Libeň
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Libeň část obce a katastrální území hl. města Prahy |
|
|---|---|
| kód katastrálního území: | 730891 |
| připojení k Praze: | 1901 |
| městská část: | Praha 8, Praha 7 a Praha 9 |
| správní obvod (pověřený úřad): | Praha 8, Praha 7 a Praha 9 |
| městský obvod: | Praha 8, Praha 7 a Praha 9 |
| počet územně tech. jednotek: | 3 |
| základní sídelní jednotky: | 19 |
| katastrální výměra: | 7,38 km² |
| obyvatel: | 31 527 (16. 10. 2006) |
| hustota zalidnění: | 4 272 obyv./km² |
| zeměpisná šířka: | 50°6'46 |
| zeměpisná délka: | 14°28'21 |
| poštovní směrovací číslo: | 180 00 |
Libeň je městská čtvrť a katastrální území, tvořící jižní část pražské městské části Praha 8 a zasahující i do městských částí Praha 7 a Praha 9. Do Prahy 7 patří pouze malý pruh území západně od severního předmostí mostu Barikádníků, do Prahy 9 oblast východně od křižovatky Balabenka (nákladová část nádraží Praha-Libeň, O2 arena, stanice metra Českomoravská, kulturní dům Gong, Podvinný mlýn, část Sokolovské a Ocelářské ulice) a zahrádkářská osada s hřištěm TJ Střižkov u Střížkova.
V letech 1898–1901 byla Libeň městem.
Územím pražské Libně protéká říčka Rokytka, která zde také ústí do Vltavy. Voda z řeky Vltavy vlivem zpětného vzdutí v jejím povodí behem povodně v roce 2002 způsobila zatopení Palmovky.
Obsah |
[editovat] Historie a zástavba Libně
První zmínka o Libni pochází z roku 1363 a k Praze byla připojena 12. září 1901.
Mezi libeňské památky patří Libeňský zámeček, na kterém byla podepsána mírová smlouva (nazývána též Libeňský mír) mezi Rudolfem II. a jeho bratrem Matyášem v roce 1608.
Většinu obytné zástavby tvoří jen několikapatrové cihlové domy. Objevují se zde samozřejmě i moderní stavby.
[editovat] Hrabalova Libeň
Spisovatel Bohumil Hrabal prožil nemalou část svého života v pražské Libni (v ulici Na Hrázi 24/326, poeticky nazývané Na Hrázi věčnosti). V Libni se odehrává děj hned několika jeho pábitelských knížek. Konrétně Svatby v Domě a Něžný barbar. Jednu celou stranu této ulice později nahradila zeď autobusového nádraží. Tato zeď je dnes, bohužel zatím jen z menší části, pomalována motivy z Hrabalových knížek a to díky umělkyni Tatianě Svatošové, která s celým projektem přišla a zrealizovala jej. Hlavní dominantou je kromě 5,5 metru vysoké podobizny Bohumila Hrabala i psací stroj značky Parkeo a 16 koček, které Hrabalovi za jeho života dělaly společnost. Hrabalova zeď byla dokončena 15. října 1999. Na zdi jsou dokonce vymalovány i úryvky z Hrabalových děl, především z těch, které se týkají ulice Na Hrázi.
[editovat] Bulovka
Na území Libně se také nachází Fakultní nemocnice Bulovka, kde byl po atentátu (27. května 1942) hospitalizován zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich. Atentát provedl Jozef Gabčík a Jan Kubiš, na křižovatce ulice V Holešovičkách a Zenklovy ulice (tehdejší Kirchmayerovy třídy) v zatáčce nedaleko od Bulovky během Heydrichovy cesty přes Kobylisy resp. z Panenských Břežan do Prahy. Heydrich v nemocnici po atentátu zemřel na otravu krve (4. června 1942).
Skokem z okna nemocnice Na Bulovce ukončil svůj život významný český spisovatel Bohumil Hrabal.
[editovat] Doprava
Libeň byla už roku 1896 spojena s Florencí tratí elektrické tramvaje. Z trati Florenc-Balabenka na Palmovce odbočovala trať na Libušák (dnes zastávka tramvaje U Kříže). Trať i s vozovnou a vlastní elektrárnou na Švábkách nechal postavit český vynálezce František Křižík. Dnes je libeňská Palmovka jedním z důležitých dopravních uzlů. Kříží se zde deset tramvajových linek. Je zde autobusové nádraží, zastávky tramvají i stanice metra.
Od roku 1875 do roku 1972 vedla přes dnešní křižovatku Palmovka také odbočka Severozápadní dráhy na nádraží Praha-Těšnov, která byla zrušena kvůli výstavbě severojižní magistrály. Poblíž přejezdu u Palmovky bývalo nádraží Praha-Libeň dolní nádraží. Železniční nádraží Praha-Libeň (dříve Praha-Libeň horní nádraží) leží ve Vysočanech (Praha 9).
Na rozhraní Libně a Karlína byl v roce 1990 postaven tramvajový most z Palmovky na žižkovský Krejcárek a Ohradu. V roce 2005 byla v souvislosti s výstavbou železničního tzv. Nového spojení (http://www.novespojeni.cz) souběžně s tramvajovým mostem postavena otevřená silniční estakáda, jež nahradila nevyhovující silnici několikrát křížící železniční trať.
[editovat] Významné libeňské stavby
- Betonový most přes Rokytku
- Dřevěný kostel sv. Vojtěcha
- Libeňský most
- Libeňský plynojem
- Libeňská synagoga
- O2 arena
- Palác Svět
[editovat] Další fotografie
|
Löwitův mlýn v Thomayerových sadech v Libni |
|||
[editovat] Související články
[editovat] Externí odkazy
- Podrobné dějiny Libně a fotografie
- Historické fotografie Libně na webu ÚMČ Praha 8
- Praha a Libeň na plánu Velké Prahy z let 1922-1924