Mělník

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o městě v Polabí. O části obce Úžice pojednává článek Mělník (Úžice).
Mělník
Pohled na Mělník z protějšího břehu Labe

Pohled na Mělník z protějšího břehu Labe

Mělník – znak Mělník – vlajka

znakvlajka

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0206 534676
kraj (NUTS 3): Středočeský (CZ020)
okres (NUTS 4): Mělník (CZ0206)
obec s rozšířenou působností: Mělník
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 24,97 km²
počet obyvatel: 19 612 (26. 3. 2011[1])
zeměpisná šířka: 50° 21' 07" s. š
zeměpisná délka: 14° 28' 30" v. d.
nadmořská výška: 215 m
PSČ: 276 01
zákl. sídelní jednotky: 21
části obce: 1
katastrální území: 2
adresa městského úřadu: Městský úřad Mělník
Náměstí Míru 1
276 01 Mělník
starosta / starostka: MVDr. Ctirad Mikeš
Oficiální web: http://www.melnik.info
Ofic. web MÚ: http://www.melnik.cz
E-mail: mu@melnik.cz

Mělník (Česko)
Red pog.png
Mělník, Česko
Information-silk.svg Zdroje k infoboxu a částem obce
Poloha města Mělník v rámci okresu a správního obvodu obce s rozšířenou působností Mělník

Mělník je okresní město ve Středočeském kraji 30 km na sever od Prahy. Leží na pravém břehu Labe naproti ústí Vltavy; historické centrum se rozkládá na vyvýšenině obtékané potokem Pšovkou.

Území dnešního města Mělník je osídleno už od neolitu. V oblasti Mělnicka se také odehrávají některé historické romány Eduarda Štorcha. Podle starších historiografických názorů byl Mělník v 9. a 10. století centrem slovanského kmene Pšovanů - přibližně v místě dnešního zámku se nacházelo hradiště Pšov.

Obsah

[editovat] Historie

[editovat] Počátky osídlování

Mělník je původně slovanské pojmenování kopce z mělnících se hornin bočního útvaru. První zmínky osídlení této oblasti pochází z neolitu. Podle Kosmy byl zdejší kmen Pšovanů připojen ke knížectví rodu Přemyslovců sňatkem Bořivoje s Ludmilou, dcerou posledního pšovského knížete Slavibora. Hrad Pšov nahradil koncem 10. století nový kamenný hrad Mělník. Manželka Boleslava II. Emma zde razila denáry s nápisem Emma regina - civitas Melnic. V tomto období se začala na Mělníku pěstovat vinná réva.

[editovat] 13. až 17. století

Město Mělník vzniklo ve 13. století z podhradí a později trhové osady. Zakládací listinu město nemá. A tak první zpráva, podle níž se Mělník považoval za město, se objevila až v listině Přemysla Otakara II. z 25. listopadu 1274, kterou byl Mělnickým darován k dobudování obce podíl na výnosu labského obchodu. Mělník prohlásil natrvalo za královské věnné městoKarel IV. Ten sem dal přivézt z Burgundska a ze Champagne vinnou révu a zvelebil tak mělnické vinařství.

V době husitských válek zůstávali Mělničané ve spolku s pražany. Za vlády Jiřího z Poděbrad město hospodářsky prosperovalo. Od konce 15. století však stagnovalo a později upadalo. Situace se zhoršila zejména po potlačeném protihabsburském odboji českých měst a části šlechty roku 1547. Král Ferdinand I. Habsburský zabavil městu všechen majetek, postihl ho citelnou finanční pokutou, zrušil cechy, dosadil do města císařského rychtáře. Období od husitských válek do třicetileté války se stalo zlatým věkem pro mělnické vinaře. Rozšiřovaly se vinice, bohatí měšťané financovali stavbu kostelu sv. Ludmily a na Chloumku kostel nejsvětější Trojice.

Třicetiletá válka velmi těžce zasáhla i Mělník. Časté pobyty vojsk, švédská okupace, drancování, požáry, mor. Odchodem mnoha řemeslníků a vinařů do emigrace se město téměř vylidnilo. V 17. a 18. století Mělník ničily požáry, morové epidemie, selská povstání a řada neúrodných let.

[editovat] 18. až 19. století

Soutok Labe a Vltavy.

Od konce 18. století se Mělník stal součástí zemědělského zázemí pro pražskou aglomeraci a také průchozí stanicí dálkového obchodu a exportu. Jen málo se ho dotkla průmyslová revoluce. Někdejší královské věnné město se změnilo na téměř provinciální městečko. Továrny zde vznikaly jen v souvislosti s vývojem zemědělství. Typické byly trhy, jarmarky, živnosti, řemesla a tradiční vinaření. Od roku 1850 se město stalo sídlem okresních úřadů. Po pádu Bachova absolutismu se rozvíjela aktivita různých kulturních a společenských organizací. Spolek hasičů, Sokol, Klub veslařů mělnických[1], Klub českých turistů, Klub velocipedistů, Zpěvácký spolek…. V této době začal vycházet první místní týdeník. Výhodná poloha Mělníka přinesla s sebou rozvoj na poli komunikací - první parník pod městem (1845), železnice (1874), most přes Labe (1888), přístavní překladiště (1897), vltavský kanál (1902-1905). Od roku 1894 se ve městě používal telefon a telegraf. Nový způsob podnikání si vynutil i vznik peněžních ústavů - Občanské záložny, spořitelny, Hospodářské záložny. Ve druhé polovině 19. století na Mělníku stále vedlo zemědělství - pěstovala se pšenice, sladovnický ječmen, zelenina, ovoce, vinná réva. Se zemědělskými výrobky se čile obchodovalo. Ve městě byl roku 1868 postaven cukrovar.

Koncem století vznikla na Mělníku řada odborných škol - např. v roce 1881 speciální vinařská škola (první tohoto druhu v Čechách) - dnes Vyšší odborná škola zahradnická a Střední zahradnická škola Mělník, v roce 1897 košíkářská škola, v roce 1910 gymnázium. Vývoj oblasti zastavila první světová válka.

[editovat] 20. století

V letech první republiky (1918 - 1938) se ve městě hodně stavělo - budovy okresního úřadu, kulturního domu, pošty. V roce 1928 byla dokončena stavba velkého obchodního přístavu na Labi, budovaly se komunikace, kanalizace, prováděla se elektrifikace. V letech 1911, 1922 a 1933 se poprvé uskutečnily slavnosti vinobraní. Od roku 1933 se stala ze slavnosti tradice, která se dodržuje dodnes, i když v poněkud jiné podobě. V roce 1938, po záboru pohraničí, se severní část mělnického okresu dostala do bezprostředního sousedství „říše“. Konec druhé světové války na Mělníku oslavili obyvatelé města 13. května 1945 společně s vojáky sovětské a polské armády(na níž připomíná pomník s nápisem "GEN. KAROL ŚWIERCZEWSKI" v parčíku poblíž soudu) a s partyzány. V dnešní době zde sídlí třeba organizace Cech českých vinařů.

[editovat] Rok 1932

Ve městě Mělník s 11549 obyvateli v roce 1932 byly evidovány tyto úřady, živnosti a obchody (pouze výběr:[2]

Instituce: okresní úřad, okresní soud, berní správa, berní úřad, celní úřad, katastrální měřičský úřad, důchodkový kontrolní úřad, cejchovní úřad, okresní četnické velitelství, 3 katolické kostely, evangelický kostel, kostel československé církve, synagoga, státní reálné gymnásium, vyšší vinařsko-ovocnicko-zahradnická škola, odborná škola košíkářská, obchodní škola, klášter kapucínů, klášter milosrdných sester, všeobecná veřejná nemocnice, chudobinec, sirotčinec

Živnosti a průmysl: obchodní gremium, společenstvo cukrářů, holičů, hostinských a výčepníků, klempířů, košíkářů, kovářů, krejčí, obuvníků, pekařů, potravní a dopravní, řezníků, zámečníků, cukrovar, továrny na kaučukové zboží, konzervy zeleninové, košíkářské zboží, kůže, květináče, likéry, nábytek proutěný, olejna, 2 pivovary, továrna na sekt, vinice, 4 cihelny, městská elektrárna, 3 pily, velkostatek

Služby: 8 lékařů, 2 zubní lékaři, 3 zvěrolékaři, 9 advokátů, 2 notáři, Živnostenská banka, 2 biografy, 3 fotoateliéry, geometr, 45 hostinců, hotely Stádník, Vykysal, U nádraží, kavárna, 2 lékárny, Lidová záložna, Mělnická spořitelna, Mělnická záložna, Občanská záložna, Okresní záložna, spořitelní a záložní spolek, úvěrní a rolnické družstvo, Zemědělská záložna, Živnostenská záložna, 3 vinárny, 3 zubní ateliéry

[editovat] Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost města v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Mělník[3]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Mělník[3]
  • 1868 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Mělník[3]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Mělník, politický i soudní okres Mělník[4]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Mělník[5]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Mělník[6]
  • 1949 Pražský kraj, okres Mělník[7]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Mělník[8]

[editovat] Politika

[editovat] Zastupitelstvo

V obecních volbách 2010 na volební období 2010–2014 do 21členného zastupitelstva zvítězila TOP 09 s 5 mandáty (21,00 %) před ČSSD (20,45 %) a ODS (20,26 %), obě strany se 4 mandáty. Po dvou mandátech získaly subjekty: Koalice sdružení nezávislých kandidátů Pro Mělník a Strany zelených (9,89 %), Mělničané (9,50 %), RADNICE 2010 (9,46 %) a KSČM (9,11 %).[9]

[editovat] Rada

Následně byla vytvořena vládnoucí koalice a sedmičlennou radu tvoří ČSSD (2), ODS (3), RADNICE 2010 (1) a Mělničané (1), tedy 12 mandátů z celkových 21.[10] Starostou je sociální demokrat Ctirad Mikeš, místostarostou pak občanský demokrat Miroslav Neumann.

Vládnoucí koalice
  • 2010–2014: ČSSD, ODS, RADNICE 2010, Mělničané
  • 2006–2010: ODS, RADNICE 2006, Mělničané (pozn. v roce 2010 se koalice rozpadla a rada zanikla, pravomoce přešly na zastupitelstvo)

[editovat] Starostové

  • Josef Tykal, 1919 – 9. září 1944
  • Ivan Václavík (ODS), 1990–1994
  • Zuzana Lišková (ODS), 1994–2002
  • Miroslav Neumann (ODS), 2002–2010
  • Ctirad Mikeš (ČSSD), od roku 2010

[editovat] Senátní obvod

Město je součástí senátního obvodu č. 28 - Mělník. Od 13. listopadu 2010 je senátorkou Veronika Vrecionová (ODS), která bude mandát vykonávat do roku 2016.

[editovat] Pamětihodnosti

  • Zámek, původně středověký hrad, z něhož se zachovala klenutá síň v západním křídle a brána z 15. století. Po roce 1550 přistavěno renesanční severní křídlo s loggiemi, po roce 1690 přistavěno jižní křídlo s arkádami a po roce 1925 upravena vinárna s terasou.
  • Radnice, původně rychta z roku 1398, od roku 1449 radnice, přestavěna po požáru roku 1793 a znovu roku 1889 a 1941.
  • Gotický trojlodní kostel svatého Petra a Pavla, původně románský z 11. století, z něhož se zachovala spodní část věže. Přestavěn v letech 1480-1488 (klenba v lodi, věž) a po roce 1516 (nový presbytář, klenba hlavní lodi a krypta). V kněžišti je sanktuář z roku 1530 a renesanční lavice. V sakristii je náhrobek probošta Jana z Landštejna z roku 1389.
  • Hřbitovní kostel sv. Ludmily z roku 1585, přestavěný 1683.
  • Renesanční a barokní domy na náměstí a v Palackého ulici.
  • Pražská brána (kolem 1500) a zbytky hradeb s baštou a vodárenskou věží.
  • Na vyhlídce za severním křídlem zámku stojí socha Karla IV. od sochaře Josefa Maxe z roku 1878.[11]

[editovat] Zajímavosti

  • Město téhož jména (Мелник) se nachází i v Bulharsku v Blagoevgradské oblasti a má rovněž vinohradnickou tradici, vína z této oblasti se dají koupit i v České republice, nesou označení Melnik.
  • Nejen díky vinařství je mělnický kopec protkán sítí podzemních prostor, jež je pozvolna zpřístupňována. Za příklad může sloužit nejširší studna v České republice.[12]
  • Ve městě je sídlo CHKO Kokořínsko, samotné město součástí chráněného území není.

[editovat] Osobnosti spjaté s Mělnickem

Osoby zvýrazněné tučně jsou mělnickými rodáky.

[editovat] Zemřelí

Památník Viktora Dyka v Mělníku

[editovat] Žijící

[editovat] Okolí Mělníka

Z mělnické vyhlídky je mimo jiné vidět památná hora Říp a za dobré viditelnosti České středohoří. K velmi vyhledávaným oblastem v zázemí Mělníka patří Kokořínsko s pískovcovými skalami a gotickým hradem Kokořín ze 14. století.

Ve městě sídlí Správa chráněné krajinné oblasti Kokořínsko. Na levém břehu Labe přibližně naproti Liběchovu u obce Horní Počaply (asi 9 km po proudu Labe od centra města) leží tepelná Elektrárna Mělník. Zajmavý pohled je i z Vrázovy vyhlídky.

[editovat] Členění města

Katastrální území Mělníku

Mělník se skládá ze dvou katastráních území: Mělník a Vehlovice. Město nemá definovány žádné části obce.

K městu byly postupně připojovány okolní vesnice, které později stavebně splynuly s městem a dnes jsou evidovány jako základní sídelní jednotky. Mezi ně patří např:

[editovat] Správní území

Související informace naleznete v článcích Okres Mělník a Obvod obce s rozšířenou působností Mělník.

Mělník je okresním městem a také obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. Okres Mělník se skládá ze 69 obcí, ORP z 39 obcí.

[editovat] Partnerská města

[editovat] Doprava

Silniční doprava

  • městem prochází silnice 9 Zdiby - Mělník - Česká Lípa - Nový Bor - Rumburk
  • městem prochází silnice 16 Řevničov - Slaný - Mělník - Mladá Boleslav - Jičín
  • z města vychází 246 Mělník - Roudnice nad Labem - Libochovice - Louny
  • z města vychází 273 Mělník - Mšeno - Doksy

Železniční doprava

Město leží na železniční trati 072 vedoucí podél Labe z Lysé nad Labem do Ústí nad Labem. V Měšlníku z ní odbočuje železniční trať 076 do Mladé Boleslavi.

Železniční trať 072 Lysá nad Labem - Mělník - Štětí - Litoměřice - Ústí nad Labem západ je dvoukolejná elektrizovaná celostátní trať zařazená do evropského železničního systému, doprava na ní byla zahájena roku 1874. Přepravní zatížení v pracovních dnech roku 2011 činilo 8 párů rychlíků, v úseku z Všetat do Mělníka 15 párů osobních vlaků, v úseku z Mělníka do Litoměřic 10 párů osobních vlaků.

Železniční trať 076 Mladá Boleslav - Mšeno - Mělník je jednokolejná regionální trať, doprava na úseku do Mšena byla zahájena roku 1897. V úseku mezi Mělníkem a Mšenem v pracovních dnech roku 2011 jezdilo 6 párů osobních vlaků.[13]

Na území města se nachází odbočná železniční stanice Mělník, na trati 072 i železniční zastávka Mělník-Mlazice.

Autobusová doprava

Městem projížděly v pracovních dnech května 2011 dálkové autobusové linky Praha-Jablonné v Podještědí, Praha-Česká Lípa-Nový Bor-Varnsdorf-Rumburk-Šluknov, Nový Bor-Česká Lípa-Praha a Jablonné v Podj.-Doksy-Dubá-Mělník-Praha.

Z města vedly v květnu 2011 autobusové linky do těchto cílů: Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Kladno, Kokořín, Kralupy nad Vltavou, Mladá Boleslav, Mšeno, Neratovice, Praha, Roudnice nad Labem, Štětí [14]

[editovat] Odkazy

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

[editovat] Literatura

[editovat] Reference

  1. Výsledky Sčítání lidu, domů a bytů 2011 podle krajů
  2. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, strany 812-816. (česky a německy)
  3. a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  4. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  5. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  6. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  7. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  8. Zákon č. 36/1960 Sb.
  9. Volby do zastupitelstev obcí 15.10. - 16.10.2010, Mělník
  10. Mělník povede v následujícím volebním období čtyřkoalice, Město Mělník, 25.10.2010
  11. E. Poche, Umělecké památky Čech 2, str. 366-372.
  12. http://www.melnik.cz/kultura-skolstvi-veda/studna-a-podzemi/2008-04-02.html Studna a podzemí, 4.2. 2008
  13. Knižní jízdní řády
  14. Portál CIS o jízdních řádech

[editovat] Související články

[editovat] Externí odkazy

Města, městys a obce okresu Mělník

BýkevByšiceCítovČakovičkyČečeliceDobřeňDolanyDolní BeřkoviceDolní ZimořDřínovHorní PočaplyHořínHostín u VojkovicHostínChlumínChorušiceChvatěrubyJeviněvesKadlínKaninaKlyKojeticeKokořínKostelec nad LabemKozomínKralupy nad VltavouLedčiceLhotkaLiběchovLibišLibliceLobečLužec nad VltavouMalý ÚjezdMedonosyMělnické VtelnoMělníkMšenoNebuželyNedomiceNelahozevesNeratoviceNosálovNová VesObřístvíOlovniceOvčáryPostřižínŘepínSpomyšlStránkaStřemyTišiceTuhaňTupadlyÚjezdecÚžiceVelký BorekVeltrusyVidimVojkoviceVraňanyVšestudyVšetatyVysokáZálezliceZlončiceZlosyňŽelízy

Osobní nástroje
Jmenné prostory

Varianty
Akce
Navigace
Tisk/export
Nástroje
V jiných jazycích