BBC

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
BBC
BBC.svg
Zahájení vysílání 14. listopadu 1922
Provozovatel britská koruna (veřejnoprávní instituce)
Země Velká Británie Velká Británie
Jazyk angličtina
Oblast vysílání celosvětové
Web http://bbc.co.uk
Tento článek pojednává o britské rozhlasové a televizní společnosti. Další významy jsou uvedeny v článku BBC (rozcestník).
O České redakci BBC pojednává článek BBC World Service.

British Broadcasting Corporation (BBC) je rozhlasová a televizní společnost plnící funkci veřejnoprávního vysílání ve Velké Británii. Zajišťuje vysílání několika britských rozhlasových a televizních stanic i vysílání do zahraničí. Je všeobecně uznávána pro kvalitu a objektivitu svého zpravodajství. Byla založena pod jménem British Broadcasting Company roku 1922, od roku 1927 nese jméno British Broadcasting Corporation.

Vznik[editovat | editovat zdroj]

BBC byla první a největší zpravodajská stanice ve Velké Británii. Vědecké kořeny vysílání sahají až na počátek 20. století, ale trvalo 20 let, než se (i díky první světové válce) technologie rozvinula natolik, aby ji bylo možné použít k masovému simultánnímu vysílání. Prvními vlastníky BBC byly továrny vyrábějící rádia, již od počátku profitovali z reklam. Později se John Reith stal vedoucím projektu, který měl zajistit veřejnou vysílací síť, bez ohledu na zisk.

Nezávislost na vládě i na obchodnících, nestrannost, ohled na menšiny a respekt k rozhlasovému vysílání jako důležité složce zpravodajství i kultury – to jsou znaky, které si postupně BBC vydobyla.

Začátky[editovat | editovat zdroj]

The BBC Year Book 1931

V roce 1927 (po stávce v roce 1926) se BBC stala společností, s kompetencemi „vychovávat, informovat a bavit“ veřejnost. Pod Reithovou přísnou taktovkou si BBC získala respekt a věhlas. Úspěšné byly například „Promenade Concerts“ (tzv. „Proms“) nebo magazín „Radio Times“. Naučné vysílání začalo v roce 1924, regionální servis, plánovaný již v roce 1926, se naplno rozběhl 1930. Již od roku 1929 se experimentovalo s televizním vysíláním, za použití systému vynalezeného skotským inženýrem John L. Baird (i také J. Reith byl Skot). V letech 1936 – 39 se vysílání rozběhlo, ale používalo již nový, elektronický systém namísto původního mechanického. Největším úspěchem této epochy bylo bezpochyby tzv. „Empire Service“ (dnešní „World Service“), vysílání BBC do zahraničí.

Druhá světová válka[editovat | editovat zdroj]

Během války došlo k přerušení TV vysílání a dokonce k částečné cenzuře vysílání rozhlasového. Zároveň však došlo k významnému rozvoji programu, především k posunu k výchově, informování a užitečnosti rozhlasu pro veřejnost. Nejen pro vojáky byl určen zábavní a povzbuzující pořad Forces Programme, dále se objevily třeba pořady o pěstování zeleniny (VB trpěla nedostatkem potravin z kontinentu kvůli blokádě) nebo o zdraví. Slogan „V for Victory“ se brzy rozšířil po mnoha partyzánských hnutích po celé Evropě, pro které bylo vysílání BBC velkou oporou. BBC začala vysílat v arabštině (1938) a později i v dalších evropských jazycích. Přes BBC byly také posílány kódy ohledně dne D – invazi v Normandii. Ředitel German Service Hugh Greene (později generální ředitel BBC) zase vysílal varování německým občanům.

Poválečné období[editovat | editovat zdroj]

Následuje rychlý růst – v roce 1946 je obnoveno televizní vysílání, což se setkává s nadšeným ohlasem (zvláště po vysílání svatby princezny Alžběty a vévody z Edinburghu v roce 1947). Od roku 1946 přibyl i třetí rozhlasový kanál (prozaicky nazván Third Programme) přinášející zejména vážnou hudbu a další kulturní pořady. V roce 1950 se týdně odvysílalo 30 televizních a 260 rozhlasových hodin. Televizním signálem byla pokryta zhruba polovina populace.

Přímý přenos korunovace Alžběty II. v roce 1953 přispěl k výraznému rozšíření mladého televizního média. Brzy nato již BBC získává konkurenta – ITV (Independent Television), v roce 1955 vstupuje na trh a zakrátko má k televizi přístup přes 90% populace. BBC začíná bojovat o posluchače a diváky – podíl posluchačů rádia klesl v roce 1957 na pouhých 28%.

Do boje s televizním médiem se pustil nový generální ředitel Sir Ian Jacob a dokončoval jej Sir Hugh Greene. Na konci padesátých let se sice propast zvětšovala, ale rádio nadále excelovalo (show „The Archers“ běží již od 1951 dodnes). BBC TV zase produkovala adaptaci Orwellova románu 1984.

Následují technické inovace (např. vysílání na VHF – very high frequency, stereofonní vysílání, barevná televize, druhý televizní kanál BBC 2) i změny kosmetické (přejmenování rádiových stanic na Radio 1 až 4).

V 70. a 80. letech dosahoval počet diváků 20 milionů a počet posluchačů 5 milionů. BBC se dostala do finančních potíží, situace byla podle slov ředitele Sira Michaela Swanna ponurá. Výsledkem byl Channel 4, komerční program se snahou o inovaci.

White Paper popsal BBC jako „pravděpodobně nejdůležitější kulturní organizaci v celém národě“. Dokládají to i Shakespeare Project nebo Yes Minister (česky známý jako Jistě, pane ministře), úspěšné pořady té doby.

80. a 90. léta[editovat | editovat zdroj]

Nastupují nejen nové technické vymoženosti, ale také nový přístup, především také díky vlivu konzervativní vlády (Margaret Thatcherová). BBC byla světově první společností, která začala vysílat DBS (Direct-broadcasting-by-satelite) bez pomoci vlády.

Rok 1987 přinesl významné a nemilé události – v ústředí v Glasgow byla provedena policejní razie a odvolán ředitel Alasdair Milne. Nový ředitel Micheal Checkland a od roku 1993 John Birt vedli BBC skrze rychlou a nesnadnou transformaci. Radikálně se snížil počet zaměstnanců a začal se praktikovat nový výběr pořadů, jakýsi vnitřní trh.

Managementu se povedlo zvýšit veřejnoprávní poplatky, a to umožnilo rozšířit v roce 1997 nabídku služeb i o digitální vysílání. Na jaře toho roku působily po reorganizaci následující ředitelství: BBC Broadcast, BBC News, BBC Production, BBC Resources a BBC Worldwide. Není dělán rozdíl mezi TV a rozhlasem. Kvůli digitálnímu vysílání uzavřela BBC dohodu se společností Flextech (1996). V listopadu 1997 se rozbíhá nepřetržitý zpravodajský kanál BBC News 24 a v roce 1998 jej následuje BBC Choice a v roce 1999 BBC Knowledge. Do světa internetových médií vstoupila BBC svými BBC Online a později BBC Website.

3. tisíciletí[editovat | editovat zdroj]

V 90. letech čelil ředitel Greg Dyke výzvě, kterou představuje konkurence na poli kabelových televizí a satelitních kanálů. Několik škrtů v rozpočtu umožňuje BBC věnovat se nyní více digitálnímu vysílání a jeho rozvoji. Během příštího desetiletí by mělo být ukončeno analogové vysílání a plně nahrazeno digitálním. V letech 20012003 došlo k radikálním programovým změnám: byl spuštěn digitální program BBC pro Wales (BBC 2W), byl spuštěn BBC Four , přibyly dva nové dětské kanály (CBeebies a CBBC), a BBC Choice bylo nahrazeno BBC Three (kanál zaměřený na diváky mezi 25 a 34 lety).

Přibylo také pět digitálních rozhlasových stanic, povětšinou úzce specializovaných na menšinové publikum. Naopak se po takřka osmdesátiletém působení rozpadlo výukové oddělení (Education Department), které se staralo např. o vysílání do škol.

V lednu 2004 se veřejnost zajímala o smrt Davida Kellyho, vědeckého poradce ministra obrany, následkem čehož rezignovali na své funkce Andrew Gillian a další, dokonce i sám ředitel Dyke.[1] Michael Grade se stal ředitelem BBC v květnu 2004 a to na dobu čtyř let.

BBC World Service[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku BBC World Service.

BBC vysílá do celého světa v rámci rozhlasové stanice BBC World Service. Ta je na rozdíl od zbytku BBC financována z rozpočtu britského ministerstva zahraničí a vysílá přes internet, na krátkých vlnách, a ve vybraných zemích také přes FM. V mnoha zemích má i regionální studia, která pokrývají určitou část vysílání v jazyce dané země. V roce 2005 bylo rozhodnuto část těchto studií zrušit, což mimo jiné postihlo i českou redakci, která ukončila vysílání počátkem roku 2006. Z ušetřených prostředků je financován projekt televizního vysílání v arabštině.

Kanály ve Spojeném království[editovat | editovat zdroj]

Televizní[editovat | editovat zdroj]

Ve Spojeném Království se dají přijímat volně kanály:

BBC One je hlavní kanál ve Velké Británii, lze jej přirovnat k naší ČT1. Začal vysílat 2. listopadu 1936 jako BBC Television Service, a byl to první oficiálně vysílaný televizní kanál na světě. Dnes je pod názvem BBC One nejsledovanějším kanálem ve Velké Británii.
Nejsledovanější pořad: EastEnders

BBC Two je "domovem" specializovaných pořadů, obsahujícím pořady pro děti, komedie, dramata, ale hlavně dokumenty, a programy se speciálním zaměřením (o automobilismu...). Dále na něm vysílají (vysílaly) naučné a dětské programové bloky, např. Open University (do roku 1995 jako samostatný servis, od 1995-2004 v rámci Learning Zone), BBC Learning Zone (noční servis pro školy), BBC Switch (vysílání pro teenagery, do 2009), CBBC a CBeebies.
Nejsledovanější pořad: Top Gear

BBC Three je stanice pro mladé ve věku od 15 do 34 let, vysílá komedie, sitcomy, reality show atd. Vznikl v roce 2003 jako náhrada za BBC Choice. Vysílá od 19 do cca. 7 hodin a dělí se o prog. pozici se CBBC
Nejsledovanější pořad: Griffinovi

BBC Four je stanice pro intelektuální publikum s dokumenty, dramaty, divadelními představeními, oceňovanými zahraničními filmy s titulky a zpravodajstvím. Vznikl v roce 2002 jako náhrada za BBC Knowledge. Vysílá od 19 do cca. 7 hodin a dělí se o prog. pozici s CBeebies.
Nejsledovanější pořad: QI

  • BBC News (zpravodajský kanál)
  • BBC Parliament (parlamentní kanál)
  • BBC HD (kanál ve vysokém rozlišení)
  • BBC Alba (kanál pro Skotsko, vysílání v gaelštině)
  • CBBC (kanál pro děti od 6 do 12 let)
  • CBeebies (kanál pro děti od 0 do 6 let)

Rozhlasové[editovat | editovat zdroj]

  • BBC Radio 1

Kultovní rozhlasová stanice vysílající od roku 1967 pro mladé lidi od 15 do 30 let, vychovala spoustu v Británii známých dýdžejů. V roce 1993 stanice prošla velkou obměnou s novým zaměřením na mladé publikum, které vydrželo dodnes. V jejím playlistu se objevují především aktuální hity světových a britských hitparád. V letech 1987 - 1993 se jmenovala BBC Radio 1 FM.

  • BBC Radio 1Xtra

Sesterská stanice Radia 1 je zaměřena na black music, RnB, hip hop a další. Vznikla roku 2002 a vysílá na DAB, každý víkend od 19 do 5 hodin její vysílání přebírá Radio 1.

  • BBC Radio 2

Vzniklo v roce 1967 tak jako Radio 1. Je zaměřena na největší světové hity minulých let, folk, country a v menší míře i na rock a soudobou hudbu, velká část posluchačů původního Radia 1 (do roku 1993) přešla právě k Radiu 2 a díky tomu je to nejposlouchanější stanice z portfolia BBC.

  • BBC Radio 3

Vzniklo v roce 1946 jako Third Programme a v 60. letech získalo současný název. Její zaměření je téměř identické s naší ČRo 3 - Vltava, tedy vážná hudba, jazz a world music.

  • BBC Radio 4

Začínalo ve 40. letech jako BBC Home Service a přejmenováno v 60. letech na BBC Radio 4. Radio 4 je domov rozhlasových her, diskuzí, zpráv a publicistiky. Jako jediná stanice nevysílá 24 hodin denně, používá hlasatele a vždy od 1 do 5 hodin ráno se na jejích frekvencích vysílá BBC World Service.

  • BBC Radio 4 Extra

Stanice vznikla v roce 2002 jako BBC Radio 7, je to jedna ze 5 digitálních stanicí BBC. Vysílá komedie, pořady pro děti, dramata a další. V roce 2007 se přejmenovala na BBC Radio 4 Extra.

  • BBC Radio 5 Live

Stanice vznikla v roce 1990 jako BBC Radio 5. Vysílala hlavně sportovní přenosy a pořady pro děti. V roce 1994 se stanice přejmenovala na BBC Radio 5 live. Stanice vysílá zpravodajství 24 hodin denně a sportovní přenosy. Do jejího nočního vysílání se přepojují regionální stanice BBC. Stanice vysílá na AM frekvencích po Radiu 2 a v DAB.

  • BBC Radio 5 Live Sports Extra

Digitální sesterská stanice BBC Radia live. Vysílá sportovní přenosy např. z kriketu. Také pomáhá Radiu 5 live při větší míře přenosů, například při OH v Londyně 2012. Vysílá na DAB.

  • BBC Radio 6 Music

Vznikla v roce 2002 a vysílá indie rock, soul, jazz a vůbec alternativní hudbu. V roce 2010 byl plánován zánik stanice, který se kvůli nesouhlasu posluchačů nakonec nestal.

  • BBC Asian Network

Stanice pro asijské publikum vysílající v DAB a na FM frekvencích v regionech s největším počtem asijské menšiny. Vznikla v roce 2002.

  • BBC Radio Scotland

Regionální stanice pro Skotsko.

  • BBC Radio nan Gàidheal

Stanice pro gaelsky mluvící publikum ve Skotsku.

  • BBC Radio Shetland

Regionální opt-out pro ostrov Shetland.

  • BBC Radio Orkney

Regionální opt-out pro ostrovy Orkneje.

  • BBC Radio Wales

Regionální stanice pro Wales.

  • BBC Radio Cymru

Stanice pro velšsky mluvící publikum ve Walesu.

  • BBC Radio Ulster

Regionální stanice pro Severní Irsko.

  • BBC Radio Foyle

Regionální opt-out pro severozápad Severního Irska.

  • BBC Local Radio
  • např. BBC Radio London
  • BBC Radio Manchester
  • BBC Radio Oxford a dále přes 30 dalších ...

Galerie[editovat | editovat zdroj]

BBC Television[editovat | editovat zdroj]

BBC Radio[editovat | editovat zdroj]

Ostatní[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.guardian.co.uk/media/2004/jan/29/bbc.davidkelly1

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]