus, proč je teda u nich povolena možnost různých group, aby si člověk v tabulkách mohl vybrat *, P, p, N apod.?

U ref labelu stejně jako u cite web a dalších je dobré se vyhnout jejímu trvalému požití (tak to mimochodem stojí v dokumentaci), nikoliv, že by její použití bylo 100 % zakázáno (o ní tady pořád píšete, jako by byla naprosto zapovězena). Šablona taky není použita v mnoha článcích, ale na první pohled je vidět, že Poznámky v tabulce by nebyly na škodu, protože by ji 100 % nahradily. Ano, poznámky ji taky mohou nahradit, ale opět, různé groupy nejsou dle mě řešením. --RiniX (diskuse) 30. 12. 2022, 13:44 (CET)

Netvrdím, že zakázat a technicky znemožnit je nepřípustné, jen že dle mého názoru to v tomto případě není potřeba. Použití Ref label je zcela zakázané, přečtěte si tu stránku šablony pořádně. Já jen nechápu to, že chcete přísně bránit použití nestandardní group, přitom sám za pomocí krkolomné obhajoby neváháte NČ nestadardním řešením poslat do údržbové kategorie. --Matěj Orlický (diskuse) 30. 12. 2022, 14:23 (CET)

Přečetl jsem si i sekci Účel v dokumentace vkládané šablony a explicitně nejsou zakazovány, nemají být ale plošně používány. Omlouvám se, ale zrovna ref label byl příklad možného využití nové verze a nějak nemám zájem v této části diskuse o NČ apod. pokračovat.

Dobře, tvrdíte, že to potřeba není, ale docela by mě zajímalo, jak zajistíte to, že těch group nebude existovat celá řada. Nebo Vám připadá v pořádku, že vlastně do těch tabulek si člověk může napsat jakoukoliv skupinu chce? Napsalo se zde, že Poznámky mají být jednotné, standardní a vycházet z určitých doporučení, tedy pro běžné je "pozn.", potažmo "p.". Proč vůbec řešit nějaké další skupiny, když vlastně jiné existovat ani nemají? --RiniX (diskuse) 30. 12. 2022, 14:39 (CET)

V textu chceme mít [pozn. 2], aby i nezkušenému čtenáři bylo jasné, že se jedná o poznámku. V tabulce naopak chceme značku poznámky co nejkratší, protože například v buňce obsahující jen počet obyvatel je málo místa a dlouhá značka by prezentaci rozbíjela. Proto jen [p 2] nebo ještě lépe [b] (až to bude fungovat). — Petr Matas 30. 12. 2022, 11:53 (CET)

To lze docílit už dnes jedinou šablonou Poznámky, příklad. Technicky by možná šlo navíc doplnit kód, pro kontinuální počítání poznámek obou typů. --Kacir 30. 12. 2022, 14:34 (CET)

@Kacir: Koukal jsem se do historie diskuse z roku 2013 a pokud se nepletu, tento styl zápisu pod tabulkou se tam vlastně ustanovil. Jinak, jak jsem napsal před chvíli do shrnutí, pokud se vše bude vypisovat na konci, není nutné něco dalšího vytvářet. --RiniX (diskuse) 30. 12. 2022, 15:19 (CET)

{{Poznámka|group=p.}} a {{Poznámky|group=p.}} skutečně stačí, ale jednotnost grupy používané v různých článcích nepůjde uhlídat. Dále když se v budoucnu rozhodneme změnit [p. 2] na [b], bude nutné editovat všechna použití. Když se bude používat {{Poznámka v tabulce}} a {{Poznámky pod tabulkou}}, stačí upravit tyhle dvě šablony a je to. — Petr Matas 31. 12. 2022, 07:38 (CET)

5. @Petr Matas Můžete mi prosím najít nějakou tabulku, kde by užití [b] místo [p 2] bylo výrazně přínosné? Skromně si totiž dovolím tvrdit, že ten přínos krátkosti nestojí za rozbití jednotnosti a srozumitelnosti pro čtenáře. --VasekPav (diskuse) 31. 12. 2022, 17:57 (CET)

Ten přínos platí pro všechny tabulky a spočívá v tom, že se používá jiná číslovací řada než pro reference. Všimněte si, že formáty výpisů poznámek pro [pozn. 2], [p 2] i reference jsou totožné. Čtenář tak snadno zamění položku seznamu poznámek za položku seznamu referencí. Z tohoto důvodu prosazuji formát [b] i pro obyčejné poznámky. — Petr Matas 1. 1. 2023, 14:00 (CET)

Myslíte v seznamech v závěru článku? To snad ne... Vždyť nadpisy jsou jasné. Jedině, že by seznam referencí i seznam poznámek byly hodně početné... Ale i tak mi to přijde nepravděpodobné. To už by spíše písmeno [b] mohl čtenář považovat za jiný druh reference. Takhle tam přece jen má text pozn., či p., tak by ho to mohlo trknout, že to není reference... :-). --VasekPav (diskuse) 1. 1. 2023, 22:25 (CET)

Souhlasím, že nezkušený čtenář si nemusí hned uvědomit, že značka [b] není obyčejná reference, ale myslím si, že učební křivka bude velmi strmá, takže brzy zjistí, že se jedná o poznámky. Navíc text poznámky není nutný k porozumění hlavnímu textu, takže se nic hrozného nestane, když si ji čtenář nepřečte. Ale představte si tabulku, která obsahuje buňky „Úspěch^[1]“ a „Nerozhodnuto^[p 1]“. Pod ní bude vysvětlivka „1. Porota se dosud nesešla.“ Jsem přesvědčený, že se čtenář snadno splete a namísto textu obyčejné reference 1 si přečte tu vysvětlivku, protože ji má „po ruce“. — Petr Matas 2. 1. 2023, 04:25 (CET)

6. Používat {{Poznámka v tabulce}} a {{Poznámky pod tabulkou}}. --VasekPav (diskuse) 31. 12. 2022, 17:57 (CET)

test lower-alpha

Text. Text s pozn. Text s kombinací.

test abc

Text.

Změna formátu pro Poznámku v tabulce

S kolegou zkoušíme značit poznámky v tabulce malými písmeny. Kdyby se proti tomu zvedl odpor, stačí revertovat změny (1) a (2). — Petr Matas 8. 4. 2023, 20:34 (CEST)

Poslední změny / ToDo: doplnit odkaz "neověřeno"

V souvislosti s probíhající diskusí a hlasováním o používání šablony Neověřeno (Wikipedie:Pod lípou (pravidla)) navrhuji doplnit odkaz na příslušné články k dalším odkazům na stránky s údržbovými šablonami - technicky je to myslím triviální, možná by potom takové články byly "víc na ráně" a nezůstávaly by tolik bez povšimnutí. Případně totéž i pro pahýly. --Xyzabec (diskuse) 8. 1. 2023, 15:11 (CET)

No, můžete prosím svůj návrh lépe vysvětlit? Jaký odkaz, a na které příslušné články a kam přesně ten odkaz chcete doplnit? Možná to z vašeho textu a diskuse vyplývá, ale ne každý (včetně mě) by to mohl pochopit úplně správně... --VasekPav (diskuse) 8. 1. 2023, 19:17 (CET)

@Xyzabec, VasekPav: Kolega má předpokládám na mysli šablonu OznámeníRC, do které v poslední sekci stačí někam vložit řádek třeba v této podobě:
* [[:Kategorie:Údržba:Články k ověření|ověřit ({{PAGESINCAT:Údržba:Články k ověření|pages}})]]. Pokud se tedy na vložení shodneme (přeci jen těch odkazů je tam už teď docela dost). --Lukša (diskuse) 8. 1. 2023, 19:35 (CET)

Ano, dík za upřesnění. --Xyzabec (diskuse) 8. 1. 2023, 20:01 (CET)

V tom případě za mě asi ano - odkazů už je tam tolik, že jeden navíc neuškodí. Aneb řekl bych, že je stránka určená spíš již pro zkušené editory a ti se snad v těch odkazech vyznají :-). Ale pahýly ne - můj subjektvní názor bez argumentů... :-) --VasekPav (diskuse) 8. 1. 2023, 20:11 (CET)

@Lukša @Xyzabec Odkaz jsem doplnil, neb nikdo nebyl proti. Pokud někomu odkaz vadí, klidně odstraňte a uveďte důvody... --VasekPav (diskuse) 19. 2. 2023, 12:35 (CET)

Děkuji :) --Xyzabec (diskuse) 19. 2. 2023, 14:48 (CET)

Návrh na polozamčení všech podstránek Šablona:Data státu

Zdravím,

všiml jsem si, že většina podstránek stránky Šablona:Data státu nejsou polozamčeny. To považuji za poměrně nebezpečné, protože tyto stránky jsou vložené všude, kde je vložená příslušná vlaječka (vč. hlavní strany; tam jsou sice vlaječky na úrovni CSS skryté, to ale nebrání zneužití vlaječkových šablon k zvandalizování HS). Proto navrhuji všechny podstránky Šablona:Data státu polozamknout jako často používané stránky. Myšlenku konzultuji touto formou s ostatními, protože změna ovlivní značné množství šablon (v řádu tisíců).

Návrh podávám i vzhledem k nedávnému útoku vandalů na hlavní strany několika jiných významných verzí Wikimedia projektů, ke kterému před pár dny došlo (a rád bych se vyhnul tomu, aby se to stalo i na české jazykové verzi).

Díky za jakékoli komentáře,
--Martin Urbanec (diskuse) 18. 2. 2023, 17:41 (CET)

Souhlasím, kromě výše uvedeného důvodu vandalismu bych možná uvedl i další důvod a to ten, že nováčci, neregistrování a "nezkušení" wikipedisté by do takových šablon asi neměli vůbec "vrtat". Navíc pro běžné psaní a editování wikipedie ani nepotřebují do takových šablon zasahovat. --VasekPav (diskuse) 18. 2. 2023, 20:09 (CET)

Klidně to vztáhněte na všechny šablony, když je argumentem, že to umí pokazit mnoho článků jednom ranou. --Chrz (diskuse) 19. 2. 2023, 09:38 (CET)

Rozšíření na všechny šablony (viz @Chrz: považuji za rozumné.--Svenkaj (diskuse) 19. 2. 2023, 10:11 (CET)

Ano, klidně všechny šablony. --VasekPav (diskuse) 19. 2. 2023, 11:12 (CET)

Pokud bychom zamykali více šablon, spíše než všechny by se mi líbilo pravidelně roboticky zamykat ty používané. Na anglické Wikipedii kupříkladu automaticky polozamykají šablony vložené do nejméně 250 hesel, rozšířeně polozamykají šablony vložené do nejméně 2500 hesel a úplně zamykají šablony vložené do nejméně 5000 hesel. --Martin Urbanec (diskuse) 19. 2. 2023, 11:58 (CET)

Klidně, troufám si skromně tvrdit, že z dosavadních příspěvků tu vůle komunity pro zamykání šablon je. Jaká se zvolí forma, to už si dovolím tvrdit klidně můžeme nechat na těch znalejších a zkušenějších - tudíž, jestli se tento model na anglické wikipedii osvědčil a líbí se vám, klidně jej použijte :-).

Jen je otázka, jestli neexistuje nějaká šablona, která je vytvořena jen pro pár hesel, ale zrovna tyto hesla jsou hodně čtená... Bylo by toto ošetřeno? --VasekPav (diskuse) 19. 2. 2023, 12:17 (CET)

S návrhem souhlasím, i s rozšířením na všechny šablony. --Hugo (diskuse) 19. 2. 2023, 10:27 (CET)

V podstatě pro. Samozřejmě pokud se nějaká podšablona používá v mnoha článcích (třeba {{Data státu/Česko}}), tak individuální zámek je na místě. Nicméně jde-li nám o hlavní stranu, stačí nějak chytře použít kaskádní zámek (třeba vytvořit WP:Kopie hlavní strany, vložit do ní {{:Hlavní strana}} a zamknout).

Na druhou stranu mi přijde trochu neefektivní, že se zamkne každá jednotlivá podšablona, i když se třeba vůbec nepoužívá. To už je lepší nějaký plošný zámek, jak je tu taky navrhováno.

Jinak dělal jsem si nějaké statistiky. Neregistrovaní uživatelé u nás v roce 2022 provedli 570 editací šablon, přinejmenším 40 nich bylo zrušeno. Bez dokumentací to je 558/31. --Matěj Suchánek (diskuse) 19. 2. 2023, 11:25 (CET)

Pokud vím, s kaskádním zámkem je ta potíž, že funguje pouze na úrovni správcovských zámků. Jinými slovy, kdybychom HS kaskádně zamknuli, všechny šablony do ní vložené by mohli editovat pouze správci. Současným stavem ale na české Wikipedii je, že editovat šablony do HS vložené mohou registrovaní (a měnit tak např. aktuality), zatímco HS samotnou (tj. její strukturu) mohou měnit jen správci. Není mi známa cesta, jak tohoto stavu dosáhnout kaskádním zámkem. Kaskáda záměrně není povolená u nesprávcovských úrovní; v takovém případě by totiž fakticky získali právo zamykat stránky automaticky schválení uživatelé; stačilo by příslušnou stránku vložit jako šablonu na nějakou kaskádně zamčenou. --Martin Urbanec (diskuse) 19. 2. 2023, 11:49 (CET)

Dík Martine, tenhle detail ohledně restrikce kaskádního zámku mi roky unikal. --Matěj Suchánek (diskuse) 19. 2. 2023, 12:20 (CET)

Proč ne. Ještě související otázka - nebyl by lepší na to udělat nějaký modul a tyto desítky šablon pak smazat?

Ohledně zámky všech šablon - vidím potenciální problém s tím, že jsou dokumentace v NS Šablona - co když bude někdo chtít opravit typo v dokumentaci? Zde bych raději viděl zámek dle počtu použití. --JAnD (diskuse) 19. 2. 2023, 16:23 (CET)

Zdravím vás. Potřebě šablony uzamykat a tím je tak chránit, naprosto rozumím, bohužel uzamčené šablony už není možné přesouvat za účelem opravy názvu. Dnes jsem chtěl opravit rozmezí let u jedné z historických vlajek Íránu (zde), abych jí použil pro článek. Za tohoto stavu nezbývá než použít funkci navrženého přejmenování. --Dragovit (diskuse) 21. 2. 2023, 09:41 (CET)

Dobrá připomínka. @Martin Urbanec Nešlo by povolit přesun šablon i pro zavedené uživatele?

Takhle by asi kolega Dragovit musel žádat na nástěnce správců, neb šablony na přejmenování si správci nemusí hned všimnout... --VasekPav (diskuse) 21. 2. 2023, 17:13 (CET)

To je velmi dobrá připomínka, díky za ni @Dragovite. Omezení přesunu určitě zmírním. Udělám to dnes večer/v noci, abych poslední změny zatížil co možná nejméně. S pozdravem, --Martin Urbanec (diskuse) 21. 2. 2023, 19:16 (CET)

@Dragovit @VasekPav Nakonec jsem se k tomu dostal až dnes. V každém případě, nyní by Vám již šablona Šablona:Data státu/Safíovci (1576–1666) měla jít přesunout. Můžete prosím vyzkoušet? --Martin Urbanec (diskuse) 23. 2. 2023, 00:56 (CET)

Jsem proti polozamykání šablon typu navbox. Jednak je tam nízké riziko nějaké škody, jednak tam opravdu IP adresy čas od času něco doplní, opraví, aktualizují (např. šablony volených představitelů po volbách). U jiných šablon prosím, klidně. — Draceane ^diskuse_příspěvky 23. 2. 2023, 10:31 (CET)

Ahoj @Draceane, navboxy klidně vyřadím. Z technického hlediska jsou ale navboxy stejně rizikové jako jiné šablony (využitím CSS a TemplateStyles je možné z prostoru vyhrazeného pro šablonu „vyběhnout“ a „přepsat“ tak celý článek). Pokud v nich ale zaznamenáváme větší množství konstruktivních editací od nepřihlášených uživatelů, dává smysl je přinejmenším prozatím ignorovat. --Martin Urbanec (diskuse) 23. 2. 2023, 13:01 (CET)

Šablona Paměť národa

ahoj, kolega publikoval zprávu ale nikdo na ní nereagoval.

Já tedy nyní prošel všech 89 záznamů na které šablona odkazuje a doplnil jsem na wikidata položku ID Paměti národa (P6746), kde chyběla. Ale nyní by tedy bylo potřeba aby asi nejlépe někdo roboticky upravil jen na holou šablonu na všech vložených stránkách a následně se změnil odkaz v šabloně z https://www.pametnaroda.cz/witness/index/id/$1 na https://www.pametnaroda.cz/$1

Co si o tom myslíte? --Jindřich Rubeš (diskuse) 19. 2. 2023, 19:30 (CET)

Možná by s čistkou mohl pomoc podle úprav @Frettie? --Jindřich Rubeš (diskuse) 22. 2. 2023, 06:15 (CET)

Dobrý den, jasný, to by určitě šlo – jde o to, abych doplnil do té šablony napojení na Wikidata a následně "pročistil" stránky se šablonou? --frettie.net (diskuse) 22. 2. 2023, 09:09 (CET)

Ano @Frettie, je potřeba opravit odkaz napojení na wikidata v šabloně viz. můj předchozí zápis a pročistit stránky se šablonou. Pro příklad - zde je jen vložena šablona a zde je s vyplněným ID --Jindřich Rubeš (diskuse) 22. 2. 2023, 10:13 (CET)

@Jindřich Rubeš: Tak asi hotovo, zkoušel jsem prvních pár editací a vypadá to v pořádku. --frettie.net (diskuse) 22. 2. 2023, 12:27 (CET)

@Frettie bezva, děkuji za spolupráci, projedu to a kouknu na dokumentaci dané šablony, nejspíš bude potřeba poladit :) --Jindřich Rubeš (diskuse) 22. 2. 2023, 12:37 (CET)

Není vůbec zač, rádo se stalo. --frettie.net (diskuse) 22. 2. 2023, 15:03 (CET)

Infobox sídlo světa

V infoboxe treba, pls, opraviť starostu na primátora. U nás majú mestá na čele primátorov, tak ako asi vo väčšine svetových miest.--Lalina (diskuse) 26. 2. 2023, 16:13 (CET)

Dobrý den @Lalina,

nejspíš by tedy stačilo použít | titul představitele = Primátor --Jindřich Rubeš (diskuse) 26. 2. 2023, 16:23 (CET)

Ahoj, aj po úpravách to stále píše starostu. Nechcem do toho viac kafrať.--Lalina (diskuse) 26. 2. 2023, 17:30 (CET)

Upraveno --RiniX (diskuse) 26. 2. 2023, 17:38 (CET)

@Jindřich Rubeš: Vďaka, ale treba to opraviť priamo v šablóne.--Lalina (diskuse) 27. 2. 2023, 12:30 (CET)

Šablona je v pořádku. Volitelný název a korektní zobrazení úřadu zajišťuje položka "titul představitele", jak je vidět v diffu. --Kacir 27. 2. 2023, 12:40 (CET)

Teoreticky by mohlo jít doplňovat na základě wikidat - pokud stát (P17) = Slovensko a instance (čeho) (P31) = město. --JAnD (diskuse) 27. 2. 2023, 13:29 (CET)

Momentálně

Přes 800 článků obsahuje ošklivé slovo momentálně, jen výjimečně jsou označeny šablonou Kdy?, asi u tří jsem viděl v závorce upřesnění, ke kterému roku se to neurčité "momentálně" vztahuje. Neuměl by někdo šablonu Kdy? nasázet robotem za tu drtivou většinu? --Svenkaj (diskuse) 7. 3. 2023, 11:59 (CET)

Nechci nic slibovat, robota by na to však mělo jít udělat skrze Python (pywikibot), ten by pak měl fungovat automaticky v budoucnu. Pokud se k tomu nepřihlásí někdo jiný, tak to zkusím. Zatím jsem si ještě nenašel čas k prostudování bot frameworku. Wikimedia poskytuje železo k hostování bota. --Polda18 (diskuse • příspěvky) 7. 3. 2023, 15:37 (CET)

@Svenkaj, Polda18: Máme zde příklady jako Štvanec (Star Trek: Nová generace) nebo Skoronice, kde si nejsem jist, zda je vložení šablony nejlepším způsobem vyřešení problému. V příběhu dílu dané slovo dle mého ani nepotřebuje dovysvětlit. Dále jsem dané slovo našel v citaci apod.

Pochybuji, že to půjde vyřešit automaticky (ale mohu se mýlit), ale s poloautomatickou kontrolou bych problém neměl. Nicméně je dané slovo dosti vkládáno v článcích o sportovcích, tak možná to zkusit projet pomalu a nahrazovat (podobným stylem), potažmo třeba informovat kolegy zabývající se sportem? Šablona se tam dá naházet vždy, ale v souvislosti s diskusemi u šablony Ověřeno je otázka, zda se daný problém po vložení údržbové šablony někdy vyřeší, tak když už zde na ten problém upozorňujeme... --RiniX (diskuse) 7. 3. 2023, 18:10 (CET)

@RiniX: Máte pravdu, nedošlo mi, že "momentálně" (stále se mi nelíbí jako slovo, považuji ho spíš za hovorové) může být smysluplné v některém textu. Ruční kontrola je tedy nejspíš nutná (@Polda18:). Ale je to přes 800 článků.

Souhlasím i s tím, že šablona Kdy? zůstane ve většině připadů v článku viset, aniž by někdo údaj opravil. Ale stále lépe, než aby "momentálně" zůstávalo třeba u nežijících osob nebo u sportovců, kteří toho dávno nechali či přestoupili jinam.

Je pravda, že významná část "momentálně" se vyskytuje u sportovců, především hokejistů a fotbalistů (ale tam má asi taky nejkratší platnost). Do tohoto druhu článků nezasahuji, tak nevím, zda lze informace o "momentální" sportovní kariéře s minimálním zdržením konkretizovat.

Zdraví --Svenkaj (diskuse) 7. 3. 2023, 18:30 (CET)

Zatím jsem upravil pár příkladů, ale ve většině tam šel alespoň specifikovat rok, od kterého v daném klubu hrají. I kdyby následná úprava nebyla aktualizovaná, připadá mi, že číselný údaj s rokem je stále více vypovídající, než „momentálně“, „v současné době“ apod. (příklad). Asi bych se to nebál konkretizovat. Ono upřímně nevidím důvod, proč používat momentálně u sportovců, když by se to nemělo používat ani u seriálů atd. a v dosti podobném stylu (z věty „v současné době/momentálně se seriál natáčí“ čtenář bez nějakého dalšího vysvětlení taky nevyčte, v jaké době se tak pohybuje). --RiniX (diskuse) 7. 3. 2023, 18:46 (CET)

Anebo se danému slovu vyhnout úplně a mít tam jenom hrající, působící apod. Koukal jsem se ještě na jiné články a anglickou Wikipedii, kde se v některých případech „currently“ nacházelo, ale na druhou stranu měly články více časových údajů v samotném úvodu a ne pouze v infoboxu či dalších sekcích. Ale nevím no, osobně bych to klidně rozvedl rokem. --RiniX (diskuse) 7. 3. 2023, 19:01 (CET)

Musel by se udělat bot, který by dokázal nějakým způsobem automaticky rozeznat, zda je výraz upřesněn údajem v závorce, nebo se vyskytuje v nějaké sekci, ve které to slovo samostatně dává smysl (jako například zápletka děje). Asi to není nemožné, ale obtížné určitě ano. Něco vymyslím, jak na to bude trochu času. --Polda18 (diskuse • příspěvky) 7. 3. 2023, 18:38 (CET)

Slovo momentálně se mi ve většině případů zdá nepotřebné a podle mě ho stačí jednoduše odstranit. Pokud je ve větě přítomný čas, její význam to nezmění. Problém, že chybí přesné časové vymezení, to pochopitelně nevyřeší.

Vede mě to k zamyšlení: Co se situací, kdy editor slovo momentálně nepoužije a napíše v úvodu větu je [původ] fotbalový útočník hrající za [klub]? Řekl bych, že to bude běžná praxe, a za předpokladu, že někde v článku je uveden (a doložen) alespoň začátek působení, mi to přijde přijatelné. Přitom se to podle mě nijak neliší od situace, kdy slovo momentálně použito je. --Matěj Suchánek (diskuse) 7. 3. 2023, 20:46 (CET)

Přijatelné ano, ale vždy je lepší uvést se začátkem působení: je fotbalový útočník od [datum] hrající za [klub]… --Matěj Orlický (diskuse) 7. 3. 2023, 22:40 (CET)

Nový infobox ekoregion?

Prosím technicky zdatnější o nový infobox ekoregion, po vzoru en:Template:Infobox ecoregion. Využívá to jazyk Lua. Pro články o ekoregionech, ale třeba o biomech, jak tundra. Nevím, zda hned počeštit jednotlivé proměnné či nechat prozatím anglicky. Díky. --Pavouk (diskuse) 23. 3. 2023, 00:06 (CET)

@Pavouk: Vytvořil jsem překladem z anglické šablony. V tématu se však nevyznám, dávají některé z názvů popisků a dat smysl (nebo existují lepší označení)? --RiniX (diskuse) 23. 3. 2023, 17:25 (CET)

Vyzkoušel jsem v článku Magellanské lesy. --RiniX (diskuse) 23. 3. 2023, 19:23 (CET)

Šablona je super, moooc díky! A dvakrát díky za rychlost. Popisky doladíme časem. Nešel by ještě roztáhnout obrázek a mapu, aby nebyly na stranách tak velké bílé mezery? --Pavouk (diskuse) 23. 3. 2023, 22:31 (CET)

Zatím jsem mezery zúžil menší šířkou infoboxu a o trochu větším obrázkem. Ideální by pak bylo doladit popisky a šablonu vložit do několika článků pro případné doladění stylu těla (šířky) infoboxu. --RiniX (diskuse) 23. 3. 2023, 22:45 (CET)

Takto to teď vypadá v Tundře - klidně by to mohlo být široké na těch cca 300px. Nesedí popis "státy", ale to je logické... až to bude na více příkladech, tak lze domyslet, jak to mít. Možná dvě položky státy a kontinenty . --Pavouk (diskuse) 23. 3. 2023, 22:51 (CET)

Parametr kontinent jsem přidal, přidal jsem možnost mn. čísla pro oblasti a ještě si pohrál se šířkou. --RiniX (diskuse) 23. 3. 2023, 23:00 (CET)

Kategorie:Seznamy velvyslanců

Navrhuji, aby byly sjednoceny názvy v rámci této kategorie a podkategorií. Osobně bych považoval za vhodný formát Seznam velvyslanců {krátký název země v genitivu} v(e) {krátký název země v lokálu}. Krátký název bych zvolil z následujících důvodů: (i) Krátký název je jíž ze své podstaty kratší a tudíž bude název přehlednější a praktičtější. (ii) Krátké názvy většinou nepodléhají tak často změnám jako ty dlouhé – příkladem jsou různé dlouhé názvy Československa. (iii) Užití adjektiva místo krátkého názvu by mohlo být v některých případech problematické – např. výraz americký užitý pro Spojené státy. (iv) Krátká jména považuji za stabilnější než názvy měst, ve kterých velvyslanci sídlí – Astana/Nursultan, přejmenování měst v Africe a Asii při procesu dekolonizace, popřípadě změny hlavních měst. Vím, že sjednocení na tamější stránce navrhoval @Kacir:, ale to se nesetkalo s odpovědí. Jelikož se daný návrh týká více stránek, považoval jsem za vhodné ho dát sem. --Martin Tauchman (diskuse) 12. 6. 2023, 23:14 (CEST)

Technická: Stávající praxi v pojmenovávání jsem uvedl v této diskusi a k tomu i návrh řešení v šedě podbarveném textu. --Kacir 12. 6. 2023, 23:22 (CEST)

Osobně si nemyslím, že je vhodné užití adjektiva. Myslím si, že bychom měli předjímat a u zemí jako jsou Svatý Kryštof a Nevis, Bosna a Hercegovina nebo Spojené arabské emiráty rozumná adjektiva snad ani neexistují. A myslím si, že užití krátkého názvu by bylo opravdu praktičtější, pokud to chceme opravdu sjednotit. Pochybuji, že bude někdo vypisovat celá formální jména, když bude ty články hledat (navíc to zbytečně prodlužuje titulek), ale chápu, že některé země krátké jméno nemají – třeba Středoafrická republika nebo Dominikánská republika. Jinak obdobný formát lze užít i u článků o velvyslanectvích a velvyslancích. --Martin Tauchman (diskuse) 12. 6. 2023, 23:44 (CEST)

Adjektivum „americký/američtí“ ve smyslu USA je v kategoriích a článcích zcela běžné, viz např. kategorizace a názvy článků a seznamů. Jinak nemám žádný problém s navrhovanou formou Seznam velvyslanců {krátký název země v genitivu} v(e) {krátký název země v lokálu}. Pokud by se dohodla, nechť se zavede a názvy sjednotí. --Kacir 13. 6. 2023, 00:01 (CEST) / Doplnění příkladů článků. --Kacir 13. 6. 2023, 00:21 (CEST)

Asi ano (i když při označení „americký spisovatel“ nevím, jestli se jedná o spisovatele odkudkoliv z Ameriky nebo výlučně ze Spojených států). Nicméně v případě dalších zmíněných zemí (Bosna a Hercegovina apod.) se adjektiva prakticky neužívají. Pravidla pro jednotnou úpravu dokumentů Evropské unie dokonce v takových případech uvádí opis. Pokud budeme sjednocovat, myslím si, že bychom měli myslet i na tyto případy. --Martin Tauchman (diskuse) 13. 6. 2023, 01:02 (CEST)

Obecně bych souhlasil s navrženým sjednocením, čistě pro účely stručnosti je krátký název země vhodný, zároveň jde vždy o velvyslance té země, bez ohledu třeba na národnost, takže vzor "velvyslanec XY" je příhodnější než "polský velvyslanec" (byť třeba "britský" by bylo kratší i libozvučnější než "Spojeného království"). S tím, že s ohledem na konsenzus pro Česko vs. Českou republiku by měla plošně dostat přednost Česká republika, neboť jde o politické téma (viz též např. Kategorie:Vlády České republiky nebo Kategorie:Náměstci ministrů vlád České republiky). A další výjimkou z modelu by mělo být použití zkratek USA a EU, k nimž bych se pro krátkost názvu přikláněl. Jsou to velmi rozšířené a známé zkratky, takže nevidím mnoho důvodů se jim vyhýbat. --Bazi (diskuse) 13. 6. 2023, 13:03 (CEST)

Osobně bych zde výjimku nedělal, jelikož takové výjimky z hlediska věci odporují jednotnosti, kterou bych považoval za důležitější. Nevidím důvod, proč by Česko mělo být v této pozici výjimečné. Přeci není něčím víc než Rakousko, Německo, Polsko, Slovensko, …, které budeme uvádět pod názvem krátkým. A jak jsem již uváděl, důvod pro užití krátkého názvu je i ten, že v případě některých zemí se velmi špatně tvoří adjektivum. --Martin Tauchman (diskuse) 13. 6. 2023, 14:01 (CEST)

Důvod je jednoduchý: odráží to realitu používání názvů v českojazyčných zdrojích, zohledňuje to tedy očekávatelný název. Česká republika je samozřejmě velmi specifická oproti všem jiným zemím prostě proto, že pro českojazyčné čtenářstvo i editorstvo je domovskou zemí, dominantní pro většinu místních témat. Proto nevidím problém v tom přistupovat k němu adekvátně, tedy tak, jak k němu přistupuje českojazyčná společnost en bloc. Případně by se dalo uvažovat i o zkratce ČR, která podobně jako USA i EU je dostatečně známá a zaužívaná a zároveň dokáže zkrátit název - ovšem v souvisejících kategoriích se prozatím příliš neužívá (pokud vůbec). --Bazi (diskuse) 13. 6. 2023, 16:24 (CEST)

Zase problém nastává v tom, že zkratka ČR by změnila abecední řazení článků, kde by se Česko dostalo za Čínu. Z obdobného důvodu bych proto použil výraz Spojené státy a nikoli zkratku USA. Zdroje zde používají taktéž název Česko. Nelze tedy tvrdit, že by takový název nebyl očekávatelný a v kontextu toho, že ostatní země budou uvedeny také krátkými jmény, bych za očekávanější považoval taktéž jméno krátké. Pochybuji, že by se nějaký čtenář vypisoval se Slovenskou republikou nebo Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska. --Martin Tauchman (diskuse) 13. 6. 2023, 17:56 (CEST)

U Spojených států existuje konsenzus na tvaru USA ve všech kategoriích vyjma té hlavní; je to srozumitelné, jednoznačné a krátké. --Kacir 13. 6. 2023, 18:05 (CEST)

Osobně si nejsem úplně jistý, jak moc bude pro čtenáře příjemné hledat Spojené státy pod písmenem U, ale zde bych se asi zeptal kolegy Chrze(@Chrz:), který má se sjednocováním větší zkušenosti. Jinak koncensus je více než 13 let starý. Navíc opomíjí název Spojené státy (v diskusi se o něm sice píše, ale nereflektuje to fakt, že ČÚZK považuje za standardní krátký název právě tento). --Martin Tauchman (diskuse) 13. 6. 2023, 18:44 (CEST)

To, že konsenzus existuje už 13 let, mu dává větší váhu. V případě změny by chtělo dosáhnout nový. Řazení kategorií podle USA se v kategoriích používá (USA podle let, Události v USA…) --Kacir 13. 6. 2023, 19:02 (CEST)

Neřekl bych. To, že je 13 let starý, také způsobuje, že takový koncensus byl nalezen mezi menším počtem uživatelů, než by se do jeho diskutování zapojilo dnes. Navíc se také mohlo změnit složení přispěvatelů na Wikipedii. --Martin Tauchman (diskuse) 13. 6. 2023, 19:15 (CEST)

Wikipedie stojí na WP:Konsenzus. Proto také mají všechny americké kategorie jednotný tvar USA. Změna se dosahuje konsenzem novým. --Kacir 13. 6. 2023, 19:19 (CEST)

Politické téma jsou i volby a tam už Českou republiku v názvosloví článků nemáme, stejně jako není u hejtmanů, krajů a podobně. Není hejtman České republiky, ale na druhou stranu je ministr České republiky, kam padne velvyslanec?

Jestli máte energii, jsou tu ještě články ryze nepolitické a přesto se tam trapčí s republikou v titulku, nebo u místa narození/sídla atp. v úvodu článku a infoboxu.

USA je taky taková výjimka upečená pro kategorie, kde by to bylo prý už moc dlouhé, zatím co v názvu článků se zas operuje s dlouhým názvem, tam to neva, Spojené státy by se prý pletly se Spojenými státy mexickými, případně nejsou Spojené státy dostatečně v češtině používané. Tak snad je to aspoň užíváno nějak konzistentně, jak se zde naznačuje. Ale netuším, proč to, co vadí u USA (délka rozepsaného názvu), to nevadí u ještě o znak delších SAE (asi že ne tak zaběhaná zkratka, ale hle - jde to mít i dlouhé v kategoriích).

Řazení kategorií mi už asi teď přijde jako řádově slabší problém. --Chrz (diskuse) 13. 6. 2023, 19:33 (CEST)

Zdroje obecně sice používají i název Česko, ovšem v souvislosti s velvyslanectvím je to obvykle velvyslanectví České republiky, protože v této souvislosti se ctí, že jde o oficiální název státu. A ano, klidně se o jiných státech píše s jejich krátkými názvy, což nic nemění na tom, jak se přistupuje k České republice.

Co se týká řazení, rozdíl mezi Českem a ČR už je docela minimální oproti Spojeným státům americkým a USA. Nemám s ním problém. Můžeme být vůbec rádi, že už se systém aspoň naučil řadit Č za C, a ne až na konec seznamu. --Bazi (diskuse) 13. 6. 2023, 18:32 (CEST)

Ale ten rozdíl tam stále je. Jinak jsou i zdroje, kde se píše jasně Velvyslanectví Česka. Jinak oficiální názvy země jsou oba – jak formální (dlouhý), tak zeměpisný (krátký). Stejně jako Francie je formálním názvem Francouzská republika. --Martin Tauchman (diskuse) 13. 6. 2023, 18:40 (CEST)

No tak jste našel jeden text, ve kterém to zaznělo. Argumentační hodnota velmi slabá. Já netvrdím, že se vůbec nepoužívá, tvrdím, že to druhé výrazně převažuje. A když už je zmíněna Francie, máme třeba Velvyslanectví Francie v České republice, včetně loga říkajícího totéž ve francouzštině: Ambassade de France en République tchèque. To není jen nějaký wikipedistický výmysl. --Bazi (diskuse) 13. 6. 2023, 22:23 (CEST)

Stejně by to způsobilo nekonzistenci v pojmenování. A nekonzistence je to, co má být sjednocováním odstraněno pro jednodušší orientaci. Pokud budeme chtít postupovat takto, nevidím důvod, proč zbytečně přidávat nekonsistenci. (Jen bych rád uvedl, že třeba velvyslanectví Ruska docela dodržuje pravidlo, že používá buď obě jména dlouhá nebo obě jména krátká. --Martin Tauchman (diskuse) 13. 6. 2023, 23:02 (CEST)

Je jistě poučné vědět, že se chcete řídit zrovna podle velvyslanectví Ruska. Ale na převažující zvyklosti v užití velvyslanectví České republiky to skutečně nemá valný vliv. Ne vždy sjednocování přináší nějaký užitek, obzvlášť pokud plodí neočekávané výstupy. --Bazi (diskuse) 14. 6. 2023, 03:44 (CEST)

PS: Jinak já s tím problém mám, jelikož zkratka ČR by se (i) řadila v seznamu špatně, (ii) po použití vyhledávání na stránce kategorie by takový šlánek nebyl nalezen po zadání znaků Česk*, čímž by někdo mohl nabýt dojmu, že takový článek ještě není a je nutné jej založit. Slovo Česko je oproti zkratce ČR delší jen o 3 písmena a navíc působí v jazyce přirozeněji, protože lze skloňovat. --Martin Tauchman (diskuse) 13. 6. 2023, 19:23 (CEST)

Zkratka ČR by se řadila správně přesně tam, kam zkratka ČR patří. Nevím, proč operujete vyhledáváním článku, když je tu diskuse o názvech kategorií. ČR se nabízí jako náhrada za dlouhou Českou republiku pro případ, že by vadila její délka (jako jeden z argumentů). A já ji nabízím podobně jako zažité zkratky EU nebo USA, nenutím ji, ale má prostě svůj potenciální užitek. --Bazi (diskuse) 13. 6. 2023, 22:34 (CEST)

Tak to se špatně chápeme. Jedná se o názvy článků v rámci dané kategorie a podkategorií. --Martin Tauchman (diskuse) 13. 6. 2023, 22:40 (CEST)

Souhlasm se sjednocením na Velvyslanci Xka v Ypsilonu včetně použít Česka. CO jsem se díval na jiné jazyky, angličtina a španělština používá ČR, ale němčina, francouzština, indonéština či ruština jen Česko. --JAnD (diskuse) 14. 6. 2023, 07:39 (CEST)

Vzhledem k tomu, co jsem si užil v Diskuse:Vstup České republiky do Evropské unie v takový výsledek nevěřím. Ono se dá říct, že českocentricky jsou tyto údaje oficiální české pojmenování fukce velvyslance (tedy velvyslance České republiky), oficiální nedělitelný neměnitelný termín (jako třeba "Policie České republiky"), zatím co v ostatních jazycích je to jen obecná fráze bez nároku na oficialitu, ale... --Chrz (diskuse) 14. 6. 2023, 12:21 (CEST)

Píšeme encyklopedii a ne novinový článek nebo web ministerstva. Považoval bych za vhodnější upřednostnit systematičnost, česká Wikipedie je přeci jenom projektem jazykovým, tudíž bychom – dle mého názoru – měli k Česku přistupovat jako ke kterékoliv zemi. Česko přeci není ničím více než třeba Německo, Chorvatsko nebo Francie. (Jinak k té angličtině – tam když chcete použít krátký název, tak se houpete nad hranicí banu za rozvracení Wikipedie.) --Martin Tauchman (diskuse) 14. 6. 2023, 13:27 (CEST)

Píšeme encyklopedii, která je založená nikoli na individuální preferenci několika málo wikipedistů, ale na principu WP:NPOV, tedy naopak vědomém potlačování vůle několika málo wikipedistů. Jak s tím českojazyčná společnost reálně zachází je důležitější, protože pro ni tuto encyklopedii píšeme. Tak jako je ustálené (a oficiální) označení "vláda České republiky", je i ustálené označení "velvyslanectví České republiky". Jsou to přednostně politické pojmy, nikoli geografické. --Bazi (diskuse) 14. 6. 2023, 13:33 (CEST)

Ano. Ale i vy sám jste uznal, že pro praktičnost bude lepší, když budeme používat jména krátká. Tudíž nechápu, proč to můžeme dělat v případě Německa, Chorvatska, Rakouska, Francie, …, ale neměli bychom to dělat v případě Česka. Česko není ničím výjimečné. V případě Spojeného království je také oficiální označení British Embassy, ale i vy sám jste uznal, že pro jednotnost nebude na škodu použít název jiný. --Martin Tauchman (diskuse) 14. 6. 2023, 13:53 (CEST)

Už jsem to vysvětlil. Je mi líto, že si z mých výroků vybíráte jen ty, které Vám konvenují, ale odmítáte pochopit zdůvodnění postojů odlišných. Máte-li o jiné konkrétní zemi poznatek takový, že v souvislosti s velvyslanectvími v úzu zřetelně převažuje její dlouhý název nad krátkým, klidně to navrhněte, já mám takový poznatek o České republice a už jsem zdůvodnil, proč je Česká republika pro českojazyčné publikum pochopitelně a přirozeně speciální. V případě Velké Británie bych třeba já osobně preferoval taky zkratku VB, jenže to by se zase strhla mela, takže se ani nesnažím to navrhovat. --Bazi (diskuse) 14. 6. 2023, 14:08 (CEST)

Příkladem je Spojené království, kde so používají termíny britské velvyslanectví a velvyslanectví Spojeného království Velké Británie a Severního Irska. Ale je právě účelem sjednocení, abychom vnesli do názvů jednotnost. Vámi navrhovaný přístup takovou jednotnost znemožňuje. --Martin Tauchman (diskuse) 14. 6. 2023, 14:33 (CEST)

PS: Jinak ustálená jsou i spojení u nás a na našem území, která na Wikipedii také nemají co dělat. Encyklopedie je prostě psána jiným stylem, než jakým lidé běžně komunikují prostřednictvím médií. --Martin Tauchman (diskuse) 14. 6. 2023, 13:54 (CEST)

Dřív se tady řešilo, jestli jsou "mravenci v České republice", "psi v ČR", "kočky v Česku" a "zající v Čechách, na Moravě a ve Slezsku", protože k psům se našlo víc zdrojů pro zkratku, ale pro kočky zas Česko. Kontexty se naštěstí zvětšily, takže zvěř už řešíme dohromady. --Chrz (diskuse) 14. 6. 2023, 14:42 (CEST)

Předpokládám, že třeba v případě Severní Korey se neřeší, jestli je daná věc v Severní Korey, KLDR nebo Korejské lidově-demokratické republice. --Martin Tauchman (diskuse) 14. 6. 2023, 15:13 (CEST)

To jsem myslím fixoval já, ale možná se pletu, už jsem toho vykonal příliš mnoho dobrého, abych si to všechno pamatoval :) --Chrz (diskuse) 14. 6. 2023, 16:57 (CEST)

Revize pohledů na správu Wikipedie?

Dobrý den, pár nedávných nepříjemných zkušeností mne přivedlo k přemítání, zda proti sobě nejdou Wikipedie:Myšlenkové směry a Wikipedie:Encyklopedická významnost.
Konkrétní příklad: Jestliže se jako wikipedista rezident domnívám, že některé téma nabývá na významu a jako inkrementalista sbírám pro ně data a zdroje a pak přijde jiný kolega, který četl pouze Encyklopedickou významnost a jako delecionista nebo imediatista článek smaže, ... skončí to nemile. --Lukáš Král (diskuse) 13. 11. 2023, 11:47 (CET)

Podle mě to je ale liché dilema. Encyklopedická významnost je normativní text, zatímco myšlenkové směry popisují obecné chování wikipedistů (navíc v rozsahu nenarušující znění a ducha EV). Doporučení EV je jednoznačně nadřazené. — Draceane ^diskuse_příspěvky 13. 11. 2023, 11:52 (CET)

Správci, kteří mažou články na základě stávajících, konsenzuálně schválených a konsenzuálně přijímaných pravidel a proběhlého procesu WP:OS, jsou delecionisté nebo imediatisté? Zajímavá logika. :-) --Harold (diskuse) 13. 11. 2023, 12:20 (CET)

Navrhujete změnu? Jakou? --Matěj Orlický (diskuse) 13. 11. 2023, 13:03 (CET)

Nu, v reálném světě bych navrhoval prostě lidskou diplomacii, ale ve světě Wikipedie, aby to bylo jasné, bych navrhl nějakou úpravu: Zamezí okamžitému smazání třeba Šablona:Aktuální? Nebo jak zkrátka zamezit tomu, že například k článku z oblasti náboženství přistoupí, pardon, programátor ateista, nezdá se mu významný, šup, okamžité smazání. --Lukáš Král (diskuse) 14. 11. 2023, 10:11 (CET)

Na základě takto obecného popisu nejde asi nic navrhovat. Pravidla a konkrétně zmíněná významnost vznikla (mj. na základě dlouhé diskuse) proto, aby nestačil jen dojem – i třeba oprávněný – že něco nabývá významu, ale aby se toto „nabývaní významnosti“ projevilo ve zmíněných datech a zdrojích. Aby tedy tento dojem získali i renomovaní vydavatelé těch zdrojů. --Packa (diskuse) 13. 11. 2023, 14:37 (CET)

Nu, tak to se dá dokázat třeba na článku Židovský hlas pro mír. Přísně vzato, ten článek z Dingiru (sekundární zdroj) odkazuje na jejich oficiální stránky, které jsou v Externích odkazech rovněž zmíněny. Ale o významnosti toho článku zejména v dnešní době snad nikdo nepochybuje. Proto jsem nadnesl tu otázku o "konfliktu" významnosti a pohledu na vývoj, rozvoj toho daného odvětví v průběhu času. A stojí mi to za to, neboť by tím utrpěla řada článků třeba o afrických božstvech. --Lukáš Král (diskuse) 14. 11. 2023, 10:16 (CET)

Upozornění na návrh doplnění doporučení Rychlé smazání o další bod

Ahoj, upozorňuji, že jsem navrhl doplnění doporučení WP:RS o další bod, viz Diskuse_k_Wikipedii:Rychlé_smazání#Návrh_na_doplnění_dalšího_bodu. Prosím vaše komentáře na diskusi k doporučení. S pozdravem, --Martin Urbanec (diskuse) 13. 11. 2023, 14:51 (CET)