Brněnské výstaviště

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Celkový pohled na areál BVV od jihu.

Brněnské výstaviště je nejvýznamnější český výstavní areál, rozkládající se zhruba 2 km zjz. od centra Brna na levém břehu řeky Svratky v městské části Brno-střed, v katastrálním území Pisárky. Areál patří společnosti Veletrhy Brno, která zde celoročně provozuje veletrhy, výstavy, přehlídky, koncerty a různé další akce.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Brněnské výstaviště druhé poloviny 20. století

Přípravy výstavby nového veletržního výstaviště v Brně se datují ještě do časů Rakouska-Uherska. Práce ale byly přerušeny 1. světovou válkou. Po ní nastala krátká hospodářská recese způsobená ztrátou trhů Rakouska-Uherska, ale již v srpnu roku 1923 rozhodnul Moravský zemský výbor o stavbě nového výstaviště. Byly zakoupeny pozemky v Pisárecké kotlině o rozloze 58 ha od brněnského právníka a podnikatele Viktora Bauera. Místo bylo známo pod názvem Bauerova rampa a Viktor Bauer zde vlastnil cukrovar a pole. Sám bydlel nedaleko na dnešní ulici Hlinky čp. 39/41. Ještě roku 1923 byla vypsána architektonická soutěž na urbanistické řešení výstaviště. Architektonická koncepce areálu a hlavního pavilonu vychází z vítězného soutěžního návrhu pražského architekta Josefa Kalouse z roku 1924. Při realizaci výstaviště byl použit nový urbanistický plán brněnského architekta Emila Králíka.

Stavba areálu započala roku 1927 a trvala 14 měsíců. Provoz výstaviště byl zahájen 26. května 1928[1] akcí s názvem „Výstava soudobé kultury v Československu“ (u příležitosti 10. výročí vzniku Československé republiky). Brno ve výstavišti o rozloze 360 000 m² (plocha v pavilonech přes 30 000 m²) získalo jeden z nejvýznamnějších funkcionalistických stavebních komplexů své doby. Jednotlivé pavilony byly dílem známých architektů – například čelný český architekt Bohuslav Fuchs navrhl hned několik pavilonů, zachoval se z nich jediný, pavilon města Brna, dnes známý jako budova výstavní pošty – tento pavilon je jedním z nejdůležitějších a nejznámějších děl české moderní architektury ve světovém kontextu.[zdroj?] Exponáty výstavy bylo i několik moderních domů ve svahu nad výstavištěm.

V době německé okupace výstavní areál využívala německá armáda. Na konci 2. světové války byl areál těžce poškozen, takže se uvažovalo o jeho zrušení. Ale roku 1947 byla zahájena obnova, na které se brigádnicky podílelo mnoho dobrovolníků z řad Brňanů.

Předchůdcem dnešních strojírenských veletrhů se staly výstavy československého strojírenství pořádané od roku 1955. V roce 1959 se konal první mezinárodní strojírenský veletrh. Od té doby se mezinárodní strojírenské veletrhy konají každoročně na podzim. V prvních letech to bylo vždy na počátku září, později začal být termín konání koordinován s ostatními veletrhy v Evropě a posunut i na počátek října.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

V dnešní době (na počátku 21. století) se na brněnském výstavišti koná průměrně 40 výstavních akcí do roka. K nejrozsáhlejším patří Mezinárodní strojírenský veletrh nebo výstava informačních technologií Invex.

Areál výstaviště provozuje akciová společnost Veletrhy Brno, v níž většinu drží společnost Messe Düsseldorf, menší část pak město Brno a drobní akcionáři.[2] Její předchůdkyní byla po dlouhou dobu společnost BVV – Brněnské veletrhy a výstavy.

Pavilony[editovat | editovat zdroj]

S veletrhy je spojena i výstavba nových pavilonů, která stále pokračuje. Svým tvarem nejvýraznější je pavilon Z se samonosnou ocelovou kupolí o průměru 122 m.

Hlavní vstup[editovat | editovat zdroj]

Jednopatrová kruhová budova u hlavního vstupu do areálu byla počátkem šedesátých let prodloužena a na jejím konci byla postavena výšková správní budova. Před vstup bylo instalováno sousoší Vincence Makovského Nový věk (dovezeno sem z bruselského výstaviště Expo 58, kde získalo Velkou cenu).

Vyhlídková věž[editovat | editovat zdroj]

V areálu výstaviště se nachází také vyhlídková věž, která pochází z období výstavby areálu a měří 45 metrů. Projekt věže vytvořil architekt Bohumír Čermák jakožto součást pavilonu G. Při rekonstrukci v letech 1957-1958 byl původní výtah nahrazen novým, vysokorychlostním, který však způsoboval závažná poškození nosné konstrukce, která začala deformovat celou stavbu. Poté byl obvodový plášť oddělen. Původní stav věže se navrátil až při rekonstrukci v roce 1996. V dnešní době je věž pro návštěvníky uzavřena.

Pavilon P[editovat | editovat zdroj]

Nejnovější a také největší pavilon na brněnském výstavišti je pavilon P, otevřený v červnu 2009. Jeho hlavním architektem byl Jaroslav Dokoupil. Výstavba obří haly stála necelou miliardu korun. Se svou hrubou výstavní plochou přes 15 000 m2 je největší výstavní halou ve střední Evropě a po O2 Aréně největší halou vůbec v České republice. Na délku měří asi 214 m a na šířku 90 m. Zastavěná plocha pavilonu je 18 738 m2, obestavěný prostor 332 026 m3, hrubá výstavní plocha 15 285 m2 a čistá výstavná plocha 10 015 m2. Světlá výška stropní konstrukce haly je 12 m.

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Brněnské výstaviště otevřela před 80 lety výstava soudobé kultury, Finanční noviny 23. 5. 2008.
  2. BVV Veletrhy Brno – Majitelé [online]. [cit. 2007-10-25]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Souřadnice: 49°11′15,54″ s. š., 16°34′55,88″ v. d.