Bosna a Hercegovina

Bosna a Hercegovina (BIH, BaH) (bosensky/srbsky/chorvatsky Bosna i Hercegovina, cyrilicí bosensky/srbsky Босна и Херцеговина) je federativní republika na Balkánském poloostrově v jihovýchodní Evropě. Sousedí s Chorvatskem, Srbskem a Černou Horou. Do roku roku 1992 byla součástí bývalé Jugoslávie.

Obsah

1 Hranice
2 Historie
- 2.1 Do roku 1992
- 2.2 Nezávislost
3 Politika
4 Administrativní dělení
5 Geografie
6 Ekonomika
7 Obyvatelstvo
8 Související články
9 Externí odkazy

[editovat] Hranice

Na severu, západě a na jihu hraničí s Chorvatskem, na východě se Srbskem a na jihovýchodě s Černou Horou.

[editovat] Historie

Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Bosny a Hercegoviny.

[editovat] Do roku 1992

Původně římskou provincii Ilyricum obsadili v 6. – 7. století Slované. Území Bosny bylo nejdříve součástí Byzantské říše, později Chorvatského království a Srbského království Duklji (Zety) a Rašky. Ve 12. století se Bosna za vlády bána Kulina de facto osamostatnila a odolávala snahám Srbska, Uher, Chorvatska a Benátek o její ovládnutí. Po roce 1353 nakrátko rozkvetla za bána, později krále, Tvrtka I. Kotromaniće. V roce 1463 byla Bosna dobyta Turky stejně jako roku 1482 hornatější Hercegovina(Hum).

Za vlády Osmanské říše bylo mnoho bosenských křesťanů obráceno na islám, vzniklo tak specifické etnikum - bosenští Muslimové (popř. Muslimové).

Roku 1875 se Bosenci úspěšně vzbouřili proti osmanské nadvládě a v roce 1878 se tak Bosna stala protektorátem Rakouska-Uherska. To ji roku 1908 anektovalo. V Království Srbů, Chorvatů a Slovinců vzniklém v r. 1918 (1929 přejmenovaném na Jugoslávii) byly bosenské národnosti zahrnuty do sjednoceného státu. V jugoslávské federaci (od r. 1945) se stala Bosna a Hercegovina jednou ze 6 svazových republik, vymezenou na národnostním základě (s rovnoprávným postavením všech tří etnik).

Soubor:Vranduk.jpg

[editovat] Nezávislost

V době krize federace na začátku devadesátých let se mezi vedoucími představiteli bosenských Muslimů, Chorvatů a Srbů projevily rozpory ve věci formováni nezávislého státu. V březnu 1991 se sešli v Karadjordjevu ve Vojvodině Slobodan Miloševič a Franjo Tudjman, aby si dohodli rozdělení země mezi Srbsko a Chorvatsko. V důsledku pozdějšího vývoje jejich vzájemných vztahů však k tomu nedošlo.

Bosňáci a Chorvati vyhlásili 3. března 1992 nezávislost Bosny a Hercegoviny na základě vůle bosenského a chorvatského obyvatelstva vyjádřené v referendu dne 1. března 1992. Srbové referendum bojkotovali a 7. dubna 1992 vyhlásili vlastní republiku. Politický konflikt přerostl v ozbrojené srážky, kterým padlo za oběť mnoho obyvatel Bosny a Hercegoviny (mj. v tzv. etnických čistkách) a které velmi posílily vzájemnou nevraživost mezi národnostmi země. V této válce bojoval prakticky každý proti každému. OSN vyslala do Bosny a Hercegoviny jednotky, které rozdělily bojující strany. Po 42 měsících bojů byla pod tlakem USA 21. listopadu v Daytonu uzavřena mírová dohoda, která byla slavnostně ratifikována všemi bojujícími stranami v Paříži 14. prosince 1995.

[editovat] Politika

Sarajevo je hlavní město Bosny a Hercegoviny

Jedno z větších měst země je také Visoko

Podrobnější informace naleznete v článku Politika Bosny a Hercegoviny.

Nejvyšším správním orgánem země je Předsednictvo Bosny a Hercegoviny, neboli Prezídium (Predsjedništvo). Má tři členy (jednoho Bosňáka, jednoho Srba a jednoho Chorvata), kteří jsou do funkce voleni každé 4 roky. Na postu předsedy Předsednictva se střídají každých 8 měsíců. Jsou voleni přímo (z Federace BaH, která vybírá Bosňáka a Chorvata, a z Republiky srbské, která vybírá srbského člena).

Předsedu Rady ministrů, neboli Vlády (Vijeće ministara, Savjet ministara), jmenuje předsednictvo, ale nominuje jej Parlament. Předseda Rady ministrů jmenuje celostátní ministry.

Zákonodárným orgánem je Parlament Bosny a Hercegoviny (Parlamentarna skupština). Má dvě komory: Dům národů (Dom naroda) a Poslaneckou sněmovnu (Predstavnički/Zastupnički dom).

Dům národů se skládá z 15 delegátů, kteří ze dvou třetin pochází z Federace BaH (5 Chorvatů a 5 Bosňáků) a z jedné třetiny pochází z Republiky srbské (5 Srbů).

Poslanecká sněmovna se skládá ze 42 členů, kteří jsou ze dvou třetin voleni Federací BaH a z jedné třetiny v Republikou srbskou.

Ústavní soud Bosny a Hercegoviny je nejvyšší a konečná instance v právním systému BaH.

Má devět členů; čtyři jsou voleni Poslaneckou sněmovnou Federace BaH, dva jsou voleni Národní sněmovnou Republiky srbské a tři členy volí předseda Evropského soudu pro lidská práva po konzultacích s Předsednictvem.

[editovat] Administrativní dělení

Politická mapa Bosny a Hercegoviny

Podrobnější informace naleznete v článku Administrativní dělení Bosny a Hercegoviny.

Bosna a Hercegovina je rozdělena na dvě, resp. tři, samosprávní jednotky (entity); těmi jsou Federace Bosny a Hercegoviny (25 989 km²), Republika srbská (25 208 km²) a oběma uvedenými entitami spravovaný Distrikt Brčko (493 km²).

Federace Bosny a Hercegoviny se skládá z 10 autonomních kantonů.

Republika srbská se skládá 7 regionů:

[editovat] Geografie

Řeka Una ve městě Bosanska Krupa

Sarajevské národní divadlo

Stari Most v Mostaru

Hodinová věž v Bihaći

Podrobnější informace naleznete v článku Geografie Bosny a Hercegoviny.

Bosna a Hercegovina leží na jihovýchodě Evropy, v západní části Balkánu. Hraničí s Chorvatskem na severu, severozápadě a na jihu; se Srbskem potom na východě a s Černou Horou na jihovýchodě.

Skládá se ze dvou geografických a historických oblastí: větší Bosny (okolo 42 000 km²) a menší Hercegoviny na jihu. Bosna je velice hornatá země, totéž platí i o Hercegovině (okolo 9 000 km²). Na severu se horské oblasti přeměňují v nížinatou Posavinu, respektive v Panonskou nížinu. Dinárské části Bosny se táhnou od západu na východ. Hercegovina se skládá ze dvou částí: horské (vysoké) a jadranské (nízké) Hercegoviny, která se dotýká Jadranského moře v oblastech od Neumu po poloostrov Klek. Významná jsou také tzv. polje, rozsáhlejší horská údolí, která se objevují při povodí bosenských řek (Uny, Vrbasu, Bosny, Driny), od jihu k severu, resp. na Neretvě od severu k jihu.

Hlavní město státu je Sarajevo (zhruba 400 000 obyvatel), dalšími velkými městy jsou: Banja Luka (přes 100 000), Zenica, Tuzla, Mostar , Bihać, Prijedor, Brčko, Travnik, Trebinje a Livno.

Nejvyšším vrcholem je Maglić (2 386 m), který se nachází v jihovýchodní části federace. Klima je mírné kontinentální; léta jsou teplá a zimy naopak chladné.

[editovat] Ekonomika

Podrobnější informace naleznete v článku Ekonomika Bosny a Hercegoviny.

[editovat] Struktura

Bosna a Hercegovina byla vedle Makedonie nejzaostalejší republikou v bývalé socialistické Jugoslávii. Zemědělství bylo většinou v soukromých rukou, ale bylo nemechanizované, velmi nevýkonné a potraviny se musely dovážet.

I dnes jsou patrné následky centrálně plánovaného hospodářství - velké množství lidí pracuje v průmyslových odvětvích. V době socialismu bylo v BiH umístěno velké množství těžkého průmyslu. Závody, které se nacházely na území současné BiH, měly velký význam z hlediska obrany celé SFRJ.

Tři roky války zničily většinu bosenského hospodářství a infrastruktury. Po ukončení bojů se výroba sice mírně zvýšila (1996–1998), zato ale růst se značně zpomalil (1999). HDP je i nadále pod úrovní z roku 1990. Nezaměstnanost činila v roce 2002 okolo 40 %.

[editovat] Silniční síť

Nyní se díky mohutné pomoci západních (hlavně evropských) zemí situace zlepšuje. Silniční síť je na většině hlavních tahů dobře obnovena. Přesto však vzhledem k sílící motorizaci země na mnoha místech nedostačuje; výstavba dálnic, či jiných moderních silničních komunikací, postupuje velmi pomalu (pouze krátké úseku u Sarajeva a Banja Luky jsou v provozu).

[editovat] Minová situace

Obrovským problémem pro rozvoj hospodářství, a také turistiky ale zůstává kolem dvou tisíc objevených (a zhruba dvojnásobku neobjevených) minových polí rozesetých hlavně v oblasti fronty (ta odpovídala velmi zhruba současnému členění na FBiH a Rs); nejvíce zaminované pak je okolí Sarajeva, které bylo obléhané. Mnoho min je však také rozeseto i po celém území státu.

[editovat] Obyvatelstvo

Podrobnější informace naleznete v článku Obyvatelstvo Bosny a Hercegoviny.

Podle sčítání z roku 1991 v BaH žilo 44 % Bosňáků (kteří se tehdy přihlásili jako Muslimové), 31 % Srbů a 17 % Chorvatů; dalších 6 % lidí se deklarovalo jako Jugoslávci. Náboženské rozdělení kopírovalo etnické: 88 % Chorvatů jsou katolíci, přes 90 % Bosňáků jsou muslimové a 99 % Srbů jsou pravoslavní.

Statistické informace se od té doby velmi změnily, jelikož během občanské války z let 1992 – 1995 zahynulo dle odhadů 100 000 obyvatel země (z toho 70 % Bosňáků, 25 % Srbů a 5 % Chorvatů), skoro polovina obyvatelstva byla přesídlena, a to jak v rámci země, tak i do zahraničí.

Podle údajů americké agentury CIA z roku 2000 žilo v Bosně a Hercegovině 52 % Bosňáků, 34,1 % Srbů, 12,3 % Chorvatů a 0,6 % ostatních.

[editovat] Související články

Související články obsahuje
Portál Bosna a Hercegovina

Související články obsahuje
Portál Balkán

Seznam měst Bosny a Hercegoviny (podle velikosti)
Islám v Bosně a Hercegovině
Jugoslávie

[editovat] Externí odkazy

Další informace o tématu na projektech Wikimedia:

	multimediální obsah na Commons
	slovníková definice na Wikislovníku.

Kantony Federace Bosny a Hercegoviny
Bosna a Hercegovina – Bosna i Hercegovina, Босна и Херцеговина – (BIH)
Federace Bosny a Hercegoviny \| Republika srbská \| Federální distrikt Bosny a Hercegoviny : Distrikt Brčko
Unsko-sanský kanton (Bihać) \| Tuzlanský kanton (Tuzla) \| Posavský kanton (Orašje) \| Zenicko-dobojský kanton (Zenica) \| Bosensko-podrinský kanton (Goražde) \| Středobosenský kanton (Travnik) \| Hercegovsko-neretvanský kanton (Mostar) \| Západohercegovský kanton (Široki Brijeg) \| Kanton Sarajevo (Sarajevo) \| Hercegbosenský kanton (Livno)
Regiony Republiky srbské
Region Banja Luka (Banja Luka) \| Region Bijeljina (Bijeljina) \| Region Doboj (Doboj) \| Region Foča (Foča) \| Sarajevo - Romanija (Sarajevo) \| Region Trebinje (Trebinje) \| Region Vlasenica (Zvornik)