1962
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Seznam historických výročí | 2. tisíciletí | Aktuality |
◄◄ ◄ 1958 • 1959 • 1960 • 1961 • 1962 • 1963 • 1964 • 1965 • 1966 ► ►►
Obsah |
1962 (MCMLXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Události [editovat]
| 1962 |
|---|
| Doprava
Kultura Sport |
Československo
- 9. února – Ministr vnitra a místopředseda vlády Rudolf Barák byl odvolán ze všech svých funkcí a vyloučen z KSČ pro údajné porušování socialistické zákonnosti. V roce 1964 byl následně vojenským soudem odsouzen k 15 rokům vězení. Šlo o důsledek zákulisních politických bojů Baráka s Antonínem Novotným.
- 22. února – byl uveden do provozu první úsek ropovodu Družba přivádějící sovětskou ropu do rafinérie v Bratislavě.
- 12. dubna – V důsledku hospodářských obtíží vedoucí k neplnění plánu 3. pětiletky rozhodlo plénum ÚV KSČ snížit úkoly v průmyslu a pro rok 1963 stanovit pouze přechodný – roční plán.
- 10. října – Při havárii letadla u obce Sokolnice na Brněnsku zahynulo 10 cestujících a tři členové posádky.
- 6. listopadu – Byl dokončen odstřel pomníku J. V. Stalina na pražské Letné.
- 4. – 8. prosince – V Praze se uskutečnil XII. sjezd KSČ. Hlavními programovými body sjezdu byly problémy rozvoje československé ekonomiky, jež v období 3. pětiletky procházela těžkou krizí a otázky rehabilitací osob postižených vykonstruovanými politickými procesy z 50. let.
Svět
- 1. leden – Samoa získává nezávislost na Novém Zélandu
- 2. leden – Trevor Taylor na voze Lotus zvítězil v Grand Prix Cape
- 9. leden – uzavřena obchodní smlouva mezi Kubou a SSSR
- 2. březen – Barma - převrat generála Ne Wina, který vyhlásil program barmské cesty k socialismu
- 18. březen – Francie a Alžírsko podepsaly smlouvu o ukončení alžírské války
- 3. červenec – Alžírsko vyhlásilo nezávislost
- 1. září - Zatřásla se země v severozápadním Íránu, bylo zničeno 100 vesnic a v rozvalinách nalezlo smrt 12 230 lidí.
- Albánie se přestala zúčastňovat činnosti Varšavské smlouvy
- 11. říjen – zahájen Druhý vatikánský koncil
- Mongolsko vstoupilo do RVHP
- 14. říjen – špionážní letoun U-2 přelétající nad Kubou pořídil snímky prokazující, že zde SSSR instaluje odpalovací zařízení pro nukleární střely. Začíná Karibská krize.
Vědy a umění [editovat]
- 20. únor John Glenn - první americký astronaut (3. Američan ve vesmíru), který obletěl Zemi
- Nick Holonyak Jr. na University of Illinois v USA vyvinul první svítivou diodu s viditelným spektrem
- založena skupina The Rolling Stones
- 1962 - 1965 výkon jednotlivých bloků parních elektráren se zvyšuje až na 500 MW; účinnost dosahuje 40%
Nobelova cena [editovat]
- Nobelova cena za fyziku - Lev Davidovič Landau
- Nobelova cena za chemii - Max Ferdinand Perutz, John Cowdery Kendrew
- Nobelova cena za fyziologii a medicínu - Francis Harry Compton Crick, James Dewey Watson, Maurice Hugh Frederick Wilkins
- Nobelova cena za literaturu - John Steinbeck
- Nobelova cena míru - Linus Carl Pauling
Narození [editovat]
Česko
- 15. ledna – Jan Stejskal, český fotbalista
- 27. ledna – Rudolf Suchánek, český hokejista a trenér
- 23. února – Ivo Knoflíček, český fotbalista
- 31. března - Michal Viewegh, český spisovatel a publicista
- 3. dubna – Jaroslav Benák, český bývalý lední hokejista
- 16. května – Ondřej Vetchý, český herec
- 18. května – Karel Roden, český herec
- 4. června – Martin Stáhalík, český akrobatický pilot a mistr světa v letecké akrobacii z roku 1995 († 9. březen 2001)
- 8. června – Lukáš Vaculík, český herec
- 11. června – Olga Charvátová, česká sjezdařka na lyžích
- 4. srpna – Jáchym Topol, český básník, prozaik, novinář
- 15. srpna - Alexandra Horová, česká výtvarnice
- 16. prosince – Zuzana Antares, česká spisovatelka
Svět
- 25. ledna – Chris Chelios, americký hokejista
- 10. července – Dominique Enon, francouzský hudebník
- 19. července – Anthony Edwards, americký herec
- 28. září – Grant Fuhr – kanadský hokejový brankář
- 1. listopadu - Anthony Kiedis, americký zpěvák skupiny Red Hot Chili Peppers
- 12. listopadu - Wim Kieft, nizozemský fotbalista [1]
Úmrtí [editovat]
Česko
- 26. ledna – Fran Lhotka, chorvatský hudební skladatel českého původu (* 25. prosince 1883)
- 31. ledna – Vlasta Burian, český herec (* 9. dubna 1891)
- 7. února – Metoděj Prajka, lidový muzikant, hudební skladatel a kapelník (* 5. července 1898)
- 10. února – Maxmilian Švabinský, český malíř a grafik (* 17. září 1873)
- 4. března – Zdeněk Chalabala, český dirigent (* 18. dubna 1899)
- 9. března – Zdeněk Nejedlý, český muzikolog, literární historik a politik (* 10. února 1878)
- 15. března – Anna Steimarová, česká herečka (* 7. července 1889)
- 3. dubna – Josef Kopta, český spisovatel (* 16. června 1894)
- 7. dubna – Jaroslav Durych, český prozaik (* 2. prosince 1886)
- 29. května – Josef Martínek, český hudební pedagog a skladatel (* 18. února 1888)
- 21. července – František Brož, český hudební skladatel (* 10. dubna 1896)
- 27. července – František Korte, český právník a hudební skladatel (* 22. dubna 1895)
- 2. září – Josef Machoň, český hudební skladatel (5. května 1880)
- 9. října – Vratislav Vycpálek, český hudební vědec, skladatel a folklorista (* 30. července 1892)
Svět
- 26. února – Riccardo Moizo, italský generál (* 27. srpna 1877)
- 15. března - Arthur Holly Compton, americký fyzik, nositel Nobelovy ceny (1927) (* 1892)
- 24. března – Auguste Piccard, švýcarský vzduchoplavec a fyzik (* 28. ledna 1884)
- 31. května – Adolf Eichmann, německý nacistický funkcionář a válečný zločinec (* 1906)
- 2. června – Vita Sackville-Westová, britská spisovatelka a zahradnice (* 1892)
- 6. července
- William Faulkner, americký spisovatel (* 25. září 1897)
- Josef August Rakouský, rakouský arcivévoda, polní maršál (* 9. srpna 1872)
- 5. srpna – Marilyn Monroe, americká herečka (* 1. června 1926)
- 9. září – Paavo Aaltonen, finský gymnasta (* 11. prosince 1919)
- 19. září – Nikolaj Fjodorovič Pogodin, sovětský dramatik (* 16. listopadu 1900)
- 7. listopadu – Eleanor Roosevelt, americká politička (* 11. října 1884)
- 18. listopadu – Niels Bohr, dánský fyzik, tvůrce prvního kvantového modelu atomu (* 7. října 1885)
- 20. prosince – Gertruda Rakousko-Toskánská, rakouská arcivévodkyně, hraběnka Waldburg-Zeil (* 19. listopadu 1900)
Domácí demografický vývoj [editovat]
| 1962 | |
| Střední stav obyvatel | 9 621 808 |
|---|---|
| Narození | 134 695 |
| Zemřelí | 104 318 |
| Přirozený přírůstek | 29 239 |
| Přírůstek stěhováním | 5 823 |
| Celkový přírůstek | 35 062 |
Hlavy států [editovat]
Evropa:
- Belgie - král Baudouin I. Belgický
- Československo - prezident Antonín Novotný
- Dánsko - král Frederik IX.
- Finsko - prezident Urho Kekkonen
- Francie - prezident Charles de Gaulle
- Španělsko - hlava státu Francisco Franco
- Vatikán - papež Jan XXIII.
- Litevská SSR – Antanas Sniečkus
- Sovětský svaz
- předseda prezidia Nejvyššího sovětu Leonid Iljič Brežněv
- (de facto) první tajemník KSSS Nikita Sergejevič Chruščov
- USA - prezident John Fitzgerald Kennedy
Asie:
- Japonsko – Císař Šówa
- Čína - předseda ČLR Liu Šao-čchi
Reference [editovat]
- ↑ Profil hráče na Wereldvanoranje.nl (nizozemsky)