Leiden

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Leiden
Leiden
Starý Rýn v Leidenu
Starý Rýn v Leidenu
Leiden – znak
znak
Leiden – vlajka
vlajka
poloha
zeměpisné souřadnice:
stát: Nizozemsko Nizozemsko
provincie: Jižní Holandsko
Leiden na mapě
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 23,16 km²
počet obyvatel: 117 530 (2007)
hustota zalidnění: 5385 obyv. / km²
správa
starosta: drs. H.J.J. (Henri) Lenferink
oficiální web: http://www.leiden.nl
telefonní předvolba: +31 71
PSČ: 2300-2334

Ltspkr.png Leiden (starším nizozemským pravopisem Leyden) je město v provincii Jižní Holandsko v Nizozemsku. Město tvoří spolu s Oegstgeestem, Leiderdorpem, Voorschotenem, Valkenburgem, Rijnsburgem a Katwijkem jednu městskou aglomeraci s 254 000 obyvateli. Samotný Leiden má 117 530 obyvatel. Leiden leží na tzv. „Starém Rýnu“ (Oude Rijn) poblíž měst Haag a Haarlem. Více než 4 % jeho rozlohy tvoří vodní plochy. Podobně jako jiná holandská města je protkáno sítí kanálů.

V minulosti byl Leiden velmi významným centrem výroby sukna. Od roku 1575 zde působí univerzita, na které mimo jiné působila řada nositelů Nobelovy ceny za fyziku. Leiden je však především dobře zachovaným historickým městem. Proto je každoročně cílem mnoha turistů a milovníků historie. Sídlí zde i řada muzeí. Pochází odtud mnoho významných osobností, například malíři Rembrandt van Rijn a Jan van Goyen.

Kromě Leidenské univerzity zde působí také Leidenské univerzitní lékařské centrum (LUMC) a soukromá americká Websterova univerzita.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Doklady o tom, že Leiden vznikl původně jako římský tábor Lugdunum Batavorum jsou podvržené[zdroj?] (byl jím ve skutečnosti dnešní Katwijk). Přesto má Leiden velmi dávnou historii. Ve 4. století zde byla římská pevnost Leithon. Do roku 1420 město podléhalo správě hraběcích správců (purkrabích), reprezentujících holanský dvůr. V roce 1266 město získalo městská práva.

pevnost De Burcht

Středověké dějiny[editovat | editovat zdroj]

Pevnost v Leidenu vznikla v 9. století, když v Utrechtu vládli Vikingové. Roku 1047 pevnost dobyl římský císař Jindřich III. Černý. Pevnost v Leidenu byla hraniční pevností Holandska (název pochází z roku 1101, kdy označoval okolí pevnosti: Holtland nebo Holland). Ada Holanská se zde ukryla za domácí války před svým bratrem Wilémem I. Holandským. Ten však pevnost dobyl.

Hrabě Floris V. udělil Leidenu roku 1266 městská práva. Přesto město stále podléhalo moci hraběcích úředníků. Jejich správa skončila roku 1420, kdy bavorský vévoda Jan III. v takzvané „Purkrabské válce“ díky chytrému manévru město dobyl. Jan III. totiž nejprve během jediného týdne obsadil okolní pevnosti chráněné pouze slabými posádkami: Poelgeest, Ter Does, Hoichmade, de Zijl, ter Waerd, Warmond a de Paddenpoel, a teprve pak oblehl samotné město. Toto obléhání začalo 24. června a skončilo už 17. srpna, kdy se město vzdalo. Hraběcí správce Filips van Wassenaar byl poté zbaven úřadu a uvězněn.

Otto van Veen: Pomoc obleženému Leidenu – lodě přivážející potraviny a jejich rozdělování hladovým

Leiden v 16. a 17. století[editovat | editovat zdroj]

V 16. a 17. století zažil Leiden dobu největšího rozkvětu. Na konci 15. století zde totiž vznikla řada tkalcoven vyrábějících sukno (zvláště klot). Tyto tkalcovny byly proslulé a leidenské sukno, leidenské baize (kulečníkové plátno) a leidenský camelot byly velmi známými pojmy. V Leidenu sídlili také významní tiskaři a nakladatelé. Tiskařské manufaktury zde provozovali například Christoffel Plantijn či jeho žák Lodewijk Elzevir (1547-1617), který v Leidenu založil velmi významný obchod s knihami.

Význam a bohatství města hrál velkou roli v osmdesátileté válce, v níž Holanďané získali nezávislost na Španělsku. V průběhu této války bylo město obléháno Španěly. Blokáda trvala od května do října 1574. Holanďanům se podařilo následky blokády zmírňovat tím, že po protržení hrází a zaplavení luk dopravovali potraviny do města pomocí lodí. Za hrdinské vzdorování nepříteli udělil Vilém I. Oranžský městu univerzitu. Občané si přitom údajně mohli vybrat mezi univerzitou a odpuštěním daní. Den, kdy se podařilo díky vojskům Viléma I. Oranžského ukončit španělskou blokádu (3. říjen) je oslavován jako státní svátek. Po vyhnání Španělů se ještě zvýšil význam a proslulost místních manufaktur. Období prosperity pokračovalo po celé 17. století. Částečně i díky množství uprchlíků, kteří sem z vlámska stěhovali své textilní manufaktury. V době tzv. holandského zlatého věku byl Leiden největším městem po Amsterdamu.

Leiden je významný také pro dějiny osidlování Ameriky, protože tu v 17. století před svou cestou do Nového světa nějaký čas sídlili puritáni[1] (stejně, jako někteří první osadníci Nového Amsterodamu – dnes New York)[2][3]

barokní plán města z roku 1652

Novodobá historie[editovat | editovat zdroj]

21. ledna 1807, postihlo město katastrofa. Náhodný výbuch lodi převážející 17400 kg střelného prahu kanálem v centru města zabil 151 lidí, více než 2000 zranil a zničil kolem 2000 domů, mj. proslavenou tiskárnu rodiny Elsevier. Holandský král Louis Bonaparte po této katastrofě město osobně navštívil a poskytl obětem pomoc.

Roku 1842, byla uvedena do provozu železniční trať z Leidenu do Haarlemu. O rok později byl dokončen úsek do Haagu. Její vybudování veslo ke zlepšení sociální a ekonomické situace města. Od konce 17. století totiž Leiden zažíval trvalý pokles významu i počtu obyvatel, především díky úpadku soukenické výroby. Na počátku 19. století byla výroba sukna prakticky ukončena. Přesto byl i v tomto období pro ekonomiku města důležitý především kovozpracující a konzervárenský průmysl. Tento pokles významu města dokládá i pokles počtu obyvatel. Odhaduje se, že kolem roku 1640 zde žilo kolem 100 000 obyvatel. Mezi lety 1796 a 1811 už zde žilo pouze 30 000 obyvatel. Roku 1904, v období masového růstu počtu obyvatel jiných měst, pouze 56 044 obyvatel.

Během druhé světové války byl Leiden těžce postižen bombardováním, které sice nezasáhlo historické centrum, ale železniční nádraží s širokým okolím a Marewijk byly prakticky kompletně srovnány se zemí.

Albert Einstein s fyzikem Paulem Ehrfenstem a jeho synem v jeho leidenském domě v roce 1920

Leiden je významný i pro dějiny vědeckého bádání. Na univerzitě v Leidenu byla sestrojena leydenská láhev, kondenzátor vyrobený ze skleněné lahve, vynalezený Pieterem van Musschenbroek roku 1746. (už o rok dříve ji poprvé sestrojil Ewald Jürgen Georg von Kleist v Německu, ale termín „leidenská láhev“ přesto zůstal) Významným objevitelem byl i Heike Kamerlingh Onnes (1913 Nobelova cena za fyziku) Roku 1908 se mu podařilo zkapalnit helium tím, že se snížením jeho teploty pod 0,9 K se dostal nejblíže k absolutní nule. Na zdejší univerzitě studoval také Hendrik Antoon Lorentz, další nositel Nobelovy ceny za fyziku. Na počátku své kariéry zde působil též Albert Einstein.

Současný Leiden[editovat | editovat zdroj]

Dnes je Leiden vnímán hlavně jako známé historické město. Konec španělského obléhání je slaven jako státní svátek a v Leidenu se pravidelně koná slavnost s průvodem a trhy. Lidé při tomto svátku jí tradiční jídlo tvořené sledi, bílým chlebem a specialitou zvanou hutspot (kaše z brambor, cibule a mrkve). Ještě významnější pro holandskou historii je však to, že zde Johan Rudolph Thorbecke (1798-1872) v dubnu 1848 sepsal na Garenmarkt 9 holandskou ústavu.

jeden z Leidenských kanálů

Řeky, kanály a parky[editovat | editovat zdroj]

Městem protékají od východu dvě ramena Starého Rýna. Ta se stékají v centru města (viz výše barokní plán města). Kromě toho je město množstvím úzkých kanálů. V jižní části města je podél starých Singel a vnějšího kanálu řada zahrad a parků, mj. Hortus Botanicus - botanická zahrada Rozsáhlý Van der Werffův park připomíná Pietera Adriaanszoon van der Werff starostu města v době španělského obléhání roku 1574. Prostor ve kterém se park nachází vznikl roku 1807 náhodnou explozí lodi převážející střelný prach.

Významné stavby[editovat | editovat zdroj]

Díky poklesu významu města od konce 17. století do počátku 20. století se dochovalo jeho centrum ze 16. a 17. století téměř nepoškozené mladšími úpravami. Proto je zde k vidění řada historických památek.

Leidenská západní brána, Morspoort

Opevnění[editovat | editovat zdroj]

Na soutoku dvou ramen Starého Rýna se nachází kruhová pevnost na hliněném návrší zvaná De Burcht. Předtím, než zde byl v 11. století postaven malý dřevěný hrad, sloužilo návrší pravděpodobně jako útočiště před vzdouvajícím se přílivem. Ze starých leidenských bran se dochovaly pouze dvě: Zijlpoort a Morspoort. Obě pocházejí z konce 17. století. Kromě jedné malé věže na Singelu se nic nedochovalo z městských hradeb. Další malou pevností je Gravensteen, postavený ve 13. století. Dochoval se díky tomu, že později sloužil jako dům, knihovna a vězení. Nyní je součástí budov univerzity.

Hooglandse kerk, Leiden

Kostely[editovat | editovat zdroj]

Ve městě se dochovalo několik Významných gotických kostelů: Hooglandsche Kerk (kostel svatého Pankráce), který byl vybudován v 15. století a obsahuje náhrobek starosty Pietera Adriaanszoon van der Werff a Pieterskerk (kostel svatého Petra) (1315), obsahující náhrobky Scaliger, Boerhaava a dalších významných učenců). Historicky je významný Marekerk, protože to byl první kostel postavený v Holandsku po nástupu reformace. Stavba byla započata roku 1639 podle projektu Arenta van 's Gravesande. Jinými vybranými díly tohoto architekta je De Lakenhal v němž sídlí městské muzeum a Bibliotheca Thysiana (univerzitní knihovna). Stavba je příkladem holandského klasicismu. Jeho výstavba byla ukončena roku 1650 a je dodnes užíván.[4]

Bibliotheca Thysiana

Univerzitní budovy[editovat | editovat zdroj]

Mnoho budov v centru města využívá Leidenská univerzita. Hlavní budova univerzity pochází ze 16. století a původně sloužila jako klášter. Mezi instituce spojené s univerzitou patří: národní centrum pro studium východních indických jazyků, etnologie a geografie; Botanická zahrada (Hortus Botanicus) založena 1587; leidenská observatoř založena 1860; muzeum starověkých památek (Rijksmuseum van Oudheden); etnografické muzeum, jehož jádrem byly etnografické sbírky japanologa Philippa Franze von Siebold. Bibliotheca Thysiana sídlí ve starém domě z roku 1655. Její knihovní fondy jsou zvláště bohaté na právnickou literaturu a lidové kroniky. Knihovna spravuje také množství speciálních fondů, například knihovnu Společnosti holandské literatury založené roku (1766) a sbírku grafiky. V posledních letech vybudovala leidenská univerzita tzv. Bio Science Park, pro moderní výzkum biotechnologií, atp.

Hoogheemraadschap Rijnland

Další významné stavby[editovat | editovat zdroj]

Z dalších významných budov jmenujme radnici (Stadhuis), renesanční budovu ze 16. století, která však byla výrazně poškozena požárem v roce 1929); dům Gemeenslandshuis van Rynland (1596, obnovený roku 1878); váha (Waag), postavená Pieterem Postem; bývalý dům hraběcích správců (Gerecht); a větrný mlýn na mletí obilí v němž je dnes muzeum (Molen de Valk) (1743); staré gymnázium (Latijnse School) (1599); městský tesařský dům a molem (Stadstimmerwerf) (1612), obojí postavené Lievenem de Key. Další zajímavou stavbou je pesthuis, morový špitál postavený za hradbami města pro případ rozšíření moru. Špitál ovšem nikdy nesloužil svému účelu, protože se morová nákaza Holandsku vždy vyhnula. Dnes budova slouží muzeu Naturalis, které je největším muzeem přírodní historie na světě.

Osobnosti Leidenu[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Leiden má tato partnerská města:

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Leiden na anglické Wikipedii.

  1. http://www.americanheritage.com/articles/magazine/ah/1999/2/1999_2_102.shtml
  2. http://www.newyorfamilyhistory.org/modules.php?name=Sections&op=printpage&artid=40
  3. http://pages.prodigy.net/parrish/MapGroundZero.html
  4. http://www.marekerk.nl

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Muzea a knihovny[editovat | editovat zdroj]