Aglomerace

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tokio má jednu z největších aglomerací na světě

Městská aglomerace je buď seskupení vzájemně blízkých sídel, kde jedno dominuje, tzn. město se svým okolím (předměstí, satelitní města), nebo několik srovnatelně velkých měst srostlých v jednu souvisle zastavěnou plochu - konurbace (souměstí).

Většinou se vyznačuje společnou hromadnou dopravou (LiberecJablonec nad Nisou či MostLitvínov), provázaností ekonomiky a zástavbou, společnou administrativou (Brandýs nad Labem–Stará Boleslav) nebo velmi blízkou polohou (Česká TřebováÚstí nad Orlicí). Časté jsou aglomerace důlních měst hlavně ve střední Evropě (Katovice, Ostrava) nebo hustě koncentrovaných měst v průmyslových centrech západní Evropy (Porýní, Londýn, Liverpool) nebo Spojených států (New York, Los Angeles, Chicago, Miami, Boston, San Francisco, Detroit) - viz Metropolitní oblasti v USA.

Aglomerace v České republice[editovat | editovat zdroj]

Ostrava, centrum druhé největší české aglomerace

Závazné vymezení jakýchkoli českých aglomerací doposud nikdo nestanovil, např. ani Český statistický úřad se této oblasti prakticky nevěnuje. Český právní řád tak zatím učinil pro vymezené oblasti působnosti veřejné správy a pro územní plány tzv. velkých územních celků.

Vymezené oblasti veřejné správy[editovat | editovat zdroj]

K vymezení aglomerací pro určité oblasti veřejné správy došlo v těchto dvou případech:

  1. Prvním je vymezení aglomerací a zón na základě zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší.[1] Byly tak stanoveny tři: aglomerace Praha, aglomerace Brno a aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek, zbytek státu byl rozdělen do zón, které odpovídají územním celkům NUTS 2. Tyto aglomerace mají více než 250 tisíc obyvatel, ale jejich vymezení je dáno jen pro účely posuzování a řízení kvality ovzduší a především neodpovídají klasické definici aglomerace – aglomerace Praha a Brno jsou vymezeny jen v hranicích vlastního města.
  2. Druhým případem je vymezení aglomerací za účelem hodnocení a snižování hluku, které již přesněji odpovídá obecnému pojetí aglomerace, neboť jsou definovány jako „urbanizované území městského charakteru s více než 100 tisíci bydlícími obyvateli, tvořené jednou nebo více obcemi s intenzivními ekonomickými, sociálními a územně technickými vazbami“. Samotné aglomerace jsou určeny a vymezeny přílohou vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj č. 561/2006 Sb.,[2] na základě zmocnění daného § 81a zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Tato vyhláška je rozděluje do dvou skupin: jednou jsou aglomerace Prahy, Ostravy a Brna, které obývá také více než 250 tisíc obyvatel, druhou pak aglomerace se 100 až 250 tisíci obyvateli: Ústí nad Labem-Teplice (cca 180 tisíc obyvatel), Plzeň (cca 180 tisíc obyvatel), Liberec (cca 170 tisíc obyvatel) a Olomouc (cca 110 tisíc obyvatel).[3]

Pražská aglomerace[editovat | editovat zdroj]

Vyhláška č. 561/2006 Sb. do ní zahrnuje tyto města a obce: Hlavní město Praha, Bořanovice, Černošice, Čestlice, Dobřejovice, Dolní Břežany, Drahelčice, Horoměřice, Hostivice, Hovorčovice, Husinec, Chrášťany, Chýně, Jeneč, Jesenice, Jinočany, Jirny, Klecany, Kněževes, Květnice, Líbeznice, Měšice, Modletice, Nučice, Nupaky, Ořech, Průhonice, Psáry, Roztoky, Rudná, Říčany, Sibřina, Šestajovice, Tuchoměřice, Únětice, Úvaly, Vestec, Zbuzany, Zdiby a Zlatníky-Hodkovice.

Takto vymezená aglomerace má rozlohu 772,3 km² a 1 346 321 obyvatel k 1. 1. 2012. Samotné hlavní město Praha pak má rozlohu 496 km² (64 % celé aglomerace) a 1 241 664 obyvatel (92 % celé aglomerace) k 1. 1. 2012.[3]

Ostravská aglomerace[editovat | editovat zdroj]

Vyhláška č. 561/2006 Sb. do ní zahrnuje tyto města a obce: Ostrava, Bohumín, Doubrava, Havířov, Karviná, Orlová, Petřvald a Rychvald.

Takto vymezená aglomerace má rozlohu 248,1 km² a 505 362 obyvatel k 1. 1. 2012. Samotné město Ostrava pak má rozlohu 214,23 km² (86 % celé aglomerace) a 299 622 obyvatel (59 % celé aglomerace) k 1. 1. 2012.[3]

Brněnská aglomerace[editovat | editovat zdroj]

Vyhláška č. 561/2006 Sb. do ní zahrnuje tyto města a obce: Brno, Adamov, Bílovice nad Svitavou, Kuřim, Lelekovice, Česká, Modřice, Ostopovice, Podolí, Popůvky, Rozdrojovice, Řícmanice, Šlapanice a Troubsko.

Takto vymezená aglomerace má rozlohu 328,1 km² a 420 338 obyvatel k 1. 1. 2012. Samotné město Brno pak má rozlohu 230,22 km² (70 % celé aglomerace) a 378 965 obyvatel (90 % celé aglomerace) k 1. 1. 2012.[3]

Územní plány velkých územních celků[editovat | editovat zdroj]

Kromě toho však došlo i k jinému vymezení aglomerací. Vláda svým nařízením dříve stanovila závazné části územních plánů velkých územních celků aglomerací mj. v případě:

Tato vládní nařízení již v roce 2012 pozbyla platnosti,[13] ale je z nich patrné, že pojem aglomerace je nejednoznačný a může být vymezen v různých případech různě.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. § 5 odst. 2 a příloha č. 3 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Dostupné online
  2. Vyhláška č. 561/2006 Sb., o stanovení seznamu aglomerací pro účely hodnocení a snižování hluku. Dostupné online
  3. a b c d e f g h i j k Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2012 [online]. Český statistický úřad, 2012-05-31, [cit. 2012-06-04]. Dostupné online.  
  4. Usnesení vlády ČSR č. 155/1976 ze dne 23. června 1976, o závazných částech územního plánu rajónu Pražské středočeské aglomerace
  5. Usnesení vlády ČSR č. 147/1986 ze dne 10. června 1986, o závazných částech územního plánu velkého územního celku Českobudějovické sídelní regionální aglomerace
  6. Nařízení vlády č. 104/1994 Sb., kterým se vyhlašuje závazná část územního plánu velkého územního celku Plzeňské sídelní regionální aglomerace. Dostupné online
  7. Usnesení vlády ČSR č. 76/1984 ze dne 11. dubna 1984, o závazných částech územního plánu velkého územního celku Liberecké sídelní regionální aglomerace
  8. Usnesení vlády ČSR č. 151/1988 ze dne 18. května 1988, o závazných částech územního plánu velkého územního celku Hradecko-pardubické sídelní regionální aglomerace
  9. Nařízení vlády č. 105/1994 Sb., kterým se vyhlašuje závazná část územního plánu velkého územního celku Brněnské sídelní regionální aglomerace. Dostupné online
  10. Nařízení vlády č. 212/1997 Sb., kterým se vyhlašuje závazná část územního plánu velkého územního celku Olomoucké aglomerace. Dostupné online
  11. Nařízení vlády č. 87/1994 Sb., kterým se vyhlašuje závazná část územního plánu velkého územního celku Zlínské aglomerace. Dostupné online
  12. Nařízení vlády č. 185/1994 Sb., kterým se vyhlašuje závazná část územního plánu velkého územního celku Ostravské aglomerace. Dostupné online
  13. § 187 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]