Nový židovský hřbitov na Olšanech

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Nový židovský hřbitov na Olšanech
Praha, Vinohrady, Židovské hřbitovy.JPG

Nový židovský hřbitov na Olšanech, vstupní brána a obřadní síň

Místo
stát Česká republikaCZE Česká republika
kraj Praha
okres Praha 3
obec Žižkov
zeměpisné souřadnice 50° 4′ 52,69″ s. š., 14° 28′ 33,45″ v. d.
Základní informace
užívání hřbitov udržován, pohřbívá se
Architektonický popis
výstavba 18891890
Specifikace
kapacita asi 100 000
Odkazy
oficiální web http://pamatky.kehilaprag.cz/node/494
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Nový židovský hřbitov na Olšanech, známý též jako Nový židovský hřbitov,[1] tvoří samostatnou část komplexu Olšanských hřbitovů v Praze na Žižkově. Rozkládá se mezi ulicemi Jana Želivského a Izraelská na ploše 101 430 m2.[2] Svou rozlohou a počtem náhrobků je největším židovským hřbitovem v České republice.[1] Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka České republiky.[3]

Od svého založení až dodnes slouží jako hlavní pražský židovský hřbitov.[4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Hřbitov byl založen v roce 1889 na ploše 74 037 m2 a slavnostně otevřen 6. července 1890.[2] Stalo se tak poté, co byl uzavřen starý žižkovský židovský hřbitov. První pohřeb se zde však konal již o dva dny dříve, 4. července.[2]
Ačkoli byl plánován na 100 000 hrobů, tedy asi na 100 let, musel být již ve 20. letech rozšířen,[4] načež se v roce 1933 rozrostl o nový urnový hřbitov s vlastní obřadní síní.[2]

Obřadní síně[editovat | editovat zdroj]

Na hřbitově se nacházejí dvě obřadní síně. Původní novorenesanční síň, jež stojí na nejvyšším místě hřbitova při hlavním vstupu do areálu, navrhli architekti Bedřich Münzberger a Alfons Wertmiler a byla postavena v letech 18911893.[2] Za ní se nachází takzvaný dům očisty bejt tahara a márnice v klasicistním stylu,[2] jež sloužily potřebám pohřebního bratrstva.

Druhá obřadní síň se nalézá v nové, východní části hřbitova. Pochází z roku 1933 a ve funkcionalistickém stylu ji navrhl architekt Leopold Ehrmann.[4]

Náhrobky[editovat | editovat zdroj]

V areálu hřbitova se dochovalo asi 25 000 náhrobků.[4] Nacházejí se tu památníky a symbolické hroby obětí holokaustu. Místo posledního odpočinku zde našla řada významných osobností politiky, kultury i průmyslu, například příslušníci rodiny Petschků, Waldesů a rodiny Bondy, spisovatelé Franz Kafka, Jiří Orten, Ota Pavel, malíři Jiří Kars, Max Horb a řada dalších.

Mezi zdejšími náhrobními kameny je celá řada umělecky cenných náhrobků navržených předními architekty, jako byli Antonín Balšánek, Josef Fanta, Otto a Karl Kohnové, Jan Kotěra, Fritz Lehmann, Max Spielmann, Jan Štursa, Josef Zasche a další.

V roce 2001 byla ve volném prostoru nové části hřbitova odhalena symbolická tumba, do níž byly uloženy ostatky exhumované na místě nejstaršího pražského židovského hřbitova, v prostoru takzvané Židovské zahrady.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Rozkošná, Blanka, Jakubec, Pavel. Židovské památky Čech. 1. vyd. Brno: Era, 2004. 480 s. ISBN 80-86517-64-0
  2. a b c d e f Pařík, Arno, Hamáčková, Vlastimila, Cabanová, Dana, Kliment Petr. Pražské židovské hřbitovy . 1. vyd. Praha: Židovské muzeum v Praze, 2003. 131 s. ISBN 80-85608-69-3
  3. MonumNet : Nemovité památky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2012-01-31]. Záznam IdReg 152306: Nový židovský hřbitov. Dostupné online.  
  4. a b c d pamatky.kehilaprag.cz

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]