August Sedláček
| August Sedláček | |
|---|---|
 August Sedláček (1882) |
|
| Narození | 28. srpna 1843 Mladá Vožice Rakouské císařství |
| Úmrtí | 14. ledna 1926 Písek (83 let) Československo |
| Povolání | Spisovatel, historik, učitel |
| Národnost | česká |
 multimediální obsah na Commons |
|
 původní texty na Wikizdrojích |
|
 Seznam děl v databázi Národní knihovny |
|
August Sedláček (28. srpna 1843 Mladá Vožice – 14. ledna 1926 Písek) byl český historik, genealog, sfragistik a heraldik.
Obsah |
Život[editovat]
Narodil se 28. srpna 1843 v Mladé Vožici,[1] kde také začal chodit do školy. 16. června 1850 se přestěhoval s rodiči do Počátek (do čp. 12, chodil do školy v čp. 22), kam byl jeho otec přeložen jako soudce nově zřízeného okresního soudu. Poslední roky tehdejší hlavní školy absolvoval v Jindřichově Hradci. Poté začal studovat na gymnáziu v Jihlavě, odkud přestoupil na gymnázium v Písku, kde v roce 1863 maturoval. V letech 1863–1867 studoval na filosofické fakultě v Praze. Navštěvoval mj. přednášky historiků Václava Vladivoje Tomka, Antonína Gindelyho, Konstantina Höflera, archeologa Jana Erazima Vocela a klasického filologa Jana Kvíčaly. Podobně jako Zikmunda Wintera i Sedláčka nejvíce inspiroval archivář Josef Emler. Poté působil jako středoškolský profesor dějepisu (zpočátku též latiny, češtiny a němčiny) v Litomyšli (1867–1869), v Rychnově nad Kněžnou (1869–1875) a v Táboře (1873–1899), zde učil mj. Emanuela Chalupného. V Rychnově nad Kněžnou se v roce 1871 oženil s Ernestinou Hlavatou. Po ovdovění v roce 1899 odešel do penze a přestěhoval se do Písku, kde pracoval jako městský archivář. V roce 1922 se podruhé oženil s učitelkou Terezou Barcalovou, která byla téměř o polovinu mladší.
Sedláček již od mládí tíhl k historické topografii a ke kastelologii a přípravou patnáctidílného monumentálního díla Hrady, zámky a tvrze království Českého strávil přes dvacet let, ale z důvodů nakladatelských vycházelo po celý jeho život a bylo dovydáno teprve posmrtně. Při práci v archivech shromáždil nepředstavitelné množství materiálu (jen genealogická a topografická kartotéka má přes 400 000 lístků), řada knih zůstala načrtnuta jen v rukopisných torzech. Četné příspěvky k historii českých měst završila téměř patnáctisetstránková monografie Dějiny královského krajského města Písku nad Otavou (1911–1913), která vyšla k výročí prvního desetiletí trvání Československé republiky ve druhém vydání. Přestože mu byla vytýkána stylistická neobratnost, plochost podávané látky a zamlčování evropského kontextu, především Pekařem a Novotným, shromáždil k danému tématu vždy obdivuhodné množství dat (data, data, jen data úpěl Pekař)[zdroj?], pro která jsou jeho práce dodnes vyhledávané.
Dílo[editovat]
- Hrady, zámky a tvrze království Českého I–XV (1882–1927)
- Sbírka pověstí historických lidu českého v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (1898)
- Českomoravská heraldika (1. díl začal psát Martin Kolář, dokončil Sedláček) I–II (1902–1925)
- Místopisný slovník historický království Českého (1908)
- Dějiny královského krajského města Písku nad Otavou I–III (1911–1913)
- Snůška starých jmen, jak se nazývaly v Čechách řeky, potoky, hory a lesy (1920)
- O starém rozdělení Čech na kraje (1921)
- Paměti a doklady o staročeských mírách a váhách (1923)
- Atlasy erbů a pečetí české a moravské středověké šlechty 1–5 (2001–2003)
Prameny[editovat]
- Josef Blüml, „August Sedláček a české dějepisectví“, in: August Sedláček a pomocné vědy historické (Sborník prací z konference ke stopadesátému výročí narození Augusta Sedláčka). Uspořádala Božena Kopičková. Mladá Vožice 1995, str. 11–22.
Odkazy[editovat]
Reference[editovat]
- ↑ http://digi.ceskearchivy.cz/cs/5638/132 – Matriční zápis
Literatura[editovat]
- Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918 / (Pavel Augusta … et al.). 4. vyd. Praha : Libri, 1999. 571 s. ISBN 80-85983-94-X. S. 359–360.
- KUTNAR, František; MAREK, Jaroslav. Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví : od počátků národní kultury až do sklonku třicátých let 20. století. 2. vyd. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 1997. 1065 s. ISBN 80-7106-252-9.
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : III. díl : Q–Ž. Praha ; Litomyšl : Paseka ; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN 80-7185-247-3. S. 92.
