Emilio Gino Segrè

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Emilio Gino Segrè
Emilio Segrè na fotografii z roku 1959
Emilio Segrè na fotografii z roku 1959
Narozen 1. února 1905
Tivoli, Italské království
Zemřel 22. dubna 1989 (84 let)
Alma mater Univerzita La Sapienza
Pracoviště Národní laboratoř Los Alamos
University of California, Berkeley
Univerzita Palermo
Univerzita La Sapienza
Známý díky objev antiprotonu
objev technecia
objev astatu
Získaná ocenění Nobelova cena za fyziku

Emilio Gino Segrè (1. února 1905, Tivoli22. dubna 1989) byl italský fyzik židovského původu. Proslavil se zejména objevem antiprotonu, za což obdržel společně s Owenem Chamberlainem v roce 1959 Nobelovu cenu za fyziku. V letech 1943 až 1946 pracoval v Národní laboratoři Los Alamos jako vedoucí skupiny v rámci projektu Manhattan.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Segrè se narodil do sefardské židovské rodiny v italském Tivoli poblíž Říma. Přihlásil se na římskou univerzitu La Sapienza jako student strojírenství. V roce 1927 změnil svůj obor na fyziku a již v roce 1928 získal doktorát z fyziky (na univerzitě byl žákem Enrica Fermiho).

Po službě v italské armádě v letech 1928 až 1929 pracoval v roce 1930 s Otto SternemHamburku a Pieterem ZeemanemAmsterdamu jako vědecký pracovník Rockefellerovy nadace. V roce 1932 byl Segrè jmenován asistentem profesora fyziky na Římské univerzitě a v této pozici setrval až do roku 1936. V letech 1936 až 1938 byl ředitelem fyzikálních laboratoří na univerzitě v Palermu. Po návštěvě Radiační laboratoře v Berkeley Ernesta O. Lawrence mu byl v roce 1937 poslán molybdenový pás z laboratorního cyklotronového deflektoru, který vyzařoval anomální formy radiace. Po pečlivé chemické a teoretické analýze byl Segrè schopen dokázat, že část radiace je produkována dosud neznámým prvkem, dnes známý jako technecium, jenž se stal prvním uměle syntetizovaným chemickým prvkem, který se nenachází v přírodě.

Byl kolegou a blízkým přítelem Ettore Majorana, který záhadně zmizel v roce 1938.

Fotografie z Los Alamos

Během jeho letní návštěvy v Berkeley v roce 1938, prosadila fašistická vláda Benita Mussoliniho v Itálii antisemitské zákony, která zakazovala Židům působit v akademických postech. Coby Žid se tak Segrè stal emigrantem na dobu neurčitou. Lawrence mu nabídl místo výzkumného asistenta v laboratořích v Berkeley. Šlo o relativně nízkou postavenou pozici pro někoho kdo objevil výše uvedený prvek, s platem 300 dolarů měsíčně. Poté co se však dozvěděl, že je Segrè de facto právně chycen v Kalifornii (nemohl se vrátit domů), snížil mu plat na pouhých 116 dolarů. Mimo práce v laboratoři pracoval jako přednášející na katedře fyziky Kalifornské univerzity v Berkeley.

V době jeho působení v Berkeley pomohl objevit prvek astat a izotop plutonia-239 (které bylo později použito k výrobě atomové bomby Fat Man svržené na Nagasaki). V dubnu 1944 zjistil, že Thin Man, navržená plutoniová bomba nebude fungovat (z důvodu přítomnosti nečistot Pu-240), díky čemuž získala prioritu plutoniová implozní bomba Fat Man.

V letech 1943 až 1946 pracoval v Národní laboratoři Los Alamos jako vedoucí skupiny v rámci projektu Manhattan. V roce 1944 se stal naturalizovaným občanem Spojených států. Vyučoval na Columbia University, University of Illinois a University of Rio de Janeiro. Po svém návratu do Berkeley v roce 1946 se stal profesorem fyziky a dějin vědy a působil zde až do roku 1972. V roce 1974 se vrátil na Římskou univerzitu jako profesor jaderné fyziky.

V roce 1970 vydal biografii svého učitele Enrica Fermiho (Enrico Fermi: Physicist, University of Chicago Press).

Segrè byl rovněž aktivním fotografem a pořídil mnoho fotografií dokumentující události a osoby v historii moderní vědy. Americký institut fyziky po něm na jeho počest pojmenoval svůj fotografický archiv dějin fyziky. Segrè zemřel ve věku 84 let na srdeční infarkt.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Emilio G. Segrè na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]