1949
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Seznam historických výročí | Aktuality
2. tisíciletí
◄ | 19. st. | 20. století | 21. st.
◄◄ | ◄ | 1945 | 1946 | 1947 | 1948 | 1949 | 1950 | 1951 | 1952 | 1953 | ► | ►►
1949 (MCMXLIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
[editovat] Události
| 1949 |
|---|
Československo
| Demografický vývoj v Česku | |
|---|---|
| 1949 | |
| Střední stav obyvatel | 8 892 613 |
| Narození | 185 484 |
| Zemřelí | 104 632 |
| Přirozený přírůstek | 80 852 |
| Přírůstek stěhováním | 3 202 |
| Celkový přírůstek | 84 054 |
- 1. ledna
- Zavedeno nové krajské uspořádání, které již nerespektovalo staré zemské hranice.
- Moravské město Zlín je na základě údajné žádosti svých 61 tisíc obyvatel přejmenováno na Gottwaldov, podle prvního komunistického prezidenta Klementa Gottwalda.
- 25. únor – Založena Rada svobodného Československa ve Washingtonu D.C.
- 23. – 24. duben - slučovací sjezd mládežnických organizací, vzniká Svaz československé mládeže, vzniká Pionýr.
- 25. – 29. květen - IX. sjezd KSČ.
- 20. červen - katolická církev exkomunikovala participanty tzv. katolické akce (kolaboranty s totalitním režimem)
- 21. červen – Generál Heliodor Píka oběšen v plzeňské věznici Bory (první justiční vražda v totalitním Československu).
- 1. červenec - katolická církev exkomunikovala příslušníky a podporovatele komunistických stran
- 5. listopadu – Ve věznici Pankrác oběšeno šest nestraníků (Vratislav Polesný, Vratislav Janda, Josef Charvát, Emanuel Čančík, Květoslav Prokeš a Jaroslav Borkovec) v souvislosti s přípravou údajného květnového protikomunistického povstání 1949 (další justiční vražda v totalitním komunistickém Československu, první masová).
- Na podkladě zákona o kolektivizaci vznikají JZD.
Svět
- 4. duben – Založena Severoatlantická aliance - NATO.
- 26. – 30. duben - I. zasedání RVHP v Moskvě.
- 5. květen – Založena Rada Evropy.
- 23. květen – Na části německého území okupované americkou, britskou a francouzskou armádou (Trizonie) vzniká Spolková republika Německo.
- 1. říjen – Mao Ce-tung vyhlašuje Čínskou lidovou republiku a stává se jejím předsedou. Čínská občanská válka tak končí vítězstvím komunistů, poražení nacionalisté pod vedením Čankajška se uchylují na Tchaj-wan, spolu s nimi na 2 milióny uprchlíků. Taibei se stává dočasným hlavním městem Čínské republiky. Tzv. Čínská republika na Tchaj-wanu se nikdy nevzdala formálního nároku na vládu nad pevninskou Čínou.
- 7. říjen – Na části německého území okupované sovětskou armádou vzniká Německá demokratická republika.
- 16. října - V Řecku po pěti letech skončila občanská válka.
[editovat] Vědy a umění
- 4. dubna - I. sjezd československých spisovatelů.
- 8. června – Publikován román 1984 anglického spisovatele George Orwella.
- Byl objeven chemický prvek berkelium.
[editovat] Sport
červen - Emil Zátopek překonal poprvé světový rekord, v běhu na 10 000 m
[editovat] Nobelova cena
- za literaturu: William Faulkner USA
- za medicínu: Walter Rudolf Hess, Antonio Caetano De Abreu Freire Egas Moniz - za objev funkce mezimozku - koordinace činnosti vnitřních orgánů
- za fyziku: Jukawa Hideki - za předpověď existence mezonů na základě teoretického výzkumu jaderných sil
- za chemii: William Francis Giauque - za jeho příspěvky na poli chemické termodynamiky
- za mír: John Boyd-Orr Velká Británie
[editovat] Narození
Česko
- 3. ledna – Jiří Šindelář zvaný Dědek, český baskytarista, člen skupiny Katapult († 5. ledna 2009)
- 23. února – Rostislav Vojáček, český fotbalista
- 4. března – Karel Loprais, český automobilový závodník, šestinásobný vítěz Rallye Paříž-Dakar
- 7. května – Kateřina Hilská, česká překladatelka z angličtiny
- 26. července – Bolek Polívka, český herec a mim
- 25. října - Jiří Schmitzer, český herec
- 4. října – Vojtěch Mojžíš, český hudební skladatel
- 30. října – Michal Ajvaz, český básník, překladatel a spisovatel
- 22. prosince – Vladimír Martinec, český hokejista a trenér
Svět
- 1. ledna – Zvonko Fišer, slovinský právník
- 11. ledna – Bogdan Borusewicz, polský politik
- 30. ledna – Peter Agre, americký biolog a chemik, nositel Nobelovy ceny ze chemii v roce 2003.
- 10. března – Larry Wall, autor programovacího jazyka Perl
- 15. května – Hajo Banzhaf, německý filosof, astrolog a spisovatel († 11. února 2009)
- 16. května – Bryan Hartnell je jedna ze dvou přeživších obětí amerického sériového vraha Zodiaka
- 18. května – Rick Wakeman, hudebník a skladatel, člen skupiny Yes
- 19. května – Karol Konárik, slovenský zpěvák, podnikatel a politik
- 18. června – Lech Kaczyński, polský prezident († 10. dubna 2010)
- 20. června – Lionel Richie, americký zpěvák
- 22. června – Jaroslav Filip, slovenský hudebník, skladatel, humorista, dramaturg, herec († 14. června 2000)
- 22. června – Meryl Streepová, americká herečka
- 25. srpna – Salif Keita, malijský popový zpěvák
- 8. října – Sigourney Weaver, americká herečka
- 22. října – Arsène Wenger, francouzský fotbalový trenér
- 26. listopadu – Letizia Moratti, italská politička
- 25. prosince – Miluše Voborníková, česká zpěvačka
- 12. prosince – David Abulafia, britský historik
[editovat] Úmrtí
Česko
- 25. ledna – Emil Axman, český hudební skladatel a folklorista (* 3. června 1887)
- 6. února – Karel Barvitius, český skladatel a hudební nakladatel (* 14. ledna 1893])
- 2. března – Antonín Bednář, český dirigent, sbormistr a skladatel (* 1. listopadu 1896)
- 11. května – Cyril Pecháček, český dirigent a skladatel (* 17. března 1899)
- 21. května – Stanislav Otruba, český hudební skladatel (* 17. května 1868)
- 16. června – Čeněk Kramoliš, český spisovatel (* 7. prosinec 1862)
- 21. června – Heliodor Píka, generál československé armády (* 1897)
- 22. října – Kamil Voborský, český hudební skladatel (* 28. listopadu 1883)
- 27. října – František Halas, český básník (* 3. října 1901)
- 5. listopadu vykonány tresty smrti nad představiteli skupin nestraníků Vratislavem Polesným, Vratislavem Jandou, Josefem Charvátem, Emanuelem Čančíkem, Květoslavem Prokešem a Jaroslavem Borkovcem (bratr prvního vyšetřovatele kauzy Jana Masaryka JUDr. Zdeňka Borkovce,jemuž byl případ odejmut a předán StB) odsouzenými v souvislosti s přípravou údajného květnového protikomunistického povstání
- 7. prosince – Josef Koždoň, český politik (* 8. září 1873)
Svět
- 8. ledna – Joseph Schumpeter, americký ekonom původem z Česka (* 8. února 1883)
- 9. března – Charles Bennett, britský atlet, dvojnásobný olympijský vítěz 1900 (* 28. prosince 1870)
- 17. dubna – Marius Berliet, francouzský automobilový konstruktér (* 21. ledna 1866)
- 8. září – Richard Strauss, německý hudební skladatel (* 11. června 1864)
[editovat] Hlavy států
- Související informace naleznete v článku Hlavy států roku 1949.
- Československo - prezident Klement Gottwald
- Vatikán - papež Pius XII.
- Francie - prezident Vincent Auriol
- Čína
- prezident Čankajšek
- předseda ústřední lidové vlády Mao Ce-Tung
- Sovětský svaz
- předseda prezídia Nejvyššího sovětu Nikolaj Michajlovič Švernik
- (de facto) generální tajemník KSSS Josif Vissarionovič Stalin
- USA - prezident Harry Truman