Akademie výtvarných umění v Praze

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání

Akademie výtvarných umění v Praze (dále jen "AVU") je veřejná univerzitní vysoká škola a je nejstarší uměleckou školou v českých zemích.

Ateliéry AVU
Ateliér AVU

Obsah

[editovat] Historie

AVU je vysokou školou uměleckého zaměření. Uskutečňuje magisterské a doktorské studijní programy v oblasti výtvarného umění a poskytuje vysokoškolské vzdělání v oborech malířství, sochařství, kresba a grafika, intermediální tvorba, nová média, restaurování uměleckých děl malířských a sochařských a architektonická tvorba. V souvislosti s tím rozvíjí uměleckou, vědeckou a výzkumnou, vývojovou a další tvůrčí činnost a podílí se na celoživotním vzdělávání. AVU je zároveň i významnou kulturní institucí, která se v duchu tradic spolupodílí na formování a rozvoji kultury a společnosti.

Dne 10. září roku 1799 byla založena AVU dekretem, který vydal císař František I. Vyučovat se začalo následujícího roku 1800. Prvním ředitelem byl německý rytec Josef Bergler (1753-1829) a od roku 1836 to byl již Čech profesor František Tkadlík, někdy se uvádí také jako Kadlík. V roce 1896 byla AVU reformována a zestátněna, dekretem z roku 1922 byla uznána jako první státní vysoká umělecká škola. U jejího vzniku stála také Společnost vlasteneckých přátel, jenž chtěla zajistit kvalitní umělecké vzdělání českým studentům z Čech, Moravy a rakouského Slezska, kteří do té doby museli dojíždět do Vídně či Mnichova.


[editovat] Sídlo AVU

[editovat] Hlavní budova

Byla postavena v secesním slohu, někdy nazývaném též secesní barok, autorem je Václav Roštlapil [8] projekt pochází z let 1897 - 1903, generální rekonstrukcí prošla roku 1998. V budově se nachází unikátní interiér školní knihovny, jejímž autorem je Jan Kotěra.[9] Adresa: U akademie 4, 170 22 Praha 7.

[editovat] Škola architektury

Nachází se v těsném sousedství hlavní budovy. Autory jsou Jan Kotěra a Josef Gočár. Vybudována byla v letech 1922 - 1924. Sídlí v ní nyní ateliér architektury, Vědecko výzkumné pracoviště AVU a ateliér nových médií. Adresa: Škola architektury a Vědecko-výzkumné pracoviště - U akademie 2, Praha 7

[editovat] Moderní galerie

Budova se nachází v areálu Výstaviště Praha-Holešovice. Byla postavena roku 1891, v rámci celonárodní hospodářské přehlídky, která nesla název Jubilejní zemská výstava. Architektem byl Antonín Wiehl. Sídlí v ní v současnosti grafické dílny, ateliér restaurování malířských děl, ateliér restaurování sochařských děl a plastik a ateliér grafiky. Probíhají v ní také hodiny večerního kreslení. nad jejím vchodem je umístěna kamenná děkovná deska k mecenáši Josefu Hlávkovi. Adresa: Moderní galerie AVU (sídlo restaurátorských škol, grafických ateliérů a dílen) - U starého výstaviště 188, Praha 7

[editovat] Šalounův ateliér na Vinohradech ("Šaloun")

Výtvarný ateliér na Vinohradech slouží pedagogům hostujícím na Akademii výtvarných umění v Praze. Je to původní ateliér význačného českého sochaře Ladislava Šalouna. Po vítězné soutěži na pomník Mistra Jana Husa pro Staroměstské náměstí, se sochař Ladislav Šaloun rozhodl postavit k tomu účelu zcela nový ateliér podle vlastního návrhu. Zahrnoval: velký a malý ateliér, salon, slováckou jizbu, jejím autorem byl Dušan Jurkovič, vestibul, zázemí i byt pro hlídače a také nezbytný okultistický sklep. [10] Adresa: Ateliér Ladislava Šalouna - Slovenská 4, Praha 10

[editovat] Ateliér v Zájicově ulici ("Zajícovka")

Byl postaven roku 1902 pro potřeby výstavy a pobytu umělce Augusta Rodina v Praze. [11] Slouží jako přípravná škola kresby a modelování pro první ročníky AVU.

[editovat] Akademické symboly

AVU používá vlastní znak s emblémem AVU (stylizovaný heraldický český dvouocasý lev ve skoku s modrými srdíčky na končetinách, hlavě a největším na hrudi) a textem „Akademie výtvarných umění v Praze“, jehož autorem je Milan Knížák. Ten je autorem také talárů profesorů, rektora a pedela, které se používají při imatrikulaci nových studentů a promoci diplomantů. Podoba talárů je strohá, geometrická, ovlivněná gotickými vzory, převážně rektorův talár je výrazně geometrický, což vyjadřuje poselství univerzality a celosvětového řádu. Rektora volí akademický senát každé tři roky.

[editovat] Seznam rektorů po roce 1989

[editovat] Vyučované obory

[editovat] Malířství

[editovat] Kresba a grafika

[editovat] Sochařství

[editovat] Intermediální tvorba

[editovat] Nová média

[editovat] Restaurování výtvarných děl malířských

  • Škola restaurování uměleckých děl malířských a dřevěných polychromovaných plastik- Karel Stretti [38]
  • Škola restaurování uměleckých děl sochařských- Petr Siegl [39]

[editovat] Architektonická tvorba

[editovat] Kurzy a přednášky pro veřejnost

  • Digilab AVU [43]
  • Večerní kreslení pro veřejnost
  • Grafické techniky
  • Celoživotní vzdělávání v oboru restaurování malířských děl
  • Celoživotní vzdělávání v oboru restaurování sochařských děl

[editovat] Galerie AVU

Galerie AVU je od roku 1993 výstavním prostorem pro veřejnost, který slouží pro studenty a jejich hosty jako „testovací“. Studenti si zde mohou vyzkoušet přípravu výstavy od počátku do konce, tedy kurátorsky, instalačně, propagačně. Každoročně se tu uskuteční průměrně 20 výstav naprosto rozličného zaměření.

  • Otevírací doba Po – Pá 10.00 – 18.00 hod.

[editovat] Diplomanti AVU

Každoročně na konci akademického roku probíhá obvykle ve Veletržním paláci Národní galerie v Praze výstava absolventů všech oborů a prezentuje tak aktuální práce průměrně 50 umělců. K výstavě vychází pravidelně barevný katalog s CD. Výstava je spojena s promocí diplomantů, která se pravidelně koná v prostorách Anežského kláštera.

[editovat] Významní absolventi AVU (výběr)

[editovat] Externí odkazy

[editovat] Reference

  1. [1]
  2. [2]
  3. [3]
  4. [4]
  5. [5]
  6. [6]
  7. [7]


V jiných jazycích