Sopotnice
| Sopotnice | |
|---|---|
|
|
|
| status: | obec |
| NUTS 5 (obec): | CZ0534 580961 |
| kraj (NUTS 3): | Pardubický (CZ053) |
| okres (NUTS 4): | Ústí nad Orlicí (CZ0534) |
| obec s rozšířenou působností: | Ústí nad Orlicí |
| pověřená obec: | |
| historická země: | Čechy |
| katastrální výměra: | 13,57 km² |
| počet obyvatel: | 944 (3. 7. 2006) |
| zeměpisné souřadnice: | 50° 3′ 20″ s. š., 16° 20′ 38″ v. d. |
| nadmořská výška: | 345 m |
| PSČ: | 561 15 |
| zákl. sídelní jednotky: | 1 |
| části obce: | 1 |
| katastrální území: | 1 |
| adresa obecního úřadu: | Sopotnice 273 56115 Sopotnice |
| starosta / starostka: | Antušek Jan |
| Oficiální web: http://www.obecsopotnice.cz/ E-mail: ou.sopotnice@sopotnice.cz |
|
 Zdroje k infoboxu a částem obce |
|
Obec Sopotnice se nachází v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji, zhruba 10 km ssz. od Ústí nad Orlicí. Sídlo se rozkládá ve Svitavské pahorkatině jižně od řeky Divoká Orlice; jeho osu tvoří silnice I/14. Ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 944 obyvatel.
Historie[editovat]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1356.
Osídlování území při středním a horním toku Divoké Orlice bylo ve 13. století. Sopotnice vznikla společně s 25 vesnicemi na zlomu 13. a 14. století. Ve vesnici byly prosté a dřevěné stavby. Jedinou větší budovou byl kostel, z počátku dřevěný, později někdy na přelomu 14. a 15. století nahrazen stavbou kamennou. Z původního kostela se zachovala jen část obvodových zdí presbyteria, která svým charakterem se však hlásí až do 15. století. Ostatní části kostela jsou z pozdějších přestaveb. Při kostelu vznikla i fara, z čehož lze usuzovat, že Sopotnice patřila k větším i význačnějším vesnicím v regionu. Fara je doložena v seznamu far v letech 1344-1350. Toto je vlastně první písemná zpráva vztahující se k Sopotnici. Ves byla rozdělená na dvě části. Jedna patřila ke královskému panství litickém, druhá při Půtickém Potštejně.
První majitel potštejnské části Sopotnice byl Procek z Potštejna, příslušník rodu Půticů, byl před rokem 1312 zavražděn příslušníky pražské německé rodiny Pušů. Prockův syn Mikuláš z Potštejna proto zavraždil Peregrina Puše. Zásahem krále byl mezi Mikulášem a Pušovci sjednán mír. Ve 30. letech, za nepřítomnosti krále Jana Lucemburského, se stal Mikuláš z Potštejna loupeživým rytířem. V roce 1339 mladý kralevic Karel IV. oblehl Potštejn, hrad dobyl a Mikuláš zahynul. Podle pověstí se Karel IV. při obléhání hradu zdržoval na sopotnické faře. Po dobytí hradu Potštejna byl Mikulášův majetek zabaven, ale již v roce 1341 byla část majetku vrácena jeho pěti dětem. V roce 1356 Mikulášův syn Ježek z Potštejna prodal potštejnské panství, 19 vesnic, Karlovi IV. A při tomto prodeji se vysloveně připomíná polovina Sopotnice jako součást potštejnského panství. To je také první doklad o rozdělení vsi a vlastně i jedna z prvních zpráv vztahujících se ke vsi. Ježek z Potštejna potom od Karla IV. dostal panství žampašské a stal se předkem rodiny Žampachů z Potštejna. V roce 1356 se tedy vrchností pro sopotnické poddané stal přímo český král Karel IV. Králové avšak nespravovali potštejnské panství sami, ale dávali do zástavy různým pánům. Tak např. v roce 1389 měl panství v zástavě markrabě moravský Prokop, v roce 1395 Jindřich Lacembok z Chlumu, 1437 Hynek Krušina z Lichtenburka. V roce 1454 potom Vilém Krušina z Lichtenburka postoupil své zástavní právo k potštejnskému panství majiteli sousedních Litic a potomnímu českému králi Jiřímu z Poděbrad. Přechod do rukou Jiřího z Poděbrad význačně ovlivnil další dějiny Sopotnice, neboť tak po 150 letech opět obě její části byly spojeny v rukou jednoho majitele.
