Katastrální území

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Katastrální území Prahy
Katastrální území Brna

Katastrální území (k. ú.) je v České republice podle § 2 písm. h) katastrálního zákona č. 256/2013 Sb. „technická jednotka, kterou tvoří místopisně uzavřený a v katastru nemovitostí společně evidovaný soubor nemovitostí“. Obdobná definice platí i na Slovensku. Existují také katastrální území nesouvislá, např. vesnice Kaliště spadá do katastru České Budějovice 4-venkov, ale územně se zbytkem tohoto katastrálního území nijak nesousedí.

V rámci k. ú. jsou číslovány parcely v jedné nebo dvou číselných řadách. V rámci České republiky mají katastrální území jedinečná pojmenování, která zpravidla vycházejí z názvu obce, osady nebo městské části. V mnoha případech se jejich názvy například rozlišujícími přívlastky od názvu správní jednotky (obce, městské části) odlišují. Katastrální území pokrývají celé území státu. Hranice a názvy katastrálních území určují místně příslušné katastrální úřady po projednání s obcemi nebo na jejich návrh.

Termín územně technická jednotka (ÚTJ) se od pojmu „katastrální území“ liší, třebaže ve většině případů jsou k. ú. a ÚTJ totožné. Spadá-li však katastrální území do více městských částí, rozděluje se do příslušného počtu ÚTJ. ÚTJ byly poprvé zavedeny vyhláškou Federálního statistického úřadu a Federálního ministerstva pro technický rozvoj č. 120/1979 Sb., o prostorové identifikaci. Ve vojenských újezdech se katastr nemovitostí dosud (r. 2000) nevede, některá jejich katastrální území jsou také rozdělena na více ÚTJ. V dalších třech případech rozpor mezi ÚTJ a k. ú. přetrvával nedořešením změny území obcí.

Při osamostatnění České republiky k 1. 1. 1993 bylo na jejím území 13 047 katastrálních území. K 1. 1. 2000 bylo v České republice 13 078 katastrálních území a 13 196 územně technických jednotek, z toho 87 netvoří celé katastrální území. Na podzim roku 2007 je v České republice 13 037 katastrálních území.

Vznik a vývoj[editovat | editovat zdroj]

Na území dnešního Česka vznikly jednotky územního katastru v roce 1789 při zavedení josefínského katastru. Nejvyšší patent císaře Josefa II. zde dne 20. dubna 1785 o reformě pozemkové daně a vyměření půdy za základ vyměřování daní stanovil nikoli panství, ale technicky definovatelnou plochu katastrální obce (pozdějšího katastrálního území). Před 1. lednem 1928 se tyto jednotky označovaly jako katastrální obec (dodnes je tomu tak v Rakousku) a vztahovala se k nejmenší správní jednotce, obci. Obec v dnešním slova smyslu se naopak označovala jako místní obec (německy Ortsgemeinde). Postupně se správní členění od katastrálního čím dál více rozrůzňovalo, protože u katastrálního členění byla upřednostněna stabilita a u správního členění přizpůsobení vývoji území. Termín katastrální obec byl proto v Československu od 1. ledna 1928 zákonem č. 177/1927 Sb. z. a n., „o pozemkovém katastru a jeho vedení (Katastrální zákon)“ ze dne 16. prosince 1927 nahrazen pojmem katastrální území. V Rakousku se rozlišuje katastrální obec (ekvivalent termínu katastrální území) a místní obec (obec v českém slova smyslu).

Katastrální území mohou být v některých případech i zaniklá sídla, např. bývalá obec Kapličky v okrese Český Krumlov či Mušov v okrese Břeclav, někdy však po zániku obcí docházelo ke slučování katastrálních území do větších celků.

Každé katastrální území v Česku nebo na Slovensku je součástí jedné obce nebo vojenského újezdu. Obec nebo vojenský újezd podle zákona smí být tvořeny jedním nebo více celými katastrálními územími. Pokud je k správnímu území obce připojena (delimitována) část zástavby z území sousední obce, která netvoří celé k. ú., musí být současně provedena i změna hranic katastrálních území.

V roce 2000 zbývaly ještě tři[zdroj?] nedořešené rozdíly mezi k. ú. a ÚTJ, pocházející z roku 1990: V okrese České Budějovice obec a ÚTJ Strýčice byly evidovány v k. ú. obce Radošovice. Další dva případy se týkaly okresu Písek: ÚTJ Obora u Radobytec v obci Cerhonice byla vedena jako součást obce Mirotice, ÚTJ Třešně v obci Záhoří byla vedena jakou součást obce Dolní Novosedly. Příbramské části Jesenice a Jerusalem jsou v katastrálním území Háje u Příbramě stejně jako obec Háje, zaujímající zbytek tohoto katastrálního území.

I většina samosprávných městských částí statutárních měst je tvořena jedním nebo více celými katastrálními územími. V řadě případů je zde však třeba i několik katastrálních území rozděleno mezi více městských částí. V takových případech se katastrální území rozděluje podle příslušného počtu ÚTJ. V Praze se správní členění od katastrálního začalo rozrůzňovat v roce 1947 a zejména v centrální části Prahy se zásadně rozešly v roce 1949 a znovu v roce 1960. Například Vinohrady jsou rozděleny do pěti ÚTJ, k. ú. Nusle se skládá z ÚTJ Nusle 2 a Nusle 4 atd. Ve statutárních městech a hlavním městě Praze je proto celkem o 50 ÚTJ více než k. ú. (navíc je 30 ÚTJ v Praze, 2 v Plzni, 6 v Ústí nad Labem, 3 v Pardubicích, 16 v Brně, 2 v Havířově, 2 v Opavě, 4 v Ostravě).

V České republice je 5 vojenských újezdů. Vojenský újezd Doupov je rozdělen na pět katastrálních území, ale na 70 územně technických jednotek podle bývalého katastru nemovitostí.

Označení katastrálního území v terénu[editovat | editovat zdroj]

Silniční cedule na katastrální hranici města Adamova a obce Bílovice nad Svitavou

V terénu se hranice a názvy katastrálních území veřejně srozumitelným způsobem obvykle neoznačují. Existují však výjimky (viz fotografie).

Jméno katastrálního území je v některých obcích tradičně uváděno na tabulce s číslem popisným nebo na tabulce s názvem ulice. Obecně závazné právní předpisy (dříve vyhláška 97/1961 Sb., nyní 326/2000 Sb.) to nepožadují, zásady pro provedení tabulek však stanovují obce, a to jednotně pro celé své území.

Zobrazení v mapách[editovat | editovat zdroj]

Hranice katastrálních území jsou zobrazovány jako jedna z vrstev ve státních mapových dílech velkých a středních měřítek a jsou užívány jako základní podkladová vrstva pro geografické informační systémy.

Hranice katastrálních území bývají zakresleny i v některých mapách či plánech pro veřejnost. V tištěných plánech Prahy vzhledem ke čtyřem souběžným způsobům členění města kvůli přehlednosti zakreslovány nejsou, ale jsou jednou z vrstev elektronických map Prahy, dostupných na webu města a některých městských částí. Rovněž v územním plánu města Brna [1] jsou tyto hranice zakreslené.

Termíny označující katastrální území v jiných státech[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]