Středočeský kraj

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Středočeský kraj
Řeka Sázava u Pikovic
Řeka Sázava u Pikovic
Sídlo: Praha

zeměpisné souřadnice: 50°2′ s. š., 14°42′36″ v. d.
Hejtman: Miloš Petera
Rozloha: 11 014 km²
Počet obyvatel: 1 279 345 (1. 1. 2012[1])
Hustota zalidnění: 116 obyvatel/km²
Nejvyšší bod: Tok (865 m)
Historické země: Čechy
Počet okresů: 12
Počet správních obvodů obcí s rozšířenou působností: 26
Počet správních obvodů obcí s pověřeným úřadem: 55
ISO 3166-2: CZ-ST
CZ-NUTS: CZ020
RZ: S
Oficiální web krajského úřadu
Pozice na mapě
Středočeský kraj – poloha v rámci ČR
OpenStreetMap: mapová data

Středočeský kraj je územně správní jednotka České republiky, která vznikla 1. července 1960 na základě zákona č. 36/1960 Sb., „o územním členění státu“ ze dne 11. dubna 1960. Od 1. ledna 2000 vznikl a souběžně existuje na základě ústavního zákona č. 347/1997 Sb. také samosprávný celek se stejným názvem i územím. Středočeský kraj a Praha jsou jediné dva samosprávné kraje, jejichž území je shodné jako u dříve vzniklých územně-správních krajů. Do značné míry se Středočeský kraj kryje s územím někdejšího Pražského kraje existujícího v letech 19491960.

Na rozdíl od ostatních krajů nemá své sídlo umístěno na vlastním území, ale je jím hlavní město Praha, které má status samostatného kraje.

Středočeský kraj leží uprostřed Čech. Velikostí, počtem obcí i obyvatel patří mezi největší kraje v Česku. Jeho rozloha (11 014 km2) tvoří téměř 14 % území Česka a je cca 1,9 krát větší než je průměrná rozloha kraje v zemi.

Kraj zcela obklopuje hlavní město Prahu a dále sousedí na severu s územím samosprávného Libereckého kraje, na severovýchodě s Královéhradeckým krajem, na východě s Pardubickým krajem, na jihovýchodě s krajem Vysočina, na jihu s Jihočeským krajem, na jihozápadě s Plzeňským krajem a na severozápadě s Ústeckým krajem. Zároveň sousedí s územními kraji Jihočeským, Západočeským, Severočeským a Východočeským.

Územně náleží k Českému masivu, který je jednou z nejstarších částí evropské pevniny. Krajinný reliéf přechází z rovinatého severu v blízkosti toku Labe ve vrchovinnou jižní a jihozápadní část kraje. Nejvyšším bodem území je Brdský vrchol Tok v okrese Příbram, nejnižším je hladina Labe v okrese Mělník.

Krajský úřad na Smíchově, Zborovská 11

Poštovní směrovací čísla míst ve Středočeském kraji začínají číslicí 2. Čísla dopravních závodů ČSAD KNV Praha v Praze a ve Středočeském kraji začínala číslicí 1.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Středočeský kraj jako územně správní jednotka České republiky vznikl 1. července 1960 na základě zákona č. 36/1960 Sb., „o územním členění státu“ ze dne 11. dubna 1960.

Samosprávný Středočeský kraj byl zřízen spolu s dalšími samosprávnými kraji na základě článku 99 a následujících Ústavy České republiky ústavním zákonem č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, který stanoví názvy krajů a jejich vymezení výčtem okresů (území okresů definuje vyhláška ministerstva vnitra č. 564/2002 Sb.) a pro vyšší územní samosprávné celky stanoví označení „kraje“. Kraje definitivně vznikly 1. ledna 2000, samosprávné kompetence získaly na základě zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), dne 12. listopadu 2000, kdy proběhly první volby do jejich nově zřízených zastupitelstev. Toto krajské členění je obdobné krajům z let 1948–1960, zřízených zákonem č. 280/1948 Sb.

Středočeský kraj je, stejně jako hlavní město Praha, jedním ze dvou případů v České republice, kdy územní kraj se názvem i územím shoduje se samosprávným krajem. Středočeský kraj je jediný ze samosprávných krajů v České republice, který se ani původním názvem nejmenoval podle svého krajského města, a je jediným z územních i samosprávných krajů České republiky, který má své sídlo mimo své vlastní území.

Členění kraje[editovat | editovat zdroj]

Okresy[editovat | editovat zdroj]

Okresy Středočeského kraje

Kraj je vymezen územím 12 okresů: Benešov, Beroun, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Mělník, Mladá Boleslav, Nymburk, Praha-východ, Praha-západ, Příbram, Rakovník.

Sídlem dvou z okresů je rovněž hlavní město Praha.

Rozlohou je největší okres Příbram (15 % rozlohy kraje), nejmenším okresem je Praha-západ (5 % rozlohy kraje). V roce 2005 bylo na území kraje 1146 obcí. Největší počet obcí je soustředěn v okrese Mladá Boleslav (123 obcí) a nejmenší počet obcí má okres Mělník (69 obcí).

Okresy jsou jednotkou územního členění státu a územními obvody některých státních institucí.

Č. Okres Býv. SPZ Rozloha
(km²)
Poč. obyv.
(1. 1. 2012)
Hust.zal. Počet obcí
1 Benešov BN 1 474,69 95 445 65 115
2 Beroun BE 661,91 86 056 130 85
3 Kladno KL 719,61 159 133 221 100
4 Kolín KO 743,57 96 703 130 89
5 Kutná Hora KH 916,93 74 333 81 88
6 Mělník ME 701,08 104 169 149 69
7 Mladá Boleslav MB 1 022,83 123 736 121 120
8 Nymburk NB 850,07 94 360 111 87
9 Praha-východ PH 754,91 151 451 201 110
10 Praha-západ PZ 580,63 124 799 215 79
11 Příbram PB 1 692,05 113 662 67 121
12 Rakovník RA 896,30 55 498 62 83

Správní obvody obcí s rozšířenou působností[editovat | editovat zdroj]

Okresní úřady v Česku 31. prosince 2002 ukončily svoji činnost. Samosprávné kraje se pro účely přenesené působnosti státní správy od 1. ledna 2003 člení na správní obvody obcí s rozšířenou působností a ty se dále člení na správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem.

Seznam měst a obcí s rozšířenou působností[editovat | editovat zdroj]

Správní obvody obcí s rozšířenou působností ve Středočeském kraji

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

K 26. březnu 2011 měl Středočeský kraj 1 274 633 obyvatel.[2] Nejlidnatějším okresem Středočeského kraje je okres Kladno s 159 194 obyvateli.[2] V okresech Mladá Boleslav, Praha-východ, Praha-západ, Příbram a Mělník žije přes 100 000 obyvatel.[2] Naopak populačně nejmenším je okres Rakovník s 55 632 obyvateli.[2] Hustota zalidnění je nejvyšší v okresech Kladno, Praha-východ, Praha-západ a Mělník, kde dosáhla hodnoty přes 130 obyvatel na km².[zdroj?] Všechny tyto okresy mají intenzivní sociálně-ekonomické vazby na Prahu a do jisté míry tvoří metropolitní zázemí hlavního města. Naopak nejnižší hustota zalidnění je v okresech Rakovník, Benešov a Příbram, kde hustota zalidnění nepřesahuje 71 obyvatel na km²,[zdroj?] což je dáno hlavně hornatým a zalesněným charakterem těchto oblastí.

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Rada Středočeského kraje (2012–2016)[3]
Radní Osoba Oblast
Hejtman Miloš Petera (ČSSD) hejtman
Náměstek Milan Němec (ČSSD) statutární zástupce, školství, mládež a sport
Náměstek Pavel Jetenský ((KSČM) finanční kontrola
Náměstek Marek Semerád (ČSSD) životní prostředí a zemědělství
Náměstek Zdeněk Syblík (ČSSD) sociální věci
Náměstek Jiří Peřina (ČSSD) finance
Náměstkyně Zuzana Moravčíková (ČSSD) investice a veřejné zakázky
Radní Jiřina Fialová (KSČM) zdravotnictví
Radní Karel Horčička (ČSSD) regionální rozvoj
Radní Pavel Hubený (KSČM) majetek
Radní Zdeněk Štefek (KSČM) kultura a památková péče

Poloha Středočeského kraje významně ovlivňuje jeho ekonomickou charakteristiku. Úzká vazba s hlavním městem, hustá dopravní síť, činí polohu kraje mimořádně výhodnou.[zdroj?] Naopak zřejmá nevyváženost vztahu Prahy – metropole celorepublikového významu – a středních Čech – periferie Prahy – je pro kraj nevýhodou.[zdroj?] Tato skutečnost, stejně jako absence krajského města jako správního centra regionu, do určité míry limituje rozvoj kraje. Kraj je pro Prahu významným zdrojem pracovních sil, doplňuje pražský průmysl, zásobuje Prahu potravinami, poskytuje Praze svůj rekreační potenciál.[zdroj?]

Podle Asociace krajů České republiky měl Středočeský kraj k 31. říjnu 2011 dluh 3,2 miliardy korun, nejvíce ze všech krajů, přičemž za vlády Davida Ratha došlo k ztrojnásobení dluhu. Rath odmítl, že by kraj zadlužil; dluhy prý ve skutečnosti zavinil jeho předchůdce Petr Bendl.[4]

Podle Karla Machovce, místopředsedy krajského finančního výboru, je skutečná výše dluhu vyšší, přes deset miliard korun, a "[středočeský] region čekají velmi krušné časy".[5]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Středočeský kraj má kromě Prahy nejhustší, ale také nejpřetíženější dopravní síť v republice.[zdroj?] Přes území kraje vedou do hlavního města historicky radiálně uspořádané hlavní železniční i silniční tranzitní sítě. Své zastoupení v kraji má i vodní doprava. Jedinou vodní cestu v Česku pro vnitrostátní i mezinárodní přepravu představuje v současné době Labsko-vltavská vodní cesta, přibližně 3/4 její délky procházejí územím kraje.

Průmysl[editovat | editovat zdroj]

Stěžejními průmyslovými odvětvími jsou strojírenství, chemie a potravinářství. Škoda Mladá Boleslav se stala podnikem celostátního významu. Několika významnějšími podniky je zastoupeno i sklářství, keramika a polygrafie. Ústup zaznamenaly dříve tradiční obory těžba uhlí, ocelářství a kožedělný průmysl.

Ve srovnání s odvětvovou strukturou zaměstnanosti v Česku je v kraji nadprůměrně zastoupena průmyslová výroba a zemědělství, naopak podíl stavebnictví a služeb na celkové zaměstnanosti je nižší, oblast služeb však vykazuje v posledních letech progresivní růst.

Zemědělství[editovat | editovat zdroj]

Pro Středočeský kraj je charakteristická rozvinutá zemědělská i průmyslová výroba. Zemědělská výroba těží z vynikajících přírodních podmínek v severovýchodní části kraje, kraj vyniká hlavně rostlinnou výrobou – pěstováním pšenice, ječmene, cukrové řepy, brambor, v příměstských částech ovoce, zeleniny a okrasných rostlin. Rozvíjí se pěstování energetických plodin, zejména řepky olejky.

Příroda a historické památky[editovat | editovat zdroj]

Na území Středočeského kraje se nachází množství významných historicky cenných památek a několik chráněných krajinných oblastí. Největší koncentrací památek se vyznačuje město Kutná Hora, které bylo zapsáno do Seznamu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO. Nejcennější přírodní oblast kraje představuje CHKO Křivoklátsko, která figuruje na seznamu biosférických rezervací a která je jedním ze dvou adeptů na vyhlášení nového národního parku. Mezi další významné oblasti patří CHKO Kokořínsko, Český kras, Český ráj a Blaník.

Dalšími přírodně zajímavými oblastmi jsou Brdy, kde byl v roce 2009 vyhlášen přírodní park "Hřebeny", a Džbán.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Kuriozitou kraje je, že se zde v okresech Kolín a Kutná Hora nachází několik dvojic obcí, jejichž názvy se od sebe liší jen římskou číslovkou: např. Břežany I a Břežany II.

Vlády kraje[editovat | editovat zdroj]

Osoby ve funkci hejtmana[editovat | editovat zdroj]

Partnerské regiony[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v oblastech, krajích a okresech České republiky k 1.1.2012, Český statistický úřad
  2. a b c d scitani.cz
  3. Středočeský kraj: Členové rady, www.kr-stredocesky.cz, přístup: 22.11.2012
  4. ab. Rath ztrojnásobil dluh kraje, Středočeši jsou v minusu 3,2 miliardy. iDnes [online]. 31. října 2011 [cit. 2011-11-02]. Dostupné online.  
  5. PŠENIČKA, Jiří. EKONOM: Středočeský kraj má obří dluhy, na provoz si zřejmě bude muset vzít úvěr. iHNed [online]. 24. května 2012 [cit. 2012-05-24]. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Vodní toky[editovat | editovat zdroj]

Turistická místa[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]