Charles Thomson Rees Wilson

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Charles Thomson Rees Wilson
Narození14. února 1869
Glencorse
Úmrtí15. listopadu 1959 (ve věku 90 let)
Carlops
Alma materManchesterská univerzita
Sidney Sussex College
Univerzita v Cambridgi
Bradford Grammar School
Povolánífyzik, meteorolog, vysokoškolský učitel, chemik a scholar
ZaměstnavateléCavendishova laboratoř
Univerzita v Cambridgi
OceněníHughesova medaile (1911)
Královská medaile (1922)
Howard N. Potts Medal (1925)
Nobelova cena za fyziku (1927)
Franklinova medaile (1929)
… více na Wikidatech
ChoťJessie Fraser
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Charles Thomson Rees Wilson (14. února 186915. listopadu 1959) byl skotský fyzik. V roce 1927 získal Nobelovu cenu za vypracování metody zviditelnění drah elektricky nabitých částic pomocí kondenzovaných par (tzv. Wilsonova mlžná komora).

Život a dílo[editovat | editovat zdroj]

Na univerzitě v Manchesteru vystudoval zoologii, botaniku a geologii, na univerzitě v Cambridgi pak fyziku a chemii. Pracoval v Cavendishově laboratoři i v observatoři pro výzkum Slunce. Roku 1925 se stal profesorem fyziky na univerzitě v Cambridgi.

Od roku 1895 se věnoval studiu atmosférické elektřiny. Po objevu radioaktivity se zabýval radioaktivitou deště a sněhu, což jej dovedlo k výzkumu kondenzace par. Jeho následný objev mlžné komory v roce 1912 znamenal průlom do pozorovacích technik elementárních částic, takže stopy drah těchto částic šlo zviditelnit a vyfotografovat. Na jeho počest se toto zařízení jmenuje Wilsonova mlžná komora.

Komora pomáhá registrovat a pozorovat stopy drah ionizovaných částic a jejich analýzou stanovit hmotnost, elektrický náboj a energii částic. V komoře je udržována vrstva nasycených par kapaliny, zpravidla etanolu nebo propyletanolu. Její princip spočívá v tom, že ionizující částice vytvářejí při svém pohybu plynným prostředím komory ionty, které se stávají kondenzačními jádry přesycených par a tím se zviditelní. Pozorovatel vidí v místě průletu částice bílou mlžnou stopu. Později Donald Glaser vytvořil další úpravu této komory, tzv. bublinkovou komoru, ve které se stopy částic zobrazují pomocí bublinek v kapalině.

Vzal si Jessie Fraserovou v roce 1908 a měli spolu 4 děti. Zemřel poblíž Edinburghu v kruhu rodinném.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Asimov's Biographical Encyclopedia of Science and Technology, Isaac Asimov, 2nd ed., Doubleday & C., Inc., ISBN 0-385-17771-2.
  • Lubomír Sodomka, Magdalena Sodomková, Nobelovy ceny za fyziku, Praha : SET OUT, 1997. ISBN 80-902058-5-2

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]