Josef Gočár
| Josef Gočár | |
| Narození | 13. březen 1880 Semín  Rakousko-Uhersko |
|---|---|
| Úmrtí | 10. září 1945 Jičín  Československo |
| Povolání | architekt, vysokoškolský pedagog |
| Vzdělání | AVU |
| Hnutí | kubismus, funkcionalismus |
| Významná díla | Dům U Černé Matky Boží Lázeňský dům v Bohdanči Gymnázium J. K. Tyla v Hradec Králové Kostel svatého Václava v Praze-Vršovicích |
| Ovlivněný | Jan Kotěra |
Josef Gočár (13. března 1880, Semín – 10. září 1945, Jičín) byl český architekt. Jeho díla především z kubistického a funkcionalistického období patří k vrcholům české moderní architektury. Vysoce oceňován je také jeho podíl na urbanistických koncepcích některých měst, zejména Hradce Králové.
Obsah |
Mládí[editovat]
Narodil se v roce 1880 v Semíně v rodině pivovarského sládka. V roce 1891 se rodina přestěhovala do Bohdanče. Od roku 1892 studoval na nižší reálce v Pardubicích; v roce 1902 pak na Umělecko-průmyslové škole v Praze, nejprve mimořádně v ateliéru Jana Kotěry a později jako řádný žák jeho speciální školy.
Tvorba[editovat]
Rané období[editovat]
Od roku 1905 začal s prvními projekty (sgrafitové domy v Hradci Králové). Po ukončení studia pracoval v Kotěrově ateliéru. V roce 1908 z něj vystoupil a osamostatnil se. Stal se také členem Sdružení architektů. Jako jeho první samostatné dílo je označována Červená vila Josefa Binka v Krucemburku (1908–1909).[1] V letech 1909–1910 realizoval první větší projekty: schodiště u kostela P. Marie v Hradci Králové (stavba z armovaného betonu, spojnice náměstí s obvodní komunikací pod hradbami) a obchodní dům Wenke v Jaroměři. Z roku 1910 je rovněž železobetonová stavba vodojemu v Lázních Bohdaneč.
V letech 1909–1910 vznikla rovněž významná stavba v Pardubicích – areál Winternitzových automatických mlýnů v malebném místě na pravém břehu řeky Chrudimky.[2] Tento areál je doposud zachován a tvoří zde významnou dominantu.
Kubismus[editovat]
V následujících letech vytvořil nejvýznamnější díla své kubistické epochy – Dům U Černé Matky Boží v Praze a Lázeňský dům – Gočárův pavilon v Lázních Bohdaneč.
V období 1916–1919 sloužil v armádě.
Ve dvacátých letech začalo období tzv. rondokubismu a v této době vznikly další významné stavby. V letech 1921–1923 byla realizována stavba budovy Legiobanky v Praze Na Poříčí. Budova je pojatá jako těžká pětiosá palladinská architektura s gutfreundovským reliéfem přes celou šířku překladu a parapetu, který je podepřený na obou koncích i nad vstupem plastikami Jana Štursy.
Urbanismus v Hradci Králové[editovat]
Na počátku dvacátých let začal rovněž intenzivně pracovat v Hradci Králové. Gočár zde postupně zpracoval územní plán města, vytvořil regulační plán nábřeží, výstavbu v Labské kotlině, školní bloky (Gymnázium J. K. Tyla), střed města (dnešní Ulrichovo náměstí). Plány výstavby zahrnovaly rovněž systém vnějšího dopravního okruhu s radiálami směřujícími do centra města, mezi nimiž se střídají obytné čtvrti s plochami zeleně.
V roce 1924 byl jmenován po Kotěrově smrti profesorem na Akademii výtvarných umění v Praze, v roce 1928 byl zvolen rektorem této školy, funkci zastával do roku 1932.
Funkcionalismus[editovat]
V letech 1927–1928 probíhaly práce na kostele sv. Václava v Praze-Vršovicích (náměstí Svatopluka Čecha), jedné z nejpozoruhodnějších funkcionalistických staveb.
Na konci dvacátých let začalo období konstruktivismu a Gočár pokračoval ve výstavbě v Hradci Králové. V letech 1927–1932 byla stavěna budova Ředitelství státních drah – železobetonová konstruktivistická budova s výplňovým zdivem.
Gočárova práce v Hradci Králové vrcholila v letech 1931–1936 návrhem a realizací budovy Okresního a finančního úřadu.
Do období funkcionalismu patří i největší Gočárova práce pro Pardubice – projekt Grandhotelu a Okresního domu, který byl realizován v letech 1927–1931. Multifunkční, čtyřpatrový funkcionalistický palác, zabírající velkou plochu západní strany dnešního náměstí Republiky, měl několik společenských sálů, kavárnu, bar, hotelové prostory, kanceláře a v suterénu kino. Část fasády byla tehdy moderním způsobem obložena modrošedými skleněnými destičkami – opaxity, kavárna byla umístěna do nárožního půlkruhového proskleného arkýře. Počátkem 90. let přestal tento komplex sloužit svým účelům, stavba několik let chátrala a poté byla přestavěna na obchodní centrum.
Díla[editovat]
- Jaruškův dům, Brno (1909–1910)
- Wenkeův obchodní dům, Jaroměř (1909–1911)
- Winternitzovy mlýny, Pardubice (1909–1925)
- Dům U Černé Matky Boží, Celetná ul. čp. 569 Praha, (1911–1912)
- Bauerova vila, Libodřice u Kolína (1912–1914)
- Lázeňský dům v Bohdanči (1912-1913)
- Budova Legiobanky (Palác Archa), Praha, Na Poříčí (1921-1939)
- Moderní přístavba (1923–25) Sweerts-Sporckova paláce, Praha 1 – Nové Město, čp. 1034, 1036, Hybernská Hybernská 3–5
- Strnadův rodinný dům, čp. 608, Na Marně 5, Praha 6 – Bubeneč (1926–1927, dům nevhodně přestavěn 1958–1964)[3] [4]
- Menšinová škola občanská a obecná, Ústí nad Labem (1926–1930)[5]
Další fotografie[editovat]
-
Vodojem v Bohdanči
-
Kostel svatého Václava v Praze-Vršovicích
-
Wenkeův obchodní dům (nyní Městské muzeum) v Jaroměři
Odkazy[editovat]
Literatura[editovat]
- Josef Gočár/Otakar Novotný, Bořecký J a kol., 2011, 212 s., SVU Mánes, Praha, ISBN 978-80-905116-0-6
- LUKEŠ, Zdeněk; PANOCH, Pavel; KARASOVÁ, Daniela, KOTALÍK, Jiří T. Josef Gočár. Ilustrace Ester Havlová, Štěpán Bartoš, Pavel Frič. Praha : Titanic, 2010. 450 s. (Architekt.) ISBN 978-80-86652-44-3. (česky)
- BENEŠOVÁ, Marie. Josef Gočár. Praha : Nakladatelství československých výtvarných umělců, 1958. 52 s.
Reference[editovat]
- ↑ Jan Sedlák (ed.) a kol., Slavné vily kraje Vysočina, FOIBOS, Praha 2008
- ↑ http://www.archiweb.cz/news.php?action=show&type=1&id=91
- ↑ ŠVÁCHA, Rostislav. Od moderny k funkcionalismu: Proměny pražské architektury 1. poloviny 20. století. Praha : Victoria Publishing, 1994 (2. vydání). ISBN 80-85605-84-8. S. 253–254.
- ↑ VEVERKA, Přemysl. Slavné pražské vily. 1.. vyd. Praha : Foibos : Národní technické muzeum, 2004. Dostupné online. ISBN 80-7037-128-5.
- ↑ Základní škola Palachova [online]. Ústí Aussig – architektura na severu Čech, [cit. 2008-11-22]. Kapitola Karta stavby. Dostupné online.
Související články[editovat]
Externí odkazy[editovat]
- Martina Bílá - Některé Gočárovy projekty zůstaly jen sny a vizemi, Český rozhlas
- ArchiWeb – Josef Gočár
- Zhýralé Pardubice – G. S. – Pardubická architektura Gočára, Janáka a Machoně
- Josef Gočár – architekt, který zajistil klid v centru Hradce
- Jiří Hůla, Výročí 2010: Josef Gočár (130 let od narození)
- Hradec Králové a architektura Josefa Gočára
| Předseda SVU Mánes | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Otakar Novotný |
1932-1937 Josef Gočár |
Nástupce: Václav Špála |
