Akademie výtvarných umění v Praze
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Akademie výtvarných umění v Praze (dále jen "AVU") je veřejná univerzitní vysoká škola a je nejstarší uměleckou školou v českých zemích.
Obsah |
[editovat] Historie
AVU je vysokou školou uměleckého zaměření. Uskutečňuje magisterské a doktorské studijní programy v oblasti výtvarného umění a poskytuje vysokoškolské vzdělání v oborech malířství, sochařství, kresba a grafika, intermediální tvorba, nová média, restaurování uměleckých děl malířských a sochařských a architektonická tvorba. V souvislosti s tím rozvíjí uměleckou, vědeckou a výzkumnou, vývojovou a další tvůrčí činnost a podílí se na celoživotním vzdělávání. AVU je zároveň i významnou kulturní institucí, která se v duchu tradic spolupodílí na formování a rozvoji kultury a společnosti.
Dne 10. září roku 1799 byla založena AVU dekretem, který vydal císař František I. Vyučovat se začalo následujícího roku 1800. Prvním ředitelem byl německý rytec Josef Bergler (1753-1829) a od roku 1836 to byl již Čech profesor František Tkadlík, někdy se uvádí také jako Kadlík. V roce 1896 byla AVU reformována a zestátněna, dekretem z roku 1922 byla uznána jako první státní vysoká umělecká škola. U jejího vzniku stála také Společnost vlasteneckých přátel, jenž chtěla zajistit kvalitní umělecké vzdělání českým studentům z Čech, Moravy a rakouského Slezska, kteří do té doby museli dojíždět do Vídně či Mnichova.
[editovat] Sídlo AVU
[editovat] Hlavní budova
Byla postavena v secesním slohu, někdy nazývaném též secesní barok, autorem je Václav Roštlapil [8] projekt pochází z let 1897 - 1903, generální rekonstrukcí prošla roku 1998. V budově se nachází unikátní interiér školní knihovny, jejímž autorem je Jan Kotěra.[9] Adresa: U akademie 4, 170 22 Praha 7.
[editovat] Škola architektury
Nachází se v těsném sousedství hlavní budovy. Autory jsou Jan Kotěra a Josef Gočár. Vybudována byla v letech 1922 - 1924. Sídlí v ní nyní ateliér architektury, Vědecko výzkumné pracoviště AVU a ateliér nových médií. Adresa: Škola architektury a Vědecko-výzkumné pracoviště - U akademie 2, Praha 7
[editovat] Moderní galerie
Budova se nachází v areálu Výstaviště Praha-Holešovice. Byla postavena roku 1891, v rámci celonárodní hospodářské přehlídky, která nesla název Jubilejní zemská výstava. Architektem byl Antonín Wiehl. Sídlí v ní v současnosti grafické dílny, ateliér restaurování malířských děl, ateliér restaurování sochařských děl a plastik a ateliér grafiky. Probíhají v ní také hodiny večerního kreslení. nad jejím vchodem je umístěna kamenná děkovná deska k mecenáši Josefu Hlávkovi. Adresa: Moderní galerie AVU (sídlo restaurátorských škol, grafických ateliérů a dílen) - U starého výstaviště 188, Praha 7
[editovat] Šalounův ateliér na Vinohradech ("Šaloun")
Výtvarný ateliér na Vinohradech slouží pedagogům hostujícím na Akademii výtvarných umění v Praze. Je to původní ateliér význačného českého sochaře Ladislava Šalouna. Po vítězné soutěži na pomník Mistra Jana Husa pro Staroměstské náměstí, se sochař Ladislav Šaloun rozhodl postavit k tomu účelu zcela nový ateliér podle vlastního návrhu. Zahrnoval: velký a malý ateliér, salon, slováckou jizbu, jejím autorem byl Dušan Jurkovič, vestibul, zázemí i byt pro hlídače a také nezbytný okultistický sklep. [10] Adresa: Ateliér Ladislava Šalouna - Slovenská 4, Praha 10
[editovat] Ateliér v Zájicově ulici ("Zajícovka")
Byl postaven roku 1902 pro potřeby výstavy a pobytu umělce Augusta Rodina v Praze. [11] Slouží jako přípravná škola kresby a modelování pro první ročníky AVU.
[editovat] Akademické symboly
AVU používá vlastní znak s emblémem AVU (stylizovaný heraldický český dvouocasý lev ve skoku s modrými srdíčky na končetinách, hlavě a největším na hrudi) a textem „Akademie výtvarných umění v Praze“, jehož autorem je Milan Knížák. Ten je autorem také talárů profesorů, rektora a pedela, které se používají při imatrikulaci nových studentů a promoci diplomantů. Podoba talárů je strohá, geometrická, ovlivněná gotickými vzory, převážně rektorův talár je výrazně geometrický, což vyjadřuje poselství univerzality a celosvětového řádu. Rektora volí akademický senát každé tři roky.
[editovat] Seznam rektorů po roce 1989
- 1990-1996 : prof. Milan Knížák [12]
- 1996-2002 : akademik Doc. PhDr.Jiří T. Kotalík CSc. [13]
- 14. listopadu 2002- doposud: prof. Jiří Sopko [14]
- 1996-2002 : akademik Doc. PhDr.Jiří T. Kotalík CSc. [13]
[editovat] Vyučované obory
[editovat] Malířství
- Malířská škola- Jiří Sopko [15] asistent: Igor Korpaczewski [16]
- Malířska škola II- Vladimír Skrepl [17] asistent: Jiří Kovanda [18]
- Malířská škola III- Michael Rittstein [19] asistent: Roman Franta [20]
- Škola klasických malířských technik- Zdeňek Beran [21]
[editovat] Kresba a grafika
- Škola kresby- Jitka Svobodová [22] asistent: Jiří Petrbok [23]
- Škola grafiky I- Jiří Lindovský [24]
- Škola grafiky II- Vladimír Kokolia [25]
[editovat] Sochařství
- Sochařská škola I- Jaroslav Róna [26] asistent: Michal Cimala [27]
- Sochařský škola II- Jindřich Zeithamml [28]
- Škola figurálního sochařství a medaile- Jan Hendrych [29]
[editovat] Intermediální tvorba
- Škola intermediální tvorby- Milan Knížák [30] asistent: Milan Peric [31]
- Škola konceptuální tvorby- Miloš Šejn [32]
- Škola monumentální tvorby- Jiří Příhoda [33] asistent: Pavel Humhal[34]
[editovat] Nová média
- Škola nových médií I-[35] Markus Huemer [36]
- Škola nových médií II-Veronika Bromová [37]
[editovat] Restaurování výtvarných děl malířských
- Škola restaurování uměleckých děl malířských a dřevěných polychromovaných plastik- Karel Stretti [38]
- Škola restaurování uměleckých děl sochařských- Petr Siegl [39]
[editovat] Architektonická tvorba
- Škola architektury Emil Přikryl [40]
- Výuka večerního figurálního kreslení a malířská a sochařská přípravka- Peter Oriešek,[41] Jan Stoss [42]
[editovat] Kurzy a přednášky pro veřejnost
- Digilab AVU [43]
- Večerní kreslení pro veřejnost
- Grafické techniky
- Celoživotní vzdělávání v oboru restaurování malířských děl
- Celoživotní vzdělávání v oboru restaurování sochařských děl
[editovat] Galerie AVU
Galerie AVU je od roku 1993 výstavním prostorem pro veřejnost, který slouží pro studenty a jejich hosty jako „testovací“. Studenti si zde mohou vyzkoušet přípravu výstavy od počátku do konce, tedy kurátorsky, instalačně, propagačně. Každoročně se tu uskuteční průměrně 20 výstav naprosto rozličného zaměření.
- Otevírací doba Po – Pá 10.00 – 18.00 hod.
[editovat] Diplomanti AVU
Každoročně na konci akademického roku probíhá obvykle ve Veletržním paláci Národní galerie v Praze výstava absolventů všech oborů a prezentuje tak aktuální práce průměrně 50 umělců. K výstavě vychází pravidelně barevný katalog s CD. Výstava je spojena s promocí diplomantů, která se pravidelně koná v prostorách Anežského kláštera.
[editovat] Významní absolventi AVU (výběr)
- Antonín Mánes: 1806-1813, prof. Karel Postl, od r.1836- profesor na AVU [1]
- Josef Mánes: 1835-1842, prof. Christian Ruben, Tkadlík František (uvádí se někdy i jako Kadlík), Antonín Mánes...
- Julius Mařák: 1852–53 prof. M. Haushofer, v letech 1853–55 Mnichov profesor L. Rottmann, prof. Eduard Schleich
- Václav Brožík: 1868-1975 (79?) prof. Antonin Lhota, Emanuel Rom, Jan Emil Lauffer
- Mikoláš Aleš: 1869-1876, prof. Josef Matyas Trenkwald, Jan Sweerts. Vyloučen kvůli účasti na Woltmannově aféře [44]
- Josef Václav Myslbek: 1868-1871, malířský atelier, prof. Josef Matyáš Trenkwald, 1872-73 studium v Drážďanech
- Maxmilián Pirner: 1872- 1874 prof. M. Trenkwald, od r. 1896 profesor AVU [45]
- Antonín Chittussi: 1873- 1878 prof.J. Trenkwald a J. Swerts.
- Luděk Marold: 1881- 1882, prof.F. Čermák a F. Sequens
- Max Švabinský: 1891-98, prof. M. Pirner, J. Mařák a E. Karl,1910-1939 profesor na AVU a rektor.
- František Kupka: 1887- 1891, prof. František Sequens
- Antonín Slavíček: 1887- 1893. prof. Julius Mařák
- František Kaván: 1890-94, prof. Julius Mařák
- Josef Mařatka: 1896-1899: prof. Josef Václav Myslbek
- Emil Filla: 1903-1906, prof. Franz Thiele, prof. Vlaho Bukovac.
- Otakar Španiel: 1902-1904, prof. Josef Václav Myslbek
- Jan Štursa: 1899-1904, prof. Josef Václav Myslbek, v letech 1908-1914: asistentem u prof. Myslbeka
- Willi Nowak: 1903–1906, prof. František Thiele
- Bohumil Kubišta: 1904- 1906, prof. Vlaho Bukovac
- Josef Šíma: 1911-14, prof. Vlaho Bukovace, prof. Jan Preisler v letech 1918- 1922 asistentem.
- Kamil Roškot: 1911-1914, 1918-1922, prof. Švabinský, prof. Jan Kotěra [2]
- Jindřich Štyrský: 1918-1921, prof. Max Švabinský
- Otakar Švec: 1912 (?)-19, prof. Josef Václav Myslbek a asistent Jan Štursa -medaile.
- Zdeněk Burian: 1919-1921, prof: Max Švabinský, Jan Goth, přijat ve 14-ti letech do druhého ročníku. Brzy vyloučen.
- Bohuslav Fuchs: ?-1919, prof. Jan Kotěra
- Vincenc Makovský: 1919- 1926, prof. Jakub Obrovský, Krattner K., Štursa J., Bohuslav Kafka.
- Mikuláš Medek: 1945-46, poté UMPRUM, r. 1949 z polit. důvodů vyloučen.[3]
- Hugo Demartini: 1949-54, prof. Jan Lauda
- Jan Koblasa: 1952-58, v letech 2002-05 prof. na AVU[46]
- Aleš Veselý: 1952-1956. od r. 1990- 2005 prof. na AVU
- Karel Malich: 1945- 49, absolvoval az v r. 1953, prof. Vladimír Silovský.[4]
- Theodor Pištěk: 1953-57, u prof. Vratislava Nechleby [5]
- Antonín Málek: 1957-1963 (prof. V. Rada a K. Soucek),1963-1964 čestný rok na AVU v Praze (prof. Karel Souček)
- Zdeněk Beran: 1956–62 (prof. V Sychra) od. r. 1990 prof. na AVU [6]
- Jiří Načeradský: 1957-63 , prof.V. Rady. 1990 docent, 1991 profesor monumentální malby (do 1992).[47]
- Milan Knížák: 1958-1959, 1963-1964: přípravný kurs, 1. ročník, od roku 1990- profesor AVU, 1990-96 rektor AVU [48]
- Jan Antonín Pacák: 1959-65, prof. Vojtěch Tittelbach a prof. Arnošt Paderlík [49]
- Jiří Sopko: 1960-1966, prof. Hornik J., Pelc A.. V letech 1969-71 asistent na AVU v atelieru J. Smetany. Od r.1990 profesor AVU. od r. 2002- dosud rektor AVU.[7]
- Eva Jiřičná: 1965-67, prof. Jaroslav Fragner [50]
- Martin Rajniš: 1969-1971, prof. Frantisek Cubr [51]
- Magdalena Jetelová: 1965-1971 (1970?) prof. Karel Hladik
[editovat] Externí odkazy
- Akademie výtvarných umění
- stručná historie AVU
- 3D galerie soch ze zahrady AVU [52]

