1953

Seznam historických výročí | Aktuality
2. tisíciletí
◄ | 19. st. | 20. století | 21. st.  
◄◄ | ◄ | 1949 | 1950 | 1951 | 1952 | 1953 | 1954 | 1955 | 1956 | 1957 | ► | ►►

1953 (MCMLIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Události

1953
1953 v Československu 1953 v nehodách a katastrofách 1953 v dopravě 1953 ve filmu 1953 v hudbě 1953 v římskokatolické církvi 1953 v letectví 1953 v loďstvech 1953 ve sportu 1953 v šachu 1953 ve fotografii

Československo

• 1. ledna – zahájila provoz Československá spořitelna.
• 14.–15. února – I. celostátní sjezd JZD
• 21. března – Antonín Zápotocký se stává 2. komunistickým prezidentem ČSR.
• 1. května – Zahájeno pravidelné vysílání Československé televize.
• 1. června – Provedena utajovaná měnová reforma (zákon o ní vydán až 30. května), která znehodnotila úspory většiny lidí. Následovaly první větší protikomunistické protesty, největší v Plzni, kde 20 000 dělníků Škody protestovalo proti KSČ. Protesty byly krvavě potlačeny a na jejich základě bylo v červenci 1953 provedeno několik vykonstruovaných procesů.
• 30. srpna – založena Zoologická zahrada města Brno
• 24. prosince - nedaleko Šakvic na trati Brno - Břeclav došlo k druhému největšímu železničnímu neštěstí v našich zemích: při střetu rychlíku s osobním vlakem zahynulo 103 lidí a 83 bylo zraněno.

Svět

• 5. března – zemřel Josif Vissarionovič Stalin, začal boj o nástupnictví, ve kterém vítězí Chruščov.
• 29. května – Nejvyšší hora světa Mount Everest zdolána. Novozélandský horolezec Edmund Hillary s nepálským nosičem (šerpou) Tenzingem Norgayem vystoupili až na samotný vrchol hory měřící 8840 metrů.
• 16. června – V Berlíně proběhla stávka stavebních dělníků a rozvinula se postupně v široké protesty proti vládě NDR.
• 19. července – V USA vykonána poprava manželů Rosenbergových, v pochybném procesu odsouzených k smrti za špionáž.
• 26. července – Nezdařený útok povstalců pod vedením Fidela Castra na kasárna v Moncadě na Kubě, který měl být předehrou ke svržení diktátora Batisty
• 27. července – Mezi představiteli KLDR, Číny a intervenčními jednotkami OSN uzavřeno příměří v Pchanmundžomu, jímž skončila korejská válka
• 19. srpna – Státní převrat v Íránu, v jehož průběhu byl za aktivní spolupráce CIA svržen předseda vlády Muhammad Mosaddek, který znárodnil íránský ropný průmysl

Vědy a umění

• 20. srpna – agentura TASS oznámila úspěšný pokusný výbuch sovětské vodíkové bomby.
• Arthur C. Clarke napsal povídku Devět miliard božích jmen.
• začíná vycházet Filosofický časopis.
• V USA vznikla elektronická soustava barevné televize systému NTSC, která se používá dodnes. Z ní byly později odvozeny evropské systémy SECAM a PAL.

Nobelova cena

• za literaturu: Winston Churchill – za mistrovství v historickém a biografickém líčení a za skvělou rétoriku, kterou použil na obranu vysokých lidských hodnot
• za medicínu: Hans Adolf Krebs a Fritz Albert Lipmann – za práce o látkové výměně v lidském těle
• za fyziku: Frits Zernike – za vynález prosvětlovacího elektronického mikroskopu
• za chemii: Hermann Staudinger – za dlouholeté výzkumy v oblasti makromolekulární chemie, které daly průmyslu umělých hmot důležité a užitečné náměty
• za mír: George Catlett Marshall – za plán obnovy Evropy

Narození

Demografický vývoj v Česku
1953
Střední stav obyvatel	9 220 908
Narození	174 629
Zemřelí	98 837
Přirozený přírůstek	73 710
Přírůstek stěhováním	11 325
Celkový přírůstek	85 035

Česko

• 13. února – Jiří Dědeček, český písničkář, básník, textař a překladatel
• 16. února – Jan Vávra, český fotograf
• 4. dubna – Jan Novák, česko-americký spisovatel
• 7. června – Libuše Šafránková, česká filmová, televizní a divadelní herečka, manželka Josefa Abrháma
• 7. června – Jaromír Nohavica, folkový písničkář, textař, osobitý zpěvák, skladatel a kytarista
• 30. července – Marian Palla, spisovatel a umělec
• 9. září – Slávek Janoušek, český písničkář
• 6. října – Filip Šedivý, český politik, právník a diplomat († 20. září 2008)
• 29. listopadu – Pavel Rödl, český politik
• 30. listopadu – Martin Vadas, český dokumentarista, režisér a kameraman
• 1. prosince – Jiří Pavlica, primáš folklorniho souboru Hradišťan

Svět

• 1. ledna – Zoran Janković, slovinský politik
• 19. února – Cristina Fernández, argentinská prezidentka
• 20. února – Riccardo Chailly, italský dirigent.
• 14. května – Norodom Sihamoni, kambodžský král
• 15. května – Mike Oldfield, anglický multiinstrumentalista a skladatel
• 16. května – Pierce Brosnan, irský herec, představitel Jamese Bonda
• 13. června – Tim Allen, americký komik, charakterní herec, dabér a bavič
• 20. června – Ulrich Mühe, německý herec († 22. července 2007)
• 9. října – Tony Shalhoub, americký herec

Úmrtí

Česko

• 14. března – Klement Gottwald, první komunistický prezident ČSR (* 23. listopadu 1896)
• 3. května – Oldřich Blažíček, český akademický malíř, představitel moderní krajinomalby (* 5. ledna 1887)
• 30. července – Ludvík Pelíšek, český hudební skladatel (* 12. července 1910)
• 9. září – Bedřich Beneš Buchlovan, český spisovatel a překladatel (* 21. dubna 1885)
• 5. října – Jindřich Feld starší, český houslista, hudební pedagog a skladatel (* 23. května 1883)
• 19. prosince – Adolf Kramenič, český varhaník, sbormistr a hudební skladatel (* 25. února 1889)

Svět

• 2. března – James Lightbody, americký atlet, trojnásobný olympijský vítěz 1904 (* 15. března 1882)
• 5. března
  • Josif Vissarionovič Stalin, sovětský diktátor (* 18. prosince 1878)
  • Sergej Sergejevič Prokofjev, sovětský hudební skadatel (* 23. dubna 1891)
• 13. března – Johan Laidoner, estonský vojevůdce (* 12. únor 1884)
• 21. května – Ernst Zermelo, německý matematik (* 27. červenec 1871)
• 18. června – René Fonck, francouzský stíhací pilot (* 27. březen 1894)
• 4. července – Jean Becquerel, francouzský fyzik (* 5. února 1878)
• 28. září – Edwin Hubble, americký astronom (* 20. listopadu 1889)
• 8. listopadu – Ivan Alexejevič Bunin, ruský spisovatel (* 22. října 1870)
• 21. listopadu – Felice Bonetto, italský automobilový závodník, účastník mistrovství světa Formule 1, zemřel při závodě Carrera Panamericana (* 9. června 1903)
• 23. prosince – Lavrentij Pavlovič Berija, sovětský politik (popraven, * 29. března 1889)
• 27. prosince – Julian Tuwim, polský spisovatel * 13. září 1894)

Hlava státu

• Československo
  • prezident Klement Gottwald (do 14. března)
  • prezident Antonín Zápotocký (od 21. března)
• Maďarsko
  • premiér Mátyás Rákosi (do 4. července)
  • premiér Imre Nagy (od 4. července)
• Západní Německo
  • prezident Theodor Heuss
  • kancléř Konrad Adenauer
• Německá demokratická republika - prezident Wilhelm Pieck
• Rakousko - prezident Theodor Körner
• Sovětský svaz
  • předseda prezídia Nejvyššího sovětu Nikolaj Michajlovič Švernik
  • předseda prezidia Nejvyššího sovětu Kliment Jefremovič Vorošilov
  • (de facto) generální tajemník KSSS Josif Vissarionovič Stalin
  • (de facto) generální tajemník KSSS Georgij Maximilianovič Malenkov
  • (de facto) první tajemník KSSS Nikita Sergejevič Chruščov
• Vatikán – papež Pius XII.
• Čína – předseda ČLR Mao Ce-tung
• USA
  • prezident Harry S. Truman (do 20. ledna)
  • prezident Dwight D. Eisenhower (od 20. ledna)
• Francie – prezident Vincent Auriol