Kodaň

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kodaň
København
Jádro Kodaně
Jádro Kodaně
Kodaň – znak
znak
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 1-91 m n. m.
Časové pásmo: UTC+1
stát: Dánsko Dánsko
region: Hovedstaden
komuna: Københavns
administrativní dělení: 15 čtvrtí
Kodaň
Red pog.png
Kodaň
Kodaň, Dánsko
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 88,25 km²
počet obyvatel: 530 902 (město)
1 181 239 (aglomerace) (2010)
hustota zalidnění: 6 015 obyv. / km²
správa
starosta: Frank Jensen (SD)
oficiální web: http://www.kk.dk
adresa obecního úřadu: Rådhuspladsen
København
PSČ: 1000

Kodaň (dánsky København, výslovnost: zvuk [kʰøb̥ənˈhaʊ̯ˀn]) je hlavní a největší město Dánska. Leží na východním pobřeží ostrova Sjælland a částečně na ostrově Amager. Ve městě samém žije asi půl milionu obyvatel, v celé městské aglomeraci přibližně přes jeden milion. Kodaň je sídlem dánské královny.

První zmínka o Kodani pochází z 11. století a hlavním městem se toto přístavní sídlo stalo ve století patnáctém. V 17. století, za vlády Kristiána IV. se stala Kodaň významným centrem regionu. Od roku 2000 je Mostem přes Øresund spojena se švédským Malmö. Z Kodaně a Malmö se tak pomalu stává jedna metropolitní oblast, kde v okruhu 50 km žije cca 2,7 milionu obyvatel.

Kodaň je hlavním regionálním centrem podnikání, kultury, médií a vědy, což potvrzují mnohé mezinárodní průzkumy a žebříčky. Byla označena za jedno z měst s nejkvalitnější životní úrovní a rovněž s nejšetrnějším přístupem k přírodě na světě. Je zde největší skandinávské letiště. Jednou z nejnavštěvovanějších turistických atrakcí je bronzová socha malé mořské víly, v jejíž blízkosti je historická přístavní pevnost Kastellet ze 17. století. V centru Kodaně leží známý zábavní park Tivoli. Roku 1996 byla Kodaň Evropským městem kultury.

Etymologie[editovat | editovat zdroj]

Dnešní dánský název København pochází ze středověkého pojmenování v dánštině, které bylo Køpmannæhafn (v překladu do češtiny Přístav obchodníků). Roku 1043 bylo toto místo poprvé označeno jako Havn, což se shoduje také s latinským označením Hafnia.[1] Obě slova znamenají totéž – Přístav. V roce 1923 byl právě od latinského pojmenování města odvozen název pro hafnium, chemický prvek, který téhož roku v Kodani objevili Dirk Coster a Georg von Hevesy.[2][3]

Názvy Kodaně se v různých jazycích odlišují. Například anglicky je to Copenhagen, německy a nizozemsky Kopenhagen, polsky Kopenhaga, švédsky Köpenhamn, islandsky Kaupmannahöfn a francouzsky, španělsky a portugalsky Copenhague.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Prvotní osídlení a středověk[editovat | editovat zdroj]

Pečeť Kodaně z roku 1296

Existují důkazy, které potvrzují lidskou činnost na tomto místě datující se do období kolem 4000 let př. n. l., není však potvrzeno trvalé osídlení v oblasti.[4] Podle archeologických průzkumů tu první trvalé osídlení vzniklo v 11. století a zahrnovalo dvě oddělené osady. Na místě dnešního Højbro Plads se pravděpodobně nacházel přístav.[5]

Ve 12. století význam Kodaně rostl a město bylo posíleno zemními pracemi. Římskokatolická církev vybudovala katedrály v Roskilde a Lundu a položila tak základ k rozvoji těchto sídel. Kodaň, která se nachází mezi těmito městy, tak měla ideální polohu pro dopravu a obchod. Nejstarší písemná zmínka o Kodani pochází z 12. století, kdy o ní píše Saxo Grammaticus jako o Portus Mercatorum, v tehdejší dánštině tedy Køpmannæhafn.[4] Papež Urban III. nazval město v dopise z roku 1186 jako Hafn,[6] zde šlo ale zřejmě o zkrácenou verzi.[4]

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Rozvoj města[editovat | editovat zdroj]

Rozvoj města a suburbanizace má v Kodani jasný řád. Jak píše Dan Christensen v publikaci Copenhagen: views a visions, kterou vydala sama Kodaňská radnice, tak v roce 1948 vydala radnice plán na rozvoj města. Ve výše zmíněné publikaci se přímo uvádí následující. Regionální plánování začalo po druhé světové válce, když byl v lednu 1948 publikován návrh „Regionálního plánu pro větší Kodaň“. Navrhoval rozvoj města podél S-trains linek, což zajistilo rychlejší dopravu do města. Město mělo zůstat centrem výroby a služeb, okolo stanic vlaku se měly soustředit servisní střediska. Okolo každé stanice mělo být postaveno bydlení pro 10 000 obyvatel. Tomuto plánu se věnuje i Stan Major, který tvrdí, že plán měl pokrýt 3 000 km2 a naplánovat bydlení pro 1 milion lidí.

V 60. letech byl rozvoj města podle tohoto plánu neudržitelný, rozvoj byl příliš rychlý. Proto byl vypracován nový plán Figure 2. V tomto plánu byl připraven rozvoj jihozápadní oblasti okolo města.

Jelikož rychlost rozvoje města byla neudržitelná i podle druhého plánu, začala nad rozvojem Kodaně diskuze. Vznikla instituce, která se zabývala rozvojem města, The Regional Planning Council. Výsledkem dlouhé debaty a práce instituce byl roku 1973 „Regionální plán 1973“ (Figure 3). Plán měl řešit problém s dopravou. Jelikož do té doby byla doprava vedena hlavně okolo S-train linek směrem z předměstí do města byla potřeba vybudovat okruh, který odvede dopravu z centra. Rychlý rozvoj města zpomalil, až téměř zastavil, roku 1973 ropný šok.

Roku 1989 byl vypracován plán „Regionální plán 1989“ (Figure 4). Vše má být soustředěno v okolí hlavních dopravních tepen, hlavně S-trains linek. Dalo by se říci, že tímto je suburbanizace řízená. Nová předměstí se soustředí v okolí těchto linek.

Poslední „Finger Plan“ byl vytvořen roku 2007. Tyto plány byly úspěšné, protože suburbanizace se opravdu soustředí v okolí S-trains linek a mapa města a okolí vypadá jako ruka s prsty.

Hansen a Petersen ve své studii z roku 1980 také zkoumají rozvoj města Kodaně. Podle jejich studie docházelo od konce druhé světové války zhruba do roku 1978 k odlivu lidí z centra města do okraje. Suburbanizace se poté zpomalila a počet obyvatel v centru se už nesnižoval, ale pouze stagnoval. Stádium suburbanizace bylo mezi lety 1945 a 1978 a očekává se pokračováním stádia desurbanizace.

Oproti stavu v roce 1950, kdy ve městě žilo více lidí než v okolí, tak v roce 1989 už žilo v okolí města 2,5 krát více lidí než ve městě. Počet obyvatel ve městě a okolí se také zvýšil.

Podnebí[editovat | editovat zdroj]

Podnebí je mírné, přechodné mezi oceánským a kontinentálním. Počasí je ve všech ročních obdobích proměnlivé. Sníh padá od listopadu do začátku března a v zimě je sněžení stejně časté jako déšť. V zimě, pokud fouká vítr od východu může být i celodenní mráz a po ránu i méně než -10°C. Jaro je podobné jako v kontinentální evropě, ale přichází o týden později. Bouřky mohou jsou vzácné a jsou hlavně od půli října do února. V létě naopak mohou východní větry spolu s tlakovou výší přinést vedra. Nejvyšší naměřená teplota byla 33.8 °C a nejnižší naměřená teplota-24.2 °C

Kodaň – podnebí
Měsíc leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Rok
Nejvyšší teplota [°C] 7 8 12 18 23 24 26 26 20 16 12 8 26
Průměrné maximum [°C] 3 3 6 12 16 19 21 21 17 11 7 3 11,6
Průměrná teplota [°C] 1 0,5 3 8 12 15 17,5 17,5 13 8,5 5 1 8,5
Průměrné minimum [°C] -1 -2 0 4 8 11 14 14 9 6 3 -1 5,4
Nejnižší teplota [°C] -7 -7 -5 -1 3 8 10 8 5 0 -4 -7 -7
Srážky [mm] 46 30 39 34 50 64 61 70 62 59 53 50 618
Zdroj: [7] {{{accessdate}}}
Další zdroj: [8] {{{accessdate2}}}

Správa a politika[editovat | editovat zdroj]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Jakožto největší dánský přístav má Kodaň lodní spojení se Švédskem, Norskem, Německem, Polskem i Spojeným královstvím. Na ostrově Amager se nachází jedno z největších evropských letišť a největší skandinávské letiště – mezinárodní letiště Kastrup. Naopak Sjælland je spojen s okolní pevninou řadou mostů, což umožňuje železniční a silniční dopravu. V Kodani se rovněž nachází metro. Jsou zde dvě linky velice moderního a zcela automatického metra, vlakové soupravy jezdí bez řidičů. V plánu je jeho další rozšíření o okružní linky M3 a M4. Hlavním nádražím je København H.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků København na dánské Wikipedii, Copenhagen na anglické Wikipedii a History of Copenhagen na anglické Wikipedii.

  1. NIELSEN, Oluf. Kjøbenhavns Historie og Beskrivelse I. [s.l.] : [s.n.], 1877. Dostupné online. Kapitola Kjøbenhavn i Middelalderen. (dánsky) 
  2. HEVESY, G. The Discovery and Properties of Hafnium. Chemical Reviews. 1925, roč. 2, s. 1. DOI:10.1021/cr60005a001. (anglicky) 
  3. SCERRI, Eric R. Prediction of the nature of hafnium from chemistry, Bohr's theory and quantum theory. Annals of Science. 1994, roč. 51, s. 137. DOI:10.1080/00033799400200161. (anglicky) 
  4. a b c SKAARUP, Bi; JENSEN, Johan R. M. Arkæologien i metroens spor — The archaeology in the tracks of the metro. Kodaň : The Orestad Development Corporation and Copenhagen City Museum, 2002. ISBN 87-90143-15-9. S. 14, 15. (dánsky, anglicky) 
  5. SKAARUP, Bi. Strandenge og kystlinien i den ældste tid. 1999. V knize: Historiske Meddelelser om København 1999. Příprava vydání Gautier E., Skaarup B., Gabrielsen K., Kristiansen M., Ejlersen T. Kodaň : Københavns Kommune, 1999. ISBN 87-89457-13-7. S. 80. (dánsky) 
  6. NIELSEN, Oluf. Kjøbenhavns Diplomatarium. Kodaň : Thiele, 1872. Dostupné online. Kapitola Dopis papeže Urbana III. (dánsky, latinsky) 
  7. Nejvyšší a nejnižšší teplota v roce
  8. Průměrné maximum, průměrné minimum, nejnižší a nejvyšší každoroční teplota.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu