Niels Bohr

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Niels Henrik David Bohr
Niels Bohr
Niels Bohr
Narození

7. říjen 1885
Kodaň

DánskoDánsko Dánsko
Úmrtí

18. listopadu 1962 (ve věku 77 let)
Kodaň

DánskoDánsko Dánsko
Alma mater Kodaňská univerzita a Trinity College
Povolání fyzik, fotbalista, chemik a filosof
Zaměstnavatel Kodaňská univerzita a Manchesterská universita
Ocenění Nobelova cena za fyziku (1922)
Franklinova medaile (1926)
Řád slona (1947)
Atomy pro mír (1957)
Řád za zásluhy v oblasti umění a věd
Mezinárodní zlatá medaile Nielse Bohra
Copleyho medaile (1938)
Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitq1994574 (1930)
Děti Aage Niels Bohr a Ernest Bohr
Příbuzní bratr Harald Bohr
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Příbuzenstvo
syn Aage Niels Bohr
bratr Harald Bohr

Niels Henrik David Bohr (7. října 1885 Kodaň18. listopadu 1962 Kodaň) byl dánský vědec působící v oblasti atomové a jaderné fyziky.

Život[editovat | editovat zdroj]

Byl ředitelem Ústavu teoretické fyziky v Kodani, v letech 19431945 žil v emigraci v USA. V roce 1913 vyvinul na základě představ Ernesta Rutherforda a kvantové hypotézy Maxe Plancka a Alberta Einsteina tzv. Bohrův model atomu (první kvantový model atomu). V roce 1918 model rozšířil o princip korespondence (dnes všeobecně označovaný jako starší kvantová teorie), čímž se mu podařilo svou teorii prosadit. Roku 1921 teoreticky vysvětlil periodickou soustavu prvků na základě svého modelu atomu rozšířeného Arnoldem Sommerfeldem.

Roku 1927 ve spolupráci s Wernerem Heisenbergem, který předtím spolu s Erwinem Schrödingerem vytvořil kvantovou mechaniku, předběžně ukončili vývoj kvantové teorie vznikem tzv. kodaňské školy kvantové teorie (kodaňské interpretace kvantové mechaniky). Hlavně dospěli k názoru, že atomové jevy jsou jak částicového, tak i vlnového charakteru. Škola zahrnuje i Bohrův princip komplementarity (jevy v mikrosvětě jsou neurčité a není možné je popsat jako analogii klasické fyziky), jenž byl později úspěšně aplikován i ve filozofii a v biologii.

V roce 1935 se začal zabývat jadernou fyzikou. Zavedl například pojem složené jádro a vymyslel kapkový model jádra atomu. V roce 1939 spolu s jinými fyziky objevil pro praxi významné procesy štěpení jádra uranu.

Nobelova cena za fyziku mu byla udělená roku 1922 za výzkum atomové struktury.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Lubomír Sodomka, Magdalena Sodomková, Nobelovy ceny za fyziku, Praha : SET OUT, 1997. ISBN 80-902058-5-2

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]