1953
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Seznam historických výročí | Aktuality
2. tisíciletí
◄ | 19. st. | 20. století | 21. st.
◄◄ | ◄ | 1949 | 1950 | 1951 | 1952 | 1953 | 1954 | 1955 | 1956 | 1957 | ► | ►►
1953 (MCMLIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
[editovat] Události
| 1953 |
|---|
Československo
- 1. ledna – zahájila provoz Československá spořitelna.
- 14.–15. února – I. celostátní sjezd JZD
- 21. března – Antonín Zápotocký se stává 2. komunistickým prezidentem ČSR.
- 1. května – Zahájeno pravidelné vysílání Československé televize.
- 1. června – Provedena utajovaná měnová reforma (zákon o ní vydán až 30. května), která znehodnotila úspory většiny lidí. Následovaly první větší protikomunistické protesty, největší v Plzni, kde 20 000 dělníků Škody protestovalo proti KSČ. Protesty byly krvavě potlačeny a na jejich základě bylo v červenci 1953 provedeno několik vykonstruovaných procesů.
- 30. srpna – založena Zoologická zahrada města Brno
- 24. prosince - nedaleko Šakvic na trati Brno - Břeclav došlo k druhému největšímu železničnímu neštěstí v našich zemích: při střetu rychlíku s osobním vlakem zahynulo 103 lidí a 83 bylo zraněno.
Svět
- 5. března – zemřel Josif Vissarionovič Stalin, začal boj o nástupnictví, ve kterém vítězí Chruščov.
- 29. května – Nejvyšší hora světa Mount Everest zdolána. Novozélandský horolezec Edmund Hillary s nepálským nosičem (šerpou) Tenzingem Norgayem vystoupili až na samotný vrchol hory měřící 8840 metrů.
- 16. června – V Berlíně proběhla stávka stavebních dělníků a rozvinula se postupně v široké protesty proti vládě NDR.
- 19. července – V USA vykonána poprava manželů Rosenbergových, v pochybném procesu odsouzených k smrti za špionáž.
- 26. července – Nezdařený útok povstalců pod vedením Fidela Castra na kasárna v Moncadě na Kubě, který měl být předehrou ke svržení diktátora Batisty
- 27. července – Mezi představiteli KLDR, Číny a intervenčními jednotkami OSN uzavřeno příměří v Pchanmundžomu, jímž skončila korejská válka
- 19. srpna – Státní převrat v Íránu, v jehož průběhu byl za aktivní spolupráce CIA svržen předseda vlády Muhammad Mosaddek, který znárodnil íránský ropný průmysl
[editovat] Vědy a umění
- 20. srpna – agentura TASS oznámila úspěšný pokusný výbuch sovětské vodíkové bomby.
- Arthur C. Clarke napsal povídku Devět miliard božích jmen.
- začíná vycházet Filosofický časopis.
- V USA vznikla elektronická soustava barevné televize systému NTSC, která se používá dodnes. Z ní byly později odvozeny evropské systémy SECAM a PAL.
[editovat] Nobelova cena
- za literaturu: Winston Churchill – za mistrovství v historickém a biografickém líčení a za skvělou rétoriku, kterou použil na obranu vysokých lidských hodnot
- za medicínu: Hans Adolf Krebs a Fritz Albert Lipmann – za práce o látkové výměně v lidském těle
- za fyziku: Frits Zernike – za vynález prosvětlovacího elektronického mikroskopu
- za chemii: Hermann Staudinger – za dlouholeté výzkumy v oblasti makromolekulární chemie, které daly průmyslu umělých hmot důležité a užitečné náměty
- za mír: George Catlett Marshall – za plán obnovy Evropy
[editovat] Narození
| Demografický vývoj v Česku | |
|---|---|
| 1953 | |
| Střední stav obyvatel | 9 220 908 |
| Narození | 174 629 |
| Zemřelí | 98 837 |
| Přirozený přírůstek | 73 710 |
| Přírůstek stěhováním | 11 325 |
| Celkový přírůstek | 85 035 |
Česko
- 13. února – Jiří Dědeček, český písničkář, básník, textař a překladatel
- 16. února – Jan Vávra, český fotograf
- 4. dubna – Jan Novák, česko-americký spisovatel
- 7. června – Libuše Šafránková, česká filmová, televizní a divadelní herečka, manželka Josefa Abrháma
- 7. června – Jaromír Nohavica, folkový písničkář, textař, osobitý zpěvák, skladatel a kytarista
- 30. července – Marian Palla, spisovatel a umělec
- 9. září – Slávek Janoušek, český písničkář
- 6. října – Filip Šedivý, český politik, právník a diplomat († 20. září 2008)
- 29. listopadu – Pavel Rödl, český politik
- 30. listopadu – Martin Vadas, český dokumentarista, režisér a kameraman
- 1. prosince – Jiří Pavlica, primáš folklorniho souboru Hradišťan
Svět
- 1. ledna – Zoran Janković, slovinský politik
- 19. února – Cristina Fernández, argentinská prezidentka
- 20. února – Riccardo Chailly, italský dirigent.
- 14. května – Norodom Sihamoni, kambodžský král
- 15. května – Mike Oldfield, anglický multiinstrumentalista a skladatel
- 16. května – Pierce Brosnan, irský herec, představitel Jamese Bonda
- 13. června – Tim Allen, americký komik, charakterní herec, dabér a bavič
- 20. června – Ulrich Mühe, německý herec († 22. července 2007)
- 9. října – Tony Shalhoub, americký herec
[editovat] Úmrtí
Česko
- 14. března – Klement Gottwald, první komunistický prezident ČSR (* 23. listopadu 1896)
- 3. května – Oldřich Blažíček, český akademický malíř, představitel moderní krajinomalby (* 5. ledna 1887)
- 30. července – Ludvík Pelíšek, český hudební skladatel (* 12. července 1910)
- 9. září – Bedřich Beneš Buchlovan, český spisovatel a překladatel (* 21. dubna 1885)
- 5. října – Jindřich Feld starší, český houslista, hudební pedagog a skladatel (* 23. května 1883)
- 19. prosince – Adolf Kramenič, český varhaník, sbormistr a hudební skladatel (* 25. února 1889)
Svět
- 2. března – James Lightbody, americký atlet, trojnásobný olympijský vítěz 1904 (* 15. března 1882)
- 5. března
- Josif Vissarionovič Stalin, sovětský diktátor (* 18. prosince 1878)
- Sergej Sergejevič Prokofjev, sovětský hudební skadatel (* 23. dubna 1891)
- 13. března – Johan Laidoner, estonský vojevůdce (* 12. únor 1884)
- 21. května – Ernst Zermelo, německý matematik (* 27. červenec 1871)
- 18. června – René Fonck, francouzský stíhací pilot (* 27. březen 1894)
- 4. července – Jean Becquerel, francouzský fyzik (* 5. února 1878)
- 28. září – Edwin Hubble, americký astronom (* 20. listopadu 1889)
- 8. listopadu – Ivan Alexejevič Bunin, ruský spisovatel (* 22. října 1870)
- 21. listopadu – Felice Bonetto, italský automobilový závodník, účastník mistrovství světa Formule 1, zemřel při závodě Carrera Panamericana (* 9. června 1903)
- 23. prosince – Lavrentij Pavlovič Berija, sovětský politik (popraven, * 29. března 1889)
- 27. prosince – Julian Tuwim, polský spisovatel * 13. září 1894)
[editovat] Hlava státu
- Československo
- prezident Klement Gottwald (do 14. března)
- prezident Antonín Zápotocký (od 21. března)
- Maďarsko
- premiér Mátyás Rákosi (do 4. července)
- premiér Imre Nagy (od 4. července)
- Západní Německo
- prezident Theodor Heuss
- kancléř Konrad Adenauer
- Německá demokratická republika - prezident Wilhelm Pieck
- Rakousko - prezident Theodor Körner
- Sovětský svaz
- předseda prezídia Nejvyššího sovětu Nikolaj Michajlovič Švernik
- předseda prezidia Nejvyššího sovětu Kliment Jefremovič Vorošilov
- (de facto) generální tajemník KSSS Josif Vissarionovič Stalin
- (de facto) generální tajemník KSSS Georgij Maximilianovič Malenkov
- (de facto) první tajemník KSSS Nikita Sergejevič Chruščov
- Vatikán – papež Pius XII.
- Čína – předseda ČLR Mao Ce-tung
- USA
- prezident Harry S. Truman (do 20. ledna)
- prezident Dwight D. Eisenhower (od 20. ledna)
- Francie – prezident Vincent Auriol