1982
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Seznam historických výročí | Aktuality
2. tisíciletí
◄ | 19. st. | 20. století | 21. st.
◄◄ | ◄ | 1978 | 1979 | 1980 | 1981 | 1982 | 1983 | 1984 | 1985 | 1986 | ► | ►►
Obsah |
1982 (MCMLXXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
[editovat] Události
Československo
- 19. březen - K závažné dopravní nehodě linkového autobusu ČSAD a vojenské cisterny došlo v ranních hodinách na silnici mezi obcemi Holoubkov a Svojkovice v okr. Rokycany.[1] V nepřehledném a namrzlém úseku státní silnice Praha - Plzeň dostala vojenská cisterna směřující na základnu v Líních smyk a smetla protijedoucí autobus na lince Rokycany - Mýto. Po střetu došlo k požáru a k úniku leteckého benzinu. Nehoda si vyžádala 7 obětí na životech.
| 1982 |
|---|
Svět
- 11. ledna Asturie získala autonomní statut
- 9. června La Rioja získala autonomní statut
- 1. říjen Helmut Kohl - se stal spolkovým kancléřem; Německo
- 16. srpna Aragonie, Navarra, Kastilie-La Mancha získaly autonomní statut
- 4. prosince Všečínské shromáždění lidových zástupců rozhodlo o navrácení původních slov hymně Čínské lidové republiky
- 2. dubna Argentina obsadila Falklandy, Jižní Georgii a Jižní Sandwichovy ostrovy - počáteční akt Války o Falklandy/Malvíny
- 3. dubna Rada bezpečnosti OSN schválila rezoluci č. 502 vyzývající Argentinu ke stažení z obsazených ostrovů (Falklandy/Malvíny, …)
- 21. května Britové se vyloďují v zátoce San Carlos na Falklandech.
- 14. června Kapitulace Argentinců v Port Stanley na Falklandech
- Španělsko členem NATO
- Lucemburština uzákoněna jako třetí úřední jazyk Lucemburska, vedle francouzštiny a němčiny.
- Na Grónsku proběhlo referendum o výstupu z Evropského společenství (výstup 1985)
- Fahd ibn Abd al-Azíz se stal králem Saúdské Arábie
- Maavíja uld Sídí Ahmed Tajá se stal prezidentem Mauritánie
- Paul Biya se stal prezidentem Kamerunu
- 6. července bylo zatmění Měsíce
| Demografický vývoj v Česku | |
|---|---|
| 1982 | |
| Střední stav obyvatel | 10 314 321 |
| Narození | 142 518 |
| Zemřelí | 130 765 |
| Přirozený přírůstek | 10 973 |
| Přírůstek stěhováním | 1 748 |
| Celkový přírůstek | 12 721 |
[editovat] Věda a umění
- 5. března přistála na Venuši sonda Veněra 14
- 11. března přistála na Venuši sonda Veněra 13
- přijata norma RFC-821 o SMTP
- byla formulována prionová teorie
- objeven nový chemický prvek - meitnerium
- historické centrum Jihlavy bylo vyhlášeno městskou památkovou rezervací
- poprvé byl užit termín bod G
- publikován programovací jazyk Modula-2
- byla založena americká metalová kapela Metallica
- Michael Jackson vydává album Thriller
[editovat] Film
[editovat] Nobelova cena
- Nobelova cena za fyziku - Kenneth G. Wilson
- Nobelova cena za chemii - Aaron Klug
- Nobelova cena za fyziologii a medicínu - Sune Bergström, Bengt I. Samuelsson, John R. Vane
- Nobelova cena za literaturu - Gabriel García Márquez
- Nobelova cena míru - Alva Myrdalová, Alfonso García Robles
- Nobelova cena za ekonomii - George J. Stigler
[editovat] Narození
Česko
- 12. února – Josef Havel, český futsalista
- 21. března – Rostislav Klesla, český hokejový hráč
- 19. dubna - Filip Jícha, český házenkář (nejlepší házenkář pro rok 2010)
- 27. dubna – Pavel Bosák, český basketbalista
- 11. května – Iva Frühlingová, zpěvačka
- 14. května – Nikola Šobichová, zpěvačka dívčí kapely Holki
- 17. května – Michal Vondrka, český hokejista
- 20. května – Petr Čech, český fotbalový brankář
- 25. května – Miroslav Blaťák, český hokejista
- 31. května – Lukáš Veverka, český grafický a motion designér
- 16. srpna - Petr Koukal, český hokejista
- 25. srpna – David Kalivoda, český fotbalista
- 16. září – Martin Lejsal, český fotbalový brankář
- 25. září – František Lukeš (lední hokejista), český hokejista
- 24. října – Zbyněk Pospěch, český fotbalista
- 14. listopadu – Pavla Kalná, česká sportovní střelkyně
Svět
- 1. ledna – David Nalbandian, argentinský tenista
- 5. ledna – Janica Kosteličová, chorvatská sjezdařka
- 10. dubna – Igor Žofčák, slovenský fotbalista
- 15. dubna – Albert Riera, španělský fotbalista
- 18. dubna – Darren Sutherland, irský profesionální boxer († 14. září 2009)
- 13. června – Kenenisa Bekele, etiopský vytrvalostní běžec
- 18. června – William, princ z Walesu
- 1. července – Tanja Žagar, slovinská zpěvačka
- 12. srpna – Sasu Hovi, finský hokejový brankář
- 30. srpna – Andy Roddick, americký tenista
- 18. září – Peter Budaj, slovenský hokejista
- 4. října – Cecilia Andersson, švédská hokejistka
- 4. listopadu – Kamila Skolimowská, polská atletka, olympijská vítězka v hodu kladivem († 18. února 2009)
- 25. listopadu – Minna Kauppiová, finská reprezentantka v orientačním běhu
- 30. listopadu – Elisha Cuthbert, kanadská herečka
[editovat] Úmrtí
Česko
- 12. února – Emil Hába, český varhaník, sbormistr, hudební skladatel a pedagog (* 21. května 1900)
- 8. března – Adolf Benš, architekt (* 18. květen 1894)
- 2. června – Jiří Brdečka, novinář, spisovatel, výtvarník a filmový režisér (* 24. prosince 1917)
- 17. červen – Zdeněk Kalista, historik, básník, literárrní kritik (* 22. červenec 1900)
- 26. září – Josef Maleček, československý lední hokejista (* 18. června 1903)
- 4. října – Václav Kaplický, český spisovatel (* 28. srpna 1895)
- 30. listopadu – Vilém Závada, český básník a spisovatel (* 22. května 1905)
- 14. prosince – Růžena Vacková, česká teoretička umění a disidentka (* 23. dubna 1901)
- ? – Erich Orlický, český židovský skladatel (* 26. dubna 1911)
Svět
- 17. února – Thelonious Monk, americký jazzový pianista (* 1917)
- 6. března – Ayn Randová, rusko-americká filozofka a spisovatelka (* 2. února 1905)
- 18. března – Vasilij Ivanovič Čujkov, sovětský voják (* 12. února 1900)
- 29. března – Carl Orff, německý skladatel (* 10. července 1895)
- 24. dubna – Ville Ritola, finský atlet, pětinásobný olympijský vítěz 1924 - 1928 (* 18. ledna 1896)
- 30. dubna – Otto Kaušitz, slovenský libretista, textař a překladatel (* 19. května 1909)
- 10. května – Peter Weiss, německý spisovatel (* 8. listopadu 1916)
- 6. června – Kenneth Rexroth, americký básník (22. prosince 1905)
- 26. června – Adolf Portmann, švýcarský zoolog (* 27. května 1897)
- 12. srpna – Varlam Tichonovič Šalamov, ruský spisovatel (* 25. července 1907)
- 11. října – Jean Effel, francouzský kreslíř a novinář (* 12. únor 1908)
- 10. listopadu – Leonid Brežněv, sovětský politik (* 19. prosinec 1906)
- 25. listopadu – Walt Ader americký automobilový závodník
- 18. prosince – Hans-Ulrich Rudel, německý bojový pilot (* 2. července 1916)
- 24. prosince – Louis Aragon, francouzský spisovatel (* 3. říjen 1897)
- Edmond Privat, švýcarský esperantista (* 1889)
[editovat] Hlavy států
Evropa:
- Československo - prezident Gustáv Husák
- Vatikán - papež Jan Pavel II.
- Sovětský svaz
- předseda prezidia Nejvyššího sovětu a generální tajemník KSSS Leonid Iljič Brežněv
- předseda prezidia Nejvyššího sovětu a generální tajemník KSSS Jurij Vladimirovič Andropov
- Francie - prezident François Mitterrand
- Velká Británie
- královna Alžběta II.
- (fakticky) předsedkyně vlády Margaret Thatcher
- Spolková republika Německo
- prezident Karl Cartens
- (fakticky) kancléř Helmut Schimdt
- (fakticky) kancléř Helmut Kohl
- Dánsko - královna Markéta II.
- Španělsko – král Juan Carlos
Ostatní:
- Čína - předseda stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců Jie Ťin-jing
- USA - prezident Ronald Reagan
- Kuba - předseda státní rady Fidel Castro Ruz
- Mauritánie - Maavíja uld Sídí Ahmed Tajá
- Kamerun - Paul Biya
- Saúdská Arábie - Fahd ibn Abd al-Azíz
