Ústřední seznam kulturních památek České republiky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Ústřední seznam kulturních památek České republiky (ÚSKP ČR) vede Národní památkový ústav jako ústřední organizace státní památkové péče na základě zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči. Byl nově zřízen s nabytím účinnosti zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, kdy do něj byla sloučena data z dosavadních krajských rejstříků. V letech 2007 až 2015 probíhá na základě usnesení vlády digitalizace a modernizace seznamu a souvisejících procesů a služeb.

Stav Ústředního seznamu KP[editovat | editovat zdroj]

Dosavadní základní systémy evidence památkového fondu jsou technologicky zastaralé, založené na jednouživatelských kancelářských databázových systémech, což umožňuje editaci dat pouze několika pracovníkům na ústředním pracovišti NPÚ a neumožňuje operativní online editaci z ostatních pracovišť NPÚ a z MK ČR. Neexistuje ani přímé propojení s ČÚZK pro zanášení informace o památkové ochraně do katastru nemovitostí a propojení s územními články státní správy (krajské úřady, úřady obcí s rozšířenou působností) a s obcemi. Aplikace pro jednotlivé části památkového fondu (nemovité a movité památky, mobiliární fondy, památkově chráněná území, území s archeologickými nálezy) fungují odděleně a neumožňují přímé propojení souvisejících záznamů. Popisná a geografická data jsou zpracována odděleně, související archivní dokumentace (evidenční karty, fotografie, mapy, plány) a spisová agenda nejsou digitalizovány vůbec. Nejsou k dispozici aktuální digitální polohopisná data, především vektorová data katastru nemovitostí, do dat jsou již od jejich vzniku zanášeny nepřesnosti. Související agendy jsou založeny na oběhu papírových dokumentů. Kapacitně ani finančně není zajištěna digitalizace dostupných údajů a dokumentů. Kvůli tomuto stavu nelze garantovat potřebnou kvalitu obsahu ÚSKP ani zajistit potřebné služby při poskytování dat, a to ani služby, které musí být poskytovány ze zákona.[1]

Součástí Integrovaného informačního systému památkové péče (IISPP), budovaného od roku 2006, jsou Geografický informační systém (GIS) a Metainformační systém (MIS). Postupně mají být do systému integrována data z dosud používaných starších aplikací:[2]

  • MonumIS je sada lokálních databázových aplikací, primárně určených pro vedení Ústředního seznamu kulturních památek ČR podle památkového zákona. Byly vytvářeny v letech 1996–2002, jejichž vývoj byl ukončen v roce 2007. V roce 2007 byla zahájena příprava systému Památkový katalog NPÚ, kterým by měl být stávající systém nahrazen. Mobiliární fondy jsou vyčleněny do samostatné aplikace CastIS (viz níže).[2]
  • MonumNet je sada webových aplikací určených primárně pro prezentaci vybraných dat ze systému MonumIS. Přidruženy jsou další webové aplikace odborného i provozního charakteru. Systém má veřejnou část a část vyhrazenou pro pracovníky státní památkové péče.
  • ISAD je sada webových aplikací sloužících informační systém o archeologických datech, zejména pro prezentaci dat Státního archeologického seznamu ČR, ke kterým jsou dále přidružovány další webové aplikace odborného charakteru. Zpřístupňuje též data z dalších zdrojů, jako jsou Obrazová dokumentace archeologických nalezišť, Významné archeologické lokality, Archeologická databáze Čech, Přehledy výzkumů a další.
  • ArtGuard je aplkace v rámci programu ISO (Integrovaný systém ochrany movitého kulturního dědictví). Zároveň slouží k agendě evidence a procesů týkajících se prodeje a vývozu předmětů kulturní hodnoty. Od roku 2006 je využíván též k aktualizaci údajů ÚSKP týkajících se movitých památek.
  • CastIS je aplikace pro oddělenou evidenci a správu mobiliárních fondů, obsahující asi milion záznamů. Obsahuje základní evidenci předmětů doplněnou digitálním multimediálním zpracováním identifikace (fotografie, videosekvence rotace ap.)
  • Clavius je aplikace určená pro evidenci a katalogizaci knihoven.

Veřejné rozhraní aplikace MonumNet[editovat | editovat zdroj]

Část evidence ze systému MonumIS, zahrnující nemovité kulturní památky, památkově chráněná území (památkové zóny a památkové rezervace), světové dědictví, národní kulturní památky (včetně movitých) a nejohroženější nemovité kulturní památky,[3] je veřejně dostupná na internetu prostřednictvím webové aplikace MonumNet.

NPÚ upozorňuje na to, že vzhledem k historii vzniku a změnách v evidenci Katastru nemovitostí obsahuje evidence řadu nedostatků a nepřesností, jejichž napravení vyžaduje čas.

V aplikaci MonumNet jsou o jednotlivých nemovitých kulturních památkách uváděny tyto informace:

  • památka (v této položce se často uvádí jen typ objektu, jindy i název konkrétního objektu)
  • ochrana stav / typ uzavření (obvykle údaj typu „zapsáno do státního seznamu před r.1988“, „prohlášeno kulturní památkou Ministerstvem kultury“ nebo „zapsáno do státního seznamu a zrušeno prohlášení“, v tabulkových přehledech nahrazený jednopísmennou barevnou zkratkou).
  • památkou od (datum), případně též památkou do (datum)
  • číslo v rejstříku ÚSKP. Památky vyhlášené dříve mají identifikační číslo složené ze dvou částí, z nichž každá identifikuje danou památku i samostatně: první číslo je pořadové číslo v rámci ústředního seznamu (pěticiferné), za lomítkem je pak číslo dřívějšího oblastního (krajského) seznamu (1 až 8) a za spojovníkem pořadové číslo v rámci oblastního seznamu (jednociferné až čtyřciferné). Nověji vyhlášené památky (od ledna 2003) mají pouze číslo z ústředního seznamu, a to šesticiferné, začínající číslicí 1.
  • identifikátor záznamu (IdReg)
  • sídelní útvar (město/ves/osada), katastrální území, část obce, název ulice či obdobný údaj o umístění, číslo popisné, číslo orientační, obec (obecní úřad), obec s rozšířenou působností, příslušný stavební úřad a finanční úřad, okres, historická země.
  • výčet parcel, v některých případech i s bližší specifikací staveb na jednotlivých parcelách

Přestože některé památky zasahují do více katastrálních území nebo sídelních útvarů, více ulic či zahrnují více staveb, formát záznamu tomu není plně uzpůsoben a neumožňuje například správně spárovat popisná a orientační čísla nebo uvést standardním způsobem více údajů do některých položek.

Seznam je základem pro budování fotografické sbírky v rámci soutěže Wiki miluje památky.

Údaje o movitých kulturních památkách[editovat | editovat zdroj]

Do údajů o movitých kulturních památkách mohou do Ústředního seznamu nahlížet vlastník movité kulturní památky, osoby při výkonu státní správy, pokud tyto údaje potřebují pro plnění svých úkolů, osoby pro studijní účely na základě písemného potvrzení příslušného školského zařízení nebo příslušné kulturní instituce a osoby pro vědeckovýzkumné účely na základě písemného potvrzení zadavatele výzkumného úkolu; ostatní osoby tak mohou učinit pouze s písemným souhlasem vlastníka.[3]

Projekt digitalizace Ústředního seznamu KP[editovat | editovat zdroj]

V návaznosti na programový dokument „Základní cíle Strategie efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby (Smart Administration) v období let 2007–2013“, schválený usnesením vlády České republiky č. 197 ze dne 28. února 2007, vláda České republiky usnesením č. 1440 z 19. prosince 2007 vyjádřila souhlas s předloženým záměrem digitalizace ÚSKP a uložila ministru kultury zpracovat, připravit a do 31. prosince 2008 předložit vládě návrh projektu Uplatnění principu Smart Administration v oblasti nakládání s památkovým fondem České republiky, ministru vnitra a předsedovi Českého úřadu zeměměřického a katastrálního uložila na přípravě projektu s ministrem kultury spolupracovat. Ministerstvo kultury pověřilo přípravou projektu Národní památkový ústav.[1] Projekt reflektuje i Strategií rozvoje služeb pro informační společnost v České republice na období 2008–2012, kterou schválila vláda ČR usnesením č. 854 dne 9. července 2008. Projekt je veden pod č. 12 na indikativním seznamu záměrů strategických projektů pro čerpání prostředků ze Strukturálních fondů EU v rámci Smart Administration – příloze ke strategii Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby, schválené usnesením vlády ČR č. 536 dne 14. května 2008.[1]

V rámci projektu měl být vytvořen nový elektronický systém evidence památkového fondu, který jako registr veřejné správy má mít návaznost na základní registry, především na registr územní identifikace, adres a nemovitostí (RUIAN). Mají být též elektronizovány procesní postupy například při vyhlašování památek a zajištěna naváznost na registr práv a povinností. Má být zajištěna online aktualizace dat včetně přesného prostorového vymezení památek v geografickém informačním systému (GIS) a digitalizována základní archivní dokumentace. Informace mají být prostřednictvím webových služeb a komunikačních prostředků veřejné správy zpřístupněny příslušným správním úřadům, dotčeným osobám atd. a též zveřejněny prostřednictvím portálu veřejné správy, včetně elektronických formulářů pro podávání souvisejících žádostí.[1]

Nedatovaný projekt digitalizace zveřejněný na webu ministerstva kultury ČR je rozdělen do etap se stanovenými termíny a vyčísleným odhadem nákladů, které jsou celkově vyčísleny na 230 milionů Kč. 85 % má být hrazeno ze strukturálních fondů EU – Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF), zbylých 15 % ze státního rozpočtu prostřednictvím ministerstva kultury. Nasazení aplikací pro správu dat do ostrého provozu v rámci NPÚ bylo plánováno na průběh roku 2011, dokončení procesní a integrační platformy včetně zpřístupnění dat bylo směrováno na konec roku 2013 s tím, že digitalizace geografických dat a archivní dokumentace by přesahovala až do konce roku 2015.[1]

Etapy 1 až 4 se týkají vývoje a nasazení aplikací: pro 1. etapu projektu (příprava, analýza, návrh zadání) uvádí období od září 2007 do konce září 2009 a náklady 11,2 milionu Kč, pro druhou etapu (realizaci aplikací) navazující období do konce června 2010 a náklady 42,65 milionu Kč, pro 3. etapu (ověřovací provoz a jeho vyhodnocení) navazující období do konce listopadu 2010 a náklady 8,25 milionu Kč, pro 4. etapu (rekonfigurace aplikací a ostrá migrace dat) navazující období do konce ledna 2011 a náklady 5 milionů Kč. Jako pátá etapa je označeno vybavování pracovišť komunikační infrastrukturou v období od začátku roku 2009 do konce roku 2011 nákladem 32,7 milionu Kč. Jako 6. etapa, s termínem od července 2009 do prosince 2015 a náklady 55,4 milionů Kč, je uvedeno zpracování geografických dat a digitalizace archivní dokumentace. Sedmou etapu je návrh a vytvoření integrační platformy a služeb zpřístupnění dat (od začátku roku 2010 do konce roku 2013, náklady 35,4 milionů Kč) a sedmou etapou je elektronizace procesů souvisejících agend (termín shodný s 6. etapou, náklady 39,4 miliony Kč.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f Uplatnění principu Smart Administration v oblasti nakládání s památkovým fondem České republiky (Ústřední seznam kulturních památek jako zvláštní datový systém nad RUIAN v návaznosti na další základní registry veřejné správy), web Ministerstva kultury ČR, autor nepodepsán a nedatován, v záhlaví uvedeno Ústřední pracoviště NPÚ
  2. a b Informační systémy a ICT v NPÚ, NPÚ
  3. a b Ústřední seznam kulturních památek ČR, Ministerstvo kultury ČR

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]