Škoda (podnik)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
ŠKODA TRANSPORTATION a.s
Právní forma akciová společnost
Založeno 1866
Zakladatel Emil Škoda
Sídlo Plzeň, Česká republika Česká republika
Klíčoví lidé Ing. Jiří Zapletal
Vyráběné produkty Dopravní prostředky
Obrat 18,571 miliard Kč (2009)[1]
Výsledek hospodaření 12,440 miliard Kč (2009)[1]
Celková aktiva 27,687 miliard Kč (2009)[1]
Majitel Škoda Industry
Oficiální web www.skoda.cz

ŠKODA TRANSPORTATION a.s. je strojírenský podnik s dlouholetou tradicí, sídlící převážně v Plzni.

Obsah

[editovat] Historie

Historie firmy Škoda začala roku 1859, kdy hrabě Valdštejn založil v Plzni pobočku své slévárny a strojírny. Vyráběla se zde zařízení pro pivovary, cukrovary, doly, parní stroje, kotle, ocelové mostní konstrukce, zařízení pro železnice atd. Roku 1869 továrnu odkoupil její hlavní inženýr (od roku 1866) Emil Škoda, jehož jméno firma později nesla (jako tzv. Škodovy závody). V roce 1899 se firma transformovala na akciovou společnost a orientovala se především na výrobu zbraní. V té době byla největším průmyslovým podnikem Rakousko-Uherska. V roce 1917 došlo v muničce na Bolevci k obrovskému výbuchu, který mimo jiné inspiroval Karla Čapka k napsání románu Krakatit. Po vzniku Československa v roce 1918 firma rozšířila svůj záběr např. o výrobu lokomotiv, automobilů, letadel, lodí atd. V té době pracovalo ve Škodovce více než 35 000 lidí. V roce 1925 do ní byla začleněna dosavadní firma Laurin & Klement (viz Škoda Auto).[2]

Škodovácké logo
Škodovka například dodala veškerou dělostřeleckou výzbroj pro dreadnoughty rakousko-uherského námořnictva třídy Tegetthoff. Na obrázku jsou hlavní dělové věže SMS Tegetthoff s kanóny ráže 305 mm

Za druhé světové války byly závody součástí nacistické vojenské výroby a při náletu spojeneckých bombardérů v dubnu 1945 bylo zničeno přes 70 % továrny. Po válce byl koncern zestátněn a byly od něho odděleny některé části (např. automobilka v Mladé Boleslavi, letecká továrna v Praze apod.). Podnik se zaměřoval hlavně na těžké a dopravní strojírenství, především pro trhy zemí východního bloku. Jenom do Sovětského svazu bylo v období 1957 až 1989 vyvezeno více jak 2 400 elektrických lokomotiv. Dokonce v letech 1951–1953 nesl podnikl jméno Závody V. I. Lenina, ale zahraniční zákazníci se pak od takových výrobků začali odvracet, takže se zvláště pro export podnik vrátil k označení Škoda.

Po roce 1989 proběhla privatizace, v roce 1992 bylo rozhodnuto o využití tzv. „české cesty“ (tzn. privatizace bez spojení se zahraničním partnerem), přičemž minoritním vlastníkem Škody a jejím generálním ředitelem se stal podnikatel Lubomír Soudek. Pod jeho vedením začala Škoda rozšiřovat své výrobní aktivity (např. nákup automobilek Tatra a LIAZ, výstavba závodu na výrobu nápojových plechovek z hliníkových slitin, atd.). Tato expanze skončila kumulovanou ztrátou třinácti miliard korun. Zatímco Soudek získal nemalý majetek a stanul před soudem pro podezření z nelegálního obohacení, situace Škody byla tak vážná, že jí dokonce hrozil bankrot.

Roku 1999 se podařilo uzavřít dohodu s věřitelskými bankami a společnost stabilizovat. V dubnu 2000 byla založena akciová společnost Škoda Holding, která jednotlivé oborové dceřiné společnosti zastřešovala. V roce 2003 stát prodal 49 % podíl ve společnosti skupině Appian Group za 350 milionů Kč,[3] později ve stejném roce Appian Group koupil zbylých 51% společnosti od dalších vlastníků.[4] Appian Group byla společnost se sídlem v Nizozemsku s nejasnou vlastnickou strukturou, kterou se nepodařilo rozkrýt ani české policii.[5] Dle zjištění MF Dnes byl mezi konečnými beneficienty Appianu vedle manažerů uvedených v následujícím odstavci i Martin Roman.[6]. Appian zahájil ve společnosti další restrukturalizaci s cílem zaměřit se pouze na dva hlavní výrobní obory – klasickou energetiku a dopravní strojírenství.[7] V roce 2004 společnost prodala ruské společnosti OMZ Škodu JS a Škodu Kovárny a Hutě (dnes Pilsen Steel) za nezveřejněnou částku (údajně přes 1,2 mld Kč).[8] Zároveň Škoda postupně koupila několik společností z oboru dopravy, např. Škodu Electric, maďarský Ganz, české VÚKV, MOVO, ČKD Vagonka (dnes Škoda Vagonka) či Pars nova. Nakonec v roce 2009 společnost Škoda Holding prodala za 11,5 mld. Kč 100 % podíl ve své divizi turbín Škoda Power jihokorejské společnosti Doosan Group.[9]

Letecký pohled na Plzeň, Škoda se nachází v levé dolní části obrázku

20. září 2010 bylo oznámeno, že společnost Škoda Transportation prodala skupina Appian čtyřem fyzickým osobám, a to dvěma manažerům společnosti Appian (Marek Čmela a Jiří Diviš) a dvěma manažerům Škody Holding (Tomáš Krsek a Michal Korecký). Pravděpodobní noví vlastníci oznámili, že uvažují o uvedení akcií společnosti na burzu.[10][11] Podle některých mediích šlo jen o formalitu, když tito vlastíci již dávno ovládali dceřinou Appian Group.[11][12] V březnu 2011 byla jako jedniný vlastník Škody Transportation zapsána společnost Škoda Industry (Europe) registrovaná na Kypru.[13], kterou mají ovládat výše uvedení vlastníci.[14] Vlastní jí však společnost Maranex Finance Ltd. registrovaná na Marshallových ostrovech a společnost Conitor Terra Ltd. registrovaná na Guernsey.[15]

Mateřská Škoda Holding přejmenovaná na Škoda Investment zůstala i nadále v rukou Appianu a investovala např. do výstavby fotovoltaických elektráren, v roce 2011 ji má koupit Skoda Industry.[16][17] V letech 2007 - 2012 vyplatila Škoda Investment Appianu na dividendách přes 32 miliard Kč.[18]

[editovat] Okřídlený šíp

Jednou z nejznámějších českých značek je dlouholeté logo Škody - okřídlený šíp. Symbolizuje rychlost, jeho křídla pokrok a volnost. Oko v křídle poukazuje na přesnost výroby a vnímavost k okolí. Kruh, ve kterém je šíp umístěn, je symbolem jednoty, úplnosti, světa a harmonie. Hodnota loga se odhaduje na miliardy korun. Holding dostával za jejich použití podle obratu bývalých dceřiných společností miliónové sumy ročně.

[editovat] Výrobky v oblasti dopravního strojírenství

Parní lokomotiva 556.036

[editovat] Parní lokomotivy

Výroba parních lokomotiv započala v plzeňské škodovce roku 1920 dodáním stroje 434.1100 tehdejším Československým státním drahám (ČSD). Z dalších typů se jednalo zejména o řady 387.0, 534.0 a 03, 498.0, 498.1 a 556.0.

Pro ČSD, průmysl i export vyrobila Škoda v letech 1920–1958 celkem 3247 parních lokomotiv 68 různých typů, přičemž produkce dalších pěti typů nebyla realizována.[19]

[editovat] Elektrické lokomotivy

Elektrická lokomotiva 350.005
Podrobnější informace naleznete v článku Elektrické lokomotivy Škoda.

V souvislosti s elektrifikací pražských spojovacích drah byla jednou s firem, u kterých ČSD objednaly v roce 1925 elektrické lokomotivy i plzeňské Škodovy závody. V roce 1928 byly ČSD dodány lokomotivy dvou řad – posunovací E 424.0 a rychlíková E 466.0. Za první republiky následovala kusová výroba včetně lokomotiv akumulátorových. Rozmach výroby elektrických lokomotiv nastal až v poválečných letech s dodávkami prvních lokomotiv řady E 499.0, na kterou navázaly v následujících desetiletích další typy pro ČSD. Nejnovější generaci představuje typ 109E (řada 380 ČD; prototyp 2008).

Velké množství elektrických lokomotiv Škoda bylo exportováno do Bulharska a především do Sovětského svazu.

[editovat] Motorové vozy

Motorový vůz M 274.004
Podrobnější informace naleznete v článku Motorové vozy Škoda.

Od roku 1927 do roku 1943 vyráběla Škoda v Plzni i motorové železniční vozy až na jednu výjimku pro Československé státní dráhy. Nejpočetnější byla řada M 130.1 (113 vozů), známé jsou však i rychlíkové vozy označované jako „modré šípy“, řada M 274.0. V roce 1977 postavila Škoda ještě tři prototypy vozů řady AČ0 pro Sovětský svaz.

[editovat] Motorové lokomotivy

Ve 30. a 40. letech 20. století vyrobila Škoda dva typy motorových lokomotiv. V letech 1936 až 1939 je jednalo o tři stroje typu Škoda 1MLo, což byly malé dvounápravové lokomotivy určené pro posun ve vlastních závodech.[20]

Roku 1943 byly vyrobeny dva stroje typu Škoda 2MLo pro tehdejší Českomoravské dráhy, které je označily řadou T 333.0. Jednalo se o třínápravové lokomotivy určené pro lehčí posun. Stroj T 333.001 byl zrušen roku 1957, druhá lokomotiva v roce 1963.[21]

[editovat] Turbínová lokomotiva

Na konci 50. let 20. století vyrobila Škoda dvě pokusné turbínové lokomotivy typu 1TLo, které byly u ČSD označeny řadou TL 659.0.

[editovat] Elektrické jednotky

Škodovka stála na počátku vývoje jednotek ř. EM 475.0. Výroba elektrické části sériových jednotek ř. EM 475.1 byla předána do MEZ Vsetín. Nyní dodává plzeňská Škoda elektrickou výzbroj pro jednotky ř. 471 a odvozené.

[editovat] Metro

[editovat] Tramvaje

Tramvaj Škoda 14T ev. č. 9137 na trati v Praze-Troji
Podrobnější informace naleznete v článku Tramvaje Škoda.

Dceřiná společnost Škoda Transportation (do roku 2004 Škoda Dopravní technika) vyrábí od roku 1997 částečně nízkopodlažní tramvaje. Prvním typem byla tříčlánková tramvaj Škoda 03T „Astra“, kterou je v počtu téměř 50 kusů možné potkat v pěti českých tramvajových provozech. Další úspěšné modely byly odvozeny od „Astry“ – tříčlánkové obousměrné vozy Škoda 10T exportované do USA, pětičlánkový obousměrný typ Škoda 06T pro italské Cagliari nebo tramvaje s designem od firmy Porsche Design Group – Škody 13T (Brno), 14T (Praha), 16T a obousměrná 19T (oba typy pro polskou Vratislav). Nejnovějším typem je zcela nízkopodlažní tramvaj Škoda 15T „ForCity“ nové koncepce vyráběná pro Prahu a lotyšskou Rigu.

Ve druhé polovině 90. let 20. století Škoda Dopravní technika rovněž modernizovala 46 starších tramvají Tatra T3 pro plzeňský a liberecký dopravní podnik.

[editovat] Trolejbusy

Trolejbus Škoda 21Tr v Ostravě

[editovat] Autobusy

Autobus Škoda 21Ab

Podle motoru značky Škoda se jmenují i některé typy autobusů vyráběné firmou Karosa:

[editovat] Traktory

  • 1926 - Škoda HT 30
  • 1930-1936 - Škoda HT 18
  • 1931 - Škoda HT 33
  • 19?? - Škoda HT 20
  • 1937 - Škoda HT 40

[editovat] Dělostřelecké tahače

[editovat] Vojenské nákladní automobily

[editovat] Děla

[editovat] Lehké tanky

[editovat] Rozdělení společnosti

[editovat] ŠKODA HOLDING a.s.

upravit

Tato část potřebuje aktualizaci, neboť obsahuje zastaralé informace. Můžete Wikipedii pomoci tím, že ji vylepšíte, aby odrážela aktuální stav a nedávné události. Podívejte se též na diskusní stránku, zda tam nejsou náměty k doplnění. Historické informace nemažte, raději je převeďte do minulého času a přesuňte je do části článku věnované dějinám.

[editovat] Obor TRANSPORTATION

K 2. listopadu 2011 Škoda Transportation a. s. koupila firmu Autobusová doprava-Miroslav Hrouda ze Zbiroha.[22] Hlavním důvodem této akvizice bylo, aby Škoda mohla v ostrém provozu testovat nově vyvíjené a vyráběné hybridní autobusy.[23]

[editovat] Obor POWER

[editovat] Ostatní společnosti

  • TVC s. r. o.

[editovat] Odkazy

[editovat] Reference

  1. ↑ a b c Škoda Holding a.s. - konsolidovaná výroční zpráva 2009 konsolidovaná čísla za Škoda Holding
  2. ↑ ŠKODA a její historie
  3. ↑ Vláda schválila prodej Škody Holding americké Appian Machinery
  4. ↑ Rozhodnutí OF/S264/02-215/03
  5. ↑ Janoušek - stopa, které se mnozí bojí
  6. ↑ MF Dnes: Dokumenty naznačují Romanovo napojení na plzeňskou Škodu
  7. ↑ ŠKODA a její historie
  8. ↑ E15: Škoda Holding se omezí na dopravní vozidla
  9. ↑ Škoda Power přešla do jihokorejských rukou. Doosan ji koupil za 11,5 mld. Kč
  10. ↑ lidovky.cz: Velké tajemství českého byznysu odhaleno: plzeňská Škoda odkryla majitele
  11. ↑ a b ihned.cz: Plzeňskou Škodu koupili čtyři manažeři. Appian v pozadí ale dál zůstává v mlze
  12. ↑ motejlek.com: Krsek, Korecký, Čmejla a Diviš koupili firmu, která byla už dávno jejich
  13. ↑ zápis v obchodním rejstříku
  14. ↑ E15: Skoda Industry může převzít Škodu Transportation
  15. ↑ aktualne.cz: Škoda Plzeň se v tichosti přestěhovala do Tichomoří
  16. ↑ E15: Kyperská Skoda chce Škodu Investment, bývalou Škodu Holding
  17. ↑ Finanční Noviny: ÚOHS povolil prodej společnosti Škoda Investment
  18. ↑ Ze Škody odteklo 32 miliard. Neznámo kam. Lidové noviny, 2. únor 2012.  
  19. ↑ CASKA, Jiří. Motorové vozy ze Škodovky. Rokycany : Lokálka Group, 1998. S. 6.   [Dále jen Caska.]
  20. ↑ Caska, s. 92.
  21. ↑ Caska, s. 94–95.
  22. ↑ Obchodní rejstřík
  23. ↑ Škoda Transportation přebírá dopravce Autobusová doprava - Miroslav Hrouda s.r.o., BUSportál.cz, 9. 11. 2011, dabra

[editovat] Související články

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
Škoda (podnik)

[editovat] Externí odkazy

Citováno z „http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Škoda_(podnik)&oldid=8482071“
Osobní nástroje
Jmenné prostory

Varianty
Akce
Navigace
Tisk/export
Nástroje
V jiných jazycích