Amsterdam

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Amsterdam

vlajka znak
poloha
souřadnice:	52°22′ s. š., 4°52′ v. d.
nadmořská výška:	0 m n. m.
provincie:	Severní Holandsko
obec:	Amsterdam

rozloha a obyvatelstvo
rozloha:	219,07 km²
počet obyvatel:	738 434 (2005)
hustota zalidnění:	3 371 obyv. / km²
správa města
starosta:	Job Cohen
oficiální web:	www.amsterdam.nl
telefonní předvolba:	+31 20
PSČ:	1011

Amsterdam (též Amsterodam) je hlavní město Nizozemska. V současnosti je největším nizozemským městem, jeho finančním a kulturním centrem. V roce 2005 žilo ve městě 742 209 obyvatel, v městské aglomeraci pak přibližně jeden a půl milionu lidí.

Amsterdam má jedno z největších historických městských center v Evropě pocházející z 17. století, nizozemského Zlatého období. V této době byl vystavěn systém soustředných kanálů okolo středu starého města, který dodnes určuje tvář města. Podél kanálů bylo postaveno mnoho domů, některé jsou dodnes obydleny, v jiných jsou kanceláře a některé slouží jako veřejné budovy. Na nábřeží se jednou za 5 let koná SAIL Amsterdam – velkolepá přehlídka historických lodí.

Město je proslaveno muzei, jako jsou například Rijksmuseum, Van Goghovo muzeum, Museum Stedelijk, Rembrandtův dům nebo Muzeum Anny Frankové a světoznámým symfonickým orchestrem Concertgebouworkest. Pozornost si zaslouží i místní čtvrť červených luceren de Wallen a řada kaváren, ve kterých se prodává marihuana.

Přestože je Amsterdam hlavním městem Nizozemska, není správním centrem provincie Severní Holandsko, ve které leží - tímto centrem je Haarlem, ani sídelním městem vlády, kterým je Den Haag.

[editovat] Historie

Amstel by Night
Koppelaar

Amsterdam byl založen ve 13. století jako rybářská vesnice na břehu řeky Amstelu, která dala městu jméno. Městská práva Amsterdam obdržel v roce 1300 nebo 1301. Od 14. století město vzkvétá zejména díky obchodu s hanzovními městy.

Holanská vzpoura proti Filipovi Španělskému v 16. století vyústila v Osmiletou válku, která nakonec vedla k holandské samostatnosti. Holandská republika se stala známou svoji náboženskou tolerancí, a proto se Židé ze Španělska a Portugalska, bohatí obchodníci Antwerp a Hugenoti z Francie uchýlili do bezpečí Amsterdamu. Silná migrace vzdělaných lidí z Flander pak dala městu jazyk (jejich brabantský dialekt se stal základem psané holandštiny) a udělala z Amsterdamu obchodní centrum.

Historické centrum Amsterdamu

Sedmnácté století je považováno za „Zlaté období“ Amsterdamu. Na počátku století byl Amsterdam nejbohatším městem Evropy. Z Amsterdamu vyplouvaly lodě do Severní Ameriky, Afriky, dnešní Indonésie a Brazílie a představovalo základnu mezinárodní obchodní sítě. Amsterdamští obchodníci měli největší podíl v VOC a v WIC. Díky těmto společnostem byly navázány zámořské vztahy, které se staly základem tvorby holandských kolonií. Amsterdam byl nejdůležitějším místem námořní přepravy zboží v Evropě a předním finančním centrem světa. Amsterdamská burza byla první na světě s nepřetržitým provozem.

Počet obyvatel zvolna rostl – v roce 1500 žilo ve městě 10 000 obyvatel, 30 000 v roce 1570, 60 000 kolem roku 1600, 105 000 v roce 1622 a 200 000 v roce 1700 (tedy se za 200 let zdvacetinásobil). Poté se počet obyvatel výrazně neměnil další půldruhé století. Poté se během sta let před druhou světovou válkou počet obyvatel zčtyřnásobil a tento počet zůstal stejný do dnešní doby.

Socha Anny Frankové

Osmnácté a 19. století se nesou ve znamení poklesu prosperity Amsterdamu. Války Holandska se Spojeným královstvím a Francií si svou daň vybraly i v Amsterdamu. Během Napoleonských válek životní úroveň města klesla na nejnižší bod. Avšak po založení Nizozemského království v roce 1815 se vše začalo obracet k lepšímu.

Na konci 19. století zasáhla město Průmyslová revoluce. Byl postaven Amsterdamsko-rýnský kanál, který přímo spojil město s Rýnem a Severomořský kanál spojil přístav se Severním mořem. Oba kanály výrazně zlepšily spojení se zbytkem Evropy a světem. Byl to také velký ekonomický podnět. Mezi lety 1850 a 1900 se počet obyvatel zdvojnásobil asi na půl milionu.

Konec 19. století je občas nazýván druhou Zlatou dobou. V této době byla postavena muzea, vlakové nádraží a koncertní hala (Concertgebouw).

Během 1. světové války bylo Nizozemsko neutrální, ale Amsterdam poznal její následky v nedostatku potravin.

V průběhu 2. světové války okupovala město německá vojska. Více než 100 000 Židů bylo deportováno, nejznámější z nich se stala mladá dívka, Anna Franková. Tímto byla vyhlazena téměř celá židovská komunita města.

[editovat] Znak města

Znak města Amsterdamu se skládá ze tří ondřejských křížů uspořádaných svisle, ale na vlajce jsou otočeny o 90°. Historikové věří, že tyto kříže reprezentují tři hlavní nebezpečí, které sužovaly město: povodně, oheň a mor. Oficiálním mottem města je Heldhaftig, Vastberaden, Barmhartig („Stateční, odhodlaní, milosrdní“). Toto motto je zobrazeno i ve znaku města a bylo zavedeno královnou Wilhelminou v roce 1947 jako reflexe na hrdinství občanů města během 2. světové války.

[editovat] Doprava

SAIL Amsterdam

Hromadná doprava v Amsterdamu zahrnuje:

vnitrostátní a mezinárodní železniční spojení
3 linky metra
1 trasa městské železnice
17 tramvajových tras
mnoho autobusových linek
autobusová doprava vnitrostátní i mezinárodní
několik trajektů přes IJ pro pěší a cyklisty (zdarma)
lodní linky Fast Flying Ferrie do Velsen-Zuid na pobřeží Severního moře

Nová trasa metra, „Severojižní trasa“ (Noord/Zuidlijn) a nová tramvajová trasa na IJburg (nová čtvrť vystavěná na umělém ostrově) jsou v současnosti ve výstavbě.

Většina lidí v Amsterdamu jezdí po městě na bicyklu. Ve městě je vybudován systém cyklostezek. Jízda autem v centru je velmi komplikovaná kvůli dopravním zácpám a problémům s parkováním.

Letiště Schiphol, vzdálené asi 20 minut vlakem od centra Amsterdamu, je největším letištěm v Nizozemsku a čtvrté největší v Evropě. Za rok odbaví asi 40 milionů cestujících a je domovským letištěm společnosti KLM.

[editovat] Partnerská města

[editovat] Významní rodáci

Amstel

Nicolaes Tulp, roz. Claes Pieterszn. (1593–1674), chirurg
Rembrandt van Rijn (1606–1669), malíř
Baruch de Spinoza (1632–1677), filosof
Johan Cruyff (1947), fotbalista
Dennis Bergkamp (1969), fotbalista
André Hazes (1951–2004), zpěvák
Ruud Gullit (1962), fotbalista

[editovat] Sport

Amsterdam je domovským městem týmu Ajax Amsterdam. Sídlem týmu je moderní Amsterdam ArenA, umístěná na jihovýchodě města. Ajax sdílí stadion s týmem amerického fotbalu Amsterdam Admirals, který v roce 2005 vyhrál poprvé v historii World Bowl.

V roce 1928 se v Amsterdamu konaly IX. letní olympijské hry. Olympijský stadion, postavený pro tyto hry, byl zrestaurován a nyní slouží k sportovním a kulturním akcím.