Funkcionalismus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Column impost.svg
Architektonické směry
Neolitická architektura
Architektura starověkého Egypta
Sumerská architektura
Antická architektura
Architektura starověkého Řecka
Architektura starověkého Říma
Raně křesťanská architektura
Byzantská architektura
Incká architektura
Předrománská architektura
Islámská architektura
Románská architektura
Gotická architektura
Renesanční architektura
Manýrismus
Barokní architektura
Georgiánská architektura
Rokoko
Empír
Klasicistní architektura
Novorománský sloh
Neobyzantská architektura
Novogotika
Novorenesance
Neobarokní architektura
Neoklasicismus
Monumentalismus
Architektura romantismu
Purismus
Secesní architektura
Kubismus
Dekorativismus
Konstruktivismus
Funkcionalismus
Rurální funkcionalismus
Socialistický realismus
Neofunkcionalismus
Brutalismus
Moderní architektura
Postmoderní architektura
Minimalismus
Související články
Vila Tugendhat v Brně-Černých polích, dílo světoznámého německého architekta Ludwiga Mies van der Roheho z konce 20. let 20. století.
Památka UNESCO [1]
Baťův mrakodrap z roku 1938 od Vladimíra Karfíka ve Zlíně, svojí výškou 77,5m[2] byl svého času druhou největší budovou v Evropě
Bellavista Klampenborg Denmark. Arne Jacobsen 1934.
Bellavista Klampenborg Denmark. Arne Jacobsen 1934.

Funkcionalismus je architektonický sloh, který lze shrnout jednou větou takto: Forma následuje funkci. Funkcionalistické budovy jsou velice strohé, avšak ne neumělecké. Od konce 20. let do konce 70. let 20. století byl vedoucím architektonickým slohem.

Obsah

Koncept funkcionalismu [editovat]

Pro funkcionalistickou architekturu jsou typické účelové budovy jednoduchých tvarů. Používají se v ní převážně nové materiály (např. šarlatové cihly, železo nebo beton).

Architektura, jak tvrdí Adolf Loos, jeden z předních představitelů funkcionalismu v Českých zemích, nepatří mezi umění, což ale neznamená, že nemá splňovat estetické ideály. Obdobně Le Corbusier představil funkcionalismus ve svém díle jako novou formu, která se dokázala oprostit od mnohé okázalosti a kultu strojené estetiky přetrvávající ještě počátkem 20. let 20. století. Přeplácanost a zbytečná komplikovanost byla elegantně nahrazena geometrickou čistotou tvarů. Obdobně jako Adolf Loos označil ornament za zločin, Le Corbusier říká: „Dekorace je smyslné a primitivní povahy, stejně jako barva, a hodí se toliko pro nižší třídy, sedláky a divochy.“

Architekti [editovat]

Čeští [editovat]

Světoví [editovat]

Významné funkcionalistické stavby [editovat]

Česko [editovat]

Související informace naleznete v článcích Seznam funkcionalistických staveb v Brně, Seznam funkcionalistických staveb v Olomouci a Seznam funkcionalistických staveb ve Zlíně.

Svět [editovat]

Reference [editovat]

  1. Vila Tugendhat památkou světového kulturního dědictví [online]. . Dostupné online. (anglicky) 
  2. Informace o budově na stránkách zlínského magistrátu

Související články [editovat]

Externí odkazy [editovat]