Ostrava

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o statutárním městě. Další významy jsou uvedeny v článku Ostrava (rozcestník).
statutární město Ostrava
Logo města
Ostrava, pohled z Nové radnice 2.jpg
NUTS 5: CZ0806 554821
kraj (NUTS 3): Moravskoslezský (CZ080)
okres (NUTS 4): Ostrava-město (CZ0806)
historická země: Slezsko + Morava
katastrální výměra: 214,23 km²
počet obyvatel: 295 653 (bydlících dle ČSÚ)
304 357 (evidovaných dle MV)  (1. 1. 2014[1][2])
rozpočtové výdaje: 7031 mil. Kč  (2013[3])
nadmořská výška: 208–334 m
PSČ: 702 00
zákl. sídelní jednotky: 265
části obce: 37
městské části / obvody: 23
katastrální území: 39
adresa magistrátu: Magistrát města Ostravy
Prokešovo náměstí 8
729 30  Ostrava
info@ostrava.cz
primátor(ka): Ing. Petr Kajnar, MBA (ČSSD)
www.ostrava.cz
Ostrava (Česko)
Red pog.png

Ostrava (polsky Ostrawa, německy Ostrau) je statutární a krajské město na rozhraní Slezska a Moravy na severovýchodě České republiky, poblíž hranice s Polskem. Ostrava je počtem obyvatel i rozlohou třetí největší město v České republice, druhé největší město na Moravě a největší město v českém Slezsku. Ostrava je rovněž významným univerzitním a průmyslovým městem.

Ostrava leží na soutoku Lučiny, Odry, Opavy a Ostravice v geomorfologickém celku Ostravská pánev. Délka místních komunikací činí 828 km. Město o rozloze 214 km² tvoří celkem 23 městských obvodů, ve kterých žije asi 300 tisíc obyvatel.[1] Hustota zalidnění je 1 500 obyvatel na km².[4] Ostrava, sídlo Moravskoslezského kraje i okresu Ostrava-město, je třetím největším městem Česka. Ostravská aglomerace, tvořená obcemi Ostrava, Bohumín, Doubrava, Havířov, Karviná, Orlová, Petřvald a Rychvald,[5] má téměř 500 tisíc obyvatel[1] a je tedy po pražské aglomeraci druhou největší v republice. Širší metropolitní oblast Ostravy pak v roce 2009 čítala (podle Eurostatu) 1,1 milionu obyvatel.[6] Ostravsko je také součástí hornoslezské metropolitní oblasti o populaci 5,3 milionu obyvatel.

Sídlem magistrátu je Nová radnice. Ve městě sídlí též biskup ostravsko-opavské diecéze. Na území Ostravy se nachází čtyři městské památkové zóny.[7] V Ostravě se taktéž nachází Generální konzulát Polské republiky.

[editovat | editovat zdroj]

Městský znak je blasonován: V modrém štítě na zeleném trávníku stříbrný kůň v poskoku se zlatým sedlem a červenou pokrývkou, provázený vlevo nahoře zlatou růží se zelenými kališními lístky a červeným semeníkem. Kůň ve znaku nemá uzdu. O původu znaku nejsou žádné zaručené informace. Jistě se ví jen to, že jeho nejstarší vyobrazení je na pečeti z roku 1426, barevný znak je doložen až v roce 1728. Kůň bývá vykládán jako symbol tranzitní polohy města nebo jako figura z erbu prvního fojta v Moravské Ostravě, zlatá růže zřejmě pochází z rodového erbu olomouckého biskupa Stanislava Thurza (k této verzi se současná historická literatura přiklání nejvíce). Dle jiné teorie udělil biskup Ostravským koně do znaku za pomoc Hukvaldským; jejich pomoc byla tak rychlá, že nepřátelé nestihli svým koním dát ani uzdu. Lze se také setkat s pověstí, podle které Ostravští vypustili během obléhání města koně bez uzdy branou, čím zmátli obléhající natolik, že se tito dali na útěk.[8]

Na zasedání zastupitelstva 24. září 2008 bylo schváleno a poprvé veřejně představeno nové logo města Ostravy, jehož autorem je Studio Najbrt. Logo se skládá ze světlemodrých písmen OSTRAVA doprovázených třemi vykřičníky v tmavomodré barvě.[9]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Dějiny Ostravy.

Původně malá osada vznikla nad řekou Ostrá (dnes Ostravice), která jí dala jméno a dodnes ji dělí na dvě základní části, Moravskou Ostravu a Slezskou Ostravu. Poloha na zemské hranici v místě, kudy procházela jantarová stezka,[10][11] vedla ve středověku k rozvoji města; po třicetileté válce však význam Ostravy upadl. V roce 1763 bylo ve slezské části Ostravy objeveno bohaté ložisko kvalitního černého uhlí, což předznamenalo výraznou proměnu města. V roce 1828 založil majitel panství, olomoucký arcibiskup Rudolf Jan, hutě nazvané po něm Rudolfovy. Později tyto hutě přešly do majetku rodiny Rothschildů a získaly název Vítkovice. Staly se jádrem rozsáhlého průmyslového rozmachu města, jehož odrazem byla i (ve druhé pol. 20. století) přezdívka města: ocelové srdce republiky.

Po rozsáhlém útlumu hutního a chemického průmyslu v kombinaci se zavíráním dolů (na území města se od 30. června 1994 netěží) a rozsáhlými investicemi do nápravy škod na životním prostředí se Ostrava výrazně pročistila. Více na důrazu nabírá strojírenská aktivita a další obory. Zároveň se stává výchozím bodem pro turistické regiony Jeseníky a Beskydy. Vedle stovky hektarů rekultivovaných ploch má město celou řadu původních přírodních lokalit, z nichž je celá řada udržovaných jako chráněná území. Jedná se např. o oblasti Polanský les a Polanská niva, které jsou součástí chráněné krajinné oblasti Poodří. K přírodním raritám na území města patří také bludné balvany ze švédské žuly (původem ze Skandinávie). Dalším unikátem je halda Ema.

Významné historické události v datech[editovat | editovat zdroj]

Ostrava v roce 1728, tehdy Moravská Ostrava.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel Moravské Ostravy[12]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930
6 881 13 448 19 243 30 116 36 754 113 709 125 304
Vývoj počtu obyvatel Ostravy[12]
1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
183 662 234 222 278 656 322 073 327 371 316 744 302 456

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Ostrava leží na soutoku Lučiny, Odry, Opavy a Ostravice. Díky umístění v Moravské bráně spadá Ostrava do teplé klimatické oblasti s průměrnou nadmořskou výškou 210 m n. m., která svědčí řadě druhů fauny a flóry typických pro střední Evropu. Proti jiným regionům se také liší určitými zvláštnostmi, způsobenými vysokou koncentrací průmyslu, hustou zástavbou a specifickými podmínkami Ostravské pánve. Díky tomu zde panuje klima s horkými, vlhkými léty a mírnými zimami. Průměrná roční teplota je 10,2 °C (leden: −1,2 °C, červenec: 23,5 °C) s ročním průměrem srážek kolem 580 mm. Ze severu na jih (Antošovice–Nová Bělá) měří Ostrava 20,5 km, z východu na západ (Bartovice–Krásné Pole) 20,1 km. Délka místních komunikací činí 828 km.

Ostrava – podnebí
Měsíc leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec
Průměrné maximum [°C] 0,4 2,8 7,7 13,5 18,9 21,9 23,6 23,4 19,4 14 6,7 2
Průměrné minimum [°C] -5,6 -4,1 0,8 3 7,3 10,6 11,9 11,6 8,7 4,7 0,9 -3,2
Srážky [mm] 26,7 30,2 34 52,4 91,2 104,4 91,1 91,8 58,8 42,3 44,6 34,3
Zdroj: Světová meteorologická organizace (UN)[13] Leden 2011

Města v okruhu 300 km, s počtem obyvatel 200 tisíc a víc:

Růžice kompasu Vratislav (~170 km) Katovice (~70 km), Sosnovec (~80 km), Čenstochová (~125 km), Lodž (~235 km) Kielce (~200 km), Radom (~270 km) Růžice kompasu
Praha (~270 km) Sever Krakov (~120 km)
Západ   Ostrava   Východ
Jih
Brno (~140 km) Bratislava (~200 km), Vídeň (~225 km) Košice (~270 km)

Členění města[editovat | editovat zdroj]

Městské obvody v Ostravě
Katastrální území Ostravy
Související informace naleznete také v článku Správní a územní vývoj Ostravy.

V současnosti tvoří Ostravu dle jejího statutu 23 městských obvodů. Dne 14. září 1990 Národní výbor města Ostravy rozhodl, že Ostrava bude dělena na 22 obvodů (s účinností od 24. listopadu 1990). 1. ledna 1994 se od Poruby oddělil nejmladší městský obvod – Plesná. Některé obvody zahrnují více katastrálních území. Dle statutu města jsou některé městské obvody dále rozděleny do částí.

Vlajka Městský obvod Části Katastrální území
vlajka Hošťálkovic Hošťálkovice   Hošťálkovice
vlajka Hrabové Hrabová   Hrabová
vlajka Krásného Pole Krásné Pole   Krásné Pole
vlajka Lhotky Lhotka   Lhotka u Ostravy
vlajka Mariánských Hor a Hulvák Mariánské Hory a Hulváky Hulváky, Mariánské Hory Mariánské Hory, Zábřeh-Hulváky
vlajka Martinova Martinov   Martinov ve Slezsku
vlajka Michálkovic Michálkovice   Michálkovice
vlajka Moravské Ostravy a Přívozu Moravská Ostrava a Přívoz Moravská Ostrava, Přívoz Moravská Ostrava, Přívoz
vlajka Nové Bělé Nová Bělá   Nová Bělá
vlajka Nové Vsi Nová Ves   Nová Ves u Ostravy
vlajka Ostravy-Jihu Ostrava-Jih Bělský Les, Dubina, Hrabůvka, Výškovice, Zábřeh Dubina u Ostravy, Hrabůvka, Výškovice u Ostravy, Zábřeh nad Odrou
vlajka Petřkovic Petřkovice   Petřkovice u Ostravy
vlajka Plesné Plesná   Nová Plesná, Stará Plesná
vlajka Polanky nad Odrou Polanka nad Odrou   Polanka nad Odrou
vlajka Poruby Poruba   Poruba, Poruba-sever
vlajka Proskovic Proskovice   Proskovice
vlajka Pustkovce Pustkovec   Pustkovec
vlajka Radvanic a Bartovic Radvanice a Bartovice Bartovice, Radvanice Bartovice, Radvanice
vlajka Slezské Ostravy Slezská Ostrava Antošovice, Heřmanice, Hrušov, Koblov, Kunčice, Kunčičky, Muglinov, Slezská Ostrava Antošovice, Heřmanice, Hrušov, Koblov, Kunčice nad Ostravicí, Kunčičky, Muglinov, Slezská Ostrava
vlajka Staré Bělé Stará Bělá   Stará Bělá
vlajka Svinova Svinov   Svinov
vlajka Třebovic Třebovice   Třebovice ve Slezsku
vlajka Vítkovic Vítkovice   Vítkovice, Zábřeh-VŽ

Představitelé Ostravy[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam představitelů Ostravy.

Až do roku 1945 stál v čele města starosta. Po druhé světové válce tato funkce připadla předsedovi příslušného národního výboru. Od roku 1969 byl předseda Národního výboru města Ostravy nazýván také primátorem. Pouze tento titul se pak používá od roku 1990 až do současnosti.

Ze starostů Moravské Ostravy je nutno zmínit Hermanna Zwierzinu, jejího prvního starostu, a Johanna Ulricha, který byl posledním starostou v éře Rakouska-Uherska. Jedním z nejvýznamnějších starostů (a zároveň prvním československým starostou) byl Jan Prokeš, který podpořil velkorysou výstavbu města a provedl rozsáhlou modernizaci infrastruktury. Jeho zásluhy připomíná Prokešovo náměstí před Novou radnicí. Speciální zásluhu má protektorátní starosta Emil Beier, který prosadil to, oč se snažil Jan Prokeš několik let před ním – spojit Moravskou a Slezskou Ostravu v jeden celek.

Z poválečných starostů zasluhuje pozornost Zdeněk Kupka, který se 1. července 1969 stal první primátorem města Ostravy, či Evžen Tošenovský, který byl primátorem zvolen na tři funkční období po sobě a posléze se stal prvním hejtmanem Moravskoslezského kraje.

Instituce[editovat | editovat zdroj]

Justiční instituce reprezentuje Krajský soud v Ostravě, jehož působnost se vztahuje na území celého původního Severomoravského kraje, a Okresní soud v Ostravě, ten ale nepůsobí v celém okrese Ostrava-město, jeho působnost je vymezena jen územím města. K těmto soudům přísluší krajské a okresní státní zastupitelství, kromě toho je zde ale i pobočka Vrchního státního zastupitelství v Olomouci.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Pohled na znak města vysázený před Novou radnicí
Související informace naleznete také v článcích Tramvajová doprava v Ostravě, Trolejbusová doprava v Ostravě a Městská autobusová doprava v Ostravě.

V Ostravě začaly tramvaje jezdit v roce 1894, kdy byl zahájen provoz parní tramvaje. Postupně rozšiřující se síť byla v roce 1901 elektrifikována. Nové tratě byly budovány především na jih a východ od centra města, aby se nepřekrývaly se sítí úzkorozchodných drah mezi Ostravou, Karvinou a Bohumínem. V roce 1934 byla elektrifikována dráha ve Vítkovicích, kterou provozovalo Vítkovické horní a hutní těžířstvo. Na přelomu 40. a 50. let byly všechny společnosti provozující elektrické dráhy na Ostravsku spojeny do Dopravního podniku města Ostravy. Za socialismu byly stavěny tratě do sídlišť (Poruba) a k továrnám (Nová huť). Po převratu v roce 1989 byla stavba tratí zastavena. Na konci 90. let byl ještě otevřen úsek podél Místecké ulice. V současné době patří ostravská tramvajová doprava k nejmodernějším v České republice.

Provoz trolejbusů začal, podobně jako v mnoha jiných českých městech po druhé světové válce, konkrétně v roce 1952, kdy byla zprovozněna okružní trať kolem centra města. V 50. a 60. letech postupně trolejbusová doprava vytlačuje úzkorozchodné dráhy z města. Na konci 70. let byla postavena trať na sídliště Fifejdy. Prodlužování sítě skončilo až v polovině 90. let, kdy se trolejbusy poprvé objevily v Koblově.

Plánuje se také propojení Ostravy s oderskou vodní cestou jako součást výstavby průplavu Dunaj-Odra-Labe.[14]

Poblíž Ostravy se ve vzdálenosti asi 20 km od centra města nachází Letiště Leoše Janáčka Ostrava (IATA kód: OSR, ICAO značka: LKMT). Přímo v Ostravě se nenachází žádné letiště.

Životní prostředí[editovat | editovat zdroj]

Pohled na areál Nové huti z haldy Ema

Vzhledem k vysoké koncentraci těžkého průmyslu má město dlouhodobě značně znečištěné životní prostředí, zvláště ovzduší. Ve znečištění rakovintvorným benzopyrenem patří podle měření Českého hydrometeorologického ústavu k nejzamořenějším oblastem České republiky.[15] Také koncentrace prachových částic jsou v ostravském ovzduší nejvyšší v zemi. V roce 2005 překračovalo znečištění prachem přípustný denní limit po 160 dní roku.[16]

Velkým problémem jsou také ropné laguny bývalé chemičky Ostramo, které se nacházejí poblíž části Fifejdy. Ty sice měly být zlikvidovány do konce roku 2010, vláda však i přes nesouhlas města a kraje schválila prodloužení akce o jeden rok. V té době by laguny měly být odtěženy a na jejich místě by měla začít rekultivace, která potrvá zřejmě až do roku 2018. Cena za likvidaci a rekultivaci přesáhne tři miliardy korun.[17][18]

Vliv znečištění na zdraví[editovat | editovat zdroj]

Program Ostrava, který sledoval dětskou populaci Ostravě-Bartovicích do věku 6 let nalezla zvýšené množství případů astmatu, alergií a akutních respiračních onemocnění. Podle studie má znečištění nezanedbatelný vliv na imunitu, významná oxidační poškození, vznik aterosklerózy, nádorových onemocnění, cukrovky a Alzheimerovy choroby. Podle studie je hlavním zdrojem znečištění ocelárna ArcelorMittal Ostrava, která způsobuje nadlimitní koncentraci benzo[a]pyrenu v ovzduší.[19] Špatnou situaci ovzduší Ostravska měla přímo na svém výjezdním zasedání v Ostravě řešit vláda Jana Fischera,[20] avšak kvůli podpisu smlouvy o jaderném odzbrojení mezi Ruskem a USA bylo toto zasedání přesunuto na jiný termín.[21] Krajský úřad připravil plány pro zlepšení situace, které chce vládě předat na jejím zasedání v novém termínu.[22]

Kultura a umění[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Ostravě.
Ostravské muzeum ve Staré radnici (budova s věží)
Dolní oblast Vítkovice, národní kulturní památka uvažována k přihlášce k zápisu do seznamu Světového kulturního dědictví UNESCO.[23]

V Ostravě jsou čtyři stálá divadla. Patří mezi ně Národní divadlo moravskoslezské, které má dvě scény (Divadlo Antonína Dvořáka a Divadlo Jiřího Myrona), dále Divadelní společnost Petra Bezruče, Komorní scéna Aréna a Divadlo loutek Ostrava, které pořádá v liché roky mezinárodní loutkářský festival Spectaculo Interesse Ostrava a každý sudý rok festival Divadelní pouť bez bariér.

Působí zde mezinárodně uznávaná Janáčkova filharmonie Ostrava. Každoročně probíhá mezinárodní festival klasické hudby Janáčkův máj. V roce 2000 založila harfistka Ada Balová mezinárodní festival Harfové dny Ostrava. Od roku 2002 se v Ostravě pořádá hudební festival Colours of Ostrava.

V Ostravě existuje řada galerií. Historicky nejstarší je Galerie výtvarného umění se sídlem v Domě umění, která spravuje významné sbírky českého i světového umění 19. a 20. století i díla regionálních umělců.

V roce 2009 Ostrava oznámila svou kandidaturu na Evropské hlavní město kultury 2015. Tento titul však získala Plzeň.[24]

Muzea[editovat | editovat zdroj]

Sakrální památky[editovat | editovat zdroj]

Turistické cíle[editovat | editovat zdroj]

Ostravské vily[editovat | editovat zdroj]

Mládež[editovat | editovat zdroj]

V rámci Ostravy funguje Parlament dětí a mládeže města Ostravy, který sdružuje zástupce ostravských škol z řad mládeže, umožňuje jim výměnu názorů a nabádá ostravskou mládež k aktivnímu využití volného času (formou vlastních akcí i akcí svých partnerů). Partnery parlamentu jsou např. Magistrát města Ostravy, Krajský úřad Moravskoslezského kraje, Dětská tisková agentura, Středisko volného času Korunka či Amnesty International. Členská základna se pohybuje okolo 50 členů, parlament vede pětičlenná rada. Své zástupce parlament vysílá na krajská setkání a má i dva poslance v Národním parlamentu dětí a mládeže České republiky. Založen byl 27. dubna 2007 na Nové radnici pod záštitou ostravského primátora Petra Kajnara.

Školství[editovat | editovat zdroj]

Střední školy[editovat | editovat zdroj]

Vyšší odborné školy[editovat | editovat zdroj]

Vysoké školy[editovat | editovat zdroj]

Sport v Ostravě[editovat | editovat zdroj]

Bazaly, sídlo Baníku

Ostrava nabízí velké množství sportovního vyžití a zároveň se zde koná mnoho významných sportovních událostí, díky toho Ostrava získala titul Evropské město sportu 2014.[27]

Ostrava ve své historii hostila celou řadu sportovních událostí. Mezi nejvýznamnější z nich patří:

  • 1986: MS v odbíjené žen
  • 1987: MS ve vzpírání
  • 1990: MS v házené mužů
  • 1992: ME v kulturistice
  • 1993: MS juniorů v ledním hokeji
  • 2001: ME ve volejbale mužů
  • 2003:
    • ME ve futsale
    • MS juniorů v krasobruslení
  • 2004:
    • ME ve futsale
    • MS juniorů v latinsko-amerických tancích
    • MS v ledním hokeji
  • 2005:
    • ME ve futsale
    • MS v latinsko-amerických tancích
  • 2006:
    • ME v soutěži teamgym
    • MS v kulturistice mužů
  • 2007:
    • první kolo světové skupiny Davis Cupu
    • MS mládeže do 17 let v atletice
  • 2008: MS ve florbale mužů – základní skupiny
  • 2009: MS ve freestyle motokrosu
  • 2009: ME U20 v rugby – skupina B
  • 2010: MS v basketbalu žen
  • 2011: ME v atletice do 23 let
  • 2013: MS ve florbale žen
  • 2015: MS v ledním hokeji

Kromě toho se v Ostravě každoročně pořádá atletický mítink Zlatá tretra Ostrava, a to od roku 1961.

V Ostravě sídlí týmy FC Baník Ostrava (fotbal), HC Vítkovice Steel (lední hokej), NH Ostrava (basketbal), 1. SC WOOW Vítkovice a Remedicum Ostrava (florbal), Arrows Ostrava (baseball a softball) a VK Ostrava (volejbal).

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Známí rodáci[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2014 [online]. Praha: Český statistický úřad, 2014-04-30, [cit. 2014-05-01]. Dostupné online.  
  2. Počty občanů ČR a cizinců s platným povolením k pobytu k 1. 1. 2014 [online]. Ministerstvo vnitra České republiky, [cit. 2014-05-01]. Dostupné online.  
  3. Zastupitelé schválili rozpočet města Ostravy na rok 2013
  4. https://www.ostrava.cz/cs/o-meste
  5. Vyhláška č. 561/2006 Sb.
  6. Urban Audit: City Profiles - Ostrava [online]. Eurostat, 2004, [cit. 2011-02-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Charakteristika okresu Ostrava-město, ČSÚ Ostrava, czso.cz
  8. Ostravská radnice, květen 2010, strana 13
  9. Ostrava má nové logo, ostrava.cz
  10. Představujeme město: Ostrava
  11. Ostrava 2015: Věděli jste, že…
  12. a b (2006) Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 Díl I.. Český statistický úřad, 51–54. ISBN 80-250-1311-1. 
  13. World Weather Information Service – Ostrava [online]. United Nations, [cit. 2011-01-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. Průplavní spojení Dunaj-Odra-Labe, mmr.cz
  15. Pavel Baroch: Chcete rakovinu? Přestěhujte se do Ostravy, Aktualne.cz, 30. září 2009
  16. Miroslav Šuta: Účinky výfukových plynů z automobilů na lidské zdraví, Děti Země 2008, ISBN 80-86678-10-5
  17. Ropné laguny na Ostravsku zatím nebudu zlikvidovány, ČT24, 19. března 2010
  18. Sanace ostravských ropných lagun se zdrží o tři roky, Rádio Impuls, 23. března 2010
  19. Dominika Patrovská: Vítězem disciplíny o "nejvyšší znečištění vzduchu" je Ostrava-Bartovice, ekolist.cz, 12. listopadu 2009
  20. Na špinavé ovzduší si přijede posvítit sám premiér, Moravskoslezský deník, 10. března 2010
  21. Obama a Medveděv zhatili Fischerovi návštěvu Ostravy, Moravskoslezský deník, 2. dubna 2010
  22. Město chce žalovat vědce kvůli výzkumu vlivu ovzduší, Moravskoslezský deník, 13. dubna 2010
  23. Marketingová strategie rozvoje CR v turistickém regionu SMaS – Technické památky a atraktivity http://www.kr-moravskoslezsky.cz/zip/rr_ms_12.doc
  24. Plzeň porazila Ostravu a je Evropským městem kultury
  25. http://www.gwsh.pl/cz/ [online]. .  
  26. http://www.newportu.cz/historie.htm [online]. .  
  27. Oficiální stránky ostravské kandidatury na Evropské město sportu [online]. . Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]