Diskuse k Wikipedii:WikiProjekt Kvalita

srpen 2007 - Úvodní diskuze k funkci projektu. diskuse roku 2008

Hvězda x puclík

když už tu máme jednou puclík k označování kvalitnějších článků na místo „obvyklé“ hvězdy, nebyl by někdo schopen vytvořit něco jako toto z tohoto? Mohlo by se to použít v šabloně {{po nnc}}. --Podzemnik 14. 10. 2008, 17:10 (UTC)

Nová šablona FAPath

Pokusil jsem se dnes vyrobit šablonu podobnou této anglické, jejíž vytvoření je mezi úkoly projektu. Chtělo by to jěště dopilování a adaptace na české prostředí, pro začátek třeba vymyslet jméno:). Její nástřel je zde a technické zázemí zde. Hezký večer أنا الحق مساهمات النقاش ‎ 24. 10. 2008, 20:36 (UTC)

Nové ocenění „Kvalitní hvězda“

Rád bych upozornil všechny členy wikiprojektu Kvalita na nové ocenění „Kvalitní hvězda“. Vše o tomto ocenění je zde.--kuvaly|d|p| 1. 12. 2008, 16:06 (UTC)

Díky, bude se hodit při druhém výročí projektu za půl roku, aspoň budeme mít čím vyznamenat Gliviho.--Ioannes Pragensis 1. 12. 2008, 21:58 (UTC)

Odkazy typu [[a]][[b]]

Chtěl bych se zeptat, jaký máte názor na tento typ odkazů v NČ? Je to vhodné? Není to matoucí. Zrovna se to vyskytlo v článku Eukaryota. Viz: „V podstatě rozeznáváme u eukaryot dva druhy výživy: obligátní fotoautotrofii u rostlin a jiných fotosyntetizujících organismů a obligátní chemoheterotrofii u živočichů, hub a jiných organismů živících se organickým materiálem.“--Juan de Vojníkov 19. 12. 2008, 13:55 (UTC)

Podle mě to docela matoucí je a ani nejsem příznivcem takových odkazů. Kdyby tam alespoň byla pomlčka typu foto-autotrofii, nebylo by z mého pohledu tak matoucí. --Podzemnik 7. 1. 2009, 13:36 (UTC)

Nová funkce Zvýraznit přesměrování

Zdravím, jen bych chtěl upozornit na novou funkci, kterou včera spustil Danny B. Je to v Udělátkách v Nastavení. Tam stačí zatrhnout Zvýraznit přesměrování a budou se vám růžově zvýrazňovat ty odkazy v článku, které vedou na redirecty. Je to super pro kontrolu zejména u kvalitnějších článků (nemusíte projíždět celý článek odkaz po odkaze). Jinak chystá se někdo dělat vyhodnocení recenzí za rok 2008? --Podzemnik 7. 1. 2009, 13:41 (UTC)

Je fajn že to jde už i v nastavení. Já to již nějakou dobu měl díky monobooku.css.

Jinak vyhodnocení recenzí by bylo fajn. Sám bych si na to asi netroufl, ale klidně bych na tom spolupracoval. Jednak proto, že rok 2008 byl celý ve znamení recenzí, narozdíl od 2007, kdy to běželo jenom pár měsíců, pak by to chtělo lidi, kteří se kolem toho motali. أنا الحق مساهمات النقاش ‎ 7. 1. 2009, 14:23 (UTC)

Recenze

Dobrý den, netušíte někdo, proč se článek Sinuous Rilles nezobrazuje v sekci Recenze na hlavní stránce projektu, i když je zapsán v seznamu na podstránce? --Louise Wu 12. 1. 2009, 09:28 (UTC)

Má to zpoždění, objeví se časem samo. --Podzemnik 12. 1. 2009, 11:17 (UTC)

Dobrý vs Nejlepší článek

Přeji pěkné poledne,
chtěl bych nadhodit k diskusi toto téma. (Nejen) V poslední době mám pocit, že na Dobré články jsou kladeny poměrně vysoké nároky, které se mnohdy blíží nárokům na Nelepší článek. Člověk, který předkládá článek k recenzi, má pak spoustu práce s tím, aby byl "jeho" článku udělen stříbrný puzzlik. Někdy se stane, že přijde anonymní IP, přidá mezi DČ článek Kočičí oko (mlhovina) a všichni to nechají tak, jelikož ten článek vše zásadní splňuje - základní věci jsou podloženy zdrojem, článek je pěkně napsán atd. Nároky na DČ pak podle mě splňuje i mnoho dalších článků jako třeba Svitky od Mrtvého moře či Druhá Polská republika (ještě kdyby snad ty obrázky byly česky). Čili se ptám: bude někdo proti, pokud bych podobné články přidával mezi DČ? Vždy bych je pročetl, případně formálně upravil a pak dal puzzlik, i bez recenze. --Podzemnik 12. 1. 2009, 11:47 (UTC)

myslim si, že tady proti nelze být. Pokud článek bude v základu shrnovat téma, bude mít reference (bez nich budu nekompromisně mazat i dál) a bude napsán nějak rozumně, tak jsem pro, aby status měl. Recenze jsou supr, ale nechal bych je pro články, které mají aspiraci na NČ a nebo autoři mají ze subjektivních názorů potřebu, aby jim ostatní kolegové pomohli.--Louise Wu 12. 1. 2009, 11:57 (UTC)

Jinak jak říkal jeden kolega, ani některé nejlepší články nemají dvě recenze;-) A díky za archivaci Saturnu, jen kdy jsi ji prosím dokončil zapsáním zde;) --Podzemnik 12. 1. 2009, 12:01 (UTC)

Také hezký den, Podzemniku. Souhlasím s Tebou, klidně může být DČ i bez recenze a stačí, když splňuje podmínky popsané v Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Kritéria. Zdá se mi, že lidé, kteří dávají články do recenze, často výhledově míří k NČ a chtějí tedy jakýsi "nejlepší možný Dobrý článek". Ale podmínky pro DČ by bylo dobré udržovat zřetelně měkčí než u NČ, už i proto, aby bylo v silách průměrně zkušeného a jen občas se na Wikipeidi vyskytujícího kolegy také nějaký ten DČ vytvořit, dostat třeba kytičku a moci být na své dílo hrdý. Dobrých článků by mělo podle mne být řádově víc než NČ a měly by tvořit jakési podhoubí kvality - skutečně dobré články, které sice nejsou ještě vyblýskané do vysokého lesku, ale čtenář se dobře poučí a neurážejí ho přitom hrubé faktické či formální chyby. - A s otázkou souvisí také fakt, že průchodnost recenzního řízení není neomezená, a proto ani nemá smysl žádat od každého potenciálního DČ, aby recenzí prošel, když nejsme schopni zabezpečit recenze víc než cca 10 článků měsíčně.--Ioannes Pragensis 12. 1. 2009, 12:06 (UTC)

Když budou kontrolovány články vkladatelů mezi DČ, tak souhlasím, že mohou být vkládány články i bez recenze. Prostě, když to někdo pročte a zkontroluje tak s tím nebude mít asi nikdo žádnej problém. Přecejenom je to vizitka CZ wiki. --Pernak1 12. 1. 2009, 12:34 (UTC)

Ještě mi napadlo, co takle založit nějakou podstránku, kam by jednotlivý autoři zapisovali svoje "adepty" na dobré články. Ono je nesmysl, aby sám autor si dával stříbro, na druhou stranu sám moc dobře vím, že spousta článků, které by hvězdu mít mohly prostě hnedka zapadnou a pak už si jich jen tak nikdo nevšimne. Viděl bych to jako seznam, kdo chce, zapíše článek, o kterém si myslí. Banda pár lidí, kteří by na tento seznam koukali, by pak dávali stříbra dle svého uvážení či by články vyřazovali s tím, že by do diskuse ve zkratce (dvě věty: např. nejsou zdroje atd) zapsali, proč vyřadili. Potenciální dobré články by tak zůstávaly na očích a nezapadli by nám hnedka v balastu Wikipedie --Louise Wu 12. 1. 2009, 12:47 (UTC)

Osobně bych byl dost nerad, kdyby se princip přidělování statutu Dobrého článku nějak výrazně formalizoval. To by se nám mohlo stát, že bychom za chvíli po vzoru en.wiki mohli mít pro články nejen kategorii NČ a DČ, ale též A-třídu, B-Třídu a C-třídu. Teď máme systém, kdy na NČ musí člověk splnit určité formální nároky a projít jistou procedurou. U DČ tato podmínka není, status může udělit kdokoli a kdokoli ho může opět odebrat, pokud s tím nebude souhlasit. Rozhodně si nemyslím, že by k tomu byla nutná recenze, která ovšem poskytuje tu výhodu dalších pohledů. Jediný problém tedy je, že recenzenti mají vysoké nároky směřující k NČ a neradi dávají ten stříbrnný puzzlík, pokud tam je ještě něco, co se jim nezdá. --Reaperman 12. 1. 2009, 18:22 (UTC)

Jsem téhož názoru jako Reaperman. Neformalizovat, stačí, aby dotyčný připsal, že prostě chce stříbrný puzzlik a nic víc, a recenzent si uvědomil, co se od něj očekává, čili dotáhnout článek ke stříbru. Recenzent by pak měl přistupovat k recenzi aktivně, čili sám článek projít a upravit po formální stránce, pokud je článek dost kvalitní a dle jeho soudu má na stříbrný puzzlik (recenze většinou dělají lidi, kteří už nějaký kvalitnější článek napsali a podle mě to dokážou dobře posoudit), nic neprodlužovat, dát puzzlik a hotovo. --Podzemnik 12. 1. 2009, 19:08 (UTC)

Nejlepší seznamy

Co takhle zavést kategorii Nejlepší seznamy, obdobnou jako mají na en:Wikipedia:Featured lists? Hodně seznamů je opravdu v poměrně špatném stavu a zdaleka nevyužívají různých možností, které prostředí Wikipedie poskytuje (obrázky, řazení, barevné rozlišení ...). Tímto by se seznamům mohlo pomoci.

Možná by se pak do projektu Kvalita více zapojili také lidé, kteří třeba nepíší delší souvislé texty a baví je více organizování informací, než hrát si s formulacemi. Tímto by kvalitu Wikipedie mohli znatelně pozvedávat.

Co se týká nominace a výběru, tak bych navrhl co nejjednodušší, abychom komunitu furt nezatěžovali nejakými hlasováními. Podobně jako na en by stačilo, aby se v průběhu nominační diskuse kladně vyjádřilo určité množství lidí (stačí 3) a žádný nebyl proti, a seznam bude zařazen. Hlasy proti musí být zdůvodněny a pověřenec by posoudil jejich relevantnost.

Nenapadá mě nic proti a řadu lidí to může popostrčit, aby své seznamy vyšperkovali. Hodně lidí si také myslí, že seznam jsou prostě položky seřazené za sebou, tahle aktivita by mohla zvýšit povědomí o tom, jak kvalitní seznam může vypadat. Ukázky viz výše uvedený odkaz na enwiki. Jan.Kamenicek 13. 1. 2009, 08:21 (UTC)

Já bych nebyl proti. Naopak si myslím, že hodně seznamů by podobného statusu mohlo celkem snadno dosáhnout. Ale nemyslím, že by bylo nutné zakládat novou kategorii/stránku WP:Nejlepší seznamy, klidně by mohli nosit hodnost nejlepšího článku a být zapšány na wp:NČ, i když by měli svůj vlastní nominační proces. أنا الحق مساهمات النقاش ‎ 13. 1. 2009, 08:34 (UTC)

Dokonce si myslím, že prozatím by mohly klidně mít nominační proces stejný. Až bude kandidovat deset seznamů ročně, můžeme přemýšlet o oddělení, zatím mi to připadá jako přepych. Spíš si musíme vyjasnit, co přesně budeme od Nejlepšího seznamu chtít, aby mohl být "nejlepší".--Ioannes Pragensis 13. 1. 2009, 09:01 (UTC)

Tady jde spíš o to, jak podnítit kolegy, aby měli motivaci podobné seznamy psát a eventuálně nominovat. Já bych oddělený proces nezavrhoval, souhlasím ale, že je potřeba především definovat určitá kritéria specifická pro seznamy a aplikovat je, až ta situace nastane (a nemusí desetkrát ročně, klidně stačí, abysme na ni byli prostě připraveni). Zastávám se toho proto, že jsem sám před pár dny uvažoval, že bych Mozzanovi navrhl spolupráci při dotažení seznamu bzantských císařů na roveň světovému opernímu reperoáru (Mozzan ale vyhlásil pauzu za účelem přípravy na vejšku, a já ho zřejmě brzy následuju, takže to zatím ztráci na aktuálnosti). أنا الحق مساهمات النقاش ‎ 13. 1. 2009, 09:10 (UTC)

Za základ by mohla sloužit kritéria Featured Lists z enwiki. Zde je hrubý překlad:

Nejlepší seznam je příkladem nejlepší práce. Kromě toho, že musí splnit stejné požadavky jako jiné články na Wikipedii — tzn. konvence týkající se jména článku, neutrality, zapovězeného původního výzkumu, ověřitelnosti, referencí, spolehlivých zdrojů (zvláště důležité u žijících osob), autorských práv a pravidla Co Wikipedie není — musí splňovat také následující kritéria:

1. Text. Je napsaný profesionálním encyklopedickým stylem.
2. Úvod. Má poutavý úvod, který představí, co je předmětem seznamu a definuje jeho rozsah a kritéria, na jejichž základě byly položky do seznamu zahrnuty.
3. Srozumitelnost. Srozumitelným způsobem pokrývá definovanou oblast. Je-li to možné, zahrnuje kompletní výčet všech položek, v ostatních případech alespoň všech důležitých položek, případně také poznámky obsahujícící užitečné informace o jednotlivých položkách.
4. Struktura. V seznamu je snadné se orientovat a pokud to může této orientaci napomoci, je dělen na podkapitoly a obsahuje také nástroje k řazení položek v tabulkách.
5. Styl. Je v souladu s doporučením Vzhled a styl.
6. Vizuální přitažlivost. Vhodným způsobem využívá různých možností rozvržení, formátování, tabulek a barev. Měly by ho doprovázet obrázky vhodné k danému tématu s pregnantními popisky. Obsahuje minimum červených odkazů.
7. Stabilita. Není předmětem probíhajících editačních válek a jeho obsah se významně nemění ze dne na den, svýjimkou změn, které jsou jen reakcí na právě probíhající proces nominace na Nejlepší seznam.

Jan.Kamenicek 13. 1. 2009, 13:49 (UTC)

Když se tak dívám na kritéria pro Nejlepší článek, tak většina toho tam už je. Zbývá jen dodat body Úvod a Vizuální přitažlivost, částečně Stuktura. Jan.Kamenicek 13. 1. 2009, 20:11 (UTC)

V seznamech bych taky více tlačil na jeho zamodření. Přece jenom jsou jeho klíčovou sekcí seznam položek, takže aby to nebylo tak lehké;-) Jinak ten základ zde je a asi máme podobnou představu, jak by to mělo vypadat. Ioannes již dříve prozíravě napsal do textu k nominaci, že „Nejlepšími články“ se stávají články či seznamy..., takže v tomhle taky nevidím problém. A taky myslím, že zatím speciální kategorii není třeba zavádět, až pár nejlepších seznamů bude, už budeme lépe vědět, co a jak, lépe se nám sepíšou kritéria (v praxi se může objevit nějaký problém) a založení by pak prostě měla být hračka;-) Takže směle do psaní NS. --Podzemnik 13. 1. 2009, 22:09 (UTC)

Jsem pro. Ale bylo by fajn počítat s tím, že se plánuje nový jmenný prostor Příloha, kde nebudou obecně takové požadavky jako v hlavním jmenném prostoru (zejména 2NNVZ, souvislý text), ale zase budou jiné požadavky (pořádný zdroj, obvykle oficiálnější povahy, formálně správné spracování (aktualizace nebo alespoň řádná datace, popisky, použitost v hlavním jmenném prostoru). Vejdou se do něj postupně seznamy všeho druhu. Realizace vázne na technickém omezení, které nemůžeme zrovna my teď nijak vyřešit (jde o problémy na serverech). Bylo by krásné, kdyby mezi prvními přesunutými byly právě pěkné exempláře, abychom nasadili trochu vyšší laťku. Přesun není plánován jako hurá akce "teď to překlopíme", ale naopak jako postupný proces, kdy se přenáší jen to, co má smysl, ostatní je lepší zatím nechat tam, kde to je. Časem by mohly být označovány i jiné typy příloh (tabulky, grafy, galerie apod...) Miraceti 13. 1. 2009, 22:27 (UTC)

Ach jo. Kdysi tu už nějaký pokus o přesunutí seznamů do jiného prostoru byl, tehdy se neujal, a je to tu opět. Radši se neptám, kde se to diskutuje, protože by mě to určitě vtáhlo na dlouhé hodiny, které tomu věnovat nechci. Ale pokud jste myslel, že mi sdělením, že se seznamy přesunou mimo hlavní prostor do nějakých příloh, dodáte chuti k tomu, abych na nich pracoval, tak to se tak úplně nepovedlo. Mrkněte ještě jednou na ten odkaz na Nejlepší seznamy na enwiki, co jsem ho dal nahoru, to je něco, čím se může směle chlubit hlavní jmenný prostor kterékoliv Wikipedie, a taky že to tam nikdo nikam nepřesouvá. Jan.Kamenicek 13. 1. 2009, 22:58 (UTC)

Nikoli. Plán byl tenkrát vytvořit rejstříky, což nejsou obecné seznamy, grafy, tabulky, galerie apod. A opravdu bych se nechtěl vracet k důvodům, proč to nevyšlo, nebyly totiž moc věcné.

Jistě jsi četl můj příspěvek pozorně, takže Ti neuniklo, že o přesun seznamů ve smyslu "teď to přesuneme" nejde. Kosmetický přesun by moc výhodný nebyl, je snaha, aby přílohy přinesly markantní zlepšení okamžitě. Nic by nemělo být přesunuto, pokud to nebude odpovídat požadavkům na přílohu.

Přílohy nejsou náš vynález, používají se i v jiných Wikipediích. Že je nepoužívají na en, je jejich věc. Zásadní odlišností je, že seznam, galerie apod. nejsou články, mají blíže k obrázkům. Nelze na ně uplatňovat kritéria jako na encyklopedické články, byť samozřejmě naprosto základní obecné požadavky zůstávají. To je ale důvod proto, aby byly ve Wikipedii, ne nutně v hlavním jmenném prostoru. V tom mají být encyklopedické články.

Diskutuje se o tom půl roku na Pod lípou. S konkrétnějším plánem je seznámeno asi dvacet aktivních wikipedistů (a jestli máš zájem, není problém s tím seznámit i Tebe). Nemá smysl s detaily chodit ven, dokud nebude pro jejich zavedení připravena technika (mělo být připravena v prosinci, ale zase se to protáhlo).

Není to snaha demotivovat lidi, ale naopak je motivovat - dát přílohám jasný rámec, jasně je odlišit od článků a dát jim důstojné postavení, které si plně zaslouží. Nejde jen o seznamy, ale i o další prvky, které jsou v hlavním prostoru teď spíše trpěny, než že by byly vítány. V přílohách půjde normálně vyhledávat jako v hlavním jmenném prostoru (při použití vyhledávacího pole vlevo, zároveň s vyhledáváním v článcích), takže žádná informace se nezneviditelní. Obrázky se také stále nadšeně nahravájí a nejsou přitom v hlavním jmenném prostoru. Ve většině jsou dokonce ve zcela jiném projektu. Miraceti 14. 1. 2009, 10:33 (UTC)

Tak jsem zjistil, že tvoje výše uvedené vyjádření je poněkud zavádějící. Pod lípou, kam jsi mě odkázal, se o tom rozhodně půl roku nediskutuje. Přesnější by bylo říct, že se tam o tom před půl rokem chvilku diskutovalo. Ta diskuse je úplně mrtvá a nikdo tam nereaguje. Takže pokud přesto někdo něco chystá, tak to zase nemá oporu v žádné širší diskusi.

Taky jsi mě opravil, že tentokrát je to něco jiného než předešlý pokus, neb tenkrát byl plán vytvořit rejstříky. Diskuse na kterou jsi mě odkázal je však o plánu – vytvořit rejstříky :-) Jan.Kamenicek 23. 1. 2009, 22:11 (UTC)

Nejlepší portály

Když už tu hoši řešíte ty seznamy, tak jsem nedávno viděl, že kvalitativně hodnotí i portály en:Portal:Featured portals. Co vy na to?--Faigl.ladislav _slova^činy 13. 1. 2009, 09:26 (UTC)

Výborný nápad. Rozhodně vhodnější než nejlepší seznamy. Zatímco u seznamů se dá hodnotit formální úprava, u článků navíc zpracování obsahové stránky a odkazů, tak u portálů přistupují ještě další aspekty, třeba frekvence aktualizace, novinky, zajímovosti, kvízové otázky apod., tj. jak daný portál láká čtenáře k častému znovunavštěvování, a dále jak je v něm organizován přehled o daném oboru (kořenové rozcestníky, statistiky článků oboru...).Petr Karel 13. 1. 2009, 10:34 (UTC)

Já si myslím, že i u seznamu se dá a musí hodnotit vedle formální úpravy i obsahová stránka. Zejména se třeba klade důraz na to, aby bylo jasně definováno a doloženo, jak se vybírají jednotlivé prvky seznamu. A reference k dobrému seznamu patří stejně jako k dobrému článku - podívejte se na příklady v anglické WP.--Ioannes Pragensis 13. 1. 2009, 11:46 (UTC)

Chtěl jsem hlavně ocenit nápad s nejlepšími portály. Ale díky za upozornění, skutečně jsem měl o seznamech zjednodušenou a velmi zavádějící představu. Petr Karel 14. 1. 2009, 09:21 (UTC)

Zas bych to nepřeháněl. Portálů moc nemáme, živých portálů ještě méně. Aktivnějších lidí je tu něco málo přes stovku. Má smysl na to věnovat energii? (Tedy energii nejen těch hodnotitelů, ale především jejich tvůrců, kteří se budou snažit vyhovět jistě přísným kritériím. Máme na to lidi?) Miraceti 14. 1. 2009, 10:36 (UTC)

Protože každý proces posuzování působí na vylepšení hesla, platit to bude i pro portály. Některé dělají ostudu (jejich zakladatelé odešli či je to přestalo bavit), jiné jsou opravdu dobré. Byl bych vděčný, kdyby se někdo o sestavení alespoň základních kritérií pro ocenění pokusil. Aby každý zakladatel portálu věděl, co je třeba udělat, na kterou stránku s doporučeními mu včas dát avízo. nebo kterými portály se řídit. --Zákupák 24. 1. 2009, 08:16 (UTC)

České zdroje v Nejlepších článcích.

V diskusi u NNČ Angkor Vat jsem nadnesl téma, u nějž bych rád věděl, jak se k němu staví ostatní. Níže uvádím argumenty, z nichž většinu jsem psal již ve zmíněné diskusi k NNČ Angkor Vat.

• Velmi často nám nezbývá, než se u překladů spolehnout na to, že autoři původního článku to mají dobře, protože u nás k tématu není žádná literatura dostupná (sám jsem takto postupoval u článku Turek (stroj), ovšem nejprve jsem po zdrojích důkladně popátral). Pokud ale u nás taková literatura dostupná je (např. v českých knihovnách), měli bychom se u Nejlepších článků snažit, aby obsahovaly informace, které jsme si osobně ověřili, byť je to pracnější, než prostý překlad.
• Někdy si informace chce ověřit i čtenář, tak bychom mu měli přednostně nabídnout zdroje, které jsou pro něj dostupné a nemusí si je objednávat přes Amazon až z Ameriky. Sám se snažím při svých sporadických recenzích zdroje kontrolovat (a myslím, že bez toho nemůže žádná recenze být považována za kvalitní), takže velmi ocením, pokud jsou dostupné.
• Týká se to i knih v sekci literatura. Myslím, že by to opět měly být přednostně knihy, které autor měl v ruce a ručí za to, že obsahují relevantní informace a že článek s nimi není v rozporu. Považoval bych za velkou chybu, pokud by se stalo, že článek by uváděl nějaké informace a doporučené knihy pak tvrdily něco jiného. Nejlepší článek rozhodně musí brát v potaz i informace uvedené v doporučené literatuře.
• Snaha osobně si zdroje projít může autora současně inspirovat k dalšímu obohacení článku. S tím mám osobní zkušenosti při dávné recenzi článku Buddhové z Bamjánu, kdy jsem si ve snaze doplnit článek o české zdroje našel v místní knihovně dvě knihy českého autora, které mi vnukly řadu dalších otázek, a výsledkem bylo, že se článek rozšířil téměř na dvojnásobek, což pozitivně ocenil i jeho autor.
• U nominace na Nejlepší článku by mělo být povinností autora udělat vše pro jeho maximální kvalitu. Osobní ověřování ve zdrojích k tomu neodmyslitelně patří.
• Proto by mělo být povinností autora po dostupných zdrojích popátrat. Nejde ani tolik o to, aby byly české, jako spíše dostupné a aby si je osobně prošel. Bylo by ovšem chybou, pokud bychom Wikipedii o některá témata ochuzovali jen proto, že u nás k nim nic pořádného nevyšlo. V tomto případě si stejně nemusíme dělat starosti s tím, jestli čtenáře neokrádáme o možnost si něco ověřit a spolehnutí se na odpovědnost původních autorů překládaného článku je přijatelným rizikem. Jan.Kamenicek 5. 2. 2009, 17:46 (UTC)

Rád bych tímto vyjádřil nesouhlas s výše uvedeným pojetím užívání referencí:

Ad. 1: Nelze používat dvojí metr pro články s takzvaně složitě dostupnou či nedostupnou literaturou a pro články s takzvaně snadno dostupnou literaturou. Je to prostě o důvěře. Jak například Vy uživateli dokážete, že o stroji Turek u nás neexistuje žádná dostupná literatura? Jistě se tím v minulosti zabývaly odborné magazíny či šachové publikace. Nevěřím tudíž, že o tomto tématu u nás neexistuje věrohodný zdroj.

Ad.2: Nesouhlasím s tím, že by knihy přes Amazon byly „méně dostupné“ než ty, které má v databázi Národní knihovna ČR. Pro mě, brňáka, je například daleko jednodušší a pohodlnější si knihu v případě eminentního zájmu o téma objednat přes Amazon než muset jet pro knihu do Prahy a muset platit poplatky za vypůjčení.

Ad.3: Tím, že budeme uvádět české zdroje v žádném případě neeliminujeme riziko neshodnosti informací. Opět je to o důvěře v autora článku. Pokud budu psát článek s úmyslem podvádět, mohu si k tomu vybrat klidně českou knihu a uvádět smyšlená čísla stránek - možnost ověřit si uvedené zdroje je naprosto shodná u české i jakékoliv cizojazyčné literatury.

Ad. 4: Co se týče např. zmíněného článku Angkor Vat, po dalších informacích jsem samozřejmě pátral a přímo v domácí knihovně jsem našel jednu velmi obsáhlou knihu, kterou jsem použil k doplnění referencí. Nevím kolik českých zdrojů byste vyžadoval, zda 3, 20 nebo 16??

Ad. 5: Nevím proč by články o tématech, o nichž u nás nevyšly žádné publikace měly mít jakékoliv privilegium. V tom případě bych já mohl kontrovat Vašimi tvrzeními, že by uživateli měla být nabídnuta „snadno dostupná“ literatura; v případě článku Turek (stroj) tomu tak není a podle výše uvedených kritérií by tedy nesplňoval podmínku snadné ověřitelnosti a neměl by tedy patřit mezi nejlepší články. --Gothic2 5. 2. 2009, 18:24 (UTC)

Dovolím si takovou malou obecnou poznámku. Wikipedie je teoreticky jeden projekt ve více jazycích. Proto by i zdroje neměl být problém uvádět jak anglické (německé, čínské...), protože na jednotném projektu (byť vícejazyčně mutovaném) by měly mít stejnou váhu a že cizojazyčné zdroje se nedají v určité části světa sehnat je problém „systému venku“, ne wikipedie a wikipedistů.

Jináč ještě je fajn nástroj google books. Přes něj jsem byl schopen ověřit mnoho referencí u článků, které jsem překládal a kde byly knižní reference, které bych v Čechách nesehnal. أنا الحق مساهمات النقاش ‎ 5. 2. 2009, 18:29 (UTC)

Ad.1:Jasně, to, jestli jsem se snažil, dokážu jen sám sobě, ale pokud mne někdo upozorní, že daná věc existuje, tak se ji pokusím sehnat a zapracuji ji.

Ad.2 Po všech velkých městech je rozprostřena síť knihoven s právem autorského výtisku na všechny knihy, které u nás vyjdou. Takže Brňák rozhodně nemusí do Prahy. U článku, kde tato polemika vznikla, se najdou publikace velmi rozšířené a dostupné v každé okresní či městské knihovně, možná i v řadě vesnických (mám na mysli např. Pijoan: Dějiny umění). Snažíme se o profesionální přístup. Neumím si představit profesionála, který by uvedl, že nějaké dílo nemohl citovat, neboť by musel do knihovny.

Ad.3 Riziko neeliminujeme, ale usnadníme možnost na chybu přijít. Nikde jsem nepsal, že to požaduji kvůli tomu, aby autor nepodváděl. V bodě tři jsem psal, že autor by se měl snažit, aby se osobně za informace mohl zaručit. U tohoto bodu jste nezareagoval na velmi reálné riziko, že knihy v sekci literatura, které jsem nečetl a nezohlednil při psaní článku, s ním ve skutečnosti mohou být v rozporu. Nejlepší článek musí zohlednit knihy, které sám doporučuje.

Ad.4 Jestli myslíte Krása zaniklých civilizací, tak to jsem opravdu přehlédl. Ovšem touto knihou jste orefoval asi 3 věty z celého článku. Ideální počet takových referencí Vám samozřejmě nepovím, ale to jste určitě ani nečekal. Může to záležet na množství informací, které článek obsahuje, a na počtu knih, jaké na to téma u nás vyšlo. Pokud u nás vyšla jedna, buďme rádi za ni, pokud jich jsou přehršle, v článku by jich mělo být více.

Ad.5 To přece není privilegium. Hovoříte, jako bych chtěl někomu ublížit. Pokud jste dobře četl, navrhoval jsem, jak zlepšit kvalitu článků a jejich ověřitelnost tam, kde to jde. Tam, kde to nejde, to holt nejde. Tvrzení, kterým zde tzv. kontrujete, není mé tvrzení.

Ad. Emír: To je pravda a lze říci, že to je ekvivalentní řešení. Mě jde hlavně o to, aby se články jen tak nepřekládali bez dalšího úsilí osobně si zdroje informací prověřovat. U cizojazyčných je ale vždy větší riziko špatného pochopení, teď něco takového řeším u jiného článku. Navíc do ověřování cizojazyčných zdrojů mám pocit se recenzentům moc nechce, a i když do knihoven pro české knihy by se asi taky nehrnuli, je zde velká šance, že někdo tu českou knihu prostě má po ruce. Jan.Kamenicek 5. 2. 2009, 19:28 (UTC)

Dovolím si připojit svůj názor, že jsme schopni ze zdrojů poskytovaných okresními knihovnami doložit naprostou většinu všech hesel české Wikipedie. Jenže je přirozeně jednodušší spoléhat se na internet, zápisky ze škol či domácí knihovnu. Ve využití česky napsaných knih a periodik jsme stále na počátku tvorby.--Zákupák 5. 2. 2009, 20:52 (UTC)

Nesprávné používání indikátorů nástěnky správců

Chtěl bych upozornit na nesprávné používání indikátorů z nástěnky správců:

• - vyřešeno
• - nevyřešno
• - odloženo

při recenzích WPK. Jak už syntaxe dokazuje, tyto indikátory patří jen a pouze na NS. Neříkám, že je nutné to lidem brát, ale měli by jsme si na to vytvořit univerzální šablony. Otázky je jaké by jste potřebovali?--Juan de Vojníkov 16. 2. 2009, 09:55 (UTC)

Dovolil jsem si tedy vyrobit dvě (dle mého názoru) potřebné šablony:

• {{vyřešeno}}
• {{komentář}}

Prosím, začněte je používat.--Juan de Vojníkov 3. 3. 2009, 08:25 (UTC)

Kvalita ?

Páni kolegové, mám z vašeho portálu takový dojem, že vám jde jen o honbu za DČ a NČ. Název portálu je tedy zavádějící a měli byste jej změnit.
Pokud však na něm trváte, měli byste se zaměřit na kvalitu obecně, tedy na kvalitu všech článků, zejména nově přibyvších. Vždyť je to obecně vzato hrůza, co nám tu na cswiki vyrůstá. Vám však je to zřejmě jedno, neboť subsubpahýly a subpahýly, potažmo i pahejly jsou viditelně jaksi mimo váš zorný úhel. Jazyková úroveň mnohých článků je příšerná, ale to nikomu nevadí. A ta významnost mnohých témat! Bývá mi z toho občas zle. A právě všechny tyto "drobnosti" by měl správně portál Kvalita sledovat, jinak nemá právo se nazývat kvalitou, ale spíš portálem Výběrových článků, tedy elitou. Možná by mu slušel název Narcis, vzhledem k tomu, jak je nastavena nominace.
Nekvalita řady článků na cswiki je zřejmě částečně dána i způsobem "oceňování" wikipedistů, tedy propozicemi pro wikivyznamenání. Na mnoha článcích je jasně vidět, že se jejich autoři ženou hlava nehlava za počtem editací, takže si po sobě ani nepřečtou, co napsali. Mnohdy je jim jedno, že jejich věty nemají hlavu ani patu, o jazyce nemluvě. A tak bych mohl pokračovat dál a dál.
Řešení těchto problémů by mělo být IMHO jádrem činnosti portálu, který si do názvu vetkl hrdý výraz kvalita. S pozdravem--Feťour 17. 2. 2009, 15:26 (UTC)

No jo. Já si myslím, že problém je v nedostatečných lidských zdrojích. V podstatě recenzování je jedním z nabídky WPK směrem k wikipedistům. Bohužel nebo bohudík je o něj takový zájem, že schází lidé na plošné naplňování kvality. Upozorním, ale že snahy tu o to byly. To byly ty plošné testy kvality co se prováděli. Jako máš pravdu, ale zároveň nepřicházíš s řešením. Ono taky nemůžeme do toho nikoho nutit, takže když by ses něčeho ujmul, tak by jsme nemuseli měnit to jméno. Na závěr si musím povzdychnout že i v recenzích se často mrhá lidskými zdroji. Jsou to případy, kdy jeden člověk podá najednou 4 a více článků k recenzi a pak není schopen to zpracovat, nebo se podává jeden článek několikrtát k recenzi, či se podávají články stále dokola a stále dokola s těmi stejnými chybami. Předpokládal bych, že když někdo projde 6 a více recezemi tak nebude ve "svých" článcích dělat stále ty samé chyby a že mu recenze slouží už opravdu jen jako zpětná vazba slohové stránky textu. Bohužel někteří místo toho aby se recenzí něco naučili, tak si tuto činnost jak roboti zautomatizovali.--Juan de Vojníkov 18. 2. 2009, 09:59 (UTC)

Pane kolego, myslím, že jste vůči účastníkům projektu kvalita nespravedlivý. Je třeba říci, že cíle a úkoly vytyčené projektem, jsou v současnosti víceméně utopií vzhledem k nedostatku lidí, kteří by se takové činnosti, jako upravování „běžných“ článků, chtěli věnovat. Projekt se vždy ubírá tím směrem, jací v něm sedí lidé. A je pravda, že projekt Kvalita se vyprofiloval především jako instituce provázející články na cestě k dobrým a nejlepším článkům, i když činnost, kterou jste popsal, by do jeho kompetence spadat mohla taktéž. Subpahýly a jiné nekvalitní články nejsou mimo zorný úhel účastníků projektu o nic méně, než jiných kolegů. Bohužel však nejsou lidé (ať již účastníci kvality, či jiní), kteří by se mohli věnovat upravováním článků do kvalitní podoby, potřebovali bychom tak padesát lidí, aby projekt Kvalita mohl dostát svému účelu naplno. أنا الحق مساهمات النقاش ‎ 17. 2. 2009, 16:37 (UTC)

A já bych ještě dodal, že 1) úprava mizerných pahýlů apod. nepotřebuje žádný zvláštní projekt, děláme to všichni a není to nic tak složitého nebo mimořádného; a 2) pokud chcete zvedat kvalitu, tak také mimo jiné potřebujete vzory, tedy vynikající články, které budou sloužit jako inspirace a také jako předloha, jak se dá daný typ tématu pojednat. Pokud třeba budete chtít psát o nějaké nemoci, tak si najdete Slintavka a kulhavka a podíváte se, jaké kapitoly tam jsou a jak jsou zpracovány, z jakých pramenů autor čerpá, jaké typy ilustrací použil - a hned budete mnohem lépe vědět, jak napsat kvalitní článek o nemoci, kterou jste si vybral.--Ioannes Pragensis 17. 2. 2009, 17:03 (UTC)

Také si myslím, že je třeba (a to kladně) hodnotit to, co si vytyčili v dobrovolném projektu za úkol, nikoli to, co si ještě nikdo jako program nevytyčil (pominu-li mnoho aktivních wikipedistů, kteří se snaží dle svých časových možností vyčistit obor, ve kterém jsou odborníky). Jen s jedním bych částečně souhlasil, a sice, že je kromě NČ a DČ trochu zapomínáno na jiné stránky projektu, např. Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření - kde na reakci nějakého účastníka projektu čeká Adam Zábranský jako rozšiřovatel článku Amerika již od 28. 11. 2008.--Petr Karel 17. 2. 2009, 17:05 (UTC)

No tyto části by to chtělo asi updatovat, když na ně nidko nemá čas.--Juan de Vojníkov 18. 2. 2009, 09:59 (UTC)

• Nuž mnu si spokojeně ruce, neboť se mi podařilo dobře píchnout do vosího hnízda a rozvířit tak ony zdejší příliš nonšalantně plynoucí vody, protože si myslím, že by si účastníci projektu měli dát uvědoměleji za úkol právě onu "úpravu ,běžných' článků". A je samozřejmě hezké mít správné vzory, ale honba za nimi by se neměla stát hlavním cílem projektu.
  

Nicméně na druhé straně vám, milí kolegové, rozhodně neupírám, co dobrého jste již udělali. Chci vám jen trochu víc nasadit ostruhy do ostřejšího cvalu :-))--Feťour 17. 2. 2009, 17:53 (UTC)

Opravdu snáším kritiku ale ne v tomto smyslu. Včeli jsi možná rozrojil, ale staví nové hnízdo? Já bych řekl, že se jen rojí. V případě, že vidíš, že nejsou lidské zroje bych opravdu čekal, že vyvineš nějaké vlastní úsilí. Pokud ne, tak jsi jen řekl na hlas, to co všichni účastníci WPK už dávno vědí.--Juan de Vojníkov 18. 2. 2009, 09:59 (UTC)

Milý Juane, kdyby ses podíval na seznam mých příspěvků, zjistil bys lehce, že skoro nedělám nic jiného. A jelikož mě to již unavuje, bodl jsem do hnízda vos, aby se snažily i další dělnice. Takže bych prosil nenapadat, jde o kritiku do vlastních řad, ne o někoho, kdo jen čučí vpovzdálí a baví se trollími poznámkami.--Feťour 18. 2. 2009, 13:38 (UTC)

Zdá se mi, Feťoure, že vůbec nemáte zkušenost s reálným pícháním do vosího hnízda. Obvyklým důsledkem bývá nikoli zvýšení intenzity práce přítomných dělnic, ale naopak okamžité napadení toho, kdo píchá. U lidí to dopadá také tak. Nevím, co čekáte. :-) --Ioannes Pragensis 18. 2. 2009, 14:23 (UTC)

Dovolím si také připsat poznámku a to především směrem k Feťourovi. Mám pocit, že se tady zapomíná na jednu poměrně důležitou věc. Pokud napíšu nejlepší článek (či dobrý) neznamená to, že bych(om) jen vypíchly jeden textík. Je tedy praxí (minimálně u mne ano), že pokud někdo začne pracovat na nějakém nejlepším článků v podstatě uchopí celé téma. Rád uvádím Mars, když se ten článek tvořil, v podstatě k němu vznikly desítky a desítky doplňujích hesel, ty stávající byly ve velké části přepracovány, došlo ke kompletní rekategorizaci všech hesel s Marsem, zapojili se kolegové a věnovali se sondám atd atd. Tento proces je viditelný u každé planety, kterou jsem/jsme takto dělali. Tvridt následně, že jsme napsali jen jeden článek a tomu jsme dali puzzlíka je dle mého chybné. Kvalita nenarostla např. jen u článku Venuše, ale u celé sorty článků, které na ní navazují. Současně, pokud se někdo věnuje stále jednomu tématu, postupně zvedá kvalitu celé oblasti (jako např. v tomto případě sluneční soustava). Myslím si, že toto je cílem projektu, když už se do toho někdo obuje, pokusí se uchopit článek jako celek a ne jenom jako jednu stránku věci. Pokud k tomu zbyvá čas na rozšiřování subpahýlů či našich heslíček, je to jen prima, ale chápu, že pokud lidi tvoří obrovská hesla, nemají pak na "mravenčí" práci čas :) --Chmee2 18. 2. 2009, 14:05 (UTC)

Víš, Chmee2, ta mravenčí práce se ale dělat musí. A to průběžně. Encyklopedie, má-li být co k čemu, musí být přece vyvážená ve všech svých oblastech. Nelze v ní mít pár superzpracovaných oblastí, jako třeba Sluneční soustava - všechna čest-, a pak bahnisko podprůměrných podčlánků. To by se pak čtenář při brouzdání jejími vodami cítil jako na lochnesce a mohlo by se mu z toho lehce udělat zle. Je velezáslužné pozdvihovat články co nejvýš, ale je třeba dbát i na Popelky a ošklivá káčátka. Jinak se nám wiki promění v nechutnou Marfušu, s níž nebude chtít nikdo kamarádit. To je, oč tu běží.--Feťour 18. 2. 2009, 15:18 (UTC)

Nejsem součástí hnízda, do něhož se snažíte píchat, ale nechápu přesně, co si představujete. To množství podprůměrných článků denně chrlí množství přispěvovatelů. Co si jako myslíte, že s tím těch deset lidí sdružených v jednom projektu udělá? Ti jsou rádi, když aspoň jakž takž ukáží cestu, jak má vynikající článek vypadat, ale snad od nich čekáte, že osobně vylepší všechny články na Wikipedii. Nikdy jsem tento projekt nechápal jako snahu o vylepšení všech článků. Pokud se těch deset lidí vrhne po hlavě do moře pahýlů, tak se v něm stejně jenom ztratí. Soustředěním se na špičku kvality odvedou mnohem viditelnější práci, která může být ostatním inspirací, a spíše bych přemítal o tom, jestli to soustředění je dostatečné.

A co se týká těch tzv. Popelek, nezaznamenal jsem případ, že by nějaká byla pro recenzní řízení odmítnuta. Spíše je problém v tom, že není dost lidí na požadované množství opravdu kvalitních recenzí (často zůstane jen u takových, jak to nedávno Juan trefně nazval, připomínek), zvláště, když lidé, kteří je dělají, chtějí také sami psát. Sám mám výčitky, že se recenzí účastním jen sporadicky - taková pořádná recenze, když se vezme od podlahy, spolyká někdy pěknou řádku hodin. Jan.Kamenicek 20. 2. 2009, 13:57 (UTC)

• Pod tíhou zde uvedených argumentů uznávám, že ona hrstka statečných, jež se účastní projektu, není při nejlepší vůli s to dostát všem bodům programu, který si vytyčila na hlavní straně projektu (alespoň tak, jak jsem je ve své omezenosti pochopil já). Proto se jim omlouvám za své maximalistické požadavky, zalézám zpět do své temné nory a ponechávám vnější svět, ať si běží, jak je mu libo.--Feťour 25. 2. 2009, 16:33 (UTC)

Elektrostatika

Navrhuji odebrat z článků k rozšíření Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření--H11 22. 2. 2009, 16:55 (UTC)

Kateřina Jacques

Ahojte. Žádám o hvězdičku dobrý článek pro heslo Kateřina Jacques. Já a další sme se mu dlouhodobě věnovali, během času se podařilo vyřešit řadu kontroverzí, myslím, že můžu říct, že dost vyčerpávajícím způsobem popisuje téma /nějaké rozšíření je možné vždy samozřejmě; ale např. vypisovat všechny sněmovní politické funkce by se mi zdálo kontraproduktivní/. Z jistého hlediska by to mělo na nejlepší článek, ale na to se mi zdá přece jenom příliš krátký. Pokud chcete předtím provést recenzi, nebráním se. Sám hvězdičku dát nechci, aby to nesvádělo k podjatosti.

Jinak upozorňuju, že z hesla byl vyčleněno heslo Prvomájová potyčka Tomáše Čermáka a Kateřiny Jacques, ale zde nejsem schopen zatím za hvězdičku ručit (případ sem sledoval, ale ve všech stížnostech, odvoláních etc. se už dávno neorientuju/. --Nolanus ✉ C E 22. 3. 2009, 23:37 (UTC)

Reagoval jsem na diskusní stránce článku. Zdravím,--Ioannes Pragensis 23. 3. 2009, 13:33 (UTC)

Tituly

Prosím, podívejte se na Wikipedie diskuse:Biografie‎, můj návrh o psaní akademických a jiných podobných titulů v článcích o lidech. Asi by to chtělo nějakou třetí stranu, protože jsme se tam s Kacirem argumetačně zasekli a bylo by dobré to posunout dál. Díky,--Ioannes Pragensis 7. 4. 2009, 13:08 (UTC)

Vyjádření

Chtěl bych požádat členy tohoto projektu o vyjádření k tomu kam má být umísťována šablona {{překlad}} v tamější dikuzy, děkuji.--H11 31. 7. 2009, 14:42 (UTC)

Spolupráce měsíce

Už přibližně rok a půl se věnuji aktualizaci Spolupráce měsíce, až na některé jednorázové výjimky, prakticky sám. Takový model má pochopitelně pro takový projekt negativní důsledky, i když se člověk snaží volit širší spektrum témat, z dlouhodobějšího hlediska je zřejmé, že nakonec zabředne do určité omezené skupiny nebo ve snaze tomu zabránit začne volit extrémní a obtížná témata. Již několik měsíců pozoruji, že nastává potřeba dát projektu nový impulz, novou krev, která přivede čerstvé vlny do zatuchlého rybníčku. Vyzývám tedy všechny, kdo by měli zájem věnovat se tomuto projektu na straně přípravy, aby se nestyděli a připojili se. --Reaperman 9. 8. 2009, 12:31 (UTC)

Díky Vám za tu práci. Vysledoval jste, zda ta práce přináší výsledky? Pracují-li kolegové na vytipovaných heslech,zda se vylepšují vždy či jen v některých obdobích, a na jakých oblastech hlavně? Za ten 1,5 roku jste určitě k nějakým vyhodnocením došel. Nelze třeba požádat čtyři oceněné portály, ať každý z nich Vám začně pomáhat, co měsíc, to heslo z jejich oblasti a to jeden pomocník za portál. --Zákupák 9. 8. 2009, 12:52 (UTC)

Můj názor je, že ač je Wikipedie jako taková projektem komunitním, tak kolektivním je jen do omezené míry; naprostá většina lidí se zajímá o jeden jediný svůj obor, který rozvíjí a jen jem u málokterých témat se najde více lidí, kteří do toho budou vrtat také (příkladem je třeba taková astronomie, která je natolik populárním tématem, že i na malém smetišti, jako je cs, najde více jejích fanoušků) a pokud se najde více lidí, kteří mají zájem o jedno téma, sdružují se a spolupracují kolem dobrovolných projektů. Spolupráce měsíce předloží pár předem vybraných témat, kde se hledá kolektiv vpodstatě pokaždé nový; jenže na to je nás tu příliš málo, chtělo by to, aby tu pracovalo minimálně několik stovek uživatelů, aby se každý měsíc našlo pár lidí, které předložené téma zaujme – dneska to tak není ani tak o spolupráci měsíce, jako spíš rybaření jednoho jediného člověka, který se tématu ujme, ostatní tak možná opraví překlep, když jdou zrovna v poledních změnách okolo.

Musím přiznat, že obdivuji, že to takovou dobu udržuješ. Nicméně jsem si o Spolupráci měsíce vždycky myslel tohle, že to nemá zatím budoucnost. Snažíme se příliš předběhnout vývoj přijímáním vzorů z en, někde je to ku prospěchu (FAC), jinde bohužel ne. أنا الحق مساهمات النقاش ‎ 9. 8. 2009, 12:55 (UTC)

@Zákupák: Přemýšlel jsem sice o provedení analýzy, ale bohužel jsem na takovou věc neměl tolik času, tedy mohu soudit jen subjektivně a tam jisté zkušenosti mám. Obecně se dá říci, že několik lidí se jí věnuje/věnovalo pravidelně a často nezávisle na tématu, tedy pracují/pracovali na článcích z mnoha oborů. Dá se říci, že lidé se mnohem víc věnují sekci zakládací a bohužel často prakticky nedotčená zůstává sekce pro upravy článků, kam by podle mého názoru měla Spolupráce spíše směřovat. Co se týče oborů, tak tradičně nejvíce pozornosti bylo dosud věnováno biologickým tématům, výstup filosofických článků byl také velice pěkný, přestože tu mnoho lidí z tohoto oboru nemáme, na druhém pólu bych hodnotil náboženství, které zůstávalo téměř nedotčeno, přestože je tu lidí, kteří se mu věnují nebo je jim blízké relativně hodně.

@Emír: Osobně musím říct, že jsem k tomu modelu byl taky skeptický když jsme to v listopadu 2007 s Ioannem Pragensisem začali připravovat. Přesto výsledky testovacího provozu ukázaly, že jistý potenciál to má a stovka lidí, která má pravidelně více než 100 editací měsíčně zase tak málo není. Co se týče anglického vzoru, není to tak dávno, co NNČ nebylo vůbec funkční i přesto, že nároky byly tehdy minimální, NČ mohlo být něco co dnes nemůže být ani DČ. Nominacím ve skutečnosti nepomohlo převzetí prvků z en.wiki (ty byly až důsledkem změny), ale to, že se našlo několik lidí, kteří byli schopni psát články měřitelné i s těmi anglickými, byli schopni si navzájem poradit (recenze) a byli ochotni rozvířit ty zatuchlé vody tehdy nefunkčního procesu. Totéž potřebuje i Spolupráce, prostě mít myšlenku a nebát se do toho sáhnout aby se našel funkční model. Současný model byl na snaze ukázat uživatelům, že jsou tu spousty zajímavých a obecně známých článků a témat, která jsou jen velice špatně zpracována nebo vůbec, a že když půjde uživatel okolo a přidá to málo co o tom ví, další tomu dá trochu formu, že nakonec z toho může vyjít pěkný výsledek. Tedy nebylo to o hledání určité skupiny, ale o vylepšování článků a učení spolupráce při psaní. Ukázuje se, že to tu dosud nefunguje, a že lidé jen ztěžka takový postup přijímají, přesto Spolupráce určité výsledky má. Jde tedy o to, najít někoho, kdo má návrh, ideu jak to celé zlepšit. Nebo to prostě můžeme po dvou letech uzavřít jako neúspěšný experiment, u nějž se vložené náklady nevrací, protože "starý majitel nemá sílu přijít s novými nápady, a mladí nechtějí investovat do nového vybavení :)" Já vím, že to potenciál ještě má, a že je mou chybou, že to nedokáži prodat, a proto nabízím tuto možnost někomu dalšímu, kdo si tu cestu pokusí najít. --Reaperman 9. 8. 2009, 17:32 (UTC)

Ještě jednou si dovoluji vyzvat případné zájemce, kteří by se chtěli více podílet na přípravách pro Spolupráci měsíce, aby se přihlásili. Pokud příprava dlouhodobě visí na jednom člověku, projektu to škodí a obávám se, že v takovém případě by nemělo valného smyslu pokračovat. Prozatím počítám se Spoluprací do konce roku, její další existence závisí právě na tom, zda bude zájem pokračovat a jestli se najde někdo další. --Reaperman 11. 10. 2009, 16:30 (UTC)

Pokud se technicky do konce roku "znovuzprovozním", tak ráda vypomůžu. --Lenka64 12. 10. 2009, 11:54 (UTC)

Dotaz

Chtěl bych se zeptat jestli jsou nějáké požadavky na účastníka tohoto wikiprojektu (např. nějáký počet editací)? A musím být členem projektu, abych se mohl zapsat do recenzentů podle oborů (chtěl bych se zapsat do sekci vojenství)? Promiňte, že se ptám, ale chci mít v této věci jasno :-). --Traján 6. 9. 2009, 11:28 (UTC)

oficiální požadavky žádné, zapsat se nemusít do projektu. Předpoklad je, že byste měl trošku rozumět oboru, do kterého se zapíšete a že byste měl mít chuť a čas se případně věnovat recenzím a obecně kontrlovat a zlepšovat články na vybrané téma :) Přeji hodně zdaru :) --Chmee2 6. 9. 2009, 11:32 (UTC)

Nejlepsí obrázky

Česká Wikipedie nemá ocenění typu "nejlepší obrázky" (ekvivalent Featured images na en.wiki) - nebo se pletu? Co takhle to zavést?--Kozuch 3. 10. 2009, 08:15 (UTC)

A k čemu by to bylo dobré? Úložiště obrázků je na Commons, tam mají Featured pictures. Zavádět zde podobná ocenění by podle mě nedělalo dobrotu, nevidím v tom prakticky žádný přínos. --Podzemnik 3. 10. 2009, 08:19 (UTC)

Myslel jsem, že by to mohlo být jisté ocenění obrázků českých objektů... Většinou se jim na Commons uznání nedostane.--Kozuch 3. 10. 2009, 09:21 (UTC)

Na podobnou agendu nejsou lidi, jsme rádi, že jakž takž funguje už ten systém článků, co je tu teď. Cestou, jak dosáhnout uznání našim obrázkům není zřízení institutu FP tady u nás, ale prosazování se na Commons. أنا الحق مساهمات النقاش ‎ 3. 10. 2009, 10:19 (UTC)

Pozvání na konferenci

Zdravím všechny kvalitní wikiprojektanty a zvu Vás na wikikonferenci o Wikipedii a dalších projektech. Zároveň se na Vás obracím s výzvou, zda by se mezi Vámi nenašel jeden, který by chtěl pohovořit o tom, jak se dívá projekt kvalita zejména s ohledem na dobré a nejlepší články na současnou praxi uvádění zdrojů, protože mottem konference je "Wikipedie a její zdroje, Wikipedie jako zdroj". Jiná témata diskusních příspěvků samozřejmě nejsou vyloučena. Předem děkuji za to, že se někdo z Vás zúčastní aktivně a co nejvíce z Vás třeba jen pasivně. Okino 10. 10. 2009, 15:21 (UTC)

Rád bych se přišel na něco takového podívat, snad mi to vyjde časově i jinak :) أنا الحق مساهمات النقاش ‎ 12. 10. 2009, 11:36 (UTC)

Uplynulo poměrně dost času a stále jsem nedostal žádnou informaci o tom, zda se někdo z projektu zúčastní se svou prezentací. Dovolím si lehce osobní poznámku, že by mne dost zklamalo, kdyby právě projekt, který se snaží dbát o kvalitu Wikipedie, nechtěl prezentovat tuto beze sporu chvályhodnou aktivitu, a to třeba zrovna v oblasti zdrojování, která s kvalitou bezprostředně souvisí - a tak doufám, že mne tohoto zklamání ušetříte. :-) Děkuji za urychlenou odpověď. Okino 25. 10. 2009, 23:18 (UTC)

WikiCup

Zdravím, náhodou jsem na en.wiki narazil na zajímavý projekt WikiCup, který už tam nějakou dobu běží. Jeho cílem je zábavnou formou podnítit uživatele ještě více pracovat na článcích a stále je zlepšovat. Mohlo by být zajímavé nějakou obdobu upravenou na místní podmínky zavést i zde. Co si o takové možnosti myslí ostatní? A byl by o něco takového zájem? --Reaperman 9. 11. 2009, 20:13 (UTC)

Tak to myslím byly částečně i Ceny ne?--Juan de Vojníkov 20. 2. 2010, 22:37 (UTC)

Zajímavosti - návrh změny systému

Zdravím účastníky Wikiprojektu Kvalita a rád bych všechny požádal o vyjádření k jednomu návrhu. Jde jen o předběžné zjišťování názor účastníků tohoto projektu, pokud uspěje zde, vyšel bych s tím na "veřejnost".

Je jasné, že je takřka nemožné uhlídat kvalitu všech článků, ale zcela jistě by se tak mělo dít u článků, které se objevují v naší hlavní výkladní skříni. Zatímco u Článků týdne nastal už před delší dobou velmi výrazný posun, u Zajímavostí tomu tak zcela není. Zaznamenal jsem nějaké pokusy, např. Cinika, občas provést mezi návrhy čistku, ovšem zatím to není nic systematického. Právě nyní jsou mezi zajímavostmi na HS odkazy na články poměrně špatně ozdrojované, je tam i článek, který danou zajímavost neobsahuje vůbec, ani ozdrojovanou, ani neozdrojovanou, jak jsme už před týdnem upozornili já a Ozzy.

Myslím, že jedním z důvodů je, že Ludek, který se o zajímavosti dlouhodobě stará (dík mu za to, bez něj by asi nefungovaly vůbec), poslední dobou nemá na Wikipedii dostatek času, takže se objeví jen jednou za 14 dní, vybere nějaké návrhy a odhlásí se na další dva týdny. Pokud to má pořádně fungovat, nemůže to záviset na jednom člověku, neboť každý jeho výpadek (každý máme své životy a musíme občas dát před Wikipedií přednost něčemu jinému) se pak okamžitě projeví.

Navrhuji proto, aby si členové Wikiprojektu Kvalita vzali pod patronát i tyto zajímavosti (a za tímto účelem se do projektu též přihlašuji). Bude-li to dělat více lidí, nebude to moc práce navíc a nebude ani vadit, že konkrétní člověk to nebude dělat systematicky. Níže uvedený návrh reformy systému je inspirován anglickou Wikipedií.

Navrhuji, aby každá zajímavost, dříve než bude uvedena na hlavní straně, musela projít kontrolou, zda odpovídá pravidlům pro uvádění zajímavostí na hlavní straně. Co se týká zdrojů, je potřeba nejen zkontrolovat jejich přítomnost, ale také zda se v nich opravdu nachází to, co se v článku uvádí, a zda se jedná o zdroje odpovídající požadavkům věrohodnosti a významnosti. Není potřeba kontrolovat vždy vše okamžitě, stačí postupně, třeba po jednom, vždyť se zajímavosti aktualizují jednou za 2 týdny. Ten, kdo kontrolu provede, to oznámí v Návrzích přímo u dané zajímavosti, např. tímto způsobem:

• Údaj zkontrolován, odpovídá pravidlům, zdroje v pořádku.
• Údaj zkontrolován, odpovídá pravidlům, offline zdroje akceptovány v dobré víře.
• Nějaká nejasnost (uvést konkrétně)
• Údaj nebo článek nevyhovuje některému pravidlu (uvést), ale je možné dosáhnout nápravy. Zajímavost bude uvedena, pokud se tak stane.
• Zajímavost nebude uvedena (důvod).

Pro tento účel bude také potřeba vytvořit šablonu, která by se autorům/nominátorům vždy umístila na jejich stránku, pokud budou k jejich nominaci nějaké výhrady, aby mohli zareagovat a nedostatky odstranit. Ne každý, kdo uvede nějaký návrh, totiž stránku s návrhy pravidelně kontroluje, zvláště když některé návrhy tam leží i několik týdnů až měsíců.

Dále pak navrhuji, abychom postupně s dostatečným předstihem mezi těmito prověřenými články vybírali a obsazovali jimi podstránky jako Wikipedie:Zajímavosti/2009/12/B. Tohle může udělat kdokoliv. Díky tomu, že to bude s předstihem, bude možné v případě nesouhlasu někoho z odpovědných (např. Ludka) odkaz kdykoliv vyměnit, a pokud nebude z čeho vybírat, bude čas to řešit. (Nyní to dělá jen Ludek prakticky současně s uvedením na hlavní stranu.)

Další důvod, proč se někdy dostanou do zajímavostí nekvalitní odkazy asi je, že opravdu často není z čeho vybírat. Zde je asi potřeba trochu propagace, aby autoři své (nebo i cizí) články v návrzích nabízeli. Za tímto účelem navrhuji vytvořit podobné šablony jako mají na anglické Wikipedii a tyto pak umisťovat jak do diskusních stránek hesel, které v nominaci již uspěly (vypadalo by to podobně jako ta úplně spodní šablona uvedená zde), tak i na diskusní stránky autorů/nominátorů (Tady by bylo uvedeno pouze, že jím nominovaný/vytvořený článek byl na hlavní straně uveden, děkujeme za jeho nominaci a žádáme, aby v případě, že ví o nějakém dalším vhodném hesle, ho opět nominoval, vypadalo by to nějak podobně jako zde). Kromě propagandistického efektu by to také mohlo některé autory motivovat v tom smyslu, že by na úspěšnou nominaci měli v podobě této šablony nějakou trvalejší připomínku, na enwiki si někteří editoři tyto šablony hrdě ukládají do archivních podstránek, na které pak odkazují ze své hlavní uživatelské stránky. Na anglické Wikipedii rozdávají tyto šablony každých 6 hodin, myslím proto, že jednou za 14 dní bychom to zvládli.

Těším se na reakce. Jan.Kamenicek 23. 11. 2009, 16:13 (UTC)

V zásadě souhlasím a návrh vítám, to označování diskusí článků jsem navrhoval už před časem, viz Wikipedie diskuse:Zajímavosti#Označování diskusí. Několik desítek (!) článků jsem označil ([1]), ale pak mi to bylo zathrnuto s tím, že to je tapetáž a zahlcuje to poslední změny (?!). Nechal jsem tedy toho a vyčkával, až se vyjádří i jiní. Vzhledem k tomu, že se tam moc lidí nevyjádřilo a konsenzus nalezen nebyl, ocitám se stále ve stadiu vyčkávání na to, co s tím - buď to zase z těch diskusí sundat, nebo dokončit. --Podzemnik 23. 11. 2009, 16:36 (UTC)

Já jsem rozhodně pro dokončení, Zajímavosti potřebují propagaci jako sůl. Myslím, že když správce slušně poprosíme o shovívavost, tak to tu chvíli na posledních změnách vydrží. Až to bude hotové, budou další šablony přibývat rychlostí 4 za 2 týdny. Ještě bych ale počkal, jestli se také někdo nevyjádří k jejich podobě. Jan.Kamenicek 23. 11. 2009, 17:00 (UTC)

Bylo by to dobré - samozřejmě by to ale museli tak aspoň dva tři lidé opravdu chtít dělat, aby systém nezašel na úbytě. Co se týče údajného zahlcení posledních změn, tak to je takový vytrvalý místní folklór, asi pramení z toho, že dotyční nikdy nezkoušeli sledovat poslední změny na anglické nebo německé Wikipedii, takže bych to v klidu ignoroval, pokud změny slouží nějakému rozumnému účelu.--Ioannes Pragensis 23. 11. 2009, 21:38 (UTC)

Já doufám, že i pokud se tento systém zavede, budeme moci nadále počítat s Ludkem, a hlavně že z toho množství lidí, kteří jsou zapsaní mezi členy WP Kvalita, jich tam bude určitě aspoň pět příležitostně docházet. :-)) Pokud by nás bylo více, tak opravdu moc práce nebude: Ověřit a připravit 4 návrhy zajímavostí, rozdat pár nových šablon, to vše v průběhu celých dvou týdnů. Až se to zaběhá, tak to všechno doufám půjde jako na drátkách.

Nechám to tu ještě do zítřka, a pokud nebudou vážnější námitky, zveřejním to i na diskusní stránce Zajímavostí, uvidíme, co tomu řekne Ludek. Jan.Kamenicek 23. 11. 2009, 22:11 (UTC)

Mně se to líbí, budu vám fandit! :) A trošku mimo to si rejpnu: myslím, že se při tom může rovnou znovu naťuknout idea střídání zajímavostí po týdnu. Mám dojem, že týdenní zajímavosti váznou vždy jen na Ludkově nechuti a ničem jiném. Návrhy tam potom kejsnou celou věčnost, kdo potom má mít chuť tam přispívat? Třeba tahle změna pomůže s tím hnout, do té doby já takové "zajímavosti" podporovat nemíním. أنا الحق مساهمات النقاش ‎ 24. 11. 2009, 09:17 (UTC)

Střídání po týdnu by bylo fajn, je pravda, že když se zajímavost na hlavní straně objeví, návštěnost vyletí na několik stovek otevření stránky denně, po prvním týdnu už to ale často bývá jen pár desítek, takže by bylo lepší, kdyby dostala příležitost zajímavost jiná.

Postupoval bych ale po malých krůčcích a změnu periody bych nechal až, jestli se nový systém zaběhne, budou na něj lidi a hlavně, jestli po zpřísněném dohlížení na kvalitu uváděných zajímavostí a odkazovaných článků nám jich tam bude zbývat dost. Opravdu by to chtělo, aby se z odkazu v zajímavostech stala svým způsobem prestižní záležitost, dostat vlastní článek na HS jako článek týdne je fuška, ale k tomu, aby se dostal do zajímavostí stačí pořádně zdrojovat, je škoda že toho lidi moc nevyužívají, návštěvnost zajímavostí se zvedá srovnatelně jako u článku týdne. I když možná je odrazuje právě ta dlouhá čekací doba. Jan.Kamenicek 24. 11. 2009, 13:07 (UTC)

Děkuji všem diskutujícím za podporu. Návrh na systematičtější postup jsem již uvedl na diskusní stránce Zajímavostí, ostatní návrhy zatím ne, nerad bych, aby padlo to, co považuji za nejdůležitější, např. kvůli nesouhlasu s umíťováním informativních šablon na diskusní stránky. Pokusy o změnu to někdy mají těžké, takže raději volím postupné opatrné krůčky, další návrhy přidám, až tohle projde. Budu rád, pokud svou podporu přenesete i tam. Ještě jednou díky. Jan.Kamenicek 24. 11. 2009, 16:12 (UTC)

Zajímavosti - pomoc!!!

Začal jsem s kontrolou Zajímavostí, přestože Luděk se zatím k návrhu nevyjádřil, protože si myslím, že proti samotné kontrole snad žádné námitky nebudou. Zatím to ale překonává mé nejčernější obavy. Zkontroloval jsem deset hesel, a zatím neprošlo žádné. Jestli to takhle půjde dál, nebude příští týden co dát na hlavní stranu.

Prosím proto o pomoc v následujících věcech:

• Kontaktoval jsem autora jedné ze zajímavostí, ostatní nejsou podepsaní, v této chvíli nemám čas zdlouhavě pátrat v historii, zvláště když je potřeba kontrolovat další zajímavosti. Pokud jste někdo náhodou autory některého návrhu, mrkněte, zda by s tím nešlo něco dělat. Pokud autora znáte, upozorněte ho prosím.
• Pokud víte o nějakých vhodných a dobře orefovaných článcích, prosím navrhněte je.
• Pokud by se Vám chtělo, bylo by fajn, kdyby někdo zkusil opravit nedostatky i u cizích hesel. Taky se na něco zkusím podívat.
• Můžete se zapojit i do vlastní kontroly zajímavostí.

Moc díky. Jan.Kamenicek 25. 11. 2009, 19:35 (UTC)

Já vlastně nejsem autor oné zajímavosti, jen jsem předevčírem k ní doplnil ref (do článku jinak zcela bez nich). Do budoucna: dosud to zvykem není, ale při navrhování zajímavostí by se asi mělo podepisovat, ne? Když se potřebujeme bavit s autory... --Jann 25. 11. 2009, 21:38 (UTC)

Určitě ano. Bude to chtít do pravidel dát, že se nominátoři mají podepisovat. S těmito zásahy bych ale počkal na Luďka, ať toho na něj není moc naráz, až se objeví. Předpokládám, že do týdne přijde zajímavosti aktualizovat, uvidíme co řekne k tomu, co se mu tam teď děje :-).

A díky za opravu toho Schmitta. Jan.Kamenicek 25. 11. 2009, 23:29 (UTC)

Tak jsem postupně ověřil 29 návrhů zajímavostí, další ověřil Ioannes, dva lidi odpověděli na námitky, těmto tímto děkuji. Nominoval jsem také několik dalších hesel, protože by podle mě měl heslo ověřit vždy někdo jiný, než ten kdo ho navrhl, prosím, jestli by tak někdo neučinil.

Bohužel, s vytvářením týmu, který se tomu bude věnovat, to zatím vypadá bledě, kromě Ioanna se nikdo další nepřipojil, snad je to jen tím, že se to seběhlo moc rychle. Seznam účastníků WP:Kvalita je poměrně dlouhý, snad se ještě někdo objeví. Informoval jsem i Wikiprojekt Zdrojování, ale ten je asi úplně mrtvý. Průběžná kontrola snad nezabere tolik času, horší bude, že má-li se udržet kvalita návrhů, bude třeba nejméně zpočátku hesla aktivně vyhledávat. Nominace našich vlastních hesel by měla být samozřejmostí. Pokud budu moci, budu se tomu věnovat, ale problém malého počtu lidí se projevuje právě tehdy, když z nějakého důvodu nemohou. Ale pořád jsem optimista a chuť mě neopouští :-) Jan.Kamenicek 27. 11. 2009, 21:40 (UTC)

Já děkuji za angažovanost a podotýkám, že sám se tomu nebudu systematicky věnovat - mám teď hodně práce v reálném životě a na wiki nestíhám ani to, co mám na starosti. A ještě bych chtěl upozornit, že formulce zajímavostí nemusí být úplně sucharská a přesně ve znění pramenů, na anglické WP (a asi i na jiných, díval jsem se na polskou, kde je to podobné) se často vyskytují trochu přehnaná tvrzení, slovní hříčky a tak podobně - samozřejmě to nemůže být úplná fantazie, ale trocha nadsázky s cílem upoutat pozornost je OK. Hezký víkend,--Ioannes Pragensis 28. 11. 2009, 08:36 (UTC)

Ještě jeden pokus o získání podpory

Zdá se, že se mi nedaří získat podporu, takže bych chtěl udělat ještě jeden pokus.

Nejsem moc silný v matematice, ale pokusím se o výpočet, snad nebudu plácat hlouposti. Anglická Wikipedie má asi 3 110 000 článků, my máme asi 140 000 článků. Na en se dostane do Did You Know 8 hesel každých 6 hodin, u nás 4 hesla každé 2 týdny. Na cs.wiki tedy připadá 1 heslo v sekci zajímavosti na 35 000 článků v průběhu 2 týdnů. Na anglické Wikipedii to je 1 heslo na 388 750, ovšem v průběhu 6 hodin. Dvoutýdenní pravděpodobnost pak je 1:6 900. Ve skutečnosti ale na anglické Wikipedii vybírají pouze z nových hesel, a v rámci tohoto mnohem menšího vzorku má heslo na uvedení ještě mnohem větší šanci. Čekal bych tedy, že když u nás vybíráme takto málo hesel, budou kritéria přísnější.

Letmý pohled na anglická kritéria uvedená ve zjednodušené podobě zde a v úplnější podobě zde však ukáže, že jsme úplně jinde, neboť u nás lze na hlavní stranu uvést opravdu kde co. Je mi jasné, že v našich podmínkách se tomuto nemůžeme ani přiblížit, ale nějaké zpřísnění je potřebné.

Tento projekt má za cíl zvyšovat kvalitu hesel na Wikipedii. Sekce Zajímavosti by mohla být naším užitečným nástrojem, pokud by autoři na jedné straně byli motivováni tam své články uvádět a na druhé straně museli dostát určitým kvalitativním kritériím, aby se tak stalo.

Hlavní strana je výkladní skříní Wikipedie, a měli bychom se snažit neuvádět tam hlouposti. Každé heslo by mělo projít kontrolou. Tuhle kontrolu však není možné provést, pokud heslo není alespoň základním způsobem orefováno. Objevil se argument, že některé informace není třeba refovat, protože jsou obecně dostupné. Proč by se ověřovatel měl shánět po zdrojích, jakkoliv jsou obecně dostupné, když by to měla být povinnost autora, aby je uvedl. Už tak jsem se snažil dost pátrat mezi různými externími odkazy apod., na anglické wikipedii by to nikdo nedělal, heslo by bylo v nominaci smeteno.

Do budoucna jsem měl v úmyslu předložit ještě další zpřísňující kritéria. Domnívám se totiž, že užívaný argument, že výskyt hesla v Zajímavostech může vést k tomu, že se ho někdo ujme a vylepší, je mýtus - zatím jsem to neviděl a děje st to podle mne jen velmi zřídka, pokud vůbec. Hesla v zajímavostech jsou ale poměrně dost sledována nepřispívajícími čtenáři, jak je vždy vidět na nárůstu ve statistikách návštěvnosti. Proto by měla mít přednost hesla co nejlépe zpracovaná. Netvrdím, že to musí být DČ nebo NČ, ale vyložené pahýly o několika větách tam podle mě nepatří. Opakuji, máme na výběr 142 tisíc hesel, tak snad něco slušného vybereme.

Objevili se výtky, že jsem příliš horlivý, protože zdroje nejsou tolik potřeba a pahýly na hlavní straně klidně být můžou. Původně jsem doufal, že šrouby se budou postupně spíše přitahovat, pokud ale má hned v počátku naopak dojít k podobnému rozmělnění, asi mě to nebude bavit. Jan.Kamenicek 30. 11. 2009, 09:59 (UTC)

Já bych Vás chtěl vyzvat, Jene, abyste neztrácel chuť, každá ruka pro zlepšení hlavní strany je znát a ty zajímavosti nám opravdu občas dělají ostudu jak svým obsahem, tak i tím, že obměňují tak zřídka.

Ovšem tvrzení, že "některé informace není třeba refovat" je správné. Refování podrobněji vysvětluje doporučení Wikipedie:Reference, zejména jeho část Wikipedie:Reference#Co zdrojovat kde se vypočítávají věci, které mají být povinně refované, z čehož plyne, že ostatní záležitosti refované být nemusí (byť mohou, pokud to autoři uznají za vhodné). Podobně je tomu se zdrojováním (kam se počítají jak reference, tak i literatura a externí odkazy na konci článku): pravidlo Wikipedie:Ověřitelnost požaduje zdroj pro "nezjevná fakta, názory, teorie a argumenty"; nevyžaduje se tedy zdroj pro tvrzení jako že "1+1=2" a "člověk je savec" (můj soukromý a neoficiální test: pokud je to něco, co by měl vědět každý inteligentní středoškolák, nemusíme na zdroji trvat, jinak je dobré ho dávat). Hezký den,--Ioannes Pragensis 30. 11. 2009, 10:16 (UTC)

To doporučení znám, a je dobře, že je formulováno takto, protože kdyby bylo přísnější, asi bychom ztratili řadu celkem dobrých příspěvků jenom proto, že autoři zdrojovat neumí nebo je to nebaví. Důvody proč to prosazuji u článků v Zajímavostech (tedy nikoliv u všech článků na Wikipedii) jsou následující:

• Na hesla, která se mají objevit na hlavní straně, by měla být větší přísnost.
• Jestliže má u těchto článků před jejich uvedením probíhat nějaká kontrola, musí být orefované, jinak tato kontrola není možná. Jestliže chci ověřit pravdivost některých konkrétních informací, a musím kvůli tomu projít deset zdrojů uvedených v sekci Reference a dalších pět v Externích odkazech, každý z nich na několik obrazovek, než to najdu, tak to nebudu dělat nic jiného, a ještě to u všech hesel nezvládnu. Když dělám recenze, tak někdy kontroluji i informace zdrojované knihami, občas bych to mohl udělat i tady. Jestliže je ale v sekci Literatura x knih, a není jasné ve které z nich a na které stránce se ta která informace z článku nachází, tak to rozumným způsobem ověřovat nejde. Myslím proto, že článek by měl být v převážné míře orefovaný, jinak nemá cenu se o nějakou kontrolu snažit. Na anglické Wikipedii už na to přišli a není tedy náhoda, že to důsledně vyžadují - už tam měli pár průšvihů s nepravdivými informacemi.

Zažil jsem dobu, kdy byl na enwiki výběr podobně benevolentní jako u nás; zpřísnili to, a autoři se přizpůsobili a Wikipedie z toho profituje. Stačí když někdo naznačí, že článek je pro uvedení na hlavní stranu krátký nebo nedostatečně orefovaný, a autoři se můžou přetrhnout, aby to napravili dříve, než doběhne šibeniční 5 denní nominační lhůta. Nemluvím o žádných DČ, ale o článcích mírně nad 1500 znaků textu. Zas tak přísní samozřejmě nebudeme.

Co se týká nezjevných fakt atd., tak to je potřeba nezaměňovat s informacemi tzv. "snadno dostupnými." Informace může být snadno dostupná v různých zdrojích, ale nemusí být zjevná, a proto je potřeba ji v těchto snadno dostupných zdrojích ověřit a proto by měla být orefována.

Na Vašem testu něco je, není problém ho uplatnit i v praxi - tj. zeptat se na danou věc pár inteligentních středoškoláků. Pokud je nějaká informace opravdu zcela zjevná, jako že člověk je savec, pak by asi opravdu byl nesmysl ji chtít zdrojovat, ale je zase otázka, jestli zcela zjevné informace, které zná každý středoškolák, patří do sekce "Zajímavosti".

Před nějakou dobou na této stránce Feťour psal, že bychom se měli "zaměřit na kvalitu obecně, tedy na kvalitu všech článků, zejména nově přibyvších". Tehdy jsem mu psal, že nevím, jak by toho chtěl docílit. Tohle by ale mohl být nástroj. DČ a NČ jsou dobrou motivací pro zvyšování kvality článků, které už poměrně kvalitní jsou. Potřebujeme ale něco, co by popostrkovalo ke zlepšování článků na opačné straně kvalitativního spektra. Na enwiki k tomuto dobře slouží ten jejich DYK, u nás bychom Zajímavosti využívat úplně stejně.

To co navrhuji, dle mne ke zvýšení kvality povede, a o to přece tomuto projektu jde. Benevolentní přístup kvalitu nezvýší a proto bych ho chápal pouze v případě, pokud by ji zvyšovat nebylo třeba. To ale není případ cs.wiki.

Ocenění za Zajímavosti

Rád bych zavedl udělování vyznamenání pro autory hesel, které se objevily v sekci Zajímavosti na Hlavní straně. Hlavním účelem je motivace k psaní hesel, která vyhoví zpřísněným kritériím, a k navrhování vlastních článků. Pracovně bych to zatím nazval jako Vyznamenání za poutavost, ale přijímám návrhy lepších názvů. Udělovaly by se postupně za 5, 10, 15 a za 20 hesel přijatých do sekce Zajímavosti. Za tímto účelem jsem nahrál na Commons z enwiki následující hvězdy, medaile už tam byla. Budu rád za Vaše názory nebo další náměty. Jan.Kamenicek 6. 12. 2009, 12:56 (UTC)

Dle mého názoru je každá motivace dobrá. Jsem pro Hagar 6. 12. 2009, 19:39 (UTC)

Věřím, že podobné věci typu barevné ikonky, vyznamenání atd. jsou velmi často tím, co uživatele motivuje, takže Podzemnik palec nahoru. Chvilku mi sice trvalo přijít na to, že rozdíl mezi 1. a 2. hvězdou je ten, že ta druhá občas blikne, ale i tak jsem každopádně pro :o) --Podzemnik 6. 12. 2009, 20:06 (UTC)

Jo, dobrý nápad.--Jann 6. 12. 2009, 22:06 (UTC)

Tak první založené vyznamenání je zde, chybí už jen laureáti :-) Jan.Kamenicek 19. 12. 2009, 22:10 (UTC)

Zpřísněná kritéria

Díky za názory k navrženým oceněním. Když jsem výše psal o zpřísněných kritériích, tak jsem tam chtěl dát link, ale vidím, že jsem ho tam nedal. Takže zde je jejich návrh. Myslím, že i současný problém kolem zajímavosti z Barbory z Nikomédie prokázal jejich potřebu. Vím, že refy u řady lidí nebudí příliš nadšení, ale bez nich to opravdu moc kontrolovat nejde. Na enwiki se autoři rychle přizpůsobili, věřím že ti naši to zvládnou rovněž, již nyní tam po pár žádostech přibývají daleko lépe zdrojovaná hesla, a to je, o co mi jde především. Jan.Kamenicek 6. 12. 2009, 20:37 (UTC)

Rozšiřujeme zajímavosti

Opět chci poděkovat všem, kdo navrhují a občas i zkontrolují nějakou zajímavost. Není to tak dlouho, co jsem tady zoufale volal o pomoc, že nebude co dávat na hlavní stranu. Tak to se podařilo zažehnat a navíc, jak už jsem dřív oznámil pod lípou, přecházíme v novém roce na obměnu 1× týdně. Nejvíce potěšující ale je, že stoupla také kvalita návrhů, a řada autorů na případné námitky reaguje pozitivně.

Protože dobré návrhy se objevují i nadále, chci sekci ještě zkusit rozšířit ze 4 zajímavostí na 5. Doufám ovšem, že pramen nevyschne :-) Jen houšť a klidně i větší kapky. Třeba doženeme enwiki a budeme měnit 8 zajímavostí po 6 hodinách :-)) Jan.Kamenicek 2. 1. 2010, 23:59 (UTC)

Diskuse o nové šabloně

Srdečně všechny zdravím. Pokud by to někoho zajímalo, stavte se prosím zde, probíhá tu diskuse o podobě šablony pro autory článků uvedených v Zajímavostech. Budu rád za jakékoliv názory, ať už souhlasné, či nesouhlasné. Díky. Jan.Kamenicek 4. 1. 2010, 17:48 (UTC)

Výměna pověřence

Milí kolegové, oznamuji, že Emír se vzdal místa pověřence pro NNČ a na jeho místo byl kooptován Wikipedista:Vojtech.dostal. Děkuji Emírovi za vykonanou práci a přeji novému pověřenci zdar v jeho funkci.--Ioannes Pragensis 9. 2. 2010, 08:39 (UTC)

Zní to trochu jako "mám pro vás jednu špatnou a jednu dobrou zprávu". Emír je svým způsobem nenahraditelný, ovšem Vojtech.dostal je nejlepší možná náhrada a jeho přírodovědná odbornost bude novým přínosem. Proto gratuluji ani ne tak jemu, jako spíše týmu pověřenců :-) Jan.Kamenicek 9. 2. 2010, 11:37 (UTC)

Dlouhodobě nejčtenější články české Wikipedie

Milí kolegové, upozorňuji na čerstvě uveřejněný seznam našich dlouhodobě nejčtenějších článků. Srdečně,--Ioannes Pragensis 16. 2. 2010, 14:27 (UTC)

Co některé problémové články ze seznamu zařadit do příštích Cen?--Juan de Vojníkov 20. 2. 2010, 22:40 (UTC)

Nezdrojování

Rozlézá se tu dle mého nešvar nezdrojování, tak se chci zeptat, co si to tom myslí členové projektu. Podle mě je to ale z lenosti. Napřed si určitá skupinka vybojovala, že se nebude zdrojovat úvod. A to s odůvodněním "že úvod shrnuje článek, tudíš se tam opakují již v textu odzdrojované informace". To je ale v rozporu s Wikipedie:Ověřitelnost! Hned na úvod 2. bod říká: "Editoři by měli u každé nové nezjevné informace uvést důvěryhodný zdroj". A je jasné, že nová informace přichází hned v úvodu. Bohužel se ale konkrétně nikde neřeší, jestli je opakovoanou informaci třeba zdrojovat při každém opakování.

Teď se zase objevuje přístup, že není třeba zdrojovat tabulky a infoboxi. Prý to znepřehleňuje kód a již v textu uvedené reference se dají použít jako zdroj. Viz např. Martina Sáblíková. Obávám, se že jestli to půjde takhle dál, tak zdroje zrušíme pro nadbytečnost!--Juan de Vojníkov 2. 3. 2010, 07:26 (UTC)

Nebudu teď rozebírat zdrojování úvodu (které také nepovažuju za tak klíčové), ať zbytečně neodbočujeme od toho hlavního, co asi Juan chtěl nadnést, a to je zdrojování tabulek a infoboxů. Tabulky a infoboxy by se určitě nějakým způsobem zdrojovat měly.

U tabulek je ideální na refy vyčlenit zvláštní sloupec, viz např. en:Shaw Prize.

Co se týče infoboxů, tak české infoboxy bohužel s touto možností často vůbec nepočítají. Viz např. infobox u planetek. Třeba hodnota vzdálenosti perihelu se vyplňuje jen číslem a jednotka se pak vloží automaticky. Pokud ale k číslu doplním ještě ref, pak se tento ref objeví mezi hodnotou a její jednotkou, nikoliv až za ní. Vypadá to takto: 6 716 275 000^[1] km, namísto 6 716 275 000 km^[1], což je hloupost. Myslím, že by se infoboxy měly v tomto směru přepracovat a smysluplné vkládání refů umožňovat.

Co se týká nepřehlednosti, pokud je zdroj použit v hesle i někde v textu mimo infobox, lze to řešit tak, že do infoboxu či tabulky se vždy dá jen <ref name="xy"/>. I když bývá zvykem celý zdroj vypisovat hned při prvním výskytu, v případě infoboxu lzde udělat výjimku, dát tam jenom ten "opakovací" tvar refu a celý zdroj vypsat až později v textu, kde nepřehledný kód vadí méně. Jan.Kamenicek 2. 3. 2010, 08:49 (UTC)

Jen doplním, že jsem se ptal na oba případy, protože mi toto uvolňování pravidel přijde nebezpečné.--Juan de Vojníkov 2. 3. 2010, 16:18 (UTC)

Jestliže se stejná informace vyskytuje v článku dvakrát, jednou v těle textu a podruhé v úvodu nebo infoboxu, tak ji logicky stačí ozdrojovat jen na jednom z obou míst. Wikipedie:Ověřitelnost požaduje zdroj, ale neříká, že ho musíme dávat všude, kam to jenom jde. No a z hlediska grafického vzhledu a přehlednosti je lepší ten zdroj dávat až do těla textu, protože v úvodu a infoboxu ta číslíčka odkazů ruší oko víc. Samozřejmě to je potřeba uvážit v každém jednotlivém případě, ale obecně je to takto. V EN na to dokonce mají předpis: en:WP:LEADCITE. No a dále si myslím, že úvod a infoboxy jen shrnují informace z textu, které by měly být uvedeny podrobnějši tam. Takže vcelku by v nich v ideálním případě moc citací být nemělo. Hezký den,--Ioannes Pragensis 2. 3. 2010, 08:59 (UTC)

Souhlasím s předchozími a považuji za potřebné upravit šablony tak, aby byly "reference friendly" (sám toho však nejsem schopen). Přihřeji si vlastní polívčičku a vedle šablon infoboxů zmíním šablonu Klad, která se používá v biologických článcích na generování fylogenetických stromů. Při zdrojování jednotlivých větví stromů se před referenci vkládá (pouze u první větve) automatické odřádkování, které rozhazuje celkové zobrazení stromu. Někdy lze reference vypíchnout do úvodního textu (např. zde), někde to však není možné. Např. přehledný strom eukaryot je kompilací mnoha studií, a kdybych neozdrojoval jednotlivé větve, vypadalo by to jako vlastní výzkum. Zkoušel jsem poprosit o technickou pomoc pod lípou, ale pomoc nikdo nenabídl.

A ještě k infoboxům: Když už se budou šablony upravovat, je důležité, aby v nich bylo zabráněno rozštěpení číselného údaje s jednotkou do více řádků tak, že bude rozpůlené buď číslo nebo symbol jednotky - jako je tomu např. u Proxima Centauri v položce "poloměr" (rozdělený symbol R_☉, což je nepřípustné).--Petr Karel 2. 3. 2010, 11:57 (UTC)

Čili vy si myslíte, že všechny informace, které se v článku opakují stačí odzdrojovat jen jednou? A co když čte čtenář jen úvody? Pak může nabít dojmu, že Wikipedie je neodzdrojovaná. Vemte si, že čtete nějaký článek. Nerozumíte nějakému tématu, tak si kliknete a přečtete si v úvodu o co se jedná.

Může se také stát, že bude někdo přebírat jen část text - zrovna tu neodzdrojovanou. V tomhle problém nevidíte?--Juan de Vojníkov 2. 3. 2010, 16:18 (UTC)

Čtenářům Juane obvykle nejde o to, aby byla Wikipedie ozdrojovaná, ale aby byla spolehlivá. Reference jsou prostředek, a ne cíl sám o sobě. Pokud někdo potřebuje hlubší informace k tématu, než jaké mu poskytne úvod článku, lze předpokládat, že začne přečtením těla článku, a tam už se k referencím dostane. A pokud někdo převezme jen neozdrojovaný úvod, tak v tom také problém nevidím. Buď mu o reference nejde a není co řešit (což je asi většina případů), anebo je potřebuje, a tak si dá trochu práce je najít dole v textu. Dobře udělaný článek má přehledný úvod, na který navazuje přehledný text, a korespondence je jasná, takže se to snadno hledá. Hezký den,--Ioannes Pragensis 2. 3. 2010, 16:26 (UTC)

Ioannes má asi pravdu v tom, že to není třeba s referencemi v infoboxu přehánět, když už je info zdrojovaná jinde v textu. Někdy to ale je potřeba. Problém toho, že se ref vklíní mezi hodnotu a jednotku, případně že jednotku odstrčí na další řádek, by šel asi vyřešit jen tak, že infobox nebude jednotky doplňovat automaticky, ale (podobně jako na en) budou se vkládat ručně a s tvrdou mezerou. Jan.Kamenicek 2. 3. 2010, 12:20 (UTC)

Nemyslím, že by bylo třeba vkládat citace do úvodu, pakliže se daná informace vyskytuje i v samotném textu článku, kde je odcitovaná. Není na tom nic nelogického. V odborných článcích míváš citace také ve vlastním textu a ne v abstraktu. V minulosti jsem citoval v úvodu i ve vlastním textu, ale tato duplicita mi přijde zbytečná. Úvod je shrnutím článku a pakliže se v něm vyskytuje něco, co v článku ne, tak rozhodně citovat. V opačném případě, ale úvod zbytečně necitovat. U těch infoboxů asi jak co. Sám takhle cituji např. počet obyvatel, případně hustotu zalidnění, ale přijde mi u biografických článků zbytečné refovat, např. že studoval na Oxfordu. --Faigl.ladislav _slova^činy 2. 3. 2010, 12:29 (UTC)

Viz moje reakce na Ioanna. Porovnávat články Wikipedie s články vědeckými mi přijde irevantní. Jednak mají jiný cíl, druhák mají jinou strukturu.--Juan de Vojníkov 2. 3. 2010, 16:18 (UTC)

Řešení problémů s infoboxy

Řada diskutujících se tu vyjádřila, že v případě infoboxů by se měli nezjevné informace citovat, ale narážíme na technické problémy. Můžeme to řešit tak, že při objevení takového infoboxu se dotážeme na tamní diskusní stránce, jestli to někdo dokáže opravit. Nebo je postupně sepisovat a pak to hodit Pod lípu a požádat nějaké technicky zdatného kolegu, jestli by to (třeba i s pomocí bota) neopravil.--Juan de Vojníkov 2. 3. 2010, 16:18 (UTC)

Nápor s uzavřením Cen

Mám tady takovou hypotetickou otázku, jestli s uzavřením Cen můžeme očekávat nápor na žádost o recenzi? Už je asi pozdě někoho vyzývat, aby to vyřešil dřív.--Juan de Vojníkov 3. 3. 2010, 06:33 (UTC)

Apropos. Účastníků v seznamu je hromada (možná by se mělo pročistit - budí to mylný dojem). Ale recenzuje tady ještě někdo? Poslední dobou vídám i od starých recenzentů jen takové připomínky bokem. Já tedy recenzuje jen velmi zřídka - a také nejsem v seznamu.--Juan de Vojníkov 3. 3. 2010, 06:45 (UTC)

To asi záleží na každém z nás. Já se snažím držet toho, že za jednu recenzi, kterou bych chtěl na svůj článek, se snažím udělat 2 recenze na jiné články, které tam jsou.

A nával ohledně cen? S tím museli a musí žadatelé počítat, že pokud se něco bude dělat na poslední chvíli, že se může stát, že se na ně prostě nedostane. Dle mého je to normální jako v jakémkoliv jiném oboru :) Jinak se na to ale asi ani zařídit nelze. Ještě musíš připočíst, že pár Wikipedistů, co normálně recenze dělají, u soutěžních nemůže, pač jsou v porotě. --Chmee2 3. 3. 2010, 06:50 (UTC)

Asi tak. Co my s tím tady můžeme dělat? Soutěž nám bohužel nezajistila fondy na zaplacení dalších recenzentů :-) takže se musí čekat, a navíc mám podezření, že polovina potenciálních recenzentů buď porotcuje nebo sama soutěží.--Ioannes Pragensis 3. 3. 2010, 08:19 (UTC)

Pokud se potvrdí, že soutěž je pro Wikipedii přínosná, bude zájem o její další kola a zároveň se ukáže, že práce porotce (který je taky recenzentem, ale recenzi provádí až po uzávěrce soutěže) je časově natolik náročná, že ji nikdo nechce vykonávat v dobrovolnickém režimu, můžeme zkusit do budoucna vyjednat s partnery nebo jinak získat fondy na jejich, řekněme, motivaci (bez smajlíku). --Milda 3. 3. 2010, 08:48 (UTC)

Z ceny.wikimedia.cz: „Kandidáti na ocenění (...) který se k 31. březnu 2010 24:00 UTC dostane podle názoru Poroty alespoň na úroveň Dobrého článku. (...) Články splňující podle Poroty požadavky na Dobrý článek se nazývají úspěšné. (...) Kvalitu soutěžních článků posuzuje a o ocenění účastníků rozhoduje Porota sestavená z wikipedistů majících zkušenosti s psaním kvalitních článků.“ — Kritéria WikiProjektu Kvalita pro dobrý článek jsou pro porotu vodítkem pro hodnocení článků; proběhlá recenze a formální udělení stříbrného puzzlíku nejsou nutnou podmínkou, ale recenze může pomoci autorům dostat článek na dostatečnou úroveň ještě před uzávěrkou soutěže. Tedy chce-li soutěžící recenzi ještě před uzávěrkou, musí si pospíšit nebo – ještě lépe – si sám recenzenta zajistit. --Milda 3. 3. 2010, 08:48 (UTC)

Já se soutěže kvůli její komercionalizaci a důrazu na sponzory neúčastním, ale jestli je taková bída o recenzenty, tak bych se tím pádem mohl na něco podívat. Mrknu do kdy je vlastně uzávěrka, ale bylo by fajn, kdyby v žádostech o recenzi byla soutěžní témata označena. Možná by se tam mohla napsat i výzva, aby jim recenzenti celkově dávali přednost. Jan.Kamenicek 3. 3. 2010, 09:38 (UTC)

Ono to se soutěžními články taky tak horké není. Jestli koukám správně, tak nyní je tam jediný soutěžní článek a to Životní prostředí v Česku. Dříve tam byl gejzír (označen jako soutěžní a je v NČ řízení) a prvosenka jarní (která teď je v NČ řízení). Obecně jde spíše o to, že se nám tam teď udělala pěkná fronta článků :) --Chmee2 3. 3. 2010, 09:48 (UTC)

Nová změna pověřenců

Milí kolegové, jak jste si možná všimli, proběhla další obměna pověřenců: Podzemnika nahradil Jann. Děkuji Podzemnikovi za jeho práci a novému pověřenci přeji hodně zdaru v nové funkci.--Ioannes Pragensis 3. 3. 2010, 08:19 (UTC)

Vytvoření nové kategorie kvalitních článků

Napsal jsem návrh o vytvoření nové kategorie kvalitních článků Pod lípou. Chtěl bych poprosit, zda by se několik členů projektu k tomuto návrhu nevyjádřilo. Návrh je zde. Předem díky za komentář :-) --Mozzan 5. 3. 2010, 19:31 (UTC)

Granty

Nadace Wikimedia Foundation před chvílí vyhlásila další kolo grantů pro pobočky. Prostřednictvím sdružení Wikimedia Česká republika bude možné žádat Nadaci o grant na činnost Sdružení. Jedním takovým grantem byl loni obdařen i projekt Foto českých obcí. V souvislosti s tím bych účastníkům tohoto projektu rád nabídl svoje zkušenosti. Již jsem dvě žádosti o grant napsal, a jeden z nich také běží. Mohu poskytnout rady a doporučení, nebo samotnou žádost o grant zaštítit, tím že ji sepíši a podám.

Čili pokud máte nějaký nápad založit nějaký projekt tak sem s nimi.--Juan de Vojníkov 6. 3. 2010, 19:21 (UTC)

Ukončení recenze

Srdečně zdravím. Chtěl bych se zeptat, kdy se považuje recenze za ukončenou? Stává se, že bývá ukončena, jakmile článek "vidí dva lidi". Myslím si ale, že by se mělo uzavírat jen, až tito dva lidé sami své připomínky uzavřou, nebo kdyby nikdo delší dobu nereagoval. Totéž platí i o udělování stříbrných puzzlíků: neměl by být udělen, dokud nejsou všechny recenze uzavřeny. A po každé nové recenzi by se mělo nějakou chvíli počkat, jestli se k ní ještě někdo nebude chtít vyjádřit. Jan.Kamenicek 7. 3. 2010, 11:59 (UTC)

To je trochu mílka. V momentě, kdy se recenzi věnují dva lidé, tedy článek recenzují, tak je možno žádost odstranit ze seznamu žádostí. To je takový nepsaný úzus.

Jinak samotné uzavření recenze je vskutku tehdy, pokud se recenzenti vyjádří, že věc považují za recenzi (zatím jsme tu neměli neslušné recenzenty, kteří by recenzi neúměrně protahovali). Pokud se někdo recenzi přestane věnovat, tak je ta recenze stále neuzavřená, ale to není problém. Proto recenzují dva lidé.

Co se týče stříbrného puclíku, tak tam nelze čekat až do ukončení recenze. Jednak ten puclík může přidávat a odebírat kdo chce a za druhé nejenom já často udělujeme článku stříbrný puclík, ještě před dokončením recenze. Recenzenti se vždy podvědomě snaží recenzovat tak aby, případné hlavní autory motivovali pokračovat s nominací na článek Nejlepší a také tímto směrem článek prosadit.

Pokud tedy článek neporošuje výrazně základní doporučení/kritéria, nevidím problém v tom mu stříbro udělit (ať už je fáze recenze jakákoliv). Leckdy je možné z hlediska recenzenta i takový článek "nechat dojet" s ponecháním puclíku.--Juan de Vojníkov 7. 3. 2010, 12:27 (UTC)

Já jsem to chápal vždy tak, že dvě recenze jsou nejmenší potřebné minimum, nikoliv maximum, takže dosažení tohoto minima by nemělo být důvodem k okamžitému stažení. Zvláště když někdy se autor a recenzent neshodnou a uvítají další názory. Jan.Kamenicek 7. 3. 2010, 14:08 (UTC)

Pravdou je, že ze začátku byla představa 3 recenzí. To ale nešlo, nebylo dost lidí. Tak se to ustálilo na těch dvou. Pravda také je, že se žádosti stahovali mám pocit po ukončení recenze, nebo respektive v momentě, kdy oba recenzenti celou recenzi zpracovali. To už se taky neděje a začalo se s odstraňováním i tehdy, pokud se objeví další připomínkující ač nejde de facto recenzovat. Jinak někdy se stahuje i v případě, že je 1 recenze a článek už má puclík (to dělají často žadatelé), jindy je článek již v nominaci aniž by byla ukončena recenze první a žádost zde stále visí.

Jinak, mě to co říkáš připadá rozumné. Možná by měl spíš odstraňovat ten co žádost podal. Já bych žádosti vyřazoval až po dvou opravdových recenzích, respektive po jejich proběhnutí. Ostatně lze usoudit již v průběhu, jestli mezi recenzentem a druhou stranou panuje shoda. Někdy až příliš hbyté odstraňování tu začal kolega IP. I když jsou i takové případy, že se autor zabejčí, přestane ho to při recenzi bavit, nebo na to nemá. To že na to někdo nemá, většinou souvisí s tím, že je buď zabejčený (tzn. s recenzentem se hádá i když nemá pravdu), nebo je článek v tak špatném stavu, že ho otráví počet připomínek).--Juan de Vojníkov 7. 3. 2010, 14:55 (UTC)

Uvědomme si, že odstranění článku ze seznamu žádostí neznamená ukončení recenze, ta může klidně probíhat na diskusních stránkách článku tak dlouho, dokud to zúčastněné baví. Znamená to jen, že buď tam už dva recenzenti byli nebo z nějakých jiných důvodů už není potřeba žádného dalšího recenzenta žádat.

Ta myšlenka se třemi recenzemi nebo s dlouhým pobytem na stránce žádostí, kterou já svou "přílišnou hbitostí" kazím, by byla dobrá, kdybychom měli přebytek recenzentů nad žádostmi, tj. kdyby byli frustrováni recenzenti, že se jim nedostává dost příležitostí něco recenzovat. V současné situaci je to ale naopak, na recenzi se někdy čeká měsíc i více, a tudíž si dovolím na svém hbitém odstraňování trvat jako na možnosti, jak co možná spravedlivě chabé síly recenzentů rozdělit mezi žadatele.

Podle mé zkušenosti také u většiny článků dvě recenze stačí k podstatnému vylepšení, pokud je autor vezme vážně. Občasné výjimky lze vyřešit opakovanou žádostí o recenzi nebo individuálním jednáním autora článku s odborníky na danou problematiku.--Ioannes Pragensis 7. 3. 2010, 15:15 (UTC)

V tomto podporuji Ioannesovo snahu. Sám takto ze seznamu občas články odebírám. Já vím, že je to smutné a už ohranné, ale nejsme en wiki a je nás na všechno fakt málo... --Chmee2 7. 3. 2010, 15:26 (UTC)

OK, já se hlavně musím polepšit a recenzovat častěji. Díky za odpovědi.

Ohledně tzv. "zabejčení", ne vždy, ale často hraje roli, jakým způsobem se s autorem diskutuje, zvláště když je často sporné, co je to ta "pravda". Jan.Kamenicek 7. 3. 2010, 15:38 (UTC)

Externí obrázky

Při připomínkování Jicchaka Rabina jsem se vyslovil proti používání šablony {{Externí obrázek}}. Láďa říká, že je to prý i v nějakém dalším NČ a že by se tedy mělo dojít k nějakému konsensu. Šablona se mi nelíbí už jako taková, ale budiž, pokud neodkazuje na obrázky porušující autorská práva, tak v normálních článcích nechť jsou. Ale v NČ (i DČ) si myslím, že nemají co dělat. NČ by měl mít své vlastní obrázky a nejenom odkazovat na obrázky. Navíc taková šablona IMHO okatě prozrazuje nedokonalosti NČ, když upozorňuje na to, že na Wikipedii je málo obrázků a že tvůrce článků to nebyl schopen nějak uspokojivě vyřešit. Osobně vložení této šablony do článku je pro mě zásadním důvodem, proč hlasovat proti zařazení článku mezi NČ. --Daniel Baránek 9. 3. 2010, 18:18 (UTC)

A nejsi první, kdo se proti tomu ozývá včetně toho, aby to bylo v NČ. Mimochodem k tomu, co padlo v diskusi, poměrně v dost věcech souhlasím s Mormegilem i Danny B. --Reaperman 9. 3. 2010, 18:24 (UTC)

Rozhodně to není ideální. Na druhou stranu zákaz by znamenal značné ochuzení až nemožnost o některých věcech vytvořit uspokojivý encyklopedický článek. Představte si článek o soudobém výtvarném umělci nebo nějakém jeho obraze, u kterého byste čtenáře nemohli ani odkázat na externí grafiku - trpěl by tím celý informační obsah. V anglické Wikipedii to mohou trochu obejít použitím fair use (méně kvalitní kopie může být za určitých vymezených okolností použita), ale my jsme se tu tohoto práva vzdali, takže nemáme, jak to řešit.--Ioannes Pragensis 9. 3. 2010, 18:40 (UTC)

Právě jeden takový problém řeším. V recenzi mám heslo Archaeoraptor, a protože tato padělaná poslepovaná složenina z různých druhů již byla zřejmě znovu rozebrána na původní kousky, už ji takto nikdo nikdy nevyfotí, a je tedy prakticky nulová šance takovou fotku ve svobodné licenci získat. Právě mám za sebou neúspěšné vyjednávání s časopisem Nature, dostal jsem svolení fotku od nich převzít, ovšem pouze ke vzdělávacím účelům, na další maily, že potřebuji výslovné svolení s nějakou svobodnou licencí, už nereagovali. V podobných případech nejde o to, jestli autor hesla to je schopen nějak řešit, jak píše Daniel Baránek, to prostě řešit nejde. Proto jsem rovněž uvažoval o použití této šablony s odkazem na externí obrázek, takže postoj ostatních k tomuto problému mě opravdu zajímá. Jan.Kamenicek 9. 3. 2010, 19:11 (UTC)

Osobně raději uvidím článek bez obrázků, když je zřejmé, že žádné svobodné sehnat nelze, než na jejich místo dávat tuto šablonku, říkat „tenhle obrázek by se nám tu líbil, ale nemůžeme ho sem dát, takže to takhle obejdeme“ a pokrytecky se tvářit, že jsme tím vyřešili veškeré problémy. Naopak bychom tím šli proti tomu, o co usilujeme, proti svobodné encyklopedii. Odkaz na externí obrázek/obrázky být může, ale tam kam patří, tedy v sekci externí odkazy. --Reaperman 9. 3. 2010, 19:46 (UTC)

Souhlas. Odkaz na obrázky (pokud je to výrazným obohacením) ať je v externích odkazech, ale ne ve speciální šabloně, která jenom hyzdí článek. --Daniel Baránek 9. 3. 2010, 20:08 (UTC)

Mně se celkem líbí jako určitý kompromis Mormegilovo stanovisko, jestli ho dobře chápu, v Šablona diskuse:Externí obrázek, a sice že bychom tuto šablonu měli používat zhruba tam, kde en má svoje fair use (=jde o obrázek podstatný pro daný článek a přitom nelze získat uspokojivou svobodnou variantu obrázku) a navíc neodkazovat na místa internetu, která zjevně porušují autorská práva. To by mi připadalo jako rozumná ochrana před zneužitím či přebujelostí a zároveň by to nevylučovalo rozumné použití tam, kde je to opravdu potřebné. Externí odkazy ve Wikipedii obecně možné jsou, a tady prostě jen vytváříme nový "prominentnější" druh těchto odkazů, který by tak musel projít i přísnějším sítem a prokázat svoji nezbytnost pro článek.--Ioannes Pragensis 9. 3. 2010, 20:29 (UTC)

Dane, opravdu jsem se musel pousmívat nad tvou poznámkou: „taková šablona IMHO okatě prozrazuje nedokonalosti NČ, když upozorňuje na to, že na Wikipedii je málo obrázků a že tvůrce článků to nebyl schopen nějak uspokojivě vyřešit.“ To, že na Commons je málo, případně žádné! obrázky, přece nevypovídá nic o autorovi článku. Někdy hald obrázky k dispozici nejsou a nedá se svítit. Chystám třeba článek o Jonatanovi Netanjahu. Fotku nemá žádnou (mimo tedy náhrobního kamene), zemřel mladý v 70. letech, než bude PD, tak budu v důchodu, to mi prozraď, jak bys tohle uspokojivě řešil ty? ;-) --Faigl.ladislav _slova^činy 10. 3. 2010, 18:23 (UTC)

Vytvoření vlastního obrázku

Jen taková informace. Taky jsem se s problémem setkal a taky jsem trochu pod nátlakem recenzentů, takovou šablonu do článku umístil: [2]. Nicméně jinde, jsem si prostě potřebné nakreslil: commons:Category:Cicer canariense. Takže například na anglické Wikipedii existuje žádací stránka: en:Wikipedia:Requested pictures, stejně tak na Commons commons:Commons:Picture requests. Aby Nadace ukojila částečný zájem o nedostupné obrázky, platí ilustrátora jestli jsem to dobře pochopil a vytváří se ilustrace v SVG: meta:Philip Greenspun illustration project.--Juan de Vojníkov 10. 3. 2010, 06:09 (UTC)

Mám z toho trochu smíšené pocity. Nebudu mluvit přímo o Juanových kresbách, ale obecně: pokud se jedná o kresbu něčeho složitějšího (např. nějaké rostliny se složitou stavbou, pravěkého tvora apod.), která nebyla nikde publikována v nějakém důvěryhodném zdroji, lze jí důvěřovat, že je na ní vše do detailu tak, jak má být? Není taková vlastní nikde nepublikovaná kresba něco jako vlastní výzkum? Jan.Kamenicek 10. 3. 2010, 08:49 (UTC)

Řekl bych, že to si to příliš komplikuješ. Vždycky jen někde něco publikováno. A když už jak myslíš, že ilustrátoři dělaj ilustrace, prostě podle popisu autora.--Juan de Vojníkov 10. 3. 2010, 09:10 (UTC)

Myslím, že dobrý ilustrátor by byl pro Wikipedii velkým přínosem a klidně by se mohlo jednat o placenou osobu. A nejedná se jen o rostliny, ale imho hlavně o portréty či o architekturu. Vždyť i celkem neumělá Juanova kresba mi dává dobrou představu, jak ta rostlina ve skutečnosti vypadá. A nebo Šandíkovi nákresy ke Kolovratskému paláci Soubor:PrahaKolovrat02.png a Soubor:Kolovrat03.png. No a kdyby jsme tu měli nějakého dobrého portrétistu, který by např. pořídil portréty osobností druhé poloviny 20. století u kterých je náročné či téměř nemožné sehnat fotografie pod svobodnou licencí :-). Takového novodobého Vilímka. Jedudědek 10. 3. 2010, 09:34 (UTC)

No, to je o spolupráci s malířem nebo ilustrátorem.--Juan de Vojníkov 10. 3. 2010, 09:57 (UTC)

A je tu také problém, že některé potřebné ilustrace nelze překreslit. Např. slavné fotografie nebo jiná výtvarná díla (v nejlepším případě by vznikl plagiát).--Ioannes Pragensis 10. 3. 2010, 09:23 (UTC)

Jistě. Jen to dávám na svět, aby se o této možnosi vědělo.--Juan de Vojníkov 10. 3. 2010, 09:28 (UTC)

Normálně se podle mne u složitých kreseb (např. dinosaurů) publikovaných v recenzovaných časopisech či jiných publikacích postupuje tak, že kreslíř namaluje požadovanou kresbu podle detailních pokynů nějakého renomovaného odborníka, který kresbu následně prohlédne a zašle ji (někdy i několikrát) s připomínkami zpět. Nevím, jestli můžeme sehnat dobrého kreslíře (snad ano), těžko ale budeme shánět ty renomované odborníky, kteří mu povedou ruku. A bez nich nikdy nemůžeme vědět, kolik chyb a nepřesností na obrázku je. A než čtenáře zmást obrázkem nepřesným je lepší nedat tam žádný, ať si ho raději najde sám (a už je na něm, jestli se spokojí s kresbou bůhvíkoho někde na Flickru nebo si tu kresbu najde v recenzovaném online periodiku).

Na druhou stranu si ale umím představit případy nepříliš složitých nákresů, mapek apod., kdy by se takový kreslíř hodil. Jan.Kamenicek 10. 3. 2010, 13:27 (UTC)

Si dovolím poznamenat, že některé ručně nebo v PC kresléné obrázky mají na Commons status i featured piicture, čili "nejlepší obrázek. V takových případech mají pečlivě uváděny zdroje, viz např. toto či toto. Myslím, že to je v pořádku, čili že se dá udělat kvalitní a věrohodná ilustrace, která bude po autorskoprávní stránce v pořádku - i když samozřejmě ilustrace dinosaura otištěná v Nature bude mít pořád mnohem větší váhu. --Podzemnik 10. 3. 2010, 14:35 (UTC)

Rád bych řekl, že mě tato debata zaujala, jelikož kresba je můj koníček a sem tam uvolňuji některé své portréty pod volnou licencí a nahrávám je i na commons. Nejsem profík ale moje kresby se celkem líbí (podle emailů a žádostí o portrét). V případě nějakého grantu bych byl ochoten kreslit i cíleně a ne jen nahodile. Pro představu některá má tvorba je k nahlédnutí zde - [3]. --Pernak1 10. 3. 2010, 15:06 (UTC)

@Podzemnik. Díval jsem se na obrázek toho Achelosaura a nevím, jestli by se měl používat. Ano, na Commons je to Featured picture, ale je potřeba si uvědomit, že Commons je jenom ÚLOŽIŠTĚ obrázků, a on to obrázek pěkný je, ale encyklopedickou hodnotu tam nikdo moc nehodnotí. Viz nominační diskuse, kde se jenom jeden člověk věnoval jedné opravdu výrazné hrubce a přiměl autora změnit držení ocasu (jestli ho skutečně původně vláčel po zemi, tak to tedy opravdu muselo být do očí bijící), ostatní jenom pokyvují, jak je ten obrázek hezký.

Co se týká toho, jak jsou dobře zdrojované, tak tento konkrétní tam má 6 odkazů, z nichž:

• přesně polovina nefunguje
• jeden vede na hlavní stránku nějakého dinosauřího blogu a teprve po dalším hledání lze dorazit na jediný článek, který tam o tomto dinosaurovi mají. No na jeho základě bych si netroufal nakreslit nic.
• další obsahuje jen náčrtek lebky. Použít tohle jako jeden z podkladů pro kresbu čehokoliv není nic jiného, než vlastní výzkum, který na Commons na závadu není, u nás ale ano.
• a nakonec zdroj, kde se konečně dobereme názoru odborníků (londýnské Natural History Museum), ovšem jejich obrázek se tomu na Commons zas tak nepodobá. Barva je samozřejmě vždy sporná, tu nikdy nezjistíme, ale i laik si všimne odlišného tvaru týlního štítu (nutno uznat, že ten na Commons vypadá mnohem bojovněji a efektněji) a věřím, že odborník by našel nesrovnalostí daleko více.

Trochu z jiného soudku: Na Commons lze také najít tento obrázek označený jako Quality image a nazvaný Xerocomus chrysenteron, čili hřib žlutomasý. Myslím že každý houbař mi potvrdí, že tohle babka není, a potvrdili mi to i na jednom mykologickém fóru. (Měl bych to tam konečně pořešit, nebýt této diskuse, úplně jsem na ten problém zapomněl.)

Takže abych to shrnul, "Featured picture" či "Quality picture" na Commons většinou neznamená nic jiného, než že jde o pěkný obrázek, ovšem faktická (či chcete-li encyklopedická) přesnost se tam moc nehodnotí, a vlastní výzkum je tam na rozdíl od nás spíše podporován, než zatracován, takže člověk musí být opatrný. Jan.Kamenicek 10. 3. 2010, 17:18 (UTC)

Ještě jednou jsem se na ten obrázek díval a nedá mi to, abych ještě nepřipsal nějaký dodatek. Čím dál víc mi to připomíná víc kresbu z japonského komiksu než z encyklopedie. Ten kukuč je opravdu hrozivý ;-) Jan.Kamenicek 10. 3. 2010, 18:13 (UTC)

FAQ k Dobrým článkům

Vážení kolegové, upozorňuji, že vzhledem k stále se vracejícím nejasnostem jsem založil FAQ k DČ. Prosím, projděte ho po mně, aby tam nebyly chyby nebo nejasnosti.--Ioannes Pragensis 5. 4. 2010, 16:59 (UTC)

Já myslím, že to je dobré. Jan.Kamenicek 6. 4. 2010, 22:00 (UTC)

Hudební skupiny

Zdravím. Chtěl bych se dozvědět, co musí splňovat články o hudebních skupinách, aby byly uznány za dobré. Je mi jasné, že článek musít být kvalitní, ale musí mít u vypracovanou diskografii (alba, EP a singly)? --Traján 9. 6. 2010, 18:35 (UTC)

Asi tam nemusí být úplně všechno, nějaké pokusné nahrávky z doby, kdy se teprve v garáži učili, jak se drží kytara, tam být nemusí, ale ty zásadnější věci by chtělo zmínit, zejména pokud získaly nějaké významnější ocenění.--Ioannes Pragensis 9. 6. 2010, 19:35 (UTC)

Oblasti k rozšíření

Hele, jenom mě napadlo, co takhle udělat a zveřejnit seznam oblastí, kde chybí NČ a DČ (asi by jich bylo hodně, tak zatím jenom nějaké základní). Pokud by pak takové články existovaly, mohla by to být inspirace pro napsání dalších článků v dané oblasti, a zároveň vodítko, jak při práci na kvalitnějších článcích postupovat. A existence takových seznamů by snad mohla inspirovat právě k vytvoření takových DČ nebo NČ pro danou oblast. Ty seznamy bychom mohli dát třeba tady na WP:Q nebo případně na portálech o dané oblasti, na wikiprojektech atd. Případně by se mohl vytyčit nějaký cíl, třeba 2 DČ a 1 NČ pro každé téma nebo tak. Dalo by se to i více specializovat, například v historii by se daly vymezit seznamy pro pravěk, středověk, novověk... osobnosti, bitvy či jinak. Byl by někdo pro? :-) --Mozzan 20. 6. 2010, 22:06 (UTC)

Problém vidím v tom, že málokdo z nás se dobře vyzná ve více oblastech a těžko bychom i společně pokryli celou oblast lidského vědění. Viděl bych to spíš jako vhodnou aktivitu tematických projektů, které by si samy mohly stanovit, které podoblasti potřebují DČ, případně které články si zaslouží zvelebení na tuto úroveň.--Ioannes Pragensis 21. 6. 2010, 08:08 (UTC)

Já bych byl v zásadě pro, vytyčit takový cíl rozhodně neublíží a prospět může. Ale byl bych skeptický ohledně toho, jestli se v projektu WPQ podaří zmobilizovat lidi k tomu, aby na naplnění vytyčených cílů systematicky pracovali, částečně i z důvodu, který uvedl Ioannes, tj. nedostatek odborníků pro některé oblasti, hlavně ale pro obecný nedostatek lidí, kteří mají čas věnovat se takovým systematickým projektům (stačí se podívat, jak dlouho nám zde visí články k recenzi). Spíše by přínos byl v tom, že když by někdo chtěl něco napsat a hledal téma, tak ten seznam by mu řekl, co je potřeba. Takže pokud do toho máte chuť a uděláte třeba nějaký základ tohoto seznamu, tak ho pak určitě rozšíříme. A kdo ví, třeba se to doopravdy rozjede. Jan.Kamenicek 21. 6. 2010, 08:30 (UTC)

Mne se to líbí, ale spíš bych to řadil na wikiprojekty :). --Hagar 21. 6. 2010, 08:47 (UTC)

Mě šlo o to, že by se tím možná dali získat i další lidi, odborníci, kteří se jen tak na wiki čas od času kouknou. Právě proto, že by to bylo na nějakém hodně navštěvovaném místě (já jsem to původně, nebo aspoň výčet těch nejdůležitějších témat, chtěl dát na Hlavní stranu, ale bál jsem se, že by to neprošlo), by mohli seznam upravovat další lidé. Případně můžeme požádat o pomoc nějaké odborníky (zaslat e-mailem 6 nebo 7 hesel snad člověka tolik otravovat nebude :-) )

Na hlavní straně by pak bylo něco ve stylu:

Pomozte nám zlepšit Wikipedii!

Tyto oblasti lidského poznání potřebují vytvořit článek na kvalitní úrovni podle standardů wikipedie. V případě, že Vám zde nějaké období chybí, nebojte se jej sami (navrhnout na přidání/přidat). Cílem tohoto projektu je vytvořit alespoň jeden nejlepší a dva dobré články pro tento obor. Vytvořením takových článků či přidáním oblastí, jež by tyto články potřebovaly, pomůžete zvýšit kvalitu Wikipedie a protože tyto články mohou být brány jako vzory pro další práci, umožnítě do budoucna jednodušší a kvalitnější tvorbu článků.

• archeologie (0 NČ, 1 DČ)
• architektura (1 NČ, 1 DČ)
• geologie
• historie
• výtvarné umění

(samozřejmě ty oblasti by byly trochu specializovanější)

Něco, co by i lidi, nejenom zkušené wikipedisty, vyburcovalo k tomu, aby se na kvalitních článcích podíleli, nejlépe tedy nějaké odborníky nebo studenty daného oboru. :-) Proti použití na wikiprojektech nic nemám, od toho tu wikiprojekty jsou, ale chtělo by to i na místech více přístupných širší populaci a ne jen omezenému okruhu lidí, jakkoliv většinou zkušených.

Pokud bychom pracovali s tím e-mailem a obesílali nějaké, no nemusíme přímo kapacity, ale nějaké odborníky, kteří publikovali nějaké články apod., nebylo by vytvoření takovýchto seznamů zas takový problém - vždyť bychom je vždy požádali o výčet krátkých hesel se zdůvodněním, že kvůli šířce celého projektu nemůžeme ty základní hesla nebo oblasti hledat sami. Šlo by to udělat třeba tak, že by se na Hlavní stranu hodil krátký přehled nejdůležitějších témat, co chybí, a z toho okna by pak vedl odkaz na rozsáhlejší seznam, který bychom vytvořili na základě vlastních zkušeností v oboru a e-mailů od těch odborníků. Seznamy by byly jednak tematicky rozprostřeny na wikiprojektech a portálech, jednak kupříkladu abecedně nebo tematicky na tom nově založeném projektu. Já jsem ochotnej, pokud by mi někdo pomoh, se o ten seznam starat. ;-) --Mozzan 21. 6. 2010, 09:26 (UTC)

Nešlo by si práci zjednodušit/urychlit importováním některého ze eznamů na enWiki?

Pro top význané články podle témat asi tato hezká a krátká kategorie: en:Category:Wikipedia vital articles by topic + en:Category:Top-importance Czech Republic articles pro česká témata. Hezký seznam zde: en:Wikipedia:Vital articles.

Základ pro třídění je zde: en:Wikipedia:WikiProject Vital Articles,

Další podstatné a inspirující kategorie zde: en:Category:Top-importance articles.

Samozřejmě, když by to posloužilo k vytvoření základu seznamu zde, tak by už dál mohl a zřejmě byl upravován knsenzem a diskusí. Ale neobyčejně obtížné by asi spíše bylo začít a určovat kritéria a míru přísnosti. Tyto kategorie jako odjinud by mohli posloužit jako rychlý start. Odstranění jednotlivých položek a přidávání dalších by jistě šlo pomocí konkrétních diskuzí.

Pro odborníky je práce na wiki neobyčejně složitá a protivná, protože musí (z vlastní profesní hrdosti) dodržovat svá určitá profesní kritéria při tvorbě textu a zároveň se sladit s požadavky Wikipedie, mimo jiné žádný vlastní výzkum a dokazovat dokázané. Mě to třeba v mém oboru prakticky už nebaví, radši dělám to, kde odbornost nemám a kde se něco zároveň dozvím.Reo ⁺ | ^✉ 21. 6. 2010, 09:50 (UTC)

Já myslím, že to se dá zkombinovat ;-). A co se týče odborníků, to je podle mě dost osobní záležitost a každý to vnímá trochu jinak. :-) --Mozzan 21. 6. 2010, 13:29 (UTC)

Systémový návrh – recenze před zveřejněním

Podle mě by spoustě článků pomohlo, kdyby na ně hodil okem někdo jiný než autor ještě před zveřejněním v hlavním prostoru. Proto mi zde, v tomto wikiprojektu, chybí jakákoliv zmínka o tom, že je možné požádat o recenzi článku, který je např. na osobním pískovišti. Výhody: méně hrubek, typografických i faktických chyb ve zveřejněných článcích, přehlednější (kratší) historie článku. Nevýhody: napadá mě jen „umenšení zásluh recenzentů“, kteří by po přesunu článku do hlavního prostoru chyběli, ale i to by šlo řešit uvedením autorů ve shrnutí při vytváření článku (tak, jak to např. je po přesunu kategorie, kdy se uvádějí autoři z historie původní kategorie). --Gumruch 14. 9. 2010, 13:54 (UTC)

Zajímavý nápad. To že to tu vysloveně není uvedeno snad nikoho neodradí aby si nechal recenzovat článek na pískovišti. Co se týče zásluh, tak bych to spíše nazýval autorstvím, které se běžným úkonem copy/paste ztratí, ale jak říkáš dá se to uvést do shrnutí.

Já se ale obávám, že je jiný problém. Zájemců o zrecenzování je hodně a jejich počet bude asi narůstat. Recenzentů je ale málo. Starou partu jako Ioanna Pragenta už to zřejmě nebaví a ani já se tu necítím být stálým zaměstnancem. Nenapadá mě vůbec jak motivovat recenzenty, aby zůstávali, nebo přicházeli další. Jestli se s Koncem Cen české Wikipedie strhne zájem o recenze, tak vůbec nevím, jak všechny uspokojíme – už teď to tu nabírá několikaměsíční zpoždění.--Juan de Vojníkov 14. 9. 2010, 15:31 (UTC)

Seznam literatury v zapati

Zdravím! V jednom připravovaném článku (který bych chtěl časem dostat mezi NČ) mě napadlo rozdělit česky (v současnosti tam mám 4 publikace) a cizojazyčně psané publikace (9 publikací). Něco jako:

== Odkazy == === Reference === === Literatura === ==== Česká ==== ==== Zahraniční ==== === Externí odkazy ===

nebo

== Odkazy == === Reference === === Literatura česká === === Literatura zahraniční === === Externí odkazy ===

Co si o tom myslíte? Nebo to nechat vše v jednom, jako je to (imho) u většiny článků? Dík a zatím… --Ozzy 18. 10. 2010, 09:54 (UTC)

Myslím, že je to docela jedno, každopádně ta sekce "Odkazy" se teď jeví jako zbytečná, pokud netvoří nadsekci ostatním. --Podzemnik 18. 10. 2010, 10:11 (UTC)

Souhlas s Podzemnikem.--Juan de Vojníkov 18. 10. 2010, 10:22 (UTC)

Odkazy ma tvorit nadsekci ostatnim. Todle ted byla moje chyba ^_^;;; --Ozzy 18. 10. 2010, 10:42 (UTC)

Poslední varianta (Reference - Literatura česká - Literatura zahraniční - Externí odkazy) se mi nelíbí, dělí literaturu na dvě části. Obě další jsou dobré. Sám jsem jednou použil zde jen středník a prošlo to.--Jann 18. 10. 2010, 12:00 (UTC)

To není špatný nápad, jen bych prosil "cizojazyčná" (příp. anglická atd.), ne "zahraniční" (to není vždycky totéž).--Sokoljan 18. 10. 2010, 20:37 (UTC)

Prosba o nalezení dobrého článku

Zdravím, lidi-kvalitáři. ;-) V poslední době jsem několikrát reagoval na žádosti o spolupráci ze strany různých firem. Samozřejmě, že je upozorňuji na naše regule, ale ty jsou přece jen obsáhlé a ne každá společnost se jimi chce zabývat. Mnohem užitečnější by bylo spolu s tím, ne-li rovnou místo toho ukázat nějaký vzorový článek o velké a o malé, ale encyklopedicky významné firmě. Mezi nejlepšími a dobrými články ale - pokud vím - žádný takový není. Prosím, až bude mít někdo z vás chuť a čas, projděte namátkou třeba kategorie:české firmy a posuďte, jestli tam nějaké články nejsou už takové, že by se mohly ukazovat. Oblast tvorby o českých (i cizích) firmách je obecně na české Wikipedii poměrně zanedbaná, bude to určitě velmi užitečný krok, který uděláte. Díky. Okino 3. 11. 2010, 13:37 (UTC)

Mezi dobré články patří tento článek o firmě: DB Schenker Rail Polska. --Cmelak770 3. 11. 2010, 13:50 (UTC)

Sydney

Jaksi nesouhlasím se zařazením tohoto článku mezi dobré, kdyby měly podobné nedostatky jiní wikipedisté, komunita je rozcupuje.--Mirek256 13. 12. 2010, 16:17 (UTC)

Mirku, napište své důvody (nejlépe s odkazem na WP:K) do diskuse toho článku, odeberte mu hvězdičku (šablona DČ by měla být v zápatí textu) a odstraňte ho ze seznamu WP:DČ. Zdravím,--Ioannes Pragensis 13. 12. 2010, 16:20 (UTC)

Návrh na doplnění kritérií

Navrhuji, aby se součástí kritérií kvality alespoň pro hlavní jmenný prostor stala také pravidla přístupnosti. Naprostá většina z těch pravidel se procesu tvorby nijak nedotkne (pokud se autor nebude snažit být příliš kreativní) a těch několik zbývajících netvoří nějakou významně zvýšenou zátěž pro autory. Jejich uplatňování však rozšíří informační přínos daných článků pro všechny uživatele, jak zcela zdravé tak i zdravotně postižené, kteří mají dosud s některými věcmi na Wikipedii problémy. V případě zjištěných problémů v šablonách bych doporučoval, pokud si na to sám autor netroufne, zapsat je na zvláštní seznam, kde se jich může ujmout někdo s příslušnými technickými znalostmi. --Reaperman 12. 1. 2011, 18:06 (UTC)

To je rozumné, přidal jsem to tam. Zdravím,--Ioannes Pragensis 12. 1. 2011, 19:16 (UTC)

Jak zdrojovat

Jak pod vlivem literatury, tak při pohledu na NČ z historie (oboru kde jsem si všímal NČ pozorněji), považuji u řádkových referencí za samozřejmé, že je u knihy uvedeno konkrétní číslo stránky, u webu co nejpřesnější navedení na text. Jak je napsáno v doporučení Wikipedie:Reference#Jak zdrojovat. Nejde o závazné pravidlo, toliko o doporučení, nicméně minimálně u NČ by rozhodně měly být reference dělány běžným "civilizovaným" způsobem. Nedávno jsem narazil na odkazování na knihy jako celek u relativního nováčka. Ale teď se, poněkud překvapivě, objevilo i u zkušených editorů v nominacích na NČ (Mitochondrie a Bitva o Suomussalmi).

Tak se chci pozeptat na názory účastníků projektu Kvalita na takové "zjednodušení" při refování obecně, DČ a NČ. --Jann 24. 2. 2011, 18:02 (UTC)

Názor neúčastníka projektu (promiňte, že vám do toho kecám):

Vraťme se od formy k podstatě – k čemu jsou reference: Slouží k ověřitelnosti informace a k nasměrování ke zdroji s primárnější informací. Problém lze zúžit na řádkové reference na rozsáhlejší publikace, dokládající data na více místech článku.

Z pohledu uživatelů:

• Wikipedisté aktivně zasahující:
  • Recenzenti článků pochopitelně uvítají ke každému odkazu i konkrétní stránku, aby si mohli "odfajfkovat" správnost údaje.
  • Editoři na jedné straně uvítají detailní orefování, na druhé straně jim to ukrutně znepřehledňuje zdrojový kód článku.
• Pasivní uživatelé
  • Velkou skupinu čtenářů reference vůbec nezajímají (bohužel). Pro ně tak vícenásobné odkazy na jeden zdroj představují pouze "zbytečné" bobtnání velikosti stahovaného článku a "nesmyslné" natahování již tak dlouhých seznamů referencí na konci článku.
  • "Poctivější" čtenáři vědomí si úskalí otevřenosti wikipedie, kteří se chtějí ujistit o solidnosti údajů článku, na tom budou stejně jako výše uvedení recenzenti.
  • Čtenáři, kteří články wikipedie používají k nasměrování na odbornější zdroje, budou potřebovat zejména odkazy na celý zdrojový dokument, s ním už si budou pracovat po svém – detailní stránky k jednotlivým údajům pro ně podstatné nebudou (stejně jako i vlastní text článku wikipedie psaný "populárněji" pro široký okruh čtenářů).

Je otázkou, které skupiny převažují a zda se případně podřídit takové většině. To posoudit nedokážu.

Abych nezapomněl na méně problematické případy - z výše uvedeného je snad zřejmé, že:

• u jednorázových referencí je jednoznačnou předností uvedení předmětné strany;
• u relativně krátkých odborných článků vědeckých periodik zas není uvedení konkrétní strany natolik důležité, naopak musí být uvedeny strany sborníku/časopisu, na kterých se článek nachází – výhodnější je proto jedna refence pro více údajů.

Závěr: Diskuse by se měla zaměřit na problematické vícenásobné reference z rozsáhlejších publikací a na výběr preferované varianty z následujících možností:

• ke každému refovanému údaji uvést další celou referenci s konkrétní stranou
• ke všem údajům refovaným z jedné publikace uvést jednu referenci bez uvedení předmětných stránek
• 1. "kompromisní" ale méně "čistý" způsob: uvést jednu referenci a pod položkou stránky uvést výčet všech předmětných stránek (příklad: 5. reference u článku Indukčnost)
• 2. "kompromisní" způsob, běžný u fixních článků (např. v tištěných publikacích), který má však u wikipedie otevřené průběžnému editování riziko vícenásobné ztráty referencí: ke každému refovanému údaji uvést referenci s konkrétní stranou, tato reference však bude zkrácena na minimum - jméno hl. autora a rok (ono riziko spočívá v tom, že když někdo přepíše odstavec s první referencí a doloží jej např. aktuálnějším zdrojem, bude ztracena srozumitelnost všech ostatních zkrácených referencí) (příklad: 4., 7., 8., 10., 13., 18., 30., 39., 44., 48., 63., 64. a 66. reference u článku Druhá křížová výprava.

Možná vás napadnou další kompromisy. --Petr Karel 25. 2. 2011, 10:37 (UTC)

Já osobně používám plnou referenci jen u prvního výskytu a další reference již jenom jako zkrácené: "příjmení autora, str. x". Ve většině případů není ani rok zapotřebí (je v té první plné referenci) a teprve až by se v jednom článku začaly míchat ve zdrojích dvě vydání téže knihy, lze dodatečně doplnit rok k původním a k novým referencím (autor si ale musí dát pozor, z jakého vydání právě čerpá a uvědomit si změnu vydání). Potom jsou řádkové reference i relativně přehledné a zdrojový kód nezaplňují tolik, jako plné reference. --Ozzy 25. 2. 2011, 11:40 (UTC)

Souhlasím s Ozzym, alespoň jednou by měla být reference úplná, pak už stačí zkrácená.

Ad Petr Karel: Dobrý výčet, z něhož pro mě plyne, že kromě méně přehledného zdrojového textu nemá uvádění plných referencí žádné nevýhody, ale zato řadu výhod, které sice většina čtenářů neocení, ale minimálně někteří ano. I tato menšina čtenářů a editorů stojí za to, aby NČ a DČ měly uvedené reference i se stránkami. Vyzdvihl bych zejména ten bod, ve kterém Petr Karel zmiňuje, že u nominace na NČ a DČ musí autor umožnit recenzentům jakékoliv informace ověřit, a k tomu jsou detailní reference nezbytné. Jan.Kamenicek 25. 2. 2011, 19:15 (UTC)

Plošné tagování kvality - k zamyšlení

Doporučuji k nahlédnutí en:Wikipedia:Version 1.0 Editorial Team/Assessment. Vždycky, když se tady na české Wikipedii diskutovalo o budoucnosti šablon "pahýl" či "upravit", tak jsem navrhoval, že bychom místo toho měli vytvořit nějaký systém tagování (podobný, jako máme pro dobré a nejlepší články) a později by měla existovat možnost, jak seznamy článků ve výstupech (na stránce kategorie, ve výsledcích vyhledávání apod.) filtrovat (t. j. například si pro prohlížení nastavit "zobrazit jen dobré a nejlepší články" nebo "zobrazit jen články k úpravě"), což by mohlo efektivně nahradit nynější šablony typu "Pahýl - geografie" nebo "Upravit - Morava", a zároveň toto značení integrovat se systémem označování kvalitních článků. Ostatně podobným způsobem by se dala známkovat i významnost (pro inspiraci viz en:Wikipedia:Version 1.0 Editorial Team/Release Version Criteria#Importance of topic, byť tam je to hodnocení ke specifickému účelu), čímž by si například delecionisté mohli "vypnout" zobrazování fádních článků o obyčejných metropolích, které ničím nevybočují z řady ostatních ničím nevýznamných metropolí, anebo matematických článků neobsahujících zdroje nezávislé na matematicích. Pokud by se nám to povedlo, pak by se nám "Cinikův test kvality" mohl provádět průběžně a během pár sekund by ho bylo možno vygenerovat pro libovolně nadefinovaný okruh článků. Softwarová podpora takového automatického filtrování by sice nemusela být složitá, ale prosadit ji je cesta na dlouhé míle, začít bychom mohli alespoň orientačním nenápadným "známkováním".

Otázka také je, komu toto známkování svěřit a co všechno a jak podrobně známkovat. Tedy o čem rozhodovat v rámci celokomunitní diskuse, jakou dnes máme u nejlepších článků, o čem v pracovních týmech v rámci tématických projektů, popřípadě toto právo svěřit určitému užšímu či širšímu okruhu wikipedistů jako jednotlivcům, a jak řešit, když se názory na kvalitu některého článku budou zásadně lišit – anebo zda sbírat názory uživatelů statisticky v jakési anketě a pak je nějak průměrovat (jak se o to tuším pokoušeli třeba na maďarské Wikipedii – nevím, jaké s tím mají zkušenosti) anebo složitěji statisticky vyhodnocovat, např. nějakou hierarchizací hodnotících osob (váha či priorita názoru) anebo statistickou eliminací vybočujících či podezřelých hlasů atd.

Popřípadě je možné teoreticky a ve vzdáleném výhledu počítat i s tím, že by souběžně mohlo existovat na téže jednotné technické a metodické bázi více navzájem kompatibilních a integrovatelných systému hodnocení a různé zájmové a názorové skupiny či kliky by si mohly známkovat každá po svém a v rámci toho definovat i pravidla a práva pro svůj systém hodnocení nebo své aspekty hodnocení anebo se třeba zaměřit třeba jen na určitou oblast Wikipedie (například tým, který by chystal off-line vydání, sponzorský projekt či nezávislé hodnocení Wikipedie, anebo například klub estétů, pravopisných puristů či příznivců určitého náboženství či jiné ideologie jdoucí napříč tématy, třeba katolíků, jedistů, zednářů, krajních pravičáků či levičáků, sisyfovců z projektu Pseudověda, inkluzionistů nebo delecionistů apod.), defaultně importovat či uznávat "známku" udělenou v jiném systému atd. Ale to je jen sci-fi. Pro začátek můžeme být rádi, když se nám podaří každý z 200 000 článků alespoň v rychlosti jedním okem zkouknut a nahrubo jednoduchým způsobem zaškatulkovat, jestli to je pahýl, neuspořádaný koncept anebo jakžtakž slušný článek.

Nechcete někdo načrtnout nějaký návrh pro české podmínky a zahájit diskusi, jestli lze vymyslet něco, co by bylo Wikipedii víc k užitku než ke škodě? (Asi by nebylo dobré, kdyby to vedlo třeba k masovému mazání článků, které obdrží slabší známku, ale může je to třeba odfiltrovat z reprezentativního off-line vydání, jak tomu nejspíš je v tom anglickém projektu.) Myslím, že by to mohl být zajímavý podprojekt k Wikiprojektu Kvalita, který se zatím zaměřuje spíš na pilování pár nejlepších článků či projekty, jejichž účelem je primárně spíš sebezdokonalování či mentorování zúčastněných wikipedistů, sem tam na nějaký jednorázový namátkový test vzorku pár desítek či stovek článků, ale pokus o trvalé cejchování celé masy článků se tady asi ještě neobjevil ani v náznaku. Přitom kvalita Wikipedie neleží jen v kvalitě jejích pár desítek nejlepších článků, ale i v její komplexnosti a šíři záběru, kterou představují ty desetitisíce ostatních článků, které slouží k tomu, aby čtenář našel alespoň základní informaci o čemkoliv, na co si vzpomene. Je ovšem fakt, že samo cejchování (ať už dobrých článků nebo naopak pahýlů) kvalitu článků samo o sobě nezvýší, takže respektujme, že spoustě kolegů může být tohle téma úplně ukradené a nebylo by efektivní, aby takové hodnocení odčerpávalo neúměrně mnoho energie komunity. To považuji za jednu ze "zadávacích podmínek" - aby to hodnocení nerušilo, neobtěžovalo, neodvádělo od práce na skutečné tvorbě, nebudilo vášně, nebylo nástrojem osobních sporů a nestrhávalo na sebe pozornost, ale bylo jen čímsi samozřejmým mimochodem a v pozadí. --ŠJů 14. 3. 2011, 22:55 (UTC)

Nešlo by z tohodle traktátu udělal vícuc? Pokud je to o tom, že u každého článku bude kdokoliv moc ohodnotit článek hvězdičkami a bude se z toho dělat jakýsi průměr pak jsem pro. Pokud se bude dát snižovat i zvyšovat kvalita, pak je to ještě lepší. Nicméně je to o úplně něčem jiném než NČ a DČ.--Juan de Vojníkov 15. 3. 2011, 06:38 (UTC)

Tohle není o hvězdičkování (i když by to šlo třeba někdy propojit), ale o tom, o čem píše odkazovaný text na en.wiki. --Dezidor 15. 3. 2011, 10:35 (UTC)

Problém vidím v tom, že aspoň zhruba zhodnotit nepahýlový článek trvá cca 10 minut (musíte ho přečíst a chvíli se zamyslet). Kdybychom předpokládali, že takových je 30 tisíc, zabere to 5000 hodin, tj. skoro tři člověkoroky. To je moc.

Navíc mi připadá, že samotné hodnocení na škále "mizerný - skvělý" zase příliš moc ničemu nepomůže. Já věnuji čas tvorbě a výběru Dobrých a Nejlepších článků kvůli tomu, že mohou sloužit jako vzor, jako výkladní skříň, jako univerzita editování a jako průkopníci nových přístupů na wiki. Ale nevím, proč bych se zabýval články prostřední kvality a zkoumal, jestli jsou jen prostřední nebo ještě o trochu horší. U takových článků by mnohem více pomohlo, kdybychom nějak jejich čtenáře a editory donutili, aby konkrétně řekli, co článku chybí. Jinými slovy mnohem lepší než "4 body na desetibodové stupnici" je v takovém případě říci "potřebuje pravopisnou korekturu a doplnit údaje o toxicitě".--Ioannes Pragensis 15. 3. 2011, 08:33 (UTC)

@Juan: Tohle ale není o hvězdičkování (i když by to šlo třeba někdy propojit), ale o tom, o čem píše odkazovaný text na en.wiki. --Dezidor 15. 3. 2011, 10:38 (UTC)

V době, kdy není dost sil na to posuzovat revizemi ani dobré články (můj tam visí víceméně bez povšimnutí už přes dva měsíce), tak myslím nikdo tohle hodnotit plošně nebude. Pokud by existovala nějaká sada vzorů podle které by si to tvůrce oznámkoval sám... ale je to jistý potenciál editačních válek. Automatizované řešení (hodnocení čitateli článků) je asi nejschůdnější - a nevím, proč ho ještě nemáme. I to se však dá podfouknout, takže si dovedu představit, jak např. tradičně dobře organizované homosexuální komunity hlasují pro "skvělé" články plné problematických frází. Není tedy možné to sloučit s obecným hodnocením kvality dle encyklopedických pravidel.--DeeMusil 15. 3. 2011, 09:57 (UTC)

Ono to hodnocení, pokud by se dělalo na základě hlasů více lidí, by mělo ještě jeden zásadní problém, a to skutečnost, že texty se mění a každý by pak hodnotil mírně či výrazně odlišnou verzi. --Dezidor 15. 3. 2011, 10:35 (UTC)

Umim si predstavit system, ktery by hodnotil clanek na zaklade hlasovani/hodnoceni ctenaru, a pokud by se clanek dlouho nemenil, cislo (znamka) by bylo neco jako prumer z hlasovani. Pokud by se ale zacal menit, cislo by se zobrazovalo "s otaznikem" a dalsi hlasovani by meli mnohem vetsi vahu nez ty stare. To by byla otazka jenom vhodneho "vzorecku". Samozrejme male editace by vahy tolik nemenili nez velke, a take by nebylo mozne hlasovat prilist casto z jedne IP. Franp9am 16. 3. 2011, 09:27 (UTC)

Pokud něco takovéhoto dokážete vymyslet a technicky připravit, bude to zajímavé. Měl bych k tomu jen dvě připomínky. První je, že závažnost zněmy nelze stejně odvozovat od objemu změněných dat. Třeba i nevelká oprava příšerného pravopisu, křiklavých POV formulací a přidání wikiformátování může úroveň článku změnit k nepoznání. Z toho plyne věc druhá, že váha hlasu v čase by se stejně měla postupně snižovat. Ostatně nemění se jen texty, ale i pohledy na ně při srovnání s ostatními. Co by bylo v roce 2005 považováno za špičkový článek, je dnes hodnoceno daleko kritičtěji. Některé texty o aktuálních jevech a žijicích osobách časem bez aktualizace stárnou. --Dezidor 16. 3. 2011, 11:14 (UTC)

Ano, ale to jsou veci technicky resitelne. Podobne systemy funguji treba u internetovych sachovych servrech, kde se rank hrace meni v zavislosti s vykony, ale kdyz dlouho nehraje a pak. se opet objevi, dalsi hry se pocitaji s jinou vahou, a partie z minulosti maji cim dal mensi vahu.. Neni to samozrejme to same, jen mne to napadlo. Pokud takovou vec nekdo rozbehne, muzu s konkretnim vzoreckem pomoct, samozrejme by se to ale muselo nejakou dobu ladit. Franp9am 16. 3. 2011, 11:23 (UTC)

Pro začátek bych navrhoval tagovat jen to, co už stejně tagujeme. T. j. šablony Pahýl, Upravit, případně další šablony týkající se celkového stavu článku technicky interpretovat podobným způsobem, jako značkujeme dobré a nejlepší články, přičemž jako "zbytkový" střední stupeň kvality by byly všechny ostatní články, které žádnou z těchto značek nemají. A pak začít uvažovat o technologii, aby podle tohoto tagování bylo možno filtrovat či značkovat články na stránce kategorie (čehož hlavní účel je, že tím je možno nahradit specializované tématické šablony "pahýl" a "upravit"). Čili jedna věc je technicky dořešit, aby např. ve výpisu článků v kategorii mohla být u nejlepších a dobrých článků nějaká ta hvězdička nebo puzzlík, a u pahýlů a článků k úpravě zase třeba nějaký vykřičník nebo nějaká jiná značka (podobně jako redirecty se nám v kategorii zobrazují kurzívou). A fakticky jiná věc je dořešit, kolik by těch stupňů kvality existovalo a které by to byly a kdo a jak by o nich rozhodoval nebo z čeho by se generovaly. --ŠJů 17. 3. 2011, 05:16 (UTC)

Nešla by ta rozpoznatelnost NČ/DČ/ostatní/sněčímkúpravě/pahýly/subpahýly zajistit přes Defaultsort? Že by od něj bylo několik typů s daným zobrazením názvu článku (obrázek, název)? --10. 6. 2011, 18:04 (UTC), Utar

Problematické odstraňování hodnocení DČ

Zdravím všechny kolegy kvalitáře a prosím o rychlou reakci. Před několika měsíci jsem napsal soutěžní článek Sedm základních nástrojů zlepšování kvality. Ten byl několikrát připomínkován a drobně upravován a před několika dny mu byl Wikipedistou Podzemnikem přidán status DČ.

Dnes byl Wikipedistou Franp9am status odebrán bez jakéhokoliv zdůvodnění na základě kterého kritéria hodnocení DČ tak učinil a bez jakékoliv shody v diskusi, že se tak má stát. Franp9am navíc ani není účastníkem projektu kvalita a uvedené oblasti dle jeho vlastních slov nerozumí.

Zajímalo by mne, jak v takovém případě samozvaného soudce postupovat. Já navrhuji revert odebrání po dohodě ve zdejší nebo tamní diskusi.--DeeMusil 5. 5. 2011, 20:34 (UTC)

Připojuju se k prosbě: pokud si najdete čas, zkontrolujte tento článek. Mám obavu, že ho nikdo pořádně nerecenzoval, poněvaž není ze žádného pevně daného oboru. Úvod je propagandistický, článku chybí nadhled nad problematikou, chybí nějaký příklad, chybí něco jako kapitola "využití", celé je to jenom zmatený popis 7 grafů, které mají navíc samostatní články -- a i tam je několik faktických nesmyslů.

Vzhledem k tomu, že DeeMusil odpovídá tak jedovatě, arogantně a manipulativně, že jsem se s ničím podobným zatím na české wiki nesetkal (na slovenské ovšem ano), dávám od celé této záležitosti ruce pryč. Chtěl jsem na to jen upozornit. Franp9am 6. 5. 2011, 09:19 (UTC)

Obecně: prosím oba z vás, abyste se vzájemně neosočovali, skutečně vám to ani jednomu nijak nepomůže a jen to odrazuje jak vás, tak i nás další čtenáře se do problému zapojovat. Pokud neumíte diskutovat bez emocí, prosím, zbytečně své příspěvky nepište.

Ohledně přidělení a odebrání statusu DČ. Nikde není pevně dáno, že status DČ musí udělit někdo z projektu kvalita a taktéž, že v podstatě pro udělení statusu musí být předem recenze. Tyto dva postupy se mohou pouze doporučit. Tudíž odebrání statusu DČ může udělat kdokoliv, kdo si myslí, že na to ten či onen článek nemá. Samozřejmě je více než vhodné, aby při odebrání své kroky zdůvodnil v diskusi, pakliže nejsou zcela jasně patrné. Dle mého, pokud někdo odebere status DČ a někdo další ho chce vrátit, měli by tyto dvě strany dosáhnout konsensu (pomocí slušné a věcné diskuse!) a vzájemně se dobrat výsledku. Jste rozumní lidé, tudíž předpokládám, že to dokážete.

Pak se dostávám k další části a tou je odborná recenze. Nebudeme si nalhávat, ale odborníků na většinu témat máme jako šafránu a i odborníků na širší témata je málo. Bohužel dnešní svět spěje k silné specializaci, tudíž vlastně nikdo pořádně obecně nerozumí ničemu. Těžko se dá tedy předpokládat, že se podaří v rámci projektu Kvalita najít řada dobrovolníků, kteří tomu budou rozumnět a inspirativně se tomu věnovat. Spíše projekt vede k tomu, že ten článek po autorovi "aspoň" někdo přečte, zhodnotí obecné pravidla kvality (referencování, citace, sloh, hlavu a patu atd.) a následně doporučí či nedoporučí status DČ. Bohužel, nedá se předpokládat, že se zde podaří najít člověka, který bude problematice do hloubky rozumnět a tudíž se zde rozjede odborná kvalitní diskuse. To je bohužel zatím daleké sci-fi a je nutné si to otevřeně přiznat. --Chmee2 6. 5. 2011, 09:43 (UTC)

Souhlas. Přesto si myslím, že nebude na škodu, když článek zkoukne ještě pár lidí, pokud si najdete čas. Zas tak odborné to není, týká se to zřejmě jenom nějaké prezentace dat ve firmách. Franp9am 6. 5. 2011, 10:00 (UTC)

Franp9am by měl v této věci diskutovat věcně, tedy pokud vidí v článku "několik faktických nesmyslů", měl by na ně upozornit, konkrétně, věcně a navrhnout zlepšení, stejně jako jiní kolegové (viz interpolace-extrapolace v tamní diskusi, kterou jsem zapracoval neprodleně). Na druhou stranu, pokud 7 Nástrojů vidí jako "jenom prezentaci dat ve firmách" bylo by opravdu lepší, kdyby z tématu ustoupil, neboť - a to s tím souvisí - jak se vyjádřil v tamní diskusi, tématu nerozumí. Jeho styl diskutování také ničemu nepřispívá... a dal by se nejlépe popsat jedním na Wikipedii obvyklým slovem. Jednoho kolegu kvalitáře tu máme a ten na recenzi již pracoval/pracuje.

Ohledně účastnictví v projektu a doporučení - vidím tedy, že Franp9am nepostupoval dle doporučení a je z toho hned polízanice...--DeeMusil 7. 5. 2011, 08:58 (UTC)

DČ a Ceny za rozvoj české Wikipedie

Námět k prodiskutování se týká toho, že článek, který uspěje na 1. místě v hodnocení Wikipedie:Ceny za rozvoj české Wikipedie by mohl tímto získat i označení WP:DČ. K tomuto návrhu mě vede následující:

• 1) hodnotící komise by měla zcela zřejmé a srovnatelné kritérium pro posouzení obsahu a kvality článku. Pokud by žádný článek ve skupině nesplnil kritéria DČ, 1. místo by zůstalo neobsazeno
• 2) soutěžící by měl předlohu v podobě nároků na DČ, tedy kam až je potřeba článek obsahově i formálně dotáhnout pro 1. místo.
• 3) udělení DČ by bylo i motivací pro soutěžící mimo věcné ceny (v diskusi k článku uvést, že DČ byl udělen na základě 1. místa)

--W.Rebel 10. 6. 2011, 17:23 (UTC)

Ono už něco je v pravidlech Cen:

Články splňující podle Poroty požadavky na Dobrý článek se nazývají úspěšné. Porota sestaví seznam účastníků, kteří netriviálním způsobem v průběhu sledovaného období pozitivně přispěli k některému úspěšnému článku. Tito wikipedisté se nazývají úspěšní účastníci. Porota dále vybere nejlepší z úspěšných článků v každé ze tří oblastí a stanoví jejich pořadí. U těchto článků (v každé oblasti zvlášť) pak Porota na základě analýzy jejich editační historie vybere úspěšné účastníky, kteří nejvíce přispěli k jejich rozvoji v průběhu sledovaného období. Tito účastníci se nazývají vítězové a Porota je rovněž seřadí podle rozsahu a kvality jejich příspěvků s přihlédnutím k pořadí, v němž se jimi editované články umístily. [4].

Ale osobně nejsem si jistý, že všechny články, které jsme měli v užším výběru měly na to být Dobré. Ony kritéria na Dobrý článek jsou dosti přísná. Ale u vítězů prvních cen by se, dle mne, asi dala taková kvalita apriori předpokládat. Zagothal 10. 6. 2011, 17:32 (UTC)

Ano je to tam, ale v některých případech to dělá určité rozpory. Právě tím, že by mohlo být 1. místo vynecháno (tedy bez přiznání DČ) by se zamezilo dohadům, v takovém případě nejsem proti, aby pro „zužitkování“ věcných cen bylo doplněno i 4. místo ve skupině a ceny rozděleny mezi 2.-4. místo. --W.Rebel 10. 6. 2011, 17:39 (UTC)

Ono je to s tím hodnocením DČ ošidné. To by nás muselo být víc, a víc lidí by muselo dělat revize. Můj článek např. čekal na revizi od 9. 1. 2011, 09:32 do 3. 5. 2011, 11:03, tedy téměř 5 měsíců, během této doby padlo jen pár věcných poznámek, ale celkové revize, ani přisouzení statutu DČ jsem se nedočkal. No a celková a systematická revize neproběhla dodnes. Muselo by být zaručeno, že soutěžní články projdou recenzí a že soutěžící tak dostanou zpětnou vazbu ještě před ukončením soutěže. To by musel být na DČ proces jako na NČ s uzařením hlasování do určitého data, což neexistuje, takže status DČ následně v rukou samozvaných koumáků, kteří ho následně svévolně odebírají a mají šanci, jelikož recenze de facto neproběhla. Bylo by tedy dobré zavést podobný proces i na DČ.--DeeMusil 10. 6. 2011, 19:40 (UTC)

Kritéria pro udělení cen jsou čistě v režii pořadatelů a poroty soutěže (a pamatuji již případy, kdy některé umístění nebylo uděleno nebo když porota v kategorii rozhodovala mezi několika DČ). Soutěž samotná nemá a nemůže mít vliv na vnitřní hodnocení článků ohledně DČ nebo NČ, prostě na to buď článek má nebo nemá. --Reaperman 10. 6. 2011, 20:09 (UTC)

Já bych si to zjednodušil takto: Když článek bude vyhodnocen jako úspěšný tak je tedy i Dobrý článek a pokud se to někomu nelíbí ať ... změní napřed pravidla nebo šablonu DČ neodstraňuje. Podle toho co sem překopíroval Zagothal to tak je. --W.Rebel 10. 6. 2011, 20:13 (UTC)

Zaměňujete příčinu a následek – pokud článek splňuje kritéria DČ, pak může být (a pravděpodobně bude) vyhlášen jako úspěšný. Nikoli naopak. Vnitřní hodnocení článků se opravdu nebude přizpůsobovat hodnocení poroty soutěže, která běžně tato kritéria dále zmírňuje, aby dostalo nějakou cenu víc lidí. Pokud se Vám nelíbí, že jsou porotci při rozhodování příliš mírní oproti požadavkům ostatních wikipedistů na dč, obraťte se na pořadatele soutěže. --Reaperman 10. 6. 2011, 20:22 (UTC)

Takže úspěšným článkem může být pouze článek, který je Dobrým článkem, protože Nedobrý článek nemůže být úspěšným. A je to to samé. --W.Rebel 10. 6. 2011, 20:44 (UTC)

No, jestli myslíte, že tento úspěšný článek, který v posledním běhu skončil ve své kategorii na 4. místě splňuje kritéria DČ ... --Reaperman 10. 6. 2011, 20:51 (UTC)

(po EK) Tam není, že jsou to jsou články Dobré, ale že to jsou články splňující podle Poroty požadavky na Dobrý článek. --10. 6. 2011, 20:55 (UTC), Utar

@Reaperman: Tož sem taky na začátku mlátil do klávesnice, hen ten prvý oceněný by měl být Dobrý. --W.Rebel 10. 6. 2011, 21:06 (UTC)

Úspěch v soutěži bohužel není totéž co DČ, viz například Galerkinova metoda + diskuse. Raději bych nezaváděl automatiku a úspěch bral jen jako námět pro členy wikiprojektu kvalita, že je vhodné si ten článek přečíst a posoudit vzhledem ke kritériím DČ. Až po zralé úvaze přidělit puzzlík. --egg 28. 7. 2011, 21:04 (UTC)

Seznamy referencí

Doporučil bych malou změnu v systému psaní referencí do DČ/NČ. Citační šablony a jiné rozsáhlé reference výrazně rozbíjí čitelnost zdrojového textu a ztěžují editování. Zjistil jsem, že je možné vypsat reference s citačními šablonami a všemi náležitostmi jen na jednom místě v sekci Reference, přičemž v textu jsou citace uváděny pouze jako pojmenovaný odkaz. Element <references/> totiž nemusí být prázdný, jak se běžně píše, ale může obsahovat seznam elementů typu <ref name="autor">{{citační šablona}}</ref>. Pro čtenáře to vypadá přesně stejně jako dosud, ale zdroják je mnohem přehlednější. Příklad použití je v článku odstředivá síla. Myslím, že by tento způsob měl být také součástí doporučení WP:Reference. Nějaké připomíky? --egg 28. 7. 2011, 21:14 (UTC)

Jinak řečeno, reference s parametrem name může být odkazována i před definicí této reference. Jasně, jsem pro. --29. 7. 2011, 05:02 (UTC), Utar

Zajímavý nápad, ale má i své nevýhody: Při editaci, kdy se mění či přidává reference, již nestačí editovat určitou sekci článku, ale musí se editovat celý článek, protože text reference je umístěn jinde… Celé to potom zvyšuje riziko editačních konfliktů (a pořád mi nikdo nevysvětlil, jestli editace celého článku zabere v databazi Wikipedie víc místa, než editace sekce). --Ozzy 29. 7. 2011, 06:37 (UTC)

Pro, mě se to líbí, ale zezačátku bych to možná nevynucoval a počkal, jak se to bude líbit ostatním editorům. Jan.Kamenicek 29. 7. 2011, 07:43 (UTC)

Aneb jak dalšími a dalšími čistě formálními pravidly odrazovat od psaní DČ. (A jak je uvedeno v předchozím příspěvku: Podstatná nevýhoda je, že když bude někdo chtít aktualizovat referenci, tak ji ve zdrojovém textu oddílu nenajde. A když někdo při editaci oddílu zastaralou referenci odstraní, tak třebaže náhled bude O.K., tak ve výsledném článku se v referencích objeví ošklivá červená hláška. Pro připomenutí: Kvůli stejným problémům jste vy, kvalitáři, správně prosadili nové šablony pro poznámky.) Prosím nezávadějte takové "novinky" jen kvůli přehlednosti zdrojového textu - kvalita se tím nezlepší (a pohodlí editorů asi také ne - ona přehlednost bude draze vykoupena tím, že každou refereci bude nutno napsat jednou navíc). Nejsem účastníkem projektu kvalita, proto promiňte, že vám do toho kecám. Klidně můj příspěvek ignorujte.--Petr Karel 29. 7. 2011, 07:44 (UTC)

To, co považujete za problém, už se stejně dávno děje. Pokud se v hesle třeba 10x odkazuje na stejný zdroj, reference se do textu napíše jen 1x a zbývajících devět už odkazuje stejným způsobem, jaký tu navrhuje egg. Takže když ji někdo chce aktualizovat, hledá ji někde po textu, nyní by ji hledal za textem. Ošklivá červená hláška se opravuje poměrně snadno - právě proto je tak ošklivá, aby na sebe upozornila. Takže já bych tomuto nápadu dal šanci - jak už jsem napsal, nevynucoval bych to, takže se tím nikdo odrazovat nebude, ale umožnil bych to. Jan.Kamenicek 29. 7. 2011, 08:43 (UTC)

Díky za připomínky. Aktualizace reference se tím podle mě naopak zjednoduší, protože bude jasné, že reference je v oddílu Reference, a nemusím zkoumat, u kterého z několika použití je fyzicky definována. Myslím, že všechny reference na jednom místě jsou očekávatelné chování, které koresponduje třeba se psaním diplomových prací apod. Červená hláška je nepříjemná, bylo by pohodlnější, kdyby to nepoužité reference jednoduše ignorovalo. Ale co, aspoň tu nebudou bez povšimnutí zbývat a pokud jsou nějak cenné, dají se v kódu zakomentovat anebo přenést do sekce Literatura či Externí odkazy. Vlastně nás ta hláška nutí podivnou situaci rozumně vyřešit. „Každou referenci bude nutno napsat jednou navíc,“ to je pravda, proto bych to nikomu nenutil a jednodušší způsob samozřejmě zůstane nadále funkční. Ale v DČ/NČ se typicky tatáž reference používá opakovaně a je definována ohromnou šablonou a pak je tento styl podle mě velmi vhodný. Vnucovat to nějakým pravidlem asi nebudeme, spíš to zmíníme v návodu jako možnost a uvidíme, jestli se to ujme. Z ostatních reakcí soudím, že asi ano. --egg 30. 7. 2011, 08:05 (UTC)

Zajímavé. Zmínit v návodu jako možnost určitě ano, jako povinnost bych to nenutil. --Jann 30. 7. 2011, 07:15 (UTC)

Aha, no to je daleko lepší!--Juandev 30. 7. 2011, 07:23 (UTC)

Velmi dobrý postřeh, z hlediska přehlednosti článku určitě doporučit před stávajícím způsobem zápisu referencí. Jenom, kdyby někdo od systému wikiny potvrdil, že je to stabilní funkce nebo chování systému. Po nějakém zásahu v systému zmizela možnost psát před <gallery ...> dvojtečku, která nejen galerii odsadila, ale galerie potom neměla šedý podklad. --W.Rebel 30. 7. 2011, 14:01 (UTC)

Ohledně stability, viz en:WP:LDR: As of September 2009, references may be defined within <references> </references> markup ... This can help separate large reftags with long cite entries from the ordinary text, making it easier to read and to edit. --egg 30. 7. 2011, 17:58 (UTC)

Souhlasim s eggem, ze refovani se zjednodusi. Pri editaci obsahlych clanku je to urcite vyhoda a velmi to vitam. Trochu se vsak bojim, ze u jedodussich clanku s par citacemi (a pro nezkusene wikipedisty) to spis muze byt lehce komplikovane.--Flukeman 30. 7. 2011, 14:30 (UTC)

Nejsem ani pro, ani proti.

• Myšlenka se mi líbí, v současné podobě je zdrojový kód všech ozdrojovanějších článků, nejenom DČ a NČ, velmi nepřehledný.
• Ztíží to práci nováčkům, kteří se jakž takž naučili zdrojovat, např. jen stylem <ref>www.něco.cz</ref>. Na druhou stranu však musí být současný zápis zdrojového kódu v takových článcích pro nezkušené téměř needitovatelný. --Wespecz 30. 7. 2011, 14:12 (UTC)

Myslím, že nováčkům by toto naopak ulehčilo práci s jednoduchým návodem ... Reference napište úplně dolu a každé referenci dejte jméno, v textu pak vložte odkaz se jménem požadované reference, na kterou chcete odkázat. Takto upravit návod pro referování i s jednoduchým příkladem není až tak složité. --W.Rebel 30. 7. 2011, 15:20 (UTC)

Přehlednosti zdrojáku by to určitě prospělo... ale chlapi, jestli budu muset předělávat těch 289 referencí v článku o atentátu na JFK, tak si mě nepřejte :D :D :D -Gothic2 30. 7. 2011, 14:23 (UTC)

Pokud bychom se dohodli, že takové umístění referencí preferujeme, bylo by zcela jistě vhodnější použít na předělání stávajících článků robota - tohle je úkol, který by měl bezproblémově zvládnout. Ideálně pokud už takového někdo naprogramoval pro nějakou cizojazyčnou Wikipedii. --Tchoř 30. 7. 2011, 14:34 (UTC)

Pokud by to udělal bot, tak k tomuto řešení nemám výhrad :-) Kolikrát už jsem si říkal, že ten zdroják je totální džungle. Pro zkušeného wikipedistu je to celkem v pohodě, ale na nováčka to musí v některých případech působit odstrašujícím dojmem. -Gothic2 30. 7. 2011, 14:37 (UTC)

Určitě jsem za, přehlednosti zdrojáku to jedině prospěje... JAn 30. 7. 2011, 18:57 (UTC)

Hlavně přeji všem kvalitním článkům, aby se nikdy nedostaly mezi DČ a NČ, protože pak je článek zamořen znaky pro tvrdé mezery (které blokují fulltextové vyhledávání víceslovných obratů na stránce), obludnými citačními šablonami (v nichž je bez vyhledání manuálu obtížné cokoliv opravovat či doplňovat) atd. Nicméně výše uvedené řešení vítám a doporučil bych ho především pro ty reference, které se v článku opakují vícekrát (anebo tedy i pro ty, které mají příliš obsáhlý popis a narušují tak text). Do technického návodu to určitě jako možnost patří. --ŠJů 30. 7. 2011, 18:30 (UTC)

Nevím, v tomhle asi budu konzervativní. Současný stav mi nepřijde komplikovaný, to spíše pro nováčky bude komplikovaný zmiňovaný nový (např. provázanost referencí, které jsou na jiném místě – v případě jednorázového výskytu). Zdrojový kód by se zjednodušil, ale v případě, že bude někdo chtít text převzít (třeba braťa Slováci), tak bude muset po jedné dohledávat referenci. Přijde mi to zbytečné měnění osvědčeného systému. Tím spíše pokud má být celá záležitost dobrovolná, tak bych ji nenutil pro DČ/NČ. Ale jsem mysl otevřená a Eggova poznámka o diplomových pracích mne už zlehka nahlodává. --Faigl.ladislav _slova^činy 30. 7. 2011, 19:16 (UTC)

• Ačkoliv pravidla nejsou podstatná, je dobré mít k tomuto nějakou nápovědu, návrh nápovědy: Wikipedie:Reference (nápověda) --W.Rebel 30. 7. 2011, 21:42 (UTC)

300 dobrých článků

Zajímavost pro kvalitáře: Dnes jsme dosáhli na pěkný kulatý počet dobrých článků – rovných 300, i když už nepřibývají takovým tempem jako v minulých dvou letech. --Jann 6. 10. 2011, 16:33 (UTC)

Kontrola článku přes WPCW

Ty, kteří nesledují návrhovou Lípu, upozorňuji na novou možnost kontroly kvality článku přes Wikipedie:WikiProjekt Check Wikipedia. Doporučuji používat při každé recenzi.

• Zadejte jméno článku do Generátoru page id:

http://toolserver.org/~danny_b/tools/pageid.php

• Získané číslo dosaďte za pageid na konci tohoto odkazu:

http://toolserver.org/~sk/cgi-bin/checkwiki/checkwiki.cgi?project=cswiki&view=detail&pageid=pageid

• Dostanete seznam chyb daného článku.

Př.: Článek Wonderful Life má id stránky 591208. Seznam jeho chyb obsahuje Duplicitní nadpis a Sekci bez obsahu. --19. 10. 2011, 12:18 (UTC), Utar

Update: Danny začlenil odkaz na WPCW do svého nástroje, takže teď stačí použít ten první odkaz. --25. 12. 2011, 22:25 (UTC), Utar

Truck & Trailers

O hře Truck & Trailers se toho moc napsat nedá, nedávno vyšla....a tak prosím co tam mám ještě napsat? Zajímavé je, že tam někdo dodal tabulku...já to nebyl :-D, a pak mi přijde ať je z toho do čtrnácti dnů článek nebo to smáznou....tam se už ale fakt nic napsat nedá.....já tu hru mám , vím to – Tento nepodepsaný komentář přidal uživatel Jirka Vitner (diskuse • příspěvky) 2. 12. 2011, 02:44‎

Tak možná není encyklopedicky významná. Wikipedie má na to pravidla.--Juandev 22. 12. 2011, 08:30 (UTC)

@Jirka Vitner: Čtěte pozorněji. Článek nebyl označen jako {{Subpahýl}} (příliš málo informací), ale šablonou {{Urgentně upravit}} (informací zas tak málo není, ale formátování je příšerné). Wikipedista:G3ron1mo tuto úpravu provedl a šablonu Urgentně upravit odstranil. V rámci úpravy např. nahradil tagy <br /> za *, což je odrážkový seznam (více v nápovědě Jak editovat stránku). Současně přidal i infobox, což je ta tabulka vpravo.

Ke smazání by (teď) už nemělo dojít. --22. 12. 2011, 08:44 (UTC), Utar

P.S.: A podepisujte se, prosím, jste v diskuzi (tlačítko Podpis nad editačním oknem nebo čtyři tildy ~~~~).

Já bych jen dodal, abyste si nic nedělal ze strohého tónu kolegů, na počátku děláme chyby všichni. Díky za článek a ať vás přispívání na Wikipedii baví :-) Jan.Kamenicek 22. 12. 2011, 09:31 (UTC)

Děkuji za úpravu do této podoby Jirka Vitner 24. 12. 2011, 08:37 (UTC)