1982

Seznam historických výročí

2. tisíciletí

Aktuality

◄   19. st. • 20. století
◄◄   ◄   1978 • 1979 • 1980 • 1981 • 1982 • 1983 • 1984 • 1985 • 1986   ►   ►►

1982 (MCMLXXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Události

Československo

• 25. – 30. ledna – V prostoru Prahy, Plzně, Karlových Varů, Liberce a Litoměřic se uskutečnilo vojenské cvičení států Varšavské smlouvy Družba 82. Zúčastnili se ho příslušníci pozemních vojsk a letectva československé, sovětské a maďarské armády. Cílem bylo zdokonalení součinnosti mezi veliteli spojeneckých armád v zimních podmínkách. Cvičení se zúčastnilo na 25 tis. vojáků.
• 17. února – Na třídě Obránců míru v Praze 7 (dnes třída Milady Horákové) v prostoru kolejové výhybky do smyčky Špejchar došlo k vykolejení tramvajového vozu typu T1 jedoucího na lince č. 26 ze směru od Holešovic do Dejvic. Tramvaj se následovně prudce vychýlila z trasy směrem ke smyčce, vykolejila, převrátila se na bok a dosmýkala se až ke sloupu veřejného osvětlení na okraji vozovky, který porazila. Následkům nehody podlehlo 7 lidí, dalších 55 bylo zraněno. Důvodem vykolejení bylo špatné nastavení výhybky (směrem do smyčky, tramvaje v běžném provozu jezdily vždy rovně) a nadměrná rychlost tramvaje.
• 20. února – Zmocněnec československé vlády převzal ve Švýcarsku od zástupců vlád USA, Británie a Francie 18,4 tun československého měnového zlata, které bylo za druhé světové války uloupeno nacisty. Aktem byly zároveň vyrovnány otevřené majetkoprávní vztahy mezi ČSSR na jedné straně a Velkou Británií a USA na straně druhé, které vznikly v průběhu a po skončení druhé světové války.
• 19. březen - K závažné dopravní nehodě linkového autobusu ČSAD a vojenské cisterny došlo v ranních hodinách na silnici mezi obcemi Holoubkov a Svojkovice v okr. Rokycany. V nepřehledném a namrzlém úseku státní silnice Praha - Plzeň dostala vojenská cisterna směřující na základnu v Líních smyk a smetla protijedoucí autobus na lince Rokycany - Mýto. Po střetu došlo k požáru a k úniku leteckého benzinu. Nehoda si vyžádala 7 obětí na životech.
• 27. dubna – Byla přijata novelizace zákona o národních výborech, která upravovala postavení tzv. střediskových obcí. Krajské národní výbory tak získaly pravomoc určit vybrané místní nebo městské národní výbory ve střediskových obcích rozšířenou působností, kterou daná obec mohla vykonávat i pro jiné nestřediskové obce v jejich spádovém území.
• 23. května – Byla zahájena doprava na přeložce železniční trati Ústí nad Labem – Chomutov mezi stanicemi Trmice na Ústecku a Bohosudov na Teplicku o celkové délce 11 km. Původní trať musela ustoupit rozšiřující se těžbě v hnědouhelném lomu Chabařovice. Výstavba přeložky byla technicky náročná – bylo zapotřebí přemístit přes 5 mil. m³ zeminy, práce navíc probíhaly na nestabilním podloží. Dominantou tratě je 600 m dlouhá mostní estakáda přes chabařovické rybníky. Aktu otevření se zúčastnil předseda vládní komise pro rozvoj Severočeského kraje Stanislav Rázl.
• 20. října – Zprovozněn byl první úsek dálnice D5 Praha - Plzeň z Prahy do Loděnice o délce 9 km. Součástí výstavby bylo kromě vybudování vlastního tělesa dálnice také šest mostů a pět kilometrů přeložek.

1982
Doprava 1982 v loďstvech 1982 v dopravě 1982 v letectví Kultura 1982 v hudbě Sport

Svět

• 11. ledna Asturie získala autonomní statut
• 9. června La Rioja získala autonomní statut
• 1. říjen Helmut Kohl - se stal spolkovým kancléřem; Německo
• 16. srpna Aragonie, Navarra, Kastilie-La Mancha získaly autonomní statut
• 4. prosince Všečínské shromáždění lidových zástupců rozhodlo o navrácení původních slov hymně Čínské lidové republiky
• 2. dubna Argentina obsadila Falklandy, Jižní Georgii a Jižní Sandwichovy ostrovy - počáteční akt Války o Falklandy/Malvíny
• 3. dubna Rada bezpečnosti OSN schválila rezoluci č. 502 vyzývající Argentinu ke stažení z obsazených ostrovů (Falklandy/Malvíny, …)
• 21. května Britové se vyloďují v zátoce San Carlos na Falklandech.
• 14. června Kapitulace Argentinců v Port Stanley na Falklandech
• Španělsko členem NATO
• Lucemburština uzákoněna jako třetí úřední jazyk Lucemburska, vedle francouzštiny a němčiny.
• Na Grónsku proběhlo referendum o výstupu z Evropského společenství (výstup 1985)
• Fahd ibn Abd al-Azíz se stal králem Saúdské Arábie
• Maavíja uld Sídí Ahmed Tajá se stal prezidentem Mauritánie
• Paul Biya se stal prezidentem Kamerunu
• 6. července bylo zatmění Měsíce

Demografický vývoj v Česku

1982
Střední stav obyvatel	10 314 321
Narození	142 518
Zemřelí	130 765
Přirozený přírůstek	10 973
Přírůstek stěhováním	1 748
Celkový přírůstek	12 721

Věda a umění

• 5. března přistála na Venuši sonda Veněra 14
• 11. března přistála na Venuši sonda Veněra 13
• přijata norma RFC-821 o SMTP
• byla formulována prionová teorie
• objeven nový chemický prvek - meitnerium
• historické centrum Jihlavy bylo vyhlášeno městskou památkovou rezervací
• poprvé byl užit termín bod G
• publikován programovací jazyk Modula-2
• Michael Jackson vydává album Thriller

Film

• Srdečný pozdrav ze zeměkoule
• Upír z Feratu, r. Juraj Herz
• Barbar Conan
• Rambo
• Rocky III

Nobelova cena

• Nobelova cena za fyziku - Kenneth G. Wilson
• Nobelova cena za chemii - Aaron Klug
• Nobelova cena za fyziologii a medicínu - Sune Bergström, Bengt I. Samuelsson, John R. Vane
• Nobelova cena za literaturu - Gabriel García Márquez
• Nobelova cena míru - Alva Myrdalová, Alfonso García Robles
• Nobelova cena za ekonomii - George J. Stigler

Narození

Česko

• 12. února – Josef Havel, český futsalista
• 21. března – Rostislav Klesla, český hokejový hráč
• 19. dubna - Filip Jícha, český házenkář (nejlepší házenkář pro rok 2010)
• 27. dubna – Pavel Bosák, český basketbalista
• 11. května – Iva Frühlingová, zpěvačka
• 14. května – Nikola Šobichová, zpěvačka dívčí kapely Holki
• 17. května – Michal Vondrka, český hokejista
• 20. května – Petr Čech, český fotbalový brankář
• 25. května – Miroslav Blaťák, český hokejista
• 31. května – Lukáš Veverka, český grafický a motion designér
• 16. srpna - Petr Koukal, český hokejista
• 25. srpna – David Kalivoda, český fotbalista
• 16. září – Martin Lejsal, český fotbalový brankář
• 25. září – František Lukeš (lední hokejista), český hokejista
• 24. října – Zbyněk Pospěch, český fotbalista
• 14. listopadu – Pavla Kalná, česká sportovní střelkyně

Svět

• 1. ledna – David Nalbandian, argentinský tenista
• 5. ledna – Janica Kosteličová, chorvatská sjezdařka
• 29. ledna - Adam Lambert, americký zpěvák
• 10. dubna – Igor Žofčák, slovenský fotbalista
• 15. dubna – Albert Riera, španělský fotbalista
• 18. dubna – Darren Sutherland, irský profesionální boxer († 14. září 2009)
• 3. června – Jelena Isinbajevová, ruská atletka
• 13. června – Kenenisa Bekele, etiopský vytrvalostní běžec
• 21. června – William, princ z Walesu
• 1. července – Tanja Žagar, slovinská zpěvačka
• 12. srpna – Sasu Hovi, finský hokejový brankář
• 30. srpna – Andy Roddick, americký tenista
• 18. září – Peter Budaj, slovenský hokejista
• 4. října – Cecilia Andersson, švédská hokejistka
• 4. listopadu – Kamila Skolimowská, polská atletka, olympijská vítězka v hodu kladivem († 18. února 2009)
• 25. listopadu – Minna Kauppiová, finská reprezentantka v orientačním běhu
• 30. listopadu – Elisha Cuthbert, kanadská herečka

Úmrtí

Česko

• 12. února – Emil Hába, český varhaník, sbormistr, hudební skladatel a pedagog (* 21. května 1900)
• 16. února – Rudolf Štrubl, český kapelník, klarinetista a hudební skladatel (* 2. dubna 1912)
• 8. března – Adolf Benš, architekt (* 18. květen 1894)
• 2. června – Jiří Brdečka, novinář, spisovatel, výtvarník a filmový režisér (* 24. prosince 1917)
• 17. červen – Zdeněk Kalista, historik, básník, literárrní kritik (* 22. červenec 1900)
• 26. září – Josef Maleček, československý lední hokejista (* 18. června 1903)
• 4. října – Václav Kaplický, český spisovatel (* 28. srpna 1895)
• 30. listopadu – Vilém Závada, český básník a spisovatel (* 22. května 1905)
• 12. prosince – Vladimír Štědroň, český právník, klavírista, varhaník, violista, dirigent, hudební skladatel a pedagog (* 30. března 1900)
• 14. prosince – Růžena Vacková, česká teoretička umění a disidentka (* 23. dubna 1901)
•  ? – Erich Orlický, český židovský skladatel (* 26. dubna 1911)

Svět

• 17. února – Thelonious Monk, americký jazzový pianista (* 1917)
• 6. března – Ayn Randová, rusko-americká filozofka a spisovatelka (* 2. února 1905)
• 18. března – Vasilij Ivanovič Čujkov, sovětský voják (* 12. února 1900)
• 29. března – Carl Orff, německý skladatel (* 10. července 1895)
• 24. dubna – Ville Ritola, finský atlet, pětinásobný olympijský vítěz 1924 - 1928 (* 18. ledna 1896)
• 30. dubna – Otto Kaušitz, slovenský libretista, textař a překladatel (* 19. května 1909)
• 10. května – Peter Weiss, německý spisovatel (* 8. listopadu 1916)
• 6. června – Kenneth Rexroth, americký básník (22. prosince 1905)
• 26. června – Adolf Portmann, švýcarský zoolog (* 27. května 1897)
• 12. srpna – Varlam Tichonovič Šalamov, ruský spisovatel (* 25. července 1907)
• 11. října – Jean Effel, francouzský kreslíř a novinář (* 12. únor 1908)
• 10. listopadu – Leonid Brežněv, sovětský politik (* 19. prosinec 1906)
• 25. listopadu – Walt Ader americký automobilový závodník
• 18. prosince – Hans-Ulrich Rudel, německý bojový pilot (* 2. července 1916)
• 24. prosince – Louis Aragon, francouzský spisovatel (* 3. říjen 1897)
• Edmond Privat, švýcarský esperantista (* 1889)

Hlavy států

Evropa:

• Československo - prezident Gustáv Husák
• Vatikán - papež Jan Pavel II.
• Sovětský svaz
  • předseda prezidia Nejvyššího sovětu a generální tajemník KSSS Leonid Iljič Brežněv
  • předseda prezidia Nejvyššího sovětu a generální tajemník KSSS Jurij Vladimirovič Andropov
• Francie - prezident François Mitterrand
• Velká Británie
  • královna Alžběta II.
  • (fakticky) předsedkyně vlády Margaret Thatcher
• Spolková republika Německo
  • prezident Karl Cartens
  • (fakticky) kancléř Helmut Schimdt
  • (fakticky) kancléř Helmut Kohl
• Dánsko - královna Markéta II.
• Španělsko – král Juan Carlos

Ostatní:

• Čína - předseda stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců Jie Ťin-jing
• USA - prezident Ronald Reagan
• Kuba - předseda státní rady Fidel Castro Ruz
• Mauritánie - Maavíja uld Sídí Ahmed Tajá
• Kamerun - Paul Biya
• Saúdská Arábie - Fahd ibn Abd al-Azíz