Staroměstská radnice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Staroměstská radnice

Staroměstská radnice v Praze byla založena roku 1338 (jako první v Čechách) na základě privilegia uděleného staroměstským měšťanům králem Janem Lucemburským. Tvoří ji komplex několika domů přiléhajících ke Staroměstskému náměstí postupně připojovaných do jednoho celku pro potřeby správy Starého Města pražského.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Založení radnice[editovat | editovat zdroj]

Historicky prvním domem je nárožní raně gotický dům z konce 13. století, který měšťané získali z majetku bohatého kupce Wolfina od Kamene. Dominantou Wolflinova domu je mohutná hranolovitá věž, zvýšená v roce 1364. V této věži vybudovala roku 1381 stavební huť Petra Parléře gotickou radniční kapli. Na počátku 15. století stejná huť připojila k jižní stěně věže stavbu Staroměstského orloje.

Rozšiřování radnice[editovat | editovat zdroj]

Staroměstská radnice okolo roku 1870

Po roce 1360 byl na západní straně prvního domu přistavěn druhý dům, ve kterém byla zřízena radní síň. Tato síň s dřevěným gotickým stropem dodnes slouží jako oblíbené místo svatebních obřadů. V roce 1458 se jižní křídlo rozrostlo o další dům, dům Mikšův vystavěný na románských základech, který radnici odkázala vdova po kožešníku Mikšovi Kačka.[1][2]

V letech 18051807 byly na vrchol věže umístěny nové hodiny a přistavěn ochoz.

Další dům na jižní straně, „U Kohouta“, byl zakoupen obcí a k radnici připojen v roce 1835. V tomto období bylo k radnici připojeno i východní křídlo sloužící radnici postupně již od 14. století. Domy východního křídla však byly záhy zbourány a na jejich místě v letech 18381848 vystavěli vídeňští architekti Petr Nobile a Pavel Sprenger neogotické křídlo. Roku 1880 byl architektem Baumem novorenesančně přestavěn Mikšův dům.

Požár radnice[editovat | editovat zdroj]

Za Pražského povstání na konci 2. světové války v květnu 1945 sloužila Staroměstská radnice jako jedno z ústředí protifašistického odboje. V jejím bezprostředním okolí probíhaly boje mezi povstalci a německou armádou, což vedlo k velkým škodám. Požár zničil její novogotické křídlo natolik, že zůstaly stát jen obvodové zdi. Těžké škody utrpěla při požáru také věž a Staroměstský orloj.

V roce 1947 se uskutečnila architektonická soutěž, která měla rozhodnout co s obvodovými zdmi novogotického křídla udělat. Nakonec bylo rozhodnuto zdi strhnout a ponechat jen jedno krajní pole, které bylo nezbytné pro statické zajištění radniční věže.[3]

Soutěže na dostavbu radnice[editovat | editovat zdroj]

V průběhu 20. století bylo vypsáno několik architektonických soutěží na přestavbu a dostavbu Staroměstské radnice. První soutěž byla vypsána ve dvou kolech již v letech 18991900. V zadání bylo, že tehdejší neogotické křídlo zůstane zachováno, ale jeho průčelí se může změnit. Soutěž skončila bez vítěze podobně jako další obdobná soutěž z roku 1905. Vítěze měla až soutěž z roku 1908, ovšem vítězný návrh nebyl nikdy realizován. S většími či menšími časovými odstupy pak následovaly další soutěže, které si zejména od válečného požáru kladou za cíl zaplnit prostor po zbouraném novogotickém křídle radnice. Všechny však buďto skončily bez vítězů nebo vítězné návrhy nebyly realizovány.

Významné události spojené se Staroměstskou radnicí[editovat | editovat zdroj]

Vánoce 2008

Technické informace[editovat | editovat zdroj]

Výtah ve věži
  • Výška věže: 69,5 m.[4]
  • Šířka věže (jižní strana): 8,37 m
  • Hloubka věže (východni strana): 7,91 m
  • Šířka radnice: 67,45 m

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. VLČEK, Pavel a kol.: Umělecké památky Prahy. Staré Město – Josefov. Praha : Academia, 1996: s. 446–447. ISBN 80-200-0563-3
  2. ŠTEFÁNKOVÁ, Jana: Procházky Prahou. Praha : Albatros, 1987: s. 76.
  3. Stavební fórum: Staroměstská radnice – trochu historie a několik otázek
  4. [1]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VEJRYCH, Jan. Soutěžné návrhy na přestavbu a dostavbu radnice kr. hl. města Prahy. Praha : Spolek architektů a inženýrů v království Českém, 1903. Dostupné online.  
  • Šest set let Staroměstské radnice v Praze : Zvláštní číslo Věstníku hlavního města Prahy k oslavám 600 let Staroměstské radnice. Příprava vydání Václav Vojtíšek. Praha : Rada hlavního města Prahy, 1938. Dostupné online.  
  • HERAIN, Jan; TEIGE, Josef. Staroměstský rynk v Praze. Praha : Společnost přátel starožitností českých, 1908. Dostupné online.  
  • ROSICKÝ, Václav. Staroměstský orloj v Praze : Dějiny orloje, astronomický úvod, popis strany zevní i vnitřního ústrojí, jakož i výklad, co a jak orloj ukazuje. Praha : J. Otto, 1923. Dostupné online.  
  • EKERT, František. Posvátná místa král. hl. města Prahy. Svazek I. Praha : Dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1883. Dostupné online. - kapitola Kaple Panny Marie v Staroměstské radnici, s. 324-328.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Souřadnice: 50° 5′ 13″ s. š., 14° 25′ 15″ v. d.