Slavín (hrobka)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Společná hrobka národních velikánů

Hrobka Slavín je součást Vyšehradského hřbitova, nachází se na jeho východní straně. Koncem 80. let 19. století vznikla myšlenka založení pantheonu – společného místa posledního odpočinku vynikajících českých osobností. Iniciátory byli vyšehradský probošt Mikuláš Karlach a smíchovský starosta Petr Matěj Fischer.

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Petr Fischer také stavbu financoval a věnoval ji do užívání vlasteneckému spolku Svatobor. Projekt monumentální hrobky vypracoval architekt Antonín Wiehl a Slavín byl zbudován v letech 18891893 na východní straně vyšehradského hřbitova v návaznosti na neorenesanční arkády. Sochařskou výzdobu provedli Josef Mauder (okřídlený génius na rakvi hlavního pylonu). Na první pohřeb ale hrobka čekala ještě 8 let po dokončení.

Pohřbení[editovat | editovat zdroj]

V roce 1901 zde byl jako první pochován básník Julius Zeyer.[1] Jako zatím poslední sem byl uložen dirigent Rafael Kubelík v roce 2006 (a téhož roku, jen o 4 měsíce dříve, tu byl znovupohřben skladatel Oskar Nedbal). V hrobce je 44 pohřebních kobek, většinou s rakvemi, v některých jsou uloženy urny. Celkem bylo až dodnes do Slavína pohřbeno 55 osobností – v hrobce tak zbývá (2011) poslední volná pohřební kobka, kam by se mohlo vejít až 8 uren. Spolek Svatobor, správce Slavína, ale nemá v úmyslu do hrobky dále pohřbívat.[2] Nápis na průčelí Slavína hlásá Ač zemřeli, ještě mluví. V listopadu a prosinci 2011 byla v rámci Vyšehradského adventu po necelých 65 letech pro veřejnost otevřena krypta hrobky, do níž mají jinak přístup jen pozůstalí.[3] Krypta byla v dezolátním stavu (ze 44 původních náhrobních desek se jich našlo jen 27), rekonstrukce do současné podoby proběhla až v posledních letech.[4] Na všech náhrobcích jsou jen životopisné údaje zemřelých; výjimkou je pouze Jaroslav Vrchlický, jemuž byla splněna jeho poslední vůle, podle níž chtěl mít na hrobě několik svých veršů.

Ve Slavíně jsou pochováni:

básníci a spisovatelé

Julius Zeyer, Josef Václav Sládek, Jaroslav Vrchlický, Růžena Svobodová, Jan Klecanda, Jaroslav Hilbert, Antonín Klášterský, František Xaver Svoboda, Josef Hora, Karel Toman, Marie Pujmanová, Josef Štefan Kubín

herci

Otýlie Beníšková, Zdeněk Štěpánek, Vítězslav Vejražka, Eduard Kohout, Ladislav Boháč, Jaroslav Marvan, Karel Höger

malíři

Vojtěch Hynais, Alfons Mucha, Václav Špála, Antonín Pelc, Antonín Strnadel

sochaři

Josef Václav Myslbek, Jan Štursa, Bohumil Kafka, Ladislav Šaloun, Jan Lauda

operní pěvci

Ema Destinnová, Otakar Mařák, Vilém Zítek, Richard Kubla, Kamila Ungrová, Václav Bednář

klavíristé

Jan Heřman, František Maxián

houslisté

Jan Kubelík, Jaroslav Kocian, Karel Hoffmann

architekti

Kamil Hilbert, Josef Gočár, Karel Honzík, Jaroslav Fragner

vynálezce

František Křižík

dirigenti a skladatelé

Rafael Kubelík, Oskar Nedbal

režiséři

Ferdinand Pujman, Vojta Novák

historik

Václav Vladivoj Tomek

archeolog

Josef Ladislav Píč

filologové

Josef Král, Oldřich Hujer

literární historik

Jan Václav Novák

ekonom

Josef Gruber

divadelní kritik a historik

Karel Engelmüller

Někteří, například Eduard Kohout, byli do Slavína pohřbeni i proti vůli, kterou za svého života projevili. Tělo Jana Nerudy muselo být dokonce po protestech jeho hospodyně a rodiny Fričovy ze Slavína vyjmuto a podle jeho přání pohřbeno v nedalekém hrobě.

Když je už pěkný čas, dám se někdy zavézt na Vyšehradský hřbitov a sednu si na schod Slavína. Chodím tam rád. Je tam dobrá společnost – jak říká můj známý, který bydlí nedaleko a na hřbitově bývá často....Mám tam mezi básníky ostatně i dva kamarády.
— Jaroslav Seifert [5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Julius Zeyer. Ilustrovaný svět. 1901, roč. I, čís. 8, s. 225.  
  2. http://www.ceskatelevize.cz:8003/ct24/regiony/153877-slavin-hrobka-slavnych-se-otevre-verejnosti/
  3. http://praha.idnes.cz/vysehradsky-slavin-se-otevre-po-petasedesati-letech-navstevnikum-1dd-/praha-zpravy.aspx?c=A111121_105000_praha-zpravy_ab
  4. http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/153877-slavin-hrobka-slavnych-se-otevre-verejnosti/
  5. Jaroslav Seifert: Všecky krásy světa, Praha, Československý spisovatel, 1982, str. 196

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Souřadnice: 50°3′52,6″ s. š., 14°25′7,6″ v. d.