Vysoké Mýto

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vysoké Mýto
Náměstí Přemysla Otakara II. ve Vysokém Mýtě

Náměstí Přemysla Otakara II. ve Vysokém Mýtě

znak obce Vysoké Mýtovlajka obce Vysoké Mýtoznakvlajka

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0534 581186
kraj (NUTS 3): Pardubický (CZ053)
okres (NUTS 4): Ústí nad Orlicí (CZ0534)
obec s rozšířenou působností: Vysoké Mýto
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 42,07 km²
počet obyvatel: 12 429 (1. 1. 2013[1])
nadmořská výška: 284 m
PSČ: 565 41 až 566 01
zákl. sídelní jednotky: 18
části obce: 10
katastrální území: 6
adresa městského úřadu: B. Smetany 92
566 32 Vysoké Mýto
starosta / starostka: Ing. Miloslav Soušek
Oficiální web: http://www.vysoke-myto.cz
E-mail: radnice@vysoke-myto.cz

Vysoké Mýto
Red pog.png
Vysoké Mýto
Vysoké Mýto, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Vysoké Mýto (německy Hohenmauth; latinsky Alta Muta) je město na východě Čech, jedno z nejstarších, nejvýznamnějších a šesté největší z měst Pardubického kraje.

Je třetím největším městem okresu Ústí nad Orlicí. Má přes 12 tisíc obyvatel, z toho k 1. 1. 2011 ve Vysokém Mýtě bydlelo 11 743. Leží asi 18 km JZ od okresního města Ústí nad Orlicí, při ústí Mlýnského potoka do řeky Loučná. Městem prochází místní železniční trať 018 z Chocně do Litomyšle a rychlostní silnice E35 (E442), která rozděluje město na 2 části.

Ve Vysokém Mýtě sídlí také výrobce autobusů Iveco Czech Republic (dříve Karosa).

Historii města knižně zpracovali taky v 19. století Alois Vojtěch Šembera (1845) a Hermenegild Jireček (1884) a později na jejich práci navázal F. Hnát (1934), který rozšířil historii o 1. světovou válku.

Místopis[editovat | editovat zdroj]

Řeka Loučná[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Loučná (řeka).

Řeka začíná téct od obce Karle, následně před obcí Chmelík přitéká do ní potok Květná a následně protéká jmenovanou obcí. A pokračuje přes obec Trstěnice (odsud i jedno z jmen). Dále protéká obcí Čistá, kde do ní přitéká Jalový potok. A přes obec Benátky vtéká do města Litomyšl. V Litomyšli zásobuje vodou rybník Velký Košíř. Za rybníkem se dělí na řeku a na Mlýnský potok a přitéká do ní Kornický potok. Následně zásobuje vodou (Mlýnský potok) další rybníky Malý Košíř, Borec a Šotka u obce Tržek. Za obcí do ní přitéká řeka Desná a do Desné kousek předtím přitéká Morašický potok. Z rybníků přitéká voda zpět do řeky Kornickým potokem. Dále protéká osídlením V lukách (obec Nová sídla). Dále do ní před obcí Cerekvice nad Loučnou přitéká Končinský potok a následně protéká samotnou obcí. Potom protéká okolo obce Hrušová. Následně protéká osídlením Valcha. A mezi osídlením a Sárovcem (město vysoké Mýto) se tok řeky rozděluje na dva toky a levý z nich protéká osídlením Spálenec. Za Sárovcem do ní vtéká Sloupnický potok. Dále protéká osídlením Soukenická Valcha a pokračuje přes osídlení Jangelec. Za ním do ní vtéká Betlémský potok a rozděluje se na dva toky. Pravý, který se stále jmenuje řeka Loučná a obtéká město okolo části města Na vinicích a Lipová a u stadionu vtéká zpět do jednoto toku. A levý tok, který se jmenuje Mlýnský potok, teče přes část města Visnarov a následně protéká částí města a za stadionem se spojuje s pravým tokem a pokračuje pod jménem Loučná. Oba toky propojuje ještě jeden tok bez jména. A řeka pokračuje dále. [2]

První záznamy o řece pochází z 12. století, kde je pojmenována jako „flumen Trstenice“. V 16. století se jí říkalo „řeka, která od Trstenice teče“. Místní prameny řeku dlouho pojmenovávají jednoduše jako „řeka“. Jméno Loučná uvádí až Václav Hájek a to na jejím dolním toku, to následně přebírá Pavel Stránský v 17. století, během tohoto století se jí taky říká „řeka Mejtská“, „Hohenmauth Wasser“ a v Schallerově topografii „Mejtskej potok“. Mezi lidmi se jí začíná jako Loučná říkat až v 18. století, první záznamy o tom jsou z městské knihy vydané 1712, založené roku 1676. Na počátku 19. století se jí nazývá taky Mejtnice nebo Mejtnička.[3]

Historie města[editovat | editovat zdroj]

Náměstí Přemysla Otakara II v roce 1990
Vysoké Mýto kasárna - počátek 20. století

Už název města, založeného na místě starší osady, svědčí o královském založení, protože pouze panovník byl oprávněn zřizovat mýta.

  • 1262 – kolonizační město založeno králem Přemyslem Otakarem II. jako jedno z obchodních středisek na hlavní spojnici Čech s Moravou, na tzv. Trstenické stezce mezi Prahou a Olomoucí
  • 1265 – na příkaz krále Přemysla Otakara II. Lokaci dle urbanistického stylu provedl lokaci stejně jako v pozdějším městě Poličce Kondrád z Limberka(Cun(d)radus de Lewendorf/Con(d)rad von Lewendorf), a který sem přivedl osadníky ze severního Německa. Město prosperovalo díky tz. Trstenické cestě vedoucí ze středních Čech do moravských center a uděleným právům (mílovému, várečnémuhrdelnímu). Město bylo opevněno vysokými hradbami, valy a hlubokými příkopy. Dokládá se tak dle zakládací smlouvy města Poličky ze dne 27.8.1265 (?).
  • 1307 – král Rudolf Habsburský změnil statut města na královské věnné město, takže připadlo jeho manželce Elišce Rejčce.
  • 1349 – první zmínka o chrámu sv. Vavřince
  • 1421 – po krátkém odporu dobyto husitskými vojsky Pražanů, mnoho lidí pobito a část vypálena
  • 1567 – byl prováděn v královských městech soupis domů. Ve Vysokém Mýtě jich tehdy bylo 380.
  • 1700 – město vyhořelo
  • 1808 – zbourána opevnění kolem bran
  • 18511959 – sídlem Vysokomýtského okresu
  • 1879 – založeno gymnázium
  • 1882 – město připojeno na železniční síť[4]
  • 19681990 – posádkové město okupačních sovětských vojsk

Půdorys města, náměstí i ulic se v historické části města od jeho založení nezměnil. Historii města poznamenala období rozkvětu i úpadku, ale i požáry a přítomnost vojsk, která se na historii města na dlouhou dobu podepsala.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Vysokém Mýtě.

Historické město[editovat | editovat zdroj]

Chrám sv. Vavřince od východu a zvonice
Pražská brána od náměstí
Litomyšlská brána od severu
Kostel Nejsvětější Trojice
  • Čtvercové náměstí Přemysla Otakara II. (udává se 140x140 m, ale přesně je 152x132 m) s Mariánským sloupem z roku 1714, radnicí z roku 1423 a řadou historických domů. Největší čtvercové náměstí v ČR celkově lemuje 47 domů.
  • Zbytky opevnění z první poloviny 14. století (hlavně na východní a severní straně města) se třemi branami „přemyslovského typu“ s dvojicí nestejně vysokých věží:
    • Pražská brána, dříve také Vraclavská, je jedním z pozůstatků opevnění města z 14. století, ale dnešní vzhled získala až v roce 1883. Z ochozu ve výšce 48 metrů je výhled na většinu částí města a je zde umístěna expozice spravovaná Regionálním muzeem. Krátkodobá expozice představuje kresby historických budov namalovaných žáky, kteří studovali vysokomýtské měšťanské a reálné školy v 60. a 70. letech 19. století. Stálá expozice dobových snímků ukazuje proměnu budov a částí města od poloviny 19. století.
    • Litomyšlská brána, obnovená v letech 1864–1867, uváděna ve starších pamětech jako věž Karaska.
    • Choceňská brána, z části zbořená 1844, z níž zbyla pouze mohutná věž.
  • Kostel sv. Vavřince', gotická trojlodní stavba s dlouhým presbytářem a dvěma věžemi ze 14. století, regotizovaná J. Mockerem v letech 1892–1899. Uvnitř hlavní oltář od M. V. Jäckela z roku 1700, pocházející z kláštera v Sedleci, s obrazem Nanebevzetí P. Marie od Petra Brandla. Pozdně gotická Madona (po 1500) a cínová křtitelnice od Ondřeje Ptáčka z roku 1499. Jižně od kostela stojí mohutná zvonice z roku 1583.
  • Hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice z roku 1543 před Litomyšlskou branou.
  • Secesní Sokolovna z roku 1900 v severním cípu historického města.[5]
  • Regionální muzeum ve Vysoké Mýtě s bohatými sbírkami a expozicí karosářské firmy Sodomka. Adresa: Šemberova 125/I

Předměstí[editovat | editovat zdroj]

  • Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež EMKO – Společnost sídlící v této budově se snaží pomáhat lidem v tísni. Adresa: Průmyslová ulice č. 168, Vysoké Mýto
  • Domov mládeže – ubytování pro místní studenty. Adresa: Gen. Závady 118, Vysoké Mýto
  • Tyršova plovárna se nachází na kraji města směrem na Pardubice. Má pouze jednu nádrž, která má sestupné dno, aby splnila kritéria jak pro malé děti tak pro dospělé, na mělčině je na betonové dno nasypán písek a voda se čerpá z místních zdrojů. Součástí je skákací věž s výškou 3m a tobogan + skluzavka. Dominantou plovárny je vodopád ve tvaru houby

Vzdělávací budovy a areály[editovat | editovat zdroj]

  • Šemberovo divadlo – Budova z roku 1924 si zachovala typický vzhled tehdejší doby. Dřív Kino Máj, dnes celým jménem Divadlo Aloise Vojtěcha Šembery slouží jak pro divadlo a to hlavně pro stálé angažmá Divadelního souboru Šembera, občanské sdružení Vysoké Mýto, tak jako kino.
  • Základní škola Javornického – 1. základní škola, vyučuje se celých 9 let
  • Základní škola Jiráskova – 2. základní škola, vyučuje se celých 9 let
  • Gymnázium Vysoké Mýto – jedna třída osmiletého studia a jedna třída čtyřletého studia.
  • Základní umělecká škola – umělecká škola hlavně pro dospívající
  • Speciální základní škola – určená pro děti s poruchami chování k jejich zařazení do praktického života.
    • Adresa: Jeronýmova 100, Vysoké Mýto
  • Dům dětí a mládeže Mikádo (DDM) – pořádá celoroční kroužky v místnostech budovy a jednoúčelové akce, ale ty jsou často mimo prostory budovy. Adresa: Choceňská 190, Vysoké Mýto

Ochrana přírody[editovat | editovat zdroj]

Zhruba 2¼ km severovýchodně od města se rozkládá přírodní památka U Vinic – zbytek původních zamokřených luk s výskytem řady ohrožených druhů rostlin.

V katastrálním území Vysoké Mýto je chráněno vícero památných stromů (stav 2012; údaje o poloze vztaženy k náměstí Přemysla Otakara II.):

Další dva chráněné stromy rostou v katastru místní části Svařeň.

Okolí[editovat | editovat zdroj]

  • Barokní areál nad obcí Vraclav tvoří kostel sv. Mikuláše, budova lázní a poustevna. Objekt je spravován Regionálním muzeem a slouží k tematickým barokním expozicím. Historie areálu se datuje do roku 1665, kdy byla nad pramenem léčivé vody nejprve zbudována kaplička a následně zřízena poustevna. Lázně s koupelnami byly dostavěny během let 1711 až 1719. Původní kaplička byla zbourána a mezi lety 1724 a 1730 postaven nad pramenem jednolodní barokní kostel s dvoukřídlým schodištěm podle návrhu navržený C. A. Canevalle. Následoval úpadek lázní na konci 18. století, budovy následně začaly chátrat. Během let 1976 až 1986 proběhla náročná rekonstrukce.

V kostele je cenné barokní zařízení z doby kolem 1730 a soubor barokních dřevěných polychromovaných plastik z roku zhruba 1740, které pocházejí z poutní cesty od Králík ke klášteru na Hedči. Autor není znám, snad patřil k žákům M. B. Brauna.

Členění a orgány města[editovat | editovat zdroj]

Město se dělí na tyto části:

  • město
    • střed města a nejstarší jádro
  • Choceňské Předměstí
    • Bžundov (GPS: 49.955103° N, 16.196245° E), části Dráby (GPS: 49.936955° N, 16.168461° E), Jangelec (GPS: 49.953201° N, 16.189244° E), Lipová (GPS: 49.961719° N, 16.162807° E), Na Vinicích (GPS: 49.96272° N, 16.183653° E), Na Krétě (GPS: 49.949301° N, 16.182355° E), Na plese (GPS: 49.968875° N, 16.170704° E), Průhony, Visnarov (GPS: 49.953474° N, 16.183765° E), Spálenec (GPS: 49.938516° N, 16.192273° E) a Pekárka, Sárovec (GPS: 49.943998° N, 16.192097° E) a Soukenická Valcha (GPS: 49.948362° N, 16.188943° E)
  • Litomyšlské Předměstí
    • Blahov, části Dráby, sídliště Družba (GPS:49.945863° N, 16.151735° E), Kaplanka, Lipová, Peklovce (GPS: 49.949529° N, 16.14518° E), Průhony, Voštice (GPS: 49.924358° N, 16.187173° E)/Harta, Zahrádky a Zdonín
  • Pražské Předměstí
    • sídliště Družba, Na Vrchách (GPS:49.948942° N, 16.1231° E), Koryta, části Peklovce a Václavka

K městu patří následující místní části

Město by mělo za rok 2011 mít celkové příjmy 283,314 miliónů korun, výdaje jsou schváleny na stejnou částku.

Areál Iveco se dělí na 2 části (často známé taky jako vrchní a spodní karosa).

Území[editovat | editovat zdroj]

Město má funkci obce s rozšířenou působností. Díky tomu vypracovává Rozbor udržitelného rozvoje území za tyto obce/města: Běstovice, Bošín, Bučina, České Heřmanice, Dobříkov, Džbánov u Vysokého Mýta, Hrušová, Choceň, Javorník, Koldín, Kosořín, Leština, Libecina, Mostek, Nasavrky, Nové Hrady, Oucmanice, Plchovice, Podlesí, Pustina, Radhošť, Řepníky, Seč, Skořenice, Slatina, Sruby, Stradouň, Sudslava, Svatý Jiří, Tisová, Týnišťsko, Újezd u Chocně, Vinary, Vraclav, Vračovice-Orlov, Zádolí, Zálší, Zámrsk a Zářecká Lhota o celkové ploše 281,86 km2 včetně města.

Orgány města[editovat | editovat zdroj]

  • Starosta (Q3 2011): Ing. Miroslav Soušek (ČSSD)
    • Funkce: Vedení městského úřadu, podepisování oběcně závazných vyhlášek a jiných usnesení společně se zástupcem či zástupci starosty, má na starosti věci okolo schůzek městské rady a městského zastupitestva, zastupuje město při jednáních a událostech mimo město.
    • Možnosti: Při významných událostech může na sobě nést závěsný odznak se státním znakem České republiky případně i znak města, má právo na pozastavení výkonu usneseného městskou radou v otázkách samostatné působení města, pokud vyhodnotí usnesení rady, jako nesprávné.
  • Místostarosta (Q3 2011): Ing. František Jiraský
    • Funkce: V době nepřítomnosti starosty zastává jeho funkci. podepisuje oběcně závazné vyhlášeky a jiná usnesení společně se starostou.
  • Rada města (Q3 2011): Ing. Miloslav Coufal, Ing. František Jiraský, Jiří Kovařík, Ing. Jan Pešina, Ing. Miloslav Soušek, MUDr. Jiřina Šafrová a Ivana Zemková
  • Zastupitelstvo města (Q3 2011): Ing. Roman Baťa (Nezávislí), Jaroslav Bezděk (ČSSD), Ing. Miloslav Coufal (ČSSD), MUDr. Lenka Dejdarová (Nestraníci), Luděk Hejhal (ODS), doc. RNDr. Josef Hynek, MBA, Ph.D. (ODS), Ing. František Jiraský (Nestraníci), Mgr. Jiří Junek (KDU-ČSL), doc. PhDr. Jan Klíma (ČSSD), Jiří Kovařík (Volba pro město), Ing. Krejza Martin (ODS), Ing. Pavel Kubů (KSČM), Mgr. Bc. Jitka Loskotová (Věci veřejné), Ing. Jan Pešina (Věci veřejné), PaedDr. Jiří Podroužek (Volba pro město), Ing. Miloslav Soušek (ČSSD), MUDr. Jiřina Šafrová (Nestraníci), Mgr. Jan Štangl, DiS. (TOP 09), Mgr. Jiří Vedral (Volba pro město), Mgr. Josef Vondráček (ČSSD a Ivana Zemková (ODS)

Události[editovat | editovat zdroj]

Už několik let město každoročně o letních prázdninách spolupořádá Týden hudby a Kinematograf bratří Čadíků.

Kamery[editovat | editovat zdroj]

Město umístilo 5 webových kamer do těchto lokalit:

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Rozložení obyvatel 2011[editovat | editovat zdroj]

  • 12 286 občanů má české občanství
  • 348 cizinců má trvalý pobyte ve Vysokém Mýtě
  • 5 950 mužů
  • 6 336 žen
  • 2 592 obyvatel je do věku 18 let
  • 2 629 obyvatel je starších 60 let
  • v roce 2000 se narodilo 127 miminek
  • v roce 2001 se narodilo 113 miminek
  • v roce 2002 se narodilo 131 miminek
  • v roce 2003 se narodilo 130 miminek
  • v roce 2004 se narodilo 129 miminek
  • v roce 2005 se narodilo 138 miminek
  • v roce 2006 se narodilo 147 miminek
  • v roce 2007 se narodilo 146 miminek
  • v roce 2008 se narodilo 152 miminek
  • v roce 2009 se narodilo 153 miminek
  • v roce 2010 se narodilo 142 miminek
  • v roce 2007 se do obce přistěhovalo 178, odstěhovalo se 256 a 110 jich zemřelo.
  • v roce 2008 se do obce přistěhovalo 144, odstěhovalo se 241 a 109 jich zemřelo.
  • v roce 2009 se do obce přistěhovalo 168, odstěhovalo se 226 a 118 jich zemřelo.
  • v roce 2010 se do obce přistěhovalo 179, odstěhovalo se 222 a 126 jich zemřelo.

Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Přesné údaje počtu obyvatel nebyl před rokem 1830 přesně znám. Počítali se pouze tzv. měšťané. Pro výpočet celkové populace se používá koeficient 6, to znamená, že na 1 měšťana připadá 6 usedlých občanů (členů rodiny atd.)

  • rok 1598: asi 2 000 obyvatel
  • rok 1628: asi 400 obyvatel
  • rok 1731: asi 2 500 obyvatel
  • rok 1788: asi 3 500 obyvatel

Po roce 1830 se při sčítání lidu počítají všechny vrstvy lidí, proto se do výsledku nezapočítá žádný koeficient.

  • rok 1830: 4 623 obyvatel
  • rok 1843: 4 512 obyvatel
  • rok 1857: 5 369 obyvatel
  • rok 1869: 6 018 obyvatel
  • rok 1881: 7 190 obyvatel
  • rok 1890: 9 705 obyvatel
  • rok 1900: 9 505 obyvatel včetně 1 454 vojáků
  • rok 1910: 10 858 obyvatel včetně 1 722 vojáků
  • rok 1921: 10 515 obyvatel včetně 2 001 vojáků
  • rok 1930: 10 829 obyvatel včetně 2 433 vojáků
  • květen 1945: 9 638 obyvatel
  • říjen 1945: 9 064 obyvatel
  • rok 1948: 8 100 obyvatel
  • rok 1965: 8 885 obyvatel
  • rok 1970: 9 716 obyvatel
  • rok 1980: 11 152 obyvatel
  • rok 1991: 10 987 obyvatel
  • rok 2001: 12 116 obyvatel, v tomto roce proběhlo sčítání lidu 2001 (podrobnosti) (sčítání lidu 2001, podrobnosti ZDE)
  • rok 2006: 12 432 obyvatel
  • rok 2007: 12 521 obyvatel
  • rok 2008: 12 705 obyvatel
  • rok 2009: 12 669 obyvatel
  • rok 2010: 12 634 obyvatel
  • rok 2011: 12 470 obyvatel[6]

Osobnosti spojené s městem[editovat | editovat zdroj]

Politika, historie[editovat | editovat zdroj]

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Kultura, společnost[editovat | editovat zdroj]

Věda[editovat | editovat zdroj]

Sport[editovat | editovat zdroj]

  • FC Nejzbach
  • Autoklub Karosa Vysoké Mýto
  • Plavecký klub
  • Aeroklub Vysoké Mýto
  • Tenisový klub LTC Vysoké Mýto
  • Atletický klub

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2013 [online]. Český statistický úřad, 30. 4. 2013. Dostupné online.  
  2. Seznam. mapy.cz [online]. [cit. 2011-12-17]. Jde o výpis podle toho jak teče řeka, všechny popisy jsou brány z mapy.cz. Dostupné online. (česky) 
  3. Ivan Honl, Přehled místopisného názvosloví Choceňská, II – hydrografické názvy, Listy Orlického muzea, 1966. (názvy v 19. st.)
  4. Ottův slovník naučný, heslo Mýto Vysoké.
  5. E. Poche (red.), Umělecké památky Čech 4. Str. 297-302.
  6. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2012 [online]. Český statistický úřad, 31.5.2012. Dostupné online.  
  7. Planetka (18647) Vaclavhubner
  8. Geocache věnovaná Václavu Hübnerovi

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku / 8. díl V-Ž. Praha : Libri, 2011. 896 s. ISBN 978-80-7277-410-4.  
  • Ottův slovník naučný, heslo Mýto Vysoké. Sv. 17, str. 950.
  • E. Poche (red.), Umělecké památky Čech 4. Praha: Academia 1982. Heslo Vysoké Mýto. Str. 297-302.
  • DVOŘÁK, Radovan. Vysoké Mýto: Stručné dějiny města. Příprava vydání Dr. Eva Bešťáková (odpovědná) a Miroslav Všetečka (technický); ilustrace Jaroslav Cheben, R. Dvořák (foto), F. Fikejz (foto), Z. Mauer (foto), J. Popelka (foto) a V. Teplý (foto). Český Těšín : Kruh, 1974. 144 s. (1. vydání) 46-001-74 (ale nevím jestli ISBN nebo který).  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Budovy a pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Sport[editovat | editovat zdroj]