Ostrava

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání
statutární město
Ostrava
Pohled na Ostravu z vyhlídkové věže Nové radnice

Pohled na Ostravu z vyhlídkové věže Nové radnice
NUTS 5: CZ0806 554821
kraj (NUTS 3): Moravskoslezský (CZ080)
okres (NUTS 4): Ostrava-město (CZ0806)
historická země: Slezsko + Morava
katastrální výměra: 214,23 km²
počet obyvatel: 315 901 (31.03.2009)
zeměpisná šířka: 49°50'30.31″ s. š.
zeměpisná délka: 18°17'29.56″ v. d.
nadmořská výška: 208–334 m
PSČ: 702 00
zákl. sídelní jednotky: 265
místní části: 37
městské části / obvody: 23
katastrální území: 39
adresa magistrátu: Magistrát města Ostravy
Prokešovo náměstí 8
729 30  Ostrava
info@ostrava.cz
primátor(ka): Ing. Petr Kajnar (ČSSD)
www.ostrava.cz
Ostrava na mapě

Ostrava (polsky Ostrawa, německy Ostrau) je statutární město na rozhraní Slezska a Moravy na severovýchodě České republiky, poblíž hranice s Polskem. Ostrava leží na soutoku Lučiny, Odry, Opavy a Ostravice. Díky umístění v Moravské bráně spadá Ostrava do teplé klimatické oblasti s průměrnou nadmořskou výškou 210 m n. m. , která svědčí řadě druhů fauny a flóry typických pro střední Evropu. Proti jiným regionům se také liší určitými zvláštnostmi, způsobenými vysokou koncentrací průmyslu, hustou zástavbou a specifickými podmínkami Ostravské pánve. Díky tomu zde panuje klima s horkými, vlhkými léty a mírnými zimami. Průměrná roční teplota je 10,2 °C (leden: −1,2 °C, červenec: 23,5 °C) s ročním průměrem srážek kolem 580 mm. Město o rozloze 214 km² tvoří celkem 23 městských obvodů, ve kterých žije 317 tisíc obyvatel. Ostrava, sídlo krajského úřadu Moravskoslezského kraje i okresu Ostrava-město, je tak třetím největším městem Česka. Vezmeme-li však v úvahu fakt, že velká ostravská aglomerace či konurbativní rozšířená správa regionu Ostravska, tvořená okresy Ostrava, Karviná a Frýdek-Místek má 796 000 obyvatel, vychází nám, že po velké pražské aglomeraci je tato druhou největší v republice.[1] Hustota zalidnění je 1443 obyvatel na km². Ze severu na jih (Antošovice–Nová Bělá) měří Ostrava 20,5 km, z východu na západ (Bartovice–Krásné Pole) 20,1 km. Délka místních komunikací činí 828 km. Sídlem magistrátu je Nová radnice. Ve městě sídlí též biskup ostravsko-opavské diecéze. Na území Ostravy leží čtyři městské památkové zóny.[2]

Obsah

[editovat]

Městský znak je blasonován: V modrém štítě na zeleném trávníku stříbrný kůň v poskoku se zlatým sedlem a červenou pokrývkou, provázený vlevo nahoře zlatou růží se zelenými kališními lístky a červeným semeníkem. Kůň bývá vykládán jako symbol tranzitní polohy města nebo jako figura z erbu prvního fojta v Moravské Ostravě, zlatá růže zřejmě pochází z rodového erbu olomouckého biskupa Stanislava Thurza.

Logo města Ostravy

Na zasedání zastupitelstva 24. září 2008 bylo schváleno a poprvé veřejně představeno nové logo města Ostravy, jehož autorem je Studio Najbrt. Logo se skládá ze světlemodrých písmen OSTRAVA doprovázených třemi vykřičníky v tmavomodré barvě.[3]

[editovat] Historie

Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Ostravy.

Původně malá osada vznikla nad řekou Ostrá (dnes Ostravice), která jí dala jméno a dodnes ji dělí na dvě základní části, Moravskou Ostravu a Slezskou Ostravu. Poloha na zemské hranici v místě, kudy procházela jantarová stezka, vedla ve středověku k rozvoji města; po třicetileté válce však význam Ostravy upadl. V roce 1763 bylo ve slezské části Ostravy objeveno bohaté ložisko kvalitního černého uhlí, což předznamenalo výraznou proměnu města. V roce 1828 založil majitel panství, olomoucký arcibiskup Rudolf Jan, hutě nazvané po něm Rudolfovy. Později tyto hutě přešly do majetku rodiny Rothschildů a získaly název Vítkovice. Staly se jádrem rozsáhlého průmyslového rozmachu města, jehož odrazem byla i (ve druhé pol. 20. století) přezdívka města: ocelové srdce republiky.

Po rozsáhlém kolapsu hutního a chemického průmyslu v kombinaci se zavíráním vytěžených dolů (na území města se od 30.6.1994 netěží) a rozsáhlou investicí do nápravy škod na životním prostředí se Ostrava výrazně pročistila. Více na důrazu nabírá strojírenská aktivita a další obory. Zároveň se stává výchozím bodem pro turistické regiony Jeseníky a Beskydy. Vedle stovky hektarů rekultivovaných ploch má město celou řadu původních přírodních lokalit, z nichž je celá řada udržovaných jako chráněná území. Jedná se např. o oblasti Polanský les a Polanská niva, které jsou součástí chráněné krajinné oblasti Poodří. K přírodním raritám na území města patří také bludné balvany ze švédské žuly (původem ze Skandinávie). Dalším unikátem je halda Ema.

[editovat] Významné historické události v datech

Kostel sv. Václava v Ostravě

[editovat] Členění města

Městské obvody v Ostravě
Podrobnější informace naleznete v článku Správní a územní vývoj Ostravy.

V současnosti tvoří Ostravu dle jejího statutu 23 městských obvodů. Dne 14. září 1990 Národní výbor města Ostravy rozhodl, že Ostrava bude dělena na 22 obvodů (s účinností od 24. listopadu 1990). 1. ledna 1994 se od Poruby oddělil nejmladší městský obvod – Plesná. Některé obvody zahrnují více katastrálních území.

Městské obvody v Ostravě se znaky
Vlajka Městský obvod Místní části Katastrální území
vlajka Hošťálkovic Hošťálkovice   Hošťálkovice
vlajka Hrabové Hrabová   Hrabová
vlajka Krásného Pole Krásné Pole   Krásné Pole
vlajka Lhotky Lhotka   Lhotka u Ostravy
vlajka Mariánských Hor a Hulvák Mariánské Hory a Hulváky Hulváky, Mariánské Hory Mariánské Hory, Zábřeh-Hulváky
vlajka Martinova Martinov   Martinov ve Slezsku
vlajka Michálkovic Michálkovice   Michálkovice
vlajka Moravské Ostravy a Přívozu Moravská Ostrava a Přívoz Moravská Ostrava, Přívoz Moravská Ostrava, Přívoz
vlajka Nové Bělé Nová Bělá   Nová Bělá
vlajka Nové Vsi Nová Ves   Nová Ves u Ostravy
vlajka Ostravy-Jihu Ostrava-Jih Bělský Les, Dubina, Hrabůvka, Výškovice, Zábřeh Dubina u Ostravy, Hrabůvka, Výškovice u Ostravy, Zábřeh nad Odrou
vlajka Petřkovic Petřkovice   Petřkovice u Ostravy
vlajka Plesné Plesná   Nová Plesná, Stará Plesná
vlajka Polanky nad Odrou Polanka nad Odrou   Polanka nad Odrou
vlajka Poruby Poruba   Poruba, Poruba-sever
vlajka Proskovic Proskovice   Proskovice
vlajka Pustkovce Pustkovec   Pustkovec
vlajka Radvanic a Bartovic Radvanice a Bartovice Bartovice, Radvanice Bartovice, Radvanice
vlajka Slezské Ostravy Slezská Ostrava Antošovice, Heřmanice, Hrušov, Koblov, Kunčice, Kunčičky, Muglinov, Slezská Ostrava Antošovice, Heřmanice, Hrušov, Koblov, Kunčice nad Ostravicí, Kunčičky, Muglinov, Slezská Ostrava
vlajka Staré Bělé Stará Bělá   Stará Bělá
vlajka Svinova Svinov   Svinov
vlajka Třebovic Třebovice   Třebovice ve Slezsku
vlajka Vítkovic Vítkovice   Vítkovice, Zábřeh-VŽ

[editovat] Představitelé Ostravy

Dřevěný kostel sv. Kateřiny v Ostravě-Hrabové
Podrobnější informace naleznete v článku Seznam představitelů Ostravy.

[editovat] Doprava

Pohled na znak města vysázený před Novou radnicí
Podrobnější informace naleznete v článcích Tramvajová doprava v Ostravě, Trolejbusová doprava v Ostravě a Městská autobusová doprava v Ostravě.

V Ostravě začaly tramvaje jezdit v roce 1894, kdy byl zahájen provoz parní tramvaje. Postupně rozšiřující se síť byla v roce 1901 elektrifikována. Nové tratě byly budovány především na jih a východ od centra města, aby se nepřekrývaly se sítí úzkorozchodných drah mezi Ostravou, Karvinou a Bohumínem. V roce 1934 byla elektrifikována dráha ve Vítkovicích, kterou provozovalo Vítkovické horní a hutní těžířstvo. Na přelomu 40. a 50. let byly všechny společnosti provozující elektrické dráhy na Ostravsku spojeny do Dopravního podniku města Ostravy. Za socialismu byly stavěny tratě do sídlišť (Poruba) a k továrnám (Nová huť). Po převratu v roce 1989 byla stavba tratí zastavena. Na konci 90. let byl ještě otevřen úsek podél Místecké ulice. V současné době patří ostravská tramvajová doprava k nejmodernějším v České republice.

Provoz trolejbusů začal, podobně jako v mnoha jiných českých městech po druhé světové válce, konkrétně v roce 1952, kdy byla zprovozněna okružní trať kolem centra města. V 50. a 60. letech postupně trolejbusová doprava vytlačuje úzkorozchodné dráhy z města. Na konci 70. let byla postavena trať do sídliště Fifejdy. Prodlužování sítě skončilo až v polovině 90. let, kdy se trolejbusy poprvé objevily v Koblově.

Plánuje se také propojení Ostravy s oderskou vodní cestou jako součást výstavby průplavu Dunaj-Odra-Labe.[4]

Poblíž Ostravy se ve vzdálenosti asi 20 km od centra města nachází Letiště Leoše Janáčka Ostrava (IATA kód: OSR).

[editovat] Životní prostředí

Vzhledem k vysoké koncentraci těžkého průmysl má město dlouhodobě značně znečištěné životní prostředí, zvláště ovzduší. Ve znečištění rakovintvorným benzopyrenem patří podle měření Českého hydrometeorologického ústavu k nejzamořenějším oblastem České republiky.[5] Také koncentrace prachových částic jsou v ostravském ovzduší nejvyšší v zemi. V roce 2005 překračovalo znečištění prachem přípustný denní limit po 160 dní roku.[6]

[editovat] Kultura a umění

Divadlo Antonína Dvořáka v Ostravě

V Ostravě jsou čtyři stálá divadla. Patří mezi ně Národní divadlo moravskoslezské, které má dvě scény (Divadlo Antonína Dvořáka a Divadlo Jiřího Myrona), dále Divadelní společnost Petra Bezruče, Komorní scéna Aréna a Divadlo loutek Ostrava, kde se koná každý sudý rok loutkářský festival Spectaculo Interesse Ostrava a každý lichý rok festival Divadelní pouť bez bariér.

Působí zde mezinárodně uznávaná Janáčkova filharmonie Ostrava. Každoročně probíhá mezinárodní festival klasické hudby Janáčkův máj. V roce 2000 založila harfistka Ada Balová mezinárodní festival Harfové dny Ostrava. Od roku 2002 se v Ostravě pořádá hudební festival Colours of Ostrava.

V Ostravě existuje řada galerií. Historicky nejstarší je Galerie výtvarného umění se sídlem v Domě umění, která spravuje významné sbírky českého i světového umění 19. a 20. století i díla regionálních umělců.

V roce 2009 Ostrava oznámila svou kandidaturu na Evropské hlavní město kultury 2015.

[editovat] Muzea

[editovat] Turistické cíle

[editovat] Mládež

V rámci Ostravy funguje Parlament dětí a mládeže města Ostravy, který sdružuje zástupce ostravských škol z řad mládeže, umožňuje jim výměnu názorů a nabádá ostravskou mládež k aktivnímu využití volného času (formou vlastních akcí i akcí svých partnerů). Partnerem parlamentu je např. Magistrát města Ostravy, Krajský úřad Moravskoslezského kraje či Amnesty International. Počet členů se pohybuje okolo stovky, parlament vede devítičlenná rada. Své zástupce parlament vysílá na krajská setkání a má i tři delegáty Národního parlamentu dětí a mládeže České republiky. Založen byl 27. dubna 2007 na Nové radnici pod záštitou ostravského primátora Petra Kajnara.

[editovat] Školství

Wiki letter w.svg

Tato část článku je příliš stručná nebo neobsahuje všechny důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

[editovat] Střední školství

[editovat] Vysoké školy

[editovat] Sportovní dějiny Ostravy

ČEZ Aréna

Ostrava ve své historii hostila celou řadu sportovních událostí. Mezi nejvýznamnější z nich patří:

  • 1986: MS v odbíjené žen
  • 1987: MS ve vzpírání
  • 1990: MS v házené mužů
  • 1992: ME v kulturistice
  • 1993: MS juniorů v ledním hokeji
  • 2001: ME ve volejbale mužů
  • 2003:
    • ME ve futsale
    • MS juniorů v krasobruslení
  • 2004:
    • ME ve futsale
    • MS juniorů v latinsko-amerických tancích
    • MS v ledním hokeji
  • 2005:
    • ME ve futsale
    • MS v latinsko-amerických tancích
  • 2006:
    • ME v soutěži teamgym
    • MS v kulturistice mužů
  • 2007:
    • první kolo světové skupiny Davis Cupu
    • MS mládeže do 17 let v atletice
  • 2008: MS ve florbale mužů - základní skupiny
  • 2011: ME v atletice do 22 let

Kromě toho se v Ostravě každoročně pořádá atletický mítink Zlatá tretra Ostrava, a to od roku 1961.

[editovat] Partnerská města

[editovat] Slavní rodáci

logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
Ostrava
logo Wikizpráv
Wikizprávy nabízejí žurnalistický obsah k tomuto tématu s názvem:
Články z Ostravy

[editovat] Odkazy

Ostrava CoA CZ.svg Související články obsahuje
Portál Ostrava

[editovat] Reference

  1. ↑ Školní atlas : Česká republika a Evropa. Vizovice : SHOCart, 2005. ISBN 8072242474.
  2. ↑ Charakteristika okresu Ostrava - město, ČSÚ Ostrava, czso.cz
  3. ↑ Ostrava má nové logo, ostrava.cz
  4. ↑ Průplavní spojení Dunaj-Odra-Labe, mmr.cz
  5. ↑ Pavel Baroch: Chcete rakovinu? Přestěhujte se do Ostravy, Aktualne.cz, 30. září 2009
  6. ↑ Miroslav Šuta: Účinky výfukových plynů z automobilů na lidské zdraví, Děti Země 2008, ISBN 80-86678-10-5

[editovat] Externí odkazy

z • d • e
Statutární město Ostrava
městské obvody:
místní části:
z • d • e
Okres Ostrava-město
města:
Klimkovice • Ostrava • Šenov • Vratimov
obce:
z • d • e
Moravskoslezský kraj
okresy: Vlajka Moravskoslezského kraje
největší města:
z • d • e
Česká republika (CZ)
Samosprávné kraje (sídlo)
Územní („staré“) kraje (sídlo)
Historické české země:
Citováno z „http://cs.wikipedia.org/wiki/Ostrava“