Český rozhlas

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Nové logo Českého rozhlasu
Hlavní budova Českého rozhlasu (dříve Československého rozhlasu) v Praze na Vinohradské ulici
Vchod do hlavní budovy Českého rozhlasu

Český rozhlas (ČRo) je český veřejnoprávní rozhlasový subjekt zřízený zákonem. V současnosti Český rozhlas provozuje čtyři celoplošné stanice (Radiožurnál, Dvojka, Vltava a Plus), ve všech krajích také regionální vysílání, digitální stanice (Rádio Junior, Radio Wave, D-dur, Jazz) a internetové streamy (Rádio Junior - Písničky, ČRo Sport a příležitostně Rádio Retro). Český rozhlas provozuje na objednávku státu také zahraniční vysílání Českého rozhlasu - Radio Praha. Signál je šířen prostřednictvím pozemních vysílačů analogového rozhlasového vysílání, prostřednictvím DVB-T (všechny celoplošné stanice a 4 digitální jsou vysílány v digitálním multiplexu č. 1), dále jsou jeho stanice šířeny v kabelových televizích (DVB-C), prostřednictvím IPTV, nekódovaně na satelitu Astra 3A (DVB-S), na internetu a v DAB+. Od roku 2013 používá jako logo symbol R, který je tvořen čtyřmi vodorovnými pruhy v tmavě modré barvě. Jednotlivé stanice jsou odlišeny barevně (Radiožurnál-červená, Dvojka-fialová, Vltava-světle modrá, Plus-oranžová, regionální stanice-zelené, ostatní stanice-tmavě modré).[1]

Historie Českého rozhlasu[editovat | editovat zdroj]

Kbely, místo, kde v roce 1923 stál stan Radia Praha

Československý rozhlas (tehdy Radiojournal) začal pravidelně vysílat 18. května 1923 ve 20.15 hod. ze stanu u letiště v Kbelích.[2] Déle než rok byl poslech programu nepříjemně rušen stálým tónem ve výši 500 Hz. Tato technická závada byla vyvolána nedostatečnou filtrací usměrněného proudu a byla odstraněna až v listopadu 1924. Mezitím se místo vysílání několikrát změnilo. Nejprve se improvizované studio přestěhovalo do Hloubětína, pak zpět do Kbel a v roce 1924 do Poštovní nákupny na tehdejší Fochově (dnes Vinohradské) ulici č. 58 – bylo to první studio přímo v Praze. V roce 1925 přišlo další stěhování, tentokrát do Orbisu na Fochově ulici č. 62 (poblíž Vinohradské tržnice). V roce 1927 se vysílací studio přemístilo do Národního domu na Náměstí Míru, odkud Radiojournal vysílal až do roku 1933. Pak už se definitivně přemístil do dnešního sídla do Vinohradské ulice č. 12 do budovy Ředitelství pošt a telegrafů.[2]

Památkově chráněná budova Československého respektive Českého rozhlasu na Vinohradské třídě v Praze hrála významnou úlohu v moderních dějinách. Byly o ni svedeny těžké boje zejména při tzv. Pražském povstání v květnu 1945 a také v prvních dnech okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968.

Český rozhlas byl zřízen zákonem České národní rady 484/1991 z 29. 11. 1991 nejprve v rámci Československého rozhlasu, jako samostatný subjekt funguje od rozpadu Československé federativní republiky 31. prosince 1992.

Rada Českého rozhlasu[editovat | editovat zdroj]

Rada Českého rozhlasu je podle zákona č. 484/1991 Sb. orgánem, jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu tvorby a šíření programů Českého rozhlasu. Rada není součástí organizační struktury Českého rozhlasu. Má mít 9 členů, které do funkce na návrh občanských sdružení, spolků a hnutí volí Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR. Od února 2010 do prosince 2010 však sněmovna nezvolila žádného člena Rady, a ta proto působila v nekompletním počtu 5 členů. Teprve 17. prosince 2010 byl šestým členem Rady zvolen Milan Badal, čímž počet radních stoupl na 6 z 9. Šest hlasů je zároveň podle zákona č. 484/1991 Sb. minimální počet pro zvolení generálního ředitele.

Vedení Českého rozhlasu[editovat | editovat zdroj]

V čele Českého rozhlasu stojí generální ředitel, který je volen Radou ČRo na funkční období šesti let. Do funkce byl 30. září 2009 zvolen Richard Medek[3], který pozici přechodně zastával už od 22. července 2009, kdy byl odvolán Václav Kasík[4]. 24. února 2010 oznámil Richard Medek na zasedání Rady Českého rozhlasu, že ke konci měsíce rezignuje na svou funkci. Rada následně jmenovala prozatímním ředitelem Petera Duhana.[5] Protože mezitím vypršely mandáty některých členů Rady, klesl počet radních na 5, takže nemohla přistoupit k volbě řádného generálního ředitele (k té je potřeba alespoň 6 hlasů). 28. července 2011 byl Peter Duhan zvolen již kompletní Radou Českého rozhlasu do funkce generálního ředitele.[6]

Seznam ředitelů Českého rozhlasu[editovat | editovat zdroj]

Vedoucí osoby Československého rozhlasu[7]
  • Richard Gemperle (7. 6. 1923 – 2. 6. 1925) – předseda jednatelského sboru Radiojournalu
  • Ladislav Šourek (2. 6. 1925 – listopad 1938) – předseda jednatelského sboru Radiojournalu
  • Jindřich Dobiáš (listopad 1938 – květen 1940) – předseda jednatelského sboru Československého rozhlasu
  • Hubert Masařík (30. 9. 1940 – 30. 11. 1941) – předseda jednatelského sboru
  • Ferdinand Thürmer (13. 3. 1942 – 5. 5. 1945) – vedoucí rozhlasové skupiny Čechy a Morava
  • Otakar Matoušek (5. 5. 1945 – 25. 5. 1945) – pověřenec ČNR pro řízení Českého rozhlasu
  • Bohuslav Laštovička (25. 5. 1945 – 15. 6. 1948) – generální ředitel Českého rozhlasu, Československého rozhlasu
  • Kazimír Stahl (2. 7. 1948 – 17. 6. 1952) – generální ředitel Československého rozhlasu
  • Josef Věromír Pleva (30. 6. 1952 – 30. 11. 1952) – pověřen řízením
  • Václav Kopecký (17. 6. 1952 – 11. 9. 1953) – předseda Československého rozhlasového výboru
  • Jozef Vrabec (1. 12. 1952 – 11. 9. 1953) – první náměstek předsedy Československého rozhlasového výboru, pověřený řízením ČsRo, (11. 9. 1953–30. 3. 1954) – generální ředitel Československého rozhlasu
  • František Nečásek (1. 4. 1954 – 31. 12. 1957) – ústřední ředitel Československého rozhlasu a Československé televize
  • Jaromír Hřebík (1. 1. 1958 – 1. 3. 1959) – ústřední ředitel Československého rozhlasu
  • Karel Hoffmann (1. 2. 1959 – 31. 1. 1967) – ústřední ředitel
  • Miloš Marko (25. 1. 1967 – 25. 7. 1968) – ústřední ředitel
  • Zdeněk Hejzlar (25. 7. 1968 – 25. 9. 1968) – ústřední ředitel
  • Odon Závodský (30. 8. 1968 – 1. 2. 1969) – vládní zmocněnec pro Československý rozhlas, (1. 2. 1969–20. 6. 1969) – ústřední ředitel Československého rozhlasu
  • Bohuslav Chňoupek (20. 6. 1969 – 7. 9. 1970) – ústřední ředitel
  • Ján Riško (8. 9. 1970 – 30. 6. 1989) – ústřední ředitel
  • Karel Kvapil (1. 7. 1989 – 3. 12. 1989) – ústřední ředitel
  • Karel Starý (3. 12. 1989 – 31. 1. 1990) – ústřední ředitel
  • František Pavlíček (4. 2. 1990 – 31. 3. 1991) – ústřední ředitel
  • Richard Seemann (1. 4. 1991 – 9. 10. 1991) – pověřen výkonem funkce ústředního ředitele
  • Peter Duhan (14. 10. 1991 – 31. 12. 1992) – ústřední ředitel
Ředitelé Českého rozhlasu[7]
  • Rostislav Běhal (1. 1. 1969 – červen 1969) – při konstituování federativního uspořádání Československého rozhlasu pověřen prozatímním vedením Českého rozhlasu
  • Karel Hrabal (červen 1969 – 30. 6. 1985) – ředitel
  • Karel Kvapil (1. 7. 1985 – 30. 6. 1989) – ředitel
  • Jaroslav Hacmac (1. 9. 1989 – 30. 11. 1989) – ředitel
  • Jan Czech (1. 2. 1990 – 30. 9. 1990) – ředitel
  • Jaroslav Fridrich (1. 10. 1990 – 28. 2. 1991) – ředitel
  • Jiří Mejstřík (březen 1991 – květen 1993) – ředitel, od 1. ledna 1993 generální ředitel
  • Vlastimil Ježek (28. 6. 1993 – 30. 6. 1999) – generální ředitel
  • Václav Kasík (1. 7. 1999 – 22. 7. 2009[8]) – generální ředitel
  • Richard Medek (22. 7. 2009[8] – 30. 9. 2009[9]) – prozatímní generální ředitel, (30. 9. 2009[9] – 24. 2. 2010[10]) – generální ředitel
  • Peter Duhan (24. 2. 2010[11] – 28. 7. 2011) – prozatímní generální ředitel, (28. 7. 2011[11] – současnost) – generální ředitel

Struktura financování[editovat | editovat zdroj]

Většinu příjmů Českého rozhlasu tvoří rozhlasové (dříve koncesionářské) poplatky, jejichž výše je od 1. 10. 2005 stanovena na 45 Kč měsíčně.[12] Domácnosti platí jeden poplatek bez ohledu na počet přijímačů, podnikatelé hradí poplatek za každý jeden přijímač. Rozhlasový poplatek není příjmem státního rozpočtu, Český rozhlas ho vybírá přímo, případně prostřednictvím České pošty.

Zbylých několik procent příjmů tvoří výnosy z vlastní obchodní činnosti Českého rozhlasu, kam například patří limitovaný prodej reklamního času, výnosy ze sponzoringu nebo licencování nahrávek.

Výsledky hospodaření[editovat | editovat zdroj]

Rada Českého rozhlasu každý rok do 31. srpna předkládá Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR výroční zprávu o hospodaření ČRo v uplynulém roce. Dokument obsahuje podrobný rozbor ekonomiky, přehled o peněžních tocích, přehled pohledávek, mzdovou a honorářovou analýzu, a také nezávislou auditorskou zprávu. Klíčovými ukazateli jsou zejména celkové náklady a výnosy, objem vybraných rozhlasových poplatků a jejich podíl na celkových výnosech.

Zprávu po doručení do sněmovny projednává stálá komise pro sdělovací prostředky a výbor pro vědu, vzdělání, školství a kulturu. O schválení nebo zamítnutí zprávy se pak hlasuje v rámci schůze sněmovny.

Rok Hospodářský výsledek Vybrané poplatky Podíl poplatků na výnosech
1999[13] 135,4 mil. Kč 1,35 mld. Kč 68 %
2000[14] 103 mil. Kč 1,34 mld. Kč 79 %
2001[15] 61,3 mil. Kč 1,33 mld. Kč 86 %
2002[16] 14,5 mil. Kč 1,31 mld. Kč 83 %
2003[17] 29,1 mil. Kč 1,33 mld. Kč 78 %
2004[18] 6,2 mil. Kč 1,31 mld. Kč 83 %
2005[19] –24,1 mil. Kč 1,39 mld. Kč 87 %
2006[20] 150,9 mil. Kč 1,727 mld. Kč 87 %
2007[21] 140,3 mil. Kč 1,870 mld. Kč 88 %
2008[22] 126,3 mil. Kč 1,955 mld. Kč 87 %
2009[23] 37,0 mil. Kč 1,988 mld. Kč 89 %
2010[24] 121,2 mil. Kč 1,975 mld. Kč 89 %

Český rozhlas a internet[editovat | editovat zdroj]

ČRo využívá možností celosvětové sítě příkladně a jako jedna z prvních stanic v Evropě otevřela internetová vysílání i internetový archiv (tzv. Rádio na přání). Na podzim 2004 zavedl také podcast pro pořady ČRo 6. Stalo se tak dříve, než podobnou službu pro své stanice spustila BBC.[25]

Projekt Odhalení[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Odhalení.

V reakci na masovou oblibu reality show Český rozhlas vytvořil „jinou“ reality show Odhalení, která od 7. listopadu 2005 nepřetržitě monitorovala život skupiny goril v pražské ZOO. Projekt vzbudil zájem u nás i v zahraničí[26] a obdržel cenu na festivalu Wildscreen.[27]

Braniborské koncerty[editovat | editovat zdroj]

Český rozhlas na svém webu nabízí zdarma ke stažení v MP3 a v bezztrátovém formátu FLAC nahrávku Bachových Braniborských koncertů.

Učinil tak částečně po vzoru BBC, která v roce 2005 uskutečnila podobnou akci s nahrávkami Beethovenových symfonií, avšak nabídla je pod restriktivnější licencí a po několika dnech je ze svého webu odstranila.

Projekt Česko 2023[editovat | editovat zdroj]

Česko 2023 je projekt, jehož hlavní část se odehrávala od 4. do 30. listopadu 2013. Vychází z toho, že v roce 2023 bude Český rozhlas slavit 100. narozeniny. Posluchači prostřednictvím webové aplikace odhadovali, jak se změní svět za 10 let - tedy do 100. narozenin rozhlasu. Souběžně s tím bylo ve vysílání Českého rozhlasu odvysíláno přes 400 pořadů a rubrik, které se týkaly budoucnosti. K odvysílaným pořadům i k posluchačským odhadům se rozhlas vrátí v roce 2023.

Stanice[editovat | editovat zdroj]

Budova ČRo Brno

Celoplošné analogové stanice[editovat | editovat zdroj]

  • Radiožurnál – „moderní informační rádio“
  • Dvojka – generační rozhlasová stanice
  • Vltava – stanice zaměřená na kulturu
  • Plus – stanice mluveného slova

Ostatní stanice vysílající analogově[editovat | editovat zdroj]

Studia zajišťující regionální vysílání Českého rozhlasu:

Stanice vysílající digitálně (DAB+, DVB-T, DVB-S a DVB-C) a přes internet[editovat | editovat zdroj]

Internetové streamy[editovat | editovat zdroj]

  • Rádio Junior - Písničky − doplňkový stream Rádia Junior, ve kterém není mluvené slovo
  • Rádio Retro − příležitostný stream k významným událostem (90 let pravidelného rozhlasového vysílání, 45. výročí okupace Československa apod.)

Vysílání do zahraničí[editovat | editovat zdroj]

Zrušené stanice[editovat | editovat zdroj]

  • ČRo 6 - nástupce české redakce rozhlasové stanice Svobodná Evropa, vysílala do 28. února 2013
  • ČRo Rádio Česko – zpravodajská a publicistická stanice (vysílá také 6 hodin denně na FM kmitočtech BBC World Service), vysílala do 28. února 2013
  • ČRo Leonardo – populárně–naučná stanice, zaměřená na vědu, technologie, přírodu a historii, vysílala do 28. února 2013

Relace[editovat | editovat zdroj]

Náboženské pořady a relace[editovat | editovat zdroj]

  • Bohoslužby (Dvojka)
  • Doteky víry (Radiožurnál)
  • Duchovní hudba (Vltava)
  • Hergot! (Radio Wave)
  • Hosana (ČRo České Budějovice)
  • Kořeny (Plus)
  • Křesťanský týdeník (Radiožurnál)
  • Liturgický rok (Vltava)
  • Na křesťanské vlně Plzně (ČRo Plzeň)
  • Ranní slovo (Vltava)
  • Ranní úvaha (Vltava)
  • Slunečnice (ČRo Olomouc)
  • Svět víry (ČRo Regina)
  • Šalom (ČRo Regina)

Motoristické relace[editovat | editovat zdroj]

Souběžné činnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Nadační fond Českého rozhlasu - je známý především díky projektu Světluška
  • Radioservis - vydavatelství Českého rozhlasu
  • Pronájem studií a techniky[29]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český rozhlas po sedmnácti letech mění své logo [online]. [cit. 2012-02-28]. Dostupné online.  
  2. a b Josef Maršík. Průkopníci rozhlasového vysílání 1923–1925 [pdf]. Český rozhlas, 2003, [cit. 2013-04-02]. Dostupné online.  
  3. Usnesení Rady ČRo č. 141/09
  4. Usnesení Rady ČRo č. 84/09
  5. Tiskové prohlášení Českého rozhlasu
  6. Tiskové prohlášení Českého rozhlasu
  7. a b Český rozhlas. Přílohy [pdf]. Český rozhlas, 2003, [cit. 2012-05-05]. Dostupné online.  
  8. a b Václav Kasík skončil ve vedení Českého rozhlasu, dočasně ho nahradí Richard Medek [online]. zpravy.rozhlas.cz, 2009-07-22, [cit. 2012-05-05]. Dostupné online.  
  9. a b KOTTOVÁ, Alice. Radní budou volit generálního ředitele Českého rozhlasu [online]. zpravy.rozhlas.cz, 2009-09-30, [cit. 2012-05-05]. Dostupné online.  
  10. Ředitel ČRo Richard Medek rezignoval, rozhlas povede Peter Duhan [online]. zpravy.rozhlas.cz, 2010-02-24, [cit. 2012-05-05]. Dostupné online.  
  11. a b Generálním ředitelem Českého rozhlasu se stal Peter Duhan [online]. zpravy.rozhlas.cz, 2011-07-28, [cit. 2012-05-05]. Dostupné online.  
  12. zákonem č. 384/2005 Sb.
  13. Výroční zpráva Rady Českého rozhlasu o hospodaření ČRo v roce 1999
  14. Výroční zpráva Rady Českého rozhlasu o hospodaření ČRo v roce 2000
  15. Výroční zpráva Rady Českého rozhlasu o hospodaření ČRo v roce 2001
  16. Výroční zpráva Rady Českého rozhlasu o hospodaření ČRo v roce 2002
  17. Výroční zpráva Rady Českého rozhlasu o hospodaření ČRo v roce 2003
  18. Výroční zpráva Rady Českého rozhlasu o hospodaření ČRo v roce 2004
  19. Výroční zpráva Rady Českého rozhlasu o hospodaření ČRo v roce 2005
  20. Výroční zpráva Rady Českého rozhlasu o hospodaření ČRo v roce 2006
  21. Výroční zpráva Rady Českého rozhlasu o hospodaření ČRo v roce 2007
  22. Výroční zpráva Rady Českého rozhlasu o hospodaření ČRo v roce 2008
  23. Výroční zpráva Rady Českého rozhlasu o hospodaření ČRo v roce 2009
  24. Výroční zpráva Rady Českého rozhlasu o hospodaření ČRo v roce 2010
  25. Britské listy: Podcast v BBC a Českém rozhlase
  26. iDnes: Českou reality show chtějí u nás i ve světě
  27. Seznam ocenění Panda Award
  28. ROŽÁNEK, Filip. V pondělí začíná Rádio Junior. Pusťte si znělku.
  29. Pronájmy [online]. Český rozhlas, [cit. 2013-03-22]. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Vybrané internetové projekty ČRo[editovat | editovat zdroj]

  • 1968 – web ke 40. výročí okupace Československa v srpnu 1968 se záznamem rozhlasového vysílání
  • Atlas rostlin – internetový herbář
  • ČRo Jazz – jazzový portál a internetové rádio Euro Jazz
  • Čtenářský deník – školní povinná četba v podobě MP3 souborů
  • Devítky – významná výročí s důrazem na českou historii
  • Digital – informace o digitálním rozhlasovém a televizním vysílání
  • Do hlubin historie – multimediální pátrání po zbraních z 2. světové války na severu Čech
  • Hlas pro tento den – audiozáznamy hlasů zpěvného ptactva
  • iRadio – živé vysílání, podcasty a rozsáhlý MP3 archiv odvysílaných pořadů (Rádio na přání)
  • Keltové – multimediální aplikace
  • Kultura – portál s příspěvky o filmu, literatuře, hudbě, výtvarném umění a divadle, který využívá také materiály z vysílání
  • Lidové stavby – informace o vývoji lidové architektury v hlavních regionálních oblastech České republiky
  • Malujeme po síti – mezinárodní výtvarná internetová soutěž pro školní děti
  • Motožurnál – stránky motoristické relace Radiožurnálu
  • Náboženství – audiovýklad Bible, hudba a víra, záznamy bohoslužeb a encyklopedie náboženství
  • Odhalení – reality show o rodině goril nížinných v pražské zoo
  • Paměť národa – elektronická badatelna se vzpomínkami pamětníků na klíčové události českých dějin
  • Příběhy 20. století – dokumentární cyklus Českého rozhlasu
  • Příroda – příspěvky z vysílání o ekologii a přírodě, několik jednoduchých naučných her pro děti
  • Psí web – web pro „pejskaře“ s atlasem psích plemen
  • Romové v České republice – čtyřjazyčný web s informacemi o romské kultuře, tradicích a událostech
  • Safari – zprávy a přenosy ze ZOO Dvůr Králové
  • Start – pěvecká soutěž pro začínající zpěváky, o vítězi rozhodují posluchači Českého rozhlasu
  • Svobodně! – web k 60. výročí Rádia Svobodná Evropa
  • Teenweb – portál pro teenagery a internetové rádio Wave Party
  • Toulky českou minulostí – stránky oblíbeného pořadu
  • Utajená obrana železné opony – multimediální aplikace
  • Věda a technika – příspěvky z vysílání o vědě a technice
  • Webík – stránky pro dětské posluchače
  • Zelená vlna – dopravní zpravodajství s aktuální situací v mapě
  • zprávy.rozhlas.cz – zpravodajský portál

Další[editovat | editovat zdroj]