Akademie výtvarných umění v Praze

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Akademie výtvarných umění v Praze

Ateliéry AVU
Ateliéry AVU
Zkratka AVU
Rok založení 1799
Typ školy veřejná vysoká škola
Vedení
Rektor Mgr. Tomáš Vaněk akad. mal.
Kvestor Ing. Vladimír Kalugin
Kancléř Bc. Eva Ellingerová
Prorektor pro studijní záležitosti PhDr. Pavlína Morganová, Ph.D.
Prorektor pro zahraniční záležitosti Assoc. prof. Anna Daučíková, akad. soch.
Počet navazujících studentů 283
Počet akademických pracovníků 64
Sídlo Praha
Členství ČKR, RVŠ, Asociace knihoven VŠ, ELIA, Asociace restaurátorů, Koordinační skupina pro architektonické školství při ČKR, ICOMOS
webové stránky
Ateliér AVU

Akademie výtvarných umění v Praze (AVU) je veřejná univerzitní vysoká škola a je nejstarší uměleckou školou v českých zemích.

AVU je vysokou školou uměleckého zaměření. Uskutečňuje magisterské a doktorské studijní programy v oblasti výtvarného umění a poskytuje vysokoškolské vzdělání v oborech malířství, sochařství, kresby a grafiky, intermediální tvorby, nových médií, restaurování uměleckých děl malířských a sochařských a architektonické tvorby. V souvislosti s tím rozvíjí uměleckou, vědeckou a výzkumnou, vývojovou a další tvůrčí činnost a podílí se na celoživotním vzdělávání. AVU je zároveň i významnou kulturní institucí, která se v duchu tradic spolupodílí na formování a rozvoji kultury a společnosti.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Dne 10. září roku 1799 byla založena AVU dekretem, který vydal císař František I. Vyučovat se začalo následujícího roku 1800. Prvním ředitelem byl německý rytec Josef Bergler (1753-1829) a od roku 1836 to byl již Čech, profesor František Tkadlík, někdy se uvádí také jako Kadlík. V roce 1896 byla AVU reformována a zestátněna, dekretem z roku 1922 byla uznána jako první státní vysoká umělecká škola. U jejího vzniku stála také Společnost vlasteneckých přátel umění, jež chtěla zajistit kvalitní umělecké vzdělání českým studentům z Čech, Moravy a rakouského Slezska, kteří do té doby museli dojíždět do Vídně či Mnichova.

Sídlo AVU[editovat | editovat zdroj]

Hlavní budova[editovat | editovat zdroj]

Hlavní budova AVU

Škola sídlí v budově postavené v secesním slohu, někdy nazývaném též secesní barok, autorem budovy je Václav Roštlapil[1] Projekt pochází z let 18971903, generální rekonstrukcí budova prošla roku 1998. V budově se nachází unikátní interiér školní knihovny, jejímž autorem je Jan Kotěra.[2] Objekt je registrovanou kulturní památkou.[3]

Škola architektury[editovat | editovat zdroj]

Nachází se v těsném sousedství hlavní budovy. Autory budovy jsou Jan Kotěra a Josef Gočár. Vybudována byla v letech 19221924. Sídlí v ní nyní ateliér architektury, Vědecko výzkumné pracoviště AVU a Ateliér nových médií. Objekt je registrovanou kulturní památkou.[4]

Moderní galerie[editovat | editovat zdroj]

Budova se nachází v areálu Výstaviště Praha-Holešovice. Byla postavena roku 1891, v rámci celonárodní hospodářské přehlídky, která nesla název Jubilejní zemská výstava. Architektem byl Antonín Wiehl. Její soudobou obnovu, úpravu a rozvoj navrhli architekti Zdeněk Jiran a Michal Kohout (2003). Sídlí v ní v současnosti grafické dílny, ateliér restaurování malířských děl, ateliér restaurování sochařských děl a plastik a ateliér grafiky. Probíhají v ní také hodiny večerního kreslení. nad jejím vchodem je umístěna kamenná děkovná deska k mecenáši Josefu Hlávkovi.

Šalounův ateliér na Vinohradech ("Šaloun")[editovat | editovat zdroj]

Výtvarný ateliér na Vinohradech slouží pedagogům hostujícím na Akademii výtvarných umění v Praze. Je to původní ateliér význačného českého sochaře Ladislava Šalouna. Po vítězné soutěži na pomník Mistra Jana Husa pro Staroměstské náměstí, se sochař Ladislav Šaloun rozhodl postavit k tomu účelu zcela nový ateliér podle vlastního návrhu. Zahrnoval: velký a malý ateliér, salon, slováckou jizbu, jejím autorem byl Dušan Jurkovič, vestibul, zázemí i byt pro hlídače a také nezbytný okultistický sklep.[5] Objekt je registrovanou kulturní památkou.[6]

Ateliér v Zájicově ulici ("Zajícovka")[editovat | editovat zdroj]

Byl postaven roku 1902 pro potřeby výstavy a pobytu umělce Augusta Rodina v Praze.[7] Slouží jako přípravná škola kresby a modelování pro první ročníky AVU. Objekt je registrovanou kulturní památkou. [8]

Akademické symboly[editovat | editovat zdroj]

AVU používá vlastní znak s emblémem AVU (stylizovaný heraldický český dvouocasý lev ve skoku s modrými srdíčky na končetinách, hlavě a největším na hrudi) a textem „Akademie výtvarných umění v Praze“, jehož autorem je Milan Knížák. Ten je autorem také talárů profesorů, rektora a pedela, které se používají při imatrikulaci nových studentů a promoci diplomantů. Podoba talárů je strohá, geometrická, ovlivněná gotickými vzory, převážně rektorův talár je výrazně geometrický, což vyjadřuje poselství univerzality a celosvětového řádu. Rektora volí akademický senát každé tři roky.

Seznam rektorů po roku 1880[editovat | editovat zdroj]

Seznam rektorů po roce 1989[editovat | editovat zdroj]

Vyučované obory[editovat | editovat zdroj]

Malířství[editovat | editovat zdroj]

Kresba a grafika[editovat | editovat zdroj]

Sochařství[editovat | editovat zdroj]

Intermediální tvorba[editovat | editovat zdroj]

Nová média[editovat | editovat zdroj]

Restaurování výtvarných děl malířských[editovat | editovat zdroj]

  • Škola restaurování uměleckých děl malířských a dřevěných polychromovaných plastik – Karel Stretti[37], asistent: Adam Pokorný
  • Škola restaurování uměleckých děl sochařských – Petr Siegl[38], asistent: Ondřej Šimek

Architektonická tvorba[editovat | editovat zdroj]

  • Škola architektury – Emil Přikryl[39], asistent: Marek Kopec´
  • Výuka večerního figurálního kreslení a malířská a sochařská přípravka – Tomáš Vejdovský, Jan Stoss[40]

Kurzy a přednášky pro veřejnost[editovat | editovat zdroj]

  • Digilab AVU[41]
  • Večerní kreslení pro veřejnost
  • Grafické techniky
  • Celoživotní vzdělávání v oboru restaurování malířských děl
  • Celoživotní vzdělávání v oboru restaurování sochařských děl

Galerie AVU[editovat | editovat zdroj]

Galerie AVU je od roku 1993 výstavním prostorem pro veřejnost, který slouží pro studenty a jejich hosty jako „testovací“. Studenti si zde mohou vyzkoušet přípravu výstavy od počátku do konce, tedy kurátorsky, instalačně, propagačně. Každoročně se tu uskuteční průměrně 20 výstav naprosto rozličného zaměření.

  • Otevírací doba Po – Pá 10.00 – 18.00 hod.

Diplomanti AVU[editovat | editovat zdroj]

Každoročně na konci akademického roku probíhá obvykle ve Veletržním paláci Národní galerie v Praze výstava absolventů všech oborů a prezentuje tak aktuální práce průměrně 50 umělců. K výstavě vychází pravidelně barevný katalog s CD. Výstava je spojena s promocí diplomantů, která se pravidelně koná v prostorách Anežského kláštera.

Významní absolventi AVU (výběr)[editovat | editovat zdroj]

Akademie výtvarných umění a populární kultura[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.mlp.cz/cz/offline/perlie/R/2031110.htm
  2. http://www.avu.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=48
  3. MonumNet : Nemovité památky [online]. Praha: Národní památkový ústav. Záznam IdReg 44376/1-2160: budova ateliérů Akademie výtvarných umění. Dostupné online.  
  4. MonumNet : Nemovité památky [online]. Praha: Národní památkový ústav. Záznam IdReg 44376/1-2160: Škola architektury Akademie výtvarných umění. Dostupné online.  
  5. http://www.lidovky.cz/salounuv-atelier-se-otevira-d1r-/ln_noviny.asp?c=A071003_000088_ln_noviny_sko&klic=221718&mes=071003_0
  6. MonumNet : Nemovité památky [online]. Praha: Národní památkový ústav. Záznam IdReg 40761/1-1668: Šalounova vila. Dostupné online.  
  7. http://www.artmuseum.cz/umelec.php?art_id=630
  8. MonumNet : Nemovité památky [online]. Praha: Národní památkový ústav. Záznam IdReg 41526/1-2161: budova ateliérů Akademie výtvarných umění. Dostupné online.  
  9. http://www.jedinak.cz/stranky/txtknizak.html
  10. http://www.rozhlas.cz/hradec/navsteva/_zprava/409331
  11. http://www.earch.cz/clanek/3665-jiri-sopko-zvolen-dekanem-na-avu.aspx
  12. http://artalkweb.wordpress.com/2010/01/14/tz-jmenovani-j-t-kotalika-rektorem-avu/
  13. http://www.jirisopko.cz/sopko/index.php
  14. http://vystavy.kdykde.cz/hobby/praha/20756___kreslo-pro-hosta--igor-korpaczewski-qkw
  15. http://www.karlinstudios.cz/artists/skrepl.htm
  16. http://www.gkk.cz/cz/vystavy/?v=231
  17. http://www.dumabyt.cz/rubriky/byt/jak-bydli-celebrity/michael-rittstein-panelak-je-mym-osudem_19872.html
  18. http://www.romanfranta.cz/
  19. http://www.sca-art.cz/artists/list/1281.htm
  20. http://artlist.cz/?id=2683
  21. http://www.galeriecaesar.cz/Galerie%20SOV/lindovsky/lindovsky.htm
  22. http://www.daliborsmutny.cz
  23. http://www.kokolia.eu/
  24. http://www.sarkatrckova.cz
  25. http://www.michalcimala.cz/
  26. http://www.ffa.vutbr.cz/ans/prednasky/zeithamml.html
  27. http://www.rabasgallery.cz/dzban/ucastnik.php?jazyk=cz&rok=1993&datum=4.%9631.+%E8ervence&ucastnik=Jan+Hendrych&id=jh
  28. http://www.reflex.cz/Clanek9054.html
  29. http://www.petrpastrnak.cz/malby/milan-peric.html
  30. http://www.jiriprihoda.cz/
  31. http://www.karlinstudios.cz/artists/humhal.htm
  32. http://www.particip.tv/?q=autor
  33. http://nmedia.avu.cz/
  34. http://www.khm.de/~huemer/
  35. http://www.avu.cz/taxonomy/term/155
  36. http://artycok.tv/artist/daucikova-anna
  37. http://www.restauro.cz/archiv/Stretti.htm
  38. http://www.bbc.co.uk/czech/interview/story/2004/06/040618_siegel.shtml
  39. http://www.archiweb.cz/architects.php?type=arch&place=&action=show&id=737
  40. http://jan.stoss.cz/
  41. http://dl.avu.cz/
  42. http://www.czech.cz/en/culture/czech-arts/fine-art/history-of-fine-art?i=1?i=1
  43. http://www.radio.cz/cz/clanek/98268
  44. http://www.tfsimon.com/Maximilian-Pirner.html
  45. http://old.hrad.cz/castle/architektura/20_stoleti003_uk.html
  46. http://www.artbohemia.cz/Medek-mikulas
  47. http://www.zdom.com/artistpainterpricesk/KOBLASAJan.htm
  48. http://www.thefreelibrary.com/Karel+Malich-a014875215
  49. http://www.avu.cz/en/modules.php?name=News&file=article&sid=42
  50. http://www.askart.com/AskART/artists/biography.aspx?searchtype=BIO&artist=11119655
  51. http://www.artnet.com/artist/588167/jiri-sopko.html
  52. http://www.ejal.com/
  53. http://www.radio.cz/en/article/104751
  54. http://www.bestia.cz/olympic/cs/clenove/byvali-clenove/je-yk-pacak.html
  55. http://www.littlegoldenguy.com/people.asp?peopid=3040

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]