Libeň

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o části Prahy. Další významy jsou uvedeny v článku Libeň (rozcestník).
Libeň
část obce a katastrální území hl. města Prahy
Libensky zamecek.jpg
kód katastrálního území: 730891
připojení k Praze: 1901
městská část: Praha 8, Praha 7 a Praha 9
správní obvod (pověřený úřad): Praha 8, Praha 7 a Praha 9
městský obvod: Praha 8, Praha 7 a Praha 9
počet územně tech. jednotek: 3
základní sídelní jednotky: 19
katastrální výměra: 7,38 km²
obyvatel: 31 527 (16. 10. 2006)
hustota zalidnění: 4 272 obyv./km²
zeměpisná šířka: 50°6'46
zeměpisná délka: 14°28'21
poštovní směrovací číslo: 180 00
Hrabalova zeď

Libeň je městská čtvrť a katastrální území, tvořící jižní část pražské městské části Praha 8 a zasahující i do městských částí Praha 7 a Praha 9. Do Prahy 7 patří pouze malý pruh území západně od severního předmostí mostu Barikádníků, do Prahy 9 oblast východně od křižovatky Balabenka (nákladová část nádraží Praha-Libeň, O2 arena, stanice metra Českomoravská, kulturní dům Gong, Podvinný mlýn, část Sokolovské a Ocelářské ulice) a zahrádkářská osada s hřištěm TJ Střižkov u Střížkova.

V letech 18981901 byla Libeň městem.

Územím pražské Libně protéká říčka Rokytka, která zde také ústí do Vltavy. Voda z řeky Vltavy vlivem zpětného vzdutí v jejím povodí behem povodně v roce 2002 způsobila zatopení Palmovky.

Obsah

[editovat] Historie a zástavba Libně

První zmínka o Libni pochází z roku 1363 a k Praze byla připojena 12. září 1901.

Mezi libeňské památky patří Libeňský zámeček, na kterém byla podepsána mírová smlouva (nazývána též Libeňský mír) mezi Rudolfem II. a jeho bratrem Matyášem v roce 1608.

Většinu obytné zástavby tvoří jen několikapatrové cihlové domy. Objevují se zde samozřejmě i moderní stavby.

[editovat] Hrabalova Libeň

Spisovatel Bohumil Hrabal prožil nemalou část svého života v pražské Libni (v ulici Na Hrázi 24/326, poeticky nazývané Na Hrázi věčnosti). V Libni se odehrává děj hned několika jeho pábitelských knížek. Konrétně Svatby v Domě a Něžný barbar. Jednu celou stranu této ulice později nahradila zeď autobusového nádraží. Tato zeď je dnes, bohužel zatím jen z menší části, pomalována motivy z Hrabalových knížek a to díky umělkyni Tatianě Svatošové, která s celým projektem přišla a zrealizovala jej. Hlavní dominantou je kromě 5,5 metru vysoké podobizny Bohumila Hrabala i psací stroj značky Parkeo a 16 koček, které Hrabalovi za jeho života dělaly společnost. Hrabalova zeď byla dokončena 15. října 1999. Na zdi jsou dokonce vymalovány i úryvky z Hrabalových děl, především z těch, které se týkají ulice Na Hrázi.

[editovat] Bulovka

Na území Libně se také nachází Fakultní nemocnice Bulovka, kde byl po atentátu (27. května 1942) hospitalizován zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich. Atentát provedl Jozef Gabčík a Jan Kubiš, na křižovatce ulice V Holešovičkách a Zenklovy ulice (tehdejší Kirchmayerovy třídy) v zatáčce nedaleko od Bulovky během Heydrichovy cesty přes Kobylisy resp. z Panenských Břežan do Prahy. Heydrich v nemocnici po atentátu zemřel na otravu krve (4. června 1942).

Skokem z okna nemocnice Na Bulovce ukončil svůj život významný český spisovatel Bohumil Hrabal.

[editovat] Doprava

Libeň byla už roku 1896 spojena s Florencí tratí elektrické tramvaje. Z trati Florenc-Balabenka na Palmovce odbočovala trať na Libušák (dnes zastávka tramvaje U Kříže). Trať i s vozovnou a vlastní elektrárnou na Švábkách nechal postavit český vynálezce František Křižík. Dnes je libeňská Palmovka jedním z důležitých dopravních uzlů. Kříží se zde deset tramvajových linek. Je zde autobusové nádraží, zastávky tramvají i stanice metra.

Od roku 1875 do roku 1972 vedla přes dnešní křižovatku Palmovka také odbočka Severozápadní dráhy na nádraží Praha-Těšnov, která byla zrušena kvůli výstavbě severojižní magistrály. Poblíž přejezdu u Palmovky bývalo nádraží Praha-Libeň dolní nádraží. Železniční nádraží Praha-Libeň (dříve Praha-Libeň horní nádraží) leží ve Vysočanech (Praha 9).

Na rozhraní Libně a Karlína byl v roce 1990 postaven tramvajový most z Palmovky na žižkovský Krejcárek a Ohradu. V roce 2005 byla v souvislosti s výstavbou železničního tzv. Nového spojení (http://www.novespojeni.cz) souběžně s tramvajovým mostem postavena otevřená silniční estakáda, jež nahradila nevyhovující silnici několikrát křížící železniční trať.

[editovat] Významné libeňské stavby

[editovat] Další fotografie

[editovat] Související články

[editovat] Externí odkazy

logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu