1945
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Seznam historických výročí | Aktuality
2. tisíciletí
◄ | 19. st. | 20. století | 21. st.
◄◄ | ◄ | 1941 | 1942 | 1943 | 1944 | 1945 | 1946 | 1947 | 1948 | 1949 | ► | ►►
Obsah |
1945 (MCMXLV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
[editovat] Události
| 1945 |
|---|
| Demografický vývoj v Česku | |
|---|---|
| 1945 | |
| Střední stav obyvatel | 10 629 912 |
| Narození | 194 182 |
| Zemřelí | 184 944 |
| Přirozený přírůstek | 9 238 |
| Přírůstek stěhováním | N/A |
| Celkový přírůstek | N/A |
[editovat] Leden
- 15. ledna – Pět dělostřeleckých pluků 1. čs. armádního sboru se v prostoru Jasla úspěšně podílelo na zahájení útočné operace proti německým vojskům.
- 16. ledna - Šestset anglických letadel svrhlo tři tisíce bomb na chemický komplex v Záluží (Litvínov).
- 19. ledna – Rozpuštění polské Zemské armády.
- 25. ledna – Zformování 1. smíšené letecké divize v SSSR.
- 27. ledna – Vojáky Rudé armády byl osvobozen vyhlazovací koncentrační tábor v Osvětimi.
[editovat] Únor
- 4. února – Zahájení Jaltské konference.
- 24. února - Americká armáda obsazuje Manilu a ostrovy Iwo Jima, 1.400 km od Tokia
[editovat] Březen
- 3. března - Finsko vyhlašuje válku Německu
- 20. března – Adolf Hitler vydal tzv. „Neronův rozkaz“ podle kterého pod sankcí okamžitého zastřelení nesměli zůstat občané Německa na územích získaných spojenci, měly být zničeny stavby a veškeré stroje a zařízení.
- 22. března - V Káhiře je vyhlášena Arabská liga, kterou tvoří Egypt, Sýrie, Irák, Libanon, Saúdská Arábie, Jemen, Arabská Palestina a Zajordánsko
[editovat] Duben
- 4. dubna – Začalo Gruzínské povstání na Texelu.
- 12. dubna - Umírá prezident Roosevelt, úřadu se ujímá Harry Truman.
- 19. dubna – Vypálení osady Ploština německými nacisty, masakr civilního obyvatelstva.
- 21. dubna – Jednotky 3. americké armády vstoupily na čs. území a dobyly Aš.
- 23. dubna – Vyhlazení osady Prlov německými nacisty.
- 25. dubna – Osvobozen koncentrační tábor Dachau.
- 26. dubna – Vojska 2. ukrajinského frontu osvobodila Brno.
- 28. dubna - Benito Mussolini a jeho milenka Clara Petacci jsou zastřeleni italskými partyzány
- 30. dubna – Jednotky 4. ukrajinského frontu osvobodily Ostravu.
- 30. dubna – A. Hitler páchá v Berlíně sebevraždu.
- 30. dubna - Francouzské ženy jdou poprvé k volbám.
- Skončila Laponská válka – válka mezi Finskem a Německem (od září 1944).
[editovat] Květen
- 1. května – V Přerově vypuklo povstání, začátek květnového povstání českého lidu.
- 2. května – Němci popravili v Terezínské pevnosti 56 českých vlastenců.
- 5. května – V Praze začíná povstání proti německé okupaci.
- 5. května – Příslušníci SS vyhladili obec Javoříčko.
- 5. května - Američané osvobodili Domažlice
- 6. května – Jednotky americké armády osvobodily Plzeň.
- 6. května – 7. května – Masakry českých civilistů (žen, starců a dětí) jednotkami SS v Praze.
- 6. května - proběhl Velkomeziříčský masakr.
- 8. května – Konec druhé světové války v Evropě.
- 9. května – Tankové jednotky Rudé armády pronikly do Prahy.
- 11. května – U Slivice na Milínsku padají poslední výstřely Druhé světové války v Evropě.
- 20. května – Skončilo Gruzínské povstání na Texelu.
- Československo obnoveno bez Podkarpatské Rusi.
[editovat] Červen
- 1. června - Japonci opouští Okinawu po 82 dnech bojů a ztrátě kolem 100 000 vojáků
- 3. června vyroben první litr benzínu v chemických závodech v Záluží po osvobození republiky spojeneckými vojsky.
- 18. června/19. června - příslušníci československé armády vedení Karolem Pazúrem spáchali masakr na Švédských šancích, jednu z nejbrutálnějších masových vražd moderní české historie
- 22. června - Německo je rozděleno na 4 okupační zóny pod správou USA, VB, Francie a SSSR
- 26. června – byla podepsána Charta Spojených národů.
- 29. června - v Zdeněk Fierlinger a Vladimír Clementis za Československo a Vjačeslav Molotov za SSSR podepsali v Moskvě Smlouvu o Zakarpatské Ukrajině, kterou Československo definitivně ztratilo Podkarpatskou Rus
[editovat] Červenec
- 1. července – Německo je rozděleno mezi spojenecké okupační síly.
- 16. července – V Nevadské poušti na letecké základně Alamogordo proběhl první pokusný jaderný výbuch.
- 17. července – Zahájena jednání Velké Trojky v Postupimi.
[editovat] Srpen
- 2. srpna – Ukončena jednání Velké trojky v Postupimi.
- 6. srpna – Spojené státy shazují uranovou atomovou bombu Little Boy na Hirošimu, v okamžiku zabito 80 tisíc lidí.
- 8. srpna – SSSR vyhlásil válku Japonsku.
- 9. srpna – Spojené státy shazují plutoniovou atomovou bombu „Fat Man“ na město Nagasaki v 23:02 místního času, odpovídající síle 22 kilotun TNT. Pravděpodobně bylo zabito 60 až 80 tisíc lidí, dalších 60 tisíc zraněno.
- 25. srpna - Ho Či Min vyhlašuje Vietnamskou demokratickou republiku
[editovat] Září
- 2. září – Oficiální konec 2. světové války ve světě.
[editovat] Říjen
- 18. října – Zahájen mezinárodní vojenský tribunál, viz norimberský proces.
- 24. října – Začala platit Charta spojených národů (OSN).
- 26. října – Konec možnosti vydávání prezidentských dekretů v Československu.
- 31. října – Zřízen Státní ústřední archiv Slovinska.
[editovat] Listopad
- 20. listopadu – Začátek norimberského procesu.
- 29. listopadu - Tito vyhlašuje Federativní lidovou republiku Jugoslávie
[editovat] Prosinec
- Československo bylo přinuceno postoupit Sovětskému svazu Podkarpatskou Rus.
[editovat] Vědy a umění
- V Nag Hammadi (Egypt) byla nalezena tzv. gnostická knihovna.
- Byl objeven chemický prvek promethium.
[editovat] Nobelova cena
- za literaturu: Gabriela Mistralová Chile
- za medicínu: Alexander Fleming, Ernst Boris Chain, Sir Howard Walter Florey – za objev penicilínu a jeho léčebného účinku na různé infekční choroby
- za fyziku: Wolfgang Pauli – za objev Pauliho vylučovacího principu
- za chemii: Artturi Ilmari Virtanen – za výzkumy agrokultur a výživové chemie
- za mír: Cordell Hull USA
[editovat] Narození
Česko
- 11. dubna – Jan Bauer, český novinář a spisovatel
- 8. května – Jan Halas, český novinář, literát a rozhlasový redaktor († 7. ledna 2010)
- 12. května – Zdeněk Mička, český římskokatolický duchovní, člen Řádu kazatelů a hudební skladatel
- 18. června – Bohumil Veselý, český fotbalista
- 26. června – Ondřej Neff, český spisovatel
- 24. července – Michael Janík, český písničkář
- 8. srpna – Štěpán Rak, český kytarista
- 2. září – Ladislav Potměšil, český herec
- 17. října – Petr Musílek, český básník a prozaik
- 21. října – Vojtěch Steklač, český spisovatel
- 12. listopadu – Miroslav Paleček, český písničkář
- 22. listopadu – Ladislav Kantor, český politik, zpěvák, hudební dramaturg a organizátor, hudební publicista, hudební režisér a scenárista, textař, pedagog
- 17. prosince – Miloš Čižmář, moravský archeolog
Svět
- 10. ledna – Rod Stewart, britský zpěvák
- 14. ledna – Anselm Grün, německý benediktinský mnich, ekonom a spisovatel
- 26. ledna – Barbara Kruger, americká vizuální a konceptuální umělkyně
- 28. února – Bubba Smith, americký herec a hráč amerického fotbalu († 2011)
- 12. března – Sammy Gravano, amerrický gangster
- 18. března – Eric Woolfson, britský hudebník, bývalý člen skupiny The Alan Parsons Project († 2. prosince 2009)
- 30. března – Eric Clapton, britský kytarista a zpěvák
- 8. května – Keith Jarrett, americký jazzový pianista
- 14. května
- Vladislav Ardzinba, abchazský politik a bývalý prezident mezinárodně neuznané Abchazské republiky († 4. března 2010)
- Jochanan Volach, izraelský fotbalista
- 19. června – Aun Schan Su Ťij, barmská politička
- 20. června – Shekhar Mehta, keňský motorista, jezdec rallye a motoristický funkcionář († 11. dubna 2006)
- 12. listopadu – Neil Young, kanadský písničkář
- 12. prosince – Tony Williams, americký jazzový bubeník († 1997)
[editovat] Úmrtí
Česko
- 21. ledna nebo 22. ledna – Karel Bondy, český advokát, finančník, politik a odbojář (* 21. prosince 1906)
- 20. března
- Jaroslav Kratochvíl, český spisovatel (* 17. ledna 1885)
- Ladislav Rašín, český právník a politik (* 22. června 1900
- 30. března – Karel Moor, český skladatel a dirigent (* 26.prosince 1873)
- duben – Josef Čapek, český malíř a spisovatel (* 23. března 1887)
- 12. dubna – Vilém Mathesius, český jazykovědec a literární historik (* 3. srpna 1882)
- 22. dubna – Theodor Schulz, český právník, hráč na historické nástroje a hudební skladatel (* 23.dubna 1875)
- 8. května – Felix Achille de la Cámara, český spisovatel, hrabě a producent (* 8. listopadu 1897)
- 25. května – Vilém Kurz, český klavírista a pedagog (* 23.prosince 1872)
- 21. června – Josef Hora, český básník (* 8. července 1891)
- 27. června – Emil Hácha, československý politik a 3.československý prezident (* 12. července 1872)
- 10. července – Otakar Hřímalý, český hudební skladatel a pedagog (* 20. prosince 1883)
- 28. července – Alois Šmolík, český letecký konstruktér (* 16. dubna 1897)
- 3. září – Jindřich Seidl, český hudební skladatel (* 6. března 1883)
- 6. září – Bohumil Tomáš, český dirigent a hudební skladatel (* 31. ledna 1871)
- 30. listopadu – Jaromír Herle, byl český hudební skladatel a sbormistr (* 23. srpna 1872)
Svět
- 23. února – Alexej Nikolajevič Tolstoj, ruský spisovatel (* 10. ledna 1883)
- 3. března – Arthur Nebe, německý nacistický politik (* 13. listopadu 1894)
- 9. dubna – Georg Elser, němec, nezdařilý atentátník na Adolfa Hitlera (* 4. ledna 1903)
- 12. dubna – Franklin Delano Roosevelt, americký prezident (* 30. ledna 1882)
- 21. dubna – Walter Model, německý generál (* 24. ledna 1891)
- 28. dubna – Benito Mussolini, italský fašistický vůdce (* 29. července 1883)
- 30. dubna
- Adolf Hitler, nacistický vůdce (* 20. dubna 1889)
- Eva Braunová, přítelkyně, později manželka Adolfa Hitlera (* 6. února 1912)
- 15. května – Charles Williams, britský básník a romanopisec (* 20. září 1886)
- 23. května – Heinrich Himmler Říšský vůdce SS (* 7. října 1900)
- 2. srpna – Pietro Mascagni, italský hudební skladatel (* 7. prosince 1863)
- 25. srpna – Willis Lee, americký admirál a sportovní střelec, pětinásobný olympijský vítěz 1920 (* 11. května 1888)
- 26. září – Béla Bartók, maďarský skladatel a klavírista (* 25. března 1881)
- 24. října – Vidkun Quisling, norský fašistický politik
- 30. listopadu – Paul Masson, francouzský cyklista, trojnásobný olympijský vítěz 1896 (* 30. listopadu 1874)
- 4. prosince – Thomas Morgan, americký genetik a nositel Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství (* 25. září 1918)
- 11. prosince – Charles Fabry, francouzský fyzik, spolutvůrce Fabry-Pérotova interferometru (* 11. června 1867)
- 21. prosince – George S. Patton, americký generál (* 11. listopadu 1885)
- 28. prosince – Theodore Dreiser, americký spisovatel (* 27. srpna 1871)
- ? – Hendrik Bulthuis, holandský esperantista (* 1865)
[editovat] Hlavy států
- Československo – Edvard Beneš – exilová vláda v Londýně a po osvobození Praha
- Protektorát Čechy a Morava – Emil Hácha (do května) - Wilhelm Frick (do května)
- USA
- Franklin Delano Roosevelt (do dubna, zemřel)
- Harry S. Truman
- Velkoněmecká říše
- Adolf Hitler
- Karl Dönitz (od Hitlerovy smrti do zániku Třetí říše)
- Japonsko – Hirohito
- Papež – Pius XII.
- SSSR – Josef Vissarionovič Stalin de facto, Michail Ivanovič Kalinin de iure