Školství

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Školství je obecný termín zahrnující vzdělávání ve všech jeho formách, instituce zabezpečující vzdělávání a podpůrné služby, samotné pracovníky zajišťující vzdělávání a podpůrné služby, jakož i legislativní rámec upravující poskytování vzdělávání a služeb.

Stupně vzdělání v ČR[editovat | editovat zdroj]

Formy vzdělávání[editovat | editovat zdroj]

Instituce zabezpečující vzdělávání v ČR[editovat | editovat zdroj]

Pracovníci ve školství v ČR[editovat | editovat zdroj]

  • pedagogický pracovník – pracovníci dle zvláštního právního předpisu vykonávající přímou pedagogickou činnost (zejména učitelé)
  • nepedagogický pracovník - ostatní pracovníci zaměstnaní na školách (např. správní zaměstnanci, provozní zaměstnanci apod.)

Legislativní rámec v ČR[editovat | editovat zdroj]

Systém školství v České republice[editovat | editovat zdroj]

Prameny:

  • zákon č. 564/1994 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství
  • zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách
  • zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)
  • zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících

Orgány podílející se ve správě školství[editovat | editovat zdroj]

Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy

  • zpracovává koncepci vzdělávání,
  • řídí výkon státní správy v oblasti školství,
  • vede rejstřík škol,
  • schvaluje učební plány (osnovy),
  • schvaluje finanční normativy na žáka,
  • registruje vnitřní předpisy vysokých škol.

Česká školní inspekce

  • kontroluje dodržování právních předpisů v oblasti školství,
  • provádí inspekční činnost.

Orgány kraje

  • odbory školství na krajských úřadech – orgány kraje vykovávají státní správu v přenesené působnosti v oblasti školství,
  • zpracovávají programy rozvoje vzdělávání,
  • jsou zřizovatelé odborných učilišť, SŠ, VOŠ a školských zařízení.

Orgány obcí

  • vykovávají státní správu v přenesené působnosti a samosprávu v oblasti školství,
  • na obecních úřadech jsou zřízeny odbory školství,
  • zajišťují podmínky pro realizaci povinné školní docházky,
  • jsou zřizovateli základních a mateřských škol a školských zařízení.

Zřizovatelé škol a školských zařízení:

  • stát
  • kraje
  • obce
  • soukromé FO a PO

Výchovně vzdělávací soustava[editovat | editovat zdroj]

Je to soustava orgánů, jejichž úkolem je zajišťovat výchovu a vzdělávání

  • školy
  • předškolní zařízení
  • školská zařízení

Předškolní zařízení

  • mateřské školy - jsou určeny pro děti od 3 do 6 let, péče v MŠ navazuje na péči v rodině.
  • speciální mateřské školy - pro děti smyslově, tělesně nebo mentálně postižené.

Školská zařízení

  • dětské domovy
  • pedagogicko-psychologické zařízení
  • školní jídelny
  • školní družiny
  • školy v přírodě apod.

Školy[editovat | editovat zdroj]

Podle zřizovatele:

  • státní školy
  • vojenské školy
  • policejní školy
  • požární školy
  • obecní školy
  • církevní školy
  • soukromé školy

Podle úrovně vzdělání:

  • základní školy (základní vzdělání)
  • střední školy (střední vzdělání)
  • učiliště (praktické vzdělání)
  • vyšší odborné školy (vyšší odborné vzdělání)
  • vysoké školy (vysokoškolské vzdělání)

Základní školy

Mají 2 stupně (1.–5. třída, 6.–9. třída). Povinná školní docházka začíná nabytím 6 let, před zahájením školního roku, ale pokud je dítě špatně rozvinuto psychicky nebo fyzicky, může být odložena (rozhoduje ředitel školy). Trvá 9 let a zřizuje je obec. Mezi základní školy patří také Základní umělecké školy (vzdělání v určitém oboru – hudby, dramatické oboru apod.) a Základní speciální školy (pro žáky, kteří potřebují pomalejší postup).

Učiliště

Poskytují střední vzdělání. Jsou zvláštním typem střední školy. Připravují své učně na zaměstnání.

Kategorie:

  • učiliště – 2leté, záuční list
  • odborné učiliště – 3leté, výuční list
  • střední odborné učiliště – 4leté, maturitní vysvědčení

Střední školy

  • poskytující úplné všeobecné středoškolské vzdělání – gymnázia
  • poskytující úplné odborné středoškolské vzdělání – ekonomické, umělecké, zdravotnické, sociální, průmyslové školy

Střední škola trvá 4 roky – maturitní zkouška – maturitní vysvědčení. Lze ji studovat denní nebo dálkovou formou.

SŠ jsou povinny vést:

  • pedagogickou dokumentaci,
  • evidenci žáků,
  • účetní evidenci,
  • hospodářskou evidenci (majetek).

Vyšší odborné školy

Poskytují vyšší vzdělání. Navazuje na studium na středních školách, připravují na výkon odborných činností. Jsou zakončeny absolutoriem (teoretická zkouška + vypracování a obhajoba absolventské práce). Po ukončení se získává titul Dis (diplomovaný specialista), studuje se 2-3 roky a dokladem je diplom.

Zásady vzdělávání[editovat | editovat zdroj]

  • Zásada rovného přístupu ke vzdělání pro občany ČR a občany členský států EU bez jakékoliv diskriminace. (mají stejná práva a povinnosti).
  • Zásada úcty, respektu, solidarity, důstojnosti a názorové snášenlivosti účastníků vzdělávání. (mezi sebou a mezi učiteli a žáky).
  • Zásada volného šíření poznatků, které vyplývají ze současného poznání (pochopení) světa. (není zakázáno o něčem mluvit). Mimo politické a náboženské agitace.
  • Zásada zdokonalování vzdělávání na základě vědy a výzkumu a používání účinných moderních pedagogických metod.
  • Zásada bezplatného přístupu k základnímu a středoškolskému vzdělání pro občany ČR a občany členských států EU v případě, že zřizovatelem je stát, kraj nebo obec.
  • Zásada hodnocení výsledků vzdělávání vzhledem k dosaženým cílům vzdělávání, které jsou stanoveny školským zákonem a vzdělávacími programy. (co všechno se má za určité období naučit).
  • Zásada možnosti vzdělávání se po dobu celého života (univerzity 3. věku).

Vzdělávací programy[editovat | editovat zdroj]

Národní vzdělávací program

Vypracovává ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Musí být schválen vládou a poté ještě Parlamentem ČR, aby vstoupil v platnost. Je východiskem pro zpracování rámcových vzdělávacích programů (nadřízenost). Upravuje ho školský zákon, ve kterém jsou uvedeny rozpracované cíle vzdělávání, vymezuje oblasti vzdělávání, vymezuje obsah vzdělávání a je zpracováván pro všechny školy na území ČR.

Rámcové vzdělávací programy

Vycházejí z národního vzdělávacího programu. Jsou závazné pro školní vzdělávací programy. Zpracovává je ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a konzultuje to s ostatními ministerstvy. Jsou zpracovávány pro jednotlivé obory vzdělávání. Zahrnují – obsah, rozsah vzdělávání, pravidla pro průběh vzdělávání, pravidla pro ukončení vzdělání. Jsou závazné pro tvorbu učebnic.

Školní vzdělávací programy

Upravují vzdělávání pro konkrétní školy a dále pro jednotlivé předměty (skupiny předmětů). Jsou zpracovávány ředitelem školy. Vycházejí z rámcových vzdělávacích programů. Učí se podle tematických plánů.

Studijní programy na VŠ[editovat | editovat zdroj]

Bakalářský studijní program

Je zaměřen jednak na přípravu k výkonu povolání, jednak ke studiu v magisterském SP. Standardní doba studia činí 2-4 roky. Studium je zakončeno složením státní závěrečné zkoušky, jejíž součástí je zpravidla obhajoba bakalářské práce. Po absolvování náleží absolventu titul bakalář Bc., BcA – bakalář umění.

Magisterský studijní program

Navazuje na bakalářský SP (1-3 roky) nebo je realizován samostatně (4-6 let). Studium je zakončeno státní závěrečnou zkouškou, jejíž součástí je obhajoba diplomové práce. V oboru lékařství a veterinárního lékařství a hygieny se studium zakončuje státní rigorózní zkouškou, jejíž součástí je obhajoba rigorózní práce.

Tituly:

Ing. – inženýr, oblast ekonomie, technických věd, zemědělství a lesnictví
Ing.arch. – oblast architektury
MUDr. – doktor medicíny, oblast lékařství
MDDr. – zubní lékařství
MVDr. – doktor veterinární medicíny, oblast vet. Lékařství a hygieny
Mgr. – ostatní obory, MgA.- umění. Absolventi, kteří získali titul Mgr., můžou poté složit ještě státní rigorózní zkoušku a dostanou nový titul:
JUDr. – doktor práv
PhDr. – psychologie, pedagogika, společenské vědy
RNDr. – doktor přírodní vědy
ThDr. – doktor teologie
PharmDr. – doktor farmacie
ThLic. – licenciát teologie

Doktorský studijní program

Navazuje na magisterský SP, doba studia – 3 až 4 roky. Studium je zakončeno státní doktorskou zkouškou, jejíž součástí je obhajoba disertační práce. Studium probíhá podle individuálního SP pod vedením školitele.

Tituly:

Ph.D. – doktor
Th.D. – doktor teologie

Vysoké školy[editovat | editovat zdroj]

Je to nejvyšší článek výchovně vzdělávací soustavy (už nejsou vyšší školy). Jsou vrcholná centra vzdělanosti, poznání a tvůrčího myšlení. Jsou to právnické osoby (každá škola).

Dělení VŠ

  • univerzitní a neuniverzitní
  • veřejné (zřizuje stát) a soukromé (zřizují soukromé FO nebo PO)

Univerzitní VŠ se liší členěním (člení se na fakulty) a stupněm dosaženého vzdělání. Poskytují bakalářské, magisterské a doktorské vzdělání. Neuniverzitní VŠ poskytují pouze bakalářské vzdělání (magisterské pouze na zažádání). Státní VŠ – vojenské a policejní VŠ

Úkoly VŠ:

  • rozšiřovat a uchovávat dosažené vzdělání,
  • poskytovat vysokoškolské vzdělání,
  • poskytovat další formy vzdělání (doktorské, profesorské),
  • zapojovat se do veřejné diskuse v otázkách společenských, kulturních, etických (formuje, ovlivňuje společnost),
  • rozvíjet mezinárodní spolupráci v VŠ jiných států.

Akademická obec

Je to VŠ (také akademická půda, akademická čtvrthodinka)
- tvoří ji pedagogičtí pracovníci VŠ a studenti.

Akademická práva a svobody

Jsou to práva a svobody akademické obce

  • svoboda vědy a výzkumu, uměleckých výkonů a svoboda šíření takto získaných poznatků,
  • svoboda projevu a používání různých metod, svoboda projevit své názory ve výuce,
  • právo svobodně si zvolit zaměření studia,
  • právo volit členy do orgánů VŠ (platí pro studenty i pedagogy),
  • právo používat akademické insignie a konat akademické obřady.

Na VŠ se nesmí konat politická agitace, politická shromáždění, manifestace apod.

Veřejná VŠ[editovat | editovat zdroj]

PO, zřizuje, ruší a může se sloučit, splynou (pouze s veřejnou VŠ) a rozdělit (veřejná VŠ na veřejné VŠ) na základě zákona.

Orgány veřejné VŠ[editovat | editovat zdroj]

Akademický senát

Orgán VŠ, je složen z členů akademické obce (pedagogové a alespoň 1/3 studentů). Členy volí akademická obec a musí mít alespoň 11 členů. Funkční období na 3 roky.

Úkoly:

  • schvaluje vnitřní předpisy VŠ,
  • schvaluje zprávu o činnosti VŠ,
  • schvaluje dlouhodobý záměr VŠ,
  • schvaluje rozpočet VŠ,
  • schvaluje členy vědecké rady a disciplinární komise (na návrh rektora),
  • navrhuje do funkce rektora a také jeho odvolání (rektora jmenuje prezident).

Členem nemůže být rektor, prorektor, děkan, proděkan.

Rektor

Vrcholný představitel VŠ. Jmenuje a odvolává ho prezident, na návrh akademického senátu. Funkční období je 3leté a může být rektorem max. 2x po sobě. Zastupuje ho prorektor.

Vědecká rada

Je tvořena významnými představiteli oboru, ve kterém VŠ působí.

  • projednává dlouhodobý záměr VŠ,
  • projednává zprávu o činnosti VŠ.

Funkční období není stanoveno.

Správní rada

Je tvořena lidmi mimo danou VŠ (představitel veřejného života, představitel státní správy a samosprávy), musí mít alespoň 9 členů (dělitelných 3). Zabývá se majetkovými otázkami, členy jmenuje ministr školství.

  • schvaluje nabytí nemovitostí, převod nemovitostí,
  • dává souhlas k nabytí hmotného majetku,
  • schvaluje zřízení předkupního práva nebo věcného břemene

Kvestor

Je odpovědný za vnitřní správu VŠ a hospodaření VŠ. Jmenuje ho rektor.

Disciplinární komise

Je složena s akademické obce (pedagogové a alespoň ½ studentů), projednává disciplinární přestupky studentů. Funkční období je 2leté.

Vnitřní předpisy VVŠ

  • statut
  • jednací a volební řád akademického senátu
  • stipendijní řád
  • studijní a zkušební řád
  • disciplinární řád pro studenty

Statut – vnitřní předpis VŠ, který je zaevidován u ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a obsahuje – jaké jsou tam fakulty, orgány a jaké poskytuje VŠ vzdělání.

  • název, sídlo a typ VVŠ,
  • podmínky pro přijetí ke studiu,
  • způsob podávání přihlášek na VŠ,
  • podmínky studia cizinců,
  • seznam studijních programů,
  • organizační struktura,
  • poplatky spojené se studiem,
  • pravidla hospodaření VŠ.

Hospodaření VVŠ[editovat | editovat zdroj]

VŠ sestavuje každoročně rozpočet, podle kterého hospodaří. Rozpočet se sestavuje na 1 kalendářní rok, za hospodaření VŠ je odpovědný rektor, ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy.

Příjmy VVŠ:

  • dotace ze státního rozpočtu,
  • poplatky spojené se studiem,
  • dary, dědictví,
  • výnosy z majetku,
  • příjmy z doplňkové činnosti.

Rozpočet se musí sestavovat jako vyrovnaný. Stát za závazky VVŠ nezodpovídá. VVŠ vede podvojné účetnictví.

Zřizuje povinně 4 fondy:

  • rezervní fond
  • fond reprodukce investičního majetku
  • stipendijní fond
  • fond odměn

Dělení VVŠ[editovat | editovat zdroj]

  • fakulty
  • zařízení pro sport, kulturu, ubytování a stravování
  • jiná pracoviště vykonávající vědeckou a jinou činnost

Fakulta

Je to součást VŠ, na které se vyučuje určitý studijní program. Dále se dělí na katedry.

Orgány fakulty[editovat | editovat zdroj]

  • vědecká rada
  • disciplinární komise
  • děkan
  • akademický senát
  • tajemník

Děkan

Stojí v čele fakulty, funkční období je 4leté a max. 2 x po sobě. Je jmenován a odvoláván rektorem na návrh akademického senátu fakulty. Zastupuje ho proděkan (jmenovaný děkanem).

Tajemník

Jmenuje a odvolává ho děkan. Je zodpovědný za hospodaření fakulty.

Soukromé VŠ[editovat | editovat zdroj]

Může provozovat pouze PO, která má sídlo v některém z členských států EU. Potřebuje souhlas ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a t na základě žádosti.

Náležitosti žádosti

  • název VŠ,
  • sídlo VŠ,
  • typ VŠ,
  • právní forma VŠ a její statutární orgán,
  • studijní programy,
  • návrh vnitřních předpisů,
  • dlouhodobý záměr VŠ,
  • údaje o zajištění činnosti SVŠ (finanční, materiální, personální)

Když do 2 let od nabytí právní moci souhlasu nezačne škola svou činnost, tak souhlas zaniká. Ministerstvo musí o podání žádosti rozhodnout ve lhůtě 150 dnů od doručení žádosti. Jestliže má ministerstvo za to, že SVŠ nebude moci zajistit své fungování (z různých důvodů), neudělí povolení. Jsou-li navrhované vnitřní předpisy v rozporu se zákonem, tak neudělí povolení. Pokud navrhované studijní programy nezískaly souhlas akreditační komise – nebude uděleno.

Povolení k provozování SVŠ je nepřevoditelné a nepřechází na právního nástupce (sloučení, rozdělení, splynutí..). Ministerstvo může souhlas odejmout pokud škola vykazuje ve své činnosti závažné nedostatky, nebo pokud závažným způsobem porušuje povinnosti, které jí ukládají právní předpisy.

Financování SVŠ[editovat | editovat zdroj]

2 typy příjmů:

  • příjmy, které SVŠ zajistila pro svou činnosti (sama získala) – školné, výnosy z majetku, z doplňkové činnosti
  • dotace ze státního rozpočtu – uděluje se pouze na základě rozhodnutí ministerstva (žádost). Pokud tak rozhodne, určí v jaké výši.

Povinnosti SVŠ[editovat | editovat zdroj]

Má stejné povinnosti, které zákon ukládá všem VŠ a další, které zákon ukládá pouze soukromým VŠ.

  • každoročně zpracovat, předložit MŠ a zveřejnit zprávu o své činnosti,
  • každoročně aktualizovat, projednat s ministerstvem a zveřejnit dlouhodobý záměr VŠ,
  • pravidelně hodnotit vlastní činnost a zveřejňovat závěry tohoto hodnocení,
  • vést seznam akreditovaných studijních programů, které se na SVŠ realizují,
  • oznámit ministerstvu, že na ni byl prohlášen konkurs nebo pokud zanikla PO, která je provozovatele SVŠ.

Studium na VŠ[editovat | editovat zdroj]

Přijetí ke studiu na VŠ

Uchazeč musí splnit zákonem stanovené podmínky:

  • ukončení úplného středního nebo úplného středního odborného vzdělání (k bakalářskému SP a individuálnímu magisterskému SP)
  • ukončení studia bakalářského SP, jestliže chce studovat navazující magisterský SP
  • ukončení magisterského SP, k přijetí na studia doktorského SP.

VŠ si může stanovit ještě další podmínky:

  • dosažení určitých znalostí, dovedností a talentu (v rámci přijímací zkoušky),
  • dosažení určitého prospěchu na SŠ,
  • k přijetí na magisterský SP, který navazuje na bakalářský SP – dosažení určitého počtu kreditů v bakalářském SP a příbuznost oboru,
  • stanovení max. počtu přijímaných uchazečů, kteří splnili podmínky přijímacího řízení.

Před termínem podávání přihlášek je VŠ povinna zveřejnit informace o:

  • o max. počtu přijímaných uchazečů,
  • o termínu podávání přihlášek,
  • o formě a rámcovém obsahu přijímacích zkoušek,
  • způsob vyhodnocování přijímacích zkoušek,
  • podmínky k přijetí ke studiu.

Přerušení studia na VŠ

  • maximální dobu přerušení stanovuje studijní a zkušební řád VŠ,
  • po dobu přerušení není daná osoba studentem VŠ,
  • je možno přerušit studium opakovaně

Ukončení studia na VŠ

  • složením státní závěrečné zkoušky = řádné ukončení,
  • nesplněním podmínek, které jsou dány studijním programem,
  • vyloučením ze studia,
  • zanecháním studia.

Dokladem o řádném ukončení studia je vysokoškolský diplom a vysvědčení o státní zkoušce.

Poplatky spojené se studiem[editovat | editovat zdroj]

SVŠ si může stanovit poplatky, které chce. Druh a výše poplatků jsou uvedeny ve vnitřních předpisech.

VVŠ stanovuje poplatky zákon. Sami mohou stanovit jen:

  • poplatky za úkony spojené s přijímacím řízením,
  • poplatky za studium (student bakalářského nebo magisterského SP, který studuje delší dobu než je standardní doba studia zvýšená o 1 rok, absolvent bakalářského nebo magisterského SP, který studuje další bakalářský nebo magisterský SP),
  • pokud VVŠ uskutečňuje výuku v cizím jazyce (za poplatek).

VVŠ je povinna zveřejnit výši poplatků spojených se studiem na příští akademický rok, ještě před termínem podávání přihlášek. Poplatky jsou příjmem stipendijního fondu VŠ. Rektor může rozhodnout o prominutí, snížení poplatku nebo odložení splatnosti při ohledu na studijní výsledky a soc. situaci studenta.

Matrika studentů[editovat | editovat zdroj]

VŠ je povinna vést matriku studentů. Slouží k evidenci studentů, k rozpočtovým a statistickým účelům.

Do matriky studentů se zapisují:

  • jméno, příjmení, rodné číslo, stav a bydliště studentů,
  • údaje o zápisu ke studiu na VŠ,
  • údaje o předchozím dosaženém vzdělání,
  • zápis do vyššího ročníku,
  • přerušení studia,
  • ukončení studia,
  • údaje o vykonané státní závěrečné zkoušce.

Matrika studentů je neveřejná, může do ní nahlížet pouze osoba, která osvědčila právní zájem.

Výkon státní správy na úseku vysokého školství[editovat | editovat zdroj]

Ústředním orgánem je ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.

  • eviduje vnitřní předpisy VŠ,
  • uděluje souhlas k provozování SVŠ,
  • uděluje akreditaci SP,
  • každoročně zpracovává zprávu o stavu vysokého školství,
  • zpracovává a každoročně aktualizuje dlouhodobý záměr ministerstva,
  • přiděluje VŠ prostředky ze státního rozpočtu a kontroluje jejich využití,
  • kontroluje hospodaření VŠ,
  • je nadřízeným orgánem VŠ ve správním řízení,
  • přiznává stipendia hrazená ze státního rozpočtu,
  • poskytuje metodickou pomoc VŠ,
  • uznává zahraniční studium a kvalifikaci.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]