Albert Abraham Michelson

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Albert Abraham Michelson

Albert Abraham Michelson (19. prosince 1852, Strzelno - 9. května 1931, Pasadena) byl americký fyzik narozený v Polsku do židovské rodiny. V roce 1907 obdržel Nobelovu cenu za fyziku za své přesné optické přístroje a výzkum prováděný pomocí nich.

Život[editovat | editovat zdroj]

Jako dvouletý odešel s rodiči z Německa do Spojených států. Vyrůstal v San Francisku. Po skončení studia vykonal v letech 1880-1882 studijní cestu po různých vědeckých institucích v Evropě. Pak se stal profesorem na universitě ve Worcesteru a později v Chicagu. V letech 1923-1927 byl prezidentem Národní akademie věd USA.

Protože pracoval v oblasti fyzikální optiky a zabýval se analýzou světla a světelných jevů, zaujaly ho úvahy o tzv. éterovém větru. V té době bylo známo, že Země se pohybuje kolem Slunce obrovskou rychlostí, a uvažovalo se, jak se při tom chová éter. Je nehybný, takže na Zemi vládne jakýsi éterový vítr, anebo jej Země strhává, takže ve vztahu k předmětům a přístrojům na zemském povrchu je v klidu? Přirozeně, že se mnozí fyzikové pokoušeli dát odpověď na tuto otázku. Nechyběl mezi nimi ani Michelson. Žádný pokus nebyl tak teoreticky názorný a současně uskutečněný s takovou jistotou jako jeho. Srovnával v něm rychlosti, jimiž se pohybuje světlo různými směry vzhledem k Zemi. A závěry byly ohromující. Kdyby existoval éterový vítr, působil by mezi naměřenými rychlostmi rozdíly. Avšak Michelson žádné rozdíly nenaměřil. První pokusy udělal na studijní cestě v Berlíně v letech 1880-1881. Když ho však v roce 1884 H. A. Lorentz upozornil na některé nedostatky, v roce 1887 pokus opakoval v Clevelandu s americkým fyzikem E. W. Morleyem, a to s ještě větší přesností.

Michelson vlastně zjistil, že rychlost světla ve směru pohybu Země a ve směru kolmém na směr jejího pohybu je stejně velká - tedy že světlo se šíří všemi směry stejnou, neměnnou rychlostí, nezávisle na pohybu jeho zdroje. Tento na první pohled negativní výsledek měl pro fyziku obrovský význam. Vedl A. Einsteina k formulaci základního postulátu teorie relativity - k principu konstantní rychlosti světla.

Ke svému pokusu Michelson zkonstruoval zvláštní přístroj - interferometr, se kterým provedl i další významné experimenty. V letech 1892-1893 jím srovnával délku metru s délkou světelné vlny a zkoumal strukturu spektrálních čar. V letech 1914-1918 rozpracoval problémy aplikace interferenční metody v astronomii a sestrojil hvězdný interferometr, který umožňoval měřit úhlové průměry hvězd. Nic ho však již tolik neproslavilo jako „Michelsonův pokus“. Kategorie Albert Abraham Michelson ve Wikimedia Commons Lokální šablona odkazuje na jinou kategorii Commons než přiřazená položka Wikidat: