Jan Milíč z Kroměříže

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Památník v Kroměříži

Jan Milíč z Kroměříže (mezi 1320 a 1325 - 29. červen 1374, Avignon, Francie) byl český kazatel.

Narodil se pravděpodobně v Tečovicích[zdroj?] (patrně kolem roku 1325) a navštěvoval katedrální školu v Olomouci. Poté působil v Kroměříži. Nemá mistrovský titul, což bude patrně proto, že v době zřízení Karlovy univerzity byl již se studiem hotov. Díky svým stylistickým schopnostem se dostal do šlechtických a knížecích kanceláří.

Pracoval v královské kanceláři, v letech 13581360 působil jako registrátor, potom 1360 jako korektor a nakonec 13601362 jako notář; v této funkci doprovázel Karla IV. do Německa. Stal se kanovníkem a sakristou pražského kostela pravděpodobně na přelomu let 1362 a 1363. Pod vlivem Konráda Waldhausera se stal asketou a 23. prosince 1363 se vzdal svých funkcí, začal kázat česky, žít životem lůzy. Jelikož stále zvětšoval svůj asketismus, došel k závěru, že Antikrist se zmocní vlády v letech 1365 nebo 1367. Při hledání Antikrista usoudil, že jím bude Karel IV., za šíření této zprávy byl uvězněn roku 1366. V roce 1367 odešel do Říma poradit se s papežem Urbanem V., zde byl nejprve uvězněn, ale krátce na to s omluvou propuštěn (na rozkaz papeže). Papeže vyzýval ke svolání všeobecného sněmu. Téhož roku se vrátil do Prahy a věnoval se kázání. V r. 1369 opět odchází do Říma (není známo proč), avšak na zprávu o Waldhauserově smrti se rychle vrací [1].

V roce 1372 zakládá v Praze na Starém Městě, v dnešní Bartolomějské ulici [2], na místě veřejného domu kazatelskou školu a útočiště kajících se prostitutek. V pražské vykřičené čtvrti káže prostitutkám a vede je k obrácení, takto pomáhá cca 200 prostitutkám k založení nového života [3]. Studentům se věnoval nejen jako učitel, ale půjčoval jim i knihy a peníze[zdroj?].

Jeho myšlenka svatého přijímání laikům, podle vzoru prvotních křesťanů, však vedla roku 1373 k jeho obvinění z kacířství [1]. Roku 1374 se proto odebírá do Avignonu, aby se hájil. Byť mu bylo dáno za pravdu, avšak tamtéž umírá.

Jelikož Milíč nepocházel ze šlechtického rodu, lze usuzovat (z jeho rychlé kariéry), že byl nejen vzdělaný, ale i velice inteligentní. Toužil po osobní svatosti. Ale existuje podezření, že u něj v roce 1363 propukla i nějaká duševní porucha [zdroj?].

Milíč byl jako kazatel velmi populární a snaha farářů poškodit Milíče vedla k nespokojenosti, kterou Češi začali dávat najevo - pravděpodobně v této době začaly vznikat podmínky pro husitství. Obracel se především na chudinu, kázal česky. Jeho kázání byl jakýsi soubor poučení o světě. Jeho žáci a následovníci se soustředili v Betlémské kapli1391.

Je pochován ve francouzském městě Avignon.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Edice[editovat | editovat zdroj]

  • Iohannis Milicii de Cremsir Tres sermones synodales . Pragae : Academia, 1974. 152 s. (ed. Vilém Herold a Milan Mráz)

Latinsky[editovat | editovat zdroj]

  • Abortivus'
  • Gratiae Dei'
  • Libellus de Antichristo
  • Sermo de die novissimo sbírka citátů o konci světa

Německy[editovat | editovat zdroj]

  • Modlitby po kázání – nedochovaly se, bývalo z nich předčítáno po kázání
  • Kázání – nedochovaly se

Česky[editovat | editovat zdroj]

  • Modlitby po kázání - nedochovaly se, bývalo z nich předčítáno po kázání

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Životopis českých světců - Jan Milíč z Kroměříže
  2. Městská část Praha 1 - ulice Bartolomějská
  3. LIARDON, Roberts. Gottes Generäle II. Grasbrunn : Adullam Verlag, 2008. 393 s. ISBN 978-3-931484-80-4. Kapitola 2, s. 61. (německy) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Dějiny české literatury. 1., Starší česká literatura / Redaktor svazku Josef Hrabák. 1. vyd. Praha : Československá akademie věd, 1959. 531 s. S. 147–148; 155.  
  • Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918 / (Pavel Augusta … et al.). 4. vyd. Praha : Libri, 1999. 571 s. ISBN 80-85983-94-X. S. 270.  
  • KAŇÁK, Miloslav. Milíč z Kroměříže. Praha : Ústřední církevní nakladatelství, 1975. 147 s. (V knize jsou obsaženy i překlady některých Milíčových děl.)
  • LOSKOT, František. Milíč z Kroměříže, otec české reformace. Praha : Volná myšlenka, 1911 - kniha v pdf
  • OPELÍK, Jiří, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 3/I. M–O. Praha : Academia, 2000. 728 s. ISBN 80-200-0708-3. S. 274–276.  
  • Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha : Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 463.  

Související články[editovat | editovat zdroj]