Haag

Haag; Den Haag, 's-Gravenhage
	; Binnenhof, sídlo parlamentu
; znak	; vlajka
poloha
souřadnice:	52°5′ s. š., 4°19′ v. d.
provincie:	Jižní Holandsko
obec:	Haag
	;
rozloha a obyvatelstvo
rozloha:	98,20 km²
počet obyvatel:	488 370 (2009)
hustota zalidnění:	5894 obyv. / km²
správa
oficiální web:	www.denhaag.nl

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání

Další významy jsou uvedeny v článku Haag (rozcestník).

Haag (nizozemsky Den Haag, oficiální název 's-Gravenhage) je třetí největší město Nizozemska.

Haag je sice sídlo nizozemské vlády, parlamentu a královny, ale podle čl. 32 ústavy je hlavním městem Nizozemského království Amsterdam. Haag je hlavním městem provincie Zuid-Holland (Jižní Holandsko), nacházející se na západě země. V roce 2009 měl Haag 488 370 obyvatel, aglomerace zvaná Randstad (především města Amsterdam, Haarlem, Haag, Rotterdam a Utrecht) má však dohromady přes 7,1 milionu obyvatel.

[editovat] Historie

Haag byl založen roku 1248 Vilémem II., hrabětem holandským a králem německým.

[editovat] Pamětihodnosti

Ve středu města se nachází skupina historických budov Binnenhof, kde se schází nizozemský parlament a vláda. Přilehlý Mauritshuis je obrazárnou vystavující díla malířů jako Rembrandt van Rijn, Jan Vermeer, Paulus Potter či Jan Steen. Před těmito budovami se rozkládá jezírko nazvané Hofvijver.

Grote Kerk - kostel sv. Jakuba náleží spolu s Binnenhofem k nejstarším budovám v Haagu.

Palác Noordeinde je od roku 1984 oficiálním sídlem královny Beatrix. Pro veřejnost jsou přístupné k paláci příslušející parky.

V Paláci míru (Vredespaleis), jehož stavba byla dokončena roku 1913, sídlí Mezinárodní soudní dvůr a Stálý rozhodčí soud.

Madurodam je areál s modely významných a typických staveb z celého Nizozemí v měřítku 1:25. Zahrnuje jak známé historické budovy, tak moderní architekturu, dopravní infrastrukturu a rekreační zázemí. Muzeum bylo otevřeno v roce 1952 a je průběžně rozšiřováno.

[editovat] Haag v literatuře

V roce 2004 vyšel v Nizozemsku „dokumentární román“ Annejet van der Zijlové Sonny Boy. Na základě archivních materiálu a doložených svědectví rekonstruuje neobyčejný příběh rodiny, která v Haagu za druhé světové války ukrývala Židy. Román získal v roce 2006 literární cenu Witte (Littéraire Witte Prijs), udělovanou od roku 1975 jednou za 2 roky knize haagského autora nebo knize s haagskou tematikou. Sonny Boy byl přeložen do mnoha jazyků a v roce 2010 vyšel v nakladatelství Barrister & Principal také česky.

[editovat] Mezinárodní organizace

Haag je významný z hlediska mezinárodní politiky, má v něm sídlo přes 150 mezinárodních organizací. Mezi hlavní patří například:

V minulosti byl také sídlem zaniklého Stálého dvora mezinárodní spravedlnosti.

Haag (2008)

Haag (1700)

[editovat] Části města

centrum (více než 100 000 obyvatel)
Escamp (přibližně 113 000)
Haagse Hout (42 040)
Laak (38 200)
Leidschenveen-Ypenburg (40 000)
Loosduinen (47 500)
Scheveningen (56 000) – pobřežní letovisko s písečnými plážemi a přístavem využívaným turisticky a k rybolovu
Segbroek (59 000)

[editovat] Osobnosti města

Johanna Bavorská (asi 1356 – 1386), dcera vévody Albrechta I. Bavorského a Markéty Břežské, římska a česká královna jako první manželka Václava IV.
Johan van Oldenbarnevelt (1547 – 1619), nizozemský státník, který hrál důležitou úlohu v boji Holanďanů za nezávislost na Španělsku
Adrian de Vries (cca 1556 - 1626), manýristický sochař
Mořic Nasavský (1567 – 1625), oranžský princ, místodržící Spojených provincií nizozemských, druhý syn Viléma I. Oranžského
Esaias van de Velde (1587 - 1630), krajinář
Jan van Goyen (1596 – 1656), přední nizozemský krajinář 17. století
Pieter Post (* 1608 – † 1669), barokní architekt, malíř a grafik
Christiaan Huygens (1629 – 1695), fyzik, matematik a astronom
Žofie Hannoverská (1630 – 1714), falcká princezna, sňatkem hannoverská kurfiřtka, dědička anglického trůnu
Baruch Spinoza (1632 – 1677), filozof
Frederik Ruysch (1638 - 1731), anatom a botanik
Maurits Post (1645 - 1677), barokový architekt
Vilém III. Oranžský (1650 – 1702), se svou manželkou Marií II. spolukrál Anglie, Irska a Skotska
Rachel Ruyschová (1664 — 1750), malířka specializovaná na zátiší s květinami
Jan van Gool (1685 – 1765), životopisec umělců a malíř
Gabriel Fahrenheit (1686 – 1736), německý fyzik
Dirk van der Aa (1731 – 1809), rokokový malíř
Vilém V. Oranžský (1748 - 1806), poslední nizozemský místodržitel v letech 1751-1795
Caroline Vanhove (1771 - 1860), francouzská herečka nizozemského původu, jedna z nejznámějších své doby
Vilém I. Nizozemský (1772 - 1843), král Nizozemska, lucemburský velkovévoda a limburský vévoda, syn holandského místodržícího Viléma V. Oranžského
Vilém II. Nizozemský (1792 - 1849), král Nizozemska, lucemburský velkovévoda a limburský vévoda
Anna Pavlovna Ruská (1795 - 1865), ruská velkokněžna, dcera cara Pavla I. a Marie Fjodorovny, královna nizozemská jako manželka Viléma II. Nizozemského
Tobias Michael Carel Asser (1838 - 1913), právník, nositel Nobelovy ceny míru
Gerard Philips (1858 - 1942), fyzik, podnikatel a zakladatel Koninklijke Philips Electronics
Albert Plesman (1889 - 1953), průkopník v letectví a spoluzakladatel nizozemské letecké společnosti KLM
Jan Duiker (1890 – 1935), architekt
Teo Jung (1892 – 1978), německý a později holandský novinář a esperantista
Nikolaas Tinbergen (1907 – 1988), biolog a etolog
Simon van der Meer (* 1925), fyzik
Remco Campert (* 1929), básník a spisovatel povídek a románů
Dick Advocaat (* 1947), fotbalový trenér a bývalý hráč
Theo van Gogh (1957 – 2004), režisér, publicista, televizní producent a herec
Arjen Lucassen (* 1960), kytarista, zpěvák, hudebník, multiinstrumentalista, textař a skladatel
Robin Haase (* 1987), tenista
Thiemo de Bakker (* 1988), tenista