Funkcionalismus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Column impost.svg
Architektonické směry
Neolitická architektura
Architektura starověkého Egypta
Sumerská architektura
Antická architektura
Architektura starověkého Řecka
Architektura starověkého Říma
Raně křesťanská architektura
Byzantská architektura
Incká architektura
Předrománská architektura
Islámská architektura
Románská architektura
Gotická architektura
Renesanční architektura
Manýrismus
Barokní architektura
Georgiánská architektura
Rokoko
Empír
Klasicistní architektura
Novorománský sloh
Neobyzantská architektura
Novogotika
Novorenesance
Neobarokní architektura
Neoklasicismus
Monumentalismus
Architektura romantismu
Purismus
Secesní architektura
Kubismus
Dekorativismus
Konstruktivismus
Funkcionalismus
Rurální funkcionalismus
Socialistický realismus
Neofunkcionalismus
Brutalismus
Moderní architektura
Postmoderní architektura
Minimalismus
Související články
Vila Tugendhat v Brně-Černých polích, dílo světoznámého německého architekta Ludwiga Mies van der Roheho z konce 20. let 20. století.
Památka UNESCO
Baťův mrakodrap z roku 1938 od Vladimíra Karfíka ve Zlíně, svojí výškou 77,5m byl svého času druhou největší budovou v Evropě
Bellavista Klampenborg (Kodaň), Dánsko od Arne Jacobsena z roku 1934
Bellavista Klampenborg (Kodaň), Dánsko od Arne Jacobsena z roku 1934

Funkcionalismus je architektonický sloh, který lze zařadit do obecného pojmu moderní architektura. Ta začala krystalizovat ve 20. letech 20. století a podobně jako předcházející historické slohy, hledala svůj výraz ve formách vyjadřujících její filozofii, ovlivněnou celospolečenskými změnami. V oblasti architektury a stavebnictví to znamenalo stavět domy podle jejich funkce a zároveň reagovat na požadavky průmyslu.[1] Ve dvacátých a třicátých letech byl funkcionalismus vedoucím architektonickým slohem i v Československu a svými realizacemi v meziválečném období přiřadil československou architekturu k evropskému vrcholu.[2]

Koncept funkcionalismu[editovat | editovat zdroj]

Koncept funckionalismu lze shrnout jednou větou takto: „Forma následuje funkci“. Pro funkcionalistickou architekturu jsou typické účelové budovy jednoduchých tvarů. Používají se v ní převážně nové materiály (např. šamotové cihly, železo nebo beton).

Architektura, jak tvrdí Adolf Loos, jeden z předních představitelů funkcionalismu v Českých zemích,[p 1][2] nepatří mezi umění, což ale neznamená, že nemá splňovat estetické ideály. Obdobně Le Corbusier představil funkcionalismus ve svém díle jako novou formu, která se dokázala oprostit od okázalosti a kultu strojené estetiky přetrvávající ještě počátkem 20. let 20. století. Přeplácanost a zbytečná komplikovanost byla elegantně nahrazena geometrickou čistotou tvarů. Obdobně jako Adolf Loos označil ornament za zločin, Le Corbusier říká: „Dekorace je smyslné a primitivní povahy, stejně jako barva, a hodí se toliko pro nižší třídy, sedláky a divochy.“ Le Cobrusier také stanovil proslulých „Pět bodů moderní architektury (funkcionalismu)“. Těchto pět tezí prakticky shrnuje hlavní vymoženosti tehdejší techniky:

  1. Sloupy: stavět domy na sloupech, čímž se uvolní přízemí pro zeleň a volný pohyb.
  2. Střešní zahrady: technika plochých střech umožňuje budovat na střechách zahrady. Nahrazují zeleň, kterou dům místu odebral.
  3. Volný půdorys: sloupy nesou síly všech podlaží, což umožňuje volné členění prostoru nenosnými příčkami.
  4. Pásová okna: systém sloupů umožňuje vést dlouhá okna mezi sloupy.
  5. Volné průčelí: konzolovitě vyvedené stropy uvolňují průčelí pro řešení oken bez přímé návaznosti na vnitřní dělení.

Charakteristické rysy a realizace[editovat | editovat zdroj]

Charakteristickým rysem funkcionalistických staveb se stala železobetonová skeletová konstrukce a volný půdorys. Kromě jednotlivých moderně řešených veřejných a obytných staveb, vznikla v letech 1932 – 1936 v Praze 6 – Dejvicích vilová kolonie Baba (osada Svazu čs. díla Praha),[3] řešená předními českými architekty s přispěním holandského architekta Marta Stama. Dále to byla kolonie Nový dům v Brně nebo město Zlín.

O významu meziválečné funkcionalistické architektury v Československu svědčí účast proslulých architektů: Adolfa Loose (Müllerova vila), Ludwiga Mies van der Roheho (Vila Tugendhat),[4] Le Corbusiera (Zlín) nebo Marta Stama (Paličkova vila).[2]

Kromě Československa vznikly pozoruhodné funkcionalistické stavby i v dalších zemích (Německo, Holandsko, Francie, Belgie, Dánsko).

Mezinárodní styl[editovat | editovat zdroj]

Ve 30. letech došlo k širšímu, mezinárodnímu, uplatnění funkcionalismu, jehož zásady formuloval Congrès International d'Architecture Moderne – CIAM (Kongres mezinárodní moderní architektury), ustavený v roce 1928 na hradě La Sarraz u Lausanne ve Švýcarsku. Mezinárodní styl (International Style) se rozšiřuje do dalších zemí, kde se ujímají zásady funkcionalismu (Polsko, Maďarsko, Jugoslávie, Itálie, Anglie, Švýcarsko, Španělsko, Skandinávie).[2]

Zatímco 2. světová válka znamenala pro evropskou avangardu stagnaci a v některých případech úplné opuštění programových zásad, došlo k rozšíření mezinárodního stylu mimo Evropu na zámořské kontinenty, do Severní a Jižní Ameriky, severní Afriky, Japonska a Indie. Díky tomu došlo k propojení zásad funkcionalismu s tradicí a zvyklostmi místních stavebních kultur, což mělo za následek stanovení nového konceptu soudobé architektury, jehož ideou byla tzv. organická architektura.[2]

Architekti[editovat | editovat zdroj]

Čeští[editovat | editovat zdroj]

Světoví[editovat | editovat zdroj]

Významné funkcionalistické stavby[editovat | editovat zdroj]

Česko[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článcích Seznam funkcionalistických staveb v Brně, Seznam funkcionalistických staveb v Olomouci a Seznam funkcionalistických staveb ve Zlíně.

Svět[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Dílo architekta Adolfa Loose se nese převážně v duchu moderního purismu. Při návrhu Müllerovy vily v Praze uplatnil ale především funkcionalistické myšlenky, a proto je v Čechách označován i za představitele funkcionalismu.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Studijmí materiály FAST Soudobá architektura a urbanismus (5. Funckionalismus)
  2. a b c d e SYROVÝ, Bohuslav a kol.. Architektura – Svědectví dob. Praha : SNTL, 1987. 456 s. ISBN 80-901562-4-X. S. 411. (česky) 
  3. *TEMPL, Stephan. Baba – Osada Svazu čs. díla Praha. Praha : Zlatý řez, 2000. 196 s. ISBN 80-901562-4-X. S. 138 – 141. (česky) 
  4. Vila Tugendhat památkou světového kulturního dědictví [online]. . Dostupné online. (anglicky) 
  5. Informace o budově na stránkách zlínského magistrátu
  6. Funcionalistická kolonie Baba
  7. Jan Vaca: O funkcionalistickém skvostu v České Kamenici nevěděli ani odborníci

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KOHOUT, Michal; TEMPL, Stephan; ZATLOUKAL, Pavel. Česká republika – architektura XX. století. Díl I. Morava a Slezsko. Praha : Zlatý řez, 2005. 332 s. ISBN 80-902810-2-8.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]