Mělník

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o městě v Polabí. O části obce Úžice pojednává článek Mělník (Úžice).
Mělník
Pohled na Mělník z protějšího břehu Labe

Pohled na Mělník z protějšího břehu Labe

znak obce Mělníkvlajka obce Mělníkznakvlajka

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0206 534676
kraj (NUTS 3): Středočeský (CZ020)
okres (NUTS 4): Mělník (CZ0206)
obec s rozšířenou působností: Mělník
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 24,97 km²
počet obyvatel: 19 346 (1. 1. 2013[1])
nadmořská výška: 215 m
PSČ: 276 01
zákl. sídelní jednotky: 21
části obce: 1
katastrální území: 2
adresa městského úřadu: Městský úřad Mělník
Náměstí Míru 1
276 01 Mělník
starosta / starostka: MVDr. Ctirad Mikeš
Oficiální web: http://www.melnik.info
Ofic. web MÚ: http://www.melnik.cz
E-mail: mu@melnik.cz

Mělník (Česko)
Red pog.png
Mělník, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce
Poloha města Mělník v rámci okresu a správního obvodu obce s rozšířenou působností Mělník

Mělník je okresní město ve Středočeském kraji 30 km na sever od Prahy. Leží na pravém břehu Labe naproti ústí Vltavy; historické centrum se rozkládá na vyvýšenině obtékané potokem Pšovkou.

Území dnešního města Mělník je osídleno už od neolitu. V oblasti Mělnicka se také odehrávají některé historické romány Eduarda Štorcha. Podle starších historiografických názorů byl Mělník v 9. a 10. století centrem slovanského kmene Pšovanů - přibližně v místě dnešního zámku se nacházelo hradiště Pšov.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Počátky osídlování[editovat | editovat zdroj]

Mělník je původně slovanské pojmenování kopce z mělnících se hornin bočního útvaru. První zmínky osídlení této oblasti pochází z neolitu. Podle Kosmy byl zdejší kmen Pšovanů připojen ke knížectví rodu Přemyslovců sňatkem Bořivoje s Ludmilou, dcerou posledního pšovského knížete Slavibora. Hrad Pšov nahradil koncem 10. století nový kamenný hrad Mělník. Manželka Boleslava II. Emma zde razila denáry s nápisem Emma regina - civitas Melnic. V tomto období se začala na Mělníku pěstovat vinná réva.

Od roku 1000 se na Mělníku tradoval zvyk dávat hrad kněžnám a královnám věnem. Ten se později rozšířil i na město vzniklé pod hradem (královské věnné město).

13. až 17. století[editovat | editovat zdroj]

Město Mělník vzniklo ve 13. století z podhradí a později trhové osady. Zakládací listinu město nemá. A tak první zpráva, podle níž se Mělník považoval za město, se objevila až v listině Přemysla Otakara II. z 25. listopadu 1274, kterou byl Mělnickým darován k dobudování obce podíl na výnosu labského obchodu. Mělník prohlásil natrvalo za královské věnné městoKarel IV. Ten sem dal přivézt z Burgundska a ze Champagne vinnou révu a zvelebil tak mělnické vinařství.

V době husitských válek zůstávali Mělničané ve spolku s pražany. Za vlády krále Jiřího z Poděbrad město hospodářsky prosperovalo.

Po smrti Jiřího z Poděbrad se Mělník stává sídlem královny vdovy Johanky z Rožmitála. Ta daruje zdejší kapitule sv. Petra a Pavla vskutku královský dar, a to 1,5 tuny stříbra, a přeje si být po své smrti pochována v místním kostele. Když 12. listopadu 1475 na Mělníce umírá, je 14. listopadu pohřbena v chrámu sv. Petra a Pavla. V chrámu však začnou probíhat velké přestavby, a tak jsou ostatky královny převezeny synem Hynkem do Prahy. Českým historikům není známo kam. Všichni opakují po Sedláčkovi a Palackém, že byly uloženy někde na Pražském hradě. Tam se však nenašly. Edukativní společnost, která sem vložila tento odstavec o královně Johance, ví, kam Hynek v Praze ostatky královny uložil, a to díky studiu věrohodných zahraničních zdrojů. ES připravuje o jediné české královně celovečerní dokument, kde všechna svá zjištění odhalí. Dokument bude premiérově uveden v Praze 12. listopadu 2015, tedy u příležitosti 540. výročí úmrtí královny.

Od konce 15. století město stagnovalo a později upadalo. Situace se zhoršila zejména po potlačeném protihabsburském odboji českých měst a části šlechty roku 1547. Král Ferdinand I. Habsburský zabavil městu všechen majetek, postihl ho citelnou finanční pokutou, zrušil cechy, dosadil do města císařského rychtáře. Období od husitských válek do třicetileté války se stalo zlatým věkem pro mělnické vinaře. Rozšiřovaly se vinice, bohatí měšťané financovali stavbu kostelu sv. Ludmily a na Chloumku kostel Nejsvětější Trojice.

Třicetiletá válka velmi těžce zasáhla i Mělník. Časté pobyty vojsk, švédská okupace, drancování, požáry, mor. Odchodem mnoha řemeslníků a vinařů do emigrace se město téměř vylidnilo. V 17. a 18. století Mělník ničily požáry, morové epidemie, selská povstání a řada neúrodných let.

18. až 19. století[editovat | editovat zdroj]

Soutok Labe a Vltavy.

Od konce 18. století se Mělník stal součástí zemědělského zázemí pro pražskou aglomeraci a také průchozí stanicí dálkového obchodu a exportu. Jen málo se ho dotkla průmyslová revoluce. Někdejší královské věnné město se změnilo na téměř provinciální městečko. Továrny zde vznikaly jen v souvislosti s vývojem zemědělství. Typické byly trhy, jarmarky, živnosti, řemesla a tradiční vinaření. Od roku 1850 se město stalo sídlem okresních úřadů. Po pádu Bachova absolutismu se rozvíjela aktivita různých kulturních a společenských organizací. Spolek hasičů, Sokol, Klub veslařů mělnických[1], Klub českých turistů, Klub velocipedistů, Zpěvácký spolek…. V této době začal vycházet první místní týdeník. Výhodná poloha Mělníka přinesla s sebou rozvoj na poli komunikací - první parník pod městem (1845), železnice (1874), most přes Labe (1888), přístavní překladiště (1897), vltavský kanál (1902-1905). Od roku 1894 se ve městě používal telefon a telegraf. Nový způsob podnikání si vynutil i vznik peněžních ústavů - Občanské záložny, spořitelny, Hospodářské záložny. Ve druhé polovině 19. století na Mělníku stále vedlo zemědělství - pěstovala se pšenice, sladovnický ječmen, zelenina, ovoce, vinná réva. Se zemědělskými výrobky se čile obchodovalo. Ve městě byl roku 1868 postaven cukrovar.

Koncem století vznikla na Mělníku řada odborných škol - např. v roce 1881 speciální vinařská škola (první tohoto druhu v Čechách) - dnes Vyšší odborná škola zahradnická a Střední zahradnická škola Mělník, v roce 1897 košíkářská škola, v roce 1910 gymnázium. Vývoj oblasti zastavila první světová válka.

20. století[editovat | editovat zdroj]

Letecký pohled na Mělník od severozápadu

V letech první republiky (1918 - 1938) se ve městě hodně stavělo - budovy okresního úřadu, kulturního domu, pošty. V roce 1928 byla dokončena stavba velkého obchodního přístavu na Labi, budovaly se komunikace, kanalizace, prováděla se elektrifikace. V letech 1911, 1922 a 1933 se poprvé uskutečnily slavnosti vinobraní. Od roku 1933 se stala ze slavnosti tradice, která se dodržuje dodnes, i když v poněkud jiné podobě. V roce 1938, po záboru pohraničí, se severní část mělnického okresu dostala do bezprostředního sousedství „říše“. Konec druhé světové války na Mělníku oslavili obyvatelé města 13. května 1945 společně s vojáky sovětské a polské armády(na níž připomíná pomník s nápisem "GEN. KAROL ŚWIERCZEWSKI" v parčíku poblíž pošty) a s partyzány. V dnešní době zde sídlí třeba organizace Cech českých vinařů.

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

Ve městě Mělník (přísl. Malý Borek, Chloumek, Mlazice, Pšovka, Rousovice, 11549 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[2]

Instituce:

okresní úřad, okresní soud, berní správa, berní úřad, celní úřad, katastrální měřičský úřad, důchodkový kontrolní úřad, cejchovní úřad, okresní četnické velitelství, 3 katolické kostely, evangelický kostel, kostel československé církve, synagoga, státní reálné gymnázium, vyšší vinařsko-ovocnicko-zahradnická škola, odborná škola košíkářská, obchodní škola, klášter kapucínů, klášter milosrdných sester, všeobecná veřejná nemocnice, chudobinec, sirotčinec

Živnosti a průmysl:

obchodní grémium, společenstvo cukrářů, holičů, hostinských a výčepníků, klempířů, košíkářů, kovářů, krejčí, obuvníků, pekařů, potravní a dopravní, řezníků, zámečníků, cukrovar České akc. spol. pro průmysl cukerní v Praze, továrny na kaučukové zboží Haro, konzervy zeleninové, 5 továren na košíkářské zboží, továrna na kůže Kratina, květináče Klíma, likéry Uher, 3 továrny na nábytek proutěný, olejna, 2 pivovary (Lobkowicz, Právovarečné měšťanstvo), továrna na sekt Lobkowicz, vinice (Lobkowicz, Viktorin), 4 cihelny, městská elektrárna, 3 pily, velkostatek Lobkowicz

Služby:

8 lékařů, 2 zubní lékaři, 3 zvěrolékaři, 9 advokátů, 2 notáři, Živnostenská banka, 2 biografy, 3 fotoateliéry, geometr, 45 hostinců, hotely Stádník, Vykysal, U nádraží, kavárna, 2 lékárny, Lidová záložna na Mělníce, Mělnická spořitelna, Mělnická záložna pro obchod a živnosti, Občanská záložna na Mělníku, Občanská záložna v Pšovce, Okresní záložna hospodářská na Mělníce, Spořitelní a záložní spolek pro Blata, Spořitelní a záložní spolek pro Mlazice, Úvěrní a rolnické družstvo, Zemědělská záložna na Mělníce, Živnostenská záložna na Mělníce, 3 vinárny, 3 zubní ateliéry

V obci Vehlovice (560 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Mělníka) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[3]

dlaždič, 2 hostince, kapelník, kovář, krejčí, pekař, 2 sadaři, 2 obchody se smíšeným zbožím, trafika, truhlář

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost města v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Mělník[4]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Mělník
  • 1868 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Mělník
  • 1939 země česká, Oberlandrat Mělník, politický i soudní okres Mělník[5]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Mělník[6]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Mělník[7]
  • 1949 Pražský kraj, okres Mělník[8]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Mělník
  • 2003 Středočeský kraj, okres Mělník, obec s rozšířenou působností Mělník

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatelstva[editovat | editovat zdroj]

Dle Palackého díla Popis království Českého z roku 1848, měl Mělník v roce 1846 199 domů a 1581 obyvatel.[9]

Následující vývoj počtu obyvatel vychází z údajů zveřejněných ve Strategickém plánu města Mělník z března 2012, který vycházel z dat Českého statistického úřadu.

Rok 1846 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1982 1991 2000 2009
Obyvatel 1581 8976 9806 10502 12089 11914 13076 15487 19417 19732 19514 19173

Struktura populace[editovat | editovat zdroj]

Věkové složení obyvatel k roku 2009, založeno na údajích ČSÚ.

Obyvatel Procento z celku
0-14 let 2643 13,79%
15-64 let 13437 70,1%
65+ let 3093 16,11%

Politika[editovat | editovat zdroj]

Zastupitelstvo[editovat | editovat zdroj]

V obecních volbách 2014 na volební období 2014–2018 zvítězilo do 21členného zastupitelstva hnutí Mé město (subjekt založený starostou Ctiradem Mikešem) s 9 mandáty (32,8 %) před TOP 09 (19,63 %, 5 mandátů) a ČSSD (9,74 %, 2 mandáty). Dva mandáty také získala strana KSČM (8,5 %). Po jednom mandátu obdržely ANO 2011 (6,82 %), ODS (6,46 %) a Mělničané (6,41 %).[10]

V obecních volbách 2010 na volební období 2010–2014 zvítězila do 21členného zastupitelstva TOP 09 s 5 mandáty (21,00 %) před ČSSD (20,45 %) a ODS (20,26 %), obě strany se 4 mandáty. Po dvou mandátech získaly subjekty: Koalice sdružení nezávislých kandidátů Pro Mělník a Strany zelených (9,89 %), Mělničané (9,50 %), RADNICE 2010 (9,46 %) a KSČM (9,11 %).[11]

Rada[editovat | editovat zdroj]

Pro období 2014–2018 vznikla koaliční dohoda o rozdělení sedmi křesel rady v poměru Mé město (3), TOP 09 (3) a Mělničané (1), kteří tak v zastupitelstvu disponují 15 z celkových 21 mandátů.[12] Starostou je Ctirad Mikeš (Mé Město), prvním místostarostou Milan Schweigstill (TOP 09) a druhým místostarostou pak Petr Volf (Mělničané).

V období 2010–2014 existovala čtyřkoaliční dohoda. Sedmičlennou radu tvořili zástupci ČSSD (2), ODS (3), RADNICE 2010 (1) a Mělničané (1), kteří měli 12 mandátů z celkových 21.[13]

Vládnoucí koalice[editovat | editovat zdroj]

období politické subjekty poměr většina
2014–2018 Mé město, TOP 09, Mělničané 3:3:1
15 / 21
2010–2014 ČSSD, ODS, RADNICE 2010, Mělničané 2:3:1:1
12 / 21
2006–2010 ODS, RADNICE 2006, Mělničané
(koalice se v r. 2010 rozpadla a rada zanikla)
2002-2006 ODS, sdružení US-DEU a Radnice 2002, KDU-ČSL

Starostové[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam představitelů Mělníka.
Starostové[14]
období osoba povolání pol. subjekt
1990–1990 Mgr. Miroslav Neumann úředník úřední pověření
1990–1994 Mgr. Ivan Václavík matematik–programátor OF / ODS
1994–2002 Mgr. Zuzana Lišková ředitelka knihovny ODS
2002–2010 Mgr. Miroslav Neumann přednosta okresního úřadu ODS
od 2010 MVDr. Ctirad Mikeš vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství ČSSD / Mé město (od 2014)[15]

Senátní obvod[editovat | editovat zdroj]

Město je součástí senátního obvodu č. 28 - Mělník. Od 13. listopadu 2010 je senátorkou Veronika Vrecionová (ODS), která bude mandát vykonávat do roku 2016.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Mělníku.
  • Zámek, původně středověký hrad, z něhož se zachovala klenutá síň v západním křídle a brána z 15. století. Po roce 1550 přistavěno renesanční severní křídlo s loggiemi, po roce 1690 přistavěno jižní křídlo s arkádami a po roce 1925 upravena vinárna s terasou.
  • Radnice, původně rychta z roku 1398, od roku 1449 radnice, přestavěna po požáru roku 1793 a znovu roku 1889 a 1941.
  • Gotický trojlodní kostel svatého Petra a Pavla, původně románský z 11. století, z něhož se zachovala spodní část věže. Přestavěn v letech 1480-1488 (klenba v lodi, věž) a po roce 1516 (nový presbytář, klenba hlavní lodi a krypta). V kněžišti je sanktuář z roku 1530 a renesanční lavice. V sakristii je náhrobek probošta Jana z Landštejna z roku 1389.
  • Hřbitovní kostel sv. Ludmily z roku 1585, přestavěný 1683.
  • Renesanční a barokní domy na náměstí a v Palackého ulici.
  • Pražská brána (kolem 1500) a zbytky hradeb s baštou a vodárenskou věží.
  • Na vyhlídce za severním křídlem zámku stojí socha Karla IV. od sochaře Josefa Maxe z roku 1878.[16]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • Město téhož jména (Мелник) se nachází i v Bulharsku v Blagoevgradské oblasti a má rovněž vinohradnickou tradici, vína z této oblasti se dají koupit i v České republice, nesou označení Melnik.
  • Počátkem 20. století zde přednášel poslanec profesor Tomáš Garrigue Masaryk (některé jeho přednášky vyšly i knižně např. z 20. září 1908 "Potřeba pokrokové politiky", Mělník 1908)
  • Nejen díky vinařství je mělnický kopec protkán sítí podzemních prostor, jež je pozvolna zpřístupňována. Za příklad může sloužit nejširší studna v České republice.[17]

Osobnosti spjaté s Mělnickem[editovat | editovat zdroj]

Osoby zvýrazněné tučně jsou mělnickými rodáky.

Zemřelí[editovat | editovat zdroj]

Památník Viktora Dyka v Mělníku

Žijící[editovat | editovat zdroj]

Okolí Mělníka[editovat | editovat zdroj]

Z mělnické vyhlídky je mimo jiné vidět památná hora Říp a za dobré viditelnosti České středohoří. K velmi vyhledávaným oblastem v zázemí Mělníka patří Kokořínsko s pískovcovými skalami a gotickým hradem Kokořín ze 14. století.

Ve městě sídlí Správa chráněné krajinné oblasti Kokořínsko. Na levém břehu Labe přibližně naproti Liběchovu u obce Horní Počaply (asi 9 km po proudu Labe od centra města) leží tepelná Elektrárna Mělník. Zajímavý pohled je i z Vrázovy vyhlídky.

Členění města[editovat | editovat zdroj]

Katastrální území Mělníku

Mělník se skládá ze dvou katastrálních území: Mělník a Vehlovice. Město nemá definovány žádné části obce.

K městu byly postupně připojovány okolní vesnice, které později stavebně splynuly s městem a dnes jsou evidovány jako základní sídelní jednotky. Mezi ně patří např:

Správní území[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článcích Okres Mělník a Obvod obce s rozšířenou působností Mělník.

Mělník je okresním městem a také obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. Okres Mělník se skládá ze 69 obcí, ORP z 39 obcí.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace
Městem procházejí silnice I/9 Zdiby - Mělník - Česká Lípa - Nový Bor - Rumburk, I/16 Řevničov - Slaný - Mělník - Mladá Boleslav - Jičín, II/246 Mělník - Roudnice nad Labem - Libochovice - Louny a II/273 Mělník - Mšeno - Doksy.
  • Železnice
Město leží na železniční trati 072 vedoucí podél Labe z Lysé nad Labem do Ústí nad Labem. V Mělníku z ní odbočuje železniční trať 076 do Mladé Boleslavi. Na území města se nachází odbočná železniční stanice Mělník, na trati 072 i železniční zastávka Mělník-Mlazice.
Železniční trať 072 Lysá nad Labem - Mělník - Litoměřice - Ústí nad Labem západ je dvoukolejná elektrizovaná celostátní trať zařazená do evropského železničního systému, doprava na ní byla zahájena roku 1874.
Železniční trať 076 Mladá Boleslav - Mšeno - Mělník je jednokolejná regionální trať, doprava na úseku do Mšena byla zahájena roku 1897.

Veřejná doprava 2012

  • Autobusová doprava
Městem projížděly dálkové autobusové linky Praha-Jablonné v Podještědí, Praha-Česká Lípa-Nový Bor-Varnsdorf-Rumburk-Šluknov, Nový Bor-Česká Lípa-Praha a Jablonné v Podj.-Doksy-Dubá-Mělník-Praha.
Z města vedly autobusové linky do těchto cílů: Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Kladno, Kokořín, Kralupy nad Vltavou, Mladá Boleslav, Mšeno, Neratovice, Praha, Roudnice nad Labem, Štětí.
  • Železniční doprava
Po trati 072 jezdilo v pracovních dnech 8 párů rychlíků, v úseku z Všetat do Mělníka 14 párů osobních vlaků, v úseku z Mělníka do Litoměřic 10 párů osobních vlaků, o víkendech 7 párů rychlíků, v úseku z Všetat do Mělníka 9 párů osobních vlaků, v úseku z Mělníka do Litoměřic 7 párů osobních vlaků.
Na trati 076 v úseku mezi Mělníkem a Mšenem denně jezdilo 6 párů osobních vlaků.

Turistika[editovat | editovat zdroj]

  • Cyklistika
Městem vedou cyklotrasy č. 2 Kralupy nad Vltavou - Mělník - Litoměřice - Ústí nad Labem, č. 24 Stará Boleslav - Neratovice - Mělník, č. 203 Mělník - Lhotka, č. 8171 Mělník - Malý Újezd - Jelenice.
  • Pěší turistika
Územím města vedou turistické trasy červená turistická značka Mělník - Lhotka - Kokořínský Důl, zelená turistická značka Záboří - Mělník - Liběchov - Tupadly, žlutá turistická značka Mělník - Čepička - Lhotka.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2013 [online]. Český statistický úřad, 30. 4. 2013. Dostupné online.  
  2. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 812-816. (česky a německy)
  3. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1807. (česky a německy)
  4. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  5. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  6. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  7. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  8. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  9. PALACKÝ, František. Popis království Českého. Praha : J. G. Kalvevský, 1848. 608 s. Dostupné online. S. 83.  
  10. Volby do zastupitelstev obcí 10.10. - 11.10.2014 Mělník, volby.cz, 17. 10. 2014
  11. Volby do zastupitelstev obcí 15.10. - 16.10.2010, Mělník
  12. Povolební koalice - mimořádné zprávy, melnicek.tv, 14. 10. 2014
  13. Mělník povede v následujícím volebním období čtyřkoalice, Město Mělník, 25.10.2010
  14. KLIHAVEC, Martin. Mělnická radnice: Starostové, purkmistři a primátoři mělničtí [online]. Město Mělník, leden 2014, [cit. 2014-01-19]. S. 17. Dostupné online.  
  15. Starosta Mělníka Ctirad Mikeš už není členem ČSSD. Mělník online [online]. 2014-08-28 [cit. 2014-09-03]. Dostupné online.  
  16. E. Poche, Umělecké památky Čech 2, str. 366-372.
  17. http://www.melnik.cz/kultura-skolstvi-veda/studna-a-podzemi/2008-04-02.html Studna a podzemí, 4.2. 2008

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]