Katastrální území

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Katastrální území Prahy
Katastrální území Brna

Katastrální území je typ územního a katastrálního členění používaný převážně v zemích na území bývalé Habsburské monarchie: V Česku, na Slovensku, v Rakousku, Slovinsku, Bosně a Hercegovině, Chorvatsku a Jižním Tyrolsku a také v Nizozemsku.

Katastrální území v Česku[editovat | editovat zdroj]

Katastrální území (k. ú.) je v České republice podle § 2 písm. h) katastrálního zákona č. 256/2013 Sb. „technická jednotka, kterou tvoří místopisně uzavřený a v katastru nemovitostí společně evidovaný soubor nemovitostí“. Obdobná definice platí i na Slovensku.

V rámci k. ú. jsou číslovány parcely v jedné nebo dvou číselných řadách. V rámci České republiky mají katastrální území jedinečná pojmenování, která zpravidla vycházejí z názvu obce, osady nebo městské části. V mnoha případech se jejich názvy například rozlišujícími přívlastky od názvu správní jednotky (obce, městské části) odlišují. Katastrální území pokrývají celé území státu. Hranice a názvy katastrálních území určují místně příslušné katastrální úřady po projednání s obcemi nebo na jejich návrh. V Praze katastrální území ze zákona plní zároveň i funkci evidenčních částí obce, v ostatních obcích se s nimi často shodují, avšak nemusejí být vymezeny ani pojmenovány totožně a o jejich vymezení a názvech se rozhoduje jiným postupem.

Termín „územně technická jednotka“ (ÚTJ) se od pojmu „katastrální území“ liší, třebaže ve většině případů jsou k. ú. a ÚTJ totožné. Spadá-li však katastrální území do více městských částí, rozděluje se do příslušného počtu ÚTJ. ÚTJ byly poprvé zavedeny vyhláškou Federálního statistického úřadu a Federálního ministerstva pro technický rozvoj č. 120/1979 Sb., o prostorové identifikaci. Ve vojenských újezdech se katastr nemovitostí dosud (r. 2000) nevede, některá jejich katastrální území jsou také rozdělena na více ÚTJ. V dalších třech případech rozpor mezi ÚTJ a k. ú. přetrvával nedořešením změny území obcí.

Při osamostatnění České republiky k 1. 1. 1993 bylo na jejím území 13 047 katastrálních území. K 1. 1. 2000 bylo v České republice 13 078 katastrálních území a 13 196 územně technických jednotek, z toho 87 netvoří celé katastrální území. Na podzim roku 2007 je v České republice 13 037 katastrálních území.

Označení katastrálního území v terénu[editovat | editovat zdroj]

Silniční cedule na katastrální hranici města Adamova a obce Bílovice nad Svitavou
Hraniční kámen označující v terénu hranici mezi Bílovicemi nad Svitavou a Útěchovem

V terénu se hranice a názvy katastrálních území veřejně srozumitelným způsobem obvykle neoznačují. Existují však výjimky (viz fotografie).

V některých obcích je na tabulce s číslem popisným nebo na tabulce s názvem ulice tradičně uváděn název evidenční části obce, který v některých obcích, například v Praze, odpovídá i katastrálnímu členění. Obecně závazné právní předpisy (dříve vyhláška 97/1961 Sb., nyní 326/2000 Sb.) to nepožadují, zásady pro provedení tabulek však stanovují obce, a to jednotně pro celé své území.

Zobrazení v mapách[editovat | editovat zdroj]

Hranice katastrálních území jsou zobrazovány jako jedna z vrstev ve státních mapových dílech velkých a středních měřítek a jsou užívány jako základní podkladová vrstva pro geografické informační systémy.

Hranice katastrálních území bývají zakresleny i v některých mapách či plánech pro veřejnost. V tištěných plánech Prahy vzhledem ke čtyřem souběžným způsobům členění města kvůli přehlednosti zakreslovány nejsou, ale jsou jednou z vrstev elektronických map Prahy, dostupných na webu města a některých městských částí. Rovněž v územním plánu města Brna [1] jsou tyto hranice zakreslené.

Vznik a vývoj[editovat | editovat zdroj]

Na území tehdejších Čech, Moravy, tzv. rakouského Slezska, Rakousích pod Enží a několika dalších zemích vznikly jednotky územního katastru v roce 1789 při zavedení josefského katastru. Nejvyšší patent císaře Josefa II. zde dne 20. dubna 1785 o reformě pozemkové daně a vyměření půdy[1] za základ vyměřování daní stanovil nikoli panství, ale technicky definovatelnou plochu katastrální obce (pozdějšího katastrálního území). Před 1. lednem 1928 se tyto jednotky označovaly jako katastrální obec (dodnes je tomu tak v Rakousku) a vztahovala se k nejmenší správní jednotce, obci. Obec v dnešním slova smyslu se naopak označovala jako místní obec (německy Ortsgemeinde). Postupně se správní členění od katastrálního čím dál více rozrůzňovalo, protože u katastrálního členění byla upřednostněna stabilita a u správního členění přizpůsobení vývoji území. Termín katastrální obec byl proto v Československu od 1. ledna 1928 zákonem č. 177/1927 Sb. z. a n., „o pozemkovém katastru a jeho vedení (Katastrální zákon)“ ze dne 16. prosince 1927 nahrazen pojmem katastrální území. V Rakousku se rozlišuje katastrální obec (ekvivalent termínu katastrální území) a místní obec (obec v českém slova smyslu).

Katastrální území mohou být v některých případech i zaniklá sídla, např. bývalá obec Kapličky v okrese Český Krumlov či Mušov v okrese Břeclav, někdy však po zániku obcí docházelo ke slučování katastrálních území do větších celků.

Každé katastrální území v Česku nebo na Slovensku je součástí jedné obce nebo vojenského újezdu. Obec nebo vojenský újezd podle zákona smí být tvořeny jedním nebo více celými katastrálními územími. Pokud je k správnímu území obce připojena (delimitována) část zástavby z území sousední obce, která netvoří celé k. ú., musí být současně provedena i změna hranic katastrálních území.

I většina samosprávných městských částí statutárních měst je tvořena jedním nebo více celými katastrálními územími. V řadě případů je zde však třeba i několik katastrálních území rozděleno mezi více městských částí. V takových případech se katastrální území rozděluje podle příslušného počtu ÚTJ. V Praze se správní členění od katastrálního začalo rozrůzňovat v roce 1947 a zejména v centrální části Prahy se zásadně rozešly v roce 1949 a znovu v roce 1960. Například Vinohrady jsou rozděleny do pěti ÚTJ, k. ú. Nusle se skládá z ÚTJ Nusle 2 a Nusle 4 atd. Ve statutárních městech a hlavním městě Praze je proto celkem o 50 ÚTJ více než k. ú. (navíc je 30 ÚTJ v Praze, 2 v Plzni, 6 v Ústí nad Labem, 3 v Pardubicích, 16 v Brně, 2 v Havířově, 2 v Opavě, 4 v Ostravě).

Vznik a zánik[editovat | editovat zdroj]

Katastrální území jsou podle potřeby zřizována i rušena, například vojenský újezd Brdy měl původně 37 katastrálních území, která byla později sloučena do pěti. Před zrušením újezdu bylo území nově rozděleno na 27 katastrálních území, která připadla jednotlivým obcím.

V roce 2000 zbývaly ještě tři[zdroj?] nedořešené rozdíly mezi k. ú. a ÚTJ, pocházející z roku 1990: V okrese České Budějovice obec a ÚTJ Strýčice byly evidovány v k. ú. obce Radošovice. Další dva případy se týkaly okresu Písek: ÚTJ Obora u Radobytec v obci Cerhonice byla vedena jako součást obce Mirotice, ÚTJ Třešně v obci Záhoří byla vedena jako součást obce Dolní Novosedly. Příbramské části Jesenice a Jerusalem (od 1. února 2018 vyčleněno jako samostatné katastrální území)[2] byly v katastrálním území Háje u Příbramě stejně jako obec Háje, zaujímající zbytek tohoto katastrálního území.

Termíny označující katastrální území v jiných státech[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HABSBURSKO-LOTRINSKÝ, Jozeff; Z KOLLOWRATU, Leopold hrabě; CHOTEK, Jan Rudolff hrabě, a další. C1 • 1 • Patent ze dne 20. dubna 1785 o reformě daně pozemkové a vyměření půdy. Nejvyšší patent Josefa II.. uazk.cuzk.cz [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2022-07-18]. Dostupné online. 
  2. Český úřad zeměměřický a katastrální. Změny názvů katastrálních území : Změny názvů katastrálních území schválené od roku 2007 Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním podle § 3 odst. 1 písm. g) zákona č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve znění pozdějších předpisů [online]. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2021-02-17 [cit. 2023-04-25]. Kapitola V roce 2018 : Středočeský kraj : Příbram : nové katastrální území (Háje u Příbramě) : Jerusalem : 1. 2. 2018 : 4. 12. 2017 : ČÚZK-13149/2017-22. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]