Řeporyje

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(Přesměrováno z Praha-Řeporyje)
Skočit na: Navigace, Hledání
Praha-Řeporyje
Řeporyjské náměstí

Řeporyjské náměstí

Praha-Řeporyje – znak
znak
Praha-Řeporyje – vlajka
vlajka
městská část hlavního města Prahy
městský obvod: Praha 5
správní obvod (pověřený úřad): Praha 13
katastrální výměra: 9,87[1] km²
obyvatel: 4 040 (31.12.2012)[2]
hustota zalidnění:  ? obyv./km²
celých katastrálních území: 1
částí katastrálních území: 3
celkem územně tech. jednotek: 4
počet zákl. sídelních jednotek: 11

PSČ: 155 00
adresa úřadu MČ: Nad náměstím 84
155 00
urad-reporyje@volny.cz
starosta / starostka: Marcela Holovská
Oficiální web: www.prahareporyje.cz/
Ofic. web úřadu MČ: [http:// ]
Řeporyje
část obce a katastrální území hl. města Prahy
kód katastrálního území: 745251
připojení k Praze: 1974
městská část: Praha-Řeporyje, Praha 13
správní obvod (pověřený úřad): Praha 13
městský obvod: Praha 5
počet územně tech. jednotek: 2
základní sídelní jednotky: 5
katastrální výměra: 5,63 km²
obyvatel: 2 853 (2. července 2007)
hustota zalidnění: 507 obyv./km²

poštovní směrovací číslo: 155 00
Kostel sv. Petra a Pavla od severu

Řeporyje (německy Rübstich) jsou od roku 1974 katastrálním územím Prahy. Většina jejich území patří do městské části Praha-Řeporyje s výjimkou malé neobydlené části jižně od Krtně, která patří do městské části Praha 13. Je zde evidováno 74 ulic a 787 adres. Žije zde 2857 obyvatel. V roce 1919 byly Řeporyje povýšeny na městys.

Městská část Praha-Řeporyje se nachází na jihozápadním okraji hlavního města, na samém počátku Dalejského údolí, které se odtud rozkládá podél stejnojmenného potoka. Je tvořena

  • částí katastrálního území Řeporyje (malá neobydlená část jižně od Dalejského potoka u Krtně spadá do městské části Praha 13),
  • celým katastrálním územím Zadní Kopanina
  • částí katastrálního území Stodůlky, vymezenou ulicemi Jeremiášova, Radouňova a zhruba údolím Dalejského potoka. Do této „řeporyjské“ části Stodůlek patří nejen nejsevernější část souvislé zástavby Řeporyj, ale i skanzen středověké vesnice Řepora (nazývaný též Tuležim) a obchodní centrum jižně od Jeremiášovy ulice (Makro, Mountfield, Billa a další)
  • částí katastrálního území Třebonice (betonárna SSŽ a přilehlé území k hranici města).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Malá vesnice Řeporyje se začala rozrůstat na svahy Dalejského potoka v polovině 19. století, do té doby měla ryze zemědělský charakter. V té době bylo vybudováno mnoho usedlostí, které se dochovaly i do dnešních dnů. V mapách z 2. vojenského mapování je označena názvem Řepora.

Původně byla součástí katastrálního území Řeporyje také Velká a Malá Ohrada, které se později staly součástí katastru Stodůlek. Rozvoji Řeporyj pomohlo hlavně zavedení železnice ke konci 19. století (trať Pražsko-duchcovské dráhy vedená Prokopským údolím přes Řeporyje do severních Čech a později postavená odbočka do Berouna), na přelomu 19. a 20. století začal rozvoj hlavně díky těžbě vápna - jihovýchodním směrem od tehdejší obce vznikly na začátku údolí Dalejského potoka lomy (těží se tam dodnes). Příliv dělníků do obce vedl k zbudování nové infrastruktury a rozšiřování obce, která byla roku 1919 povýšena na městys.[3]. Počet obyvatel přesáhl tři tisíce. V roce 1921 vznikl zdejší fotbalový tým FK Řeporyje.[4] Původní venkovské domy a dělnické byty začínají doplňovat postupně i malé průmyslové provozy městského typu.

Po druhé světové válce dále pokračuje přeměna Řeporyj ze zemědělské obce na pražské předměstí; roku 1974 je pak obec připojena ku Praze v rámci velkého rozšiřování metropole hlavně jižním a východním směrem. Vzniká také vysoká stavba zemědělského sila, která je nyní v celých Řeporyjích nejvyšší.

V roce 1989 Útvar rozvoje města vypracoval studii[5] na komplexní zastavění území řeporyjské městské části. Tato zástavba, která by byla vlastně rozšířením sídliště Jihozápadní město, počítala s novými panelovými domy, které by plynule navazovaly na současnou vilovou zástavbu (podobně jako na jiných místech v metropoli, kde byla vybudována rozsáhlá sídliště). Revitalizována měla být i zeleň a postaveny měly být i nové dopravní tepny. Vzhledem k rychlému konci socialistické koncepce výstavby moderních sídlišť však projekt realizován nebyl, v první dekádě 21. století však Řeporyje zaznamenaly přeci jen rychlý rozvoj - v severní části MČ se začaly objevovat nové domy, svým charakterem bližší této okrajové části metropole. I do budoucna se počítá s novou výstavbou v Řeporyjích.

Zástavba[editovat | editovat zdroj]

V okolí Řeporyjského náměstí se dochovaly původní selské usedlosti, většinou v nepříliš udržovaném stavu. Na jižní straně náměstí je kostel svatých Petra a Pavla.

Novější zástavba rodinných domků je v okolí ulice Smíchovské a Jáchymovské v severní části území.

Železniční tratí je od centrální části městské části oddělena část podél ulice Ořešské.

V městské části jsou dvě základní školy, u Smíchovské ulice a u Ořešské ulice. Východně od Ořešské ulice je také hřiště TJ Sokol Řeporyje.

U ulice, či spíše silničky, K Zadní Kopanině je zahrádkářská osada. Řada domků je také v ulici Mládkově podél stezky podle toku Dalejského potoka, východně od Řeporyj.

V západní části městské části je průmyslová zóna. Severně od nádraží je gigantické obilné silo s reklamním nátěrem firmy Meindl, které je nejvýraznější dominantou Řeporyj. Je v Česku hlavním silem „S1“ firmy Soufflet Agro a. s., patřící k francouzské nadnárodní zemědělské obchodní skupině. Druhé obdobně významné silo „S2“ téže společnosti je v Kojetíně na Moravě.[6] Dříve řeporyjské silo patřilo firmě Proslad a. s. Prostějov. Povrch sila má plochu asi 7000 m2[7]

V severozápadní části území Řeporyj je skanzen Řepora, před požárem nazývaný Tuležim.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

V Řeporyjích je železniční stanice Praha-Řeporyje na železniční trati Praha-Smíchov - Rudná u Prahy - Beroun. Zastavují zde osobní vlaky integrované linky S6. Trať pokračuje k Praze Dalejským a Prokopským údolím.

Autobusová doprava je vedena od stanic linky metra B Luka a Nové Butovice. Z Řeporyj pokračují autobusy do Ořechu nebo do Třebonic nebo přes Zadní Kopaninu do Radotína.

Příroda a zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Řeporyjemi protéká Dalejský potok. Do přírodně zajímavého Dalejského údolí vede naučná stezka i další turistické značení.

Sousední čtvrti[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://mesta.obce.cz/vyhledat.asp?id_org=80130
  2. http://www.czso.cz/xa/redakce.nsf/i/obyvatelstvo_prahy_podle_mestskych_casti_1991_2012/$File/CR_L3_MC_1992.xls
  3. Historie Řeporyj
  4. Informace na stránkách klubu
  5. Mapa plánovaného sídliště
  6. Soufflet Agro a. s.
  7. http://www.suno.cz/reference.htm – nátěr sila

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu